Page 1


BATIKA 

Módní doplňky, bytové dekorace

Snadné batikování v kuchyni

Podrobné návody

Množství vzorů a kombinací

Pepa Martinová a Karen Davisová


ukázka z knihy

U Krbu 35 100 00 Praha 10 www.metafora.cz

Copyright © 2015 Quarto Publishing plc Translation © Růžena Pokorná, 2016 Czech edition © Metafora, 2016 All rights reserved ISBN 978-80-7359-496-1


Obsah

O této knize Proč milujeme batikování

8 10

První kapitola: Začínáme Volba tkanin Výběr a příprava barev Výběr pomůcek Skládání a spínání tkaniny Barva

1 2 14 16 20 22 24

Druhá kapitola: Techniky a projekty

26


Ombré/Barvení ovázané látky 28 Projekt: Batikované letní šaty 34 Omotávání tyčky technikou araši Projekt: Nákupní taška technikou araši

36

Tepelně upravená tkanina 60 Projekt: Módní šátek z tepelně upravené tkaniny 66 Skládané pruhy Projekt: Pruhovaný sarong

68 74

Tvarovací technika itajime Projekt: Tričko s „okenními tabulkami“

76

42

Mokume Strukturované prošívání 44 Projekt: Hedvábný šátek šibori 50 Vázání metodou pavoučí sítě kumo 52 Projekt: Prošívaná přikrývka a polštáře 58

82

Mačkání a barvení látky 84 Projekt: Tmavomodrý ubrus 90 Janagi/vrbové vzory Projekt: Zástěra janagi

92 98

Odstraňování barvy Projekt: Bělený růžový polštář z pytloviny

100

106

Prostorové barvení 108 Projekt: Stolní běhoun a ubrousky technikou prostorového barvení 114 Rezavé vzory 116 Projekt: Nástěnný závěs s podkovami pro štěstí 122 Rejstřík 126 Zdroje, poděkování a poděkování autorů 128


8

O této knize

O této knize Tato kniha obsahuje dvanáct technik, z nichž každá má tři varianty. Poznáte tak, že ve světě barvení materiálů neexistují žádná pevná a neměnná pravidla. Kombinujte a spojujte různé techniky a skládejte rozličné tvary; vytvoříte tak jedinečné a nádherné výrobky. Kromě toho je u každé techniky uveden projekt, a vy si ji tak budete moci vyzkoušet v praxi – počínaje nákupní taškou araši až po batikované šaty. Na začátku knihy najdete kapitolu týkající se základních pomůcek a materiálů, rozvržení vzorů a výběru barev. Pomůže vám k tomu, aby se vám podařilo získat při barvicím postupu to nejlepší.

ZAČÍNÁME Tato kapitola vám napomůže k tomu, abyste při procesu barvení získali co nejlepší výsledky, především používáním správných pomůcek a materiálů. V knize je také mnoho podrobných návodů na barvení.

SCHÉMATA PRO SKLÁDÁNÍ Nejběžnější techniky skládání, o nichž se kniha zmiňuje, jsou zobrazeny ve srozumitelných schématech.


O té to knize

ÚVOD A POMŮCKY V kapitole je krátce popsáno, jak spolu jednotlivé techniky souvisejí, a seznam všech pomůcek a vybavení, které k práci budete potřebovat.

POSTUP Stručný postup vám pomůže uplatnit každou z technik doma. Na barevných fotografiích je zobrazeno, jak byste měli postupovat dál.

VARIANTY BAREV A VZORŮ

PROJEKTY

U každé techniky jsou uvedeny tři příklady variací barev a vzorů, které vás budou inspirovat. Snadnou úpravou postupu práce jich docílíte také.

Na tomto místě je uveden postup, díky němuž budete moci vytvořit krásné výrobky nejen pro sebe, ale i pro svůj domov. Také užitečné rady vám pomohou dosáhnout co nejlepších výsledků.

INFORMACE O ZDRAVOTNÍM A BEZPEČNOSTNÍM RIZIKU Při manipulaci s výrazně nebezpečnými chemikáliemi a barvami v šibori je důležité dbát na zdravotní stránku a bezpečnostní protokol: • Vaše pracoviště by mělo být dobře odvětráváno.

9

•N  ikdy nevdechujte práškové barvy ani páru z chemikálií. Při práci s barvami si nasaďte papírovou masku nebo dýchací přístroj. Nejlépe uděláte, budete-li odbarvování provádět venku. • Nestůjte nad nádobou s vroucí barvou a kůži si stále chraňte gumovými rukavicemi a zástěrou. • Vždy mějte po ruce mokrý ručník, abyste rychle mohli setřít jakékoli cákance nebo otřít rozlitou barvu.


