Page 1

12 strana :: Partneři :: Rozhovor

č. 2 :: září 2009 :: strana 13

Svobodu volby ocení každý Balance Club Brumlovka patří mezi nejvýznamnější nájemce v BB Centru. Díky nabídce špičkových služeb, osobnímu přístupu a soukromí, které poskytuje klubové prostředí, zaznamenává klub stále větší zájem klientů. Vedoucí osobností celého týmu, jež se o chod klubu stará, je Managing Director Jan Vrabec, kterého jsme vyzpovídali v následujícím rozhovoru.

Fitness kluby patří v rámci ekonomiky do služeb. Můžete popsat zásadní rozdíly v jejich pojetí mezi zeměmi, v nichž jste řadu let působil? Lidé kupující si členství v klubech tak činí se záměrem koupit si konečný efekt jako produkt, ale aniž by si to uvědomovali, kupují si služby. A právě na příkladu rozdílů ve službách můžeme demonstrovat mentalitu konkrétního národa. Ta se odráží nejen v oblasti fitness, ale stejně tak i ve všech jiných druzích služeb, proto se o přístupu k zákazníkům dá v kontextu určité země mluvit obecně. Velmi příjemný pocit z jednání s obsluhou či prodavačkou jsem měl ve Spojených státech, kde je součástí povinností obsluhujícího personálu zdvořilost a stálý úsměv na tváři. Návštěvníkovi evropského původu to může celé připadat jako velké klišé. Úsměv je naučený, ale to není podstatné, důležitá je jeho přítomnost a spousta lidí pracujících ve službách jej myslí upřímně. Prodavačka v západní Evropě – třeba v Rakousku – už je dotazem „Jak se dnes máte?“ mírně zaskočena, ale vždy jsem se dočkal zdvořilé odpovědi. A v Rusku by mě už asi málem předhodila ochrance za nemravné dotírání. (smích) A pokud jde o rozdíly v kvalitativní úrovni služeb na poli fitness a wellness? I ta do určité míry odpovídá nátuře daného národa. Rusko je země s propastnými rozdíly mezi společenskými vrstvami a vzhledem k tomu jsou moskevská fitcentra výsadou těch nejbohatších. Jsou pak samozřejmě rychle výdělečná – za dobu mého pětiletého působení v Moskvě, na jehož počátku stálo jedno z prvních fitcenter, jich vyrostlo asi 150 dalších. Americké provozovny jsou dobře vybavené a dostupné všem, ale personál není vždy úplně erudovaný. Specialitou Američanů je také skvělá schopnost dát atraktivní facelift starým evropským praktikám, jako jsou

řecko-římské lázně či kalanetika, a dobře je prodat jako novinku. Kvalita služeb západoevropských fitek je pak několik let pozadu za vývojem těch amerických a česká zařízení pokulhávají s podobným zpožděním. O tom, že ještě máme co dohánět, svědčí také fakt, že například ve Švédsku nebo Anglii využívá služby z oblasti fitness asi 11 % populace. České číslo je zhruba na 2 %, i když světlou výjimku samozřejmě tvoří Praha. Což má zajisté vliv na celkovou fyzickou zdatnost národa… Jistě, celkově se ochota člověka věnovat nějaký čas pohybu odráží na jeho zdraví. Velký podíl má samozřejmě absence pohybu, která prošlapává cestičku civilizačním chorobám. Ucpané cévy, nadváha… Ano, díky poznatkům lékařské vědy a výživy jsme za posledních dvacet let prodloužili průměrnou délku života, ale mnozí z nás jej prožijí sužovaní civilizačními nemocemi. Pohybu vykonávaného automaticky v průběhu dne prostě ubylo, stále více lidí pracuje s pohledem upřeným do monitoru. Jaký pohyb během dne máte přesně na mysli? Dříve se lidé mnohem více hýbali, prozaickým důvodem bylo přežití – aby se mohli najíst, museli za něčím běhat, chytat to, nosit, zvedat a tukové zásoby byly pozitivní, protože po dobách hojnosti přicházely zlé časy, během nichž mělo tělo z čeho žít. Nyní taková období neprožíváme a vytvořené zásoby se neodbourávají, pokud nesportujeme. Jak je na tom podle vás Česko, co se týká povědomí o těchto souvislostech? Nacházíme se teď v období, kdy si ještě stále zvykáme sahat do peněženky kvůli něčemu, co bylo dříve zdarma, protože ještě poměrně

