Betonové a železobetonové komíny
Železobetonové komíny se začaly častěji stavět od konce 19. století v USA, byť dříve se ojediněle objevily i v Evropě. Zde se první komíny ale zřizovaly ještě z prostého betonu, tedy bez vložené ocelové výztuže. V roce 1873 je doložena existence betonového komína postaveného pro Chain, Cable and Anchor Testing Works, River Wear Commissioners v anglickém Sunderlandu. Měl čtvercový podstavec, oktogonální dřík a výšku 17,2 metru, světlý průměr v hlavě činil 0,56 metru a vnější průměr v hlavě 1 metr.150 V Německu (Württemberg) se zase mohli v roce 1876 pochlubit betonovým komínem o výšce 36 metrů, a to v cementárně Blaubeuren.151 Američané si rychle uvědomili výhody železobetonových komínů a do roku 1907 jich postavili více než 400.152 Konzervativní Evropa se ale chování betonu při vysokých teplotách obávala a obecná nedůvěra v tento nový a moderní způsob výstavby objektů vedla k tomu, že tyto komíny se vyskytovaly jen velice vzácně.153 Obavy živily občasné nehody, které se přihodily buď při výstavbě, nebo provozu. Ty ale často nesouvisely s užitím železobetonu, ale spíše s technologií výstavby, resp. zručností dělníků, nekvalitním návrhem nebo špatnou recepturou betonu.154 V Rakousku-Uhersku navíc bránilo do roku 1911 rozvoji této technologie nařízení, které při výstavbě komínů zakazovalo užívat betonu. V ministerském nařízení ze dne 24. března 1902 je vysloveně uvedeno, že „dřík budiž zděn výhradně z cihel“.155 Toto nařízení bylo ale evidentně několikrát porušeno, neboť první betonový komín byl na našem území postaven už v roce 1907 v hodolanské (dnes část Olomouce) cementárně Hrůza & Rosenberg (výška 16 metrů a světlý průměr 1 metr, tloušťka stěny dole 20, nahoře 10 cm)156 a v roce 1908 jej následoval komín v Písku s výškou 25 metrů.157 Ten pro firmu J. Vlk v továrně na výrobky z cementu postavil za 18 dní Josef Fürst (horní světlost byla 60 cm, dolní 100 cm a tloušťka betonové stěny činila 15 cm v patě a 8 cm v koruně). Z důvodu dostupných levných cihel a ochrany betonového dříku před vysokými teplotami byl vybudován zděný podstavec. „Tento železobetonový komín se vyznamenává neobyčejnou pevností a stabilitou oproti komínům zděným ; udržování jakékoliv úplně odpadá, a cena jeho ke všem těmto výborným vlastnostem je nižší nežli zděného.“ 158 Za zmínku také stojí již neexistující, 45 metrů vysoký komín o světlém hořejším průměru 1,3 metru v továrně na prýmky a strojové výšivky Rudolfa Pilze ve Vejprtech, který byl postaven na počátku 20. století dle projektu českokamenického stavitele a architekta Josefa Weinolta.159 Projekt vycházel z rakouského patentu č. 49/974, vnější a vnitřní líc konstrukce komína tvořily vyskládané tenkostěnné tvarov-
150
Robert M. Bancroft – Francis J.
Bancroft, Tall Chimney Construction, Manchester 1885, s. 122–124. 151
Rudolf Saliger, Hohe
Schornsteine aus Eisenbeton, Wiener Bauindustrie-Zeitung XXVI, 1908, č. 27, s. 256. 152
František Klokner, Vyztužený
beton při stavbě továrních komínů u nás, Cement, železo a beton I, 1908, č. 6, s. 1. 153
Konrád Hruban, O továrních
komínech ze železového betonu, Technický obzor XXII, 1914, č. 22, s. 141. 154
Sanford E. Thompson, Reinforced
Concrete Chimneys: Report of Investigation made for the Association of American Portland Cement Manufacturers, Chicago 1910, s. 4. 155
Výnos c. k. ministerstva vnitra
v dohodě s c. k. ministerstvem obchodu ze dne 24. 3. 1902 pod číslem 38.290, odstavec VI, písmeno a). 156
Kamin der Portland-
-Zementfabrik in Hodolein-Rolsberg bei Olmütz, Beton u. Eisen IX, 1910, č. 9, s. 227. 157
Konrád Hruban, Vysoké tovární
komíny, Praha 1953, s. 21. 158
Josef Fürst, Vom
Betonschornstein, Wiener Bauindustrie-Zeitung XXVIII, 1910, č. 7, s. 53–54; Tovární komín ze železobetonu, Epocha XV, 1910, č. 17, s. 268–269. 159
Vladislava Valchářová (ed.) –
Lukáš Beran – Jan Zikmund, Industriální topografie / Ústecký kraj, Praha 2011, s. 26.
77