Issuu on Google+

4. – 10. 6. 2011

Šéf ČT Jiří Janeček po osmi letech končí Nova přistoupí na kompromis s reklamou v ČT Za dětský web dala ČT 3,5 milionu korun Sloupky

Růžička

Rožánek

Kruml

Komjati

Prchal

Fridrich


Česká televize 2

Generální ředitel ČT ze zdravotních důvod Ondřej Aust 08. 06. 2011

G

enerální ředitel ČT Jiří Janeček se rozhodl skončit. „K 31. srpnu se hodlám vzdát funkce generálního ředitele České televize, k tomu mě vedou zdravotní důvody,“ oznámil právě na Kavčích horách, kde zasedá Rada České televize. „O těchto skutečnostech vás informuji již dnes, abych Radě České televize poskytl dostatečný časový prostor k vypsání výběrového řízení na nového generálního ředitele,“ řekl Janeček radním. Rezignační dopis předá právě 31. srpna. „Kdyby to bylo úplně akutní, rezignoval bych ze dne na den,“ řekl ředitel o přestávce schůze na otázku Médiáře, proč ze zdravotních důvodů odstoupí téměř až za čtvrt roku. „Když si vezmete ilustrativně, nemluvím o sobě, tak třeba termíny různých zákroků nejsou ze dne na den.“ Janeček je nejdéle sloužícím ředitelem České televize, ve funkci stráví přes 8 let. Poprvé nastoupil do funkce generálního ředitele 19. července 2003. V červenci 2009 ho Rada České tele-

vize s předsedou Jiřím Baumrukem, někdejším šéfem sportovní redakce ČT zvolila na dalších šest let. Veřejnoprávní televizi zanechává s několik let vyrovnaným rozpočtem, nicméně na prahu velkých změn. Zrovna dnes se v sídle ČT na Kavčích horách otevřeně rozhořel boj o to, zda ve vysílání ČT zůstane reklama. Uvnitř ČT od loňska probíhá historicky největší restrukturalizace, s cílem udržet ekonomickou rovnováhu instituce i v digitálním prostředí. To navíc mění zažité rozložení sil na trhu, velké kanály včetně ČT1 ztrácejí pozici. Pozměněné síly v televizní radě Navíc Rada ČT, která nového ředitele bude volit, prochází nyní výraznou obměnou, tento měsíc končí její předseda Baumruk i členka Helena Fibingerová, kteří Janečkovi pomohli před dvěma roky udržet se ve funkci. Do rady naopak přicházejí čtyři noví. Nástupcem Dvořák z Novy? Jedním z kandidátů na budoucího ředitele České televize, o nichž se už pár


Jiří Janeček končí, dů Oznámení Jiřího Janečka o rezignaci. Foto: Médiář.cz

měsíců mluví, je Petr Dvořák, bývalý dlouholetý šéf Novy. Komerční televizi opustil loni v listopadu. Posléze připustil, že by o vedení ČT měl zájem. „Zkušenost z komerčního prostředí je aplikovatelná na veřejnoprávní,“

řekl v lednu Radiožurnálu. „Předpoklady pro to má,“ odpověděl dnes Janeček na dotaz Médiáře, zda by Dvořák byl jeho připadal jako vhodný nástupce. Připomněl nicméně, že volba je v rukou Rady ČT.

3


reklama v ČT 4

Nova podporuje část reklamy na ČT2 a sp Ondřej Aust 08. 06. 2011

N

ova, nejsledovanější komerční televize v Česku, je oproti nedávným proklamacím ochotna přistoupit na to, aby v České televizi zůstala reklama i po příštím roce, kdy nejpozději měla z veřejnoprávní obrazovky zmizet. „Jsme připraveni přistoupit na kompromis, že na České televizi na druhém programu bude povolena reklama v určité míře na podporu české kultury,“ uvedl dnes generální ředitel televize Nova Jan Andruško na konferenci Digimedia 2011 v sídle České televize na Kavčích horách. „Stejně tak podporujeme zachování určité části reklamy na sportovním kanálu, aby bylo možno, ať již přímo, či nepřímo, podportovat sportovní aktivity, které jsou pro komerční televize neúnosné. To je úkol sportovní kanálu České televize,“ doplnil Andruško s tím, že řečené sdělil také ministru kultury Jiřímu Besserovi (TOP 09). Jeho resort údajně chystá novelu mediálního zákona, který by mohl

