Issuu on Google+

NEWSLETTER

www.mediar.cz 7. - 13. 8. 2010

iPhone 4 za pár týdnů v Česku ČT24 v něm vysílá živě, aplikaci uvedly i regionální Deníky

Trefa vedle Čtenář Lidovky.cz diskutuje s Karlem Čapkem Kromě Blesku všichni spadli Placené noviny dál meziročně ztrácejí čtenáře

+ 4 sloupky: Milan Šmíd n Milan Kruml n Dan Růžička n Miloš Čermák


téma

ČT24 spustila živé vy iPhone, jdou do nich i Digitální zpravodajský kanál České televize poskytl divákům další možnost, jak ho příjímat. V rámci aktualizace své mobilní aplikace pro populární telefony iPhone nabídl další její funkcionalitu – živé vysílání ve formě videa i samotného zvuku. Ondřej Aust 10. 8. 2010

N

a vývoji aplikace ČT24 se podílela společnost Mediawork, která živé vysílání do mobilů zprodukovala už pro konkurenční zpravodajskou Z1 a hudební Óčko. Na první verzi pracovala multimediální laboratoř FUTUROOM (v ní vzniká také Médiář. cz) a společnost Inmite. Aplikace funguje také na tabletech iPad Součástí aktualizace je i zařazení přehledu programu ČT24. Uživatelé mají také nově možnost sdílet a doporučovat články ze čtečky na sociální síť Facebook. Další novinkou v mobilní aplikaci veřejnoprávní ČT24 je zařazení inzerátů zprostředkovaných

2

americkou společností AdMob. Tu nedávno koupil internetový gigant Google, s cílem dostat inzerci (především kontextovou) úspěšnou na webu také do prostředí mobilních telefonů.


www.mediar.cz

ysílání do mobilů i regionální Deníky tí je možnost mobilního příjmu živého vysílání důležitá,“ uvedl výkonný ředitel televizního oddělení Nová média Milan Fridrich. „Živé vysílání ČT24 pro iPhone bude následováno i aplikací pro sportovní program ČT4, kde je mobilita také důležitým fenoménem, a dalšími produkty nových médií,“ slíbil.

Šéf nových médií: Bude i aplikace pro ČT4 „Chceme dostat ČT24 na mobilní média a umožnit příjem dle datových možností kdekoliv a kdykoliv se divák nachází. Zvlášť u dramatických událos-

Další mezi tisky Po Hospodářských novinách a bezplatných listech E15 a Metro uvedly svou aplikaci pro mobilní telefony iPhone regionální noviny vydávané po celé republice pod jednotnou značkou Deník. Stejně jako v případě přechozích tří listů je digitální edice Deníků pro iPhone k dispozici zdarma. V internetovém a mobilním obchodě App Store se objevila 10. srpna. Nabízí aktuální přehled událostí z českých regionů, které jsou průběžně publikovány na portálu Denik. cz, jehož základ tvoří 72 regionálních deníků a 23 týdeníků, produkovaných vydavatelstvím Vltava-Labe-Press. České vydavatelství vlastněné německou Verlagsgruppe Passau na aplikaci spolupracovalo s polskou firmou Gratka Technologie. Ta má už na kontě vývoj podobných aplikací pro několik polských listů.

3


téma

Nový iPhone 4 se v Česku začne prodávat za pár týdnů Ondřej Aust 12. 8. 2010

ová verze „chytrého“ mobilního telefonu iPhone 4 přijde na český trh zřejmě na konci srpna nebo na začátku září, zhruba dva měsíce po uvedení v USA. Telefónica O2 a Vodafone už tu na internetu začaly registrovat zájemce o koupi, ti mohou zadat svůj email a čekat na novinky. „Registrace poběží až do zahájení prodeje. Samotný přístroj bude u operátora dostupný na přelomu srpna a září,“ uvedl mluvčí O2 Martin Žabka. Telefónica podle něj chystá i menší SIM karty uzpůsobené právě pro nový iPhone, tzv. MicroSIM: „Kartu v současné chvíli testují naši technici, a pokud vše dopadne zdárně, rádi bychom ji nabídli našim zákazníkům v průběhu léta, aby nemuseli stříhat své současné SIM karty.“ Vodafone slibuje, že přístroj „by měl být v prodeji do konce třetího čtvrtletí tohoto roku“, stejně tak jako MicroSIM karty. Nová generace přístroje iPhone bude v Česku zpočátku nabízena ve dvou variantách, s vestavěnou pamětí 16 a 32 GB (první typ se v USA prodává za 199 dolarů, druhý za 299 dolarů). iPhone 4 je tenčí než jeho předchůdce 3G, má obrazovku s vyšším rozlišením a fotoapa-

