Issuu on Google+

Revitalizace středu města Havlíčkův Brod Diplomová práce Martin Stára


Diplomová práce autor: Bc. Martin Stára datum: zimní semestr 2010/2011 vedoucí: prof. Ing. arch. Zdeněk Zavřel ateliér: Zavřel Seho Mádr konzultace: Ing. arch. Ján Štempel Ing. arch. Ondřej Beneš Ing. arch. Jan Jehlík

OBSAH úvod Čestné prohlášení Svět Evropa Česká republika Vysočina Okres Havlíčkův Brod Město Havlíčkův Brod Centrum města Historické jádro Model města Parter Příklad řešení bloku Dispoziční řešení

měřítko výkresu 1:200 000 000 1:40 000 000 1:3 350 00 1:1 000 000 1:500 000 1:25 000 1:5 000 1:1 000 1:750 1:500 1:200 1:100


Úvod Při hledání tématu pro svou diplomovou práci jsem se obrátil zpátky k městu, ve kterém jsem vyrůstal, které znám “jako své boty”. Cílem mé práce je najít možnou cestu při dalším stavebním rozvoji města. V tom, že znám své město dobře, jsem se zmýlil. Při práci jsem zjistil, že jsem neznal mnoho historických souvislostí. Objevil jsem zmizelý Brod po asanaci v sedmdesátych letech. Zde cítím největší problém města a zde jsem také našel konkrétní zadání. Asi naivně věřím, že pokud jsou občané města cílevědomí dokáží znovu vytvořit podmínky pro rozvoj, které by mohli vést k rozvoji centra v celém rozsahu. Myslím si, že žijeme v době s absencí vize. Ať už politické, či morální. Veškeré kroky jsou prováděny pouze v malém lokálním kontextu s vidinou krátkodobého zisku, případně opravy aktuální chyby. Stali jsme se údržbáři měst, která postavili generace před námi a musíme se ještě potýkat s chybami minulého režimu, které zničili stoletá dědictví. Ve své práci se snažím najít „oslí můstek“ mezi historickým dědictvím, v Brodě již nepřítomným, a nejistou budoucností. Věřím, že základní hodnoty měst, jako je ulice, náměstí, dům, přetrvají. V mé práci jsem se snažil projít celou paletou dostupných nástrojů při návrhu. Pracoval jsem ve všch měřítkách protože věřím, že kontext už dnes nelze hledat jen v nejbližším okolí. Vím, že je v dnešním společensko-politickém kontextu naivní myslet si, že někdo zbourá tolik domů a bude hledat novou cestu k tvorbě kvalitního městského prostoru. Obzvláště potom na maloměstě, kde každá změna přináší tolik emocí. Mým cílem je však hlavně vyvolání diskuze. A poukázaní na zoufalý výsledek asanace. Na neměsto, bez ulic, bez parteru. Pokud by se mi podařilo, aby si občané Havlíčkova brodu uvědomili, že nic není definitivní a pokud je společná vůle lze dokázat nemožné.


Evropa 7 000 mil. 510 mil. 13,3 Mount Everest 9 774 2,7 1,8

Populace [obyvatel] Rozloha [km2] Průměrná hustota obyvatel [obyv./1km2] Nejvyšší bod 8848[m.n.m] HDP [USD/1 obyv. rok] Ekologická stopa [glob. ha/ 1 obyv.] biokapacita [glob. ha / 1 obyv. ]

Evropa


Evropa

731 mil.

10, 18 mil. 72 Mont Blanc 29,729 4,8 2,7

Populace [obyvatel] Rozloha [km2] Průměrná hustota obyvatel [obyv./1km2] Nejvyšší bod 4807[m.n.m] HDP [USD/1 obyv. rok] Ekologická stopa [glob. ha/ 1 obyv.] biokapacita [glob. ha / 1 obyv. ]

Česká republika


Česká republika 10,5 mil. 78 867 133 Sněžka 26,800 5,7 2,62

Populace [obyvatel] Rozloha [km2] Průměrná hustota obyvatel [obyv./1km2] Nejvyšší bod 1602[m.n.m] HDP [USD/1 obyv. rok] Ekologická stopa [glob. ha/ 1 obyv.] biokapacita [glob. ha / 1 obyv. ]