konec reklamy na obrazovce České televize posunout. Ministr Besser přitom byl začátkem roku pro, aby se konec posunul o dva roky, mimo jiné kvůli financování kinematografie. Pro Novu přitom byl posun datumu nemyslitelný, ředitel Andruško krátce po nástupu do funkce dokonce v lednu v parlamentu hrozil mezinárodním soudním sporem. “Je to porušení dohod a stát si zahrává s rizikem arbitráží na ochranu investic,“ prohlásil před pěti měsíci. Proti celkovému zrušení reklamy na České televizi jsou menší konkurenti její i dvou největších komerčních hráčů, Novy a Primy. “TV Barrandov vnímá úplné zrušení klasické reklamy na ČT jako své ohrožení,” prohlásil dnes na Digimedia 2011 Ivan Hyžák, šéf společnosti Media Master, která prodává reklamní čas digitální televize Barrandov. Media Master ovšem před měsícem vyhrála v ČT tendr na prodejce její reklamy, který mu příštích pět let zajistí až 195 milionů korun – to v případě, že by reklama ve vysílání České televize zůstala v současném rozsahu.


tečné ponechání portovní ČT4 „Pokud bychom úplně vyrušili reklamu na ČT, realtivně posílíme velké hráče Novu a Primu,“ obává se Štepán Wolde z firmy At Media, která obchodně zastupuje řadu malých, kabelových či satelitních televizí. Hraje se skoro o půl miliardy. Loni Česká televize na klasické reklamě utržila 386 milionů korun (vinou krize o čtvrtinu méně oproti plánu), letos plánuje získat 480 milionů korun. Pokud by reklama ve vysílání České televize zůstala i po příštím roce, nebylo by to fér vůči divákům – stát jim před časem slíbil, že výměnou za postupné zvýšení měsíčních koncesionářských poplatků na 135 korun reklama nejpozději v červnu 2012 z veřejnoprávní obrazovky zmizí. Bývalý šéfredaktor Blesku Mužík bude v Nově řídit PR PR Novy od 6. června zajišťuje Vladimír Mužík, donedávna šéfredaktor nejčtenějšího tuzemského deníku, bulvárního Blesku. V pozici PR ředitele televize bude podřízený

Jan Andruško. Foto: TV Nova

ředitelce marketingu Miloslavě Novákové. „Úkolem Vladimíra Mužíka bude řídit tiskové oddělení, zajišťovat koordinaci a organizaci PR aktivit, komunikačních strategií a image firmy v médiích,“ přiblížila Nováková. Novu zároveň ke 30. červnu po třech letech opouští tisková mluvčí Michaela Fričová. Agendu má předat Mužíkovi, kdo bude novým mluvčím či novou mluvčí a zda tuto pozici někým obsadí, televize nesdělila. K 30. červnu rovněž z Novy odchází i PR manažerka Eva Poštulková, v televizi působila šestnáct let.

5


veřejná služba 6

ČT spustila nekomer zatím za něj dala 3,5 Ondřej Aust 07. 06. 2011

Č

eská televize spustila portál pro děti nazvaný Tý Yó, podle postavy z pořadu Planeta Yó, určeného dětem a náctiletým. Web je nekomerční, oznámila televize, narozdíl od jiných částí své internetové prezentace na něm nebude prodávat reklamní prostor. Portál zahrnuje jednak archiv dětských pořadů vysílaných na ČT, jednak doplňkové aktivity včetně her. web pro děti ve věku 4-14 let nedělá Česká televize vlastními silami, ale vybrala si na něj externího dodavatele, ve veřejné soutěži, která doběhla na sklonku loňského roku. V ní zvítězila pražská firma Centre for Modern Education (CZ), s.r.o., ukazuje online systém veřejných zakázek. Firma zaměřená na e-learningové služby patří bývalému šéfu Expandia Banky Janu Kalovi, u zrodu stál i Ondřej Šteffl, zakladatel gymnázia PORG a společnosti Scio. „Dělalo to Centrum pro moderní vzdělávání,“ potvrdil Médiáři šéf

divize ČT, pod níž web spadá, Milan Fridrich. „zakázka na celý web plus rok plná administrace a provoz vychází na cca 3,5 milionu korun.“ Tři a půl milionu korun bylo maximální částkou, kterou ČT v tendru na „zábavně vzdělávací webové stránky“ nabídla. „Zájemců byla asi desítka. Navrh do soutěže podalo osm z nich, šest vyhovělo podmínkám a těchto šest návrhů prošlo detailním hodnocením komise. Vítězný návrh (nejlepší jak zpracování, tak poměr cena výkon) podalo CFME (Centrum moderního vzdělávání),“ uvedl Fridrich. V komisi výběrového řízení zasedli lidé z ČT, odborníci na dětskou problematiku a vzdělávání a rovněž zástupci komerční internetové komunity jako je Dobrý web, pro posouzení kvality a finanční stránky webu. „V ceně je vše“ Úkolem dodavatele bylo navrhnout web určený třem věkovým kategoriím dětí, vyjít musel z grafických návrhů, které měla televize hotové. ČT rovněž počítala s funkcí “redaktora – moderátora webového


