Issuu on Google+

Newport University International Study Center Czech & Slovak

Investování do akciových index diplomová práce

Petr Holub Vedoucí práce: Ing. Viktorie Jane ková, Ph.D. Ostrava, rok 2007


Jméno a p íjmení autora: Název diplomové práce: Název práce v angli tin : Vedoucí diplomové práce: Rok obhajoby:

Petr Holub Investování do akciových index Investment on The Stocks Indexes Ing. Viktorie Jane ková, Ph.D. 2007

Anotace Tato diplomová práce se zabývá problematikou investování do akciových index . V první ásti jsou obsa eny teorie investování, pasivní a aktivní investování a popis akciových index . Druhá ást je praktická. Analyzuji akciové investi ní instrumenty a testuji krátkodobou spekulativní obchodní strategii. Cílem diplomové práce je ov it, zda jsou investice do akciových index vhodnou alternativou investování oproti tradi ním investi ním nástroj m.

Annotation This dissertation deals with problems of investment in stock indexes. The first part includes the theory of investment, passive and active investment and description of stock indexes. The second part is practical. In this dissertation I analyse stock investment instruments and test the short- term investment strategy. The purpose of my dissertation is to verify whether the investment in stock indexes is an acceptable alternative of investment in the contrast to the traditional instruments of investment.

Klí ová slova Akciový index, alternativní investi ní instrument, pasivní investice, aktivní investice, fondy, indexový certifikát, Futures na index, investi ní celek.

Keywords Stock index, alternative investment instrument, passive investment, aktive investment, investment fund, index certificate, futures on index, capital equipment.

2


Prohlá ení Prohla uji, e jsem diplomovou práci Investování do akciových index vypracoval samostatn pod vedením Ing. Viktorie Jane kové, Ph.D. a uvedl v seznamu literatury v echny pou ité literární a odborné zdroje. V Ostrav dne

vlastnoru ní podpis autora 3


Pod kování Na tomto míst bych rád pod koval paní Ing. Jane kové a paní Ing Sasýnové za vst ícný p ístup a odbonou pomoc.

4


Obsah ÚVOD

..7

1 INVESTOVÁNÍ VERSUS RIZIKO

... 8

1.1 VZTAH MEZI VÝNOSY A RIZIKY

.8

1.2 T ÍDY AKTIV 1.2.1 Tradi ní t ídy aktiv 1.2.2 Vzájemné porovnání tradi ních t íd aktiv 1.2.3 Alternativní t ídy aktiv

10 ... 10 12 . 12

1.3 TYPY RIZIK 1.3.1 Systematické a nesystematické riziko 1.3.2 Tr ní riziko - volatilita trhu 1.3.3 Riziko likvidity 1.3.4 M nové riziko 1.3.5 Riziko lidského faktoru

... 14 .. 14 .. 14 . 15 ... 16 .16

2 INDEXOVÉ INVESTOVÁNÍ

. 17

2.1 AKTIVNÍ VERSUS PASIVNÍ INVESTOVÁNÍ

....... 17

2.2 INVESTOVÁNÍ DO AKCIOVÝCH INDEX .. 2.2.1 Historie . . 2.2.1 Sou asný stav 2.2.2 Výhody investování do akciových index ..

20 .. 20 20 .. 21

3 AKCIOVÉ INDEXY

23

3.1 CHARAKTERISTIKA AKCIOVÝCH INDEX

.. 24

3.2 POPIS AKCIOVÝCH INDEX 3.2.1 Dow Jones Industrial

. 27 27

3.2.2 Standard & Poor s 500 3.2.3 Nasdaq Composite 3.2.4 Russell 2000

.. 28 30 ..31

3.3 INDEXY E-MINI 3.4 POROVNÁNÍ AKCIOVÝCH INDEX

32 33

5


4 ANALÝZA INDEXOVÝCH INSTRUMENT 4.1 INDEXOVÉ FONDY ETFs 4.1.1 Charakteristika indexových fond ETFs 4.1.2 Výhody investování do indexových fond 4.1.4 Doporu ené investi ní strategie

. 34 34 .. 35 ...36 38

4.2 INDEXOVÉ CERTIFIKÁTY 4.2.1 Charakteristika indexových certifikát 4.2.3 Výhody investování do indexových certifikát 4.2.2 Doporu ené investi ní strategie

. 39 . 40 43 44

4.3 DERIVÁTY NA INDEXY 4.3.1 Charakteristika futures na indexy 4.3.2 Výhody investování do futures na indexy 4.3.3 Doporu ené investi ní strategie

.. 46 . 47 48 50

4.4 POROVNÁNÍ INVESTI NÍCH STRATEGIÍ 5 NÁVRH INVESTI NÍHO CELKU

... 55 57

5.1 DEFINICE Ú ELU INVESTICE

....... 57

5.2 INVESTI NÍ HORIZONT

. 57

5.3 RIZIKOVÁ TOLERANCE

. 58

5.4 KONKRÉTNÍ NÁVRH INVESTICE

. 58

6 OBCHODOVÁNÍ DOW JONES

.59

P ÍPADOVÁ STUDIE

6.1 POPIS OBCHODNÍ STRATEGIE

..59

6.2 VYHODNOCENÍ ÚSP

.. 62

NOSTI OBCHODNÍ STRATEGIE

ZÁV R

68

ANGLICKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK

... 69

SEZNAM ZKRATEK....

..... 71

SEZNAM VYOBRAZENÍ, GRAF A TABULEK

........... 72

SEZNAM POU ITÉ LITERATURY

......74

SEZNAM P ÍLOH

......75

6


ÚVOD Osmdesátá léta minulého století z pohledu investora znamenala rozkv t akciových trh a p evá ná ást investic sm ovala do akcií a aktivn spravovaných podílových fond . V druhé polovin devadesátých let objemy obchod stoupaly stále rychlej ím tempem a s p ílivem nových pen z do akciových trh nar stala i hodnota jednotlivých emisí. Zejména v oblasti technologií byl zaznamenán "investi ní boom". V tomto období ani tolik nezále elo, do jakých titul investor vlo il prost edky, tr ní trend byl siln r stový a vyd lat na akciích mohl tém ka dý. V roce 2000 v ak nastal v r stovém trendu zlom, do trhu p estaly plynout nové peníze, trend se prudce zbrzdil, trh za al stagnovat. Mnoho ú astník akciových trh dodnes dr í draze nakoupené akcie v o ekávání, e se situace na kapitálových trzích zlep í. Polo me si tedy základní otázky: Existují investi ní instrumenty, s kterými m e investor participovat i na klesajících nebo stagnujících trzích? Existuje bezpe ný zp sob investování, ani by se musel investor spoléhat pouze na znalost a výkonnost portfolio managera investi ního fondu? Pokud existují alternativní investice, mohou konkurovat nebo dokonce nahradit tradi ní t ídy aktiv, jakými jsou akcie nebo podílové fondy? V diplomové práci se budu zabývat rozborem tradi ních investi ních p ístup a jejich vztahu k nov vznikajícím alternativním mo nostem investování. Chci poukázat na sou asný patn fungující a nákladný investi ní aparát kolektivního investování a nabídnout investorovi výhody investování do sofistikovan j ích, mén známých investi ních instrument . V první ásti diplomové práce popisuji vztahy mezi výnosy a riziky, rozd lení t íd aktiv, popisuji tradi ní aktivní investi ní p ístupy ve vztahu k pasivním, seznamuji investora s výhodami investování do akciových index . V druhé ásti diplomové práce podrobn analyzuji indexové investi ní instrumenty, porovnávám jejich výkonnost, likviditu, rizika a popisuji co by m l obsahovat investi ní celek. V záv re né ásti diplomové práce je uvedena p ípadová studie - strategie obchodování futures. Na obchodní strategii ov uji její pou itelnost v praxi. Vyhodnocení obchodní strategie zahrnuje parametry, jako je výkonnost, volatilita a likvidita. B ný investor by se m l po seznámení s touto diplomovou prací zorientovat v oblasti alternativního investování do akciových index . Investor bude mít mo nost seznámit se s teoriemi významných osobností jakými jsou Harry S. Markowitz, Alfred Winslow Jones, Dr. Van Tharp, A. Cowles, Burton Malkiel a dal í.

7


1 INVESTOVÁNÍ VERSUS RIZIKO Investi ní innost spo ívá v tom, e skupina investor vlastní volné finan ní prost edky, které jimi nejsou spot ebovány. Investo i jsou ochotni v daném okam iku investovat volné prost edky ve prosp ch dlu ník , kte í mají v danou chvíli prost edk nedostatek. Mezi investory a dlu níky vzniká v itelský vztah investo i o ekávají, e se jim v budoucnosti od dlu ník navrátí jejich prost edky zhodnocené o tzv. výnosy. Na téma investování byla napsána celá ada knih. Investování, a zejména investování na kapitálových trzích, je v eobecn pova ováno za lukrativní obchod a snadné získání zna ného bohatství. Ne v ichni laikové si v ak uv domují, e p eva ující ást burzovních hrá obchodovala neúsp n , proto e s vidinou vysokých výnos je spojeno také vysoké riziko, o kterém se ji tolik nehovo í. Existence rizika je p itom zásadním faktorem, který by m l investor brát v potaz.

1.1 Vztah mezi výnosy a riziky Ve keré výnosy jsou spojeny s ur itou mírou rizika a platí zde vztah p ímé úm ry, tedy vy ího výnosu lze dosáhnout, ale s tou podmínkou, e jsme ochotni podstoupit vy í riziko (viz. obrázek .1).

Obrázek .1: Vztah výnosu a rizika

Zdroj: Kohout, P.: Peníze, výnosy a rizika.

Hovo íme-li o bezrizikové investici, pak máme na mysli investici, která postrádá pouze jeden z mo ných druh rizika1. Nap íklad bankovní vklad u státem garantované banky m e být pova ován za bezrizikovou investici, p esto investici není mo né ochránit 1

Kohout,P.: Peníze, výnosy a rizika. Praha, Ekopress 1998. ISBN 80-86119-06-8

8


p ed inflaci. Z grafu není patrné, e existují r zné typy rizik, z nich ne v echny jsou spojeny s výnosy. Riziko lze chápat jako mo nost ztráty vlo eného kapitálu. Lze íci, e investice je aktivum, které p iná í svému majiteli tok d chod , tento tok d chod m e být i záporný 2 (záporný tok d chod neboli ztráta je d sledkem existence rizika).

Je d le ité si uv domit dv podstatné zákonitosti: 1. Vy adujeme-li vysoké výnosy, musíme podstoupit vysoké riziko 2. Podstoupíme-li vysoké riziko, nemáme ádnou záruku, e dosáhneme vysokých výnos .

Výnos a riziko spolu úzce souvisí, existuje mezi nimi tém p ímá úm ra.Ur itá, r zn vysoká míra rizika doprovází ve keré obchody na kapitálových trzích. P i spokojení se s nízkým výnosem m eme kalkulovat s nízkou mírou rizika. Najdeme-li výnosov i rizikov vhodnou investi ní p íle itost, m li bychom také zkoumat její likviditu. Likvidita sice nemá p ímou vazbu k ostatním veli inám jako je výnos a riziko, p esto je ned le it j ím faktorem návratnosti investice. Tak nap íklad hotové peníze na bankovním ú tu m eme pova ovat za nejlikvidn j í. Likviditu z obchod na kapitálových trzích ovliv ují nap . termíny splatnosti, aktuální tr ní nabídka a poptávka apod.

Výnos Investici ovliv uje celá ada rizikových faktor a nelze s p esností ur it, zda o ekávaného výnosu bude dosa eno. Také platí, e r zné investi ní instrumenty p iná í rozdílné zhodnocení investice.

Riziko Riziko lze chápat jako pravd podobnost, e nebude dosa eno o ekávaného výnosu, nebo m e dojít k ur ité mí e znehodnocení investice.

Likvidita Likvidita znamená rychlost s jakou jsme schopni p em nit na i investici zp t na pen ní prost edky. Vysoká likvidita p edstavuje snadnou obchodovatelnost. Za nejlikvidn j í investici lze pova ovat nap . bankovní vklad.

2

ámský, F.: Teorie portfolia. Brno, MU v Brn 2001. ISBN 80-210-2509

9


1.2 T ídy aktiv Základem investi ního rozhodování je výb r vhodného investi ního aktiva. Investi ní aktiva jsou rozd leny na jednotlivé t ídy aktiv (asset classes). Investor se zpravidla rozhoduje pro takovou t ídu aktiv, která nejlépe vyhovuje po adavk m na o ekávaný zisk, míru rizika apod. Mezi tradi ní t ídy aktiv pat í akcie, dluhopisy, hotovost a nemovitosti. Existují také alternativní t ídy aktiv. Mezi alternativní t ídy aktiv pat í deriváty a hedge fondy.

1.2.1 Tradi ní t ídy aktiv

Nástroje pen ního trhu Nástroje pen ního trhu jsou dluhopisy se splatností do jednoho roku, bankovní termínované vklady a státní pokladni ní poukázky. Nástroje pen ního trhu jsou charakteristické svoji krátkodobou povahou , nízkou úrokovou citlivostí a ni ím rizikem.

Dluhopisy Dluhopisy reprezentující závazek emitenta splatit ur itou pen itou ástku a ur itý úrok ve stanovené dob splatnosti. Investice do dluhopis sebou nese obvykle ni í riziko ne investice do akcií. Majitel dluhopisu má výhodn j í postavení ne akcioná i p i zru ení spole nosti. V p ípad , e spole nost není schopna splnit závazky a nevyplatí investorovi ve sjednaný termín p j enou ástku, m e být majetek spole nosti prodán a z výnosu zaplacena pohledávka. Státní dluhopisy jsou pom rn jistou investicí z hlediska splacení jistiny, proto e zde je dlu níkem vláda nebo m sto.

Krátkodobé státní pokladni ní poukázky (Treasury Bills) Doba splatnosti mén ne 1 rok. Jsou pova ovány z hlediska rizika za nejbezpe n j í investici. Jejich splacení je zaru eno státem, který je emituje prost ednictvím centrální banky nebo jiné instituce.

St edn dobé státní dluhopisy (Treasury Notes) Doba splatnosti 1-10 let. Mají podobnou charakteristiku jako pokladni ní poukázky, li í se zejména délkou splatnosti. Práv n kolikaletá doba dr ení dluhopisu z n j iní rizikov j í nástroj. Hodnota dluhopis s fixním kupónem nep ímo úm rn reaguje na zm nu vý e úrokových m r. Budou-li tedy úrokové míry dlouhodob r st, hodnota dluhopisu bude klesat. ím del í je doba splatnosti dluhopisu, tím v t í je toto riziko.

10


Dlouhodobé státní dluhopisy (Treasury Bonds) Doba splatnosti 10-20 let. Obdobná charakteristika jako p edcházející dluhopisy, li í se op t dobou splatnosti, která investici iní více rizikovou. Dlouhodobé dluhopisy jsou vhodnou investicí pro poji ovny nebo penzijní fondy, které mají pot ebu alokovat sv j majetek na desítky let.

Akcie Akcie vyjad uje ú ast na akciové spole nosti. Akcioná se stává spolumajitelem spole nosti a má nárok na podíl ze zisku, který se nazývá dividenda. V t ina investor doufá v zisk z rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou akcií. Akcioná m e vyd lat nejen na vyplacených dividendách, ale také na výhodném prodeji akcií za cenu vy í, ne za jakou je nakoupil. I kdy dlouhodob vykazuje akciový trh rostoucí trend, v krátkém období m e zna n oscilovat. Za átek "nadvýkonnosti" malých small-caps3 spole ností se tém t sn kryje se splasknutím bubliny na akciových trzích v roce 2000. Od té doby se firmy s ni í kapitalizací dokázaly s propadem trhu vyrovnávat mnohem lépe. B hem celé doby poklesu trhu, tzn. a do za átku roku 2003, ztratily velké spole nosti, large-caps4 v eurovém vyjád ení 57 % (viz graf .1).