4

Foto: Apple

N

rát s možností snímání i zepředu, je vhodný pro videokonference. Poněkud delikátní vada se objevila u zabudovaných antén: pokud se přístroj uchopí určitým způsobem, ztratí signál. „Zkrátka ho takto nedržte,“ odepsal lakonicky šéf Applu Steve Jobs stěžovatelům. Přečtěte si celý článek na www.mediar.cz


aktuality Kromě Blesku všechny placené noviny meziročně ztratily čtenáře Ondřej Aust 9. 8. 2010

Z

ájem Čechů o papírové noviny klesá a s tím se zmenšuje i dosah denního tisku ve společnosti. Dlouhodobý výzkum čtenosti Media Projekt meziročně vyčísluje propad na 600 tisíc čtenářů. Podrobně: zatímco v loňském prvním pololetí si nejméně jeden deník přečetlo (měřeno „v posledních 14 dnech“) 80 % populace, tedy 7,1 milionu obyvatel České republiky ve věku 12 až 79 let, za totéž období letoška to bylo 73 %, tedy 6,5 milionu lidí. Jedno vydání deníků a jejich příloh si tak v průměru přečetlo 69 % populace, loni to bylo přes 71 %. V absolutních číslech porovnání letošního a loňského prvního pololetí ukazuje, že jen deníkům, za něž se nemusí platit, čtenářů přibylo. Klesaly naopak všechny typy placených novin: bulvár i seriózní včetně tematického Sportu. Přečtěte si celý článek na www.mediar.cz

www.mediar.cz Jak se meziročně změnil zájem o typy novin n bulvár (Blesk + Aha!)  n tzv. seriózní (Deník, LN, MF DNES, HN, Právo)  n sportovní (Sport)  n rozdávané zdarma (Metro, E15)

–16 000 –286 000 –14 000 +18 000

Placené deníky (ve srovnání s předchozím obdobím* / meziročně) n Blesk (bez Nedělního Blesku)  1 420 000  (+51 000 / +10 000) n Deník (regionální)  921 000  (+7 000 / –109 000) n MF DNES  874 000  (–18 000 / –133 000) n Právo  435 000  (–13 000 / –18 000) n Sport  286 000  (+36 000 / –14 000) n Aha! (bez Nedělního Aha!)  252 000 (–9 000 / –26 000) n Lidové noviny  222 000  (–4 000 / –2 000) n Hospodářské noviny  195 000  (+5 000 / –24 000) Deníky zdarma (ve srovnání s předchozím obdobím* / meziročně) n Metro  383 000  (–20 000 / +21 000) n E15  54 000 (–8 000 / –3 000) * Předchozím obdobím míněno  předchozí klouzavé pololetí, tedy  4. čtvrtletí 2009 + 1. čtvrtletí 2010.

5


aktuality

Stránka zpravodajské „unikátním centrem in Minulý týden se Česká televize pochlubila vítězstvím Jolany Voldánové v anketě internetového bulváru o nejpůvabnější zprávařku, v pondělí její tiskové oddělení tleská sledovanosti, o něž se jí zasloužily – bohužel – ničivé povodně v Česku. Ondřej Aust 9. 8. 2010

F

akt ovšem je, že ČT24 znovu potvrdila smysl své existence a dostála pověsti nejvychvalovanějšího kanálu ze všech čtyř veřejnoprávních. Pravda taky je, že přírodní katastrofa dala spontánně vzniknout skupině dobrovolných reportérů – diváků, s jejichž příspěvky zpravodajská televize veřejné služby navíc umně naložila. Deset procent diváků u obrazovek Víkendová sledovanost ČT24 byla kvůli povodním skutečně rekordní, v pravém slova smyslu. Za sobotu a neděli 7. a 8. srpna si stanice z koláče všech diváků

