Page 1

EKONOMICKÉ HODNOCENÍ NÁSLEDKŮ DOPRAVNÍCH NEHOD Ing. Alena Daňková

Ostrava 2013

Tyto studijní materiály vznikly za finanční podpory Evropského sociálního fondu a rozpočtu České republiky v rámci řešení projektu OP VK CZ.1.07/2.2.00/15.0462 „Virtuální vzdělávání v dopravě“.


Úvod do problematiky Ekonomického hodnocení následků dopravy Ing. Alena Daňková

Název:

Ekonomické hodnocení následků dopravních nehod

Autor:

Ing. Alena Daňková

Vydání:

první, 2013

Počet stran:

42

Náklad:

5

Studijní materiály pro studijní obor Dopravní technika a technologie, Fakulta strojní Jazyková korektura: nebyla provedena.

Tyto studijní materiály vznikly za finanční podpory Evropského sociálního fondu a rozpočtu České republiky v rámci řešení projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Název: Virtuální vzdělávání v dopravě Číslo: CZ.1.07/2.2.00/15.0462 Realizace: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava/Univerzita Pardubice

© Ing. Alena Daňková © Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Univerzita Pardubice ISBN 978-80-248-3272-2

VŠB-TU Ostrava, Univerzita Pardubice

2


Úvod do problematiky Ekonomického hodnocení následků dopravy Ing. Alena Daňková

POKYNY KE STUDIU Ekonomické hodnocení následků dopravních nehod

Prerekvizity

Cílem <předmětu/učební opory>

Pro koho je předmět určen

VŠB-TU Ostrava, Univerzita Pardubice

3


Úvod do problematiky Ekonomického hodnocení následků dopravy Ing. Alena Daňková

Při studiu každé kapitoly doporučujeme následující postup: Čas ke studiu: xx hodin Na úvod kapitoly je vždy uveden čas potřebný k prostudování látky. Čas je orientační a může vám sloužit jako hrubé vodítko pro rozvržení studia celého předmětu či kapitoly.

Cíl: Po prostudování tohoto odstavce budete umět Popsat … Definovat … Vyřešit …

V úvodu jednotlivých částí jsou uvedeny cíle, které by jste po prostudování měly být schopni si osvojit a porozumět jim.

Výklad Následuje vlastní výklad studované látky, zavedení nových pojmů, jejich vysvětlení, vše doprovázeno obrázky, tabulkami, grafy.

Otázky Pro ověření, že jste dobře a úplně látku kapitoly zvládli, máte k dispozici několik teoretických otázek.

Pojmy k zapamatování Zde jsou uvedeny základní a nutné pojmy k zapamatování dané problematiky.

Úlohy k řešení Protože většina teoretických pojmů tohoto předmětu má bezprostřední význam a využití v praxi, jsou Vám nakonec předkládány i praktické úlohy k řešení. V nich je hlavním významem předmětu schopnost aplikovat čerstvě nabyté znalosti pro řešení reálných situací.

Klíč k řešení Výsledky zadaných příkladů i teoretických otázek jsou uvedeny v závěru učebnice v Klíči k řešení. Používejte je až po vlastním vyřešení úloh, jen tak si samokontrolou ověříte, že jste obsah kapitoly skutečně úplně zvládli.

Další zdroje Použité zdroje a zdroje, ze kterých můžete čerpat při dalším studiu jsou uvedeny na konci každé kapitoly (podkapitoly). VŠB-TU Ostrava, Univerzita Pardubice

4


Úvod do problematiky Ekonomického hodnocení následků dopravy Ing. Alena Daňková

Řešený příklad Pro názornost je u kapitoly 3.5 uveden názorný příklad výpočtu.

Úspěšné a příjemné studium s tímto učebním textem Vám přeje autor Ing. Alena Daňková

VŠB-TU Ostrava, Univerzita Pardubice

5


OBSAH 1 ÚVOD DO PROBLEMATIKY EKONOMICKÉHO HODNOCENÍ NÁSLEDKŮ DOPRAVY ................................................................................................................................ 7

2

1.1

Úvod ........................................................................................................................... 7

1.2

Národní strategie bezpečnosti silničního provozu ................................................. 8

ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY .................................................................... 11

3 EKONOMICKÉ HODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH NÁKLADŮ VZNIKLÝCH V DŮSLEDKŮ DOPRAVNÍCH NEHOD............................................................................ 16 3.1

Stanovení sankcí dle Zákona č. 361/2000 Sb........................................................ 16

3.2 Odškodnění za způsobení újmy na zdraví dle Občanského zákoníku č. 40/1914 Sb., ve znění pozdějších předpisů. ........................................................................................ 19 3.3

Ztráty z dopravní nehodovosti .............................................................................. 21

3.4

Oceňování nákladů na životní prostředí .............................................................. 23 3.4.1

3.5

4

Preferenční metody ............................................................................................. 25

Oceňování subjektivních nákladů –Metoda WTP .............................................. 27 3.5.1

Obecné nedostatky metody WTP ....................................................................... 29

3.5.2

Perssonův model .................................................................................................. 30

3.5.3

Shrnutí metody WTP .......................................................................................... 31

COST BENEFIT ANALÝZA .................................................................................... 36

SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................................ 41 POUŽITÉ ZDROJE ............................................................................................................... 42


Úvod do problematiky Ekonomického hodnocení následků dopravy Ing. Alena Daňková

1

ÚVOD DO PROBLEMATIKY EKONOMICKÉHO HODNOCENÍ NÁSLEDKŮ DOPRAVY

Cílem této kapitoly je obecný úvod do problematiky ekonomického hodnocení následků dopravy. Zmíněny budou jednotlivé negativní externality, které doprava způsobuje, popsána bude důležitost provádění ekonomické hodnocení následků dopravy. Zmíněn bude i základní a důležitý dokument pro hodnocení dopravy v ČR - Národní strategie bezpečnosti silničního provozu.

Čas ke studiu: 2 hodiny Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umět Definovat základní negativní externality způsobené dopravou. Vysvětlit důležitost ekonomické hodnocení následků dopravy. Znalost důvodů existence NSBSP.

Výklad

1.1 Úvod Doprava má v dnešní době pro společnost podstatný význam a patří mezi nezbytné podmínky efektivního fungování vyspělé ekonomiky. Je neodmyslitelnou součástí každodenních aktivit. Přináší určité užitky, ale také újmy. Užitkem může být přeprava statků a osob z místa na místo, časová flexibilita a rychlost přepravovaných účastníků silničního provozu. Doprava taktéž tvoří jednu z částí příjmů státního rozpočtu České republiky. Velikost tohoto užitku pak závisí na míře uspokojení potřeby dané osoby. Do oblasti dopravy se investují nemalé finanční prostředky. Důležité však je, aby tyto prostředky byly efektivně využity. Vedle užitků doprava způsobuje podstatné negativní dopady – tzv. negativní externality. Vznikají dopravní nehody, škody na životním prostředí, subjektivní škody, které mají dopad jak na jednotlivé účastníky silničního provozu, tak i na společnost a stát. A to nejenom po stránce materiálních škod, škod na zdraví a životním prostředí, ale také podstatných finančních škod, které se podstatnou mírou dotýkají státního rozpočtu. Všechny tyto škody jsou finančně vyčíslitelné a způsobují velké finanční náklady. Pokud se zaměříme na vzniklé náklady dopravní nehody, které je nutno uhradit, tak se jedná především o: VŠB-TU Ostrava, Univerzita Pardubice

7


Úvod do problematiky Ekonomického hodnocení následků dopravy Ing. Alena Daňková • Sankce za způsobený dopravní přestupek dle Zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích. • Odškodnění za způsobení újmy na zdraví dle Občanského zákoníku č. 40/1914 Sb., ve znění pozdějších předpisů. • Přímé a nepřímé náklady související s dopravní nehodou, jako například náklady na lékařskou péči, na výjezd hasičského a policejního vozidla, ztráty na produkci, hmotné škody a další náklady. • Subjektivní náklady, jako například psychická újma ze zranění, snížení společenského uplatnění, ztráta naděje na dožití, atd. • Náklady spojené se škodami na životním prostředí, atd. Tyto všechny náklady jsou vyčíslitelné a jejich vyčíslení představuje výši nákladů, které musí stát a společnost za vzniklé následky dopravních nehod zaplatit. V roce 2011 výše ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích činila cca 52,6 mld. Kč. A to je jedná pouze o jednu část z výše uvedených nákladů. Ekonomické vyčíslení a hodnocení následků dopravních nehod je důležitou stránkou, která poskytuje přehled o tom, kolik dopravní nehody stojí společnosti i stát. Důležité je uvědomění si závažnosti této problematiky nejen po stránce dopravně-bezpečnostní, ale také po stránce ekonomické. Provedením různých ekonomických analýz pak bude možné realizovat taková dopravně-bezpečnostní opatření, které budou mít za cíl nejen snížit počet a závažnost dopravních nehod, ale také úsporu a efektivní využití finančních zdrojů státního rozpočtu.

1.2 Národní strategie bezpečnosti silničního provozu S neustále se rozvíjející dopravou se formuluje nova oblast poznání – dopravněbezpečnostní politika, jejímž cílem je snížení nehodovosti v ČR na minimum - závazným dokumentem je Národní strategie bezpečnosti silničního provozu (dále jen NSBSP). V současné době je platná NSBSP za období 2011 – 2020. Tato strategie byla vypracována Ministerstvem dopravy, oddělením Besip ve spolupráci s Centrem dopravního výzkumu, v.v.i.. NSBSP je samostatný materiál Ministerstva dopravy, který vytyčuje cíle, základní principy a návrhy konkrétních opatření směřujících k zásadnímu snížení nehodovosti na silnicích v České republice. Byla schválena usnesením Vlády České republiky ze dne 10. 8.2011. Hlavním cílem je snížit do roku 2020 počet usmrcených v silničním provozu na úroveň průměru evropských zemí a současně oproti roku 2009 snížit o 40 % počet těžce zraněných osob. Počet dopravních nehod v České republice má do roku 2005 rostoucí tendenci, od roku 2005 je však již počet dopravních nehod snižuje. Vývoj počtu obětí dopravních nehod na pozemních komunikacích vzhledem k roku 1990 je znázorněn v Grafu 1.