Všechno to začíná kusem látky a touhou tvořit: hovoříme-li o batikování, možnosti jsou nekonečné. Dá se zkazit tak málo a přitom objevit tolik možností – skládáním jedním směrem docílíte určitého vzoru, a pokud budete skládat jiným směrem, výsledek bude naprosto odlišný. Vždy můžete zkoušet tvořit nové sklady a pohrát si s novou tkaninou. Když rozmotáte svázaný a do barvy ponořený výrobek, pokaždé si připadáte jako o Vánocích.

Proč milujeme batikování

N

aše vlastní cesta se šibori a batikou začala před více než osmi lety. Stále chceme zjednodušovat tradiční techniky, zvětšovat návrhy, upravovat chemikálie, experimentovat s tkaninami a oslavovat krásu nedokonalého. Láska k barvení nás přivedla k práci na výjimečných projektech. Ani v nejdivočejších snech jsme si nepředstavovaly, že budeme batikovat opravdový horkovzdušný balon nebo ručně barvit tkaninu na surfovací prkno. Je to tak vzrušující, když jsou naše výrobky využité v interiérech některých australských nočních podniků, komerčních prostor nebo když je spatříme na molech při módních přehlídkách. Doufáme, že vás tato kniha bude inspirovat k tomu, abyste rozvinuli svou fantazii a kreativitu a odhalili své vnitřní dítě. Věříme také, že vás batikování zaujme stejně jako nás, že se vám podaří vychytat chyby a že lze reprodukovat každý vzor. Hodně úspěchů!

Pepa & Karen

Pepa Martinová (vlevo) a Karen Davisová (vpravo) ve svém studiu v australském Sydney.


První kapitola

Začínáme Svět batiky a šibori je skvělou cestou k otevření tvořivosti, kterou jste ani netušili, že máte. Radíme vám, abyste experimentovali s co možná největším množstvím různých tkanin, nápadů a technik. Kromě toho existují nejen základní principy výběru barev, tkanin a pomůcek, ale je třeba dodržovat i bezpečnostní postupy týkající se zdraví. Ochrání vás před všemi nehodami, k nimž může při barvení dojít, a umožní vám dosáhnout co nejlepších výsledků.


14

Výběr tkanin

Výběr tkanin Při výběru tkaniny je třeba vzít v úvahu mnoho faktorů, například typ vlákna, případnou povrchovou úpravu, prací proces, váhu vlákna a strukturu povrchu nebo vazbu tkaniny. Jestliže chcete barvit určitou tkaninu, musíte zvolit techniku, která je pro tuto tkaninu nejvhodnější. Například pro len se hodí výraznější technika, protože materiál nepodléhá změnám tvaru a lze na něm vytvářet krásné, prolínající se linie. Lehká bavlněná závojovina naproti tomu díky své těsné vazbě dokonale vzdoruje stehování. Podobně technika, kterou chcete vyzkoušet, bude určovat, jaký typ tkaniny lze použít, neboť některé nabízejí lepší výsledky. Pracujete-li účelově, například chcete-li vyrobit povlak na polštář, vyberete si na základě toho vhodnou tkaninu i techniku. Určité barvy se hodí pro určité tkaniny; touto kombinací tak získáte nejlepší výsledky. Přesto lze s jinými barvami dosáhnout uspokojivého efektu také, ale bez požadované stálobarevnosti a sytosti barvy. Více informací najdete v kapitole „Výběr a příprava barev“ (viz str. 16–19). Přírodní versus syntetické tkaniny Existují tři typy vláken: buničina, která je přírodním vláknem, což jsou bavlna, len, viskózové hedvábí a konopí; protein, který je živočišným vláknem, k němuž patří hedvábí a vlna; a umělá vlákna, například syntetická, jako jsou polyester, elastan, nylon a akryl. Při barvení je nutno dbát na prolínání barev; to, je-li v buničině nebo v proteinovém vláknu syntetický komponent, ovlivní výsledný efekt. Syntetickým vláknům musíte věnovat čas a prostor a využívat příležitosti, které jdou ruku v ruce se současnými technologiemi a posouvají hranice možností v oblasti techniky šibori. Například s polyesterovým vláknem se nejlépe pracuje, pokud zvolíte tepelné techniky, neboť je termoplastické. Avšak ručně vyrobený materiál bude vždy zvýrazňovat vlákna, která jsou přírodní. Tato vlákna jsou schopna přijmout většinu barev, dosahují lepších výsledků, v naprosté většině jsou jemnější na dotek a skvěle se s nimi pracuje. Váha vlákna Díky povaze šibori je poněkud snazší začít s lehčími tkaninami, jako jsou bavlněná závojovina, hedvábí a fáčovina. Při manipulaci s těmito zvladatelnějšími látkami nevynaložíte při určitých technikách tolik úsilí a barva bude tenkým materiálem pronikat snadněji. Jsou to vlákna, která se tradičně používají v Japonsku. Na druhou stranu, i když bude barva do silnějšího nebo těžšího vlákna pronikat déle, může být u požadovaného projektu vhodnější, například u čalounění nebo u těžkých