6

u obrazovek ukousla téměř desetinu, konkrétně za sobotu 9,5 %, za neděli 9,25 %. Víc než zdvojnásobila tak svůj měsíční průměr (za červen zaznamenala tržní podíl 3,83 %). Vysílání zpravodajské stanice České televize zasáhlo o víkendu na dva a půl milionu lidí. Jinými slovy: aspoň na tři minuty si je pustily 2 miliony 493 tisíc diváků starších patnácti let. „Zpravodajský kanál ČT tak dosáhl v rámci týdenního výsledku nového maxima 5,53 %!“ nadšeně konstatuje v tiskové zprávě mluvčí televize Ladislav Šticha. V době, kdy ČT24 v sobotu a v neděli dávala mimořádné povodňové zpravodajství, mělo ji zapnutou v průměru přes 200 tisíc lidí.


www.mediar.cz

é ČT24 na Facebooku nformací“ z povodní Diváci tvořili obsah „Velmi vysoká čísla sledovanosti doprovodily i rekordy v zapojení diváků do vysílání prostřednictvím sociálních médií,“ konstatuje Česká televize. „Skutečně novým fenoménem“ letošních záplav je podle lidí z Kavčích hor stránka ČT24

na Facebooku. „Ta se proměnila během několika hodin v unikátní centrum informací. Dobrovolní reportéři – sami diváci – poslali více než 4 200 autentických fotografií a přes tisíc videí. Jen přes víkend se ke stránce přidalo dalších 21 tisíc lidí,“ sdělil mluvčí Šticha. Momentálně ČT24 do 30 tisíc fanoušků nechybí ani stovka. „Naplno se tak projevila kolektivní inteligence – mnozí použili stránku ČT24 jako zdroj informací přímo z jednotlivých míst: radili se kudy projet, ptali se na příbuzné, přátele, sousedy, hledali lidi i zvířata. Takto sdílené informace tým nově zřízeného útvaru ČT Nová média převáděl přímo do vysílání a tam se postupně rozvíjely.“ „Ano, je třeba s těmi informacemi pracovat, nebrat je za dané,“ připustila v diskusi na Facebooku editorka Pavlína Kvapilová, čerstvě působící mezi redakcí zpravodajství a nových médií, „ale to jsme ani nedělali. Jde o to průběžně to vyhodnocovat a ověřit tam, kde vícero lidí upozorňuje na stejný problém. A to se za víkend vícekrát ukázalo jako opodstatněné.“ Přečtěte si celý článek na www.mediar.cz

7


aktuality

Reklamní rozpočet Telefóniky získala ZenithOptimedia Spolupráce na rok 2011 se týká Česka Velké Británie, Irska, Německa a Slovenska. V Česku se telekomunikační operátor loučí po třech letech s agenturou Mindshare. Ondřej Aust 12. 8. 2010

P

lánováním a nákupem reklamního prostoru pro svou značku O2 pověřil španělský telekomunikační gigant Telefónica v několika zemích Evropy mediální agenturu Zenith­ Optimedia. Spolupráce pro rok 2011 se kromě České republiky týká Velké Británie, Irska, Německa a Slovenska, informovala tuzemská pobočka ZenithOptimedia, spadající do nadnárodní komunikační sítě Publicis Groupe. V Británii ZenithOptimedia spravovala reklamní rozpočet Telefóniky od roku 2004. Ve finále tendru uspěla proti agentuře Mindshare, s níž operátor dosud spolupracoval v Německu i poslední tři roky v Česku. Britský časopis Campaign dále cituje data výzkumné společnosti Nielsen, podle nichž O2 loni na ostrovech utratila za reklamu v médi-

8

ích celkem 59 milionů liber (22 milionů v tisku, 12 milionů v televizi). O2 je zároveň tamním největším inzerentem v digitálních médiích, na inzerci online dala 15,2 milionu liber. V Česku loni Telefónica O2 proinzerovala celkem 788 milionů korun, uvádí Marketing & Media hrubé ceníkové ceny.


www.mediar.cz

Myslíte to doufám ironicky, kritizuje čtenář na Lidovky.cz 72 let mrtvého Karla Čapka Ondřej Aust 12. 8. 2010