VŠB-TU Ostrava, Univerzita Pardubice

8


Úvod do problematiky Ekonomického hodnocení následků dopravy Ing. Alena Daňková Graf 1Vývoj nehodovosti v ČR za období 2002 - 2011

Vývoj počtu obětí dopravních nehod vzhledem k roku 1990

1,60

usmrcení (30 dnů) těžce zranění

1,40 1,20 1,00 0,80 0,60 0,40 1990

1995

2000

2005

2010

Zdroj: Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. Strategie zapojuje orgány státní správy, samosprávy, ale i další neziskové organizace a subjekty do oblasti dopravy a podílení se na snížení závažnosti a počtu dopravních nehod. A to prostřednictvím např. realizace různých dopravně-bezpečnostních kampaní, akcí pro veřejnost, investováním do infrastruktury, atd. Strategie se dále zabývá i ekonomickým dopadem nehodovosti. Uvádí výše ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích, srovnání v rámci EU a důležitost této problematiky. Příloha č. 2 této strategie je zaměřena na ekonomické aspekty nehodovosti a možnosti způsobu financování opatření v oblasti bezpečnosti silničního provozu. Jsou zde zmíněny možnosti financování dopravně-bezpečnostních opatření, specifikace současných možností financování opatření NSBSP. Tato příloha je velmi důležitá, je zřejmé, že je potřebné a důležité podnikat pro snížení nehodovosti určité kroky a realizovat potřebná opatření, podstatné ale je kde získat finanční prostředky na realizaci těchto opatření. Financování dopravně-bezpečnostních opatření je možné např. prostřednictvím: -

různých operačních programů. Tyto operační programy čerpají finanční prostředky z Evropské unie a Evropského sociálního fondu. Dotovány jsou určitou částí finančními prostředky ze státního rozpočtu. Možnost získání dotace z těchto programů je možná pouze do roku 2013 (včetně), kdy v roce 2013 končí programové období pro čerpání daných zdrojů.

VŠB-TU Ostrava, Univerzita Pardubice

9


Úvod do problematiky Ekonomického hodnocení následků dopravy Ing. Alena Daňková Předpokládá se další programové období od rok 2014, konkrétní alokace a programy zatím nejsou známy. -

Regionálních operačních programů. U těchto programů je taktéž programové období pouze do roku 2013.

-

Státního fondu dopravní infrastruktury, který částečně dofinancovává výše uvedené operační programy. Dále poskytuje finanční prostředky např. Ředitelství silnic a dálnic ČR, které tyto prostředky převážně využívá na investice do výstavby a rekonstrukce silniční a dálniční sítě ČR.

-

Prostřednictvím krajských rozpočtů. Kraje mají v rozpočtu určité finanční prostředky, které používání k realizaci daných opatření. Jedná se převážně o různé dopravní kampaně, provoz dětských hřišť, atd.

-

Na financování se také podílejí různé soukromé subjekty, jako například Červený kříž, Brno zdravé město, ČEZMAT a další subjekty. Zde je jedná převážně o preventivní dopravně-bezpečnostní školení, semináře a akce.

Otázky 1 1. Co je základním cílem NSBP? 2. Z jakého důvodu je důležité provádět ekonomické hodnocení následků dopravy? 3. Jakou tendenci má vývoj nehodovosti od roku 2006 do současnosti?

Pojmy k zapamatování -

Náklady dopravních nehod,

-

Národní strategie bezpečnosti silničního provozu

Úloha k řešení č. 1 Z jakých zdrojů je v současné možné získat finanční prostředky na realizaci dopravně-bezpečnostních opatření? Pokud obec bude chtít postavit nový přechod pro chodce, z jakých zdrojů může čerpat finanční prostředky na výstavbu? Pomůckou Vám může být Příloha č. 2 NSBSP 2011 – 2020.

Další zdroje Národní strategie bezpečnosti silničního provozu 2011 – 2020.

VŠB-TU Ostrava, Univerzita Pardubice

10


Základní ekonomické pojmy Ing. Alena Daňková

2

ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY

Cílem této kapitoly je zmínit základní ekonomické pojmy, které jsou spojené s ekonomickým hodnocením dopravy a vzniklými negativními externalitami. Popsány budou externality, způsoby jejich odstraňování a dopad na státní rozpočet.

Čas ke studiu: 2 hodiny Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umět Definovat základní ekonomické pojmy spojené s problematikou dopravy

Výklad

Jak bylo zmíněno v úvodu, tak doprava způsobuje řadu negativních externalit, které jsou projevem tržních selhání. V tržním prostřední působí nabídka, poptávka a cena. V případě, že nabídka je rovna poptávce, vzniká rovnovážná cena a rovnovážné množství a trh je v rovnováze. Pokud ale nabídka je vyšší nebo nižší než poptávka, cena ani nabízené a poptávané množství není v rovnováze a vznikají tržní selhání. Nabídka (S)1 je souhrn všech zamýšlených prodejů, se kterými přicházejí nabízející na trh s cílem prodat. Poptávka (D2 )je souhrn všech zamýšlených koupí. Jedná se tedy o subjekty, které mají zájem určitý statek nebo službu koupit a vlastní peněžní prostředky, za které mohou nákup uskutečnit. Cena je výslednice střetu mezi nabídkou a poptávkou. Rovnovážná cena PE a rovnovážné množství OE vzniká v případě, kdy nabídka se rovná poptávce. Grafické schéma nabídky a poptávky je uvedeno na Obrázku 1.

1

S = supply

2

D = demand

VŠB-TU Ostrava, Univerzita Pardubice

11


Základní ekonomické pojmy Ing. Alena Daňková Obrázek 1Znázornění nabídky a poptávky

P

S

D

E PE

QE

Q

Nabídka (S) je znázorněna rostoucí křivkou. Pokud dochází ke zvyšování ceny, roste i nabízené množství. Naopak poptávka (D) je znázorněna klesající křívkou. Pokud cena klesá, jsou subjekty ochotni nakupovat větší množství. Rovnovážná cena je výslednicí střetu nabídky a poptávky. Pokud bude např. nabídka vyšší než poptávka, cena bude nižší než rovnovážná cena. Konkrétním příkladem může být např. trh s automobily. Pokud nabízené množství vozidel bude vyšší než poptávané množství (ochota koupit vozidlo je tedy nižší než nabídka), bude cena vozidel nižší, než při rovnovážném stavu. V tomto případě se jedná o tržní selhání. Tržní selhání vznikají v těch případech, kdy nabídka není rovna poptávce. Příčin selhání trhu je více, jednou z důležitých příčin jsou externality. Externality jsou projevem tržního selhání a způsobují nerovnováhu trhu. Vznikají tehdy, kdy spotřeba jednoho subjektu způsobuje nezamýšlené náklady nebo přínosy jiným subjektům, aniž by ti, kteří způsobili náklady či získali příjmy za ně platili. Externality se tedy dělí na pozitivní a negativní. Pozitivní externalita je situace, kdy činnost jednoho subjektu přináší prospěch jinému subjektu, který za tuto činnost nemusí náklady hradit. Jedná se například o situaci, kdy je vybudován nový supermarket s velkým prostorem pro parkování v blízkosti obytné zóny, kde mají rezidenti problém s parkováním. Rezidenti mohou své vozidla parkovat na tomto parkovišti a nemusejí za to nést žádné náklady. Výstavbou parkovacích míst u supermarketu tak vznikla pozitivní externalita pro rezidenty z blízké obytné zóny. Negativní externalita je taková situace, kdy činnost jednoho subjektu přináší náklady jinému subjektu, aniž by mu tyto náklady byly hrazeny. V podmínkách dopravy jsou negativní externalitou například:

VŠB-TU Ostrava, Univerzita Pardubice

12


Základní ekonomické pojmy Ing. Alena Daňková • dopravní nehody, • škody na životním prostředí (hluk, exhalace), které mají dopad na přírodu i obyvatelstvo, • dopravní kongesce, • subjektivní škody a další náklady. Tyto negativní externality jsou následkem jak dopravy samotné (hluk, emise, dopravní kongesce), tak vlivem dopravních nehod (škody na majetku, na zdraví osob, vysoké finančí ztráty). Dopravní nehoda, kterou způsobí viník zapříčiní náklady oběti dané dopravní nehody, aniž by jí za to bylo zaplaceno. Dopady negativních externalit se prostřednictvím mikroekonomické politiky snaží korigovat stát. Nejúčinnějším nástrojem je trh. Zásahy státu jsou zde nutné a nevyhnutelné. Stát těmito zásahy směřuje k tržní rovnováze. Pokud by stát nezasahoval, míra externalit by se zvyšovala. Např. pokud by nebyly stanovovány sankce a pokuty za dopravní přestupky, viníci dopravních nehod by nijak nebyly sankciováni za způsobenou dopravní nehodu a k daným externalitám by mohlo docházet ve vyšší frekvenci a s vyšší závažnosti. Stát má prostřednictvím mikroekonomické politiky různé možnosti řešení externalit: a. Teoretické veřejné řešení Toto řešení je poměrně jednoduché, jedná se např. o korekční daně, dotace, ukládání pokut a sankcí a jiných zpoplatnění. Jedná se o tzv. „Pigouovskou daň“. Tedy daň uvalenou na zdanění negativních externalit. Cílem této daně je externality internalizovat, tedy promítnout jejich vliv do rozhodování jejich původů. Může je jednat například o ekologické daně. Pigouovská daň však není univerzální nástroj, z tohoto důvodu existují i jiné řešení. b. Jiné řešení Jedná se například o • Zákazy – např. zákaz řízení motorových vozidel po porušení dopravních předpisů upravených daným zákonem. • Příkazy – jedná se o příkaz, zde každému subjektu je stanoveno kolik externalit může maximálně vyprodukovat. • Státní regulace – prostřednictvím právních norem, např. povinnost mít ve vozidle katalyzátor. • A další nástroje. V podmínkách dopravy se jedná převážně o udělování sankcí, pokut, zákazů, ale i určitých daní. Např. daň z uhlovodíkových paliv a maziv, atd. U řešení externalit je důležitý tzv. Coasův teorém, dle kterého lze každou externalitu odbourat bez ohledu na to, kdo bude nakonec odškodněn. Efektivní stav je takový, kdy způsobená mezní újma je rovna mezním nákladům na odstranění této negativní externality.