Graf .1: Vývoj malých a velkých spole ností, 2001

Zdroj: mediální agentura Reuters, 2006

3 4

small-caps spole nosti s malou tr ní kapitalizací large-caps spole nosti s velkou tr ní kapitalizací

11

2006


T ída nemovitostí a ostatních cenných p edm t Do této skupiny aktiv spadají nemovitosti a jiné v cné hodnoty (nap . um lecké sbírky).Výhodou investice do t chto aktiv je ochrana p ed inflací, proto e jejich hodnota obecn s asem roste.

1.2.2 Vzájemné porovnání tradi ních t íd aktiv

Ní e uvedená tabulka . 1 uvádí výnos a riziko jednotlivých t íd aktiv v létech 1970-1998. Z tabulky je patrné, e výnosy v mlad í period jsou vy í, v n kterých p ípadech dokonce p i ni ím riziku. Nicmén , i zde je nutno zohlednit vliv inflace, která byla v USA v letech 1970-1998 na úrovni 5,23%. S tímto v domím, pak m eme konstatovat, e reálné výnosy large-caps akcií z staly p ibli n stejné, u small-caps akcie poklesly a u v ech typ státních dluhopis vzrostly.

Tabulka .1: Výnosy vybraných t íd aktiv v letech 1970-1998

Aktivum 30ti denní poklad. Poukázky USA 5ti leté státní dluhopisy USA 20ti leté státní dluhopisy USA Akcie velkých spole ností USA Akcie malých spole ností USA Drahé kovy REITs

Výnosy v % 6.75 9.03 9.66 13.47 13.62 10 13

Sm r.odchylka v % 2.61 6.62 11.58 15.94 22.58 43 17

Pozn.: Pr m rná ro ní inflace USA v letech 1970-1998: 5,23%. Zdroj: Bernstein, William J.: The intelligent asset allocator: how to build your portfolio to maximize returns

1.2.3 Alternativní t ídy aktiv V sou asné dob se stále ast ji setkáváme s alternativními t ídami investic. Ty asto mohou nabízet anci na dobré zhodnocení v krátkodobém i dlouhodobém investi ním horizontu. Na rozdíl od klasických t íd aktiv, jako jsou vý e uvedené nástroje pen ního trhu, dluhopisy a akcie, mají alternativní t ídy aktiv odli ný rizikový profil a jsou vhodné pro informované a zku en j í investory.

12


Deriváty a certifikáty Deriváty a certifikáty jsou finan ní nástroje zalo ené na podkladovém aktivu. Hodnota derivátu a certifikát se odvíjí od hodnoty podkladového aktiva. Podkladové aktivum m e být nap íklad obligace, akcie, burzovní index, zem d lská komodita a pod. Mezi základní typy finan ních derivát pat í futures. Pro futures kontrakty je typické dne ní závazné uzav ení smlouvy na dodání ur ité komodity za ur itou cenu s platbou p i dodáni zbo í. V diplomové práci se budu zabývat finan ními deriváty, futures kontrakty, jejich podkladovým aktivem je finan ní nástroj. Dnes se b n obchodují finan ní futures zalo ené na m nách, dluhových nástrojích i indexech. Podkladovým aktivem se tedy stává cizí m na, pokladni ní poukázka, obligace nebo index.

Hedge Funds První hedgeový fond zalo il americký finan ník Alfred Winslow Jones5 v roce 1949. Základem fungování hedge fondu nejsou prognózy o budoucí hodnot t ch i on ch akcií, nýbr analýza pohybu jejich cen na trhu. Zisky fondu jsou etablovány z rostoucích i klesajících trend . Fond dr í dlouhé pozice, u nich se v p ípad r stu trhu dá p edpokládat rychlej í vzestup, a jistí se p itom krátkými pozicemi, u nich v p ípad poklesu celého trhu o ekává rychlej í propad. Ke zvý ení zisk je p itom vyu íván pákový efekt. Fond generuje slu ný zisk bez ohledu na to, jestli jde trh nahoru nebo dol . Hedgeové strategie se zna n rozrostly a lze je uplatnit nejen p i obchodování s cennými papíry, ale také v oblasti m nových kurs nebo p i investicích, které se zam ují na vývoj a rozdíly úrokových m r. P ibylo také finan ních instrument i matematických model , které umo ují vyladit p íslu né strategie tém k dokonalosti. Hedgeové fondy jsou zam eny na movit j í klientelu. Relativn vysoký objem minimální investice p edpokládá ú ast "uv dom lých" investor , kte í jsou schopni posoudit kvalitu správc a zodpov dn zvá it riziko spojené s investováním do jejich produkt . Mana e i hedgeových fond si ú tují pouze minimální procento z objemu spravované investice, ale dvacet i více procent z dosa eného výnosu.

5

Alfred Winslow Jones - reportér asopis Fortune, který nejprve publikoval lánek o své hedgeové investi ní strategii. V roce 1949 nabídl svým klient m mo nost investovat do akcií s maximální volností a flexibilitou.

13


1.3 Typy rizik Jak jsem uvedl v kapitole 1.1 Vztah mezi výnosy a riziky, platí: ím v t í výnos investor po aduje, tím v t í riziko musí podstoupit. Výnos bez rizika není mo ný. Tento základní protism rný vztah je základem investi ního rozhodování. Nejsou v ak vyjád eny v echny druhy rizika, které jsou s výnosy spojeny. Podívejme se proto blí e na rizika, která by nás mohla zajímat ve vztahu k investování do burzovních index .

1.3.1 Systematické a nesystematické riziko Systematické riziko vyplývá z celkového ekonomického vývoje a postihuje v echny subjekty. Jedná se o globální riziko ovliv ované prost edím, v kterém se investo i pohybují, výkonem ekonomiky, vývojem makroekonomických ukazatel . Je otázkou, zda m e investor systematické riziko ovlivnit. Pokud se investor rozhodl vlo it prost edky pouze do domácích aktiv, platí, e systematické riziko nelze diferencovat. Ke sní ení systematického rizika musí investor zahrnout do svého portfolia i zahrani ní aktiva6. Naproti tomu existuje nesystematické, jedine né riziko, které postihuje pouze ur ité subjekty. Rizikovost investice do zna né míry závisí na p ístupu investora k investici a riziko m e investor do zna né míry ovlivnit, sní it. P edpokladem je správná volba investi ního instrumentu a rozlo ení rizika prost ednictvím diverzifikace.

1.3.2 Tr ní riziko - volatilita trhu Existuje celá ada rizik a zp sob jejich m ení. Mimo ádné postavení mezi riziky má volatilita. Volatilita zachycuje cenový pohyb akcií, komodit, m n, obligací, nebo jiných obchodovatelných aktiv. Volatilita je vychylování kurzu od jeho vnit ní hodnoty. Volatilitu lze vypo ítat jako druhou odmocninu z rozptylu podle následujícího vzorce:

ri skute ná výnosnost i-tého cenného papíru ri ... o ekávaná výnosnost i-tého cenného papíru investorem pi

6

... pravd podobnost, e výnosnost (náhodná veli ina) nabude hodnoty ri

Musílek, P.: Trhy cenných papír . Praha, Ekopress 2002. ISBN 80-86119-55-6

14


Výsledek výpo tu volatility z historických dat v ak z stává pouze odhadem volatility budoucí. Potí e p i interpretaci volatility, jako m itelné veli iny rizika nastávají, kdy si uv domíme, e investici ovliv ují dal ích rizikové faktory. M eme si polo it otázku, pro má tedy volatilita výsadní postavení v m ení rizik, kdy jsou s m ením takové potí e? Dva výcar tí v dci, Martin Drummen a Heinz Zimmermann, provedli analýzu volatility u 4300 akcií z jedenácti vysp lých evropských zemí a do li k záv ru, e na volatilitu p sobí r zné vlivy (viz tabulka .2).

Tabulka .2: Procentuální vyjád ení vliv p sobících na volatilitu

Vliv m nových kurs

Vliv sv tových akciových index

evropských akciových index

Vliv odv tvov. akciových index

Vliv národn. akciových index

Nevysv tleno

1.7%

10.8%

8.1%

9.2%

19.1%

51.1%

Zdroj: Drummen M.,Zimmermann H.: The Structure of European Stock Returns. Financial analysts Journal, July-August 1992

Z tabulky je patrné, e na volatilitu p sobí p eva ující podíl dosud nevysv tlitelných vliv . Významným faktorem, který ovliv uje volatilitu je pohyb národního akciového indexu.

1.3.3 Riziko likvidity

Existují aktiva u kterých je stanovena smluvní podmínkami odkupu, nap íklad termínovaný vklad, výpov dní lh ta u vkladních kní ek, atd., ale ve v t in p ípad je stupe likvidity aktiva determinován poptávkou a nabídkou po n m. Mezi nejlikvidn j í aktiva m eme za adit deriváty a akcie. Tyto aktiva lze p em nit bez v t ích ztrát na hotovost. R zné trhy mají r zný stupe likvidity. Komoditní nebo akciový trh má v t í likviditu ne trh s nemovitostmi.Zákonit pak nejv t í likviditu mají hotové peníze. Naopak na druhé stran eb í ku likvidnosti najdeme nap . nemovitosti. V n kterých p ípadech se mohou ur ité nemovitosti stát nezpen itelné, tj. mají minimální (tém nulovou) likviditu. S rostoucí lukrativností objektu i atraktivitou lokality roste i poptávka po nich, a tím i jejich likvidita. Ka dý investor by m l ve svém investi ním portfoliu dr et aktiva s rozdílnou likviditou. Ur itou ást prost edk by si m l ponechat jako finan ní rezervu, a to bu v podob hotových pen z nebo vysoce likvidních aktiv.

15


1.3.4 M nové riziko

M nové riziko ( id eji kurzovní riziko) je druh rizika vznikajícího zm nou kurzu jedné m ny v i jiné m n . Kdy investo i a firmy dr í statky i provád jí obchodní operace nap í hranicí m nových oblastí, vystavují se m novému riziku. Zejména vysoká asová hodnota m e zvý it kurzové riziko. Z vý e uvedených d vod jsou tedy investice s vysokou asovou hodnotou riskantní. Riziko lze redukovat asovanou investicí. Investujeme v dob , kdy se kurz vyvíjí výhodn . U dlouhodobých certifikát nelze kurzové riziko podce ovat, naopak u krátkodobých spekulacích s deriváty je kurzové riziko zanedbatelné.

1.3.5 Riziko lidského faktoru

U rizikov j ích investic existuje riziko selhání lidského faktoru. Spekulativní investice, nap . do derivát nebo certifikát jsou zalo eny z edesáti procent na psychologii obchodování, z t iceti procent na Money-Managementu7 a deseti procent na investi ní strategii8. astou chybou nezku ených investor je podléhání náladám trh a neochota vyrovnat se s krátkodobou ztrátou investice. Selhání lidského faktoru se projevuje ukvapenými investi ními rozhodnutími ve snaze m nit portfolio, narovnávat ztráty investice. Iracionální chování investora m e vést k hlub ím finan ním ztrátám. P edcházet riziku selhání lidského faktoru lze pouze pevn stanovenými investi ními pravidly. Ty podrobn definují podmínky vstup a výstup z trh . Vytvo ení pevných obchodních pravidel si vy aduje obchodování s deriváty. Naopak u dlouhodobého pasivního investování je riziko selhání lidského faktoru zanedbatelné a není nutné se obchodními pravidly zaobírat.

7 8

Money-Management komplexní systém ízení rizika investice Dr. Van Tharp: aktivní obchodník s deriváty, autor knihy Trade your way to financial freedom

16


2 INDEXOVÉ INVESTOVÁNÍ 2.1 Aktivní versus pasivní investování V minulých létech bylo investování na kapitálových trzích pom rn velmi jednoduché. D le ité bylo n jakým zp sobem investovat nebo jednodu e vlastnit n jaké akcie - jejich kurzy neustále rostly. Stagnace a následný pokles v ak ukon il tuto burzovní euforii a zni il mnoho miliard investovaného kapitálu. Utrp né ztráty nejsou d sledkem pouhého "osudu", nýbr také toho, e mnoho investor své finan ní prost edky patn investovalo. Nelze se tedy spoléhat pouze na rostoucí kurzy, nýbr p im eným zp sobem p izp sobit o ekávané výnosy a rizika jak tr ním náladám, tak i individuálním cíl m a p áním. Ji v roce 1969 napsal americký ekonom a pozd j í nositel Nobelovy ceny ekonom Harry S. Markowitz "Správná volba investi ního instrumentu investor m nabízí jak anci na výnos tak i zaji t ní proti mo ným budoucím rizik m9". S klasickými investi ními produkty jako jsou fondy nebo akcie lze podle teorie Harryho S. Markowitze dosáhnout zisku s t mito"p ímými" investi ními produkty, jen pokud kurzy porostou. P i dlouhodobé stagnaci nebo na klesajících trzích se va e investice nezhodnotí. Pokles na trzích vám dokonce zp sobí ztráty. Jak ukazuje historie, jen málokterým finan ním expert m se poda ilo dlouhodob dosahovat nadpr m rných zisk . Jen za poslední desetiletí se analytici pokou ejí nalézt strategii, je by jim zajistila úsp ch na burze, to bylo ale dop áno jen n kolika z nich. Pro je tomu tak? Byly napsány desítky knih zabývajících se tím, jak vyzrát nad trhem, jak zvolit správný druh investice . P i hledání strategie alokace aktiv jsme stále na za átku. Je tedy na míst polo it si otázku, zda taková strategie v bec m e fungovat. Metody Stock Picking10 a Market Tining11 se zabývají postupy, jak u finan ních aktiv zjistit potenciáln výnosové tituly a do nich pak alokovat prost edky. Nicmén , o stejnou v c se sna í v t ina investor . Cena je ale pouze objektivní veli ina a v ka dém okam iku v sob zahrnuje v echny informace minulé, sou asné i p edpokládané budoucí. Má aktivní vyhledávání výnosových p íle itostí a tr ních skulin na efektivním trhu smysl? D vody, pro se drobní investo i rozhodují investovat své prost edky do aktivn spravovaných fond a akcií je podle Musílka12 celá ada: efektivní diverzifikace portfolia, úspory, mo nost vybírat ze iroké palety investi ních instrument , jednoduchost, pohodlnost a profesionální správu investice atd. Tyto argumenty vypovídají o psychologii drobného investora. Laik nemá zájem trávit as studiem finan ních výkaz , kterým nerozumí. Tuto innost p enechá profesionál m . Investor chce s nízkým rizikem vysoký výnos a v í, e profesionálové mu jsou schopni toto zajistit.

9

Wall Street 1969, lánek s názvem "Portfolio Selection" stock picking vytipování a nákup outperformance titul (slibujících nadpr m rný výnos) 11 market timing p edpovídání zm n trendu v ase a na jejich základ nákup/prodej titul 12 Musílek, P.: Trhy cenných papír . Praha, Ekopress 2002. ISBN 80-86119-55-6 10

17


V t ina investor v í, e jedin manager fondu je schopen kvalifikovan eliminovat riziko a zajistit o ekávané zhodnocení prost edk . Abychom mohli m it výkonnost aktivn spravovaných fond , je t eba stanovit srovnávací kritérium, tzv. benchmark13. Pro tento ú el je vhodné pou ít renomovaný globální index, který de facto poskytuje informaci o pr m rném zhodnocení, kterého m e investor na trhu dosáhnout. Následující graf . 2 zachycuje výkonnost evropských akciových fond v porovnání s výkonnosti indexu. Z grafu je patrné, e za posledních deset let nedosahují aktivn spravované akciové fondy ani z poloviny takového r stového potenciálu jako pasivní index.

Graf . 2: Porovnání výkonnosti aktivn spravovaných fond s indexem

Zdroj: ZERTIFIKATEJOURNAL 2006

13

Pro evropský akciový trh byl jako srovnávací index pou it STOXX50

18


Pro aktivn spravované fondy zaostávají za p íslu ným benchmarkem?

Ni í výkonnost aktivn spravovaných fond popisuje Svoboda14 :

1. Statistická nevyhnutelnost - nulové rozd lování zisk Hodnota indexu slo eného z tém v ech titul na ur itém trhu má pr m rné zhodnocení, pak musí polovina ú astník trhu dosahovat nadpr m rného zhodnocení, druhá polovina v ak podpr m rného. Více ne polovina fond je podpr m rn výkonná. Je v této úvaze chyba? (vysv tlení v bod 2.)