J

eden nedávno zveřejněný fejeton webových Lidovek je nadepsaný Psanci a autor – užívající poněkud archaickou češtinu – jej otevírá tvrzením, že titulem míní „nejutlačenější druh lidí, totiž kuřáky“. „Za to, že dodávají státu největší procento nejlepších vojanských sil, že platí daně přímé i nepřímé a udržují tabákovou režii a vyznačují se všemi ctnostmi správného muže, jsou vyobcováni z tramvají, nesmějí si zakouřit ani v nádražní čekárně a nyní mají být ještě utištěni i tím, že se omezuje počet kuřáckých

kupé ve vlacích,“ pokračuje. Uzavírá nápadem oddělit kupé pro pasažéry hovorné a ty mlčenlivé, aby ve vlaku vzniklo aspoň jedno oddělení pro tiché, což by prý bylo „daleko lidštější než celá ta sekatura nás kuřáků“: „Mne aspoň nikdy tak neotrávil kouř jako lidské řeči.“ „Doufam ze to myslite ironicky jinak bych vam musel rict ze jste napsal blbost na kvadrat,“ zkritizoval ho první diskutér, který vystoupil do debaty, nazývající se m. zavala (doslovná citace včetně chybějící interpunkce). Přečtěte si celý článek na www.mediar.cz

Čtvrtníček si zahraje hospodského v sitcomu TV Barrandov

K

omik Petr Čtvrtníček bude jednou z postav dalších dílů situační komedie o současných policistech Profesionálové, které natáčí digitální televize Barrandov. Představí se v roli bývalého policisty, pašeráka, hostinského Pepe Gregora. Čeští Profesionálové si berou od

Foto: TV Barrandov

Ondřej Aust

9. 8. 2010

britského seriálu jméno, na Slovensku v televizi Joj se zase inspirovali dějem. Stejnojmenný seriál vysílá Joj od září 2008, od letošního března vysílá už čtvrtou řadu. Získal tam dokonce cenu OTO, obdobu českého TýTý.

Přečtěte si celý článek na www.mediar.cz

9


sloupek

Světla a stíny občans (povodňové) žurnalis

Pozorovatelna Milana Šmída 10. 8. 2010

N

ejsem facebookový profesionál. Ačkoliv jsem o facebooku psal už před třemi lety a facebookový profil jsem si ze studijních důvodů pořídil ve stejné době, občas v této sociální síti bloudím a zatím jsem nenašel čas ani náladu na to, abych nahlédl do všech jejích zákoutí. Proto moje víkendová zkušenost s facebookem je zkušenost obyčejného uživatele chtivého informací. Nevím, čím to je, ale podvakráte v době, kdy jsem se vydal do Českého Švýcarska, začaly řádit povodně. Poprvé před osmi lety. Ještě o víkendu jsme se fotili před hospůdkou Na konci světa v Rynarticích v plném

10

letním slunci, jenom kamarád Mejla přijímal neradostné telefony od své rodiny ze Šumavy, kde padal hustý déšť. Když jsme se pak v neděli 11. srpna vraceli do Prahy, v Ústí jsme už museli jet objížďkami městem, Labe zatopilo nábřežní komunikaci. V pondělí a v úterý 12. a 13. srpna pak povodeň udeřila na Prahu. Od té doby jsem v Rynarticích nebyl, až minulý týden na dovolené. Když jsme se v sobotu vraceli domů, Hřenskem jsem projel jen taktak, údajně půl hodiny před tím, než ho rozvodněná Kamenice zaplavila úplně. O tom, co se tady dělo po našem odjezdu, jsem se snažil dozvědět z Radiožurnálu cestou v neustávajícím dešti, vyhýbaje se loužím, lagunám, blátu a kamení, jež voda splachovala z polí na silnice. Protože v rozhlase jsem se dozvěděl jen holou informaci o tom, že Hřensko je neprůjezdné, začal jsem se po příjezdu domů pídit po zdrojích, jež by mi sdělily, co se stalo na místech, která jsem právě opustil. Zaměřil jsem se na stanice Český rozhlas 1 -Radiožurnál a ČT24, prohledal jsem i všechny důležité zpravodajské servery a jejich online reportáže, které idnes.cz ,novinky.cz, ihned.cz spustily už od rána, Aktuálně.cz od oběda.


www.mediar.cz

ské stiky Jejich obsah však většinou kopíroval četku, informace byly obecné, týkaly se stupňů povodňových pohotovostí, zpravodajové se na místa ještě nedostali a já jsem měl zájem o nějaké svědectví právě ze Hřenska (k nalezení jsou dnes třeba fotografie hasičů). Nenašel jsem ho ani na čtenářských diskusních stránkách webu ČT a Novy, přičemž jsem věděl, že někde na internetu zcela určitě mujsí být nějaké místo, na kterém si budou lidé sdělovat své autentické zážitky. Nakonec jsem zjistil, že tím místem, kde se asi dozvím nejvíce, bude facebooková stránka ČT24. České televize se totiž podařil docela dobrý tah, když se pod křídla facebookové skupiny se značkou ČT24 soustředila hlavní proud veřejné krizové komunikace o víkendových povodních. Včerejší tisková zpráva ČT o tom píše: „Skutečně novým fenoménem těchto povodní se stala stránka ČT24 na Facebooku. Ta se proměnila během několika hodin v unikátní centrum informací. Dobrovolní reportéři – sami diváci – poslali více než 4 200 autentických fotografií a přes tisíc videí. Jen přes víkend se ke stránce přidalo dalších 21 tisíc lidí. Naplno se tak projevila kolektivní inteligence… Takto sdílené informace