Namáčení Doporučuje se, abyste tkaninu namočili předem, ještě před barvením, aby do ní barva potom lépe pronikla. Protože se vlhká látka může srazit, je možné, že se činidlo stálobarevnosti uvolní, a tudíž nebude už dále schopno plnit funkci uchování barvy. Přednamáčení toto riziko minimalizuje. Také voda se chová jako dočasná překážka pro barvu, která se proto vsakuje pomalu. Je tedy méně pravděpodobné, že pronikne do oblasti, o níž se předpokládá, že bude barvě odolávat; vytvoří tak silnější barevné linie. Silnější tkaniny bude třeba namočit na delší dobu.

závěsových tkanin. Určujícím faktorem zvolené techniky odolnosti bude také velikost požadovaného výrobku. Pro menší kusy nebo doplňky budou vhodnější velmi náročné techniky, například trvanlivé vzory. Látky PPB Tkanina, která se speciálně vyrábí pro tisk nebo barvení, se často nazývá látka připravená pro barvení (PPB). Nebude mít povrchovou úpravu a často ji zakoupíte v galanterii. Nejlépe se hodí pro začátečníky, neboť látka se nemusí zvlášť připravovat.

Len (1), bavlna (2), hedvábná organza (3), bavlněná závojovina (4), pytlovina (5), bavlna (6)


1 6

2

5 3

4


16

V ý b ě r a př í pr a v a b a rev

Výběr a příprava barev Co nejlepší výsledek závisí na volbě správné barvy. V této části práce má váš vnitřní vědec čas zazářit (možná že si myslíte, že jej v sobě nemáte, dokud nepoznáte, jak je míchání barev vzrušující). Barvu si vyzkoušejte na malém kousku látky, abyste mohli vidět, jak bude váš výrobek v konečné formě vypadat. Většina barev, které byly v této knize použity, reaguje na druh vlákna, anebo se jedná o kyselé barvy. Skvělých výsledků můžete dosáhnout pomocí všech technik, při nichž se používají běžněji dostupné přímé barvy, avšak na konečném produktu nebudou tak jasné ani stálé. Barvy reagující na vlákno Tyto barvy jsou určeny k barvení tkanin vyrobených z buničitých vláken, například bavlny, lnu a viskózového hedvábí. Barvami, které reagují s vlákny, lze obarvit i hedvábí nebo vlnu, ale nebudou tak výrazné. Tyto barvy se nehodí pro syntetické materiály, neboť u tohoto druhu vlákna nebudou stálé. Snadno se s nimi pracuje a mají velkou stálost. Nazývají se také barvy studené vody; snadněji se však ředí v teplé vodě (teplota nesmí přesáhnout 40 °C), a tak je tento název poněkud zavádějící. Do těchto barev se přidává soda, aby barva k vláknu více přilnula. Pro lepší průnik barvy do tkaniny a její rovnoměrné rozložení se také často přidává stolní sůl nebo močovina (potřebné množství je uvedeno v návodu výrobce). Přímé barvy Přímé barvy jsou nejběžnější formou barev dostupných pro barvení doma a často je lze koupit v supermarketu nebo v drogerii. Barví buničité tkaniny a vyznačují se stálostí a trvanlivostí. Nejlepšího výsledku u přímých barev dosáhneme, když se rozpustí ve vroucí vodě s přidáním soli. Přímé barvy často obsahují sodu, a tak další množství již není třeba. Je důležité, abyste před praním tkaniny barvené přímými barvami třídili a prali je s tkaninami podobné barvy a pouze ve studené vodě. Kyselé barvy Kyselé barvy slouží k barvení proteinových vláken, jako jsou hedvábí, vlna a nylon. Říká se jim také horkovodní barvy, neboť se musejí rozředit v téměř vařící vodě, aby se v tkanině udržely. Při barvení proteinových vláken budete potřebovat slabě kyselou lázeň, v níž se barva na vláknu upevní. Snížit pH barevné lázně lze octem jako slabou kyselinou. Kyselé barvy nelze používat na syntetické materiály, neboť nebudou reagovat.