Vysočina


Vysočina 518 864 6 795 76 Javořice 15 567 n/a n/a

Populace [obyvatel] Rozloha [km2] Průměrná hustota obyvatel [obyv./1km2] Nejvyšší bod 837[m.n.m] HDP [USD/1 obyv. rok] Ekologická stopa [glob. ha/ 1 obyv.] biokapacita [glob. ha / 1 obyv. ]

Havlíčkův Brod

Žďár nad Sázavou Pelhřimov Jihlava

Třebíč


Okres Havlíčkův Brod 96 011 Populace [obyvatel] 1 264 75,9 Melechov n/a n/a n/a

Rozloha [km2] Průměrná hustota obyvatel [obyv./1km2] Nejvyšší bod 709[m.n.m] HDP [USD/1 obyv. rok] Ekologická stopa [glob. ha/ 1 obyv.] biokapacita [glob. ha / 1 obyv. ]

Habry Ledeč nad Sázavou Světlá nad Sázavou

Chotěboř

Havlíčkův Brod Lípa

Přibyslav


Havlíčkův Brod 24 296 64,95 374,9 422 n/a n/a n/a

Populace [obyvatel] Rozloha [km2] Průměrná hustota obyvatel [obyv./1km2] Nadmořská výška [m.n.m] HDP [USD/1 obyv. rok] Ekologická stopa [glob. ha/ 1 obyv.] biokapacita [glob. ha / 1 obyv. ]


Havlíčkův Brod Úvod Havlíčkův Brod je město ležící v€údolí řeky Sázavy. Pro strukturu města je krajinný aspekt určující vzhledem ke svahům, které se zvedají na obou březích řeky. Jižní svah, kde bylo město založeno, je strmější a je na něm převážná část obytných čtvrtí města. Severní svah je u řeky mírnější a zvedá se až na hranicích města. Severní část je výrazně ovlivněna železniční tratí, ke které byly přistavěny industriální zóny HB. Železniční trať hrála v€rozvoji Havlíčkova Brodu výraznou roli. Právě výstavba několika velkých továren zapříčinila výrazný přírůstek obyvatel, který se promítnul do výstavby většiny obytních čtvrtí. Obytné čtvrti s€převážně individuální výstavbou převládají struktuře HB. Výstavba byla většinou provedena v€krátkém období, lze vysledovat jasné tendence doby výstavby. Do kompaktní zástavby je většinou zakomponována občanská vybavenost města. Dominantní prvek struktury města je park Budoucnost, který se nachází na výrazném terénním zlomu, který lemuje historické centrum města a dále pokračuje v€sérii rybníků směrem na sever ven z€města. Infrastruktura výrazných dopravních tepen, které rozdělují město na čtyři části, je jedním z€palčivých problémů současného Havlíčkova Brodu. Západní část města je výrazně ovlivněna areálem psychiatrické léčebny, která rozlohou konkuruje historickému centru. Pavilónový koncept celé léčebny se vzrostlými stromy je příjemným místem klidu.


Střed města Úvod Po rozboru širších vztahů města jsem se soustředil na centrum města. Tento porostor je dle mého názoru místem, které má největší potenciál místního rozvoje. Je středem města s příjemnou dochozí vzdáleností, je místem nejintenzivnějšího obchodu a postupně se probouzí s novou rekonstrukcí náměstí. Pokud však hledáme rozvojové plochy v centru, lze je jen těžko nalézt. Centrum je hustě zastavěno různými druhy zástavby od historické až po totalitní. Nelze říci, že se od přelomu 19. a 20. století postavilo něco co by bylo hodné zapamatování.


