Page 1

NEWSLETTER

www.mediar.cz 14. - 20. 8. 2010

První česká mediální aplikace na iPad Květy, Vlasta a Atlas Ženské časopisy se  na webu spojily  s druhým portálem Apple „součástí kreativního mixu“ Rozjezd inzertní  platformy iAd zdržuje dohled výrobce  iPhonů a iPadů

+ 3 sloupky: Milan Šmíd n Milan Kruml n Dan Růžička


téma

První česká mediální FUTUROOM v ní nabíz Mobilní iPhony a iPady od Applu nepodporují zobrazování animací ve formátu Flash, ale aplikace Vizuálně takové grafiky na iPadu přehrát umí. Ondřej Aust 16. 8. 2010

O

nline obchod App Store s obsahem pro mobilní telefony iPhone a tablety iPady minulý týden schválil k prodeji první mediální aplikaci pro iPad oficiálně uvedenou v Česku. Je jí aplikace nazvaná Vizuálně, která podobně jako stejnojmenný web nabízí průběžně aktualizovanou sérii informačních grafik ve formě animací či statických obrázků. Ke stažení je zdarma a prohlédnout si v ní lze třeba 3D animaci ropné plošiny v Mexickém zálivu, Hubbleova teleskopu a řadu dalších. Ačkoli mobilní iPhony a iPady od Applu v internetových prohlížečích nepodporují zobrazování animací ve formátu Flash, aplikace Vizuálně takové grafiky na iPadu přehrát umí. Stejnojmenný web Vizuálně.cz je součástí pražské multimediální

2

laboratoře FUTUROOM (produkuje také Médiář.cz), provozovanou společností PPF Media. Vizuálně.cz nabízí infografiky internetové (s trojrozměrnými animacemi) i pro tištěná média, dále speciály spojující video, audio, grafiku a text či také aplikace pro iPhone. Mezi dosavadní odběratele produkce laboratoře FUTUROOM patří švýcarské deníky 20 Minuten, Basler Zeitung a Tages Anzeiger, španělský list El Mundo, němec-


www.mediar.cz

aplikace pro iPad: zí interaktivní grafiky

ké Financial Times Deutschland, NWZ a Münchner Merkur, dánské noviny Nordjyske, slovenské SME a Slovenská informační a tisková agentura, u nás pak iHNed, Česká tisková kancelář, regionální Deníky nebo MF DNES. Multimediální laboratoř FUTUROOM rovněž vytvářela aplikace pro iPhone, a to pro zpravodajskou televizi ČT24, ekonomický list E15, egyptský deník Al-Ahram či saúdskoarabské noviny Al-Yaum.

3


aktuality

Časopisy pro ženy Kvě se na webu spojily s p Obsah webů s tradičními značkami budou připravovat redakce obou tištěných časopisů, do budoucna se plánuje i zavedení videoobsahu. Ondřej Aust 18. 8. 2010

Č

asopisové vydavatelství Sanoma vstoupilo do společného obsahového podniku s Centrum Holdings, provozovatelem portálů Centrum.cz a Atlas.cz. V rámci Atlasu spustila magazínovou sekci, jejíž obsah tvoří materiály z tradičních ženských časopisů Týdeník Květy a Vlasta. Nejde o identické kopie tištěných verzí. Weby s tradičními značkami budou připravovat redakce obou magazínů. Do budoucna je v plánu i zavedení videoobsahu. „Reklamu budou prodávat oba subjekty,“ přiblížil na dotaz serveru Médiář.cz mluvčí Centrum Holdings Jiří Hájek. Příjmy si budou obě strany dělit, jak přesně, Hájek neřekl. Pouze reklamní prostor na rozcestník Magaziny.Atlas.cz

4

bude Centrum obchodně obhospodařovat samo. „Magazíny Atlas jsou otevřený koncept, jsou tam zatím první dva, počítáme výhledově s dalšími,“ doplnil mluvčí. Hlavní cílovou skupinou společného projektu Květy.Atlas.cz a Vlasta.Atlas.cz jsou ženy a muži


www.mediar.cz

ěty a Vlasta portálem Atlas

od 35 let. To se kryje se zaměřením Atlasu, který jeho vlastník koncipuje jako portál pro starší či méně zkušené uživatele internetu. Zatímco Atlas cílí na lidi hlavně mezi 30 a 40 lety, Centrum se zaměřuje především na ty od 20 do 30 let.

