Page 1

9. – 15. 4. 2011

Značka Public TV zanikne, je v insolvenci Reklamu v ČT si uhájil Media Master Report ze Social Media World Forum v Londýně Sloupky: +F  eed na víkend

Růžička

Šmíd

Kruml

Půr

Prchal

Fridrich


MÉDIÁŘ.CZ SRDEČNE ZVE NA DISKUSNÍ MINIKONFERENCI

Jak lépe nakupovat a prodávat reklamu na internetu aneb Mediální agentury vs. reklamní tržiště úterý 19. 4. 2011, 19.15

/ prostor Hub, Drtinova 10, Praha 5

Jan Galgonek (AdExpres), František Peterka (AdMarket), Martin Švarc (Adform), Marko Zekič (AdTaily), Miroslav Steinbach (CRM Target) vs. TOMÁŠ ŘEHÁK jako moderátor Vstupné 500,- / Pro 5 vylosovaných z publika 5x kampaň na zmíněných serverech zdarma.

Czech Young Lions Soutěž mladých talentů do 28 let v oblasti komunikace. Vítězové jedou reprezentovat Česko do Cannes. Pořádají FLEmedia, oficiální reprezentant festivalu Cannes Lions pro ČR, a AKA ZPRAVODAJSTVÍ NA WWW.MEDIAR.CZ

www.cannes-lions.cz www.appparade.cz

AppParade #3 Vývojáři všech platforem, předveďte se! Až se jaro zeptá, co jste dělali v zimě, ukažte to hrdě na už třetí přehlídce mobilních aplikací českých a slovenských vývojářů.

Kdy: 10. května 2011 v 19:15 Kde: The Hub, Drtinova 10, Praha 5 • 20 000 Kč od společnosti BlackLex pro aplikaci, která zvítězí v hlasování publika. • Chytrý telefon Nokia pro hlasujícího, který bude vylosován • Komunikační podpora předního mobilního operátora pro aplikaci, které čerstvý sponzor udělí „Divokou kartu Vodafonu“. + Peníze na vývoj od Vodafonu pro autora „Nápadu na nejlepší tematickou aplikaci“.

Pořádá:


editorial

Původnost, nezávislost, tradice Vážení přátelé médií a účinné komunikace, nabízíme vám druhé číslo obnoveného týdenního newsletteru, bude chodit vždy v neděli. Navazuje na elektronickou publikaci, kterou server Médiář.cz připravoval loni, ještě pod křídly PPF Media. Od ledna 2011 funguje toto specializované zpravodajství nezávisle na jakémkoli mediálním domě či jiné podnikatelské skupině - vydáváme jej pod hlavičkou stejnojmenného občanského sdružení Médiář.cz. Na této adrese vycházejí zprávy a analýzy z oboru médií a marketingu od roku 2002, od loňska fungujeme jako profesionální redakce. Osobně navazuju na svou činnost v Lidových novinách 2005 až 2009, kde jsem znovuobnovil a vedl pravidelnou rubriku věnovanou právě médiím. Aktuální mediální dění analyzují uznávaní Milan Šmíd (FSV UK) a Milan Kruml (MediaPro Pictures), reklamu obecně a nové kampaně komentují Dan Růžička (AdWood) a Marek Prchal, oblast PR pak Ivo Půr (PR Klinika), jenž naučil českou vládu komunikovat přes Twitter. Svůj pohled na Médiáři má výkonný ředitel nových médií ČT Milan Fridrich a nově i odborníci na online marketing z Ataxo a H1.cz. Zaměřujeme se detailně na média a marketing, jak funguje v Česku, a publikujeme původně. Lišíme se vlastní agendou. Vedle zpravodajství o klasických médiích máme letos jako profilová témata zpoplatňování online obsahu, mobilních aplikací, elektronických knih a slevových serverů. Online vydáváme zprávy, „offline“ pořádáme konference a další akce. V prosinci jsme rozjeli původní přehlídku tvorby českých a slovenských vývojářů AppParade. V rámci únorové konference o hromadném nakupování jsme popsali nový český trh slevových serverů a čísla převzaly Hospodářské noviny i E15. Jako mediální partneři podporujeme reklamní festival PIAF, předtím Louskáček, čerstvě Czech Young Lions (pozvánky na protější stránce). Děkujeme, že nám věnujete pravidelnou pozornost. Ondřej Aust editor a vydavatel Médiář.cz

3


digitální televize 4

Značka Public TV za firmu PublicCom odd Ondřej Aust 12. 4. 2011

V

edení satelitní televize Public hodlá nadále využívat pozemních digitálních vysílačů, byť přítomnost v síti DVB-T byla hlavním důvodem zadlužení stanice, které ji začátkem dubna přivedlo až k insolvenčnímu řízení. Public TV, vysílající od června 2007, se nyní dostala do ztráty přes 300 milionů korun. Firma Totalpress (drží vysílací licenci, ale nemá žádné zaměstnance) dluží přes 134 milionů, z toho 86 milionů za vysílání v pozemní digitální síti. Společnost PublicCom (zajišťuje servis a výrobu) počítá za poslední čtyři roky s kumulovanou ztrátou 169 milionů. Obě společnosti ovládá podnikatel Luděk Vinš. Reakcí na ekonomickou situaci bylo poslat Totalpress do konkurzu. Management měl potřebu včera zdůraznit, že „toto insolvenční řízení se netýká společnosti PublicCom, a. s., která je servisní organizací TV Public“. PublicCom by přitom mohl v budoucnu sloužit jako servis a výroba jiné televizi, která má vzniknout v září.