1200

1400

1949

1953

1600

1975

1800

1996


Historický rozvoj města Původně Německý Brod je středověké město, jehož historie sahá až k počátku 13. století. Najdeme je již po 700 let na řece Sázavě v oblasti obdařené mnohými přírodními krásami Českomoravské vrchoviny. Původní osada při stříbrných dolech se stala městem s královskými výsadami a vlastním horním zákoníkem. Město založil mocný šlechtický rod Lichtenburkové zřejmě někdy mezi lety 1251 a 1258, jak dokládá zmínka v listině olomouckého biskupa Bruna z roku 1256. Prvním vlastníkem města byl mocný feudál Smil z Lichtenburka, lokátorem, tj. zakladatelem města pak jeho příbuzný, královský mincmistr Eberhard. Uspořádání městské správy a místní horní zákoník byl vydán tzv. Brodským privilegiem z roku 1278, které městu udělili synové Smila z Lichtenburka. Rozvoj horního podnikání a s ním také bouřlivý rozvoj města však trval pouhých několik desetiletí. V roce 1319 získává město nejvyšší maršálek Království českého Jindřich z Lipé. Ve druhé polovině 14. století dochází k rychlému střídání majitelů císař Karel IV, Boček z Poděbrad, Vítek z Landštejna a nakonec Čeněk z Vartenberka. V roce 1422 byl Německý Brod napaden a dobyt husity a veškeré mužské obyvatelstvo pobito. V roce 1436 koupil panství lipnické Mikuláš Trčka z Lípy a ve vlastnictví tohoto rodu byli obyvatelé Brodu až do roku 1561, kdy se jejich majiteli stali pánové z Thurnu. V 16. století dochází k novému rozkvětu města. Došlo k posílení hradebních zdí, ve městě působí též významná českobratrská škola. Brodským měšťanům se konečně podařilo domoci se významných městských privilegií. V roce 1565 získali potvrzení práv a svobod, jako měla královská města a roku 1566 právo užívat nový městský znak.


Vrcholný rozvoj Brodu byl bohužel přerván třicetiletou válkou. Brod byl několikrát obsazen vojsky obou stran a vydrancován Švédy. Stejně tak město těžce zasáhly morové epidemie v letech 1624 a 1649 i patent vydaný císařem Ferdinandem II. přikazující nekatolickému obyvatelstvu přestup na katolickou víru. V důsledku všech těchto událostí došlo k silnému úbytku obyvatel města a po válce najdeme takto v Brodě na 200 prázdných domů. Jedním z mála světlých bodů tohoto období bylo povýšení Brodu na královské město v roce 1637, jež se promítlo i do městského znaku. V následujícím období se Brod postupně vzpamatovával z utrpěných škod a stával se významným střediskem barokní kultury a vzdělanosti. Vyrostly zde nové kostely a v roce 1674 zde vznikl klášter bosých augustiniánů.V roce 1735 bylo ve městě založeno první latinské gymnázium v čáslavském kraji. V roce 1850 se Německý Brod stal sídlem hejtmanství a dalších rakouských státních úřadů. V roce 1870 se s vybudováním železniční trati mezi Prahou a Vídní stal Německý Brod významným hospodářským centrem kraje. Začíná stavební a podnikatelská konjunktura, která vrcholí v době před první světovou válkou. Po vzniku republiky zaznamenává město mnoho změn. Vznikají nové obytné čtvrti, provádí se elektrifikace a plynofikace města. Léta nacistické okupace znamenají smutnou kapitolu v životě města. Německý Brod je prohlášen za říšské město a dostává nacistickou správu. Již 5. května 1945, po obdržení zpráv o vypuknutí Pražského povstání je svolán místní národní výbor, jenž město přejmenovává na Havlíčkův Brod na památku význačného vlastence, politika, novináře a spisovatele Karla Havlíčka Borovského. V roce 1960 se Havlíčkův Brod stává okresním městem. Rychle roste počet obyvatel a staví se nové čtvrti (např. sídliště Pražská, Žižkov, Výšina).


Současný stav města Struktura Při pohledu na centrum města je patrný velký kontrast mezi původní historickou zástavbou a domy ze sedmdesátych let. Drobná zástavba s hustou strukturou, typickými podlouhlými domy, každý jiný avšak v základním archetypu jsou všechny domy stejné. Jejich různorodost byla výsledkem reakce na své okolí, na možnosti svých majitelů, atd. Každý dům byl výsledkem historického vývoje dlouhého skoro 700 let. “Nová” struktura panelového sídliště je výsledkem racionální úvahy, která byla ideologicky podložená nejspíše v architektonických tendeních tehdy moderního smýšlení. Jakýsi postcorbusierovský urbanismus v maloměstském měřítku. Domy v zeleni, která není ničí a zároveň všech. Dlouhé pásy domů přetnuly původní přirozené cesty z města a do města. Parter je v žalostném stavu, u většiny míst ani nelze říci k čemu nekonečné zelené plochy slouží. Hustota zastavění je minimální. O veřejném prostoru v podstatě ani nelze mluvit. Většina zelených ploch je zastavěna přístřešky pro popelnice zarostlá náletovou zelení.