Životopis PhDr. Jan Vrabec, CSc. Jan Vrabec se narodil roku 1948 a vystudoval Filozofickou fakultu v Praze. V 80. letech odešel do Rakouska, kde získal tamější občanství. Věnoval se trenérství aerobiku, lyžování, tenisu a potápění, posléze rozvoji teorie a praxe marketingu v masovém sportu – za což v Rakousku obdržel čestné uznání ministerstva školství. Byl u vzniku prvních moderních wellness klubů v Evropě. To mu vyneslo pracovní pozvání do Moskvy, kde ve funkci generálního manažera zakládal a řídil jedny z největších klubů Fit&Fun, Kimberlyland a byl konzultant Olympic Star. Koncipoval Ruskou asociaci fitness klubů. Své poznatky a zkušenosti z fitness a wellness zhodnocuje na přednáškách v Moskvě, Petrohradě, ale také v Brně a Praze. Je ženatý, má jednoho syna, zajímá se o literaturu a aktivně se účastní mezinárodních maratonských běhů, a tak spojil profesi, hobby a poslání v jedno.

nedávno bylo sportovní vyžití součástí státem podporovaných společenských aktivit typu spartakiády a podobně. Ty, kdo už pochopili, jaké benefity pramení z klubového členství, můžeme v zásadě rozdělit do dvou skupin – pro jedny je to prestižní záležitost, pro ty druhé je důležitý pocit sounáležitosti, příslušnosti k nějaké skupině se společným pohledem na volný čas. Efekt je ale stejný, a to ten, že se vložený čas i peníze vracejí ve formě pevnějšího zdraví. To je to nejdůležitější – ten důsledek. Zatím není adekvátní nabídka sítě pro střední sociální vrstvu, především s důrazem na relax. Velká a široce vybavená centra, jako je naše, staví svůj úspěch zejména na široké nabídce. V řadě jiných center chybí svoboda výběru bez nutnosti vzít si oblečení a přepravit se jinam. Díky možnosti přijít bez jakéhokoliv plánu a na místě se prostě rozhodnout, zda kardiozóna nebo bazén, k nám stále přicházejí noví členové. Takže Balance Club Brumlovka vzbuzuje zájem o členství i v této době, která není ekonomicky příznivá? Sféra služeb reaguje na zhoršený stav ekonomiky citlivě – lidé začínají šetřit. První „běduje“ gastronomie – lidé více jedí doma.


14 strana :: Partneři :: Rozhovor Pak přichází na řadu cestovní ruch, ušetřena není ani naše branže. Naivní představa přenesení tréninku a relaxace do obýváku a koupelny může vést k výpovědím členských smluv. To však platí jen o službách obecně. Paradoxně v krizi nejlépe prosperují exkluzivní služby – nejdražší hotely a špičkové restaurace zůstávají plné, exotické destinace a business třídy letadel jsou vyprodány, to vše možná díky touze po útěku od reality hospodářské deprese formou luxusní služby. Nejinak tomu je i ve fitness. Vždy to „odskáčou“ studia střední kategorie s cenově senzitivní klientelou. Nejlépe jsou na tom nejlevnější a nejdražší zařízení. Nejlevnější proto, že skoro nic nestojí a mají minimální režii. Exkluzivní, k nimž – při vší skromnosti – náš klub počítám, proto, že se vždy najdou klienti, kteří se nemusejí omezovat a kvalitu života mají jako prioritu. Vím, nezní to moc sociálně, ale vycházím ze zkušeností, které několik obdobných hospodářských cyklů ovlivnily. V poslední době se často o krizi mluví v pozitivním kontextu odfiltrování nepotřebných nákladů atd. Co si o tom myslíte jako manažer velkého zařízení? Setkávám se i s názorem: „Zvýšením tlaku ve světě práce a byznysu roste potřeba kompenzace a zdraví.“ Krize nám ukazuje, kteří lidé berou sport jako jednorázovou záležitost (podobně jako návštěvu kina), a proto