A právě ta nemá vysílat jen přes družici či kabel. „Pro nový, propojený televizní projekt máme zájem zajistit veškeré distribuční cesty, tedy i DVB-T,“ odpověděla Médiáři výkonná ředitelka Public TV Renata Pešková. Satelit a kabel jako platformy sice z pohledu tržního podílu ukrajují pozemnímu vysílání a šíření signálu přes ně je řádově levnější, pozemní vysílání ale zůstává stále dominantní a hlavně: z hlediska pořizovacích nákladů je pro diváky nejpříjemnější. Public TV zanikne, PublicCom splatí dluhy


anikne, její servisní dluží nový partner

Značka Public TV tím pádem zanikne, naznačuje ředitelka Pešková: „Další vývoj a modifikace projektu TV Public jsou naplánovány do více etap. Lze předpokládat, že v průběhu jednotlivých fází se logicky promění i hlavní název televizní stanice.“ Podmínkou dalšího zdravého fungování PublicComu je jeho oddlužení, zbavení se závazků v řádu nejméně desítek milionů korun. Z prohlášení vedení televize vyplývá, že to zřejmě zaplatí nový vysílatel, s kterým se PublicCom plánuje spojit. „Propojením stávající televize s novým televizním projektem hodlá

společnost PublicCom, a. s. dostát svým závazkům vůči inzerentům, klientům i zaměstnancům,“ uvedla Public TV včera. Pešková na dotaz Médiáře nevyvrátila ani možnost, že by Vinš své televizní aktivity prodal (v tomto případě přesněji: přenechal za splacení dluhů). Teď lidé z vedení Publicu jednají „s majiteli nového, prozatím nejmenovaného televizního projektu, o propojení stávajícího programového konceptu s nově připravovaným televizním kanálem“. Podrobnosti slibují zveřejnit zhruba za měsíc. Zatím prohlašují: „Produkční tým společnosti i jednotlivé formáty pořadů pak budou plánovanou součástí inovovaného programového konceptu připravované televize.“ Už koncem března stávající vedení Publicu – kromě Peškové má silné slovo programový a obchodní ředitel Petr Pohl – přiznalo, že „aktuální situace na trhu potřebuje něco více, než je stávající programové schéma naší televize“. Ta si za čtyři roky dokázala získat podíl na sledovanosti 0,4 %.

5


komerční komunikace 6

Prodej reklamy na ČT si uhájil Media Master Ondřej Aust 12. 4. 2011

V

yzyvatel dosavadního prodejce reklamního času v České televizi, společnost MediaPlatform, neuspěla v tendru o kontrakt na dalších pět let. Reklamní čas na čtyř programech televize veřejné služby tak bude do roku 2015 prodávat společnost Media Master (dřív ARBOmedia), dosavadní zástupce ČT. „Protože MediaPlatform nesplnila jedno z kvalifikačních kritérií (řádná platnost pojišťovací smlouvy), musela komise tuto nabídku vyloučit a rozhodla se akceptovat nabídku firmy Media Master, jedinou, která v tendru zůstala,“ uvedla televize. Firma MediaPlatform patří podnikateli Michaelu Richterovi (ten se jí ale údajně zbaví), za firmou Media Master stojí podle E15 Tomáš Chrenek, mimo jiné majitel TV Barrandov. Kromě kanálů ČT a Barrandova Media Master prodává reklamní čas a plochy Českého rozhlasu, České pošty a Českých aerolinií. „Soutěž přinesla zvýhodnění podmínek. Zároveň smlouva počítá s variantou, že reklama v České televizi zůstane, anebo že nezůstane. To aby uchazeč případně nechtěl

náhradu domnělé škody,“ řekl Médiáři obchodní ředitel televize Robert Kvapil. Cena zakázky byla 195 milionů korun bez DPH, na tolik si může prodejce následujících pět let přijít – to ovšem při předpokladu, že ve vysílání ČT reklama zůstane (má ze zákona zmizet nejpozději v červnu 2012, poslanci se ale dohadují, že to změní) a že se udrží sledovanost na dosavadní úrovní (to se nedaří). Loni Česká televize na klasické reklamě utržila 386 milionů korun (vinou krize o čtvrtinu méně oproti plánu), letos plánuje 480 milionů korun. Roční provize prodejce Media Master loni činila 32 milionů korun, rok předtím 40 milionů. Jde o provize ze všech forem televizní reklamy – kromě zmíněné klasické též sponzoringu a speciálních forem jako třeba product placement. Smlouva s Media Masterem bude obsahovat právě dohodnuté procento z celkového obratu, tak se bude provize počítat. Dosud není vyšší než 10 %.

Dočtěte si na Médiář.cz


sledovanost

Nova vítězí novými díly Ordinace, ČT jen reprízami Ondřej Aust 17. 4. 2011

P

rvní trojka nejsledovanějších pořadů letošního jara se nemění - královnou českých obrazovek zůstává Ordinace v růžové zahradě (jako jediná z nezpravodajských pořadů dokáže překročit hranici 2 milionů diváků), následuje povídkový cyklus 3 plus 1 s Miroslavem Donutilem a Četnické humoresky. Hlavní rozdíl je, že komerční Nova natáčí v případě Ordinace

pořád nové díly, ale nejsledovanější pořady ČT1 jsou reprízami několik let starých děl. Že původní novinky lákají, se Nově potvrzuje také u Kriminálky Anděl. Konečně puštěná nová série si proti minulému týdnu získala o několik desítek tisíc diváků víc. Bodoval i původní sitcom Comeback (minulý týden Nova po roce uvedla další jeho premiérový díl), paradoxně ale o fous lepší sledovanost měl reprízový díl z předchozího týdne.