městský úřad základní škola gymnázium

Vybavení města a využití domů

obchodní akademie kultuní dům

Centrum města tvoří zbytek historického jádra. Domy s parterem ve kterých jsou většinou malé obchody nebo služby. Domy jsou většinou středověkého založení a mají rozměry cca 8x30 m. Tento tvar vytváří specifické podlouhlé parcely s úzkým průčelím. Základním nedostatkem těchto domů je nedostatek osvětlení. Náměstí je převážně tvořeno těmito domy s barokními průčelími. Během minulého režimu byl ve středu

finanční úřad

bytů ve věžích za monofunkčním obchodním domem je největšís slabinou celého Havlíčkova Brodu. Necitlivé rozestavění domů, které jakoby nestály uprostřed města, ale někde na periferii. Asanace byla provedena důkladně. Staré domy srovnány se zemí. Původní cesty přehrazeny jako například budovou školky v Rámech, nebo panelovým domem za Havlíčkovým domem. Necitlivá asanace ubytovala na relativně malých plochách mnoho obyvatel Havlíčkova Brodu. Byty v panelových domech odpovídají standardu sedmdesátych let. Směrem do parku je situováno několik významných budov citlivě zakomponovaných do prostoru mezi centrem a parkem. Severovýchdoní část centra tvoří rozvolněná zástavba rodinných domů se zahradami odkazující na původní strukturu města mimo centrum.

kostel

základní umělecká

jižního průčelí Havlíčkova náměstí postaven dům s obchodním parterem. V devadesátych letech bylo postaveno na náměstí několik bank s různou úrovní kvality architektury. Jihozápadní část centra tvoří bytové domy s různorodou fasádou snažící se jakýmsi způsobem reagovat na fasády domů původních. Struktura této zástavby naporsto nevyhovuje lokalitě. Monofunkční pásy bez parteru nevytváří město a celé území působí až ztísněným dojmem. Východní stranu centra města definuje velkolepý záměr nového moderního města. Po čtyřiceti letech zastaralá koncepce sociálních

mateřská škola

kino OKO

galerie

muzeum dům dětí pošta

radnice

knihovna

městský úřad


Infrastruktura ve středu města

16812

Automobilová doprava výrazně zasahuje do středu města. Dopravní síť je postavena na původních stezkách, které procházely středem města. Město je důležitou křižovatkou mezi severojižním (Kolín - Znojmo) a východozápadním ( Pelhřimov - Olomouc) směrem. Průjezdy skrz město jsou cca kolem 20 000 automobilů denně. Obchvat je zatím zbudován pouze na sevrozápadě města. Průjezd skrz centrum a obzváště křižovatka mezi ulicemi Dolní a Žižkova je během špičky nejkritičtějším bodem ve městě. Průjezd náměstím je dle mého úhlu pohledu diskutabilní. Myslím si, že pro zkvalitnění centra města by jeho uzavření automobilové dopravě, až na MHD a obsluhu mohlo výrazně prospět. Západní část centra je téměř bez dopravy a až na pár obslužných silnic s parkováním je bez dopravních problémů.

21711

18620


Parter a zeleň města Centrum Havlíčkova Brodu je v současné podobě pouze náměstí a Dolní ulice. S parterem komunikují pouze domy zástavby starší sto let. Postfunkcionalistické přemýšlení v zónách vytvořilo monofunkční bloky, které mají s parterem společné jen vstupy do bytových domů. Jediný, opět monofunkční obchodní blok s parafrází na podloubí vytváří jakýsi vztah s parterem města. A to pouze z jedné strany. Z druhé je nefukční zásobování a sklady. Neadekvátní poměr využitelnosti je očividný. Zadní fasády vytváří junkspace, který nepatří nikomu. Z centra zůstala jen jakási jizva rozšířená v místě náměstí. Zbytek prostoru centra jsou “zadní” fasády, bezpředmětné dvorky zásobování, místa nikoho. Z celé plochy centra funguje 20% v klasickém městském duchu. Zbytek je sídlištěm, či obsluhou. Zvláštní poměr u města s 25 000 obyvateli. Zeleně ve smyslu trávníků a náletových stromů je všude kam se člověk podívá nekonečně. Nejde však o kvantitu. Kvalitní parkově či jinak upravené zeleně je v centru minimum. Masa parku Budoucnost dominující východní straně centra je prvek, který může leckteré město Havlíčkovu Brodu závidět. Nábřeží řeky s hřišti a hradební zdí je úžasným místem, které stále čeká na objevení obyvateli města. Tyto dva celky je důležité udržovat, rozvíjet a chránit. Zbytek zelených ploch je pouze ukázka neschopnosti projektantů minulého režimu řešit krajinářskou architekturu ve městě. Město je pak sídlištěm v té nejhorší možné formě v kontextu historického urbanismu. Celé Smetanovo náměstí je příkladem bezkoncepční zelené plochy s podivným zalesněním. Bez laviček, bez tváře, bez ducha. Nikdo tam nikdy není. Proč taky?