rční web pro děti, 5 milionu

prostoru“. Měl to být „člověk, který zajišťuje životnost, každodenní aktualizaci webového prostoru, zajišťuje kontakt s uživateli (dětmi), spolupracuje s dramaturgy dětských pořadů, které mají svoji webovou ‘nástavbu’, spolupracuje s programátory“. Moderátor webového prostoru měl být součástí týmu realizátora. Tři a půl milionu korun ČT

podle Fridricha platí za celý start webu, administrování, scénáře i výrobu her, výtvarníky, programátory, herce. Dnes spuštěná základní beta verze přichází po půl roce vývoje, v následujícím roce ji mají doplnit další funkce.

Homepage webu Tý Yó. Repro: ČT

Dočtěte si na Médiář.cz

7


televizní zábava

Letošní SuperStar zajímala 11 % Čechů, zatím nejmíň Ondřej Aust 06. 06. 2011

F

inále stěžejního programu televize Nova letošního jara, „federální“ soutěže Česko Slovenská SuperStar nedosáhlo z pohledu diváckého zájmu na úspěch letitých stálic Novy. Včerejší poslední díl SuperStar vidělo průměrně 1,47 milionu diváků starších patnácti let, což představuje 17 % populace ČR. Sledovanější než finále SuperStar byly v minulém týdnu na Nově úterní i čtvrteční díl seriálu Ordinace v růžové zahradě, oba měly přes 2 miliony diváků a stabilně bývají nejsledovanějším nezpravodajským pořadem v zemi. Finále premiéry československé soutěže přitom předloni vidělo o víc než milion lidí víc. Sledovanost finále SuperStar, v milionech diváků  2 004 (Aneta Langerová vs. Šárka Vaňková): 3,34  2 005 (Vlastimil Horváth vs. Petr Bende): 2,22  2 006 (Zbyněk Drda vs. David Spilka): 2,31  2 009 (Martin Chodúr vs. Miro Šmajda): 2,54

8

 2011 (Lukáš Adamec vs. Gabriela Gunčíková): 1,47 Letošní řada – uváděná zároveň na Slovensku televizí Markíza – běžela od 20. února do 5. června. Zahrnovala 35 premiérových částí, uváděných v sobotu, v neděli nebo v pondělí vždy po 20. hodině. Ač bojovala s nedělní reprízou oblíbeného cyklu 3 plus 1 s Miroslavem Donutilem na ČT1 a později také s přenosy s hokejového mistrovství světa na Slovensku, show svou sledovanost postupně zvyšovala. Přesto jde dosud o nejhorší výsledek: letošní SuperStar získala v Česku průměrně 1 milion diváků na díl (11 % populace ČR, 25 % podíl na sledovanosti). Přitom první řada v roce 2004 zaujala v průměru 2,7 milionu diváků, druhá 2,3 milionu, třetí 2 miliony, první federální show před dvěma lety 1,8 milionu dospělých. V cílové skupině 15-54 let, která Novu zajímá víc, činila průměrná sledovanost necelých 639 tisíc diváků, tedy 11 % populace a 30 % podílu na trhu. Graf sledovanosti na Médiář.cz


data

Sledovanost televizí Nejsledovanější televizní pořady od 30. 5. do 5. 6. 2011* pořadí

titul kanál

% milionů národa diváků

1.

Ordinace v růžové zahradě 2

Nova

24,0

2,13

2.

Ordinace v růžové zahradě 2

Nova

22,9

2,01

3.

Česko Slovenská SuperStar II (neděle)

Nova

16,7

1,47

4.

3 plus 1 s M. Donutilem - Smolaři (2. část)

ČT1

14,8

1,30

5.

Víkend

Nova

14,1

1,24

6.

3 plus 1 s M. Donutilem - Smolaři (3. část)

ČT1

13,9

1,23

7.

Četnické humoresky

ČT1

13,5

1,19

8.

Kriminálka Anděl

Nova

13,3

1,17

9.

3 plus 1 s M. Donutilem - Smolaři (1. část)

ČT1

12,5

1,10

10.