Nejsledovanější televizní pořady od 4. do 10. 4. 2011* titul

kanál

% národa

milionů diváků

Ordinace v růžové zahradě 2 (čtvrtek)

Nova

22,9

2,02

3 plus 1 s Miroslavem Donutilem

ČT1

17,9

1,58

Četnické humoresky

ČT1

16,4

1,44

Kriminálka Anděl

Nova

13,8

1,21

Ulice (pondělí)

Nova

13,6

1,20

Česko Slovenská SuperStar (neděle)

Nova

13,1

1,15

Všechnopárty

ČT1

12,4

1,09

Comeback

Nova

12,2

1,07

Tisíc a jedna noc (pondělí)

Nova

12,1

1,06

Flynn Carsen: Honba za Kopím Osudu

Nova

11,7

1,03

* Bez zpravodajských pořadů. Diváků starších 15 let. Zdroj: ATO-Mediaresearch via ZenithOptimedia

7


online marketing 8

Ataxo partnerem Googlu, zacílí na nejmenší firmy

Luděk Motyčka (Google ČR) a Mark Martin (Ataxo) oznamují strategické partnerství. Foto: Ondřej Aust Ondřej Aust 14. 4. 2011

O

nline marketingová společnost Ataxo, která nedávno koupila svého největšího tuzemského konkurenta H1.cz, získala v rámci nové spolupráce status Google Adwords Reseller, nejvyšší možnou míru certifikace pro zprostředkovávání jeho reklamních služeb. Ataxo je dalším takto blízkým partnerem Googlu pro Centrum Holdings. Strategické partnerství s českou pobočkou amerického internetového gigantu podle zástupců obou společností rozšiřuje prostřednictvím

systému Google AdWords reklamní možnosti pro malé a střední podniky (SME), na jejichž internetový marketing se Ataxo a H1.cz zaměřují. „Dovolí nám to oslovit ty nejmenší. Narozdíl od ČEZ či Coca-Coly nemají rozpočty na různé mediatypy zvlášť, nemohou je přelévat, mají jen jeden. Každá koruna je pro ně dobrá,“ řekl dnes novinářům šéf Ataxa pro Česko a Slovensko Mark Martin, „jsme jim schopni nabídnout 1 euro za den, včetně aktivace a správy kampaně.“

Dočtěte si na Médiář.cz


personálie

Daniel Grunt nastoupil do Sanomy jako šéf internetu Ondřej Aust 13. 4. 2011

P

o roce pracovního volna se Daniel Grunt vrací do oboru, z něhož loni na jaře odešel. Bývalý ředitel internetových služeb televize Nova Grunt je od dubna šéfem internetového oddělení časopisového vydavatelství Sanoma Media Praha. Řekl to dnes v neformálním hovoru s redaktory E15 a Médiáře. Doplnil, že v rámci většího důrazu, který Sanoma podobně jako ostatní mediální domy klade na internetové aktivity, bude jedním z jeho hlavním úkolů zvýšit návštěvnost obsahových webů Sanomy, potažmo výnosů z inzerce. Sanoma je s 2,1 miliony návštěvníků měsíčně třetí v návštěvnosti mezi klasickými mediálními domy, ze společnostmi MAFRA (mj. iDnes.cz) a CET 21 (Nova). Čerstvý šéf české pobočky finské Sanomy Josef Havelka v něm získává zkušeného internetového manažera. Grunt působil od ledna 2008 do března 2010 jako ředitel sekce internetu a ostatních interaktivních služeb televize Nova. V letech 2006 až 2007 byl manažerem české

Daniel Grunt. Foto: TV Nova

pobočky Nokie, předtím od roku 2002 marketingový a produktový šéf Centrum.cz. David Beška, ředitel rozvoje digitálního byznysu Sanomy (a bloger), má působit v rámci Gruntova týmu.

9


report

Social Media World F nad počty fanoušků n Ivo Laurin, Outbreak 15. 04. 2011

T

řetí ročník Social Media World Forum, který se uskutečnil na sklonku března v londýnské Olympii, znovu potvrdil pozici jedné z nejvýznamnějších událostí v oblasti social media marketingu. Dva dny prezentací, diskusních panelů, coffee breakových a barových debat, které jsme si nenechali ujít už loni, opět nabídly tisícům účastníků z řad zadavatelů, agentur a developerů výjimečně podnětnou platformu pro výměnu názorů a zkušeností a debaty o trendech, nástrojích a technologiích social media marketingu. Mezi speakery a panelisty opět nechyběli zástupci velkých značek jako Facebook, Microsoft, CNN, Dell, Unilever, Mercedes, Sony Ericsson i menších a soudě dle naplněnosti publika často neméně atraktivních firem jako Gowalla, konkurent v Čechách rozšířenější lokalizační služby Foursquare.

10

Konference ani letos nezklamala, stejně jako opět zoufale zahlcená konferenční Wi-Fi, která kapitulovala pod abnormální všudypřítomností iPadu 2 v rukou účastníků zuřivě tweetujících souhlasné i nesouhlasné komentáře a citace citací, snadno rozeznatelných i ze zadních pozic podle k displejům skloněných hlav. Zprostředkovat přínos osobní účasti na těch dvou nabitých dnech je nesnadné. Tak tedy alespoň několik postřehů a střepů myšlenek, názorů a přesvědčení vystoupivších řečníků. „Sociální média zlidšťují značky“ Pete Devery z Microsoftu vnímá sociální média jednoduše jako další komunikační kanál. Tom Nixon, zakladatel NixonMcinnes oponoval s tím, že jde o mnohem víc. Míní, že sociální média zcela zásadně mění způsob, jakým značky mohou či by měly komunikovat a některé již komunikují se svými zákazníky. Jiní panelisté dodávali, že sociální média neovlivňují jen marketing, ale zasahují do mnoha dalších oblastí fungování organizací.


