Issuu on Google+

Se zalozenfm Palestinske organizace pro osvobozenf (PLO) na arabske vrcholne konferenci v Kahire v leclnu 1964 dostal arabsko izraelsky konl1ikt novou dimenzi, ktera mela mit vyznamny vliv na operace izraelske tajne sluzby Mossad. PLO zacala koncem sedesatych let tim, ze vyzyvala Izrael nejen politicky, ale mnohem vice prostrednictvfm ozbrajenych akcf komand. Rozhodnutf PalestincLl sahnout take k prostredkLlIl1 ozbrojeneho boje je tfeba videt s pozadfm izraelske politiky od zalozenf statu Izrael v race 1948. Zalozeni statu Izrael bylo sice fakticky sankcionovano rozhodnutfm Valneho shromazdenf OSN ze dne 2. c1ubna 1947, OSN vsak sOllcasne svym rozhodnlltfm urcila, ze na l\zemf byvaleho britskeho koloniitlnfho llzemf Palestiny m(~jf vzniknout c1va staty: lzrael a Palestina. Ta vsak dosllel neexistuje, preelevsfm proto, ze sion isticky stat oel sveho zalozenf znemoznil vznik palestinskeho statnfho lItvaru vedenfm nekolika videk proti arabskym souseelLlIl1 a cflenym vyhanenfm palestinskeho obyvatelstva, jakoz i masivnlmi vyvlastIlovacfmi opatrenfmi jak v pLlvoclnfm izraelskell1 llzemf, tak i v protipravne okupovanych oblastech. Palestinci nevidelijinou moznost nez na nasilnoll expanzivnf politikll lzraele odpovfelat v ramcijejich moznostf take ozbrojenym bojem. lzrael tuto konfrontaci prijal a na kazdoll akci PalestincLI oelpovedel vlastnf operacf,jejimz diem bylo zlomit potencial oelporll PLO ajeho clenskych organizacf. Mossad mel pri tom hrat klfcovou ldohu. Oelpoveel' Mossaelu na rostoud militantnost PalestincLI prisla e1oslova obratem. V cervenci 1972 poslala izraelskil tiljnit sluzba dopisovou bombu na znameho palestinskeho spisovatele a mluvciho PFLP Ghassana Kanafaniho zijfcfho v libanonskem Bejrlltu. Kelyz otevrel zasi Ikll, ktera mll byla aelresovana, roztrh la jej peclive pripravena vYbusnina. Jen 0 e1va dny pozdeji zasahla tehdejsfho funkcionare PFLP BassamaAbu Sharifa. Ztratil po e1opisove bombe Mossaelu oko a nekolik prstLI.

V dLlsledkll takovych akd byla roztocena spidtla akd, kteni se tocf az do dnesnfch dnLI, a zCla se, ze podkopava sirokil politicka resenf. Odpoved' PalestincLI na sebe nenechala dlouho cekat. Palestinske gllerillove komando Cerne zari, organizace, ktera nepatrila k PLO (jmeno melo pripomenout lI1asakr, ktery uskutecniljordansky kdd I-IlIsajn v zarf 1970 VLICitiSfeLlIl1palestinskych lIprchlfkLI) se zmocnilo 5. zaff 1972 jedenacti izraelskych sportOVCLI,kteff se zllcastnili olympijskych her konanych v Mnichove, aby si tak vynutili propustenf PalestincLI uveznenych v izraelskych zalarfeh. lzraelskil vlada vsak ZLlstavala tvrda a odmftla jakakoliv jednanf s CernYIl1 zarfm 0 jeho pozadavdch. Co nasledovalo, sokovalo cely svet. Pri nezdarile osvoboditelske akci lIsklltecnene zapadonemeckymi specialnfmi jednotkami zahynuli vsichni izraelStf rukojmf. Nynf touzillzrael po pomste, protoze tehdejsi izraelske vedeni soudilo, ze lltok najeho sportovce nemLlze nechat bez odpovedi. Z hlediska izraelske vlady musela zeme reagovat tvrde, aby v mezinarodnfm meritku a v oblasti Blfzkeho vychodu nevypadala slaba a zranitelnci. Krome to se melo PalestincLlIl1 na dlouhou dobu demonstrovat, ze Tel Aviv je v situaci, kdy II1Llzekdykoliv a na jakemkoliv mfste uderit proti jejich VLldCLlIl1 a organizadm. Jen knitkol\ dobu po mnichovskem masakru byl z iniciativy tehdejsf izraelske ministerske predsedkyne zrfzen tajny vybor, kteremll predsedala ona a Mose Dajan. Tento vybor dostal k6dove oznacenf "Komi tee X" a mel spolecne s Mossadem rozpracovat operace,jejichz diem byla likvidace lldaj nych nebo skutecnych organizMorLl Cerneho zarf jakoz i dalsfeh veclolldch osobnostf PLO ajejich clenskych organizacf. Vysledkem techto plill1LI bylo sestavenf seznamll odsouzenych k smrti a dale zffzenf speci~llnf jeclnotky Mossaclu (nejprve pod vedenfm jisteho Mike I-Iarari, ktery mel 0 pill' let pozdeji ziskat pochybnou slavu v souvislosti s Irangate), ktera mela organizovat exekuce. V prLlbehu nasleduj idch let byl tento seznam oclsouzen)/ch k smrti stale rozsirovill1 ajak se zcl~l,az c10dnes nebyl zakoncen.


Mossad - M.Opperskalski