Česko Slovenská SuperStar II (pondělí)

Nova

12,3

1,10

* Bez zpravodajských pořadů. Diváků starších 15 let. Zdroj: ATO-Mediaresearch via ZenithOptimedia

Médiář.cz, server o médiích, reklamě a marketingu, zahajuje

živá setkání s osobnostmi médií

Petr Dvořák, bývalý generální ředitel TV Nova témata: veřejnoprávní vs. komerční televize v multikanálovém prostředí • financování kinematografie v ČR a reklama v ČT • přístup státu a regulátorů k vysílatelům v ČR

pátek 17. 6. 2011 • 9.30–11.30 • Kino Atlas, Praha-Florenc Občerstvení a vstup zdarma. Registrace na www.mediabrunch.cz

S podporoU

9


sloupek

Pedofilm 2011 ve Zl a k tomu Duhová kul Reklamní blok Dana Růžičky  Jaká reklama se líbí dětem?  Je vůbec správné, jakkoliv spojovat reklamu s dětmi?  Je lepší slovenská nebo česká reklama?  Jakou úlohu v tom všem hraje reklamní festival Duhová kulička? Začnu si odpovídat od konce. 4. Soutěž Duhová kulička totiž v sobě ukrývá odpovědi na všechny výše uvedené otázky. 3. Slovenská reklama je, zdá se, lepší než ta česká (třeba podle PIAF). Dokonce jsou u nás k vidění i adaptace slovenských reklam a konceptů – viz T-mobile s odrhovačkou Dá, dá dá [spot S chytrými telefony, spot Fotostudio, spot Limuzina] Jestli je tomu tak doopravdy, měla by se česká reklama se slovenskou utkávat v rovném

10

souboji s pravidly. Takovým místem pro férové klání může být v budoucnu třeba právě Duhová kulička. Odehrává se na půl cesty – ve Zlíně. Začíná přesně, když končí Klinec a ještě předtím Louskáček. Tedy ideální čas, porovnat to nejlepší z české a slovenské reklamy. Dnes se tomu tak děje, ale zatím v nereprezentativním vzorku ně-


líně lička podeváté kolika málo prací z několika málo agentur. 2. Nevýhodou této akce je, že je od začátku spojena s festivalem pro děti a mládež. I na ně je mířena reklama, ale nesmí se o tom moc mluvit, protože mediální masáž někoho, kdo se sám nemůže bránit, je neetická. Mluvit o společenské odpovědnosti ve spojení s reklamou je tudíž cynické a raději bych se na tomto festivalu věnoval čistě řemeslnému souboji dvou národů v disciplíně zvané kreativní reklama. 1. A jaká že se to líbí dětem reklama? Kupodivu úplně stejná, jako dospělým (v porotě). Porotci – ať už děti nebo dospělí – se chtějí bavit a vždy zvítězí něco, co je vtipnější, barevnější, veselejší atd. A tak mě napadá: Děláme reklamu pro děti, nebo reagujeme jako děti? Nebo se chytrá, zajímavá reklama pro dospělé vytratila? Na to neexistuje jednoznačná odpověď. Jen si pamatuji, že dříve se dětská porota ve svých soudech lišila od té odborné. Letos ne. Soudě podle kategorie video – tedy jediné, kterou hodnotí dětská porota.

Co je jinak k vidění v současném reklamním bloku? Nový Volkswagen Golf TSI – jednoznačně nejlepší reklama, která je nyní on air! Silný moment překvapení, který neomrzí, ani když vidíte reklamu poněkolikáté, protože je to prostě vkusně natočený, chytrý gag. Další, kolegou Markem Prchalem (ještě že ho mám…) opěvovaný Staropramen Lemon. Uvařen z kvalitních ingrediencí – jistě lepších, než pivo samo. S nápadem už je to horší a je to škoda. Kupodivu nápad je to nejpodstatnější na každé reklamě, která má nějaké ambice. Tahle je určitě má, ale jednoduchá rovnice typu „léto = horko = žízeň = uhasit žízeň = hasiči“ a dál už to znáte… Škoda. Takhle nevyhraje možná ani Duhovou kuličku. Naštěstí reklama nemá jen vyhrávat, ale hlavně – prodávat! Spoty si přehrajte na Médiář.cz

11


sloupek

Okurková sezóna Sečteno a podtrženo Filipa Rožánka

J

eště nikdy se tak často nepsalo a nevysílalo o průjmu, jako letos. Četností svého výskytu v médiích kandiduje průjem na slovo roku 2011. Jenom rozhlas o střevních problémech vyvolaných bakterií EHEC odvysílal asi tři sta příspěvků, dalších víc než tisíc přisypala ostatní média. Nejdřív byly na vině okurky. Pak to nebyly okurky, ale salát. A když očistili salát, zjistili, že by to mohly být sójové a fazolové klíčky z Dolního Saska. Nejsou, hledání tedy pokračuje. Vegetariánům není co závidět. Ještě týden a nezbude žádná zelenina, na kterou by nepadl stín podezření. Podle dostupných informací přitom bakterii EHEC podlehlo v celé Evropě asi 22 lidí. Při dopravních nehodách jich jenom v České republice měsíčně zemře zhruba dvojnásobek. Bakterie nemá v naší kotlině na svědomí nikoho, přesto průjem v počtu potištěných stran div nepře-