Syntetické barvy Syntetické barvy se hodí na umělá vlákna, jako je polyester. Dbejte na to, jaké tkaniny barvíte společně. Použití barev reagujících na vlákno nebo kyselých barev u přírodních materiálů dohromady s umělými tkaninami má za následek nestejnoměrné obarvení textilie, a to podle procentního množství syntetické barvy. Například v případě smíšené tkaniny (90 % polyester a 10 % bavlna) bude třeba látku obarvit dvakrát: jednou polyesterovou barvou a jednou barvou vhodnou na bavlnu. Soda Sodě se také říká uhličitan sodný neboli prací soda. Je to slabá zásaditá látka zvyšující pH v tekutině, v níž je tkanina ponořena. Vysoká hladina pH je nutná proto, aby se barva reagující na vlákno mohla do tkaniny vsáknout. Soda se používá mnoha způsoby. Někdy se rozpustí v horké vodě a tkanina se ještě před barvením tímto roztokem nasákne. Je to stejný postup jako při zbavování tkaniny lepidla, kdy se odstraní ochranná vrstva hedvábné organzy – sericin nebo hedvábná pryž, a tkanina tak získá jemnější strukturu. Jindy se soda smísí s koncentrátem barvy. Nepoužívá se u všech typů barev, ale pouze u barev reagujících na vlákno. Soda může posloužit i k odstranění barvy při určitých postupech. Vždy je nutné si přečíst návod uvedený výrobcem. V něm se dozvíte informace o váze tkaniny, což je rozhodující při určení, jaké množství sody potřebujete. Soda není toxická a je přátelská k životnímu prostředí. Přesto je to chemikálie. Při každé manipulaci se sodou je proto důležité si zakrýt obličej a navléknout si gumové rukavice, aby nedošlo ke vdechování par a vaše plíce a kůže byly chráněny. Indigová barva Indigo je rostlinná barva, která se tradičně používá v japonském šibori. Kromě přírodního indiga existuje uměle vyráběná nebo syntetická indigová barva. Je pravděpodobnější, že jasnější odstíny vyrobíte syntetickým indigem rychleji. Indigo je barvivo, s nímž se pracuje ve větších nádobách; při práci s ním máte pocit, jako kdybyste byli alchymisté.


Kyselá barva (1 a 2), indigová barva (3), barva reagující na vlákno (4), přímá barva (5).

1

3

2

4

5


18

V ý b ě r a př í pr a v a b a rev

Je třeba, abyste nádobu chránili před všemi elementy. Pokud s ní zacházíte opatrně, vydrží několik měsíců. Indigová lázeň nikdy nebude jasná a barva bude vybledlá. Zelená barva lázně znamená, že se její objem zmenšil a že je čas tkaninu obarvit. Jestliže byla tato zdravě zelená barva náhodou okysličena, změní se pouze na modrou (namísto toho potřebujete, aby se okysličila vaše tkanina). Při práci s indigovou barvou je však třeba vzít v úvahu několik faktorů. Indigový prášek se nemůže rozpustit ve vodě sám, musí se smíchat s jinými chemikáliemi. Modrý indigový prášek musí v lázni projít chemickou změnou. Tím získá zelenou barvu. Po vyjmutí tkaniny z lázně se indigová barva okysličí, opět se stává nerozpustnou a změní se na modrou. Při manipulaci s lázní je nutné řídit se návodem výrobce, neboť postupy se mohou měnit. Na rozdíl od barev reagujících na vlákno a kyselých barev, které pronikají do tkaniny, zůstává indigová barva na povrchu. Je tak ideální pro začátečníky, neboť výsledky jsou okamžité a vynikne pěkná struktura tkaniny. Buďte opatrní, protože barva se odře, podobně jako u džínů. Tkaniny barvené indigovou barvou neperte v běžném pracím prášku, neboť soda, kterou obsahuje, většinu barvy odstraní. Perte je proto v tekutém prostředku na mytí nádobí. Barva také vybledne, pokud je tkanina vystavena slunci. S indigem však nemůžete neuspět – je to jasná barva a v každém ohledu ohromující. V této knize byla použita syntetická indigová barva, neboť nezkušeným se s ní snáze pracuje. Odstranění barvy Barvu lze z tkaniny také odstranit; přitom se typický barvicí postup obrátí. Technika je stejná, ale místo barvy vezmeme odbarvovač. Tak odstraníme barvu v místě, kde bychom jinak látku barvili. Proto je třeba tkaninu nejdříve předbarvit. K odstranění barvy se používají tři hlavní chemikálie: odstraňovací prášek, bělidlo a soda. Chemikálie k odstraňování barvy, jako jsou kysličník thiomočoviny a dithioničitan sodný, lze připravit jako lázeň nebo jako pastu a pak je na látku aplikovat. Tyto chemikálie působí pomalu a jsou ze všech odbarvovačů nejméně škodlivé. Barva z hedvábí se může