„Spuštění obsahových webů Vlasta a Květy v rámci Magazínů Atlas.cz je jedním ze zásadních pilířů nové strategie Sanomy, kterou je zaměření na zásah cílových skupin prostřednictvím různých typů médií,“ vysvětluje generální ředitel Sanomy József Steff. Podle Martina Smrže, který má v Sanomě na starosti rozvoj nových projektů, by měly weby přitáhnout jak ty, kteří jsou zvyklí na klasické časopisy, tak nové čtenářky. Provozovatel Atlasu bude obsah propagovat na hlavní stránce portálu či v rozhraní své služby e-mailu zdarma. „Budoucnost internetových médií bezpochyby patří kvalitnímu obsahu, pokud se však k tomu navíc přidají i další masově oblíbené internetové služby pro uživatele, je šance uspět na trhu násobně větší,“ řekl Tomáš Búřil, výkonný ředitel pro obchod a marketing v Centrum Holdings. „Proto jsme nedávno představili uživatelsky jednoduché a přehledné rozhraní Mailu na Atlas.cz, které bude s Magazíny do budoucna účelně propojeno,“ doplnil.

5


aktuality

Rozjezd inzertní platformy iAd zdržuje dohled Applu Ondřej Aust 17. 8. 2010

P

ompézně uvedená inzertní platforma společnosti Apple, která firmám umožňuje vytvářet reklamní kampaně pro mobilní telefony iPhone a tablety iPad, se zatím rozjíždí pomaleji, než výrobce přístrojů avizoval. Lidi z reklamy citovaní listem Wall Street Journal z toho viní právě Apple, který si v rámci nového systému ve svých přístrojích vyhradil přísný dohled nad podobou zadávaných kampaní. Apple, který systém iAd spustil 1. července, mluvil o více než 60 milionech dolarů ze závazných objednávek inzerentů do konce roku. To mělo činit téměř polovinu všech peněz, které mají v USA jít do mobilní reklamy v druhé půli roku letoška. Ze 17 ohlašovaných partnerů služby jich iAd využil v podstatě jen výrobce rychloobrátkového zboží Unilever a automobilka Nissan. Dál své kampaně, spojené se začátkem nového školního roku, spustili Citigroup, Walt Disney a J.C. Penney. Proč? Marketéři nejsou zvyklí, aby provozovatel inzertní platformy tak zblízka dohlížel, jak kampaň

6

vzniká. Apple si to, co na své platformě distribuuje, hlídá jak v tomto případě, tak v úspěšném online obchodě App Store s obsahovými aplikacemi rovněž pro iPhone a iPad. Vytvořit kampaň tak nyní – od prvotní myšlenky až do konce – trvá 8 až 10 týdnů, mnohem déle než je u mobilní reklamy zvykem. „Mít Apple v kreativním mixu je obrovský problém,“ citoval Wall Street Journal ředitele jedné z agentur zabývajících se mobilním marketingem. Přes počáteční problémy s novým systémem a nastavením nového způsobu spolupráce inzerentů a provozovatele distribuční platformy, se zadavatelům reklamy otevírají přesnější cílení a nové funkcionality. iPhony a iPady nabízejí interaktivní ovládání reklamních klipů. Třeba automobilka Nissan uvedla reklamu na svůj plně elektrický model Leaf, jehož barvu mohli v rámci inzerátu uživatelé měnit třesením přístroje. Přečtěte si celý článek na www.mediar.cz


www.mediar.cz

Facebook uvedl lokační nástroj Places, konkuruje tak Foursquare či Gowalle Ondřej Aust 19. 8. 2010

S

lužbu, o níž před jejím uvedením byl zájem skoro jako o nový přístroj Applu, konečně šéf Facebooku Mark Zuckerberg představil. Jde o funkcionalitu jménem Places, kterou největší sociální síť na světě nyní zavádí, a která umožní sdílet s přáteli to, kde se člověk zrovna nachází. Obchodníkům – restauratérům či prodejcům zboží – to pak umožní lépe cílit své nabídky, s možností oslovit potenciální zákazníky přímo v místě, a to díky Facebooku v mobilních telefonech. Přenosným přístrojům dosud vděčí za svůj svižný růst služby začínajících firem Foursquare či Gowalla, jejich aplikace jsou v podstatě hrami o to, na jakém místě se kdo vyskytuje nejčastěji, za což získává virtuální trofeje. Celý obor takzvaných location based services mají ale znalci z branže za jeden z nejperspektivnějších v rámci online komunikace, do roku 2015 se v něm má ročně točit 4,1 miliardy dolarů reklamních příjmů,

