Page 1


PŮDORYS 1. SUTERÉN

POHLED NA STŘECHU

ŘEZ A-A

Nápravné zařízení navržené na základě libreta. Návrh má dvě podzemní podlaží, která dělí objekt na dvě základní části. První suterén slouží jako soudní síň a zázemí pracovníků. Z tohoto místa se již člověk může dostat jen jako svobodný občan a vystoupat schody vzhůru, nebo jako trestanec, ten musí projít po lávce přezdívané jako svědomí. Z této lávky se odsouzenému nabízí pohled na místa, kde se ještě pohyboval jako svobodný a naopak pohled na místa, které budou v budoucnu určeny pro jeho nápravu. Druhý suterén je vyhrazen pouze pro cely, které jsou umístěny kolem atria.


MINISTERSTVO PRAVDY ‚‚Moc trhá lidskou mysl na kusy a znovu ji skládá dohromady dle vlastního rozhodnutí.”

1 ZAN1

G. Orwell, 1984

Ing.arch. P. Hájek; doc. Ing. Michaela Brožová, aut. arch.


PŮDORYS PŘÍZEMÍ

POHLED SEVER

ŘEZ A-A

PŮDORYS 1. PATRO

Místo pro sebe je projekt, který se zabývá minimálními prostorovými nároky na bydlení. K dispozici nám byla poskytnuta parcela 6 x 6 metrů v příkrém jihovýchodním svahu v Praze na Babě. Zadání jsem zpracovávali ve skupině čtyř studentů, z nichž každý navrhoval svůj minimální dům pro sebe sama. Všechny stavby jsou propojeny jednou cestou v jejímž pomyslném středu je malý polosoukromý prostor, který může sloužit pro setkávání těchto čtyř jedinců.


MÍSTO PRO SEBE Vlastní dům autora s minimálními prostorovými nároky.

1 ZAN1

Ing.arch. P. Hájek; doc. Ing. Michaela Brožová, aut. arch.


PŮDORYS PŘÍZEMÍ

ŘEZ A-A

POHLED SEVER

PŮDORYS 1. SUTERÉN

PŮDORYS 1. PATRO

Knihovna navržená na základě libreta. Jedná se o budovu navrženou po vzoru velkého Estonského architekta Louise Isidoer Kahna ve strukturálním plánu. Projekt se snaží důsledně plnit koncept Obslužných a obsluhovaných prostor. Věže symbolizující stromy, jež Elzear Bufije sázel v blízkosti polorozbořené vesnice Vergons, plní roly obslužných ploch. Místo mezi nimi je obsluhované a tvoří vlastní část knihovny. Svým návrhem knihovny, která je pro mě vždy znakem kultury, bych chtěl vyjádřit obdiv nad tímto nevzdělaným sedlákem, který na sebe vzal roly hodnou boha a dokázal přeměnit nehostinné místo v úpatí alp ve vzkvétající kraj.


VERGONS ‚‚Když uvážím, že jediný člověk, jediné tělo a jediný duch dokázal přeměnit poušť v zemi Kanaánskou, tak přeci jen věším, že osud člověka může být nádherný.” J. Gion, Muž,který sázel stromy

2 ZAN2

Ing.arch. P. Hájek; doc. Ing. Michaela Brožová, aut. arch.


CHARAKTERISTIKA MÍSTA:

SITUACE

Lokalitu jsme analyzovali jako periferii uprostřed města, parcela se nachází v mírném svahu a v severní části je lemována parkem Židovské pece, za nímž se už začíná objevovat klasická městská bloková zástavba. Východní část Vackova je tvořena zástavbou z 60. let. Jižní hranice parcely je dále tvořena méně frekventovanou silnicí, která se napojuje na rušnou ulici Malešickou. V nejbližším okolí je plánována nová zástavba. URBANISTICKÉ ŘEŠENÍ: Projekt reaguje na blízký park tím, že se snaží vytvořit co možná nejintimnější polosoukromý prostor. Z jihu respektuje novou vznikající zástavbu, chce se určitým způsobem vymezit, ale ne oddělit, toto pouto je vytvořeno veřejným prostorem, na který navazuje restaurace. KONCEPT ŘEŠENÍ: Projekt využívá potenciálu místa. Parku, vznikající nové zástavby a blízkosti centra. Proto jsme se rozhodli vytvořit bydlení pro rodiny s dětmi a pro studenty. Tyto dvě skupiny mají rozdílné nároky a zájmy. Studenti oceňují spíše městský ruch, zatím co rodiny vyhledávají klidné místo pro život. A tak jsme bydlení pro studenty umístili do rušnější části pozemku, zatím co rodiny jsou v kontaktu s parkem a přírodou. Nechtěli jsme toto dvě skupiny oddělit, nýbrž podpořit jejich vzájemnou komunikaci a tak jsme vytvořili společný polosoukromý prostor. Toto řešení jsme podpořili propojením vnitřních a venkovních prostor a to použitím pavlačové chodby s výhledem do tohoto místa.