12

bíjí závažnější témata. Třeba situaci ve vládě kvůli reformám. Pozoruhodným způsobem si s třeštěním kolem bakterie poradil například časopis Týden. Aktuální číslo sice vyšlo s palcovým titulkem ZELENÁ HYSTERIE, ovšem hned pod ním následuje řádek „TEROR VRAŽEDNÉ BAKTERIE: ČEHO SE BÁT V ČESKU“. Redakce


jedním vrzem vyšla vstříc skeptikům i strašpytlům. Lékaři a hygienici situaci klidní s tím, že nejlepší prevencí je mytí rukou, oplachování zeleniny a konzumace mléčných výrobků. Obvykle to pochopí dítě na základní škole. Veřejnost masírovaná médii však panikaří v hypermarketech a vyhýbá se zelenině obloukem. Nabídnout někomu okurkový salát je dnes chápáno bezmála jako posypání bábovky antraxem. Čím větší jsou titulky a čím názornější jsou fotografie „zlé“ bakterie, tím menší jsou informace o lidech, kteří krvácivému průjmu podlehli. Kdo by si v té záplavě článků všimnul zpráv německých agentur, že umírali hlavně senioři a že téměř všechny oběti jsou z Německa? Mediální dojem je hlavně díky bulvárním novinářům přesně opačný: šíří se „to“ nekontrolovatelně do okolních zemí. Když u nás hospitalizovali Američanku, která byla na návštěvě v severním Německu, ohlásil to Blesk titulkem „Smrtící nákaza je v ČR: První případ potvrzen!“. O pár

dnů později turistku z Bulovky propustili – a stejně dopadne většina hospitalizovaných. Odejdou domů po svých. Což není žádná zpráva. Ke zprávě potřebujete mrtvolu. Koho zajímají živí? Jenže ono to není tak dramatické ani s těmi mrtvými. Apokalyptické záběry masové, pardon, zeleninové nákazy, při níž padají mrtví hosté restaurací k zemi a na vidličce se jim ještě třepou listy salátu, se nekonají. V nemocnicích místo toho umírají důchodci a lidé s oslabenou imunitou, a navíc u některých není ani ještě prokázáno, že je zabila právě EHEC, protože trpěli dalšími vážnými nemocemi. Téměř kompletní tabulka obětí je v tomto směru celkem vypovídající. Stručně řečeno, pokud nepojedete do Šlesvicka-Holštýnska, čeká vás snad hezké léto. Hlavně si myjte ruce. Němci vám to ochotně předvedou v informačním videoklipu. Kompletní tabulku najdete na Médiář.cz

13


sloupek

Proč není překvapen že The New York Tim Proč Milana Krumla

S

ice je to ve stošedesátileté historii zřejmě nejznámějšího seriózního deníku na světě poprvé, kdy jej povede žena, nicméně za senzaci či nějaké velké překvapení to považovat nelze. Sedmapadesátiletá Jill Abramsonová působí ve vedení listu už osmý rok a dosavadní šéfredaktor Bill Keller se v posledních měsících netajil tím, že se chce vrátit ke psaní a že jeho zástupkyně by měla jeho post převzít. Výběr Abramsonové byl logický a odpovídá i strategii, kterou list zaujal po ekonomické krizi v roce 2007. Za překvapivou ovšem lze považovat právě tuto strategii. Před měsícem jsem se věnoval dánským novinám Politiken, které získaly ocenění Nejlepší deník v Evropě. Jejich šéfredaktor zastává názor, že k úspěšnému přežití tištěné a online verze je nutné striktně je oddělit. Podle něj jde o odlišné pojetí žurnalistiky, rozdílné čtenáře a různé typy motivací, proč médium vyhledávají.