odstranit pouze tímto způsobem pomocí sulfoxylátu formaldehydu sodného. Bělidlo působí velmi rychle, ale je neuvěřitelně agresivní; některé materiály, jako například hedvábí, se prostě mohou díky působení bělidla poškodit. Abyste tomu zabránili, je třeba zvolit chemikálii, která účinky bělidla zmírní. Nejbezpečnější k neutralizaci bělidla (v případě látky i osoby, která látku barví) jsou hydrogensiřičitan sodný nebo disiřičitan sodný. Peroxid vodíku a ocet jsou naopak naprosto nevhodné, neboť se s bělidlem vážou a vytvářejí škodlivý chlórový plyn. Soda může ve velkém množství také působit jako odbarvovač, avšak pouze u některých tkanin a u určitých barviv, například přímých barev. Co se týče šibori, předem si promyslete, jak by měl vypadat konečný produkt. Podle toho vezměte v úvahu druh tkaniny a výběr odbarvovače. Přírodní barvy Práce s přírodními barvami tvoří neprobádaný svět, protože barva může vzniknout i z toho, co vám roste na zahrádce nebo v kuchyni. Přírodní, zemité odstíny mohou vytvořit krásné vzory. Postup při úpravě přírodních barev však někdy vyžaduje přítomnost velmi toxických chemikálií. Takováto činnost se tudíž hodí pro osoby, pro něž je věda uměním. Poměr barvy a množství tkaniny Abyste zjistili, jaké množství barvy potřebujete pro určité váhové množství tkaniny, je důležité si pozorně přečíst návod výrobce. Uvidíte-li, že barvicí lázeň zůstane po barvicím procesu tmavá, pravděpodobně jste dali příliš mnoho barvy. Praní po barvení Při praní barvených výrobků byste měli používat jemný prací prášek bez agresivních odbarvovacích látek. Odstraní se tak přebytek barvy a zároveň zůstane zachován barevný odstín a vaše práce nepřijde nazmar. K tomu, aby na tkanině nezůstaly žádné zbytkové částice barvy, poslouží speciální chemikálie, například synthropal. Jako alternativu je však také možné zvolit běžný tekutý prostředek na mytí nádobí.

Příprava barev Na tyto postupy odkazují návody v celé této knize. Syntetická indigová barva Nádobu naplňte 15 l teplé vody. Vsypte do ní indigový prášek a dithioničitan sodný. Jemně promíchejte. Ve 2 lžících (30 ml) horké vody rozpusťte sodu. Tento roztok pomalu přilévejte do barevné lázně. Nechte 15 minut odstát.

Kyselá barva Nádobu naplňte 15 l vody na 500 g suché tkaniny. Kyselou barvu nechte rozpustit v tak dostatečném množství vroucí vody, aby se vytvořil roztok. Na každý litr přidejte 1/2 lžičky octa. Vše promíchejte.

Barva reagující na vlákno Nádobu naplňte 2 l teplé vody na každých 100 g suché tkaniny. Barvu rozpusťte v dostatečně teplé vodě tak, aby se vytvořil roztok, který přidáte do lázně. V horké vodě rozpusťte sůl a sodu (na každé 2 l vody budete potřebovat 80 g soli a 30 g sody) a přidejte do lázně. Zamíchejte.

Roztok neutralizující bělidlo K 10 l vody přidejte 1 lžíci disiřičitanu sodného. Zbavení se lepivosti pomocí sody Do starého kbelíku vlijte 2 l vroucí vody a v ní rozpusťte 10 g sody.


TYP BARVY

MATERIÁL

INSTRUKCE

Přímá barva

Bavlna a viskóza

Barvu rozpusťte ve vroucí vodě. Tkaninu nechte 15 minut namočenou v kbelíku. Vyjměte ji a vyždímejte a vložte do barvicí lázně. Tkaninu barvěte ve vroucí vodě 30 minut, nezapomeňte však přidat stolní sůl. Vymáchejte ve studené vodě.

Kyselá barva

Vlna

.Předem namočenou vlnu vložte do nádoby s barvou. Teplotu vody pomalu přiveďte k bodu varu. Přidejte ocet (množství uvedeno na obalu barvy). Zamíchejte a nechte po dobu 30 minut těsně pod bodem varu. Občas zamíchejte. Vyjměte z barvicí nádoby a nechte 10 minut vychladnout. Vyperte v teplé vodě.

Hedvábí a nylon

Barvu rozpusťte ve vroucí vodě (při barvení hedvábí nemá její teplota překročit 85 °C), vodu přiveďte k bodu varu, pak přidejte barvu a octovou kyselinu. Tkaninu namočte na 15 minut do kbelíku a pak ji vložte do barvicí lázně. Barvěte 15 až 30 minut (u tmavších odstínů ponechte 45 až 60 minut). Vymáchejte ve studené vodě.