tým nově zřízeného útvaru ČT Nová média převáděl přímo do vysílání a tam se postupně rozvíjely.“ Nicméně pečlivé listování vzkazy psanými na facebookovou zeď mne znovu přesvědčilo o tom, že občanská žurnalistika a „kolektivní inteligence“ je sice hezká věc, ale aby byla stravitelná pro běžného konzumenta médií, přece jen je lepší, když ji vytřídí, prověří a ověří profesionál – žurnalista (alespoň tak, jak se o to snažila Pavlína Kvapilová a její kolegové). Je hezké, že diváci zaslali přes čtyři tisícovky povodňových fotografií (čímž se nemůže pochlubit žádný jiný český web), jenomže bez popisu a data je jejich hodnota nejistá a pouze emotivní. U jednoho odkazu na video, na němž hasič visíce z mostu motorovou pilou odřezává zaklesnutý kmen stromu, jsem dodatečně zjistil, že pochází z května z Ostravy. Při hledání informací o situaci ve Hřensku jsem se musel prokousávat neuvěřitelným množstvím jalových vzkazů, dotazů a výkřiků, a prohledat stovky fotografií (mezi nimiž byla i trapná extempore puberťáků typu Dagmarky Dášenky, která fotoalbum zásobovala fotografiemi s rádobyvtipným textem: PRŠÍ PRŠÍ JEN SE LEJE KAM KONÍČCI POJEDEME…. NEUMÍTE SE BAVIT O NĚČEM JINÉM V TÉ TELEVIZI?????), abych nakonec tu informaci, kterou jsem hledal, získal od starosty Hřenska ve večerním zpravodajství ČT a na webu místního Děčínského deníku. Profese žurnalisty budiž znovu pochválena.

11


sloupek

Proč je Iveta Bartošo trvalým mediálním in

Proč?  Milana Krumla 11. 8. 2010

N

ěkoho možná napadne, že přece proto, že jde o vynikající zpěvačku, která za svůj mimořádný talent platí nezdary v osobním životě. To tak občas bývá – někdy se tomu říká daň za genialitu. Vraťme se ovšem zpátky na zem, předcházející vysvětlení se zpěvačkou pop music nemá nic společného. A stejně tak se protentokrát můžeme zbavit i představy otravných reportérů, kteří ve vedru i dešti číhají v místech, kde se hvězda pohybuje, týdny otravují známé a blízké a nakonec nějakým obzvláště rafinovaným investigativním způsobem přijdou na věci, z nichž

12

má spořádaný čtenář či divák jak se říká oči na vrch hlavy. Čili, pak už může jít jen o zájem řízený a na tom možná je zajímavé jen to, kdo ho řídí. Ani na to nemusí být těžké najít odpověď, zvláště pak, když si srovnáme období „skandálů“ s dobou, kdy zpěvačka vydává novou desku, vystupuje v muzikálu či vede další soudní stání s otcem svého syna. Asi není podstatné, zda informace pouští do médií sama aktérka nebo nějaký její mediální poradce. Už dlouho jsem se nesetkal s tím, že by se teorie (týkající se přípravy, rozvržení a řízení mediálních kampaní) tak dobře a jednoznačně dala ukázat na praktickém příkladu. Především, a to je opravdu důležité – příběh musí mít charakter telenovely. Tedy silná hrdinka, pronásledovaná osudem – velká, pokud možno nenaplněná či znemožněná životní láska, vztah se starším mužem, z něhož se vyklube padouch, zločin, který se odehrál za velmi nejasných a temných okolností, hledání správného muže (bezvýsledné) atd. Ideální další doplňky se dají vyjádřit následujícími slogany: Chce jen štěstí pro své dítě! Nejšťastnější je mezi svými fanoušky! Myslela, že to je