Forum: Žádné juchání na Facebooku

Social Media World Forum. Foto: Ivo Laurin Rozdílné názory a někdy i jistá adolescence sektoru byly cítit v řadě odpovědí z pódia. Ne snad z osob spíkrů samotných, jako z poměrně otevřeně vyjadřované a tak zcela sympatické neuzrálosti či nejednoznačnosti názorů řady řečníků na některé z debatovaných otázek. Například „kdo má provádět konverzace se zákazníky v sociálních médiích? Agentura? Klient? Pokud klient, které oddělení?“.

„Říkalo se nám ‘přesvědčovači’ (persuaders),“ řekl jeden ze zástupců agentur. „Jenže nyní je nejvýše hodnocena pravda, byť není tak skvělá,“ upozornil na změnu v uvažování, kterou do jisté míry akcelerují právě sociální média a kterou si osvojuje stále více marketérů.

Dočtěte si na Médiář.cz

11


EuroRSCG

placená prezentace

Euro RSCG spustilo média, vede ji Pavel K

omunikační agentura Euro RSCG Prague rozšiřuje svůj záběr v digitálních médiích o nově zaoženou divizi, zaměřenou na marketing v sociálních médiích. Jejím ředitelem byl jmenován Pavel Hacker, specializující se právě na sociální média a virální marketing. Hacker se v Euro RSCG nechal zaměstnat poté, co po odchodu z Neo@ Ogilvy, respektive Advertures rozjížděl byznys ve vlastní firmě Viral Boooster. Tam dělal pro Microsoft nebo pro Českou spořitelnu. Též loni spoluorganizoval pražskou konferenci Social Marketers Summit a letos cyklus Social Marketers Seminars.

„Euro RSCG Social se bude svou prací soustřeďovat čistě na poradenství v souvislosti se sociálními médii a zároveň bude nedílnou součástí strategických doporučení pro naše klienty. Náš interní vzdělávací program bude v souvislosti se sociálními médii značně těžit z jeho znalostí a zkušeností,“ uvedl Gilles Bérouard, generální ředitel společnosti Euro RSCG Prague. „Zároveň budeme samozřejmě i nadále pokračovat v podpoře Social Marketers summitů a seminářů a budeme se snažit z nich udělat číslo jedna ve vzdělávacích programech v České republice i mimo ni,“ doplnil.

Launch PET láhve Vel P

lzeňský Prazdroj se rozhodl uvést Kozla jako první tradiční mainstreamovou pivní značku na trh PET láhví, který je nyní obsazen Zlatopramenem a ekonomickými značkami. Cílem kampaně je získat tržní podíl a vymezit se v rámci dalších piv-

12

ních značek v PET láhvi díky unikátnímu designu a brand komunikaci Kozla jako poctivé odměny za poctivou práci. Jako „poctivé řešení“ nabídlo Euro RSCG unikátní televizní spot s reálnými postavami, neherci. Designéra Jana Čap-


divizi pro sociální Hacker

Pavel Hacker Foto: Euro RSCG

lkopopovického Kozla ka, autora plastové láhve Kozla, navštíví v ateliéru jeho otec. Zprvu kroutí hlavou nad moderními výtvory Čapka, až v PET láhvi Kozla ocení synovu poctivou práci. Pochválí ho a nalije mu zaslouženou odměnu.

Televizní kampaň byla doplněna především POS materiály v offtrade prodejních kanálech. Přehrajte si spot na Médiář.cz

13


sloupek

ParouBack Reklamní blok Dana Růžičky

V

ěděl jsem, že jeho čas znovu přijde, ale že to bude tak brzy, jsem nečekal. K tomu, co se děje, asi není třeba nic dodávat. Z pohledu marketingu lze jen smutně konstatovat, že reklama funguje jen tehdy, pokud je kvalitní i produkt. Lidé si na základě vlastní zkušenosti zboží příště nekoupí. V případě volební kampaně je to ovšem daleko bolestnější a odnesou to všichni – i ti, kteří reklamě – volební kampani – nepodlehli. Rychlokvašky, které měly nahradit okoukaného a sebestředného vůdce Paroubka, zklamaly na celé čáře. Navíc některé ikony sehrály roli trojského koně. Kdo znal Bártu před volbami? Kampaň byla přece postavena na Johnovi, který měl, coby bývalý novinář, scénárista a moderátor investigativního pořadu, ty nejlepší předpoklady stát se spravedlivým a neomylným ministrem, ne-li rovnou předsedou vlády. Právě

14

on sesbíral body po Paroubkovi. Stejná cílovka si ho dosadila jako svého zástupce a věřila mu každé slovo. Jako tehdy, když odkrýval napínavé kauzy na Nově. Já vám to říkal… řekl bych, kdyby bylo komu. Všichni kolem mne volili „knížete“ nebo dokonce VV, což jsem už vůbec nechápal.


Lidsky nechápal. Z profesního hlediska je jasné, že se těch několik desítek milionů za kampaň muselo nějak projevit. A co se týče „knížete“, ten zase v roli druhého trojského koníka pomohl do sedla pravému knížeti pekel a vůdci TOP 09 Kalouskovi. Důkaz, že reklama funguje, vkusu ubývá a naděje umírá (poslední?). Rád bych se jednou mýlil. Doufám, že si to Jiří Paroubek s tím návratem ještě dobře promyslí. Nevím, jestli bude mít na výzkumy veřejného mínění dost peněz a jestli jim bude věřit. Mimochodem krásná ukázka toho, jak špatně fungují výzkumy, které vycházejí dobře jen tomu, kdo si je platí… (Někde jsem četl, že mobilní operátoři byly po vánočních kampaních všichni spokojeni. Všichni tři. Na základě vlastních nezávislých výzkumů – pochopitelně. Zajímavé). V našem životě existuje jedna těžko popsatelná, ale důležitá hodnota – vkus. Je to souhrn všeho dobrého a krásného, co v životě vstřebáte a dává to vašemu životu kvalitnější rozměr.

