dotazy uživatelů. A v knihovně nebudou nikdy jedinými návštěvníky (doufejme), potkají se tu jak se svými vrstevníky, tak se studenty staršími, se kterými mohou navázat kontakt, dále s badateli a staršími spoluobčany. Přirozeně zapadnou do komunity čtenářů, ať se už rozhodnou pro komunikaci s nimi, nebo je budou jen pozorovat a sdílet s nimi jeden stůl. V tomto článku se nebudeme věnovat statistice návštěv lekcí, spíš se chceme zaměřit na středoškoláky a na to, proč je dobré tuto skupinu včas podchytit, oslovit, zaujmout. Z výzkumů např. profesora Trávníčka nevyplývá, že klesá počet čtenářů, větší rozdíly než jinde jsou však u chlapců. V šetřeních věnujících se čtenářské gramotnosti moc dobře nedopadáme. A vzhledem k tomu, že čtenářská gramotnost souvisí s úspěšností ve studiu, tak je to celkem závažná překážka. Obecně platí, že s čím více stran jedinec získává pobídky, náměty ke čtení, zajímavé ukázky, tím vyšší je šance, že toho využije. Zásadní roli hraje samozřejmě rodina, škola už ovlivňuje méně, ale to neznamená, že není chytré ponoukání k četbě ze strany
učitelů veledůležité. Značný vliv mají kamarádi, vrstevníci, média. Pokud do toho vstoupí i knihovna, nemůže to být na škodu, zvlášť v České republice, kde se chlubíme nejhustší sítí knihoven na světě. Učitelé prvních stupňů vodí děti do knihovny nejčastěji, návštěvy na druhém stupni už klesají. Ještě méně je středoškoláků, které přivede učitel. Toto není zkušenost naší knihovny, do vědecké knihovny sice občas přijdou i školkové děti, ale SVKHK většinou obsluhuje čtenáře od patnácti let. Co však s tím, když učitelé středoškoláky do knihovny nevodí? Možná by se to dalo i pochopit, neboť často narážejí na problémy s výměnami hodin, suplováním a dalšími překážkami. Co nás však na učitelích mrzí mnohem víc, je „servírování“ zhuštěných informací pod nos, místo směrování studentů k tomu, aby informace sami aktivně vyhledávali a dle zadaných úkolů si cestu k řešení nacházeli sami. Co se týče doporučené četby beletrie, ta jistě není na škodu, ale zasílat žákům texty z Ulož.to je už trochu přes čáru. Samozřejmě se tak nechovají všichni učitelé, ale jelikož se s tím setkáváme opakovaně,
Lekce o Karlu Čapkovi „Nejjednodušší a nejtěžší je říkat čistou pravdu“, foto: Markéta Hašková veřejné knihovny 21