www.mediar.cz

ová nventářem? láska, ale šlo jen o peníze. Skutečná láska na ní ještě čeká! A podobně. Druhou podmínkou je uplatnění tzv. salámové metody. Taková nezkušená celebrita či pseudocelebrita snadno podlehne okamžitému zájmu médií a sdělí jim vše podstatné. To je špatně, protože za pár dnů se o ní už zase nikdo nezajímá. Při salámové metodě cíleně uvolňujete dílčí informace, které sice jsou „zajímavé“ ale z hlediska celé události méně podstatné. Příklad: Schyluje se k rozvodu – podstatné tedy je, zda k němu dojde či nikoli. Čtenáře zajímá právě tohle, a nic víc. Uplatníme-li salámovou metodu, je ona podstatná informace podružná, neboť se denně dozvídáme šokující „podrobnosti“ typu: Bojím se domů, manžel se chová divně. Příjemce si pak celý den okousává nehty hrůzou a ráno běží ke stánku, aby se dozvěděl, zda hrdinka přežila. S dobře vymyšlenou salámovou metou se lze na titulních stránkách držet několik týdnů. Účinný je i takzvaný kontrapříběh – to je celkem jednoduché. Stačí se pozorně podívat, co je zrovna hlavním tématem, tedy co se bulváru týče, a přijít s zcela odlišným příběhem. Pokud se někdo uzdraví z těžké nemoci, je samozřejmě na místě úvaha, zda by

nebylo dobré začít roztrušovat tajné informace o svém zdravotním stavu. Pokud se někdo vdá, ožení nebo naváže novou známost , vyzařuje do světa paprsky spokojenosti a štěstí, pak je nejlepší zbraní partnerská krize, rozvod a podobně. Možná ale stojí za pozornost i další souvislosti. Tak třeba způsob, jakým se toto téma dostane i do takzvaně seriozních médií. Vzpomínám si na příklad, který se odehrál před drahnou dobou v Dánsku. Hlavním hrdinou nebyla poblikávající hvězdička, ale princ. Tak se nějak stalo, že za horké letní noci se bez pyžama ochlazoval u otevřeného okna a někdo ho vyfotil. Vzniklý seriálek pak nabízel dánským redakcím. Všechny, včetně bulvárních, rozhořčeně odmítly něco podobného otisknout. Majitel snímků se tedy vydal trajektem k sousedům do Švédska, kde ho přijali se zájmem (jejich princ to nebyl) a snímky zveřejnili. A tak se konečně dostaly i do dánských novin – neboť ty je otiskly také a to s rozhořčenými články na téma, podívejte, jak se ti Švédové zachovali nepěkně k našemu princi. Podobně se chovají seriozní média leckde. Když už nemohou přímo psát například o rozvodu Ivety Bartošové nebo milence známého politika, dostanou ke svým příjemcům toto téma třeba v podobě rozhořčeného článku o nechutných praktikách bulváru. Celý sloupek čtěte na www.mediar.cz

13


sloupek

Obnošené trendy v re S čím taky jde uspět n

Reklamní blok  Dana RůžičkY 12. 8. 2010

M

luvit o trendech v reklamě je kupodivu stále ještě „trendy“. Jednou kdosi (myslím, že jsem to byl právě já) vtipně podotkl, že trendy jsou jako trenky – stále se mění a přitom jde stále o tytéž. A teď vážně: je potřeba odlišit skutečné trendy v reklamě od trendů reklamních festivalů. Podle festivalových reklamních trendů by se totiž mohlo zdát, že náš byznys brzy zanikne, pokud už to dávno nemá za sebou, neboť agentury se ve svých přihláškách předhánějí, čeho všeho dosáhly úplně zadarmo či za nízký budget. Letošní rok nevyjímaje. To mě ale vůbec neznepokojuje, protože všichni víme, že