2. Vysoké transak ní náklady u aktivních strategií Aktivní správa fondu je nákladná. Investice jsou spojeny s velmi astým podáváním obchodních p íkaz (manage i jsou koleni pro to, aby dokázali rychle rozeznat zm ny trend , reagovat na nové informace, odli it outperformance tituly od podpr m rných), fondy mají adu výdaj souvisejících s personálními náklady, náklady za správu cenných papír , provozními náklady, vnit ní vybavení fondu výpo etní technika apod.Tyto vynalo ené prost edky, na kterých spo ívá po adavek vysoké likvidity, nemohou být zhodnocovány a sni ují výkon fondu.

3. Efektivita kapitálových trh Základním p edpokladem je, e indexy kopírují rozvinuté kapitálové trhy. S touto my lenkou poprvé p i el A. Cowles, který analyzoval investi ní doporu ení p edních brokerských firem, poji oven a jiných institucí. Ve své studii Cowles zjistil, e aktivní strategie praktikovaná zkoumanými subjekty nebyla s to p ekonat tr ní index.

4. Nediverzifikovaná portfolia Aktivn spravované fondy nejsou schopny odstranit nesystematické riziko, proto e nedostate n diverzifikují portfolio. Aktivn spravovaný fond investuje maximáln do dvaceti rozdílných akcií. Hlavním cílem aktivn spravovaného fondu je nacházet tr ní p íle itosti, které slibují nadpr m rné výnosy a takových je velmi málo.

14

Svoboda, M.: Indexové investice. Brno, Dimension 2001. ISBN 80-238-7634-1

19


2.2 Investování do akciových index 2.2.1 Historie V edesátých letech n kolik v dc teoreticky dokázalo, e optimální investicí je portfolio, které odpovídá struktu e tr ního indexu. Investo i tuto teorii dlouhou dobu ignorovali. A v posledních n kolika letech obliba pasivního investování do burzovních index stoupá. Indexové produkty pravideln p ekonávají 80 a 90 procent svých aktivn ízených konkurent . Poprvé v roce 1973 uznávaný profesor Burton Malkiel p i el s teorií: Koupit a dr et stovky akcií, ze kterých jsou sestaveny tr ní indexy, se zdá být pravd podobn nejlep í investi ní strategií jak pro individuální investory, tak i pro institucionální investory15. as mu dal za pravdu, proto e tr ní indexy pravideln p ekonávají a 90% aktivn ízených podílových fond . Pokud mana e i aktivn spravovaných fond dosahují nadpr m rných výsledk , d je se tak pouze krátkodob . Dlouhodob výkonnost fond klesá. Zjistilo se, e profesionální portfolio mana e i nejsou schopni soustavn p ekonávat trh.

2.2.2 Sou asný stav Pro je výkonnost indexových produkt lep í ne aktivn spravovaných fond ? Indexové produkty jsou charakteristické nízkými náklady na provoz, tzv. transak ní náklady. Aktivní správa portfolia je zalo ena na p edpokladu, e investi ní mana er je schopen být soustavn lep í ne trh. Index naproti tomu vyjad uje agregované znalosti, zku enosti a inteligenci v ech ú astník trhu. Je p íle itostn mo né nad trhem vyzrát, ale tém nemo né nad ním trvale vít zit. Postupem asu si investo i pokládali otázky, za co jsou mana e i aktivn spravovaných fond placeni? Pro je výkonnost aktivn spravovaných fond tak nízká? Investo i tedy za ali v novat teoriím profesora Malkiela podstatn v t í pozornost. V investi ní praxi se za ínají projevovat nové pohledy na investování. Mezi inovace lze za adit i ir í spektrum indexových produkt . Ty lze rozd lit na indexové akcie, certifikáty a deriváty. Tyto instrumenty spojuje my lenka participace na podkladovém aktivu jako nejlep í mo ná investi ní strategie. Musíme v ak dodat, e podkladovým aktivem jsou indexy nebo i baskets16. V íjnu 1997 byla zve ejn na renomovanou agenturou Morningstar výkonnost indexového fondu Vanguard Index 500 , kdy fond v t íletém horizontu p ekonává aktivn spravované fondy o 91% a v horizontu deseti let o 87% (viz tabulka .3). Jen st í lze nalézt praktický argument, který by hovo il ve prosp ch aktivn spravovaných fond .

15

Malkiel, B. G.: A Random Walk Down Wall Street. The Best Investment Advice for the New Century, New York: W. W. Norton, 1999 16 Baskets - individuáln vytvo ený akciový ko

20


Tabulka .3: Výkonnost fondu Vaguard Index 500

Období

Pr m rný ro ní výnos (%)

12 m síc 3 roky 5 let 10 let

34.37 29.56 20.44 16.96

Procento fond s ni výnosem (%)

ím

80 91 85 87

Zdroj: Morningstar

Pasivn ízené portfolio je zpro t no od placení mana erských poplatk . Vysv tlením lep í výkonnosti indexových investic prost ednictvím ni ích náklad v ak nejsou objasn ny v echny otázky. Spole nost Lipper, která se zabývá hodnocením výkonností fond zjistila, e i po odstran ní mana erských poplatk (transak ních náklad ) u aktivn spravovaných fond , tyto nedosahují ani poloviny výkonnosti jako indexy. Pro se tedy pasivní indexové investování nestane p evládající strategií investor . Vysv tlení m eme nalézt snad jen v lidské psychice. Lidé zkrátka obecn up ednost ují aktivitu p ed pasivitou, jen st í p ipou t jí, e m e být pasivita nicned lání lep í ne aktivita. V dy p ece u na i prad de kové v d li, e peníze se musí to it. Záv rem lze íci, e pasivní investování do burzovních index má oproti tradi ním investi ním p ístup m adu výhod. V následující kapitole se zmíním o hlavních výhodách investování do burzovních index . Pokud investor dnes nakoupí index a dr í po dobu jednoho roku, je pravd podobnost 55 %, e se investice kladn zhodnotí. Bude-li investici dr et po dobu p ti let, ance na zhodnocení budou dv ku jedné17.

2.2.3 Výhody investování do akciových index

Jednoduchost Nákupem pouze jediného burzovního indexu se m e investor podílet na hodnotovém vývoji akciového indexu, komplexn p enést do své investice profesionální investi ní strategie nebo spekulovat na vývoj nad jných obor .

17

Kohout, P.: Peníze, výnosy a rizika. Praha, Ekopress 1998. ISBN 80-86119-06-8

21


Transparentnost Na rozdíl od fond zná investor krom nákupní ceny v dy i tr ní cenu finan ního instrumentu ve kterém se anga uje. Informace o aktuální hodnot burzovního indexu získá investor prakticky okam it , hodnota se dá velmi lehce p ekontrolovat. Likvidita Burzovní indexy jsou obchodovány p ímo na burze a mají vysokou likviditu. Nákup nebo prodej aktiva probíhá b hem n kolika sekund.

Výnosový potenciál U futures kontrakt na burzovní index se nabízí n kolikrát vy í zhodnocení ne ostatní typy finan ních aktiv, ov em za podmínky podstoupení adekvátn vysokého rizika. Zále í p itom na investorovi, jakou míru rizika je ochoten podstoupit.

Univerzálnost U futures kontrakt na burzovní index je mo né participovat nejen na rostoucím, ale také na stagnujícím nebo klesajícím trhu. Konzervativní investo i nemusí platit náklady, které jsou spojené s aktivním obchodováním ("trading").

Stabilita systému Mark-to-the-market zaji uje vypo ádání v em subjekt m trhu, nelze akumulovat ztráty. P sobení pákového efektu

U futures kontrakt na burzovní index s relativn malou po áte ní investicí lze obchodovat n kolikanásobn v t í objem podkladového aktiva.

Transak ní poplatky Transak ní poplatky jsou výrazn ni í ne p i obchodování s klasickými akciemi nebo fondy.

22


3 AKCIOVÉ INDEXY Akciové indexy vznikly za ú elem m ení celkové situace na akciových trzích. Akciový index vypovídá o vývoji trhu. Prost ednictvím akciového indexu získává ú astník trhu informaci o tom, jak si trh s cennými papíry vede. Index slou í k jednoduchému porovnávání konkrétní investice s vývojem daného trhu. P esto e mají indexy pom rn zna nou publicitu, pouze málo lidí ví, co skute n znamenají. Ka dý index by m l mít tyto základní vlastnosti:

Reprezentativnost Vybraný vzorek akcií a cenných papír obsahuje pokud mo no v echny d le ité cenné papíry daného trhu.

Váha indexu Ka dý cenný papír má v p íslu ném indexu svou váhu, která odpovídá podílu tr ní hodnoty tohoto cenného papíru na v ech cenných papírech v daném indexu

P ehlednost Index je vyjád en v jednotkách, které jsou p ehledné a podávají základní informace.

Ka dá burza, i mimoburzovní trh má sv j index. Indexy lze rozd lit na výb rové, ty obsahují pouze ur ité akcie, a indexy souhrnné obsahují v echny akcie dané burzy. Nejznám j ím výb rovým indexem je Dow Jones Industrial. Index zahrnuje akcie t iceti p edních firem obchodovaných na newyorské burze. P íkladem souhrnného indexu je index Nasdaq Composite. Ten zahrnuje v echny akcie obchodované na trhu Nasdaq. Indexy mohou být propo ítávány jako cenov vá ené, kde hodnotu indexu ovlivní pouze cena akcií zde zahrnutých, nebo mohou být vá eny podle tr ní kapitalizace, kde krom ceny akcií ovlivní hodnotu indexu i po et akcií v ob hu. V mé diplomové práci se budu zabývat pouze ty mi vybranými sv tovými akciovými indexy. D vodem, pro jsem vybral ty i konkrétní akciové indexy je dlouhodobá obchodní tradice, vysoká likvidita, nízká míra volatility a iroké spektrum indexových investi ních instrument .

23


3.1 Charakteristika akciových index Akciový index je statistickou veli inou, která vypovídá o mí e zm n v portfoliu akcií reprezentujících ást akciového trhu nebo trh celý. Akciové indexy udávají zm nu pr m rných kurz vybraných akciových titul za ur ité období a tím umo ují následné srovnávání hodnot indexu v ur itém ase. Tím zna n zjednodu ují analýzu finan ních trh , které obsahují velké mno ství subjekt . Pot ebujeme-li posoudit situaci na m nícím se trhu a zaznamenat trend, kterým se trh vyvíjí, je vyu ití agregovaných íselných údaj nejjednodu í metodou. Indexy v ak neslou í pouze jako ukazatel vývoje trhu, vyu ití je daleko ir í. Ní e uvedu alespo n které p íklady vyu ití indexu:

Investi ní nástroj Index lze chápat jako investi ní nástroj - indexové instrumenty jsou prost edkem k investování do index .

Leading indicator Hodnota indexu vyjad uje objektivní situaci na trhu. R stový nebo klesající trend v ur itém odv tví investorovi napomáhá v investi ním rozhodování.

Investi ní portfolio Index m e být vzorem pro návrh investi ního portfolia, proto e sám o sob zahrnuje akciové tituly s ur itou váhou, stejn jak je tomu v b ném portfoliu.

M ítko porovnání zhodnocení investice Investor má mo nost porovnat výnosnost realizované investice ve vztahu k výkonnosti indexu. Lze porovnat výkonnost konkrétního fondu, výkonnost manager podílových fond .

Podkladové aktivum u finan ních derivát Hodnota indexu slou í u finan ních derivát jako podkladové aktivum

Informace o pr b hu obchodování na burze Indexy jsou vypo ítávány permanentn v pr b hu celého obchodního dne. U index lze vysledovat, na jaké cenové úrovni se utvo ila rovnováha nabídky a poptávky, jaký je momentální objem obchod a dal í informace.

24


Jak u bylo uvedeno, index má svou tr ní hodnotu. Ta se vypo ítává pr b n po celou dobu obchodní seance. Aby byly cenové údaje relevantní, je nutné pro jejich výpo et stanovit ur itý algoritmus. Tr ní indexy jsou sestavovány dv ma základními zp soby. Ka dý z t chto zp sob má svá specifika, proto je d le ité znát zp sob jejich tvorby, aby bylo mo né korektn interpretovat vývoj t chto index resp. stav na tom i onom trhu.

Kapitálov vá ený index

Podíl konkrétní spole nosti na celkovém indexu je dán tr ní kapitalizací spole nosti. Platí zde jednoduchá logika, e ím v t í spole nost, tím v t í má spole nost podíl na tr ním indexu. Hospodá ské výsledky nejv t ích spole ností mají také v t í vliv na celkovou ekonomiku ne innost men ích spole ností. Tímto zp sobem je tvo ena v t ina hlavních sv tových index , nap . NASDAQ Composite Index, Standard & Poor s 500 Index, Wilshire 5000 Index, London FTSE, indexy MSCI a rovn i eský index PX 50.

P íklad: Spole nost A je emitentem 1000 akcí jejich sou asný kurz na 1 akcii je 100 dolar . Potom tr ní kapitalizace spole nosti A je 1000 x 100 = 100 000 dolar . Na trhu se dále bude obchodovat také s 20 000 akcií spole nosti B a tr ní cena 1 akcie této spole nosti bude 10 dolar . Tr ní kapitalizace spole nosti B pak bude 20 000 x 10 = 200000 dolar . Celková tr ní kapitalizace na eho trhu pak bude 100 000 + 200 000 = 300000 dolar . Váhy jednotlivých spole ností jsou uvedeny v tabulce .4.

Tabulka .4: Váhy spole ností u kapitálov vá eného indexu

Spole nost spole nost "A" spole nost "B" Celkem

Tr ní kapitalizace 100 000 200 000 300 000

Zdroj: Patria finance

25

Váha v indexu 0.33 0.67 1.00


Cenov vá ený index

Konstrukce cenov vá ených index zcela ignoruje celkovou tr ní kapitalizaci spole ností. Jediným kritériem se stává cena. Index se spokojuje pouze se znalostí aktuálních tr ních cen jednotlivých akcí. To v praxi znamená, e ím vy í bude cena akcií spole nosti, tím vy í váhu budou mít tyto akcie v indexu. P íkladem cenov vá eného indexu je jeden z nejznám j ích a nejsledovan j ích index v bec, americký Dow Jones Industrial Average. Váhy jednotlivých spole ností jsou uvedeny v tabulce .5.

Tabulka .5: Váhy spole ností u cenov vá eného indexu Spole nost spole nost "A" spole nost "B" Celkem:

Cena akcie 100 10 110

Váha v indexu 0.91 0.09 1.00

Zdroj: Patria finance

Z tabulky je patrné, e akcie spole nosti A budou mít dominantní podíl v tr ním indexu, a to i p esto, e jejich tr ní kapitalizace je polovi ní oproti tr ní kapitalizaci spole nosti B.

Záv rem lze íci, e naprosto stejné cenové pohyby ovliv ují tr ní ceny index zcela odli ným zp sobem. U indexu, kde vahami jsou tr ní kapitalizace, p evá í pokles ceny akcie (p esn ji pokles tr ní hodnoty) spole nosti B nad r stem ceny akcie spole nosti A . U cenov vá eného indexu p evá í naopak r st ceny akcie spole nosti A , její váha byla p vodn n kolikanásobn v t í, nad poklesem ceny akcie spole nosti B s p vodn ni í váhou.

26


3.2 Popis vybraných akciových index 3.2.1 Dow Jones Industrial Index Dow Jones Industrial Average (DJIA) se skládá z t iceti amerických blue chips akcií, akcií velkých spole ností. Tyto akcie nejlépe reprezentují americkou ekonomiku. Index vytvo il Charles Dow v roce 1896. P vodn index zahrnoval dvanáct akcií, v etn spole nosti General Electric, která zde z stala dodnes. V roce 1916 byl index roz í en na dvacet akcií a v roce 1928 na t icet. Index Dow Jones obsahuje akcie pr myslových podnik , finan ních institucí, technologických firem, maloobchodních firem a akcie firem z oblasti spot ebního a zábavního pr myslu. V posledních 10 letech pro la skladba indexu celou adou zm n, jednou z významn j ích bylo nap . p idání spole nosti Microsoft (i kdy p vodn index obsahoval pouze p edstavitele pr myslu). DJIA je propo ítáván jako cenov vá ený index, tak e jeho hodnotu ovliv uje pouze cena akcií. V tabulce .6 jsou uvedeny váhy vybraných spole ností indexu DJIA.