Barva reagující na vlákno

Bavlna, len

Barvu rozpusťte v teplé vodě. Po vychladnutí vodu vlijte do barvicí lázně a přidejte k ní nerozpuštěnou kuchyňskou sůl. Tkaninu namočte na 10 minut do kbelíku a pak ji vložte do barvicí lázně a ponechte ji zde 10 minut. Přidejte rozpuštěnou sodu a ponechte stát 60 až 90 minut. Tkaninu vyjměte a vymáchejte ve studené vodě, pak ji vyperte v horké vodě (60 °C) a ještě jednou vymáchejte ve studené vodě. Nezůstane-li poslední voda na máchání průzračná, vyperte tkaninu v horké vodě ještě jednou a vymáchejte ve studené vodě.

Indigová barva

Vlna, bavlna, hedvábí, len

Připravte si syntetickou lázeň pro indigovou barvu. Podle návodu výrobce ji ponechte po nějakou dobu, až se rozmělní. Tkaninu nechte 10 minut namočenou v kbelíku. Pak ji vyndejte a vložte na 15 minut do lázně. Vyjměte ji z lázně, aniž by se tvořily bubliny. Nechte 10 minut okysličovat. Pak tkaninu máchejte tak dlouho, dokud voda nezůstane čirá. Vyperte v tekutém prostředku na mytí nádobí a opět vymáchejte.

Syntetická barva

Polyester a nylon

Nádobu s lázní naplňte vodou a polyesterovou barvou a promíchejte. Vložte do ní tkaninu a barvěte ji 30 až 60 minut při bodu varu.

Odstraňovač barvy (návod na dioxid thiomočoviny)

Len, bavlna barvené barvami reagujícími na vlákno a přímými barvami

Předbarvenou a ovázanou tkaninu namočte do kbelíku s vodou. V nádobě o objemu 2 l rozpusťte ve 100 ml horké vody 1 lžičku sody. Přidejte 2 l vody a přiveďte k varu. Potom přidejte 1/4 lžičky dioxidu thiomočoviny a pomalu míchejte. Vložte tkaninu a po dobu 20 až 30 minut vše míchejte. Pak tkaninu vyjměte a nechte vychladnout. Vyperte v teplé vodě tekutým prostředkem na mytí nádobí.

Bělení

Pytlovina, denim

Tkaninu namočte do kbelíku s vodou. Pak udělejte bělicí roztok: 9 l vody na 250 ml bělidla. Do této směsi ponořte předem namočenou tkaninu a nechte ji zde, dokud nebude dosaženo požadovaného výsledku (přibližně 2 hodiny). Pak tkaninu z lázně vyjměte a řádně ji vyždímejte. Bělicí neutralizující roztok smíchejte následujícím způsobem: 1 lžíce disiřičitanu sodného na 10 l vody. Tkaninu namočte na 2 hodiny, pak vyjměte a znovu vyždímejte.


Polyesterová nit (1), špendlíky (2), párátka (3), gumové rukavice (4), odměrky (5), zajištění (6 a 8), svorky (7 a 11), kuličky (9), gumičky (10)

Výběr pomůcek

1 2

Při výběru pomůcek je důležité vzít v úvahu jejich velikost, funkčnost a materiál, z něhož jsou vyrobeny.

3 4

5 6 7 8

9

10

11

Nádoby musí být dostatečně velké, aby se do nich vešlo požadované množství barvy a vody a (pokud je nutné) celá tkanina. Také je třeba, aby byl ponechán prostor pro pohyb tkaniny ve vodě a pro chránidla, jako jsou hůlky nebo svorky. Barvit byste měli ve velkých kastrolech z nerezové oceli nebo v nádobách z plastu, neboť nekorodují; vezměte všechny staré hrnce nebo kbelíky, které ještě vypadají dobře, a využijte je. Plastové kbelíky se hodí pro barvení ve studené vodě. Když používáte techniky, které vyžadují horkou nebo vařící vodu, je lepší kovová nádoba. Kovové nádoby a pánve však nesmějí být reaktivní, proto jsou nejvhodnější smalt nebo nerezová ocel. Z hliníkových nádob budou barvy matné. Všechny pomůcky musejí být odolné vůči chemikáliím, s nimiž přijdou do kontaktu. V některých případech se doporučuje syntetický provázek, neboť nesyntetický bude vstřebávat barvu a nebude se chovat jako chránidlo. Pomůcky nebo nádoby pro barvení se nesmějí používat pro nic jiného. Příslušnou nádobu označte nápisem „Barvení“ a umístěte do ní všechny pomůcky a chemikálie, aby se nic z toho nepoužívalo v kuchyni ani pro jiné domácí účely. Chránidla či zajišťovací pomůcky (viz str. 22) by měly mít takový tvar a velikost, jakou pro svůj vzor potřebujete, a nástroje (například provázek nebo svorky) musejí být dostatečně silné a pružné, aby tyto pomůcky udržely na místě. V domácnosti určitě něco najdete. Hned to vyzkoušejte: měly by to být dva předměty stejného tvaru, například staré obkládačky, pravítka, víčka od zavařovacích sklenic, kolíčky nebo kuchyňské náčiní. Nic nového nekupujte. Brzy zjistíte, že všechno, co máte doma, může posloužit jako chránidlo! Šibori je sice velmi zábavná činnost, avšak nezapomeňte, že pracujete s rizikovými chemikáliemi. Když jde o zdraví a bezpečnost, měli byste vždy mít již určité zkušenosti. Na str. 9 se dozvíte více informací o bezpečnosti práce.