Není nad to mít vkus a ještě smysl pro humor:

Přehrajte si na Médiář.cz

VV postavily kampaň na Radku Johnovi a na zveřejňování:

Přehrajte si na Médiář.cz

Heslo „plnou parou back“ získává nový význam.

15


sloupek

Kdy nová média mohou být zároveň m Pozorovatelna Milana Šmída

K

aždá seriozní diskuse by měla začít tím, že se vyjasní pojmy, aby nedocházelo k tomu, co české přísloví vyjadřuje poměrně trefně „já o koze, on o voze“. Pojem „média“ má tu smůlu, že se používá v různých kontextech, že se dá chápat v užším i v širším smyslu. Většinou a častěji se používá jako zkratkovité pojmenování pro tisk, rozhlas, televizi, tedy pro prostředky masové komunikace. Stejným pojmem se však také označují komunikační média využívaná pro všechny druhy sociální komunikace, telefonem počínaje a internetem konče. Stejný osud má i používání pojmu „nová média“. Historie médií sociální komunikace je plná „nových médií“. Nový médiem byl kdysi film, gramofonová deska, kazeta, rozhlas, později televize, ještě před patnácti dvaceti lety se za nová média označovala kabelová televize nebo teletext. Je zajímavé sledovat, jak se teoretici snaží nová média zařadit do svých tradičních formulek, jak se jim to moc nedaří a jak při tom

16

zaostávají za praxí života. Příkladem budiž respektované učebnice masové komunikace Dennise McQuaila. V Úvodu do teorie masové komunikace z roku 1994 (do češtiny přeloženo 1999) McQuail dává novým médiím v podkapitole „Nová elektronická média“ (str. 41) název „telematická média“, jejichž poznávacím znakem je spojení telekomunikací


média masová a informatiky. Ve výčtu nových médií se uvádějí teletext a videotex a také videohry a CD-ROM, a to v době, kdy videotexovým službám – Minitelu ve Francii nebo Bildschirmtextu v Německu – už zvonila hrana. Páté vydání McQuaila z roku 2005 (přeložené u nás v roce 2009, mezitím vloni vyšlo vydání šesté) stále trvá na tom, že „nová média je obtížné byť i jen přesně vymezit“ (str. 50), a že „internet jako médium není ještě zcela vyzrálý a plně definovaný“, i když se dále připouští, že „některé způsoby využití internetu, například online zpravodajství, jsou nepochybně rozšířením novinářského žurnalismu“ (str. 52). Na druhé straně toto vydání již věnuje novým médiím speciální kapitolu, v jejím názvu je však otazník: „Nová média – nová teorie?“ (str. 148). Při definování nových médií ve Slovníku mediální komunikace (Reifová a kolektiv, Portál 2004) autor hesla Tomáš Mrkvička opustil tehdy používaný pojem „počítačová média“ a vytkl před závorku společnou základní vlastnost nových médií: binární kód, jehož povaha společně s existencí elektronických sítí radikálním způsobem mění distribuci mediálních obsahů.

Definice nových médií, která zahrne vše – od mobilního telefonu a fotoaparátu, přes digitální rozhlas a televizi, až po internet a všechny jeho služby, emailem a webem počínaje a sociálními sítěmi konče – by tedy mohla znít asi takto: nová média jsou prostředky a systémy pro přenos či uchování digitalizovaného – a tím inherentně multimediálního – sdělení v prostoru a čase, které se vyznačují interaktivitou. Takové pojetí nových médií zahrnuje veškeré mody sociální komunikace – interpersonální (jeden k jednomu), skupinovou (jeden k mnohým, mnozí k jednomu) a síťovou (mnozí k mnohým). Problém však vzniká tam, když se takto široce pojatá nová média jaksi automaticky začnou pokládat za média masové komunikace. V takovém případě vznikne zmatení pojmů, při němž kdejaký blog, facebookový profil či tweet se pokládá, když ne za médium rovnocenné novinám, rozhlasu či televizi, tak přinejmenším za plnohodnotný žurnalistický produkt.

Dočtěte si na Médiář.cz

17


sloupek

Proč se chce stanice zbavit komentátora Proč Milana Krumla

V

nejlepším čase a s vysokou sledovaností se každý čtvrtek pouští Glenn Beck ve své show na stanici Fox News do nepřátel: demokratů, socialistů, odborářů, muslimů, odpůrců potratů, ale také do prezidenta Obamy, Billa Clintona nebo Charlieho Sheena. Neoficiální mluvčí hnutí známého jako Tea Party ale na Fox News koncem tohoto roku skončí. Důvod je celkem prostý – Beckovy výroky o světovládě, spiknutích a blížící se apokalypse nejenže hodnotí vedení stanice jako výlet daleko mimo realitu, ale odradily i diváky. Kdysi druhý nejsledovanější pořad této televize se beznadějně propadá a zájem vedle diváků ztratili i zadavatelé reklamy. Glenn Beck je nesporně mimořádně zajímavý člověk – a to jak svými nekompromisními názory, tak životními osudy. Sedmačtyřicetiletý potomek německých přistěhovalců vyrostl v katolické rodině ve státě Washington. Už ve třinácti letech vyhrál soutěž diskžokejů v rodném městě Evertett, po maturitě začal okamžitě pracovat

