Issuu on Google+

Strupčice

MaMaTo


Nové využití komínů bývalých cihelen

MaMaTo

_XVTK_2016_2017_Fsv_ČVUT_v_Praze

Úvod Úkolem bylo zabývat se novým využitím továrních komínů bývalých cihelen ve Strupčicích. Zvolené téma využití bylo ponecháno naemu rozhodnutí, nicméně nám byla nabídnuta myšlenka týkající se “muzea cihly”. K tomuto tématu se navíc hodí propojení se stávající interaktivní naučnou stezkou po strupčiských cihelnách. Současný starosta je novému využití komínů nakloněn a proto jsme se rozhodli brát ohled na finanční stránku projektu a možnost postupovat při případné realizaci v etapách. Etapizace je výhodná z několika důvodů. Zaprvé, po nutných stavebně technických opatřeních, týkající se rekonstrukce, může investor zvolit méně nákladné, případně dočasné řešení, které na nové využití upoutá pozornost a pokud se prověří, že má další vývoj smysl, může pokračovat v dalších etapách a postupně tak rzvíjet potencíál oblasti. Zadruhé, finanční zátěž takto malé obce nebude muset být tak veliká pokud by hned začala s velkým projektem. Menší projekt na začátku může obec zviditelnit a upoutat pozornost návštěvníků, případně možných dalších investorů/ sponzorů. Úvahy jsou pouze teoretické a převážně sloužili jako výchozí bod našich návrhů. Přesto se domníváme, že při dalším postupu by mohli mít pozitivní vliv ať už na realizaci tohoto projektu nebo projektů podobných.

Strupčické cihelny Kolem roku 1863 bylo ve Strupčicích 19 cihelen. Ročně vyprodukovaly 800 000 cihel a 600 000 střešních tašek v ceně 7 600 zlatých. Chomutovská ročenka z roku 1898 uvádí provoz 22 cihlářských hutí, z toho některé se dvěma pecemi. Zpracovávaly i přes 10 m vysoké vrstvy cihlářské hlíny. Vzhledem ke své kvalitě a láci, byly jejich výrobky často dopravovány i do pomněrně vwlkých vzdáleností. V místním průmyslu, tj. v hornictví a hlavně v uvedených 22 cihelnách, bylo z celkového počtu 918 obyvatel obce zaměstnáno asi 200 obyvatel. 7_Hennlichova cihelna (Ziegelei Hennlich, Hennlich-Hüte) - strojní pohon kruhové pece s 10 komorami, z nichž, jedna pojmula cca 800 cihel. vyráběly se zde i střešní tašky. v provozu ještě krátce po roce 1945. V padesátých létech 20. století. byla v cihelně zřízena drůbežárna a následně tu byl chován hovězí dobytek. Chov dobytka byl ukončen začátkem 70. let a během 70. let byly hospodářské budovy a pece zbourány, zůstal stát pouze komín. 8_Köhlerova cihelna (Ziegelei Köhler, Köhler-Hüte) - ruční pohon, částečně strojně poháněná komorová pec, vytápěná uhlím, v provozu cca od roku 1930. Poslední vlastník město Nové Sedlo. Do současnosti se zachoval komín. _informační panel č.8_interaktivní naučná stezka Strupčice

Martin_Štibor

Marek_Mach

Tomáš_Chroust


situace_ortofoto snĂ­mek


fotodokumentace


kompoziční osy bývalého areálu cihelen


S i t uace_nåvr hovýs t av_et api z ace

I l .et apa

I l l .et apa I .et apa


I_rozšíření naučné stezky

Martin_Štibor

V první fázi je nejdůležitější zajistit opravu komínů, aby nedocházelo k jejich další degradaci, případně k jejich nevratnému poškození. Současně se nabízí v první etapě “low-costové” řešení, v podobě drobné stavby, jejíž smyslem je navázání na současnou naučnou stezku. Jedná se o dřevěnou konstrukci, tvarem a umístěním připomínající Köhlerovu cihelnu v abstraktní siluetní podobě. Její konstrukční systém je velmi jednoduchý dřevěnný rošt bez vnějšího pláště s podlahou mírně zapuštěnou pod terén. Zapuštěná podlaha má pouze naznačit, že původní cihelna se nacházela o úroveň níže, než je současná úroveň terénu. Náplň stavby je rozšíření naučné stezky o informace způsobu výroby cihel od jejich počátku po současnost. K tomu slouží informační tabule připevněné na dřevěnném roštu. Jejich materiál může být rovněž dřevěnný a současně tabule může konstrukčně sloužit jako zavětrování dřevěné prutové konstrukce siluety. Součástí této expozice, může být drobné hliniště s různými formami na cihly a možnost vytvořit si “bábovku” vlastní cihly. Je důležité zaujmout návštěvníky napříč generacemi. U příležitostí některých událostí (svátky, výročí, kulturní akce...) by mohlo dojít k tzv. zakouření, kdy pomocí dýmovnice bude z komínů vycházet kouř a připomene tak dobu kdy byly komíny v provozu.


vizualizace


3D schéma_řez_večerní nasvícení


lI_lanové centrum/vyhlídka

Marek_Mach

Ve druhé fázi je uvažováno rozšíření aktivit v území. Konkrétně vybudování lanového centra a současně přístupné vyhlídky. Jedná se o zatraktivnění lokality, aktivní využití území i druhého komínu a rozšíření působnosti na více věkových skupin. Lan. centrum je v území umístěno dle zachovaných kompozičních osy původního areálu cihelen. Konstrukcí lanového centra není razantně porušena ani prostupnost územím ani průhled do okolí, který v tomto místě považujeme za důležitý. Vstup do komínu slouží ke dvěma účelům. Zaprvé je zde výstup pro uživatele lanového centra. Komín je takto využit i z důvodu aby zde nevznikla jiná cizorodá věž pro výstup. Za druhé může tento vstup sloužit jako vstup na ochoz široké veřejnosti. Odtud by byl rozhled do okolí, ale také by zde byla možnost prohlédnout si z výšy celý areál bývalých cihelen, k tomu by zde byl také instalován informační panel s přehlednou situací území v době jeho fungování. Oba provozy by byly odděleny, měli by jen společný vchod. U Vstupu do komínu je možno sbírat dobrouvolné vstupné na vyhlídku pro další investice v území.

lanové překážky

Komunikace uvnitř komínu je řešena točitým chodištěm. Komíové těleso je od lanového centra na distanc. Aby ho nová stavba nepopírala, nezakrývala a působil stále solitérně. Lanové centrum je řešeno z dřevěných kulatin a lan nesoucích dřevěné překážky.

vyhlídka

vstup do komínu


Pohled_řez

vyhlídkový ochoz

lanové centrum

informační tabule

náročnější lanové překážky (s obsluhou a jištěním)

ocelový nosný rám + pororošt

ocelové točité schodiště

dřevěné nosné pilíře lanové dráhy

lanové trasa pro děti a méně odvážné (bez obsluhy = ochranná síť) nový vchod do komínu

vyhlídka

lanové centrum


muz eum_ex poz i ceci hl ář s t ví


Vizualizace_Nadhled


Vizualizace


XVTK_Martin_Štibor