Tabulka .6: Spole ností s nejvy í váhou (DJIA)

Spole nost IBM Minnesota Mining & Manufacturing Co. Johnson & Johnson Merck & Co. Exxon Mobil Corp.

Váha spole nosti v indexu 6.78% 6.63% 5.55% 5.01% 5.01%

Zdroj: Patria finance

Výhodou indexu DJIA jsou minimální zm ny slo ení indexu, co z dlouhodobého hlediska p edstavuje relevantní ukazatel vývoje amerického akciového trhu. Nevýhodou je úzké zam ení indexu DJIA sleduje pouze 30 akcií v porovnání s 11 tisíci ve ejn obchodovaných akcií USA. P esto doká e dob e odrá et vývoj amerického akciového trhu. P i jeho zavedení v roce 1896 byla hodnota DJIA propo ítána na 40,74 bodu, o 106 let pozd ji se hodnota indexu pohybovala kolem 10 000 bod . To p edstavuje pr m rné ro ní zhodnocení 7,21 %. Svého historického maxima 11 723 bod dosáhl index v lednu 2000. Nejv t í jednodenní nár st 499 bod index zaznamenal v b eznu 2000, nejv t í jednodenní pokles 617 bod v dubnu 2000, tedy o m síc pozd ji. V grafu .3 je zachycen cenový vývoj indexu v létech 1993 2006.

27


Graf .3: Vývoj indexu Dow Jones Industrial Avarage, 1993 - 2007

Dow Jones Industial Avarage

Zdroj: Futuresource, 2007

3.2.2 Standard & Poor s

Index Standard & Poor's 500 je odborníky pova ován za m ítko výkonnosti amerického akciového trhu. Obsahuje akcie 500 výhradn amerických spole ností, které reprezentující dané odv tví, mají velký podíl na trhu a jsou dostate n stabilní. P evá ná v t ina akcií v indexu je obchodována na NYSE, ostatní na Nasdaqu a zlomek na American Stock Exchange (AMEX). S&P 500 vznikl v roce 1957, ale zakladatelé propo ítali jeho hodnoty zp tn do roku 1926. Index je vá en podle tr ní kapitalizace, zm ny cen akcií spole ností s vy í tr ní kapitalizací mají v t í vliv na hodnotu indexu ne zm ny cen akcií malých spole ností. Tabulka .7 zahrnuje spole nosti s nejvy í váhou indexu. Mezi hlavní výhody indexu S&P 500 je 70 procentní tr ní kapitalizace amerického akciového trhu. Index je dostate n diverzifikován. Nevýhodou je absence zahrani ních spole ností p sobicích na americkém trhu. Tyto spole nosti tvo í nezanedbatelnou ást akciového trhu. Po zavedení indexu v roce 1957 byla hodnota indexu propo ítána na 45 bod , v sou asnosti se pohybuje kolem 1000 bod . To p edstavuje ro ní zhodnocení 7 %, podobn jako u indexu Dow Jones Industrial. Své historické maximum dosáhl index v b eznu 20001 svými 1 527 28


body. Vedle indexu S&P 500 existují dal í indexy, nap íklad S&P 400 MidCap, který zahrnuje spole nosti se st edn velkou tr ní kapitalizací, nebo S&P 600 SmallCap, který zahrnuje spole nosti s nízkou tr ní kapitalizací. V grafu .4 je zachycen cenový vývoj indexu v létech 1993 2006.

Tabulka .7: Spole ností s nejvy í váhou (S&P 500)

Spole nost General Electric Co. Exxon Mobil Corp. Pfizer Inc. Citigroup Inc. Wal-Mart Stores

Tr ní kapitalizace v mld. USD (31.1.2001) 455.6 292.5 284.9 284.8 253.7

Zdroj: Patria finance

Graf .4: Vývoj indexu Standard & Poors 500, 1993 - 2007 Standard & Poors

Zdroj: Futuresource, 2007

29


3.2.3 Nasdaq Composite Index Nasdaq Composite zahrnuje v echny akcie obchodované na mimoburzovním trhu Nasdaq. V indexu je více ne 4000 akciových spole ností, jde o index souhrnný. Index vznikl v roce 1971, krátce po vzniku Nasdaqu. P esto e je index Nasdaq zam en p edev ím na technologické akcie, obsahuje akcie spole ností z odv tví finan ního a spot ebního pr myslu, biotechnologií a akcie pr myslových podnik . Index je vá en podle tr ní kapitalizace, ka dá akcie ovliv uje jeho hodnotu mírou své tr ní kapitalizace. Výhodou indexu Nasdaq Composite je velký po et akcií. Nevýhodou je p eva ující po et technologických titul . P esto p edstavuje tento index více ne jen vzorek technologického odv tví. Po áte ní hodnota indexu byla 100 bod , nyní se hodnota indexu pohybuje na úrovni 2000 bod . Pr m rné ro ní zhodnocení indexu je 8,3 %. Historické maximum 5 048 bod dosáhl index v b eznu roku 2000. Vedle Nasdaqu Composite existuje je t index Nasdaq 100, ten sleduje vývoj akcií 100 nejv t ích nefinan ních spole ností obchodovaných v Nasdaqu. V grafu .5 je zachycen cenový vývoj indexu v létech 1996 2006.

Graf .5: Vývoj indexu Nasdaq Composite, 1996 - 2007

Zdroj: Futuresource, 2007

30


3.2.4 Russell 2000 Indexy Russell 2000 je vypo ítáván investi ní spole ností Frank Russel Company. Index je velmi oblíben mezi investi ními fondy, které index vyu ívají jako modelové portfolio. N které z index Russell se také staly benchmarky pro specifické okruhy investic. Nap íklad index Russell 2000 je oblíbený pro sektor spole ností s malou tr ní kapitalizací. Index vznikl v roce 1984. V té dob jeho tv rce Frank Russell zamý lel pokrýt celý trh s akciemi v USA. Tak vznikl Russell 3000 Index zahrnující 3000 titul amerického trhu. To p edstavovalo v té dob víc ne 90% v ech obchodovaných spole ností. Pozd ji Russell vytvo il dal í varianty podle tr ní kapitalizace firem, Russell 1000 a Russell 2000. Russell 1000 Index zahrnuje tisícovku nejsiln j ích titul , co reprezentuje p ibli n 90% trhu, Russell 2000 Index pak 2000 nejmen ích spole ností. V echny Russell indexy jsou konstruovány na kapitálov vá eném základ . Z indexu jsou vylou eny akcie, které nejsou pro investory b n dostupné, nap íklad zam stnanecké akcie18, ur ené k dr b zam stnanc spole ností. Z indexu jsou takté vylou eny vazby mate ských spole ností na dce iné spole nosti v situaci, kdy ob spole nosti jsou zahrnovány do indexu. Skladba index je revidována jednou ro n k 31. kv tnu. V grafu .6 je zachycen cenový vývoj indexu v létech 1993 2006.

Graf .6: Vývoj indexu Russell 2000, 1993 - 2007

Zdroj: Futuresource, 2007

18

Employee Ownership Plans - ESOP

31


3.4 Indexy E-mini Mini indexy futures sledují nejv t í akciové spole nosti sv ta. Jejich oblíbenost v posledních letech vzr stá p edev ím díky vysoké likvidit a pákovému efektu. Mini size indexy jsou rizikov j í ne akcie, pro zku ené investory v ak mohou znamenat zajímavou investi ní p íle itost. Mini znamená, e se jedná o malé kontrakty velkých parketových trh S&P 500, Russell 2000, NASDAQ 100 a Dow Jones. Mini indexy se obchodují na rozdíl od velkých kontrakt výhradn elektronickou formou a v sou asné dob pat í k nejlikvidn j ím trh m na sv t . Mezi hlavní mini kontrakty pat í E-mini S&P 500, E-mini Nasdaq 100, E-mini Russell 2000 a Mini Dow Jones. Futures se na rozdíl od akcií obchodují v kontraktech, ne v kusech. Futures na mini index nám umo uje koupit i prodat p íslu ný akciový index v dohodnuté cen (podkladové aktivum) a v dohodnutém budoucím ase. S mini kontrakty, podobn jako na jiných akciových trzích, obchodují institucionální investo i, zaji ovatelé a drobní investo i. Mini index nabízejí vysokou likviditu, minimální spready mezi nabídkou a poptávkou, nízké zálohy na jeden kontrakt (margin), minimální maklé ské poplatky a nízký, tedy mén rizikový pákový efekt. Z grafu .7 je patrné, jakým tempem v posledních létech roste objem obchod mini indexu Dow Jones. Graf .7: Týdenní objemy obchod indexu mini-size Dow Jones

Zdroj: CBOT Chicago

32


3.4 Porovnání akciových index Na záv r kapitoly porovnávám indexy podle výkonnosti (viz tabulka .8). M eme si v imnout, e celkové zhodnocení index DJIA a S&P 500 je z dlouhodobého hlediska velmi podobné, p esto e index Dow Jones Industrial zahrnuje pouze 30 akciových titul a S&P 500 titul . Pokud investor má zájem o dlouhodobé zhodnocení, tak je ka dý z t chto p ti index pom rn p esným barometrem vývoje trh . Nicmén je nutné respektovat specifika ka dého indexu, tzn. rozdíl mezi cenov vá eným indexem (DJIA) a indexem vá eným podle tr ní kapitalizace (S&P 500) nebo orientaci indexu na akcie ur ité velikosti (Russel 2000) i p evahu titul z ur itého tr ního segmentu (Nasdaq Composite).

Tabulka . 8: Výkonnost vybraných index za posledních 10 let

Index Dow Jones Industrial Avarage Standard & Poors Nasdaq Composite Russell 2000

1rok -6% -10% -39% -4%

3roky 36% 36% 57% 11%

5let 111% 114% 135% 53%

10let 310% 300% 561% 266%

Zdroj: Patria finance, 2000

Komentá : z porovnání výkonnosti index je patrné, e nejvýkonn j í v asovém horizontu t í a deset let se jeví index Nasdaq Composite, zárove v ak ukazuje také na nejvy í míru rizika ztráty v krátkodobém horizontu, jednoho roku. Výkonnost indexu Russell 2000 je v asovém období t í a deset let nejni í ze v ech sledovaných index . Dále je z tabulky patrné, e index Dow Jones Industrial Avarage po celou dobu, co do výkonnosti, tém kopíruje index Standard & Poors.

33


4 ANALÝZA INDEXOVÝCH INSTRUMENT 4.1 Indexové fondy ETFs Indexové fondy (ETF) pat í mezi moderní finan ní instrumenty, umo ující nákup celé báze zvoleného akciového indexu jedním obchodem. Vybírat lze podle index STOXX50, Dow Jones, Nasdaq, dále podle segment ekonomiky (nap .: farmacie, telekomunikace, automobilky, atd.) a také podle geografických oblastí trh (nap .: Asie, Evropa, atd.). Formou standardních burzovních operací nákup a prodej na zahrani ních akciových burzách lze rychle, jednodu e a levn diverzifikovat investici. Indexové fondy ETFs p esn kopírují existující a ve ejn dostupné indexy, tím odpadá riziko netransparentnosti a nep edvídatelnosti. Jedinou starostí investora je správný odhad budoucího vývoje trhu. Indexové fondy jsou produkty pasivního investování. Nejd íve investo i t mto pasivním investi ním produkt m p íli ned v ovali, postupem asu se v ak pasivní investi ní strategie stává oblíben j í, zejména díky nízkým náklad m a dlouhodob zajímavým výnos m. V sou asné dob se odhaduje, e p ibli n 10 % aktiv v rukách soukromých investor a 30% aktiv spravovaných institucionálními investory je investováno do indexových fond 19. V USA existuje p ibli n 190 ve ejn obchodovatelných indexových fond a v Evrop okolo 100. celosv tov investice do indexových fond p esahují 2 500 miliard USD. V grafu .8 je zachycen celosv tový nár st aktiv indexových fond ETFs.

Graf .8: Investovaná aktiva do indexových fond ETFs (v bilionech USD)

Zdroj: © Reuters, 2002

19

Hebner, T., M.: 12-Step Program to Index funds. Irvine, IFA Publishing 2004.

34


4.1.1 Charakteristika indexových fond ETFs Burzovn obchodované indexové fondy mají podobnou charakteristiku jako otev ené podílové fondy. Institucionální investo i nakupují velké balíky zvané "creation units", které potom distribuují prost ednictvím burzy drobným investor m. Obchodovatelnost na burze umo uje pr b né stanovení ceny a pr b nou likviditu, tedy mo nost kdykoliv v pr b hu obchodního dne indexový fond nakoupit i prodat za aktuální cenu. S indexovými fondy je mo né provád t jakékoliv transakce jako s akciemi, tedy krátké prodeje, obchody na úv r, op ní obchody nebo limitní p íkazy. Mana e i indexových fond ETFs zaji ují správný pom r akcií v portfoliu fondu tak, aby p esn odpovídal slo ení indexu. Manage i neprovád jí analytický výzkum jak je tomu u aktivn spravovaných fond . Aktuální cena indexových fond se pohybuje kolem aktuální hodnoty sledovaného indexu. P ípadné rozdíly vyrovnává arbitrá ze strany institucionálních investor . Zastánci ETFs prohla ují, e riziko patného ocen ní indexové akcie je na trzích v USA a Evrop minimální. Zatím zku enosti dokládají, e mají pravdu. Diskont i premium p i nákupu i prodeji ETFs nep ekra ují dv procenta. U indexových fond existují také rizika. Jedním z rizik je nebezpe í selhání tv rce trhu (market maker) v kritických momentech. Správce ka dého ETFs má povinnost zaji ovat neustálou likviditu. Nikdy by nem l nastat okam ik, e majitel ETFs nemá komu indexový fond ETFs prodat, a to i v p ípad , e ceny na burze prudce padají. Mezi nejzajímav j í indexové fondy ETFs pat í SPDR, QQQ. Slo ení t chto fond odpovídá index m Standard&Poor s a Nasdaq. Dal í zajímavé indexové fondy ETFs jsou iShares:Russell2000 a iShares:Japan. V tabulce .9 porovnávám výkonnost vý e zmín ných indexových fond . Je zajímavé, e v období jednoho roku je výkonnost fondu p ibli n na stejné úrovni, zatímco v dlouhodob j ím investi ním horizontu (5 let) je výkonnost velmi odli ná.

Tabulka . 9: Zhodnocení vybraných indexových fond k 1.2.2007 (v%)

Období 1 m síc 3 m síce 1 rok 3 roky 5 let

Nasdaq-100 Trust 1 3.90 1.39 9.96 25.96 35.83

SPDR Trust;1 2.25 4.07 14.73 33.96 44.81

Zdroj: URL: marketwatch.com 2007

35

iShares:Russ 2000 4.96 4.60 14.00 49.52 87.72

iShares:Japan 5.56 13.49 10.82 58.72 107.99


4.1.2 Výhody investování do indexových fond

Likvidita Na trhu s indexovými fondy ETFs je nejvýznamn j ím determinantem likvidity rozdíl mezi poptávanou a prodejní cenou20 a hloubka trhu, objem ETFs na stran nabídky a poptávky, který závisí na minimálním obchodovatelném objemu a jeho násobcích. Obecn platí, e ím více prost edk je navázáno na ur itý index, tím men í je rozdíl mezi cenou bid a ask, tj. tím ni í je spread a vy í likvidita.

Nízké obchodní náklady Podstatným rozdílem oproti aktivn spravovaným fond m, jsou nízké náklady (viz graf .9). Co je nákladová výhoda? Fond dr í konstantní portfolio kopírující podkladový index, neexistují náklady jako u aktivn spravovaných fond , které vznikají neustálým nákupem a prodejem akcií. U indexových fond také odpadá velká ást personální slo ky náklad . Není t eba po etný tým analytik , kte í jsou placeni za vyhledávání outperformance titul , jak je tomu u aktivn spravovaných fond . Indexový fond si pro správu aktiv vysta í s po íta ovým systémem. Také odpadají poplatky front-end load/redemption p i koupi a prodeji.