Koncepce řešení při tvorbě nové struktury Koncepce řešení nové struktury centra města je postavena na čtyřech základních principech. Těmito principi jsou: vymezení, propojení, koncentrace a rozvrstvení. Vymezení Důležitým krokem při návrhu nové struktury je vymezení hranic, které jasně určí, kde se nachází centrum města. Toto centrum je srdcem města. Lze říci, že vše co je za jeho hranicemi je periferie. K tomuto vymezení využívám dva elementy. Hradby a zeleň. V místech kde zůstaly hradby zachovány je respektuji a podporuji je hradebním příkopem, do kterého navrhuji umístit různé relaxační a volnočasé aktivity (hřiště, půjčovny bruslí apod.) Vzhledem k tomu, že tento “green belt” je ve většině prostoru již přítomen jedná se pouze o jeho kultivaci a v místech kde není jeho podpoření systémem stezek pro bruslaře nebo pro kola. Propojení Současná struktura města je plná slepých cest a ulic končících ve zdi. Mým cílem je vytvořit všesměrnou strukturu, která bude reagovat na historické cesty. Primární cesty propojují centrum s okolím, sekundární cesty jsou tzv. vlásečnice, které zajišťují “lokální prokrvení” prostorů mimo hlavní cesty. V místech křížení primárních cest se sekundárními vytvářím náměstí. Ve všech případech na místě, kde náměstíčka byla před asanací. Pokouším se o jakousi prostorovou archeologii, kde postupně odkrývám místa s energií, která zaručí životaschopnost uzlů.


Koncentrace Střed města je prostor, který má největší potenciál v rámci celého sídla. Je prostorem, kam je potřeba dojít(dojet) zařídit administrativu, je místem setkání, je místem relaxace i čilého ruchu. Střed města je místem, kam by měli mít všichni stejně blízko. Navrhuji proto všechny jedinečné městské funkce koncentrovat do jediného prostoru. Tímto způsobem lze zajistit dostatečné oživení parteru, který bude zajímavý pro obchody, kavárny, hospody, služby atd... Smysl středu jako nejzajímavějšího prostoru se obnoví. To vše přístupné jedině pěšky tak, aby vznikaly sociální interakce mezi lidmi. Rozvrstvení Město není jen plošné. Navrhuji proto vertikální rozvrstvení nejen funkční, ale i prostorové. Každý dům obsahuje vlastní platformy soukromých ploch, které mají vlastního majitele, který se o tyto prostory stará a může je využívat. Funkčně se držím tradičního trojdělení. V přízemí je vždy prostor přímo napojený na parter města, případně vstupy do domů. Od druhého patra jsou v domech umístěny hlavní funkce: bydlení, administrativa, dům pro seniory, divadlo apod.


Nová struktura Při návrhu struktury nové zástavby jsem navrhoval směrem od většího měřítka k menšímu. Základními tvary bloků vydefinovala uliční síť. Při návrhu jednotlivých bloků jsem vycházel vždy z orientace ke světovým stranám, předpokládané typologii a k odkazu historické zástavby. Domy jsou orientovány podobným způsobem jako byla původní historická zástavba. Vzhledem k tomu, že nahusto zastavěné parcely 8x30 m, které jsou základním stavebním prvkem původního města, nelze vzhledem k higienickým požadavkům zopakovat, snažil jsem se najít alespoň parafrázi k této typologii. Jednotlivé domy jsou vždy orientovány kolmo na osu bloku. Domy v blocích jsou vždy orientovány kolmo na delší osu bloku. Parter je vždy kompaktní bez přerušení tak, aby byly jednotlivé bloky v rámci přízemí pevně zakotveny ve struktuře města.