SITUACE PRAHA|ŽIŽKOV|VACKOV 1:500


BYTOVÝ SOUBOR NA VACKOVĚ Periferie v centru Prahy jako potenciál pro vznik nové moderní městské části.

3

ATBS

doc. Ing. arch. Michal Kohout; Ing. arch. David Tichý, Ph.D.


PŮDORYS TYPICKÉ PODLAŽÍ

PŮDORYS TYPICKÝ MEZONETOVÝ BYT

PŮDORYS TYPICKÝ MEZONETOVÝ BYT

PŮDORYS TYPICKÝ STUDENTSKÝ BYT


ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ:

ŘEŠENÍ DLE FUNKČNÍCH PLOCH:

Projekt předstvuje tři bytové stavby pro 112 lidí, z toho 40 studentů. Budovy jsou spojeny dvěma hlavními vertikálními komunikacemi a dvěma vedlejšími točitými schodišti, která jsou pokrytá skleněnými tvárnicemi, copylitem. Přístup do bytů je umožněn otevřenou pavlačovou chodbou. Fasády jsou řešeny pohledovým betonem a obkladem z broušeného nerezového plechu.

Bytová část pro rodiny je více komfortní, mezonetové byty jsou děleny na denní a noční zónu v jednotlivých úrovních. Na druhou stranu byty pro studenty jsou řešeny jako “open-space” a většinu plochy zaujímají společné prostory.


POHLED VÝCHOD

ŘEZ A-A

POHLED JIH

ŘEZ B-B


DOPRAVNÍ ŘEŠENÍ:

SADOVÉ ÚPRAVY:

Navazujeme na plánované dopravní řešení. Podél jižní hranice počítáme s vybudováním obousměrné komunikace, z které je plánován vjezd po rampě do podzemních garáží. V podzemním parkovišti je 31 parkovacích stání. Návrh zahrnuje i s 8 stáními na terénu pro návštěvníky.

Cílem bylo co nejvíce zatáhnout prostředí parku do nezastavitelného veřejného území na východě pozemku. Prostředkem nám bylo vytvoření teras, jijeichž geometrický tvar je zvýrazněn betonovou obrubou. Na tomto terasovitém pásu jsou vysázeny strom, které vytvařejí vhodné prostředí pro umístění laviček.


SITUACE

CHARAKTERISTIKA MÍSTA: Lokalita se nachází na hranici dvou částí Prahy. Vinohrad a Nového města. Proto se tu také střetávají dva naprosto rozdílné druhy zástavby. Ortogonální bloková struktura ze severu a rozptýlená vilová z východu. Vilovou část jsem zhodnotil jako méně rušnou a příjemnějším, nežli klasickou jižní, která má městský charakter. URBANISTICKÉ ŘEŠENÍ V projektu reaguji na dvě zcela odlišné druhy zástavby a to tak že vytvářím dva prostory, jimž dávám odlišný charakter. První z nich je ryze soukromý a slouží pouze pro návštěvníky lázní. Komunikuje se severní vilovou zástavbou a tak vytváří přátelské a klidné prostředí. Jižní má veřejný charakter a slouží, jako zadní vstup do haly lázní. Je to také zahrádka malé restaurace, která je přístupná z ulice korunní. V západní části pozemku jsem navrhl malou platformu, která navazuje na stávající park a tak vytváří před hlavním vstupem jakési malé náměstí.


MĚSTSKÉ LÁZNĚ ORIONKA Lineární lázně mezi dvěma městy.