Graf .9: Ro ní náklady na správu fondu (v%)

Zdroj: Lerman D.: Exchange Traded Funds and E-mini Stock Index Futures. 1. vydání New York: John Wiley & Sons, 2001. ISBN 0-471-44298-4

20

bid - offer spread - rozdíl mezi cenou, za kterou je market maker ochoten koupit titul a cenou, za kterou je ochoten jej prodat

36


Transparentnost V t inou jde o indexy zve ej ované renomovanými agenturami a poradenskými spole nostmi, které se na tomto poli pohybují ji ur itou dobu. Indexové fondy ETFs kopírují slo ení renomovaných index , co zaru uje vysokou transparentnost, nízkou rizikovost a likviditu.

iroká nabídka indexových fond Díky irokému spektru titul obchodovaných na hlavních akciových trzích v USA je i nabídka indexových akcií dostate n iroká a zohled uje jak oborové a národní rozd lení, tak i p íslu nost kótovaných spole ností k hlavním index m trhu.

Pohotová obchodovatelnost S indexovými akciemi lze obchodovat v pr b hu celé obchodní seance, obvykle od 9,30 do 16,00 EAT a nikoliv jednou denn jako u podílových fond . Investi ní rozhodování závisí p edev ím na samotném investorovi. Nákupní a prodejní p íkazy se realizují prakticky okam it prost ednictvím elektronické platformy na po íta i nebo p es telefon. Investor zná okam itou hodnotu indexového fondu.

Diverzifikace s minimálními náklady Investo i mají mo nost obchodovat celou vybranou ást trhu v jednom okam iku s pou itím jediné investice stejn jednodu e, jako je nákup i prodej b ných akciových titul . Pro diverzifikaci investice není pot eba alokovat velkou ást finan ních prost edk , jak je tomu u nákupu jednotlivých akcií. Indexový fond sám o sob zahrnuje dostate nou diverzifikaci rizika.

Variabilita obchodních operací Indexové fondy se obchodují stejným zp sobem, jako akcie na burzovních trzích. Z toho vyplývají výhody vyu ití iroké nabídky obchodních p íkaz . Indexové fondy lze obchodovat v krátkých, dlouhých pozicích, lze zadávat limitní pokyny, stop-loss p íkazy atd.

Da ové výhody Indexové fondy ETFs jsou da ov efektivn j í ne b né podílové fondy. U aktivn spravovaných fond p i klesajícím trhu mana e i podílových fond prodávají cenné papíry a vzniká tak da ová povinnost. Burzovn obchodované fondy vyu ívají principu tzv. creation-redemption, akcie v indexu tvo í podkladový index a transakce nepodléhá zdan ní. Da ová povinnost vzniká pouze kdy se zm ní skladba podkladového indexu a fond musí prodat n které své pozice, nebo p i klasickém nákupu a prodeji fondu nebo p i výb ru dividend.

37


Dostupnost irokému spektru investor Indexové fondy obchodují jak institucionálními, tak i drobní investo i (lze investovat i malé ástky).

Neomezená doba trvání investice U investic do indexových fond b ných akcií)

ETFs není stanovena doba splatnosti (stejn jako u

4.1.4 Doporu ené investi ní strategie

1. Zaji ovací - Hedging Indexové fondy ETFs je mo né vyu ít jako prost edek zaji t ní proti ne ádoucímu vývoji na trhu. Investor, který má portfolio slo ené z n kolika b ných akciových titul a také indexových fond ETFs a jeho pohled na budoucí r stový vývoj je negativní (o ekávaný pokles trhu), dává pokyn k prodeji indexového fondu ETFs. Potvrdí-li se klesající trend, p íjmy se vyrovnají z krátké (short) pozice. Vzroste-li trh oproti o ekávání, p íjmy z akcií v portfoliu vyrovnají ztrátu zp sobenou z krátké (short) pozice.

2.Dlouhodobá , diverzifikovaná Indexové fondy ETFs lze pova ovat za aktivum vhodné pro dlouhodobou investi ní strategii. Samotný index v sob zahrnuje diverzifikované portfolio s irokým záb rem odv tví mezinárodního formátu. Ro ní poplatky za správu fondu jsou oproti aktivn spravovaným fond m minimální. Obchodování je jednoduché, indexové trhy jsou transparentní, likvidní a s nízkou mírou rizika.

38


4.2 Indexové certifikáty K etným finan ním inovacím, které byly v uplynulých letech emitovány finan ními zprost edkovateli, si zvlá tní pozornost potencionálních investor zaslou í certifikáty . Certifikáty jsou bezúro né p j ky s prom nlivým splácením a umo ují participaci na hodnotovém vývoji akciových index nebo individuáln vytvo ených akciových ko tzv. baskets. Nákupem indexového certifikátu kupujeme sou asn n kolik cenných papír nebo kompletní akciový index. Podobn jako u indexových fond i zde jde o investici s nízkým rizikem. Indexové certifikáty lze pova ovat za alternativu k indexovým fond m. M eme je definovat jako cenné papíry, prost ednictvím kterých se dá koupit celý trh najednou p i velmi malých transak ních nákladech. Podobn jako u indexových fond jde o princip rozptýlení rizika investicí do n kolika emisí zárove . Po koupi certifikátu má investor mo nost voln s ním nakládat, obchodovat na burze stejným zp sobem, jako s akciemi nebo dluhopisy. Indexové certifikáty se objevily na kapitálových trzích poprvé v roce 1990 a v posledních letech jsme sv dky nebývalého rozvoje t chto cenných papír . Ka dý týden je emitována alespo jedna emise indexových certifikát . Zpo átku byly certifikáty ur eny pro institucionální investory, kte í cht li participovat na vývoji globálních index s nízkými transak ními poplatky. Dnes jsou indexové certifikáty dostupné i soukromým investor m, a pat í k produkt m s nejvy ím obratem. Mezi nejv t í trhy s certifikáty pat í N mecko (viz graf .10). Nesporným tr ním v dcem je Deutsche Bank, dále UBS, ABN Amro, Sal. Oppenheim a HypoVereinsbank U dal ích emitent není stoprocentn jisté, e i v budoucnosti budou setrvávat v tomto finan ním segmentu.

Graf .10: Nejv t í trhy s investi ními certifikáty

Zdroj: ZERTIFIKATEJOURNAL

39


4.2.1 Charakteristika indexových certifikát

Indexové certifikáty jsou navázány na index a p esn kopírují jeho hodnotový vývoj. Pokud vzroste hodnota indexu o 10%, vzroste hodnota indexového certifikátu. Kdy poklesne hodnota indexu o 5%, sní í se hodnota indexového certifikátu. Vý e zisku nebo ztráty z dr by indexového certifikátu závisí na vývoji podkladového aktiva.

Graf .11: Hodnotový vývoj

indexový certifikát versus index

Zdroj: CYRRUS

Indexové certifikáty lze charakterizovat dobou trvání. Tato doba je zahájena emisí certifikátu a kon í úplným splacením certifikátu. D le itým kritériem p i výb ru investi ního certifikátu je proto doba jeho trvání. asov omezené certifikáty mohou být vzhledem k investi nímu horizontu záva ným problémem. V poslední dob jsou emitovány investi ní certifikáty typu open end tyto nemají p edem stanovenou pevnou dobu trvání. U open end certifikát m e investor uplatnit výpov , ale pouze v ur itých dnech a dlouho dop edu.

40


Podíl na podkladovém aktivu, jeho vý e závisí na emitentovi. Emitent ur í, v jakém hodnotovém pom ru certifikát bude odpovídat indexu (nap . 1:10, 1:100, 1:1000 akciového indexu). Jeliko je u ka dé emise ur en i minimální odb r, ur uje tímto emitent i ástku, která je minimální cenou za produkt. Uvedu p íklad: Pokud má v d í evropský akciový index EURO STOXX 50 hodnotu 2 500 bod , stojí odpovídající indexový certifikát s pom rem odb ru 1:100 p esn 25,00 EUR. Poroste-li hodnota indexu na 3 000 bod , stoupne hodnota certifikátu na 30,00 EUR. Tento "symetrický výnosov -rizikový" profil samoz ejm p sobí také opa ným sm rem: Poklesne-li EURO STOXX 50 na 2 000 bod , ztratí certifikát na hodnot a jeho cena se sní í na 20,00 EUR. Základním p edpokladem certifikát je likvidita. Aby byla likvidita certifikátu na trhu dosta ující, funguje emitent jako Market Maker. Emitentovi vzniká povinnost od prodávajícího certifikát v dy odkoupit. Market Maker stanovuje prodejní a nákupní cenu certifikátu. Pro n které typy certifikátu je charakteristické, e mají stanovenou limitní hranici a pokud podkladové aktivum dosáhne i p ekro í tuto hranici, certifikát se ji dále nezhodnocuje. U certifikát existují také rizika. Za riziko lze pova ovat rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou. O tento rozdíl se sni uje výnos investora, je proto ádoucí, aby byl spread co nejmen í. Spread vzniká na nestabilních trzích (nap .: emerging markets). P i nákupu investi ního certifikátu se m e investor vystavovat m novému riziku. Nap . podkladové aktivum je po ítáno v EUR, ale na e m na je CZK. Kdy dojde k oslabení kurzu EUR/CZK, tak p i prodeji daného certifikátu a následné konverzi z EUR na CZK obdr í investor výplatu hodnoty certifikátu poní enou práv o tento rozdíl. Posledním rizikem je riziko úpadku emitentské banky. Nabídka indexových certifikát je u nás velmi iroká. Investor se m e rozhodovat o investici kopírující indexy Ameriky (Dow Jones Industrial, Standard&Poor s Nasdaq 100), indexy východní Evropy (CTX, CECE a dal í), indexy západní evropy (DAX, DJ Estoxx 50, AEX, ATX, CAC 400, FTSE 100, IBEX 35 a dal í), indexy Asie (NIKKEI 225, TOPIX). V záv re né p íloze (p íloha .1) naleznete prospekt reportu indexového certifikátu. Zku ení investo i mohou vybírat také z nabídky oborových certifikát . V tabulce .10 jsou vid t patrné rozdíly v zhodnocení vybraných oborových index .

Tabulka .10: Zhodnocení vybraných oborových certifikát USA, k 26.2.2007 (v%)

Období 1 m síc 1 rok 3 roky

S&P Steel 8.7 48.6 264.1

DJ Internet Comm 7.3 9.0 68.5

Zdroj: ZERTIFIKATEJOURNAL

41

Nasdaq Biotech 1.7 -3.5 5.8

Amex Utilities 6.0 19.1 61.7


Graf . 12 zachycuje míru rizika (volatility) ve vztahu k výnos m vybraných TOP indexových certifikát . I zde si m eme v imnout, jak je v investi ním rozhodování d le ité zvolit správný tr ní sektor.

Graf .12: Volatilita a ro ní výnosy TOP certifikát , k 26.2.2007

Zdroj: ZERTIFIKATEJOURNAL

Na záv r uvedu p íklad výpo tu hodnoty certifikátu: Investor 1.2.2007 zakoupí indexový certifikát, jeho podkladovým aktivem bude index DAX. Certifikát má podkladové aktivum denominované v EUR. V dob nákupu se bude DAX kotovat na 6920,98 bodech. Pom r odb ru je 1:100. Za tento certifikát zaplatíme emitentovi 69,21 EUR. Momentáln je kurz EUR/CZK 28,15. Na í m nou je CZK. Spread je (69,21 /69,19) 1 = 0,03% Certifikát se rozhodneme po p l roce prodat. V té dob se bude DAX kotovat na 7267,03 bodech.Certifikát se tedy zhodnotil o 5%. Pokud nám v ak do té doby EUR/CZK oslabí na 27,33, ná zisk se bude rovnat nule.

42


4.2.3 Výhody investování do indexových certifikát

Likvidita Likvidita je u certifikát zabezpe ována aktivním market makingem, ze strany emitenta. I za p edpokladu, e nebude na trhu v budoucnu vytvo ena pro prodej dostate ná poptávka, emitent se zavazuje cenný papír zp t odkoupit.

Nízké obchodní náklady Indexové certifikáty jsou osvobozeny od vstupních poplatk a také od ro ních správních poplatk , co iní investici, v porovnání s aktivn spravovanými fondy nebo indexovými fondy, z hlediska úspor na poplatcích nejzajímav j í. Na adu certifikátu jsou také emitentem nabízeny slevy.

Transparentnost Jednoduchá konstrukce indexových certifikát a snadná mo nost srovnání výkonnosti s benchmarky index .Toto iní investicí nízce rizikovou.

iroké spektrum produkt Díky iroké nabídce hlavních sv tových index , oborových index a rizikov odli ných instrument si m e investor vytvo it investi ní strategii odpovídající jeho rizikovému profilu a finan ním mo nostem.

Pohotová obchodovatelnost indexové certifikáty jsou pr b n kotovány v renomovaných finan ních institucích a stejn jako u indexových fond ETFs je i zde zaru ena obchodovatelnost v pr b hu celého obchodního dne.

Diverzifikace s minimálními náklady Investor m e obchodovat celou vybranou ást trhu s pou itím jediného certifikátu. Pro diverzifikaci investice není pot eba alokovat velkou ást finan ních prost edk , proto e indexový certifikát v sob zahrnuje dostate nou diverzifikaci rizika.

Variabilita obchodních operací Indexové certifikáty lze obchodovat v krátkých i dlouhých pozicích.

43


Da ové výhody u dividend Da ová výhoda vzniká, kdy nedochází k zdan ní p íjm z dividend. U aktivn spravovaných fond nebo akcií se p íjmy z dividend daní. P íjmy z dividend u indexových certifikát jsou automaticky reinvestovány - to znamená, e index se rok od roku automaticky zvy uje o vyplacené dividendy.

Dostupnost irokému spektru investor S indexovými certifikáty d íve obchodovali pouze institucionální investo i, pro privátní investory nebyly certifikáty dostupné. Trh s certifikáty se uvolnil a v dne ní dob mohou drobní investo i investovat s velmi nízkými ástkami, ádov desítky dolar . V tabulce . 11 je uvedena minimální vý e po ízení certifikátu.

Tabulka . 11: Cena indexového certifikátu v závislosti na podílu na indexu

Název indexu NIKKEI 225

Podíl na indexu 1000:1 100:1 10:1 1:1

Hodnota indexu 11 764 11 764 11 764 11 764

Cena certifikátu (Euro) 11,76 117,64 1176,40 11 764.00

Zdroj: Svoboda M.: Indexové investice. 1. vydání Brno: Dimension, 2001. ISBN 80-238-7634-1

Neomezená doba trvání investice U certifikátu je známá doba splatnosti (expirace) certifikátu. Proto je vhodné vybírat z certifikát typu open end , u kterých není stanovena doba splatnosti.

4.2.2 Doporu ené investi ní strategie

1. Dlouhodobá, diverzifikovaná S výb rem klasických "open end" certifikát se strategie vyu ívá na trzích, které ve st edn dobém a dlouhodobém horizontu nabízejí zajímavé ance na r st. Primárními investi ními cíli se mohou v sou asné dob stát technologické megatrendy (obzvlá t biotechnologie) nebo zem region emerging markets ( ína, Indie, Východní Evropa). V centru pozornosti jsou také "vola plays" participace na zklidn ní vysoce volatilních výkyv trh .

2. Spekulativní krátkodobá

Best Season

44


U burzovních index bylo zji t no, e v ur itá m sí ní období jsou m sí ní výnosy dlouhodob kladné, kde to v jiných m sících dosahují záporných hodnot21 (viz.graf . 10). Existují dokonce typy certifikát (nap .: DAX Best Seasons), které tuto skute nost zohled ují a umo ují tak investor m participaci na vývoji v m sících s kladnou hodnotou vývoje. V m sících se zápornými hodnotami se majitelé certifikátu burzovního vývoje neú astní. Strategie Best Seasons statisticky p ekonává benchmark indexu ádov o n kolik procent ro n .