14

V The New York Times naopak jdou cestou integrace. Už počátkem letošního roku převzali šéfové jednotlivých sekcí tištěných novin odpovědnost za stejné resorty v online redakci a byl také zrušen internetový newsroom. Zpravodajství pro webové stránky i deník prodávaný na stáncích se tak vyrábí v jedné redakci zpráv.


ní, mes mají šéfredaktorku To má samozřejmě pozitivní vliv na organizaci práce i náklady, otázkou ovšem je, proč by si měl někdo kupovat deník a současně být abonentem onlinové verze. Jinak řečeno – strategie The New York Times spočívá v tom, že si zájemce o obsah musí vybrat – buď tištěnou, nebo internetovou verzi, protože platit za obě bude vzhledem k postupující integraci mrhání penězi. Historie nejprestižnějšího amerického deníku s denním nákladem přes milion výtisků v uplynulých osmi letech byla poněkud dramatičtější, než si zřejmě jeho novináři a vydavatelé na začátku nového tisíciletí představovali. V roce 2003 byla zpochybněna redakční praxe a práce vedení poté, co se ukázalo, že si reportér listu Jayson Blair část svých příspěvků vymyslel. Ze svých postů museli odstoupit šéfredaktor Howell Reines a šéfeditor Gerald Boyd, kteří věděli o pochybnostech týkajících se Blairových reportáží, ale nepodnikli odpovídající šetření. O čtyři roky později přišla ekonomická krize. Což mimo jiné pro list znamenalo výrazné snížení příjmů z inzerce. Americké deníky

jsou na financích získaných za zveřejňování inzerátů mnohem závislejší, než třeba evropské (často činí 80 procent jejich příjmů) a Times se dostaly do ekonomických problémů. Ty nakonec v roce 2009 vyřešila společnost New York Times Company tím, že nabídla prodej dalších akcií mexickému miliardáři Carlosi Slimovi. V tom by nebyl žádný problém, kdyby se současně nezačaly šířit spekulace, že za finanční pomoc získal příslib, že se list nebude věnovat jeho pochybným obchodním metodám. Podobná obvinění vedení společnosti jednoznačně odmítlo a deník skutečně informuje i o svém spolumajiteli kriticky. Pokles příjmů se ale nepodařilo zastavit a v letošním roce zadlužení překročilo miliardu dolarů. Už od roku 2009 deník přešel na úsporná opatření. V březnu zmíněného roku byla všem zaměstnancům snížena mzda o pět procent. Od dubna 2009 si každý zaměstnanec musí ročně vybrat deset dnů neplaceného volna.

Dočtěte si na Médiář.cz

15


sloupek

Nevinné vražedkyně Vztahy veřejné Vladimíra Komjatiho

M

inulý týden byl ve znamení epidemií. Nejdřív se začal z Německa šířit nebezpečný virus. Hned vzápětí propukla epidemie negativních zpráv. Odsouzeným vrahem v nich nebyl zahradník, ale jeho okurky. Zločinu se dostalo náležité pozornosti. Analýza Navarrské univerzity ukázala, že se o nakažených španělských okurkách psalo ve světových médiích sedmnáctkrát častěji, než o vítězství Rafaela Nadala na Roland Garros. Okurkový tým porazil dokonce i neporazitelnou FC Barcelonu. Došlo však k justičnímu omylu, jehož následky si okurky ponesou po celou dobu jejich trvanlivosti a ještě o mnoho déle. Podobně jako nevinný „vrah“, kterému zůstává nálepka zločince i poté, co ho po testech DNA pustí po deseti letech z vězení.

Vášeň i deprese současně Podstatnou roli v tom hrají média. Věnují se totiž převážně negativním informacím, které se šíří rychlostí

16

blesku a s devastujícími účinky tsunami. Naopak ty pozitivní, týkající se ho stejného tématu, se zpravidla dostanou jen ke zlomku „zasažených“. Mediální prostředí působí až tak negativisticky, že i společnost světového významu, jakou je Facebook, neváhá raději než za vlastní pozitivní kampaň zaplatit PR agentuře za negativní kampaň o svém konkurentu.


Média však nejsou negativní kvůli tomu, že by v jejích vedeních seděli řezníci lačnící po krvi, ale protože to sami chceme. Zprávy o korupci v politice, katastrofách či kriminálních činech nás jednoduše přitahují. Paradoxem však je, že v nás podle odborníků současně vyvolávají strach, úzkosti i deprese. Kampaň za pozitivno Dopady negativních zpráv vedou k různým pokusům o to, jak udělat média pozitivnější. Například rumunský senát se pokoušel v roce 2008 prosadit kvótu, podle které by měla být polovina televizních a rozhlasových zpráv pozitivních. Ústavní soud to však nakonec zamítl. Jako životaschopný se naopak jeví pokus nizozemského portálu One11.nl, který se rozhodl věnovat pouze pozitivním a inspirativním zprávám o hrdinech dnešní doby. Projekt už běží i v mezinárodní edici a podle svých zakladatelů se setkal s velkým úspěchem. A pozadu nezůstávají ani česká média. Například Týden vydal na začátku května speciál Úspěch Made in Česko představující mezinárodně