4

ATOS

prof. Ing. arch. L. Lábus; Akad. arch. Michal Šrámek


PŮDORYS VSTUPNÍ PODLAŽÍ


KONCEPT ŘEŠENÍ:

ŘEŠENÍ FUNKČNÍCH PLOCH:

Projekt využívá potenciálů místa a vytváří dva prostory. Soukromý a veřejný. Soukromý se otáčí na jih za vilovou, klidnější zástavbou a vytváří příjemné prostředí pro relaxaci uživatelů v letním období, zatímco severní komunikuje s městštějsí zástavbou a v dialogu s ní vytváří dvě platformy, zahrádku restaurace a malé náměstí sloužící jako vstup do lázní.

Objekt je rozdělen na dvě části. Západní podlažní a východní halovou. V podlažní části jsou umístěny šatny. Ty jsou v nejnižším patře. Druhé patro patří sportu. Najdeme zde posilovnu a aerobicový či spinningový sál. V třetím patře je wellness a rehabilitační oddělení. Wellness je vybavena vířivkami, solárii masážemia solnou jeskyní. Šatnami v prvním patře se dá projít do halové části objektu, který je naplněn provozem lázní. Ten se točí kolem atria, kterým můžeme v letním období vyjít na zahrádku a platformu s bazénem.


ŘEZ B-B

POHLED VÝCHOD

ŘEZ A-A

POHLED SEVER

PŮDROYS 2. PATRO


ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ:

DOPRAVNÍ ŘEŠENÍ

Objekt je navržen tak, aby člověk mohl v příjemném prostředí pečovat o svoje tělo, jak pasivně tak aktivně. Pasivně, pobýváním v lázeňském provozu a aktivně, návštěvou některého ze zmiňovaných sportů.

Parkování je řešeno v podzemních garážích. Vjezd je z ulice Benešovská, kde díky svažitosti parcely nemusíme řešit příjezdovou rampu. V podzemním parkovišti je 59 míst k stání, z toho 6 pro invalidy.


KONCEPT

SITUACE

POLOSOUKROMÝ PROSTOR BLOK KANCELÁŘÍ A ODBORŮ PŘIDRUŽENÉ RADNIČNÍ PROVOZY VERTIKÁLNÍ KOMUNIKACE RUCH


RADNICE PRAHY 6 “Stroj“ na správu městské části Prahy, Smíchova.

5

ATBP

Ing. arch. J. Štempel; Ing. arch. O. Beneš


PŮDORYS 2. PATRA PŮDORYS VSTUPNÍ PODLAŽÍ

PŮDORYS SUTERÉNU


KONCEPT ŘEŠENÍ:

KONCEPT ŘEŠENÍ:

Radnice svým urbanistickým řešením reaguje na rušnou křižovatku ulic Štefánikova a V Botanice vůči níž se vymezuje čtvrtkruhovou hmotou. Tato část je naplněna kancelářským provozem odborů a vytváří přirozenou bariéru rušnému centu, za níž vzniká intimnější veřejný prostor chráněný od rušných ulic a komunikující s městským parkem Portheimka. Vstupní branou do tohoto prostoru je ocelové schodiště, symbol techniky a průmyslu, jakožto minulosti Smíchova.

Objekt je dělen na dvě funkční části. Kancelářskou část a sekci přidružených radničních provozů. Kanceláře komunikují s centrem Smíchova, zatímco obřadní síň, přednášková místnost, či kavárna navazují na park. Obě tyto hmoty jsou propojeny vnitřním a vnějším schodištěm.


POHLED JIH

POHLED ZÁPAD

ŘEZ A-A

ŘEZ B-B


ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ:

DOPRAVNÍ ŘEŠENÍ:

radnice jako stroj, aneb symbolika minulosti průmyslového města Smíchova. Drsná vnější fasáda reaguje na rušné centrum města a chrání intimní veřejný prostor ve svém středu, který je přístupný přes ústřední motiv budovy. Ocelové vnější schodiště.

Parkování je řešeno v suterénu budovy. Vjezd do garáží je z jednosměrné ulice V Botanice po rampě. Je navrženo 16 parkovacích míst pro zaměstnance z toho 2 pro invalidy.


Vašek portfolio  

FA ČVUT přijímací řízení magistr