Graf .13: Pr m rné m sí ní výnosy indexu DAX (v%), 1970-2000

Zdroj: Svoboda, M.: Indexové investice

3. Spo ící plány Indexové certifikáty lze také nakoupit v rámci spo ících plán - u maxblue za exkluzivní podmínky, kde ka dá spo ící ástka je nezávisle na své vý i (minimáln : 50,00 EUR m sí n ) provedena za pau ální poplatek 1,50 EUR. Spo ící plány nabízejí Comdirect Bank, Cortal Consors, DAB Bank a S-Broker a dal í.

4. Optimalizace výnos : V tomto segmentu jsou investor m nabízeny certifikáty, které zachycují statistický vývoj trh a po ítají s pravd podobností investi ních scéná (r stové fáze, období stagnace, v omezené mí e klesající fáze). Certifikáty nabízejí atraktivní "performance" potenciál. Zde se po ítá p edev ím s Bonus a Protect Momentum certifikáty, které spojují neomezený výnos a komfortní zaji t ní se ancí na nadproporcionální participace na r stu.

21

Svoboda, M.: Indexové investice. Brno, Dimension 2001. ISBN 80-238-7634-1

45


4.3 Deriváty na indexy Za deriváty se ozna ují obchody, jejich hodnota se odvozuje (derivuje) od kurzu ur itého aktiva, nap . akcie, akciový index, m na, komodita apod. Futures kontrakt lze charakterizovat jako dohodu dvou stran o nákupu a prodeji ur itého mno ství komodity za danou cenu, k danému budoucímu datu.. Jde o tzv. pevný obchod, kdy k danému termínu má jedna strana povinnost koupit a druhá strana má povinnost prodat. Na rozdíl od akciového trhu, spotového trhu, kde se obchodují podkladové aktiva, se s termínovými kontrakty obchoduje pouze na termínovém základ . V praxi to znamená, e ú astníci trhu si dohodnou, e mezi nimi k ur itému zvolenému datu prob hne transakce, p i ní jeden z nich nakoupí podkladové aktivum za ur itou cenu a druhý je povinen aktivum za tuto cenu kupujícímu prodat. Do skupiny pevných termínových kontrakt m eme za adit forwardy, futures a swapy a opce. Derivát je velké mno ství, pro ú ely diplomové práce se budu zabývat finan ními futures na indexy. Termínované futures kontrakty vznikly v polovin 19. století z pot eby zajistit stabilní nákupní a prodejní ceny pro zem d lské komodity na americkém St edozápad . Základním cílem derivát bylo zajistit ú inný a efektivní mechanismus ízení tr ního rizika. Deriváty se postupem asu standardizovaly a staly se z nich také nástroje finan ního trhu: akcie, úrokové míry, m ny a také akciové indexy. Mezi první obchodní místa s deriváty pat í CBOT (Chicago Board of Trade) a CME (Chicago Mercantile Exchange). Postupem asu se obchodování derivát roz í ilo do Evropy a Asie. Obchodní místa - komoditní burzy poskytují vysoce seriózní a spolehlivé prost edí pro realizaci a zú tování obchod , dohlí ejí nad obchodními pravidly a garantují bezproblémový pr b h obchodování. Komoditní indexy se obchodují na významných sv tových komoditních burzách (viz tabulka .12). Tabulka . 12: Hlavní sv tové komoditní burzy a jejich indexy Burza

zem

index

CME (Chicago Mercantile Exchange)

US

Nikkei

CBOT (Chicago Board of Trade)

US

DJ, Willshire

NYMEX (New York Mercantile Exchange)

US

NYSE Composite

NYBOT (New York Board of Trade)

US

Russell

The DTB Deutsche Terminb rse (DTB)

DE

DAX

The London International Financial Futures & Options

UK

FT-SE Stock Index

Marche a Terme International de France (MATIF)

FR

CAC 40

Osaka Securities Exchange (OSE1)

JP

Nikkei

Zdroj: Cyruss

46


4.3.1 Charakteristika futures na indexy Podkladovým aktivem futures na index je hodnota indexu. Futures na indexy tedy kopírují známé indexy Standard&Poor s, Dow Jones Industrial, Nasdaq 100, a dal í. Futures p edstavují investice s nejvy ím výnosovým potenciálem díky existenci tzv. pákového efektu (levarage effect). Investor se na investici podílí pouze zálohou (margin), ta je zlomkem skute né hodnoty podkladového aktiva, a investor tak ovládá s malým objemem prost edk reálnou hodnotu investice. Nepatrný pohyb trhu m e být vysoce ziskový nebo také ztrátový. Zále í na velikosti pákového efektu. Futures E-mini mají podstatn ni í pákový efekt, proto je lze pova ovat za mén riskantní. Na grafu .13 je vyobrazen princip páky. ím je pákový efekt vy í, tím se cenové rozp tí mezi indexem a futures kontraktem více otevírá.

Graf .14: Pákový efekt (levarage effect)

Do obchodního systému s futures kontrakty vstupují investo i (kupující/prodávající), brokerské domy a clearingové centra. Investor vstupuje do derivátových trh za ú elem participace na r stový nebo klesající tr ní trend. Nakupuje (vstup do pozice long ) nebo prodává (vstup do krátké pozice short ) futures kontrakt. Institucionální nebo privátní investor hraje na trhu klí ovou roli a podílí se na cenovém vývoji trhu. Posláním brokerského domu je vedení klientských obchodních ú t , poskytuje klient m informace o vý i margin , poskytuje klient m obchodní platformu pro p ímé zadávání pokyn atd.

47


Clearingové centra zaji ují regulérní pr b h obchodování a vypo ádání obchod , dr í prost edky investora a na základ obchodních transakcí v záv ru obchodní seance provádí vypo ádání. Posláním clearingového centra je garantovat a vypo ádávat obchody ú astník trhu prost ednictvím mark-to-the-market systému. Proto e p i obchodování s indexovými futures nedochází p i vypr ení kontraktu k fyzickému dodání podkladového aktiva, musí být obchod vyrovnán finan n (cash settlement).

4.3.2 Výhody investování do futures na indexy

Vysoký výnosový potenciál Obecn futures nabízejí n kolikrát vy í zhodnocení ne ostatní typy finan ních aktiv, ov em za podmínky podstoupení adekvátn vysokého rizika. Podle zvolené investi ní strategie a p im eného zaji t ní proti riziku lze na komoditních trzích dosáhnout pr m rného zhodnocení, jak je uvedeno v tabulce . 13 zhodnocení E-mini Dow Jones indexu.

Tabulka . 13: Zhodnocení kontraktu EY (E-mini Dow Jones), k 1.2.2007

Hedging strategie -5% 18.25% 65%

1 m síc 1 rok 3 roky

Position strategie 10.20% 21.60% 354.70%

Intraday strategie 40% 85.50% -

Zdroj: interní materiál Cyruss, a.s.

iroká kála nástroj

ízení rizika

Vyu ívá-li investor k obchodování elektronickou obchodní platformu, nabízí se mu iroká nabídka obchodních p íkaz a také nástroj pro zaji t ní rizika. Hlavní nástroj ji t ní rizika je p íkaz Sloss-loss (SL). P íkaz se realizuje, kdy se trh vyvíjí opa ným sm rem ne je uzav ená pozice, a investor v takovém p ípad uzavírá pozici se ztrátou. Investor si sám ur uje umíst ní p íkazu SL podle toho, jak velké riziko je ochoten podstoupit. Dal ím nástrojem ízení rizika je p íkaz Trail SL - je identický s p íkazem SL, li í se pouze v tom, e se jeho hranice automaticky posouvá s vývojovým trendem. Zaji t ní rizika lze provád t také prost ednictví Hedging strategie (viz ást kapitoly obchodní strategie).

48


Transak ní náklady U futures trh jsou transak ní náklady výrazn ni í ne p i obchodování s klasickými akciemi, nebo aktivn spravovanými fondy. Investor, stejn jako u certifikát a ETFs nakupuje celý index a nemusí vynakládat prost edky za nákup titul v rámci diverzifikace, nemusí vynakládat ani poplatky za správu investice. Nízké transak ní poplatky d lají z futures vhodný nástroj pro krátkodobé spekulativní obchody. Investor m e díky nízkým náklad m participovat i na velmi malých cenových pohybech indexu. V tabulce .14 jsou uvedeny poplatky za komisi RT (jednorázový poplatek za vstup a výstup z trhu) - uvedené poplatky jsou u slu by Discount servis, kde si investor o své investici sám rozhoduje, bez asistence brokera. Sám si zadává obchodní p íkazy p ímo na burzu prost ednictvím elektronické platformy.

Tabulka . 14: RT komise Broker Brown & Co. EmpireNow.com LowTrades.com Interactive Brokers

RT komise 5.0 USD 6,9 USD 4.0 USD 4.80 USD

Komentá : v tabulce jsou uvedeny komisní poplatky známých amerických brokerských dom . Poplatek (RT komise) zahrnuje cenu za vstup i výstup z trhu

Brokerské domy nebo obchodní banky na eském trhu také nabízejí svým klient m mo nost obchodování futures kontrakt na sv tových komoditních burzách. Poplatky za RT komisi jsou v ak v porovnání s brokerskými domy v USA n kolikanásobn vy í. Mezi známé tuzemské brokerské firmy, které se specializují na obchodování s deriváty pat í nap . spole nost Colosseum a.s..

Globalizace kapitálových trh umo uje tuzemským investor m vyu ívat slu eb amerických brokerských dom p ímo a ne zprost edkovan . Zalo ení obchodního ú tu u brokerského domu v USA je pro tuzemského investora velmi rychlé a jednoduché. Obchodní ú et je zalo en p es internet prakticky okam it a deponování prost edk probíhá t i dny. Obchodní servis amerických brokerských dom je na vysoké úrovni a má dlouholetou tradici.

P sobení pákového efektu S relativn malou po áte ní investicí lze obchodovat n kolikanásobn podkladového aktiva

49

v t í objem


Transparentnost Investor se pr b n podílí na vývoji hodnoty kontraktu, kapitálové zisky a ztráty jsou vyrovnávány denn

Stabilita systému Systém mark-to-the-market zaji uje vypo ádání v em subjekt m trhu, nelze akumulovat ztráty

Entertainment Na rozdíl od pasivn koncipovaných produkt index futures poskytuje investorovi investment entertainment - investi ní zábava. S mírou zábavy je také úzce spojen vysoký stresový faktor. I futures na indexy musí být investor p ipraven nejen na vysoké zisky, ale také na ztrátu ve kerého vlo eného kapitálu.

4.3.3 Doporu ené investi ní strategie 1. Bezriziková arbitrá

Hedging

Pro vysv tlení modelu bezrizikové arbitrá e pou iji následující p íklad podle Dr. Zdenka Blahy22. P edpokládejme zakoupení t í aktiv A,B,C za ceny 7000, 6000, 8000 (viz tabulka .15). Na konci investi ního horizontu (nap . 1 rok) jsou mo né pouze dva scéná e. Scéná Scéná

.1 hospodá ská recese, pokles hodnoty v ech t í kontraktu a ztráta .2 konjunktura v ech t í aktiv ve smyslu kapitálového zisku

Tabulka . 15: Scéná e vývoje aktiv v horizontu 1 roku Aktivum A B C

Cena 7000 6000 8000

Scéná .1 5000 3000 3800

22

Scéná .2 10000 12000 11200

Blaha, Z., Jind ichovská, I.: Opce, swapy a futures - deriváty finan ního trhu. Praha, Management Press 1994. ISBN 80-85603-78-0

50


Nech WA a WB p edstavují váhy (po et, objem, zatím neznámý) aktiv A a B v portfoliu sestaveném z t chto dvou aktiv. Pro ilustraci sestavme toto portfolio pro oba scéná e: Scéná Scéna

.1: 5000 · WA + 3000 · WB .2: 10000 · WA + 12000 · WB

Je mo né sestavit portfolio tak, aby p esn reprodukovalo výnos aktiva C bez ohledu, jaký scéná (tzn. .1 nebo .2) nastane? Je znám výnos z aktiva C u obou scéná . Pro výpo et vah pro oba scéná e sestavím dv rovnice (pro ka dý scéná jednu) o dvou neznámých (váha A a váha B): Scéná Scéná

.1: 5000 · WA + 3000 · WB = 3800 .2: 10000 · WA + 12000 · WB = 11200

Výsledek WA = 0,4 Výsledek WB = 0,6

Portfolio sestavené z 0,4 · A plus 0,6 · B by m lo mít identický výnos jako aktivum C, bez ohledu na to, jaký scéná za rok nastane. Rozdíl je pouze v po izovacích nákladech. U aktiva C je náklad po ízení 8000, zatímco celkový náklad aktiva A (40%) plus aktiva B (60%) je 6400. Rozdíl po ízení 8000 6400 iní 1600 bezrizikov . Tento rozdíl (ná eventuální zisk) vytvo íme tím, e nakoupíme aktivum A a B v pom ru jejich vah za 6400 a zárove prodáme krátce (short pozice) aktivum C za 8000. Rozp tí - spread nebo-li rozdíl v ná prosp ch iní 1600, jak je ji zmín no. Za rok se výnosy vybalancují ( cash inflow , p íjem z portfolia A plus B se bude rovnat cash outflow , výdaji z aktiva C) nezávisle na tom, jaký scéná nastane.

Krátkodobá

pozi ní

Pozi ní obchodování je charakteristické tím, e obchodník setrvává v trhu déle, ne jeden den. Své pozice (t.j. futures kontrakty) m e obchodník dr et n kolik dn , týdn , nebo dokonce i n kolik m síc , podle zvolené obchodní strategie. M e té obchodovat formou sezónních obchod , zalo ených na základ výhodných sezónních cykl , jak u bylo popsáno u strategie s indexovými certifikáty. Pozi ní obchody se realizují p evá n na základ technické analýzy. Obchodník v trzích sleduje vznikající technické formace a následn vstupuje do trhu (dlouhé a krátké pozice). K nejznám j ím technickým formacím pat í dvojité dno, canal, ramena a hlava, a dal í. V následujícím p íkladu uvedu, jakým zp sobem se obchoduje formace dvojité dno: V grafu .15 - EYM (Mini Dow Jones) vidíme, jak v bodu A vzniká formace dvojité dno, cena se dotkla support (dna) úrovn z doby 8. ervna. Pokud následující obchodní den bude cena trhu klesat, formace nebude potvrzena. Pokud se v ak cena od této úrovn odrazí sm rem vzh ru, m e obchodník vstoupit do trhu.

51


Graf .15: Vznik formace dvojité dno EYM

Mini Dow Jones Indus. $5

Obchodník zadává pokyn k nákupu jednoho kontraktu na úrovni 10800 bod (viz graf .16 buy, sell). Následující cenový vývoj potvrdil o ekávání obchodníka, ten realizuje nákup jednoho kontraktu a setrvává v pozici a do doby, kdy cena protne úrove horní hranice. Poté obchodník prodává jeden kontrakt v hodnot 11215 bod .

Graf .16: P íklad obchodování formace dvojité dno EYM

Mini Dow Jones Indus. $5

52


Výpo et výnosu z této obchodní transakce je velmi jednoduchý. Nejprve zjistíme rozdíl hodnot vstupu a výstupu z pozice, tj. 11215 10800 = 415. Cenový pohyb trhu v dob setrvání obchodníka v otev ené pozici je 415 bod . Hodnota jednoho bodu Mini Dow Jones je 5 USD. Kdy 415 bod vynásobíme 5 dolary, výnos z obchodní transakce je 2075 USD. Záloha (margin) na jeden kontrakt Mini Dow Jones je 1219 USD, tato záloha se v plné vý i vrací zp t obchodníkovi na obchodní ú et. Jak sami vidíte, existence pákového efektu m e obchodník m p inést velmi zajímavé zhodnocení investice. Hlavní výhodou pozi ní strategie je asová nenáro nost obchodování, vysoký potenciál zisku (investor m e v rostoucím trendu setrvat i n kolik m síc ), technická podpora. Nevýhodou je dr ení pozice p es noc, v tuto dobu mohou nastat nep edvídatelné události.