VŠB-TU Ostrava, Univerzita Pardubice

13


Základní ekonomické pojmy Ing. Alena Daňková Vzniklými negativními externalitami, např. dopravními nehodami přichází jednotlivé subjekty, ale také stát o značné množství finanční zdrojů. Stát hradí např. sociální dávky, určitou výši nákladů na léčení a další podstatné náklady. Tyto náklady se dotýkají státního rozpočtu. Státní rozpočet je centralizovaný peněžní fond, který představuje ústřední prvek systému veřejných financí. Státní rozpočet má příjmovou a výdajovou stránku. Obě tyto stránky jsou využívány k realizací stanových cílů (efektivity, rovnováhy trhu). Příjmovou stránku státní rozpočtu tvoří daně. Jedná se o: a. přímé daně (individuální důchodová daň, daň z důchodu společnosti, daň z majetku, dědická a darovací daň, atd.), b. nepřímé daně jsou daně uvalené na statky či služby, jedná se například o daň z přidané hodnoty, daň z obratu, cla, platby sociální pojištění, atd. Příjmová stránka rozpočtu je velmi důležitá, z těchto příjmů jsou pak hrazeny výdaje. Výdajovou stránku státního rozpočtu tvoří transfery, tedy výplaty starobních, invalidních, vdovských, vdoveckých, sirotčích důchodů, podpora v nezaměstnanosti, atd. Dále pak výdaje na nákup výrobků a služeb. Právě transfery tvoří velkou část výdajů způsobených vlivem dopravních nehod. Pozůstalým a zraněným osobám jsou vypláceny výše uvedené dávky. Pokud by došlo ke snížení počtu a závažnosti dopravních nehod, tyto výdaje by se podstatně snížily. Porovnáním příjmové a výdajové stránky státního rozpočtu vzniká buď přebytek, nebo deficit státního rozpočtu. V České republice výrazně převyšují výdaje nad příjmy státního rozpočtu a vzniká tak deficit. V roce 2011 byla výše státního deficitu 117,9 mld. Kč.3 Jedná se o vysokou částku. Nejen z tohoto důvodu je nutné realizovat efektivní dopravněbezpečnostní opatření, které budou mít za cíl snížení počtu a následků dopravních nehod a úsporu finančních prostředků, které se budou moci zpět investovat do oblasti dopravy. Způsob ekonomické hodnocení vybraných negativních externalit je uveden v následujících kapitolách.

Otázky 2 4. Co je to externalita? 5. Jaké negativní externality způsobuje doprava? 6. Jaké možnosti může použít stát k odstranění externalit? 7. Jaké položky tvoří příjem státního rozpočtu?

3

Dle Českého statistického úřadu (www.czso.cz)

VŠB-TU Ostrava, Univerzita Pardubice

14


Základní ekonomické pojmy Ing. Alena Daňková

Pojmy k zapamatování -

Nabídka, poptávka, rovnováha trhu

-

Externalita

-

Státní rozpočet

Další zdroje SOUKUPOVÁ J. a kolektiv, Mikroekonomie, Praha: Nakladatelství Press, 2004, 548 s. ISBN 80-7261-061-0

VŠB-TU Ostrava, Univerzita Pardubice

15


Ekonomické hodnocení jednotlivých nákladů vzniklých v důsledků dopravních nehod Ing. Alena Daňková

3

EKONOMICKÉ HODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH NÁKLADŮ VZNIKLÝCH V DŮSLEDKŮ DOPRAVNÍCH NEHOD

Jak bylo zmíněno v úvodní kapitole, ekonomické hodnocení následků dopravních nehod je velmi důležité. Identifikují a oceňují se vzniklé následky dopravy a dopravních nehod ve finančních jednotkách. Toto vyčíslení pak poskytuje přehled o tom, kolik následky dopravních nehod stojí jednotlivé subjekty a stát. Cílem této kapitoly je definovat a metodicky popsat jednotlivé negativní externality, které doprava způsobuje. K oceňování negativních externalit způsobených dopravou existuje řada různých metod, které se liší dle typu nákladové položky a postupu použití. Výpočet metod je velmi rozsáhlý, z toho důvodu budou uvedeny základní metody pro oceňování nejdůležitějších nákladových položek.

3.1 Stanovení sankcí dle Zákona č. 361/2000 Sb. Čas ke studiu: 3 hodiny Cíl: Po prostudování této kapitoly budete znát Dopravní přestupky, jejich bodové a finanční ohodnocení (sankce)

Výklad Příloha Zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích definuje jednotlivé dopravní přestupky, kterým jsou dle závažnosti stanoveny určité počty bodů, bloková pokuta, pokuta ve správním řízení (trest v trestním řízení) a zákaz činnosti. Závažnost dopravních přestupků je dána výši bodového hodnocení a souvisejících pokut. Nejzávažnější dopravní přestupky jsou ohodnoceny 7 body. Tyto sankce jsou uplatňovány vůči subjektům, které externality způsobují (viníkům dopravních nehod. Výše bodů a sankcí je uveden v příloze tohoto zákona. Pro názornost jsou vybrané přestupky uvedeny v Tabulce 1.

VŠB-TU Ostrava, Univerzita Pardubice

16


Ekonomické hodnocení jednotlivých nákladů vzniklých v důsledků dopravních nehod Ing. Alena Daňková

17

Tabulka 1 Sankce za vybrané dopravní přestupky

Přestupek zkráceně

Řízení pod vlivem alkoholu (nad 0,3 promile)

Přestupek

Body

Bloková pokuta

Pokuta ve správním řízení/trest v trestním řízení

Zákaz činnosti

7

--

2500 - 20 000

6 měs - 1 rok

v rozporu s § 5 odst. 2 písm. b) řídí vozidlo nebo jede na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, po kterou je ještě pod jejich vlivem

Řízení ve stavu vylučujícím způsobilost (alkohol, návykové látky)

řídí vozidlo nebo jede na zvířeti ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodila požitím alkoholického nápoje nebo užitím jiné návykové látky

7

---

25 000 - 50 000

1-2 roky

Nehoda s usmrcením nebo těžkou újmou na zdraví

porušením povinnosti řidiče způsobení dopravní nehody, při které došlo k usmrcení nebo těžké újmě na zdraví (jiné osoby)

7

---

Odnětí svobody až 10 let

1-10 let

Vysoké překročení rychlosti - v obci o 40 km a více nebo mimo obec o 50 km a více

při řízení vozidla překročí nejvyšší dovolenou rychlost v obci o 40 km/h a více nebo mimo obec o 50 km/h a více

5

---

5.000 – 10.000

6 měs. - 1 rok

Nezastavení na červenou (nebo pokyn "Stůj")

při řízení vozidla v rozporu s § 4 písm. b) a c) nezastaví vozidlo na signál, který jí přikazuje zastavit vozidlo nebo na pokyn "Stůj" daný při řízení nebo usměrňování provozu na pozemních komunikacích osobou k tomu oprávněnou

2 500 – 5 000

1 - 6 měs. (spáchá-li 2x a vícekrát za 12 měsíců po sobě jdoucích)

5

do 2500,Kč

VŠB-TU Ostrava, Univerzita Pardubice


Ekonomické hodnocení jednotlivých nákladů vzniklých v důsledků dopravních nehod Ing. Alena Daňková při řízení vozidla v rozporu s § 5 odst. 2 písm. f) Ohrožení chodce na neumožní chodci na přechodu přechodu pro chodce nerušené a bezpečné přejití vozovky

Nedání přednosti v jízdě

při řízení vozidla nedá přednost v jízdě v případech, ve kterých je povinnen dát přednost v jízdě

4

4

do 2500,Kč

do 2500,Kč

2 500 – 5 000

1 - 6 měs. (spáchá-li 2x a vícekrát za 12 měsíců po sobě jdoucích)

2 500 – 5 000

1 - 6 měs. (spáchá-li 2x a vícekrát za 12 měsíců po sobě jdoucích)

Zdroj: Zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích Pokud viník způsobí dopravní nehodu na základě více dopravních přestupků, např. překročí povolenou rychlost, požije alkohol a nedá přednost v jízdě, je sankciován pouze za nejzávažnější dopravní přestupek, tedy přestupek, který je ohodnoceny nejvyššími body. Výše sankce odpovídá závažnosti spáchaného dopravního přestupku. Každý účastník silničního provozu je povinen se řídit Zákonem č. 361/2000 Sb., pokud tento zákon poruší, musí za vzniklé následky nést zodpovědnost. Vzniklé náklady tedy musí uhradit. Náklady nedopadají pouze na viníka nehody. Ten je povinen zaplatit pokutu a sankci dle výše uvedeného zákona, dále hradí vzniklou hmotnou škodu a částečně náklady na léčení. Většina těchto nákladů je však hrazena z povinného ručení, které má každý účastník dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů povinen uzavřít. Povinné ručení se vztahuje na vzniklou hmotnou škodu a náklady na léčení. Na vyměřenou pokutu a další stanovené finanční sankce se povinné ručení nevztahuje. Důležité je poznamenat, že další vzniklé náklady hradí převážně stát, pojišťovny a v některých případech i obět. Blíže je tato problematika popsána v kapitole 3.3.

Otázky 2 -

Jakou výši bodů jsou hodnoceny nejzávažnější bodové přestupky?