13

takto to funguje pouze ve festivalovém reklamním světě. V tom skutečném vám nikdo nic zadarmo nedá a nikdo zadarmo nepracuje (pokud si neuložíte nějaké prachy stranou z nudné, rutinní, ale dobře placené práce pro své důležité klienty a nedáte je do produkce zábavné reklamy, kde vaší cílovkou jsou pouze festivalové poroty a váš kreativní šéf v New Yorku). Pokud bych měl skutečně pojmenovat nějakou aktuální změnu nebo trend v reklamě, pak je to určitě větší vynalézavost. Ta je dnes přímo nezbytná, protože příležitostí, jak oslovit zákazníky, je čím dál víc a peněz čím dál míň. Problém je, že reakce na výskyt těchto nových příležitostí je – zvlášť u nás – velmi chaotická a tak zůstávají proto nevyužity (znáte to: „a udělejte nám taky virál, a taky fejsbůk a nějaká alternativní média – nic to přece nestojí a nějací junioři si to rádi udělají…“). Reklamní, mediální, PR, online a kdoví jaké ještě agentury nespolupracují a tváří se, jako by právě jejich část hrála samostatnou roli v komunikaci. A nebo spolupráci jen předstírají. Jde totiž o byznys a ten se jen těžko propojuje, tak je jednodušší pracovat postaru. Vynalézavost je tak u nás zatím odsouzena pouze k proaktivní – rozu-


www.mediar.cz

eklamě aneb na festivalu v Cannes měj festivalové – reklamě, na kterou si ušetříte prací na nudných kampaních, jež nás denně obklopují v klasických médiích. A aby tyto nezajímavé reklamy fungovaly, tak se v těch samých médiích pouští pořád dokola. A začarovaný kruh je na světě. Těším se, že se někdy dožiju toho, až se nám tento kruh podaří rozetnout. Ale nezoufejme! Je tu ještě jeden náznak trendu, který nám, kreativcům, dává velkou naději. Máte nápad, který je pro klasické médium již poněkud obnošený, ba dokonce trapný? Máte pocit, že jste to už viděli stokrát a nikoho váš consumer insight už nezajímá? Nevadí. Pokud to samé uděláte v jiné, víc trendy kategorii, třeba Media nebo Cyber, a nebo to dokonce na reklamním festivalu přihlásíte do kategorie, kde nevědí co s tím („Tak takový outdoor jsme ještě neviděli. Buď to není outdoor a nebo tomu musíme dát cenu za ambient…“) máte šanci vyhrát třeba i Grand Prix v Cannes. Nevěříte? Jeden příklad za všechny. Možná si pamatujete na ten starý televizní spot na pivo, kde chlapi v hospodě pomáhají kamarádovi různými zvuky předstírat, že je na nádraží, zatímco telefonuje své drahé. Ani mě již dnes nepřijde moc sexy postavit pivní

reklamu na tom, že na to pivo vlastně nemůžu jít a musím si jako typický podpantoflák a lehký alkoholik vymýšlet triky, jak se na něj dostat… Tak dnes je tento nápad přetaven do zvláštního, zvukotěsného teleportovacího zařízení, které bylo instalováno v několika (?) hospodách ve Španělsku, kde si můžete navolit zvuk letiště či dopravní zácpy a zavolat domů, že nejste v hospodě (pivo: Andes, práce: Teletransformer, výsledek: Grand prix za Outdoor (ambient), cena za Media i Promo). Ha ha. Čili vědět, jak svou věc přihlásit a vyhrát, je mimo jiné také dost trendy. Jen na to musíte mít penízky… Poznámka na závěr. Po dlouhé době se v Cannes stalo to, že byla oceněna věc, kterou známe z televize i my v Čechách. A sice televizní spoty pro Old Spice (Grand prix a stříbro). Osobně je mám moc rád a vůbec vše, co natočil režisér, který má tato bizarní dílka na svědomí – Tom Kuntz (vřele doporučuju zhlédnout jeho věci). Televizní kategorie, jako jedna z mála a zcela logicky, totiž ocení i věci, které byly opravdu on air. Konečně se loučím a příště si s Reklamním blokem posvítíme na tureckou reklamu. Chystám se totiž na dovolenou.

14


sloupek

Kašlete na tu holku z jak se stát celebritou

Další rubrika  Miloše Čermáka 13. 8. 2010

S

eděli u vedlejšího stolu a během půl hodiny zvýšili hlasy o pěkných pár decibelů. Prostě klasická hospodská dohadovačka. Ten menší v čepici s kšiltem prohlásil: „Říkám ti, že je to normální pitomá puberťácká pinda!“, zatímco ten druhý s břichem a polorozepnuté košili odpověděl: „Tvoje bába je pitomá puberťácká pinda. Říkám ti, že to celý vymyslely kosmetický koncerny.“ A tak by to mohlo pokračovat donekonečna. Zajímavé na tom bylo, že se ta debata odehrála v Bratislavě a ve slovenštině, avšak řeč byla o nejčerstvější české celebritě. Pokud vás teď napadla severomoravská