Krátkodobá

intradenní

Intradenní strategie je obdobná jako pozi ní. Technické formace se v ak obchodují v pr b hu jedné obchodní seance, ádov v minutách nebo hodinách. Obchodníci nesetrvávají v otev ených pozicích p es noc. Tím se vyvarují riziku, e jejich investice ztratí na své hodnot . Graf .17 znázor uje p íklad obchodování formace Canal.

Graf .17: P íklad obchodování formace Canal EYM

Mini Dow Jones Indus. $5

53


Obchodník vstupuje do trhu nákupem krátké pozice (short) na úrovni 11723 bod a vystupuje limitním p íkazem na 10703 bod . Rozdíl iní 20 bod . Výnos z obchodní transakce p i spekulaci na pokles iní 100 USD. V imn te si umíst ní SL (Sloss-loss) p íkazu. V p ípad , e by se po vstupu do krátké pozice oto ila cena vzh ru a protnula hranici 11735 bod , obchodník by realizoval ztrátu z obchodní transakce ve vý i 60 USD (11735 10703 = 12 bod ). K hlavním výhodám intradenního obchodování pat í pohotová obchodovatelnost, nízké poplatky za nákup/prodej, a nízká záloha (margin), vysoký potenciál zisku a etnost vyskytujících se obchodních p íle itostí. Prakticky denn lze obchodovat jeden a tentý index.

54


4.4

POROVNÁNÍ INVESTI NÍCH STRATEGIÍ

V záv re né ásti provedu vzájemné porovnání strategií jednotlivých investi ních instrument , jejich podkladovým aktivem jsou indexy. Investor, který se rozhoduje alokovat své volné prost edky do tohoto typu investic, m e vybírat z r zných typ strategií, vytvá et portfolia, chránit stávající portfolio p ed neo ekávanými zm nami, krátkodob spekulovat apod. Cílem porovnání je blí e definovat pou itelnost strategie, nebo-li vhodnost produktu pro zvolenou strategii (viz tabulka .16).

Tabulka .16: Porovnání investi ních strategií a vhodnost pou ití produkt Strategie Hedging zaji t ní Dlouhodobá St edn dobá Krátkodobá spekulativní ++ + -

Indexové fondy EFT + ++ + -

Indexové certifikáty ++ + ++ -

Futures na indexy ++ ++

produkt vhodný pro tento typ strategie alternativn lze produkt pou ít produkt není vhodný pro tento typ strategie

Hedging

zaji t ní

Zaji ovací (hedging) strategii lze doporu it investor m s averzí k riziku. Strategii je mo né pou ít pro v echny typy investi ních instrument . Hedging se bude li it u jednotlivých produkt pouze v investi ním horizontu. Pro krátkodobý hedging je primárn ur en futures na indexy. Pro st edn dobé a dlouhodobé období lze hedging uplatnit na indexové fondy ETFs a indexové certifikáty. Konzervativním investor m lze doporu it garantované indexové certifikáty. Pro spekulativní obchodníky budou vhodn j í futures, nebo díky nízkým poplatk m mohou investo i ast ji m nit své pozice.

Dlouhodobá strategie Pro dlouhodobou investi ní strategii typu kup a dr ( ádov více let) jsou nejvhodn j í indexové fondy EFTs. Samotný index v sob zahrnuje diverzifikované portfolio, ro ní poplatky za správu fondu jsou velmi nízké, obchodování je jednoduché, indexové trhy jsou transparentní, likvidní a s nízkou mírou rizika. Indexové certifikáty mohou být alternativou pro dlouhodobé investování, ale jejich výb r je omezen. Investor m e pro dlouhodobou strategii vybírat pouze certifikáty typu open-end s neomezenou doba splatnosti. Futures na indexy nelze pro dlouhodobou strategii pou ít z d vod krátké doby splatnosti ta je standardn dána ke konci tvrtletí (tedy splatnost v b eznu, ervnu, zá í a prosinci).

55


St edn dobá strategie V st edn dobém investi ním horizontu lze uplatnit strategie da ové optimalizace (osvobození investice od dan ), strategii Best season s participací na nejlep ích m sících v roce, strategie r stových fází, atd. Pro st edn dobé strategie jsou nejvhodn j í indexové certifikáty, které nabízejí atraktivní "performance" potenciál. Jako alternativu st edn dobých investi ních strategií lze doporu it indexové fondy EFT, ty jsou v ak omezeny vy ími poplatky, pot ebné pro ast j í obm ny ve slo ení investice a nenabízí tolik variabilních investi ních mo ností jako je tomu u indexového certifikátu. Futures na indexy nejsou pro st edn dobé strategie vhodné pro jejich krátkou dobu splatnosti.

Krátkodobá spekulativní strategie Pro krátkodobé spekulativní strategie jsou nejvhodn j í futures na indexy. Díky existenci pákového efektu nabízejí futures krátkodob (v ádu n kolika hodin nebo dn ) vysoký výnosový potenciál. U krátkodobých strategií na indexové futures lze také vyu ít iroké spektrum obchodních p íkaz a nástroj ji t ní proti riziku. Indexové fondy EFT a indexové certifikáty nejsou vhodné pro krátkodobé spekulativní investi ní strategie po izovací poplatky jsou vy í a nenabízejí tolik p ímých obchodních nástroj .

56


5 NÁVRH INVESTI NÍHO CELKU 5.1 Definice ú elu investice ím p esn ji jsou v první fázi definovány p edstavy investora (majetkové pom ry investora a o ekávání výnosu), tím doká eme p esn ji navrhnout konkrétní investi ní strategií. Jsou-li informace o investi ních plánech kusé, bude definice ú elu p íli iroká a investi ní portfolio nebude mo no vyladit p esn . iroce definovaný ú el je nap íklad uchování hodnoty majetku nebo dlouhodobé zhodnocení. Blí e specifikovaný ú el m e být nap íklad koup nemovitosti za p t let, p i em hodnota investice na konci investi ního horizontu by nem la být v ádném p ípad ni í ne na za átku, v pr b hu investi ního horizontu m e investice i poklesnout. Pro tento konkrétní investi ní ú el bude nejlépe pou ít indexový certifikát. Investorovi, který je ochoten podstoupit vy í riziko a má dostate né mno ství volných prost edk , bude vyhovovat investice do pákových produkt (futures na indexy).

5.2 Investi ní horizont Ka dý investor chce p i investování dosáhnout co nejvy ího výnosu. Obecn platí, e ím je v t í nad je na výnos, tím je t eba podstoupit vy í riziko. Investi ní horizont v ak m e riziko výrazn sní it (viz graf .18).

Graf .18: Max./min. zhodnocení indexu S&P v periodách, 1925-2003

Zdroj: Standard&Poor s, Micropal

57


Graf znázor uje pom r mezi výnosem a ztrátou. V asovém období jednoho roku je pom r ziskových a ztrátových let 80% ku 20% (maximální ztráta inila 26,6%). V investi ním horizontu 4 let by tento pom r dosáhl 96% ku 5% (maximální ztráta u jen 4,8% p.a.). P i del ím horizontu ne 5 let by investor m l dosáhnout u jen kladného zhodnocení investice. Z dlouhodobého hlediska (spo ící plány, et ení na d chod apod.) je pasivní investování do indexových fond EFTs výnosné a prakticky bezrizikové.

5.3 Riziková tolerance Riziková tolerance charakterizuje citlivost investora na pokles hodnoty investice. V praxi se ukazuje, e v t ina za ínajících investor se pova uje za dynami t j í ne ve skute nosti jsou. Investo i, kte í u za ili n jaké propady jsou více konzervativn j í. Tabulka .17 znázor uje zastoupení indexových aktiv v investi ním portfoliu tak, aby odrá elo rizikový profil investora. Nap íklad: investor, který je ochoten podstoupit nejvy í mo né riziko, bude mít ve své investi ním portfoliu zastoupeny pouze pákové futures produkty se spekulativní krátkodobou strategií.

Tabulka .17: Pou ití indexových instrument pro návrh investi ního portfolia

Portfolio produkt

Futures na indexy Indexové certifikáty Indexové fondy EFTs

dynamické 100% 70% 0% 30% 0% 0%

50% 50% 0%

Rizikový profil

100% 90%

80%

balancované 20% 5% 0% 80% 95% 100% 0% 0% 0% 70%

60%

<< dynamický

50%

I

konzervativní 0% 0% 0% 0% 0% 95% 80% 50% 30% 0% 5% 20% 50% 70% 100% 40%

30%

20%

10%

0%

konzervativní >>

5.4 Konkrétní návrh investice Návrh konkrétní investice by m l odrá et ú el investice, asový horizont a rizikovou toleranci. První len ní struktury portfolia m e probíhat podle tabulky .17, kone ným krokem v tvorb investi ního portfolia je výb r konkrétních emisí. Pro p íklad uvádím nabídku certifikát na indexy (viz p íloha .2 Matice produkt Zertifikatejournal).

58


6 OBCHODOVÁNÍ DOW JONES - P ÍPADOVÁ STUDIE P ípadová studie by m la ov it, zda je mo né konkrétní obchodní strategii pou ít v denní investorské praxi. Pro ú ely diplomové práce jsem vybral krátkodobou spekulativní obchodní strategii s vysokým výnosovým potenciálem a vysokou mírou rizika. Konkrétn jsem se zabýval obchodování fututes na index mini Dow Jones. Základním p edpokladem testování obchodní strategie bylo otev ení obchodního ú tu u n kterého z amerických brokerských dom , který má nízké poplatky a kvalitní servis. Proto e se denní obchody uskute ují ve v t í frekvenci a asto se vystupuje z trhu s nepatrnými zisky, nízké poplatky jsou v tomto p ípad rozhodující. Pro ú ely testování obchodní strategie jsem zalo il obchodní ú et u americké brokerské spole nosti Interactive Brokers, poplatky za RT komisi jsou velmi nízké a k obchodování poskytuje broker elektronickou obchodní platformu s velmi intuitivním u ivatelským rozhraním a rozsáhlými mo nostmi zadávání obchodních p íkaz . Pro analýzu tzv. ivých dat (aktuální data) jsem zvolil aplikaci AmiBroker Pro. Aplikace doká e v reálném ase zobrazovat grafy a technické indikátory.

6.1 Popis obchodní strategie Pro jakého investora je obchodní strategie vhodná? Investi ní strategie je vhodná pro investora, který je ochoten více riskovat. Konkrétn jde o krátkodobou spekulativní strategii (viz kapitola 4.4 Porovnání investi ních strategií). Samotná p ítomnost pákového efektu u futures kontraktu nazna uje, e se jedná o kategorii nejrizikov j ích investic. Krátkodob nabízejí futures vysoký výnosový potenciál, existenci vysokého rizika by ale investor nem l podce ovat. Investor, který není na ztrátové obchody psychicky p ipraven by se do obchodování derivát nem l v bec pou t t. Série ztrátových obchod m e investora natolik znepokojit, e p estane doufat v úsp nost obchodní strategie a obchodování p ed asn ukon í.

Popis obchodní strategie Obchodní strategie umo uje investorovi participovat na vzestup uzavíráním dlouhých pozic (Long) a také na pokles uzavíráním krátkých pozic (Short). Základní filosofií obchodní strategie: pokud trh vytvo í dostate n silné momentum, které prorazí ur itou signifikantní technickou úrove "breakout aproach" (prora ení), vznikne silná pravd podobnost, e trh bude v daném sm ru pokra ovat. Obchodní strategie není zalo ena na slo itých indikátorech, nýbr na t í jednoduchých klouzavých pr m rech "tripple moving averages". Obchodní strategie je pou itelné pouze v rostoucím nebo klesajícím trendu. Pokud je trh p íli volatilní nebo naopak jde do strany (choop), v tomto p ípad neobchodujeme.

59


Tripple moving avarage: Zakreslením t í klouzavých pr m r do intradenního, 5-ti minutového grafu, získáme Tripple moving avarage (viz graf . 19). Hodnoty jednotlivých klouzavých pr m r vychází z dlouhodobého m ení úsp nosti obchodní strategie Alanem Gainesem23 . Slo ení Tripple moving avarage: 4 denní jednoduchý klouzavý pr m r 9 denní jednoduchý klouzavý pr m r 18 denní jednoduchý klouzavý pr m r

Graf .19: Obchodní strategie Tripple moving avarage YM SEP 07-ECBOT-FUT

Zdroj: Amibroker Pro

Komentá : silná ára ve spodní ásti obrázku p edstavuje ty denní klouzavý pr m r. V bodu A ty denní klouzavý pr m r prorazil 9-ti i 18-ti denní klouzavý pr m r. Bod prora ení budeme v cenovém grafu pova ovat za vstup do krátké pozice (Short). V pravé ásti grafu je typický p íklad, kdy el trh do strany (choop). 23

Alan Gaines - úsp ný obchodník s deriváty. Zakladatel obchodní strategie B.O.A. (Break Out Approach)

60


Vstup do trhu Pokud 4 denní klouzavý pr m r protne 9-ti denní jednoduchý klouzavý pr m r sm rem vzh ru, je toto pova ováno za signál ke vstupu do dlouhé pozice (Long). Vstupujeme do trhu obchodním p íkazem Limit nebo Market . Pokud 4 denní klouzavý pr m r protne 9-ti denní jednoduchý klouzavý pr m r sm rem dol , je toto pova ováno za signál ke vstupu do krátké pozice (Short). Vstupujeme do trhu obchodním p íkazem Limit nebo Market . Pokud 4 denní klouzavý pr m r protne 9-ti i 18-ti denní klouzavý pr m r, je signál ke vstupu do trhu obzvlá t silný. Pokud vznikne nákupní nebo prodejní signál spole n s mezerou (Gap), z dlouhodobého sledování systému není obvyklé, e se trh vrátí a mezeru vyplní. Proto je lep í nakupovat nebo prodávat i po uskute n ní mezery (Gap). Do trhu vstupujeme v dy s p íkazem Sloss-loss (SL). V obchodní platform InteractiveBrokers existuje mo nost, spole n s pln ním p íkazu Limit , automatického vygenerování p íkazu Sloss-loss.

Výstup z trhu Po vstupu do dlouhé pozice posouváme p íkaz Sloss-loss (SL) dva body pod 18-ti denním klouzavým pr m rem. Technika posouvání SL se nazývá Trail Stop-Loss Po vstupu do krátké pozice posouváme p íkaz Sloss-loss (SL) dva body nad 18-ti denním klouzavým pr m rem. Vystupovat z trhu lze také po dosa ení ur ité urovn zisku. Tato technika výstupu z trhu je v odborné terminologii nazývána Profit Target (PT). Výstup na PT lze uplatnit nap . p i dosa ení Resistant tr ní úrovn .

61


6.1 Vyhodnocení obchodní strategie Hlavním cílem p ípadové studie bylo ov it, zda v kategorii krátkodobých spekulativních strategií s vysokou mírou rizika, existuje vhodný investi ní instrument pou itelný v b né praxi. Následující, m sí ní výsledky obchodování futures kontraktu (YM) potvrzují:

1. vhodnost výb ru obchodní strategie v nejrizikov j ím segmentu trhu 2. vhodný výb r investi ního instrumentu (futures mini Dow Jones) 3. pou itelnost obchodní strategie v denní praxi 4. vysoký výnosový potenciál 5. vzru ující investi ní zku enost (Investment entertainment)

Obchodování probíhalo v období od 1.8. do 31.8.2007. Vstupy a výstupy do trhu byly realizovány s jedním kontraktem mini Dow Jones ve vý i 2 600USD.

Vstupy a výstupy Do trhu jsem vstupoval podle p edem definovaných pravidel, p i protínání klouzavých pr m r . Ve v t in p ípad se trh choval velmi klidn . Obchodní p íkazy jsem zadával formou Limit a v n kterých p ípadech, kdy docházelo k rychlým zm nám trendu jsem vstupoval do trhu p íkazem Market . P íkaz Market je v praxi realizován okam it , nevýhodou je pln ní p íkazu v cen aktuální poptávky, ta m e být nap . p i vstupu do pozice Long vy í ne o ekáváme. Výstupy z trhu byly rovn realizovány podle p edem definovaných obchodních pravidel. V posledním sloupci tabulky (viz tabulka .18) je poznámka o jaký typ výstupu se jednalo. PT znamená výstup Profit target , na úrovni o ekávaného výnosu. U SL-15 se jednalo o výstup z trhu se ztrátou, na úrovni maximální povolené hranice 15-ti bod . Trail SL je p íkaz SL, jeho hodnota byla v pr b hu obchodní seance m n na podle aktuální hodnoty 18-ti denního klouzavého pr m ru.