-

Pokud viník dopravní nehody způsobí více přestupků současně (např. překročení rychlosti a jízda na červenou), za jaké přestupky jsou mu přidělovány body?

Pojmy k zapamatování -

18

Výčet nejdůležitějších bodových přestupků.

VŠB-TU Ostrava, Univerzita Pardubice


Ekonomické hodnocení jednotlivých nákladů vzniklých v důsledků dopravních nehod Ing. Alena Daňková

Další zdroje Zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a související příloha, kde je stanoven přehled jednání spočívajících v porušení vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích a počet bodů za toto jednání.

3.2 Odškodnění za způsobení újmy na zdraví dle Občanského zákoníku č. 40/1914 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Čas ke studiu: 1,5 hodiny Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umět Znalost problematiky odškodnění za usmrcení nebo zranění osoby dle Občanského zákoníku.

Výklad Sankce za následky dopravních nehod jsou dále upraveny v Občanském zákoníku č. 40/1914 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tento Občanský zákoník uděluje viníkovi dopravní nehody sankce za usmrcení a zranění osob. Sankce jsou zvláště rozděleny na usmrcení osoby a na zranění osoby. Pokud dojde k usmrcení osoby, je viník povinen finančně odškodnit všechny pozůstalé osoby, tedy manžela (manželku), děti, rodiče a další blízké osoby. Dle § 444 je výše odškodnění za usmrcení osoby následující: -

manželovi nebo manželce 240 000,- Kč, každému dítěti 240 000,- Kč, každému rodiči 240 000,- Kč, každému rodiči při ztrátě dosud nenarozeného počatého dítěte 85 000,- Kč, každému sourozenci zesnulého 175 000,- Kč, každé další blízké osobě žijící ve společné domácnosti s usmrceným v době vzniku události, která byla příčinou škody na zdraví s následkem jeho smrti 240 000,- Kč.

Pokud dojde následkem dopravní nehody k zranění osoby, je možné požadovat úhradu nákladů za tzv. bolestné a náklady za ztížení společenského uplatnění.

VŠB-TU Ostrava, Univerzita Pardubice

19


Ekonomické hodnocení jednotlivých nákladů vzniklých v důsledků dopravních nehod Ing. Alena Daňková Postup stanovení výše odškodnění za bolestné4 je následující: 1. dle Vyhlášky Ministerstva zdravotnictví o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění (Sbírka zákonů č. 440/2001) jsou jednotlivým typům zranění přiděleny body. Výše bodů odpovídá závažnosti zranění. Výčet některých zranění a přidělených bodů je uveden v Tabulce 2. Zařazení zranění do příslušné položky provádí ošetřující lékař, nebo zařízení, ve kterém byla poškozená osoba léčena. Lékař vypracuje lékařský posudek, ve kterém uvede výše zranění a jim odpovídající bodové ohodnocení. 2. Celkový počet bodů je násoben sazbou 120,- Kč za jeden bod. Tímto násobkem je pak stanovena výše odškodnění za způsobení újmy na zdraví.

Tabulka 2 výše bodů dle typu zranění Klasifikace poškození zdraví

Počet bodů

Poranění nervu

100

Otřes mozku těžký

60

Rozdrcení lebky

600

Vymknutí krčního obratle

150

Zlomenina žebra

15

Rána ramene

2

Zhmoždění kolene

20

Traumatická amputace nohy

160

Zdroj: Vyhláška Ministerstva zdravotnictví o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění (Sbírka zákonů č. 440/2001)

Jak je z tabulky zřejmé, tak počet bodů dle závažnosti zranění se pohybuje v jednotkách až stovkách bodů. Stanovení výše odškodnění za ztížení společenského uplatnění je podobný jako u bolestného. Lékař na základě lékařského posudku stanoví celkový počet bodů, stanovení výše odškodnění je taktéž násobkem počtu bodů a sazby 120,- Kč za jeden bod. V případě že by

4

Za bolest se dle zákona považuje každé tělesné a duševní utrpení, které poškozená osoba následkem dopravní nehody prodělala.

VŠB-TU Ostrava, Univerzita Pardubice

20


Ekonomické hodnocení jednotlivých nákladů vzniklých v důsledků dopravních nehod Ing. Alena Daňková došlo ke zvláště těžkým následkům, je možné zvýšit výše sankce nejvýše o 50% celkové částky bodového hodnocení. Na toto odškodnění má právo osoba, které vznikly následky škody na zdraví trvalého rázu a mají prokazatelně nepříznivý vliv na uplatnění poškozené osoby v životě a ve společnosti, včetně výkonu dosavadního povolání. Důležité je poznamenat že výše popsané náhrady za způsobení újmy na zdraví dle Občanského zákoníku č. 40/1914., ve znění pozdějších předpisů jsou platné pouze do 31.12.2013. Od 1.1.2014 vstupuje v platnost nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. zákonů, kde náhrada škody je upravena jiným způsobem. Důležitou změnou je, že již nebudou stanoveny finanční limity pro stanovení výše odškodnění za způsobení újmy na zdraví!! Soudci tak při stanovení výše odškodnění za usmrcení a způsobení újmy na zdraví nebudou limitování žádnou maximální výši sankce, kterou budou moci udělit. Pokud se bude jednat o velmi závažný dopravní přestupek se závažnými následky, bude moci soudce stanovit odpovídají částku tomuto přestupku. Otázkou je, na základě jakých podkladů bude docházet k rozhodování a k jakým okolnostem bude přihlíženo. V úvahu by měly být brány majetkové poměry viníka, délka řidičské praxe a další důležité okolnosti. Výše udělené sankce by pak pro viníka neměla být likvidační.

Otázky 2 -

Jakou výši náhrady za usmrcení osoby může stanovit soud v roce 2013 a 2014? Je mezi výši udělené sankce v těchto letech rozdíl?

-

Jaký zákon upravuje stanovení výše náhrady škody za způsobení újmy na zdraví?

Další zdroje Ministerstva zdravotnictví o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění (Sbírka zákonů č. 440/2001)

3.3 Ztráty z dopravní nehodovosti Čas ke studiu: 2 hodiny Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umět Definovat jednotlivé nákladové položky ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích

VŠB-TU Ostrava, Univerzita Pardubice

21


Ekonomické hodnocení jednotlivých nákladů vzniklých v důsledků dopravních nehod Ing. Alena Daňková

Výklad Dalšími nákladovými položkami, které vznikají v důsledku dopravní nehody jsou ztráty z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích. Výše ztrát je ročně vypočítávána Centrem dopravního výzkumu, v.v.i., dle Metodiky pro výpočet ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích. Podrobně je problematice výpočtu ztrát věnována učební opora s názvem „ Finanční vyjádření ztrát z dopravní nehodovosti“. Pro znalost této problematiky, která je v oblasti ekonomického hodnocení následků dopravních nehod velmi důležitá si nastudujte výše uvedenou učební oporu. Vypočítané ztráty z dopravní nehodovosti dle výše uvedené Metodiky zahrnují přímé a nepřímé náklady vztahující se k dopravní nehodě, jedná se především o objektivní náklady. Do výpočtu však nejsou zahrnuty subjektivní (socioekonomické náklady), jako například šok ze ztráta člena rodiny, atd. Vyčíslení těchto nákladů je možné například prostřednictvím dotazníkových průzkumů a metody „ochoty platit“. Tato metoda je podrobně popsána v kapitole č. 3.5 Tabulka 3Celkové ztráty z dopravní nehodovosti za rok 2011 Počet osob (nehod)

Ztráta Kč/osobu

Celkové ztráty

773

18 572 290

14 356 380 170

Výše ztrát v důsledku těžkých zranění

3 026

4 783 202

14 473 969 252

Výše ztrát v důsledku lehkých zranění

22 519

508 782

11 457 261 858

Výše ztrát z nehod jen s hmotnou škodou

54 651

226 676

12 388 070 076

Výše ztrát na lidských životech (zemřelí do 30 dnů po DN)

Celkové ztráty za rok 2011 v Kč Zdroj: Centrum dopravního výzkumu, v.v.i.

52 675 681 356

Celkové ztráty z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích v roce 2011 činily cca 52,6 mld. Kč. Jedná se o velmi vysokou částku. Ve srovnání se zahraničím, je však výše ztrát v ČR mnohonásobně nižší. Jedním z důvodů může být skutečnost, že v zahraniční jsou do celkových ztrát započítávány i subjektivní ztráty, které tvoří podstatnou část celkových nákladů.

Otázky 2 -

V jaké přibližné výši se pohybují celkové ztráty z dopravní nehodovosti na pozemních komunikací?

VŠB-TU Ostrava, Univerzita Pardubice

22


Ekonomické hodnocení jednotlivých nákladů vzniklých v důsledků dopravních nehod Ing. Alena Daňková

Pojmy k zapamatování -

Ztráty z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích.

Další zdroje -

DAŇKOVÁ, Alena, TECL, Jan, VALACH, Ondřej. Aktualizovaná Metodika výpočtu ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích. Brno: Centrum dopravního výzkumu, v.v.i, 2013.

3.4 Oceňování nákladů na životní prostředí Problematika oceňování dopadu dopravy na životní prostředí je velmi obsáhlá, zahrnuje oceňování různorodých položek. Při oceňování vzniklých nákladů jsou používány především metody kontingenčního oceňování, které umožňují ocenit statky, které nejsou obchodovatelné na trhu (mimotržní oceňování). Pro oceňování životního prostředí je také možné používat např.. v Handbook on estimation of external costs in the transport sector, CD Dellft, 2008. Cílem této kapitoly je uvést pouze obecný ekonomický dopad dopravy na životní prostředí a způsob hodnocení vzniklých negativních externalit.