jsou na něm schopni ušetřit. A kdo naopak peníze utracené za aktivní pohyb bere jako dlouhodobou investici, ten ze svého standardu nesleví. Kvalita života, ono „cítit se dobře“ je pro něj důležitější než výše konta. A právě taková je většina našich členů. Budoucnost klubových zařízení tedy vidím i přes současnou recesi optimisticky. Zároveň celá hospodářská situace ukazuje nutnost šetřit a odbourat zbytečné náklady. Ano, přestanou se vyhazovat peníze za nepotřebnosti, ale některé firmy volí špatnou taktiku. Omezování rozpočtů na sportování pro zaměstnance není dobrým tahem. Je totiž dokázáno, že díky těmto benefitům je produktivita práce mnohem vyšší. Co by podle vás přispělo ke zvýšení zájmu Čechů o zdravý pohyb? Jde o dlouhodobý a pozvolný posun ve vědomí a vnímání hodnot, nicméně jeho pozitivní výsledky již jsou vidět právě na tom, že si lidé začínají uvědomovat, jak je důležité brát investice do zdraví jako dlouhodobě výhodné. Nemám moc v lásce lifestylová média, protože jsou často velmi povrchní. Ale jejich zásluha ve zvyšování povědomí o možnostech a důsledcích pohybu a péče o vlastní zdraví je nesporná. Jak je na tom Balance Club Brumlovka po dvou letech provozu? Zajisté během nich došlo k nějakým změnám. V současné době navštěvuje klub přes 2500 členů, pro které jsme postupně rozšířili nabídku strojů, vybavili saunu aroma zařízením a na střeše klubu vzniká japonská zahrada. Dle naší filozofie má klient dostat vždy více, než očekává, takže věnujeme pozornost drobnostem, jako jsou například kosmetické prostředky zdarma. V neposlední řadě vydáváme pro naše klienty časopis, který je čtvrtletně informuje o novinkách v klubu. Také jsme získali ocenění časopisu Puls jako nejlepší fitness klub za rok 2008. Určitě můžeme říct, že pečlivě sledujete trendy a necháváte se jimi inspirovat. Co vše je podle vás v moderním fitness klubu nezbytné? Vždy se cení nápaditost, už jsem viděl v klubu park trenažérů umístěný v bazénu nebo umělou dráhu na běžky. To už jsou ale takzvané vychytávky, které nejsou nutností, na prvním místě stojí dobře vybavená kardiozóna, tedy stroje pro vytrvalostní trénink, posilující srdeční soustavu a vedoucí ke snižování nadváhy. Kvůli tomu, že představují vysoký náklad, je ale spousta zařízení s menším rozpočtem přehlíží. Stejně tak je vyšším nákladem bazén, ale pomalu se také stává nutností.

Jaké plány máte pro nejbližší budoucnost? Zajisté budete pokračovat ve svém trendu neustálého vylepšování zajímavými novinkami. Plánů je spousta – ať už jsou to nové služby, či rozšíření strojového parku – nechte se překvapit. Jak velkou část vašich členů tvoří zaměstnanci nájemců BB Centra? Velkou, je to téměř polovina našich členů, je vidět, že lidé, kteří v lokalitě pracují, velmi rádi využívají její služby naplno. Navštěvují nás ale i členové, kteří bydlí či pracují v úplně jiných částech Prahy – důvodem je právě naše nabídka, která je širší než v klubech v jejich sousedství. Práce je pro vás evidentně koníčkem, máte ale i nějaké další záliby, které tak úplně nesouvisejí se sportem? Těch aktivit, které nesouvisejí s nějakou formou sportu, je méně, většinu života jsem v pohybu. Když pak zbývá čas, rád si přečtu něco z filozofické a historické literatury… Ale státní zkoušky bych ze svých znalostí skládat nechtěl, je to prostě koníček a zájem. Jak vypadá běžný den ředitele fitness klubu? Jde spíše o rutinu, nebo z větší části o kreativní práci? Práce je to spíše kreativní, každý den jsou nové situace, komunikace s novými lidmi, vymýšlíme inovace. Někdy ale musím samozřejmě kreativně řešit i nepříjemné situace, zvolit to menší zlo – jako například když je voda v bazénu pro někoho studená a pro jiného ve stejný čas příliš teplá. Co je pro vás v této práci největší satisfakcí? Co vás pohání v soukromém i profesním životě? Nemyslím tím teď endorfiny ze sportu, mám na mysli spíše duševní energii. Asi nejvíc mě potěší, když někoho nerozhodného přesvědčím, aby se stal členem klubu, a on pak třeba za půl roku přijde s tím, že mu to opravdu pomohlo – ať už dokázal zhubnout, setřást stres, nebo se dokonce i zotavit po úrazu. Máte nějaký celoživotní, doposud neuskutečněný sen? Vlastně ani ne, buď už jsem vše vysněné prožil, nebo mám tak omezenou fantazii… Ne vážně, důležitý je pocit pohody tady a teď a v rámci vnitřních hodnot je pro mě pole cílů nekonečné. Děkuji za rozhovor. Michal Večeřa



Rozhovor Jan Vrabec  

interview, fitness, wellness

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you