cituje Businessweek výzkumníky z Borrell Associates. Klíčem je právě spojení údajů, kde uživatel je, s obchodními nabídkami v místě. Facebook podle Zuckerberga umožní užší propojení s právě Foursquarem či Gowallou, zároveň se tak v boji o reklamní peníze stane jejich největším konkurentem. Předpoklady pro to má: z víc než půl miliardy uživatelů, které Facebook dosud nasbíral, jich víc než čtvrtina přistupuje k této síti prostřednictvím mobilního přístroje, připomíná Businessweek. Tržby provozovatele Facebooku by mohly letos vzrůst na 1,4 miliardy dolarů, což dělá dvakrát tolik co loni. Aby uživatelé službu neodmítli, bude nutné uspokojivě vyřešit otázky – řekněme – velmi osobních údajů. Konkrétně jak bezpečné a nekomplikované bude nastavení míry soukromí v rámci Facebooku, co všechno budou moci ostatní vidět, píše ve velmi zajímavém rozboru Guardian. Řadě lidí by totiž mohlo vadit, že jejich okolí bude vědět, kde přesně zrovna jsou, případně navíc co tam právě dělají.

7


sloupek

Je nebo není internet

Pozorovatelna Milana Šmída 17. 8. 2010

Ž

e internet je médiem sociální komunikace, není žádných pochyb. Je však internet také médiem masové komunikace, tedy masmédiem jako je tisk, rozhlas, televize? Už předem slyším odpověď : „Samozřejmě, že ano! Stačí se podívat na to, jak lidé opouštějí tištěné noviny, rozhlas, ba i televizi, protože internet a web jim nabízejí stejné obsahy.“ Z hlediska teorie masové komunikace však výše uvedená odpověď není tak jednoznačná, je pro ni příliš zjednodušená. Internet jako základ webu, jako síť sítí umožňující vytváření globálního informačního prostoru totiž masmédiem není. Je médiem pouze v tom smyslu, že vytváří komunikační prostředí, v němž probíhají veškeré dříve známé (jeden

8

k jednomu, jeden k mnohým, mnozí k jednomu), ale i dříve neznámé (mnozí k mnohým, sociální sítě) mody sociální komunikace. Ale pouze malá část z těchto komunikací na internetu má charakter komunikace masové, jakou zajišťují či provozují masová média tisku, rozhlasu a televize. Zvláštností masové komunikace na webu je nejen její globální, hypertextově multimediální a instantní charakter (instantní ve smyslu její okamžitosti), ale také to, že se při ní mění paradigma „klasických“ masových médií. Například v tom, jak internet oslabuje moc profesionálního a organizovaného komunikátora, který u tradičních médií plně kontroluje formu, obsah i způsob distribuce komunikovaného sdělení. Internet a web je médiem, jehož hnací silou jsou uživatelé. Každý si může vytvořit svoji webovou stránku, každý se může stát vydavatelem periodika. Z hlediska zdrojového kódu a globální dostupnosti není příliš velký rozdíl mezi stránkou cnn.com a mediar.cz. Zda se příslušná webová stránka stane sdělením masové komunikace, tedy masovým médiem, rozhoduje však nejen ten, kdo ji vytvořil, nejen obsah, který se na ní nachází (i když aktuálnost a periodicita obsahu bývají výchozím bodem jejího „zmasovění“ ), ale především její uživatelé, příjemci sdělení, kteří si danou webovou


www.mediar.cz

t masovým médiem? stránku vyhledají a pravidelně a v hojném počtu ji navštěvují. Shrnuto a podtrženo: na webu, „univerzálním médiu pro sdílení informací,“ jak ho v knize Weawing the Web (str. 84) definuje jeho vynálezce Tim Berners-Lee, více než kde jinde rozhoduje nejen chování těch, kteří se rozhodli nějaké sdělení komunikovat, ale především postoje těch, kteří se rozhodli toto sdělení vyhledat a přijmout. Čtenář, který dočetl až sem, se oprávněně může ptát: K čemu tohle teoretizování? Není snad jedno, jestli se internet pokládá či nepokládá za masové médium, když – jak všichni vědí – masmédia se na internetu vyskytují, ať už jako distribuční klony již existujících médií, nebo jako média nová, která si na webu získala takové postavení, které je kvalifikuje do role zprostředkovatele a nástroje masové komunikace. Celý tento složitý úvod má však jeden účel a smysl. Upozornit na to, že mechanické ztotožnění internetu a masového média v sobě skrývá potenciální nebezpečí pro svobodu webu. Zjednodušená odpověď na tuto čistě teoretickou otázku totiž může přinést zcela konkrétní a ne právě příjemné praktické důsledky. S jedním z nich jsem se nedávno setkal při psaní komentáře o nové maďarské legislativě. Jak v něm uvá-