městský úřad základní škola gymnázium

Vybavení města a využití domů

obchodní akademie kultuní dům

Nová struktura vytváří několik vrstev kolem Havlíčkova náměstí. Každá vrstva má své specifické vybavení. Základním funkčním vybavením vnější vrstvy je bydlení s obchodním parterem. Naproti rekonstruované továrně je administrativní blok. Další vrstva je vyskládána z různých typů funkcí od

mateřská škola

kino OKO

finanční úřad

jihu je vaplněna domem pro seniory, hotelem, administrativní budovou, městským úřadem a budovou nového městského divadla. Vnitřní vrstva

městské divadlo kostel

základní umělecká

přímo sousedící s havlíčkovým náměstím, byla asanací zasažena minimálně. V návrhu dotvářím hlavně část na louži, kterou tvoří multifunkční třípatrové domy.

galerie městský úřad

muzeum dům dětí radnice administrativa

knihovna bydlení

hotel kombinované funkce dům pro seniory


Infrastruktura v nové části města

16812

Novou částí historického jádra prochází pěší zóna, ze které je vypuštěna doprava do přilehlých ulic. Ty dopravně obsluhují jednotlivé domy. Vě vetšině území je potom lemována parkovacími stáními mezi nimi jsou umístěny stromy. Pod většinou bloků jsou navrženy podzemní parkoviště, případně parkoviště na terénu,

21711

18620


Parter a zeleň nové části města Pétří nového území je pěší zóna, která se točí kolem historického náměstí. Její stopa kopíruje původní cestu na které ležel koňský trh. Cílem je vytvoření prostoru, který nabídne koncentraci osob jak ve směru do centra, tak i kolem něj. Zeleň je koncipována v pásu kolem města. V místě silnic navrhuji zazelenění stromy. V místě parků a travnatých ploch navrhuji podpoření parterovými prvky, které podpoří míst. Celý zelený pás kolem města bude mít stejné designy jednotlivých prvků.


Parter Součástí kvalitní struktury města je i kvalitní řešení parteru. Základní vizí je vytvoření dostatečně intenzivní páteřní pěší zóny s parterem tvořeným službami, obchody i veřejnými budovami. Základní struktura má měřítko původní zástavby a historického města. Vedlejší ulice potom slouží jako obslužné a dovolují automobilovou dopravu. Vnější hrana je definována hradbami s promenádou kolem zeleného pásu.

Koncepce řešení parteru Řešení parteru vychází ze základních prostorových vztahů mezi domy jako stavebními prvky města. Parter vnímám jako plochu, na které se odehrávají děje ve městě. Prázdný prostor mezi domy vnímám jako místo, kde se dotýkají aury domů. Stejně jako není vidět magnetické pole, není vidět pole kolem domů. Mým konceptem je zobrazení, až zhmotnění těchto vztahů mezi domy ve dláždění i mobiliáři. Základním vztahem je vztah mezi domem a městem. Dům je “zapuštěn” do země. V místě dotyku domu se zemí vzniká jakýsi šev. Ten reprezentuje tenký pás jemného dláždění žulovými kostkami v proměnlivé šířce. V místě spojení domu s ulicí dům “vyplazuje jazyk” kterým se dotýká vozovky - drobné dláždění je napojeno na dláždění ulice. Další úrovní je prostor kolem domu. Jakási “aura”, zhmotnění osobní zóny domu. Ta je proměnlivá jak dle výšky, tak dle potřeby vymezení si shromažďovacího prostoru či prostoru předzahrádky. Tento prostor je definován velkoformátovou žulovou dlažbou navazující na koncept řešení náměstí od architektů Buriana a Křivinky. Prostor vzniklý mezi “aurami” domů je zhmotněn v pásku jemné žulové dlažby, který vede chodce skrz město nebo je rozšířen do formy vozovky. Náměstí vnímám jako “negativní” domy. Obrácenou formu. Hmotu prázdna. Každé náměstí je ze své podstaty jiné. Každé je svázané s historií města a dle svého nejbližšího okolí hledá svou funkci. Náměstí definuje velkoformátová žulová dlažba různých tvarů, která nemá jasný směr a vytváří tak za pomoci mobiliáře a tvaru okolních domů svůj svébytný charakter.