Čas ke studiu: 2 hodiny Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umět Vyjmenovat základní metody pro oceňování dopadů na životní prostředí

Výklad Silniční doprava je z hlediska negativních dopadů na životní prostředí nejnebezpečnějším druhem dopravy. Způsobuje řadu negativních externalit, které mají dopad na životní prostředí. Jedná se například o srážky se zvěří, ekologické havárie, kdy dochází k úniku pohonných hmot a dalších přepravovaných materiálů, hluk, exhalace, emise, znečištění vod a půdy, smog atd.), které způsobují vedlejší náklady různým subjektům (jako například domácnostem, firmám). Pokud se například postaví frekventovaná komunikace v blízkosti obytné zóny, doprava zde každodenně vyprodukuje určitý hluk, emise, imise. Osobám, které v dané obytné zóně vznikají negativní externality a případné náklady na jejich odstranění. Může se jednat např. o vybudování protihlukových stěn, atd. Tyto vzniklé náklady (ekonomická škoda) se netýkají pouze dotčených subjektů v daném místě vzniku externality, ale celé společnosti. Náklady na odstranění jsou hrazeny ze státního rozpočtu. Vývoj ekonomické škody je znázorněn na Obrázku 2.

VŠB-TU Ostrava, Univerzita Pardubice

23


Ekonomické hodnocení jednotlivých nákladů vzniklých v důsledků dopravních nehod Ing. Alena Daňková Obrázek 2Vývoj ekonomické škody ze znehodnocování životního prostředí

Výše škody

Ekonomická škoda znehodnocování životního prostředí

ze

Stupeň znehodnocování životního prostředí Pokud se zvyšuje stupeň znehodnocování životního prostředí, roste i výše ekonomické škody. Ekonomická škoda je pak složena z níže uvedených položek: • ze ztrát ze znehodnocování životního prostředí – například ztráta z nižší produktivity pracovníků v hlučném a znečištěném prostředí, nižší užitek z bydlení v místě se znečištěným ovzduším, • z nákladů na dodatečné odstranění negativních důsledků znehodnocování životního prostředí – například zvýšené náklady na léčení obyvatel, náklady na likvidaci ekologických havárií a následků dopravních nehod, náklady na stavbu protihlukových stěn. • z ostatních nákladů – například nákladů na preventivní lékařskou péči v postižených oblastech, aj. Vzniklá ekonomická škoda je tedy tvořena náklady, které jsou vynakládány na zamezení poškozování životního prostředí. Tyto náklady jsou hrazeny z prostředků jak jednotlivých subjektů, tak i států. Dopad negativních externalit je tak na produktivitu, na hrubý domácí produkt, nezaměstnanost a v neposlední řadě na státní rozpočet, ze kterého jsou výdaje převážně hrazeny. Výše nákladů na zamezení poškozování je nepřímo úměrný stupni znehodnocování životního prostředí. S růstem těchto vynakládaných nákladů dochází ke snižování stupně znehodnocení životního prostředí. Vývoj znázorňuje Obrázek 3.

VŠB-TU Ostrava, Univerzita Pardubice

24


Ekonomické hodnocení jednotlivých nákladů vzniklých v důsledků dopravních nehod Ing. Alena Daňková Obrázek 3Vývoj nákladů na zamezení znehodnocování životního prostředí Peněžní jednotky

Náklady na zamezení znehodnocování

životního

Stupeň znehodnocování životního prostření

Ocenění dopadů dopravy na životní prostředí je se odlišuje od oceňování objektivních škody. Jedná se o subjektivní a specifické škody, k výpočtu je tedy nutné použít jiné metody oceňování. Většinou se při výpočtu vychází z lidských hodnot. K oceňování se převážně používají například metody mimotržních ocenění. “Mimotržní“ z toho důvodu, že trh pro přírodní statky a služby neexistuje. Metody mimotržních ocenění jsou členěny na preferenční a nepreferenční metody. Pro oceňování dopadů na životní prostředí je vhodné používat preferenční metody. Jejich popis je uveden v následující kapitole.

3.4.1 Preferenční metody Preferenční metody oceňování jsou založeny na preferencích daných osob. Při oceňování vycházejí z poptávkové strany. -

Metoda hedonické ceny

Tato metoda se využívá především pro oceňování znečištění ovzduší a hluku. Vychází z ocenění. Oceňování těchto položek vychází z předpokladu, že každý statek je definovaný určitými vlastnostmi a kvalita životního prostředí tvoří jednu vlastnost daného statku. Například cenu nemovitosti ovlivňuje také její umístění a kvalita životního prostředí v její lokalitě (hluk, emise, atd.) Dle této metody se provádí porovnávání cen nemovitostí s rozdílným životním prostředím. Porovnávání se provádí prostřednictvím dotazníkových průzkumů, kdy jsou respondenti dotazování na to, kolik jsou ochotni zaplatit za zlepšení životního prostředí v lokalitě, kde žijí. -

Metoda cestovní nákladů

Metoda cestovních nákladů se používá pro ocenění ekologických užitků a ztrát u přírodně atraktivních lokalit. Není tedy vhodná pro používání ve všech případech oceňování. Metoda je založená na sledování chování osoby na změnu výše cestovních nákladů, tedy jak se počet návštěv do dané lokality mění v závislosti na změně cestovních nákladů. VŠB-TU Ostrava, Univerzita Pardubice

25


Ekonomické hodnocení jednotlivých nákladů vzniklých v důsledků dopravních nehod Ing. Alena Daňková

Důležité je poznamenat, že každá výše uvedená metoda je založena na subjektivním pohledu, má tedy svá omezení, se kterými je nutné počítat.

Otázky 2 -

Jaké dopady na životní prostředí má doprava?

-

Je možné tyto dopady kvantifikovat a ocenit?

-

Jaké metody je vhodné pro ocenění použít?

Pojmy k zapamatování -

Náklady na zamezení znehodnocování životního prostředí

Další zdroje Collectiv, Hanbook on estimation of external costs in the transport sector, CD Dellft, 2008.

VŠB-TU Ostrava, Univerzita Pardubice

26


Ekonomické hodnocení jednotlivých nákladů vzniklých v důsledků dopravních nehod Ing. Alena Daňková

3.5 Oceňování subjektivních nákladů –Metoda WTP Cílem kapitoly je seznámit s metodou ochoty plat (WTP), uvést příklady kdy se tato metoda používá, upozornit na její nedostatky.

Čas ke studiu: 2 hodiny Cíl: Po prostudování této kapitoly budete znát Základní metodu WTP, WTA. Použití metody WTA a její nedostatky.

Výklad Jak bylo uvedeno v předcházejících kapitolách, následky dopravních nehod a dopad dopravy na společnost je možné posuzovat dle různých metod. Jedna skupina metod je založena na objektivním hodnocení, kde jednotlivé nákladové položky jsou identifikovány, kvantifikovány a následně oceněny. Ne všechny dopady lze ale ocenit těmito metodami. Jedná se především o subjektivní škody, které se na trhu nevyskytují a které je nutné posuzovat jiným způsobem. Pro ocenění subjektivních škod je možné používat kontingenční oceňovací metody, které se používají například pro oceňování škod na životním prostředí (viz. kapitola 3.4), dále také pak pro stanovení hodnoty lidského života. Je zde na místě zmínit otázku „Je možné finančně ocenit lidský život?“ Na jednu stranu lze říci, že výše lidského života je neocenitelná a finančně nesrovnatelná s jinými hodnotami, na druhou stranu existují limity, které omezují prostředky, jež lze vynaložit na snížení rizika smrti. Cenu lidského života je potom možné definovat jako peněžní částku, kterou je společnost ochotna vynaložit na záchranu jednoho lidského života. K ocenění lidského života je možno použít metodu willingness to pay (WTP), neboli metodu ochoty platit. Metoda WTP je jednou z kontingenčních oceňovacích metod, je založena na zjišťování spotřebitelských preferencí. Spotřebitelé prostřednictvím dotazníkového průzkumu vyjadřují své hodnocení užitků přímo, ale ne v reálné situaci. Použití metody WTP je prostřednictvím dotazníkových průzkumů. Zde je velmi důležité vytvořit hypotetický trh, správně definovat skupinu respondentů a otázky do dotazníku. Respondenti by měli být stanoveni tak, aby se jim týkala dotazovaná problematika. Pokud například se budu dotazovat na výši pohonných hmot, respondenty by měly být osoby vlastnící řidičské oprávnění a osoby, které vozidlo používají. Prvním předpokladem úspěšné aplikace této metody je správně sestavit dotazník. Otázky by měly být sestaveny srozumitelně a formulovány tak, aby dopředu respondenty nenaváděly k určité odpovědi. Dotazník by měl být nejdříve testován na malé skupině VŠB-TU Ostrava, Univerzita Pardubice