Instalatérská trubka (1), kastrol (2), pravítko (3), šňůra (4), nůžky (5), provázek z těžkého plastu (6), bambusový pařáček (7)

3 1

2

4

5 7

6


22

Sk l á dá n í a spí n á n í tkani ny

Skládání a spínání tkaniny Využít šibori pro úpravu tkaniny lze mnoha způsoby. Můžete si projekt naplánovat a hned se do toho s nadšením pustit. Je však důležité promyslet si základní prvky projektu. To znamená pohrát si s měřítkem a promyslet si směr a tón.

Existuje tolik úžasných technik a barev. Nejtěžší však často bývá umět pracovat jednoduše. Dobrým nápadem je zaznamenávat si postup šibori tak, že si jednotlivé kroky budete fotografovat a zapisovat si poznámky do diáře, abyste se vždy mohli podívat, jak se vzor vytvoří. Koncepce plánování projektu se shoduje s technikou odolnosti, kterou aplikujete: je to způsob, jímž složíte a držíte tkaninu pohromadě před barvením. Látku skládáme určitým způsobem a sklady zajišťujeme tak, aby odolaly. Díky tomu přestane barva pronikat do celé látky, a sklady tak zůstanou neobarvené. Protože je plisé stejné, výsledkem je krásný vzor šibori, který se opakuje. Způsob, jímž se drží plisé, ať už svorkami, nebo provázkem, vzor obohatí o další varianty. Jednoduché i složitější sklady mohou na vaší látce vytvořit celý příběh. Uvědomte si, že místa, která nejsou obarvená, jsou stejně důležitá jako ta, která barvená jsou. Poskytují chvíle klidu na nedotčené, bílé látce, kterou se na jednom konci snaží zdůraznit jednoduchý, krásný proužek šibori. Možná že se rozhodnete celý díl látky vyplnit opakovaným vzorem, anebo vzor necháte splynout s již obarvenou tkaninou.

V tomto případě je podstatné rozmístění, které může změnit náladu vašeho konečného produktu. Promýšlíte-li si prostor a rozmístění vzoru na svém projektu, vezměte v úvahu obarvení oblasti, která se nachází mimo střed, souměrnost a úpravu velikosti. To vše je to, co z vašeho ručně barveného produktu dělá originální výtvor. Pro šibori je typická řada skladů, které se uspořádaně opakují. Sklad (plisé) lze díky spínadlům a jiným zajišťovacím prvkům využít k vytvoření různých efektů nebo struktur. Jedním z nejběžnějších skladů u šibori je harmonikové plisé. Díky skládání a rozkládání „harmoniky“ se tkanina vždy navenek jeví jako shrnutá, což skryje vnitřní vrstvy. Lze experimentovat i s jinými druhy skladů, například krokovým plisé, kde je látka složena jedním směrem a mezi sklady, které leží jeden vedle druhého, jsou mezery. Tento prostor je vaší lícovou stranou. Když je ovázaná, ukáže se na ní váš vzor. Skrytý krok vytvoří překážku pro barvu nebo se stává další úrovní odolnosti proti obarvení. Skládání je další způsob, jak do šibori přidat důmyslné opakování vzoru. Kombinací skladů a stehů se váš vzor posune na celou novou úroveň; další experimentování se sklady vám otevře nekonečné možnosti.

HARMONIKOVÉ PLISÉ

SKLADY VE TVARU HVĚZDY

1

3

2 4

Před vytvořením hvězdovitých skladů musíte nejprve tkaninu složit jako harmoniku. Začněte uprostřed a skládejte ji po délce v úhlu tak, jak ukazuje obrázek.

Tkaninu složte sestupně tak, aby se během skládání tvořily rovnostranné trojúhelníky.

Tkaninu přeložte na šířku a dál skládejte rovnostranné trojúhelníky, dokud na sobě nebudou navršené.