18

v různých rozhlasových stanicích. Problematická puberta vedla k tomu, že začal mít vážné problémy s alkoholem, v jednatřiceti se podrobil drsné, ale úspěšné terapii. V roce 1999 konvertoval k mormonské církvi. Dnes žije se svou druhou ženou a čtyřmi dětmi v Connecticutu. V rozhlase se mimo jiné proslavil pořadem Glenn Beck Program,


e Fox News Glenna Becka v němž první polovinu pronáší úvahy na aktuální politická a společenská témata a ve druhé o nich pak vede dialog s posluchači. Relace je s 8,25 milionu diváků v průměru třetím nejposlouchanějším rozhlasovým pořadem v USA (před ním jsou už jen show Rushe Limbaugha a Seana Hannityho). Jeho televizní pořad, který se vysílá už od roku 2006, začíná vždy krátkým monologem na aktuální téma, pak následuje rozhovor s některým z politických komentátorů, který přechází v diskusi s diváky. Beck tuto relaci nejdříve produkoval pro stanici HLN (původně vysílající pod názvem CNN Headline News), v lednu 2009 přešel k Fox News Channel, který je známá svými konzervativními názory. Divákům se jeho pořad velmi zalíbil – sledovanost se loni v průměru pohybovala kolem tří milionů, což z Glenn Beck Show činilo druhý nejúspěšnější pořad Fox News po The O’Reilly Factor. Beck se chlubil, že ředitel Fox News Roger Ailes přirovnal jeho show k legendární obraně pevnosti Alamo. USA právě procházejí těžkými časy a Fox News je podle Ailese jedinou stanicí, která se odváží útočit

na prezidenta Obamu. Ailes hledal někoho, kdo je připraven sedět až do posledního výstřelu před kamerou. Tedy Becka. Jenže jak to vypadá, řečeno Ailesovou terminologií, bitva zdaleka není v rozhodující fázi a Beck je už odesílán do lazaretu. „Apokalypsa se blíží, bouře všech bouří přichází,“ hlásá Beck a dodává: „Výsledkem bude katastrofální, globální kolaps.“ Což podle něj dokazují zemětřesení v Japonsku, nebezpečí války na Blízkém východě, finanční krize v Evropě, růst inflace a demokrat v Bílém domě. Přitom kreslí na tabule rozmístěné ve studiu různé kruhy, šipky, značky. Diváci nemají propadat panice, ale je dobré být připraven na všechno. Dokud se Beck věnoval tématům, která skutečně hýbou americkou politickou scénou, kritizoval Obamovu vládu za to či ono špatné rozhodnutí, vedl souboj s liberály v jiných televizních stanicích, pohyboval se sice dost často za hranicí korektnosti, ale nikoli zdravého rozumu. Tu překročil až nyní.

Dočtěte si na Médiář.cz

19


sloupek

Projev jako nejmocně politická zbraň je v Č U kormidla Ivo Půra

N

euplyne týden, abych nenarazil na odkaz na některý z povedených projevů. Na Facebooku, Twitteru, blogu, v médiu. Jen v nedávné době sen Martina Luthera Kinga při výročí jeho úmrtí, Steve Jobs na Stanfordově univerzitě, Zpráva o stavu Unie Baracka Obamy nebo 35 nejlepších projevů historie. Projev a v něm obsažená vize dávají naději. Vykreslují realitu na pozadí všedních příběhů. Vize v něm obsažené teprve skutečně hýbou veřejným míněním. Strhujícího projevu je schopných mnoho lidí, a to nejen proto, že jsou dobrými řečníky. Mají vizi. Jasnou, čitelnou a nadějnou. Dokazují to třeba konference TED. Téma prvního pražského TEDx byla rekreace, naděje a recyklace. Obecná témata, která dávají řečníkům obrovskou svobodu. Svobodu, s kterou si poradí jen vizionář. Vzpomínám si na jeden z nejlepších českých novodobých politických projevů. Řečník v něm praví: „Forma důkazů politické převahy grafy a de-

20

setinami procent, skandály, aférami a nesplněnými sliby dnes nikoho nezajímá.“ Pronesl ho dnes už zesnulý Martin Štěpánek na kongresu ODS v roce 2005. Ještě před ním s vynikajícím projevem vystoupil Mikuláš Dzurinda, tehdejší ministerský předseda Slovenska a jeho nynější ministr zahraničí. Česká závist.


ější Česku na úbytě Kongres ODS v roce 2005 předznamenával její tehdejší vítězství ve volbách následující rok. ODS tehdy dokázala oslovit široké spektrum voličů a získala 36 % hlasů. Takového úspěchu dosáhla právě jen díky jasné vizi a projevům jejích představitelů. Vizi, o které mluvili její řečníci a kterou následně dokázala transformovat do podoby symbolů a kampaně. „Maminka pana ministra smetla od sluchátka, aniž by použila jeden jediný politický argument, jediné procento, jediný statistický údaj, smetla jej lží jeho a jeho vlastní strany, smetla jej poukazem na svou vlastní bezvýchodnost v kontextu strnulého frázovitého plku, který jeho strana zatím nabídla,“ pokračuje Štěpánek ve svém projevu. Zaklínadlem politiků se stal politický marketing. Ten své místo má, ale vždy musí postupovat odshora dolů. Od vize k jejímu prosazení. ODS se před posledními volbami nakrátko pokusila znovu oživit práci s vizí. Transformovala ji do produktu „Vize 2020“. Sestavila odborný tým, vyprodukovala materiály popisující co konkrétně kdo dostane, jak se kdo bude mít dobře. Prosadíme reformu,

navýšíme, sebereme. Odborné týmy, loga. Kde je jí konec? Odborníci, nikoli vizionáři. Produkt, nikoli vize. V Čechách máme jedinou řečnickou tradici v podobě novoročního projevu prezidenta republiky. Jeho obsah obvykle plní druhý den stránky novin. Co v něm zaznělo, jaké bylo jeho poselství? Už nevím, vy ano? Zapátral jsem v čase a celkovou atmosféru reakcí vystihuje tweet „pustil sem si ten slavnej novoroční projev a nepochopil ho… nebylo co“. Autor projevu je přitom současně autorem výroku o ideové vyprázdněnosti české politiky. Stejně jako politici nesou na ideové prázdnotě vinu média. V rámci objektivity nezastávají žádný názor. Politická debata se proměnila na debatu „jak to bylo – tak to nebylo – padni komu padni – 17. ne, 14´´. Významné světové i domácí události politici odsoudí, vyčkají a podobně. Klasickým médiím to stačí. Hlavně se zeptat všech, jsme nestranní.