27


Ekonomické hodnocení jednotlivých nákladů vzniklých v důsledků dopravních nehod Ing. Alena Daňková respondentů, později po opravě vzniklých nedostatků aplikován na větší okruh respondentů. Pro reprezentativnost vzorku je také nutné získat dostatečný počet odpovědí. Nejvíce efektivní způsob dotazování je osobní pohovor, během kterého je možné vysvětlit případné nejasnosti týkající se daného problému. Dotazníky zasílané poštou, e-mailem, popřípadě prováděné prostřednictvím telefonického hovoru mají nízkou vypovídací schopnost, proto se nedoporučují. Respondenti prostřednictvím dotazníků vyjadřují svoji ochotu platit. Respondentům je kladena otázka, kolik jsou ochotni zaplatit za snížení rizika způsobení negativní externality (např..snížení usmrcených osob v důsledku dopravní nehody)5, v jiném případě, jak velkou kompenzaci by požadovali za utrpěnou ztrátu.6 Je tak vytvořen hypotetický trh, kde reakce spotřebitelů na hypotetickou situaci substituuje jejich chování na skutečném trhu. Při odpovědích respondenti vycházení se svých skutečných příjmů. Způsobů zjišťování hodnot je několik: 1. Respondentům jsou navrhovány vyšší a vyšší částky, dokud není dosaženo jejich maximální ochoty platit či přijímat kompenzace. 2. Respondentům jsou navrhovány jednotlivé částky, se kterými buď souhlasí nebo nesouhlasí. Odpovědi jsou analyzovány použitím techniky binární soustavy (0 a 1) a poté se odvozují průměrné hodnoty. 3. Respondentům je k dispozici škála hodnot, které představují typické výdaje určité příjmové skupiny na veřejně poskytované služby. Tímto je respondentům usnadněna odpověď. 4. Respondenti udávají maximální ochotu platit či přijímat kompenzace bez jakékoliv předem navržené částky. Každý z těchto způsobů má své nedostatky. Například při zvolení první varianty, se může stát, že se nesprávně stanoví jednotlivé úrovně částek a respondent si tak nebude moci vybrat tu „správnou“ úroveň, která by odpovídala jeho preferencím. Naopak výhodou je snadnější a přehlednější vyhodnocování získaných výsledků. Při zjištění hodnoty posledním způsobem může být nevýhodou velké množství různě vysokých částek, což je náročné na vlastní vyhodnocování. Někteří respondenti také nemusí mít konkrétní představu, kolik by byli ochotni zaplatit. Naopak pozitivem může být možnost respondenta uvést přesně takovou částku, která odpovídá jeho preferencím. Důležité je rozlišovat metodu ochoty platit a metodu ochoty přijímat (WTA – metoda willingness to accept). Metoda WTA (ochoty akceptace) taktéž patří do subjektivních metod hodnocení. Respondenti jsou dotazováni na to, jakou komenzaci jsou schopni příjmou za způsobenou škodu. V případě ochoty platit vzniká subjektu užitek, naopak při ochotě

5

Jedná se o metodu ochoty platit.

6

Jedná se o metodu ochoty přijímat kompenzaci.

VŠB-TU Ostrava, Univerzita Pardubice

28


Ekonomické hodnocení jednotlivých nákladů vzniklých v důsledků dopravních nehod Ing. Alena Daňková přijímat, vzniká subjektu ztráta. Dle teorie by výsledky metod WTP a WTA měly být srovnatelné. V praxi to tak není a mezi metodami jsou značné rozdíly. Mnohé studie ukázaly, že ochota přijímat je 5 – 6krát vyšší než ochota platit. Porovnání ochoty platit a ochoty přijímat je znázorněno na Obrázku 4. Obrázek 4 Hodnotová funkce pro očekávané zisky a ztráty

Metoda WTP je znázorněna zelenou barvou, metoda WTA modrou barvou. Délka úsečky AB je větší než délka úsečky CD. Respondenti jsou tedy mnohem více ochotni přijmou kompenzaci za určitou vzniklou ztrátu, než zaplatit určitou částku za vzniklý užitek. 3.5.1 Obecné nedostatky metody WTP Metoda WTP je metodou subjektivního ocenění. Vyjadřuje tedy pouze lidské preference a zjišťuje subjektivně pojatou ekonomickou hodnotu. Jedná se pouze o jednostranný pohled z poptávkové stránky hodnoceného problému, nabídková stránka je opomíjena. Nejčastěji zmiňovaná nevýhoda je spojená s přeceňováním zjišťovaných hodnot, kdy respondent vyčlení na konkrétní problém částku, kterou je ve skutečnosti ochoten zaplatit za mnohem širší problém. WTP je podmíněna schopností platit, je tedy spojená s rozdělováním důchodů ve společnosti. Ochota chudších obyvatel platit za danou položku bude patrně nižší než ochota bohatších obyvatel. To má v ekonomickém hodnocení za následek rozpor, který je možné odstranit například vyloučením těchto důchodových rozdílů z hodnocení. Některé další nedostatky: • zkreslení výsledku, kdy respondent záměrně nadhodnotí nebo podhodnotí své hodnocení, aby ovlivnil rozhodování o daném problému, VŠB-TU Ostrava, Univerzita Pardubice

29


Ekonomické hodnocení jednotlivých nákladů vzniklých v důsledků dopravních nehod Ing. Alena Daňková • informační zkreslení, kdy respondent není dostatečně informován o problému, • špatná srozumitelnost otázek, která může vést ke snížení váhy odpovědi, popřípadě nezodpovězení všech otázek, • záleží také na způsobu jakým je dotazníkové šetření podáno (na schopnostech osoby provádějící toto šetření), jaká skupina osob je vybrána pro reprezentativní vzorek, atd. Metoda WTP se neustále vyvíjí, zdokonaluje, jsou navrhovány její nové modely, které se snaží korigovat zjištěné nedostatky. V teoretické rovině se některé nedostatky podařilo eliminovat Perssonovi. Podstata jeho modelu je popsána v následující kapitole. 3.5.2 Perssonův model Při použití metody WTP reagoval Persson především na zjištění vyplývající z testu pochopení malých změn v nízké hladině rizika provedeného na čtyřech dotazníkových šetřeních. Výsledky testu ukázaly, že v průměru pouze 51% respondentů porozumělo významu malých změn rizika, na které byli dotazováni. Z toho vyvodil závěr, že dotazovat se na ocenění malých změn nízkého rizika je irelevantní a identifikoval tento problém jako základní chybu metody. Navrhl tedy model WTP který se této chyby nedopouští. Identifikoval celkem dvě závažné chyby, kterých se dřívější modely metody ochoty platit dopouštěly a vyvodil z nich dva zákazy platné pro nový model: -

nikdy se nedožadovat lidí, aby přímo vyjádřili svoji ochotu platit za netržní statky, nikdy nežádat po lidech, aby usouvztažnili svoji ochotu platit za malé zvýšení bezpečnosti k malým změnám na velmi nízké hladině rizika.

V návaznosti na tyto požadavky navrhl, aby se netržní statky oceňovaly spíše současně než jednotlivě. Důvodem je odstranění přeceňování jednotlivých statků, protože reálná (dopravní) politika musí vždy volit současně mezi více netržními statky při omezených finančních prostředcích. Současným oceněním více externích efektů dopravy by se tak např. získaly přesnější odhady externích nákladů jednotlivých externích efektů. V Perssonově modelu, který je navržen pro norské podmínky, je respondent dotazován na ochotu platit za tržní zboží – palivo. Cena paliva je uváděna v norských korunách a počet mrtvých z nehod v systému A přibližně odpovídá počtu usmrcených na norských silnicích z roku 1999 (304). Model je tedy navržen tak, aby dopravní systém A zhruba odpovídal aktuální situaci a systém B byl v některých charakteristikách pro uživatele výhodnější a v jiných nikoli, přičemž kladené podmínky jsou realistické. Důležité je „pravidlo jedné třetiny“ – rozhodující proměnné (úmrtnost a cena paliva) se v systému „B“ zvyšují (resp. snižují) oproti systému „A“ právě o jednu třetinu.

VŠB-TU Ostrava, Univerzita Pardubice

30


Ekonomické hodnocení jednotlivých nákladů vzniklých v důsledků dopravních nehod Ing. Alena Daňková 3.5.3 Shrnutí metody WTP Metoda WTP je v zahraničí běžně používána, používají ji státy EU i OECD. V České republice se tato metoda používá, ale její uplatnění ještě není tak široké. Při jejím uplatnění je důležité dbát na správně stanovenou skupiny respondentů, kterých se dotazovaná veličina týká, na správně definované otázky (které by neměly být přímé) a v neposlední řadě na správnou interpretaci. I přes uvedené nedostatky je metoda WTP široce využitelná. Vysoký zájem o aplikaci této kontingenční oceňovací metody je dán především její širokou využitelností. Umožňuje kvantifikovat nejen ztrátu stávajícího užitku, ale také vyjádřit sumu, kterou by byl jednotlivec ochoten platit na zachování vymezeného užitku pro budoucí užití. Škody na životních prostředí a ztráta lidských životů jsou položky, které objektivně ocenit nejde. Každá osoba má jiné preference, jinou úroveň (ekonomickou, sociální, atd.) Proto vzhledem k charakteru této problematiky nelze předpokládat, že požadované výsledky bude možné získat jen jednou metodou. Vhodné je počítat s nedostatky metody WTP, snažit se eliminovat. Při oceňování metody kombinovat, doplňovat a vzájemně porovnávat výsledky získané různými metodami.

Řešený příklad Praktické použití metody WTP na ocenění ztrát na lidských životech provedlo Centrum dopravního výzkumu v roce 2002. Zjišťován byl vztah „zvyšování ceny benzínu x snížení rizika úmrtí při dopravní nehodě“. Jednalo se o pilotní projekt, zkušenosti s aplikací této metody byly minimální. Samotná metoda není dokonalá, proto i vlastní výzkum nemohl být bezchybný. Nedostatky aplikace metody WTP na ocenění ztrát na lidských životech a doporučení jejich řešení jsou uvedeny v následující kapitole. Při návrhu vlastního modelu metody ochoty platit bylo vycházeno z návrhu Perssonova. Ocenění jednotlivých netržních statků bylo však proti jeho doporučení formulováno do samostatných otázek a to proto, aby mohl být každý statek ohodnocen zvlášť. Tímto krokem se umožnilo samostatné ocenění statků (externalit), ale zároveň se ztratila jistota realističnost odpovědí, takže je pravděpodobnost, že může dojít k přecenění jednotlivých statků, pokud budou oceňovány samostatně. Persson nenavrhuje jak využít jím vyvinutý model k výpočtu ceny statistického života, anebo jiných takto oceňovaných netržních statků. Pro tuto potřebu byl navržen jednoduchý algoritmus, který uvažuje předpokládanou sumu peněz, zaplacenou zvýšením ceny paliva usouvztažněnou se zachráněnými životy. Pokud bude tato suma peněz vydělena počtem ušetřených životů, získá se cena, kterou jsou respondenti ochotni „zaplatit“ za snížení rizika úmrtí při dopravní nehodě. Takto získané číslo je bezesporu konstruované s určitou mírou abstrakce. Vzhledem k nutnosti reagovat na kritiku slabých stránek metody ochoty platit se ale zároveň tento model zdá jako nejvhodnější z možných.