Smetanovo náměstí


Na holubnĂ­ku


Lou탑e


Blok 08

Bytový dům Při hledání správné sídelní struktury jsem vybral jeden z bloků, který je zpracován do úrovně prověřovací studie. Jedná se o blok č. 8, který se nachází na rozhraní mezi starým městem a novou zástavbu. Vytváří novou hradbu která z východu jasně vydefinuje okraj historického centra.Blok je v parteru kompaktní od druhého podlaží se rozpadá na jednotlivé věže. Věže se vějířovitě rozevírají směrem z města. Pravidelná forma je prořezána lodžiemi. V přízemí domu jsou parkoviště, které mají na střeše soukromé zahrady. Jednotlivé věže jsou vždy orientovány delší fasádou na jih. Celý blok se skládá ze čtyř samostatných domů, na každého připadnou vždy dvě věže, každá se samostatným vstupem. Garáže jsou společné vždy právě pro dvě věže. Každá z věží má jiný tvar a jiný počet bytových jednotek. Výměnou věží se prostor mezi nimi propojuje i uzavírá zárověň. Parter je plně využit pro obchod a služby směrem na východ. Střechy domu jsou zelené a sbírají vodu pro zalévání trávníků na společné platformě ve druhém podlaží. Kompaktní hmoty domů zajišťují minimální tepelné ztráty. 40% prosklení fasád je dostatečné k ideálnímu prosvětlení fasád bez potřeby stínění.


Nadpis 1 Nadpis 02

Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text


Půdorys parteru Bytový dům je nepodsklepený z důvodu úspory financí za nákladné a složité hloubéní základů. V návrhu je počítáno se svažujícím terénem, který dovolujé různé světlé výšky při po obvodě bytového domu. V místech, kde parter domu sousedí s ulicemi se zvýšenou intenzitou pohybu obyvatel, jsou umístěny komerční plochy. Ty lze různě spojovat či dělit dle potřeby aktualního pronájmu. Vstupy do domu jsou mezi těmito plochami. Většinu plochy parteru zabírají zastřešené garáže.


Půdorys druhého nadzemního podlaží Ve druhém nadzemním podlaží se propojený parter rozdělí na jednotlivé bytové domy. Tvary domů reagují na okolní zástavbu drobným natočením. Bytové domy se rozevírají jako vějíř se středem v historické části. Drobné rozdíly v úhlech zadních stěn vytváří rozmanité prostředí mezi domy, které nabízí průhledy a uzavřené prostory. Plocha na střeše garáží je rozdělena na několik prvků. Největší část zabírají soukromé zahrady bytů. Jejich plocha nabízí dost prostoru pro jakékoliv využití od relaxace až po zahradničení. Ostatní plochy patří poměrným dílem všem obyvatelům bytových domů. V těchto společných plochách jsou umístěny pískoviště pro děti, hřiště, pobytové terasy, prostor pro grilování a zazeleněné plochy se stromy kde je možné v klidu relaxovat. Mezi jednotlivými plochami je systém cest který spojuje jednotlivé bytové domy do jednoho celku. Na společné plochy se vždy vstupuje ze schodišťového prostoru každého domu.


Řešení typického podlaží Většina bytových domů je v současné době vyskládána ze stejných podlaží “vyskládaných” na sebe. Realizované příklady z celého světa ukazují, že tomu tak nemusí být. Navrhuji systém, který dovoluje bohaté horizontální členění při zachování kompatkní fasády. Mým cílem je možnost tvorby bohaté vnitřní struktury při zachování základní konstrukční logiky, která nenavýší cenu projektu. Dispozice je rozdělena na tři základní části. Základem je komunikační jádro se schodištěm, výtahem a manipulačním prostorem umístěné na severní fasádě. Byty toto jádro obklopují z východu, jihu a západu. Kolem jádra jsou umístěny stoupačky a na ně jsou napojeny všechny koupelny a kuchyně.