Dočtěte si na Médiář.cz

21


sloupek

Dali to za tři vteřiny, kluci norský! Neztrapněte se Marka Prchala

R

ozhodl jsem se nepokoušet se být zábavný a asi se za to omlouvám. Tento týden nepřinesl v oboru reklamy skoro nic výrazného. Žádná kampaň, která by uchvátila nebo rozhořčila mne nebo masy. Přitom jsem dával bedlivý pozor a zvažoval jsem, zdali psát o některém ze spotů Hyundai, Knihy nekoušou nebo novém Kozlovi. Přitom Kozel má ve spotu skutečného, živého designéra, který skutečně navrhuje půllitry Kozel, a jeho dialog s otcem je přesně napsaný. Portfolio designéra je skvělé. Ale nějak to není na článek. Prožil jsem emocionálně poněkud exponovanější den a právě jsem se přistihl, že mi nepřipadá vtipné vůbec nic. Těžko se dávají žertíky, i když se jim pak směju jen já sám, jak to dělám od první třídy, kdy jsem vešel do otevřeného konfliktu s tvrzením opakovaný vtip není vtipem. Konflikt od té doby zuří. Koukal jsem na obvyklý a zaručený zdroj vtipů, diskusní kluby Textove ftipy – taky ste na modemu a vecne se opakujici obrazky vam kazi pozi-

22

tek? /pouze cj, pripadne slovencina/ a Pouze HNUSNÉ (nechutné) a SPROSTÉ vtipy…! na diskusním serveru Nyx a nějak to nemaká. Spoty se mi zdají divné, možná jsem divný já, ale jisté je, že žádný z nich nemá potřebné ostří, které by obhájilo formát článku. O dost výš je dílo Z blogů a hájů – Aktuality z dění ve světě 2.0 pro


, T-Music od Nydrle. Povedlo se jim vytvořit něco, co mě nejen že neuráží (což je těžké, respekt), ale navíc zvládnout od první do poslední vteřiny žánr videa a přesně vystavět věc, která mi vtipná připadá. Prostě nějak to dali. Video má nápad, herec má styl a tvůrci přesně vědí, co si mohou dovolit, a to podtrhuju. Použili fajn hudební doprovod a v textu není jediné slovo, které by bylo špatně. Je to malý zázrak. Konzultoval jsem nebo psal v poslední době spousty konceptů spotů s virální ambicí, takže si myslím, že trochu rozumím tomu, co se děje v prvních vteřinách. Pochopil jsem to na Viral Festu, kde jsem viděl spousty videí a snažil jsem se pozorovat, co se se mnou děje. Pravda, některé z videí měla celosvětově jen jeden milion zhlédnutí, tedy něco podobného, jako v Česku pár desítek tisíc, což opravdu není problém zařídit. Podstatné bylo pár dobrých videí, na kterých se dá vypozorovat, co funguje, a to klidně opakovaně. Zásadní je, co se děje v prvních několika vteřinách spotu. Divák se potřebuje co nejdřív adaptovat na situaci, aby video dokoukal, což je nutným předpokladem pro šíření. Vhodné je

tedy koncipovat začátek videa tak, aby proces adaptace byl co nejkratší. Jeden příklad za všechny, Java The Javatar. Přehrajte si video na Médiář.cz

Video používá žánrových klišé, takže hned během první vteřiny víme, že žánr je „hraný“ film. První statický trailerový obrázek dělá asi milionkrát víc, než intro každého z videí zmíněných v úvodu. Jasně, že jde o jiný subžánr v oboru reklamního spotu, ale schválně si to zkuste porovnat. Pak už je všechno jasné. Parafráze loga filmového studia tak, aby konotovala hlavní myšlenku krátkého filmu, je okamžitou zkratkou a zároveň klíčem k nastavení vnitřního prožívání diváka. Tohle byl rychlý proces, zabral jednu až tři vteřiny. Norská konference JavaZone, o které jsem nikdy neslyšel, mě donutila tohle video ukázat minimálně stu důležitých lidí v okamžiku, kdy se rozhodovali o další podobě své komunikace.

Dočtěte si na Médiář.cz

23


sloupek

Škárka, Kočí a jiné nahrávky V síti Milana Fridricha

K

dybychom mluvili anglicky a Kristýna Kočí byla americkou kongresmankou nebo britskou poslankyní, stala by se tento týden určitě hvězdou sociálních sítí. Lidé milují tajné nahrávky odhalující skutečné životy a chování politiků, jadrnou mluvu a komploty. Je to v krátké době podruhé, co média pracovala s tajně nahraným materiálem. Nahrávání všeho druhu, zdá se, vstoupilo v České republice letos do módy. Obě kauzy se od sebe liší. Kočí „naletěla“ spolustraníkovi, který si nahrál její povídání, Škárka novinářce. V prvním případě média nahrávku dostala, ve druhém ji vyrobila, aby měla námět na článek a po ruce důkaz, že text je pravdivý. Obě kauzy vyvolaly diskusi o novinářské etice a vzniklo hodně nesprávných interpretací. Oba případy spíše otevírají otázky po politické etice a pravidlech komunikace politiků a novinářů. Když jsem se v roce 1998 akreditoval v sídle NATO v Bruselu, pozval