1 Kolíčky (1), umělohmotný provázek (2), zajišťovací prvky (3), gumička (4)

4 3

2

1 2

Plisé vytvořené při vyšší teplotě na polyesterové tkanině (1), svázaná tkanina na směsi vláken (2), svázaná tkanina na bavlně (3)

3


24

Barva

Barva Barvená kola, palety a plán vaší vize – to jsou skvělé nástroje, ale když na to přijde, barva je subjektivní, a vaše estetické cítění rozpozná, co vás přitahuje. My jako umělkyně máme tendenci tíhnout k terciárním a náladovým barvám, neboť pro nás vytvářejí decentní věci, jež nám připomínají způsob, jímž byly vyrobeny – ručně. Před použitím materiálů a barev si předkreslete vzory a zaznamenejte schémata barev.

Jasné, syté barvy často bývají spojovány s batikováním. Mohou to být odstíny, které vás povznášejí. Co se týče barvy, jde obvykle o víc než pouze o výběr barvy samotné. Používáte-li techniku ombré, získáte odstíny stejné barvy, a u techniky, při níž se látka mačká, se před vámi objeví plejáda různých odstínů. U většiny technik vzniká řada odstínů díky tomu, že ruční barvení se vyznačuje naprostou nestálostí. Postupem doby se naučíte rozeznávat sílu odstínů a míchat barvy tak, abyste docílili požadovaných tónů. S praxí získáte sebejistotu a budete moci uplatnit a používat více aspektů šibori. Je důležité podumat nad tím, že linie barev se mohou rozpíjet. Na látce se tak objeví neuvěřitelné strukturální aspekty, avšak pokud budou barvy příliš blízko sebe, smíchají se a vy budete zklamáni. Žlutá a modra barva vytvoří

Něco z teorie o základní barvě Primární barvy jsou červená, žlutá a modrá. Jsou to barvy, které se nedají vytvořit smícháním jiných barev. Když se smíchají, jsou z nich druhotné barvy. Teplé barvy, jako je červená, žlutá a oranžová, jsou jasné a energické. Studené barvy – modrá a zelená – působí klidně a jsou zklidňující i pro oči. Zatímco teplé barvy vypadají, jako kdyby se přibližovaly, studené barvy se jakoby vzdalují. Tyto důležité faktory je třeba při zpracování návrhu vzít v úvahu. Bílá, černá a šedá jsou neutrální odstíny. Neutrální barvy se skvěle kombinují se silnými barvami, neboť je tlumí. Lze je také použít samotné pro jemnější vzory. Při práci s barvami zjistíte, že máte k dispozici již hotové odstíny těchto barev. Často se stává, že prášková forma barvy se nepodobá konečnému barevnému vzhledu, a tak je dobré vyzkoušet vzorníky všech barev. Pak můžete experimentovat a míchat odstíny, abyste si vytvořili svou vlastní jedinečnou barevnou paletu. Také si můžete pořídit diář, do něhož si budete zapisovat recepty na barvy, abyste je mohli využít v budoucnu. Barva vám může otevřít celý nový svět. Míchání barev se může stát zábavou stejně jako vytváření vzorů šibori.

zelenou – platí zde stejná teorie pravidel o barvách, s níž jste se setkali při barvení tkaniny. Uvažujte o tom, zda tomu nelze předejít; používejte vhodné zajišťovací prvky a pečlivě vybírejte barvy. Nezapomeňte, že odstín práškové barvy bývá zřídka tou barvou, kterou chcete barvit tkaninu. Kromě toho barva vždy po usušení látky zesvětlá, proto během mokrého barvicího postupu volte tmavší odstíny. Promyslete si, jaké barvy byste chtěli mít na barevné paletě, k jakému účelu by měla barvená látka sloužit, a kde ji budete mít uskladněnou. Kombinace barvy a vzoru vytváří náladu tkaniny. Šedý proužek by mohl být silným prvkem, zatímco šedá zmačkaná tkanina může působit jemně a křehce. Rozmyslete si, co chcete sdělit, a zvolte svou barvu cíleně.

Sekundární barvy jsou zelená, oranžová a purpurová. Vznikají smícháním červené, žluté a modré. Červená + žlutá = oranžová Žlutá + modrá = zelená Modrá + červená = purpurová

Terciární barvy vznikají smícháním nebo kombinacemi primárních a sekundárních barev. Například: Oranžová + žlutá = teplá žlutá Červená + oranžová = teplá červená Červená + purpurová = studená červená Modrá + purpurová = studená modrá Modrá + zelená = teplá modrá Žlutá + zelená = teplá zelená


Každá dvojice lněných vzorníků byla obarvena barvou reagující na vlákno v plné síle a o síle 35 %.

Pokud vás kniha zaujala, můžete si ji zakoupit v našem e-shopu

http://www.metafora.cz/pro-sikovne-ruce

Batika - ukázka z knihy  
Batika - ukázka z knihy  
Advertisement