úspěšné Čechy i české firmy. O dva týdny později jej následovaly týdeníky Ekonom a Respekt se společnou publikací o Byznys idolech. Dokonalý svět ještě nenastal Takové projekty naše psychika jistě ocení. Můžeme se však úplně vzdát těch rizikových a úzkost vzbuzujících negativních zpráv? Asi těžko. Ostatně ukazuje to i případ nevinných „vražedných“ okurek. Smutnou pravdou je, že je negativní publicita u spotřebitelů neprávem „pohřbila“. Na druhou stranu, kdyby v nich skutečně nákaza byla a nikdo nás nevaroval, bylo by těch pohřbů mnohem více. Stejně tak by asi bylo pro řadu lidí velkým zadostiučiněním věnovat večerní zprávy tomu, kdo všechno byl dnes u soudů očištěn. Kdyby však divákům v tu samou chvíli zaplavovala sklepy přílivová vlna z nedaleké řeky, pak by se takové pozitivní zprávy „za každou cenu“ poněkud minuly účinkem. Aneb: média jsou jen zrcadlem světa. Až bude dokonalý, určitě nám o tom dají vědět.

17


sloupek

Konečně se někdo vy tomu nesmyslu se si Neztrapněte se Marka Prchala

J

e noc a já jsem se vrátil domů z úžasné schůzky, která trvala celý večer. Jsem tak plný dojmů, že mi připadá, že snad ani nemá cenu polarizovat čtenářskou obec vyhroceným textem. Vlastně ani nevím, co psát, jsem tak nějak spokojený s čirým bytím a nechce se mi k tomu nic moc dodávat. Budu tedy věcný, snad se to jednou konečně povede. Pravděpodobně je to výjimka, tak bude fajn, když se pokusíte vychutnat si ji. Od minulého pátku zuří na českém internetu fight mezi Gambrinem a jeho opravdu hodně nepovedeným spotem Signál, a hatery ze Zlatopramenu, kteří si dovolili natočit parodii. Mám pocit, že se to dělalo skoro samo. Parodovat tak nešťastný nápad lze spoustou způsobů – něco o tom vím, také jsem dodával pár konceptů na parodii spotu Signál. Tak například: Gambáč točí spot Signál. Herci zkoušej a mají blbý kecy, že je to neba, obraz je zatmavenej, barvy

18

blbý, hrajou blbě. Někdo ze štábu jim podá začerněnej / rozpixelovanej Zlaťák a v tu chvíli začnou hrát pořádně, má to koule, jedno oko nezůstane suchý. Pak to chce filmový šťáb vzít naostro, jenže před tímhle jetím ten jeden Zlaťák dojde, tak se rozhodnou, že na to prostě serou. Jdou domů. Nasranej klient a agoška říkají, že mají padáka. Parta


ysmál ignálem na ně ukazuje fakáče a jde si koupit do olezlý místní Jednoty aspoň jeden Zlaťák. Ať mají pocit, že stojí za to žít. I když kamarádi z Greye bohužel nepoužili tenhle koncept, troufám si tvrdit, že to dali velmi dobře. Kvalita exekuce musela být zákonitě o dost výš než originál, aby nedošlo k tomu, že to bude třeba chvílemi trapné, málo vtipné a tak. Mohlo se to snadno stát, nestalo se, dobrá práce. Navíc se povedlo parodii vyrobit ještě, když je předloha v povědomí. Ano, tohle můžu. Také O2 spustilo chvilku po Zlaťáku nový překvapivě dobrý spot Internet v mobilu vycházející z vizuální řeči filmu Inception. Co mě na tom od první chvíle šokuje je, že mě to neuráží, neštve, nenudí a představa schvalovacího procesu uvnitř korporace, jakou je O2, mě vzrušuje, neboť si ji nejsem schopen představit. Každopádně zbylo tam toho opravdu hodně. Samozřejmě, že nevíme, jak vypadala první verze, ale záleží na tom? Tahle práce je rozhodně to nejlepší od O2 za hodně dlouhou dobu. Co na tom, že dělá podle slov

mých přátel z Facebooku z uživatele smartphonu nesvéprávného blbečka? Všichni rádi využíváme v životě zkratek a necháváme se vést. AukroCity představilo LamaDeals, další vtipnou parodii na nesmyslné dealy na českých slevomatech atd. Vytvořte si sami jakkoliv degenskou stránku s dealem a pak ji nasdílejte. Fajn nápad. Co nechápu, je název. Slovo „lama“ zná jen velmi malý počet uživatelů internetu jako synonymum neschopného uživatele. Zbytek lidí si prostě řekne „je to debil“. Je tedy otázkou, zdali branding a naming neměl jít tímto směrem. No a závěrem mě upřímně šokuje nesnesitelná lehkost, s jakou Budějovický Budvar natočil podivný spot, který nechápu, jakým zázrakem jim funguje, nicméně funguje neuvěřitelně. Je to spot na Nealko, což mi dává smysl ještě daleko míň. Poprosil bych chytré čtenáře, aby mi to v komentářích vysvětlili, jestli jim tohle opravdu připadá vtipné. Spoty si přehrajte na Médiář.cz