dím, vládnoucí strana FIDESZ prosadila zákony, které posilují její vliv ve veřejnoprávních médiích. Kromě toho se však snažila protlačit také všeobjímající mediální zákon „o svobodě tisku a základních pravidlech médií“, který mezi masmédia zahrnuje i webové stránky na internetu, jejichž cílem je informovat, bavit, vzdělávat. Tím, že by se internet postavil na roveň tisku, rozhlasu a televize, vztahovaly by se na něj povinnosti, které proponovaný zákon uvádí, a obsah internetu by se tak zprostředkovaně dostal pod kontrolu a mediální regulaci. Naštěstí právě tento moment rozhodl, že v Maďarsku návrh zákona prozatím odložili k ledu a přemýšlejí o tom, jak ho upravit. Ne tak v jiných zemích ještě východněji od nás. Například takový Kazachstán. Už řadu let tady mají zákon pokrývající všechna masová média, mezi něž zahrnuli také internet. Doslova: „Masové médium je periodický tisk, rozhlasový a televizní program, dokumentární film, audiovizuální záznamy a další formy periodického a průběžného šíření masové informace, včetně webových stránek a veřejných telekomunikačních sítí (internet).“ Celý sloupek čtěte na www.mediar.cz

9


sloupek

Proč je diskuse o fina BBC natolik vlažná?

Proč?  Milana Krumla 18. 8. 2010

Z

dá se to být zvláštní. Už brzy začne nové vyjednávání o výši televizních a rozhlasových poplatků, jeden z největších podnikatelů v Británii Rupert Murdoch usiluje všemi způsoby o změnu zdejší mediální krajiny a celá společnost prochází stádiem všeobecného šetření. To jsou přece tři velmi podstatné důvody, proč by se měla vést na toto téma velmi ostrá debata. Neděje se tak. Podle všeho se BBC nejméně do roku 2016 nějakého zásadního zásahu do systému jejího financování nemusí obávat – přinejmenším to už signalizovala nová vláda.

10

To ovšem neznamená, že by se úvahy o smyslu poplatků vůbec neobjevovaly nebo že by se mediální odborníci nezabývali možnostmi jak změnit model financování BBC, který až doposud fungoval. Zajímavou studii zpracoval pro Adam Smith Institute, liberální think-tank, bývalý producent BBC a současný mediální konzultant David Graham. Požaduje v ní zrušení poplatků a financování BBC pomocí předplatného. Důvody, které pro takovou změnu uvádí, jsou zajímavé a obecně se týkají nejen Británie. Graham považuje poplatky za anachronismus, za daň, která postihuje především chudé lidi. Ovšem paradoxně je to také nástroj, který negativně ovlivňuje kvalitu programu. Tento paradox je ostatně zmiňován v řadě zemí, kde existuje duální systém a jeho veřejnoprávní část je financována právě z poplatků. Televize či rozhlas veřejné služby se dostávají do situace, kdy by měly divákům či posluchačům dodávat za pravidelně měsíčně odváděné peníze mimo jiné takovou nabídku, která uspokojí většinu z nich. Tedy pořady, které budou mít vysokou sledovanost – což je jediný spolehlivý způsob, jak ono uspokojení většiny doložit.


www.mediar.cz

ancování Pozitivní kritiky v ostatních médiích a ocenění na mezinárodním trhu jsou jistě známkou kvality, ale rozhodující je, co si myslí většina diváků – poplatníků. Logicky se potom veřejnoprávní televize dostává v řadě případů do přímé konkurence s komerčními provozovateli. Aby prokázala, že její existence má smysl, doplňuje pak tuto službu dalšími pořady, které splňují požadavky na veřejnoprávní médium, většinou definovanými i zákonem. Navíc, a to také není jen britská specialita, poplatky dávají komerčnímu sektoru do rukou zbraň, kterou veřejnoprávní nabídku neustále atakuje – snaží se zamezit rozšiřování služeb (například internetových, vytváření žánrových stanic atd.) s tím, že nejsou veřejnoprávní a porušují konkurenční prostředí. Zastánci varianty, kdy veřejnoprávní média přímo subvencuje stát ze státního rozpočtu si možná myslí, že to je argument v jejich prospěch, ale to se mýlí. I když bude veřejnoprávní televize financována tímto způsobem, stále bude muset naplňovat nejen zákonem daná zadání, ale také uspokojovat většinu poplatníků – i nadále bude placena z jejich peněz, byť nepůjde o daň přímou. Veřejnoprávní televizi a rozhlas lze samozřejmě změnit