Nadpis 1 Nadpis 02

Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text


Fasády Celý objekt je navržen tak, aby dokázal obsáhnout všechna měřítka kontextu – tedy krajinu a prostředí, město a ulici, dům a člověka. Velký městský blok se rozpadá na několik věží, zachovává si pevný tvar v parteru. Odstupy věží vycházejí z potřeby na oslunění bytů. Jednotlivé věže reagují na pomyslný ohyb ve tvaru města, centricky se uzavírají směrem do města. Na západ k rozvolněné zástavbě bloku s villadomy se naopak otevírá a propojuje tak okraj centra s jádrem města. Velké zářezy do kompaktní formy domu posouvají měřítko blíže k drobné zástavbě v okolí. Prosklené plochy obchodů v parteru domu aktivují ulici v okolí. Jednotný charakter oken s různým posunem v závislosti na typu bytu spojuje celý blok. Rozehranost fasád se odkazuje k historické zástavbě, racionální základ se tak rozehrává v detailu. Nejmenším detailem jsou nakonec zábradlí z ocelových prutů v červené barvě. Barevnost oken se odkazuje k ničivým požárům, které zasáhly západní část města a doplňují atmosféru domu drobným detailem.


východní fasáda

západní fasáda

severní fasáda

jižní fasáda


Řezy V řezu je patrné vertikální členění bytového domu na parterovou část se vstupy do domů, parterem a parkováním pro obyvatele bytových domů. První podlaží se soukromým parterem pro byty a společné plochy je navrženo tak, aby bylo možné na strop nad parkovištěm navést dostatek zeminy pro růst minimálně pětimetrových stromů. Vzhledem k zastavění celého bloku jsou skrze celé první přízemí vytvořeny dutiny zasypané zeminou, které umožňují vsakování dešťové vody do zeminy pod budovu. podélný řez

příčný řez


Počet a velikosti bytů Při návrhu počtu a veliskotí bytů jsem vycházel ze statistických ůdajů dostupných na internetové stránce Českého statistického úřadu. Průměrná velikost bytu v ČR je cca 77 m2. Dle velikosti bytů je bytový fond v ČR rozdělen takto: 1+kk = 10%, 1+1 = 25%, 2+1 = 31%, 3+1 = 25%, 4+1(a větší)= 8%. Při návrhu jsem rozdělil počty bytů dle podobného klíče jako je současný stav v ČR. Průměr jsem adekváteně nastavil kontextu a současné poptávce v Havlíčkově Brodě. Různorodost velikostí a dispozičních řešení vytváří bohaté sociální prostředí. Mým záměrem je předejít tvorbě ghett uvnitř města, tvorbou různorodé nabídky bytů. Díky různým velikostem tak mohou bydlet senioři vedle mladých rodin.


Dispoziční řešení bytů

Byt č. 1. 2. 3.

Byty v domě jsou navrženy v několika variantách, které lze v rámci pozice variabilně měnit. Všechny byty mají základní prostorové členění stejné. Bytový dům je rozdělen napříč na tři pole – komunikační trakt se schodištěm a výtahy, mokrý blok s koupelnami a u jížní fasády se nacházejí obytné místnosti. Tento systém dovoluje libovolné skládání bytů při zachování jader ve vertikálním systému. V přízemí jsou dvoupatrové byty(č. 7. 8. 9.), které mají tři možné varianty řešení a vždy navazují na soukromou zahradu. Základním řešením je dvoupatrové 2 + kk s ložnicemi ve druhém podlaží a obývacím pokojem

Byt č. 4. 5. 6.

s pracovnou nebo pokojem pro hosty v přízemí. Luxusnější variantou je loftový byt s prostorovým propojením obou pater ustupujícím podlažím směrem do zahrady. Rozšířením nejmenšího bytu o další podlaží vzniká byt s denní částí navazující na zahradu a noční částí ve druhém podlaží. V posledních polích vždy vycházejí největší byty (č. 4. 5. 6.), které nejsou ani v přízemí dvoupatrové. Tyto byty jsou ve variantách 2+kk, 3+kk a 4+kk. Do těchto bytů lze variabilně umístit terasu, která dále formuje celkové působení domu.

variantry s terasami

Nejmenší varianty bytů jsou ve středních polích domu(č. 1. 2. 3.). Byty jsou orientovány vždy na jih, kde jsou umístěny obytné místnosti. V severní části bytů jsou umístěny mokré bloky a šatny.

Byt č. 7. 8. 9.


Revitalizace středu města Havlíčkův Brod