VŠB-TU Ostrava, Univerzita Pardubice

31


Ekonomické hodnocení jednotlivých nákladů vzniklých v důsledků dopravních nehod Ing. Alena Daňková Cena života (Z) se tedy vypočítá jako podíl sumy peněz, kterou jsou respondenti ochotni zaplatit za ušetřené životy a počtu ušetřených životů (U) . Čitatel tohoto podílu se získá jako násobek relativního podílu respondentů ochotných platit více (X) a násobku částky, kterou jsou respondenti ochotni zaplatit za jeden litr pohonné hmoty navíc (W) a skutečné roční spotřeby pohonných hmot v České republice v litrech (Y).

Z = X ∗W ∗ Y U kde

Z – cena statistického života, X – relativní podíl respondentů ochotných zaplatit za ušetřené životy zvýšenou částkou za pohonné hmoty, Y – počet litrů pohonných hmot spotřebovaných za rok, W – rozdíl v cenách pohonných hmot jednotlivých alternativních systémů, U – počet ušetřených životů.

Výzkum byl pojat jako reprezentativní šetření. Vzorek respondentů byl vybrán kvótním výběrem. Proběhly postupně tři vlny samostatných dotazování na průměrném vzorku 997 respondentů. Pro ověření vypovídací schopnosti metody se provedly tři různá, na sobě nezávislá, dotazování. Účelem bylo zjistit, jaký vliv má na výsledek hodnota proměnné W. Postupně byly použity rozdíly v cenách benzínu W=8 Kč, W=4 Kč a W=12 Kč. Otázka v první vlně šetření byla nastavena podle Perssonova doporučení (změna ceny benzínu o 1/3), další dvě šetření byla kontrolní. Jimi se testovalo citlivost metody na hodnotu proměnné W. Logická hypotéza zněla, že čím větší bude hodnota W, tím menší bude ochota respondentů platit zvýšenou cenu benzínu.

VŠB-TU Ostrava, Univerzita Pardubice

32


Ekonomické hodnocení jednotlivých nákladů vzniklých v důsledků dopravních nehod Ing. Alena Daňková Tabulka 4Výsledky dotazování 1. vlna dotazování

Absolutní četnost

Relativní četnost (%)

24 Kč za benzín, 90 km/h, 1200 mrtvých

354

36,0

32 Kč za benzín, 80 km/h, 800 mrtvých

425

43,2

Neví

205

20,9

Celkem

984

100,0

24 Kč za benzín, 90 km/h, 1200 mrtvých

233

22,3

28 Kč za benzín, 80 km/h, 800 mrtvých

618

59,1

neví

194

18,6

Celkem

1045

100,0

24 Kč za benzín, 90 km/h, 1200 mrtvých

312

32,4

36 Kč za benzín, 80 km/h, 800 mrtvých

452

47,0

neví

198

20,6

Celkem

962

100,0

2. vlna dotazování

3. vlna dotazování

Celková spotřeba benzínu v individuální automobilové dopravě byla za rok 2001 odhadnuta na 2 281 818 182 litrů7. Po dosazení potřebných údajů do navrženého vzorce se získá ocenění hodnoty statistického života, platné s jistou mírou statistické chyby pro populaci ČR.

7

Jedná se o údaj odvozený ze Studie o vývoji dopravy z hlediska životního prostředí v ČR za rok 2001. CDV. Brno květen 2002.

VŠB-TU Ostrava, Univerzita Pardubice

33


Ekonomické hodnocení jednotlivých nákladů vzniklých v důsledků dopravních nehod Ing. Alena Daňková Tabulka 5Statistická cena života Hodnota

1. vlna dotazování

2. vlna dotazování

3. vlna dotazování

- hlavní

- kontrolní

- kontrolní

8

4

12

19,7

13,5

32,2

Hodnota W – zdražení benzínu (Kč)

Hodnota statistického života (mil. Kč)

Z výsledků první vlny dotazování je hodnotu statistického života 19,7 milionů Kč. Z výsledků druhé vlny dotazování pak 13,5 milionů Kč a z výsledků třetí vlny dotazování 32,2 milionů Kč (viz tabulka 12). Pokud se vyjde z Perssonova návrhu (viz tabulka 11), což je hlavním záměrem tohoto výzkumu, budou za platný výsledek dále uvažovány výsledky 1. vlny dotazování. Otázky v první vlně dotazování byly navrženy v souladu s doporučeními používat třetinové rozdíly u rozhodujících hodnot počtu mrtvých (U) a ceny benzínu (W). Pokud se vezmou v úvahu první dvě vlny dotazování s hodnotami W = 8 Kč a W = 4 Kč, potvrzuje se hypotéza, že s přibývající hodnotou (W) klesá ochota lidí platit za snížení rizika úmrtí. V první vlně dotazování (W = 8 Kč) bylo ochotno zaplatit za snížení rizika 43,2% respondentů, zatímco ve druhé vlně (W = 4 Kč) to bylo 59,1%. Výsledky dotazování ve 3. vlně však hypotézu nepotvrdily, a to kvůli příliš těsnému rozdílu relativních četností, který není statisticky významný (47% respondentů oproti 43,2% respondentů v první vlně dotazování) a navíc je opačný, než předpokládala naše hypotéza.

Zjištěné nedostatky při aplikaci metody WTP -

Ohodnocení jednotlivých statků bylo formulováno do samostatných otázek, což neodpovídá reálnému prostředí. Důsledkem bylo přecenění těchto statků.

Doporučení: Pokud se hodnotí každý statek zvlášť, je na první pohled zřejmé, kolik jsou respondenti ochotni za jeho získání zaplatit. To bohužel neodpovídá reálné situaci. Proto je vhodnější, aby byly statky oceňovány současně. -

Skupinu respondentů tvořili i osoby nevlastnící automobil. Ti mohli při otázce „kolik jsou ochotni zaplatit za litr pohonné hmoty navíc za sníženi rizika úmrtí “ uvést vyšší částku, protože se jich toto zdražení bezprostředně netýká.

Doporučení: I když se dopravní nehody a jejich následky týkají i osob, které nevlastní automobil, měly by být jako reprezentativní vzorek vybrány ty osoby, které dopravní nehody zpravidla způsobují. Výsledkem pak může být snížení přecenění dotazovaných statků. -

Pro testování byla zvolena skupina respondentů ve věku 18 a více let. Do konečných výsledků kritérium věku nebylo zahrnuto. Ochota platit za určitou výši benzínu se VŠB-TU Ostrava, Univerzita Pardubice

34


Ekonomické hodnocení jednotlivých nákladů vzniklých v důsledků dopravních nehod Ing. Alena Daňková bude pravděpodobně lišit podle věkové skupiny respondentů. Například osoby důchodového věku budou ochotni zaplatit menší částku, než osoby středního věku, u kterých se předpokládá, že automobil využívají častěji a mají také jinou úroveň příjmu. Doporučení: Bylo by vhodné do zjištěných výsledků zahrnout i určité věkové skupiny respondentů. Na celkovou úroveň ceny statistického života toto rozdělení mít vliv nebude, poskytne tak ale podrobnější přehled o ochotě platit za určitou výši ceny benzínu. I přes výše uvedené nedostatky, měl tento výzkum podstatný význam. Poskytl náhled jak použití metody WTP v praxi funguje. Potvrdil již předem známé nedostatky této metody, především přecenění ohodnocených statků. Umožnil také srovnání s výpočty jiných metod.

Otázky 2 -

K oceňování jakých položek je používána metoda WTP?

-

Jaký je rozdíl mezi metodou WTP a WTA?

-

Vyjmenujte základy nedostatky metody WTP.

Pojmy k zapamatování -

Metoda WTP

-

Metoda WTA

-

Perssonův model

Další zdroje ŠAUER, Petr: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy, Praha, Centrum pro otázky životního prostředí UK 2007 Studie o vývoji dopravy z hlediska životního prostředí v ČR za rok 2001. CDV. Brno květen 2002

VŠB-TU Ostrava, Univerzita Pardubice

35


Cost benefit analýza Ing. Alena Daňková

4

COST BENEFIT ANALÝZA

Cost benefit analýza je analýza, která se většinou používá pro hodnocení efektivity projektů, v případě dopravy efektivity dopravně-bezpečnostních opatření. Při výpočtu vychází z dopravních nehod a realizovaného opatření. Cílem této kapitoly je uvést podstatu metody CBA a její použitelnost v oblasti dopravy a hodnocení opatření.

Čas ke studiu: 2 hodiny Cíl: Po prostudování této kapitoly budete znát Metodu CBA

Výklad Poslední zmiňovanou metodou pro hodnocení dopadů dopravy a dopravních nehod je cost benefit analýza (CBA), analýza nákladů a přínosů. CBA se používá pro výpočet efektivity dopravně-bezpečnostních opatření. Oceňování dopravy však přináší určité specifika, proto je nutné při výpočtu tuto metodu používat jen částečně. CBA patří mezi jednokriteriální metody hodnocení. Tato analýza je nejpoužívanější metodou hodnocení projektů a to především v okamžiku, kdy je třeba vedle finanční návratnosti investice zachytiti také její širší ekonomické dopady. . Cílem CBA je identifikace veškerých nákladů a výnosů projektu a ocenění jejich výše konkrétními finančními částkami. Výsledek analýzy je vyjádřen v peněžních jednotkách uspořených nebo naopak ztracených, které analyzovaný projekt přináší. Z důvodů především specifických výnosů je výpočet efektivity dopravně-bezpečnostní opatření od výpočtu CBA odlišný. CBA se skládá z finanční a ekonomické analýzy projektu. Finanční analýza zahrnuje náklady a výnosy (cash-flow) investora, zachycuje dopady projektu z pohledu investora. Ekonomická analýza zahrnuje celospolečenské náklady a výnosy projektu, socio-ekonomické dopady projektu na společnost. Ekonomická analýza rozšiřuje výsledky finanční analýzy o veškeré finanční i nefinanční náklady a výnosy týkající se projektu (externality, atd.). Postup výpočtu efektivity opatření sestává z následujících kroků: • • • •

určení nákladů na investici, stanovení současných výnosů, odhadnutí budoucích výnosů, výpočet ukazatelů efektivity.