15

blondýna, která si roztomile (a rychle) šlape při řeči na jazyk, odpovídá v jistém internetovém videu na dotazy čtenářů svého blogu a vystupuje pod uměleckým jménem Natalia Sadness, pak jste to trefili. I když zas takový div to není, patříte zkrátka mezi půl miliónu lidí, kteří ten klip na YouTube (nebo na Facebooku, případně kdekoliv jinde) v posledních dvou týdnech viděli. A taky je na obálce nejnovějšího čísla Reflexu. Novinář Luděk Staněk uvnitř časopisu vtipně popisuje, jak sám podlehl hvězdném pelu „půlmilionového“ videa, a byl proto poněkud zklamán, když se na schůzku nedostavila žádná nafoukaná rychlocelebrita, ani kreativní tým reklamní agentury, nýbrž kníkající holka z Moravy, vypadající jako své vlastní „oživlé video“. A píše: „Pokud je fenomén Natalia Sadness uměle vytvořený produkt, je to celé zakamuflované na úrovni tajné operace izraelské tajné služby Mossad.“ Čímž tak dal za pravdu muži v čepici s kšiltem. Ale neprozradil jsem mu to, protože jsem do jejich hádky nechtěl vstupovat. Stejně bych je nějakým článkem v papírovém časopise (navíc z ciziny) asi nepřesvědčil.¨ Ve stejném čísle je i text uvažující nad fenoménem internetové slávy.


www.mediar.cz

z obálky. Mám plán, u druhého řádu! Jeho spoluautor Jiří X. Doležal při sbírání materiálů oslovil i mě, a to abych mu pomohl najít odpověď na otázku, jak je něco takového vůbec možné. Konkrétně mi napsal: „Jak Natálie dokázala, že má za měsíc skoro půl miliónu shlédnutí na YouTube? Já celý život poctivě exhibuji a mou návštěvu v Klokánku vidělo na YouTube slabých osm tisíc lidí. Takže v čem to je?“ Zapeklitá otázka! Tak moc jsem o ní přemýšlel, že jsem nakonec ani nestačil v termínu odpovědět. Co mu také říct? Všichni exhibujeme a snažíme se, ale jen někomu to zkrátka vyjde. A v čem je ten trik? Těžko říct. Jisté je, že sociální média vyrábějí celebrity jako na běžícím pásu. Před pár dny se rychlou a velkou senzací stala série fotografií, na níž dívka jménem Jenny oznamuje svým kolegům a především šéfovi (sexistickému debílkovi), že dává výpověď. Vše je přitom popsáno černým fixem na malé tabuli, kterou na fotkách drží v ruce. Je v tom sex, dívka je atraktivní a vtipná. Spousta blogerů se do ní rázem zamilovala. Ale jak se ukázalo o pár dní později, celé to byl podfuk narafičený majiteli serveru, kde byly fotky publikované. Na dotyčnou slečnu byli rázem všichni

naštvaní. Což je možná jedna z podmínek úspěchu. Zhýčkaní a uspěchaní weboví konzumenti si žádají autenticitu. Kdyby Natálii Smutkovou (tak se prý jmenuje?!) platila kosmetická firma, také ji zatratíme. Ale ani to nevysvětluje, proč se právě Natáliino video stalo v první řadě tak populární. Možná žádná správná odpověď neexistuje. Odvrácenou stranou webové rychlopopularity je její pomíjivost. Pokud Natálie nepopadne příležitost za pačesy, tak na ni za pár dní zapomeneme. A když píšu „popadne za pačesy“, je jasné, že nějaké šišlání o prázdninách ji už teď nevytrhne. Jestli bude chtít zůstat senzací, musí v příštím videu rozpárat plyšáka nebo ukázat ňadro. Aspoň jedno. Zřejmě se řítíme do doby, kdy slavní budeme všichni. Kdy se svět médií otočí vzhůru nohama a sláva bude normou, zatímco anonymita něčím mimořádným a pozoruhodným. Přemýšlím o tom v poslední době často a napsal jsem na to téma několik článků. Dnes ještě platí, ža za publicitu se platí. Celý sloupek čtěte na www.mediar.cz

16


Partner serveru Médiář.cz

Vedoucí redaktor Médiář.cz: Ondřej Aust, aust@ppf.cz, 724 831 904 Informace a tiskové zprávy ke zveřejnění zasílejte na aust@ppf.cz, děkujeme. Připravováno ve


7. - 13. 8. 2010