19


sloupek

Miroslav Donutil jako hrdina české tra V síti Milana Fridricha

N

edávno mě pobavil jeden zahraniční manažer komerční televize, když mi sdělil svoje „rozhořčení“ a „znechucení“ nad Čechy, kteří v neděli nejraději sledují cyklus 3 plus 1 s Miroslavem Donutilem. „Nepochopím a nejsem sám, proč Češi radši koukají na ČT1 na staršího chlápka v laciných eskapádách ze života, než na světovou talentovou show nebo úspěšné americké filmy. Víme, že Češi jsou zvláštní národ, ale čím to je? Vaší pivní povahou?“ poptával se. Nikdy nelze snadno popsat úspěch televizního pořadu nebo seriálu. Schémata, rozdělení rolí podle psychologického klíče a kostry dějových zápletek se sice dědí z jednoho seriálu do druhého, stejně jako často i herecké osobnosti, ale to neznamená, že se dá se stejným nebo větším úspěchem točit přes kopírák. Když jsem byl na stáži ve Spojených státech, programový ředitel NBC v Los Angeles nám vyprávěl, jak vybírají každý rok z 500 námětů na pilotní první díl seriálu. Z 500

20

textů vyberou 50 a nechají autory napsat scénář. Z těch padesáti natočí deset kusů. Až podle úspěchu pilotního dílu, přímo ve vysílání, se dočká, průměrně čtyři až pět příběhů pokračování. Většinou jen jeden seriál vydrží i další sezónu. „Seriál Přátelé, který určitě důvěrně znáte i v Evropě, je i na ame-


adice rické poměry historický úspěch co do sledovanosti i příjmů. Takové věci ale nejde naplánovat nebo předurčit. Buď máte štěstí, nebo ne. A producenti i herci Přátel ho prostě měli,“ říkal. V českých, ale i evropských poměrech není taková práce možná. Dá se proto říct, že originální seriál vznikne, když máte desetinásobné štěstí, a navíc to jen stěží bude dílo pro celosvětovou distribuci. Nestačí totiž jen tým profesionálů. Ti mohou sice udělat všechno dobře, zvolit dobré scénáře a schéma, vytvořit pavouka situací, vybrat skvělé herce, ale stejně díru do světa neuděláte. Dobrý scénář a mix vztahů ještě vůbec nic neznamená. Rozhoduje nevyzpytatelný divák se svou náladou a stereotypy. Teorie i praxe kolem seriálů ale jen velmi málo dokáže pojmenovat fenomén jménem „Miroslav Donutil“. Úspěch 3 plus 1 vysílaných v České televizi v nedělním prime time na ČT1 je třeba hledat nejen v herectví, nýbrž v celém Donutilově fenoménu. Donutil je totiž nejen výborný divadelní, televizní i filmový

herec a to jak v dramatických, tak komediálních rolích, ale je zároveň reinkarnací české tradice „moudrého vtipného vypravěče“. Takový herec je pro národ „víc než jen hercem“. Zmíněná tradice se psala určitě už předtím na divadelních prknech, ale s celuloidem a filmem se jí ujal Vlasta Burian. Mezi následovníky patří Jan Werich, Vladimír Menšík, Miloš Kopecký, Jiří Sovák, Miroslav Horníček a ze současníků Donutila nejvíc Boleslav Polívka. Všichni mají jedno společné: kombinují skvělé herectví s umem vtipně vyprávět. Sednout si, mluvit sám za sebe a zaujmout masové publikum je jeden z nejnáročnějších lidských výkonů. Kariéra zábavné tzv. „stand up comedy“ stojí na počátku úspěšné dráhy mnoha amerických komiků. V českém prostředí není fenomén „stand up comedy“ zažitý, ale usadilo se zase „životní vyprávění“ starších mužů kombinující glosy o životě s humorem. Dočtěte si na Médiář.cz

21


Server Médiář.cz podporují

Editor Ondřej Aust Informace a tiskové zprávy ke zveřejnění zasílejte na ondrej@aust.cz Dotazy ohledně inzerce směřujte na jana@vyhlidalova.cz Vydává občanské sdružení Médiář.cz Copyright © Médiář.cz 2011


4. - 10. 6. 2011