VŠB-TU Ostrava, Univerzita Pardubice

36


Cost benefit analýza Ing. Alena Daňková Náklady na investici Základem je identifikace, kvantifikace a vyjádření nákladů ve finančních jednotkách. Jedná se o náklady spojené s realizací a údržbou opatření. Tyto náklady tvoří: • Investiční náklady – náklady vynaložené na výstavbu daného opatření. Výše těchto nákladů je dána technickou náročností opatření • Provozní náklady - náklady zahrnující údržbu opatření (například servis světelného zařízení, atd.) Stanovení současných výnosů Ze stavby např. okružní křižovatky nevyplývají žádné přímé výnosy. Zde je podstatný rozdíl od CBA klasického projektu, kde výnosy jsou jasně definovatelné, jedná se např. o nově vytvořená pracovní místa, zisk z prodeje produktů, atd. Výnosem u dopravně-bezpečnostních opatření jsou „ušetřené“ lidské životy. Jedná se o snížení počtu a závažnosti zranění. Výnosem jsou tedy dopravní nehody, kterým bylo realizací opatření zabráněno. Odhadnutí budoucích výnosů Výpočet budoucích výnosů by měl vycházet z předpokládaného snížení dopravních nehod. Stanovení tohoto snížení je založené na velké pravděpodobnosti nastalého stavu. Z tohoto důvodu je budoucí výnos (výnos za jeden rok) počítán jako rozdíl průměrných nákladů ztrát z dopravní nehodovosti v době před a po realizaci opatření. Výpočet ukazatelů efektivity Po stanovení nákladů a výnosů opatření následuje vlastní výpočet efektivity. Jedná se o výpočet těchto ukazatelů: • Čistá současná hodnota (NPV), • Vnitřní výnosové procento (IRR), • Doba návratnosti projektu. Pro převod budoucí hodnoty hotovostních toků na jejich současnou hodnotu je použita diskontní sazba. Pro výpočet efektivnosti okružní křižovatky byla stanovena diskontní sazba ve výši 5 %.8 Čistá současná hodnota (NPV) – Čistá současná hodnota vyjadřuje součet současné hodnoty budoucích hotovostních toků plynoucích z investice a hotovostního toku v nultém roce. Pokud bude NPV větší nebo rovno nule, je projekt přijatelný. n

NPV = ∑ t =0

CFt

(1 + r )t

kde: NPV je čistá současná hodnota, CFt je hotovostní tok plynoucí z investice v období t,

8

Jedná se o sazbu pro diskontování hotovostních toků v reálném vyjádření.

VŠB-TU Ostrava, Univerzita Pardubice

37


Cost benefit analýza Ing. Alena Daňková r je diskontní sazba, t je období. Vnitřní výnosové procento (IRR) – Vnitřní výnosové procento je taková výše diskontní sazby při níž bude NPV toků plynoucích z investice rovna nule. Pokud bude IRR větší než předpokládaná diskontní sazba, je projekt přijatelný.

n

0=∑ t =0

CFt

(1 + IRR)t

Diskontní faktor – Diskontní faktor se prostřednictvím diskontní sazby používá k převodu současných hotovostních toků na toky budoucí.

DF =

1

(1 + r )t

kde: • •

DF je diskontní faktor, r je diskontní sazba.

Dynamická doba návratnosti – Dynamická doba návratnosti vyjadřuje počet let, za které se investice vrátí. Vychází z diskontovaného cash-flow (cash-flow upraveného o diskontní sazbu). n

Dynamická doba návratnost i = ∑ Diskon CFt ≥ 0 t =0

Výše těchto ukazatelů ukazuje udržitelnost a efektivnost projektu z finančního hlediska. U některých dopravně-bezpečnostních opatřeních se však může stát, že opatření po stránce finanční nebude efektivní, doba návratnosti bude vysoká, avšak z hlediska bezpečnosti bude toto opatření účinné a povede k předpokládanému snížení závažnosti a počtu dopravních nehod. Důvodem můžou být vysoké počáteční investiční náklady, které se sice po finanční stránce vrátí např. až za 15 let, ale dopad na bezpečnost mají téměř okamžitou. V těchto případech je pak nutné posoudit, zda nelze dané opatření realizovat s menšími investičními náklady. Není pravidlem že čím vyšší je nákladovost daného opatření, tím efektivnější je toto opatření. Jsou různé např. nízkonákladové opatření, jejichž investiční náklady jsou nízké, vlastní realizace je časově méně náročná a účinnost velká. Každý dopravně-bezpečnostní projekt je atypický, a proto je nutné výpočet přizpůsobovat danému charakteru a podmínkám projektu. VŠB-TU Ostrava, Univerzita Pardubice

38


Cost benefit analýza Ing. Alena Daňková

Nulová varianta Nulová varianta je stav, kdy opatření není realizováno, předpokládán je samostatný vývoj nezávislý na navrhovaném opatření, v Obrázku 5 je znázorněna modrou barvou. Nerealizace opatření by s největší pravděpodobností měla za následek zvýšení počtu dopravních nehod v dané lokalitě, což by vedlo k zvýšení ekonomických ztrát z dopravní nehodovosti. Obrázek 5Investiční a nulová varianta projektu

Obrázek 5 znázorňuje vývoj investiční a nulové varianty projektu. Znázorněné veličiny jsou kumulované, nediskontované. Křivka nulové varianty je v čase rostoucí, vychází z předpokládaného zvyšování dopravní nehodovosti a zvyšujících se tím spojených nákladů. Bod A znázorňuje počátek realizace daného opatření. Křivka investiční varianty se skládá ze dvou částí. Úsečka AB znázorňuje investiční náklady vynaložené na realizaci opatření, druhá část křivky (od bodu B dále) znázorňuje vývoj nehodovosti v čase. Od bodu C, kdy dojde k protnutí křivky investiční a nulové varianty se stává opatření efektivní, ztráty z dopravní nehodovosti jsou díky realizaci opatření nižší, než vzniklé ztráty v případě nerealizování opatření. V případě, kdy by došlo k diskontování nákladů a výnosů, měly by křivky exponenciální vývoj. Při výpočtu efektivity dopravně-bezpečnostních opatření prostřednictvím CBA je nutné přistupovat specificky. Důležité je zde definovat příjmovou stránku projektu. Příjmem jsou zde tzv. „ušetřené lidské životy“ tedy snížená závažnost a počet dopravních nehod.

VŠB-TU Ostrava, Univerzita Pardubice

39


Cost benefit analýza Ing. Alena Daňková Závěrem lze říci, že při výpočtu efektivity dopravně-bezpečnostních opatření není vhodné se striktně držet matematických metod (např. CBA). Z důvodů výše uvedených specifik je nutné vlastní výpočet upravit. Také je vhodné již při plánování opatření posoudit cíl daného opatření spolu s finanční náročností realizace. I finančně méně náročné opatření může být po stránce zvýšení bezpečnosti více efektivní, než finančně nákladná realizace. Realizace efektivních dopravně-bezpečnostních opatření bude mít na následek snížení závažnosti a počtu dopravních nehod, zlepšení kvality infrastruktury a v neposlední řadě ušetření značného množství finančních prostředků. Podrobněji je CBA rozebrána v učební opoře „Hodnocení bezpečnosti dopravy“.

Otázky 4.1. -

K hodnocení jakých položek se používá CBA?

-

Je CBA obecně použitelná pro všechny projekty?

-

Co tvoří v projektu, který provádí CBA na realizaci dopravně-bezpečnostního opatření příjmovou stránku?

Pojmy k zapamatování -

CBA

-

Nulová varianta

Další zdroje Analýza nákladů a přínosů, Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha 2004 Učební opora „Hodnocení bezpečnosti dopravy“.

VŠB-TU Ostrava, Univerzita Pardubice

40


Seznam zkratek Ing. Alena Daňková

SEZNAM ZKRATEK NSBSP – Národní strategie bezpečnosti silničního provozu 2011 – 2020 WTP – metoda willingness to pay WTA – metoda willingness to accept CBA – cost benefit analýza (analýza nákladů a přínosů)

VŠB-TU Ostrava, Univerzita Pardubice

41


Použité zdroje Ing. Alena Daňková

POUŽITÉ ZDROJE [1]

J. Soukupová a kolektiv, Mikroekonomie, Praha 2004, ISBN 80-7261-061-0

[2]

Národní strategie bezpečnosti silničního provozu 2011 – 2020.

[3]

Zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích.

[4]

Občanský zákoník č. 40/1914 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

[5]

Šauer P. a kolektiv, Úvod do ekonomiky životního prostředí, 1997, Vysoká škola ekonomická v Praze, ISBN 80-7079-548-4.

[6]

Tošovská E., Přístup členských zemí EU k pojetí a rozsahu škod na životním prostředí a k jejich kvantifikaci, Praha 1998, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze, ISBN 80-7184-799-2.

[7]

Daňková A., Zpráva o řešení výzkumného záměru za rok 2007, etapa 4.3 Výnosová analýza opatření pro zvýšení bezpečnosti

[8]

Použití metody ochoty platit pro vyčíslení ztrát na lidských životech způsobených silniční dopravou, CDV, jako součást zprávy VaV – Stanovení postupů při realizaci závazků ČR přijatých v rámci mezinárodních konferencí v oblasti vlivu dopravy na stav životního prostředí, 2002.

[9]

Studie o vývoji dopravy z hlediska životního prostředí v ČR za rok 2001. CDV. Brno květen 2002

VŠB-TU Ostrava, Univerzita Pardubice

42

M16 - Ekonomické hodnocení následků dopravních nehod  

Studijní opory pro modul M16 - Ekonomické hodnocení následků dopravních nehod.

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you