62


Tabulka .18: Vstupy a výstupy z trhu, kontrakt YMU7, období 1.8

31.8.2007

Komentá : Zisky a ztráty jsou uvád ny v m n USD. Hodnota indexu je v bodech. Jeden bod v trhu p edstavuje u indexu mini Dow Jones 5 USD.

63


Pom r ztrátových a ziskových obchod

Obchodní strategie statisticky vykazuje ztrátové a ziskové obchody v p ibli ném pom ru 1:1. Z celkového po tu 47 obchod bylo 22 obchod ziskových a 25 obchod ztrátových. Ztrátové obchody byly p ísn limitovány. U ziskových obchod bylo mo né posouvat SL, do doby, ne se trend za al m nit. Jediný obchod v silném trendu dokázal pokrýt celou sérií ztrátových obchod . V následujícím grafu .20 je mo né pozorovat vý i ztrát a zisk v jednotlivých dnech.

Graf .20: Ztrátové a ziskové obchody v jednotlivých obchodních dnech

Komentá : V první polovin obchodního m síce byly trendy siln j í a dokázaly dob e pokrýt ztráty. V druhé polovin m síce byl trh více volatilní a ziskové obchody pouze kompenzovaly ztráty.

64


V grafu .21 je znázorn no rozlo ení ztrát, zisk a komisních poplatk v procentech. P esto e jsou komisní poplatky u amerického brokera velmi nízké (4,80 USD RT komise), tvo í v obchodní strategii pom rn vysoké náklady. Kdybychom se rozhodli obchodovat se stejnou obchodní strategii p es tuzemského brokera, kde se poplatky pohybují ve vý i 20 USD za RT komisi, obchodní strategie by vykazovala jen nepatrné zisky (viz graf .22).

Graf .21: Pom r ztrátových, ziskových obchod a RT komisí, v %

Graf .22: P íklad: Zisky, ztráty a RT komise u tuzemského brokera, v %

65


M sí ní výkonnost obchodní strategie V grafu .23 je zaznamenán vývoj hodnoty investice. K investici je denn p ipo ten výsledek obchodování. Vývoj hodnoty investice v . procentuální zm ny, jsou uvedeny v tabulce .19. Investice byla za m síc srpen zhodnoceno z p vodní hodnoty 2 600 USD na hodnotu 3 885 USD. Nár st hodnoty iní 1 285 USD. Hodnota se tak zvý ila za jediný m síc o 49,42 %. Pokud by se obchodní scéná opakoval i v následujících m sících, po dobu jednoho roku, pak by ro ní zhodnocení dosáhlo hodnoty 593 % p.a. S tak vysokým zhodnocením se v ak v investi ní praxi setkáme jen z ídka. Z dlouhodobého pohledu prakticky neexistuje obchodní strategie, která by byla nadpr m rn zisková v ka dém období.

Graf .23: Vývoj hodnoty podkladového aktiva YM v m síci srpen 2007

Komentá : hodnoty jsou uvád ny v USD. Z grafu je patrné, jak hodnota investice v prvních dnech obchodování stoupá a v druhé polovin m síce je hodnota nem nná. Ztrátové a ziskové obchody jsou v druhé polovin m síce ve vzájemné rovnováze.

66


Volatilita V tabulce .19 jsou zachyceny denní zm ny hodnot investice. Z t chto zm n byla vypo tena historická volatilita 81,10 %. V porovnání s ostatními investi ními instrumenty je volatilita velmi vysoká. Potvrdilo se pravidlo p ímé úm rnosti mezi výnosy a riziky, volatilita je p ímo úm rná vysokému výnosu.

Tabulka .19: Vývoj hodnoty podkladového aktiva a volatilita

Komentá : Pro výpo et volatility bylo nutné sestavit íselnou adu zm nových hodnot oproti p edchozímu dni (p irozený logaritmus ísla). Sou et íselné ady byl vynásoben odmocninou z 256 dn .

Likvidita Trh mini Dow Jones pat í k velmi likvidním trh m. viz graf .7: Týdenní objemy obchod indexu mini-size Dow Jones (kapitola 3.4 Indexy E-mini). Vysoké objemy obchod v pr b hu denní seance iní z investice velmi likvidní investi ní nástroj. Prakticky v kteroukoliv hodinu, v pr b hu denní seance, bylo mo né vstoupit nebo vystoupit z trhu. V echny typy obchodních p íkaz (Limit, Stop Limit, Market) se v elektronické platform realizovaly okam it . P íkaz Limit se ve v t in p ípad realizoval za cenu lep í. Otev ené pozice nebyly dr eny p es noc, byly v dy uzav eny v pr b hu denní seance.

67


ZÁV R Cílem diplomové práce bylo nalézt odpov di na otázky: Existují alternativní investi ní instrumenty, v kontextu s tradi ními t ídami aktiv, s kterými bude mít investor mo nost participovat také na stagnujícím nebo klesajícím trhu? Existuje bezpe ný zp sob investování, zalo ený na vlastní úvaze, ani by se musel investor spoléhat na znalost a výkonnost portfolio managera aktivn spravovaného investi ního fondu? Existují alternativní investice, které mohou konkurovat instrument m, jako jsou akcie nebo aktivn spravované fondy?

tradi ním

investi ním

V první ásti diplomové jsem provedl rozbor tradi ních a alternativních t íd aktiv. Výsledkem rozboru jsou teoretická východiska pro alternativní investování do akciových index . Pro flexibilní vyu ití index jsem vybral ty i nejznám j í sv tové indexy. V druhé ásti jsem analyzoval indexové investi ní instrumenty, porovnal jsem investi ní strategie a ov il, zda je mo né indexové investi ní instrumenty zakomponovat do investi ního celku. V p ípadové studii ov uji pou itelnost krátkodobé rizikové investi ní strategie v praxi. Na základ mého pr zkumu lze konstatovat, e indexové investi ní instrumenty jsou vhodnou alternativou k tradi ním t ídám aktiv. Alternativní investice mohou být dopl kem tradi ních t íd aktiv nebo je mohou zcela nahradit. Investování do akciových index dosahuje dlouhodob lep ích výsledk s ni ími vstupními i provozními náklady. Hypotéza o dlouhodobé neúsp nosti aktivn spravovaných investi ních fond byla potvrzena. Aktivn spravované fondy ani z poloviny nedosahují dlouhodob takového zhodnocení, jak je tomu u indexových aktiv. Mezi hlavní výhody investování do akciových index oproti tradi ním t ídám aktiv je vy í výnosový potenciál, ni í rizika, vysoká likvidita, transparentnost, pohotová obchodovatelnost, flexibilita a nízké poplatky. Analýzou indexových investi ních instrument spole n s významnými studiemi, na které se v textu odkazuji, se naplnily cíle diplomové práce. V následujících létech lze v indexovém investování o ekávat celou adu inova ních proces . Indexové investi ní instrumenty si na kapitálových trzích zaslou en získají pevné místo.

68


ANGLICKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK Slovník obsahuje pouze výklad nejd le it j ích pojm , souvisejících s diplomovou práci.

Ask Asset classes Average leverage Baskets Benchmark Best Season Bid Bid-offer spread Blue chips Breakout aproach Canal Cash inflow Cash outflow Commodity Creation units Discount servis Emerging markets Forvard Futures Hedge funds Hedging Choop Intraday Investment strategy large-caps Leading indicator Limit Long Loss Margin Market Market tining Mark-to-the-market Momentum Money-Management Moving avarage Open end Outperformance Premium Profit Profit Target Protect momentum Resistant RT

poptávka t ída aktiv pákový efekt individuáln vytvo ený akciový ko srovnávací index spekulativní krátkodobá investi ní strategie tr ní nabídka tr ní nabídka v cenovém rozp tí akcie reprezentující americkou ekonomiku prora ení klouzavého pr m ru technická formace kanál p íjmy v pen ním toku výdaje v pen ním toku komodity v t í objem akcií balík akcií typ brokerské slu by nejvíce rozvíjející se trhy termínovaný kontrakt termínovaný kontrakt Hedge fond zaji ovací obchodní strategie stagnující trh intradenní nebo také denní obchodování investi ní strategie spole nosti s velkou tr ní kapitalizací indikátor objektivní situace na trhu obchodní p íkaz za limitní cenu nebo cenu lep í otev ení dlouhé pozice, spekulace na r st ztráta, ztrátový obchod záloha na obchod u futures obchodní p íkaz ze momentální tr ní cenu p edpovídání zm n trendu v ase zaji t ní vypo ádání v em subjekt m trhu trendový technický indikátor, který m í relativní zm nu ceny komplexní systém ízení rizika investice jednoduchý klouzavý pr m r typ investi ního certifikátu bez výpov dní lh ty hodnotov podpr m rné akciové tituly op ní zisk zisk zisková výstupní úrove v trhu typ certifikátu s neomezeným výnosem cenová tr ní bariera, cenový strop komisní poplatek za vstup a výstup z trhu

69


Short Sloss-loss Small-caps Spread Stock Stock Picking Stop Limit Support Swap Trading Trail SL Treasury Bills Treasury Bonds Treasury Notes Tripple MA Vola plays Volume

krátká obchodní pozice, spekulace na pokles obchodní limitní p íkaz spole nosti s malou tr ní kapitalizací cenové rozp tí akcie vytipování a nákup konkrétních akciových titul obchodní p íkaz za limitní cenu cenová tr ní bariéra, cenové dno termínovaný kontrakt obchodování technika posouvání p íkazu Stop-loss krátkodobé státní poukázky dlouhodobé státní dluhopisy st edn dobé státní dluhopisy strategie t í klouzavých pr m ru certifikát participující na zklidn ní volatility trhu objem obchod

70


SEZNAM ZKRATEK AMEX CBOT CME DJ DJIA DTB E-MINI ESOP ETFs EYM LMT MATIF MKT NQ NYBOT NYMEX NYSE OSE1 p.a. PT pt RT SL SP USD V

American Stock Exchange Chicago Board of Trade Chicago Mercantile Exchange Dow Jones Dow Jonese Avarage index Deutsche Terminb rse mini futures kontrakty Employee Ownership Plans Exchange Traded Funds symbol mini Dow Jones obchodní p íkaz Limit Marche a Terme International de France obchodní príkaz market Nasdaq Composite New York Board of Trade New York Mercantile Exchange New York Stock Exchange Osaka Securities Exchange ro ní výnosnost profit target bod v tr ním indexu Round Turn Stop-loss Standard & Poor s americký dolar Volume

71


SEZNAM VYOBRAZENÍ, GRAF A TABULEK Seznam vyobrazení: Obrázek .1: Vztah výnosu a rizika..................................................................................... 8

Seznam graf : Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf

.1: Vývoj malých a velkých spole ností, 2001 2006.............................................. 11 . 2: Porovnání výkonnosti aktivn spravovaných fond s indexem.......................... 18 .3: Vývoj indexu Dow Jones Industrial Avarage, 1993 - 2007................................. 28 .4: Vývoj indexu Standard & Poors 500, 1993 - 2007.............................................. 29 .5: Vývoj indexu Nasdaq Composite, 1996 - 2007................................................... 30 .6: Vývoj indexu Russell 2000, 1993 - 2007............................................................. 31 .7: Týdenní objemy obchod indexu mini-size Dow Jones...................................... 32 .8: Investovaná aktiva do indexových fond ETFs (v bilionech USD).....................34 .9: Ro ní náklady na správu fondu (v%)................................................................... 36 .10: Nejv t í trhy s investi ními certifikáty.............................................................. 39 .11: Hodnotový vývoj indexový certifikát versus index........................................ 40 .12: Volatilita a ro ní výnosy TOP certifikát , k 26.2.2007..................................... 42 .13: Pr m rné m sí ní výnosy indexu DAX (v%), 1970-2000................................ 45 .14: Pákový efekt (levarage effect)............................................................................47 .15: Vznik formace dvojité dno................................................................................. 52 .16: P íklad obchodování formace dvojité dno......................................................... 52 .17: P íklad obchodování formace Canal.................................................................. 53 .18: Max./min. zhodnocení indexu S&P v periodách, 1925-2003............................ 57 .19: Obchodní strategie Tripple moving avarage ...................................................60 .20: Ztrátové a ziskové obchody v jednotlivých obchodních dnech......................... 64 .21: Pom r ztrátových, ziskových obchod a RT komisí, v %................................. 65 .22: P íklad: Zisky, ztráty a RT komise u tuzemského brokera, v %....................... 65 .23: Vývoj hodnoty podkladového aktiva YM v m síci srpen 2007......................... 66

Seznam tabulek: Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka

.1: Výnosy vybraných t íd aktiv v letech 1970-1998......................................... 12 .2: Procentuální vyjád ení vliv p sobících na volatilitu.................................... 15 .3: Výkonnost fondu Vaguard Index 500............................................................ 21 .4: Váhy spole ností u kapitálov vá eného indexu............................................ 25 .5: Váhy spole ností u cenov vá eného indexu................................................. 26 72


Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka

.6: Spole ností s nejvy í váhou (DJIA).............................................................. 27 .7: Spole ností s nejvy í váhou (S&P 500)........................................................ 29 . 8: Výkonnost vybraných index za posledních 10 let ...................................... 33 . 9: Zhodnocení vybraných indexových fond k 1.2.2007 (v%)......................... 35 .10: Zhodnocení vybraných oborových certifikát USA, k 26.2.2007 (v%) ......41 . 11: Cena indexového certifikátu v závislosti na podílu na indexu.................... 44 . 12: Hlavní sv tové komoditní burzy a jejich indexy......................................... 46 . 13: Zhodnocení kontraktu EY (E-mini Dow Jones), k 1.2.2007....................... 48 . 14: RT komise................................................................................................... 49 . 15: Scéná e vývoje aktiv v horizontu 1 roku.................................................... 51 .16: Porovnání investi ních strategií a vhodnost pou ití produkt ..................... 55 .17: Pou ití indexových instrument pro návrh investi ního portfolia............... 58 .18: Vstupy a výstupy z trhu, kontrakt YMU7, období 1.8 31.8.2007............. 63 .19: Vývoj hodnoty podkladového aktiva a volatilita..........................................67

73


SEZNAM POU ITÉ LITERATURY

Monografie:

Kohout,P.: Peníze, výnosy a rizika. Praha, Ekopress 1998. ISBN 80-86119-06-8 ámský, F.: Teorie portfolia. Brno, MU v Brn 2001. ISBN 80-210-2509 Musílek, P.: Trhy cenných papír . Praha, Ekopress 2002. ISBN 80-86119-55-6 Svoboda, M.: Indexové investice. Brno, Dimension 2001. ISBN 80-238-7634-1 Blaha, Z., Jind ichovská, I.: Opce, swapy a futures - deriváty finan ního trhu. Praha, Management Press 1994. ISBN 80-85603-78-0 Drummen M.,Zimmermann H.: The Structure of European Stock Returns, 1992 Hebner, T., M.: 12-Step Program to Index funds. Irvine, IFA Publishing 2004. Lerman D.: Exchange Traded Funds & E-mini Stock Index Futures. ISBN 0-471-44298-4

Internetové zdroje:

www.zertifikatejournal.cz www.interactivebrokers.com www.cbot.com www.cyrrus.cz www.amibroker.com www.futuresource.com

iroká nabídka certifikát americký broker obchodní burza CBOT nabídka certifikát software pro technickou analýzu graf historické a denní data

74


SEZNAM P ÍLOH P íloha .1: Report ABN Amro Bank N.V. DJIA Index..................................................... 76 P íloha .2: Matice produkt Zertifikatejournal.................................................................. 77

75


P Ă­loha .1: Report ABN Amro Bank N.V. DJIA Index

76


P Ă­loha .2: Matice produkt Zertifikatejournal

77


Investment