ve vládní – budou mít ovšem u diváků a posluchačů vždy pověst propagandistického nástroje, nikoli samostatné a politiky neřízené instituce. Grahamův návrh, jak z tohoto bludného kruhu ven, je radikální, ale ve svých důsledcích by například BBC mohl do značné míry prospět. Navrhuje poplatky zcela zrušit a z BBC udělat placenou televizi s určitou částí programu, která by byla přístupná všem (takovou formu mají některé placené kanály už řadu let – třeba Canal+ ve Francii, ovšem oněch „volných“ oken je poměrně málo). Tato všem přístupná část by obsahovala pořady, které naplňují veřejnou službu a BBC by za ně dostávala od státu příspěvek. Zdánlivě zvláštní konstrukce je postavena například na současné výši poplatků – od 1. dubna platí každý Brit (do věku 70 let), který má televizní nebo rozhlasový přijímač, 14,55 eur – to přináší BBC ročně 3,6 miliardy liber. Pro srovnání – průměrné předplatné placené televize Sky je ročně 600 eur. Nabídka BBC je tak populární, že i při dobrovolném modelu by se většina poplatníků stala předplatiteli. Dá se předpokládat, že by se Rupertu Murdochovi takový systém velmi nelíbil, protože by dostal velmi silnou a levnější konkurenci. Asi by pak bojoval prostřednictvím svých médií raději za zachování poplatků. Celý sloupek čtěte na www.mediar.cz

11


sloupek

Šťastný život v konzumu stále ještě sedí spíše k bílé pleti

Reklamní blok  Dana RůžičkY 19. 8. 2010

J

ak jsem slíbil, píšu o čistě turistickém setkávání s reklamou. Kdysi jsem dokonce koketoval s myšlenkou, že bych svou kariéru budoval po štacích na různých místech světa. Ale naštěstí jsem si s touto myšlenkou zahrával jen krátce. Svěřil jsem se s tím i našemu tehdejšímu regionálnímu šéfovi a ten mi obratem nabídl Moskvu, jako místo, kde to zrovna v tu dobu moc nefungovalo (a nefunguje dodnes). Nic proti Moskvě, párkrát jsem tam i pracovně byl, ale právě tam jsem si uvědomil, jak je nesmyslné tvořit v cizích podmínkách. Vždy

12

budete cizinec, který nerozumí národním specifikům. Vždy budete nevítaný host, i když se svými hostiteli prožijete krásné chvíle. Alespoň Rusové to tak mají a myslím, že my Češi si také neradi necháváme radit od cizáků. A při pohledu na našeho koordinátora, na kterého se všichni pokaždé „moc těšili“, jsem měl jasno. Nikam! Mimochodem, nejlepší pozice Creative directora je prý v Portoriku. V každé reklamě musí být krásné ženy. V každé televizní pak krásné ženy, tanec a latinskoamerická hudba. Nic jiného, ať je reklama na cokoliv. Easy money. Jenže tuto pozici mi nikdo nenabídl. Upřímně řečeno, asi by mě to stejně dlouho nebavilo. Práce, kde není žádná výzva ( teď nemyslím tu, kde z pozice expatriota předstíráte, že rozumíte všemu nejlépe) je nakonec jen nudná rutina. Ale zpět k turistice. Za léta, strávená cestováním jsme viděl tisíce billboardů a po hotelích tisíce spotů. A znovu jsem si opakoval, že je zbytečné nadávat na českou reklamu. Celý sloupek čtěte na www.mediar.cz


Interaktivní webové infografiky využívající 3D animaci

Infografiky pro tištěná média a firmy

Vyvíjíme aplikace pro iPhone a iPad

Multimediální speciály spojující video, audio, grafiku a text

Našimi klienty jsou např. ČT, iHNed.cz, Sme.sk, El mundo (Španělsko) , Alyaum (Saudská Arábie) , NWZ online (Německo)

Více na www.vizualne.cz


Partner serveru Médiář.cz

Vedoucí redaktor Médiář.cz: Ondřej Aust, aust@ppf.cz, 724 831 904 Informace a tiskové zprávy ke zveřejnění zasílejte na aust@ppf.cz, děkujeme. Připravováno ve

14. - 20. 8. 2010  

Newsletter Médiář.cz: Co nového v médiích a v reklamě

Advertisement