24

si mě na kus řeči mluvčí Aliance a vysvětlil mi pravidla hry. Citovat se dle něj smělo pouze z oficiálních prohlášení a tiskových konferencí, které jsou „on the record“, tedy s možností nahrávky. Vedle nich byly „off the record“ informace a brífinky, které v článcích musely být označeny pouze jako „zdroj z NATO“. Tyto informace poskytoval většinou opět


tiskový mluvčí. Novinář si mohl kvůli přesnosti informací rozhovor nahrát, ale nesměl citovat nebo jej pustit v rádiu či televizi. Třetí variantou byl tzv. „background“, kdy novinář informace získal, ale nesměl říct, že je získal od někoho z NATO.„Porušení těchto pravidel je závažné a může vést k tomu, že novinář bude nežádoucí osoba v sídle NATO,“ dodal tehdy k mému překvapení, protože na nějaká striktní pravidla jsem nebyl z Česka zvyklý. Podobná situace byla rovněž v evropských institucích s výjimkou Evropského parlamentu. „Každý poslanec ví, že kterýkoliv jeho výrok se může použít, tady žádná taková pravidla nejsou,“ řekl mi tehdy pracovník v kabinetu předsedy Evropského parlamentu a dodal: „To se ale týká budovy parlamentu. Pokud půjdete na pivo, je otázkou dohody a slušnosti, zda použijete i něco, co vám řekne po lahvi vína.“ Politik má v jistém smyslu menší právo na ochranu a měl by být ostražitý. V Praze nebo i Bruselu. Proč evropské instituce a NATO tak limitují, které informace pustí, a proč novinář má tak striktní pravi-

dla? Jsou to mezinárodní instituce, kde indiskrétnost může způsobit diplomatické problémy. Jde tam o hodně, mezinárodní vztahy jsou citlivější. I vysocí představitelé si musejí nechávat svoje mediální výstupy schvalovat a mají po ruce neustále mluvčího nebo experta, který na ně dohlíží. I tady existovaly samozřejmě výjimky, které známe z kauzy Škárka nebo z příspěvků Reportéři ČT nebo kauz Janka Kroupy nebo v minulosti ze zpracovaných odposlechů Jiřím Hynkem v Událostech na České televizi. Třeba když se novinář vydává za lobbistu nebo podnikatele a někoho provokuje k nekalému jednání, ke korupci. I v striktním a přísném bruselském režimu se chápalo, že investigativní novinář může evropského komisaře nebo poslance provokovat a tajně nahrávat. Překročit tuto hranici kvůli odhalení zneužívání moci se bralo jako přirozené.

Dočtěte si na Médiář.cz

25


sloupek

Internet věcí aneb Přístroje všech Feed na víkend Josefa Šlerky

V

sobotu 9. dubna proběhl 24hodinový hackathon pořádaný serverem Pachube. Tento mladý startup nabízí svým uživatelům datovou infrastrukutru pro tzv. Internet of Things, tedy internet věcí. Myšlenka internetu věcí stojí na propojení všech přístrojů do internetové sítě. Libovolná mašinka by se mohla propojit s jinou a získavat z ní údaje či předávat pokyny. S nástupem IPv6 se tak blíží doba, kdy každý jeden přístroj (auto, lednička, televize, pračka) bude mít v internetu svou adresu. Potenciál, který se tak nabízí, vypadá nekonečně a hackeři z celého světa by se měli pokusit během dneška zase kousek prozkoumat. To, co se zdá teď velice abstraktní, má ale již řadu velmi konkrétních realizací. Doslova za pár stovek si dnes kdokoli může koupit jednoduchý čip a začít s jeho programováním. Platforma se jmenuje Arduino a je postavená na myšlence open source hardware, tedy publikování postupů pro výrobu i programování přístrojů pod svobodnou licencí.

26

Výsledkem je kupříkladu přístroj, klonovaný dnes desítkami nadšenců, který měří radioaktivitu po celém území Japonska a data o ní přenáší právě na server Pachube, kde si je může kdokoli zobrazit. Mimochodem slavná 3D tiskárna Josefa Průši, o které mluvil třeba na loňském setkání TEDx v Praze je postavená také nad Arduinem. Čili žádné abstrakce, konkrétní, hmatatelné


h zemí, spojte se!

Přístroj klonovaný desítkami nadšenců měří radioaktivitu po celém území Japonska a data o ní přenáší na Pachube.com. Repro: pachube.com

Čip Arduino. Repro: arduino.cc

věci. Arduino a celá komunita kolem open source hardware dnes ze všeho nejvíce připomíná počátky open source software. Čeká zatím na svého Linuse Torvalda, který by dokázal její dostupnost přiblížit aspoň relativně technicky vzdělané veřejnosti. Čeká také na svého Steva Jobse, který by dokázal její výdobytky dotáhnout ve všech detailech a přinést na stoly obyčejného člověka.

Nicméně už nečeká na svou komunita a když je žák připravený, mistr se vždycky najde. Na obzoru je nová revoluce. Technooptimisté už ví, že jejím heslem bude „Přístroje všech zemí spojte se!“ Pro běžné smrtelníky ale bude nejčastěji mít podobu nevinné otázky manželky: “Miláčku, prosím tě, na jaké doméně nám běží lednička?”

27


Server Médiář.cz podporují

Editor Ondřej Aust Informace a tiskové zprávy ke zveřejnění zasílejte na ondrej@aust.cz Dotazy ohledně inzerce směřujte na jana@vyhlidalova.cz Vydává občanské sdružení Médiář.cz Copyright © Médiář.cz 2011

9. - 15. 4. 2011  

Newsletter Médiář.cz: Co nového v médiích a v reklamě