Page 1

HLEDÁNÍ ŘEKY V BRNĚ

Marika Dumková ateliér Jehlík diplomní seminář FA ČVUT v Praze 2013/2014


OBSAH ÚVOD 1. TEORIE MĚSTO & PŘÍRODA CO JE ‘PŘÍRODA’? PROLÍNÁNÍ POJMŮ NOVÉ KVALITY PROSTŘEDÍ VODA VODA JAKO FENOMÉN MĚSTO & VODA Proč ve městě jít k vodě? VODA V PŘÍRODĚ PŘIROZENÝ KOLOBĚH VODY PŘÍRODNÍ INFRASTURKTURA POUŽÍVÁNÍ VODY ZPŮSOB ŽIVOTA ARCHITEKTURA VEŘEJNÉHO PROSTORU NÁVRH 2. HISTORIE POVODÍ DUNAJE V EVROPĚ POVODÍ DYJE V ČR ŘEKY A POTOKY V BRNĚ ROLE BRNĚNSKÝCH ŘEK V RŮZNÝCH DOBÁCH REGULACE TOKŮ OSUDY BRNĚNSKÝCH VOD Stručná historie města Brna Historie města Brna v mapách a plánech BRNĚNSKÉ ŘEKY DNES BRNĚNSKÉ VELKÉ PROJEKTY 3. ANALÝZY řeky v Brně - oblasti, charaktery typologie prolínání města a krajiny přírodní prostředí v městské krajině Brno vymezení území - jižní město Brno parky obraz města - uzly, cesty, struktury, rozhraní, významné prvky obraz města - energie 4. VÝSTUPY jižní město - kam zmizela voda? hranice řešeného území schémata, stávající stav rezervy jižního města popis rozvojových lokalit návrh regulace zastavění a příklad blokové zástavby schémata, návrh veřejný prostor síť ulic, propojení dostupnost - dostupnost výhradně pěší, dostupnost po silnici děje - stávající děje, nové děje náměty k řešení reference - inspirace zdroje - literatura


ÚVOD V diplomním semináři hledám téma pro svoji diplomní práci. Zajímají mě osudy bývalých říčních náhonů a potoků na Starém Brně, jižně od jádra města. Prvotní myšlenka je jejich obnova. Přiblížení řeky centru města, lákavé odhalení vodního živlu v pustých ulicích, kde oživení veřejného prostoru v jakékoliv podobě chybí. Znovunarození vodních cest v místech, kde přítomnost vody cítíme, ale nalézáme ji až daleko na březích Svratky. Zkoumám historii města, příběhy řek, potoků a náhonů, mapy a rozvojové plány Brna. Procházím centrum, Staré Město, čtvrtě Trnitou a Zábrdovice. Otevírá se spousta aktuálních a palčivých otázek. Brno má velké jizvy, ale také velkou schopnost regenerace. Kreslím vlastní mapy a schémata, vrstvím klady, předpoklady a negativa. Problematika i území, které mě zajímá, se rozšiřuje. Téma, se kterým jsem šla do práce, se začíná kroutit a ohýbat. Už vím o Brně snad vše. V hlavě se mi točí přesun nádraží a megalomanský projekt Europoint, nehostinnost brněnských nábřeží, silniční okruhy, retenční nádrže, spletité chodby brněnského podzemí, pozůstatky průmyslové éry města - areály brownfields, romské ghetto... Jak z toho ven, jak si vybrat, co vlasně chci řešit? Dávám si odstup. Ponořím se do bádání o přírodě a městě. Co ve městě znamená příroda, co znamená voda pro člověka, co znamená voda ve městě. Okruhy se dostávám k veřejnému prostoru. Čtu články a eseje o veřejném prostoru. Voda se ke mně vrací v textech, i když ji nevyhledávám. Vše se pojí s všeobecnými i aktuálními ekonomickými a kulturními otázkami. Vracím se zpět na Staré Brno. Kreslím, kudy tekla voda v historii, kde se objevoval tento povznášející fenomén. Trasa svrateckého náhonu se spojuje s trasou svitavského náhonu, po proudu a proti němu tvoří oblouk kolem vyvýšeniny historického jádra. Cesty, které si projdu jsou něčím specifické. Zaměřuji se na ně, na jejich vztah k centru a k celému městu, k obyvatelům. Baví mě ta cesta a myslím, že téma se pomalu klube. Vím, že nechci dělat megalomanský projekt. Chci vytvořit něco autentického. Nenápadně, jako žížala v hlíně, po kouscích kypřit. Výsledkem mé práce je zaměření se na konkrétní oblast, její urbanistické doplnění a vytipování zajímavých míst veřejného prostoru. V diplomní práci navážu na tyto lokality a budu je řešit architektonicky, krajinářsky, detailně.


TEORIE

1


MĚSTO & PŘÍRODA

(1)

CO JE ‘PŘÍRODA’? Longman Dictionary of Contemporary English - vše v hmotném světě, co neovládá člověk, jako divoké rostliny a zvířata, půda a horniny nebo počasí. - vpodstatě abstraktní pojem (jako čas, láska, Bůh... ) - celý hmotný svět je ‘ovlivněný’ člověkem (přímé a nepřímé vlivy) - část hmotného světa ‘ovládnutá’ člověkem je město, vesnice, kulturní krajina

Zákon o ochraně přírody a krajiny - chrání volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, nerosty, horniny, paleontologické nálezy a geologické celky, ekologické systémy a krajinné celky, vzhled a přístupnost krajiny - konkrétní výčet přírodních hodnot - nevymezuje pojem příroda

původní přírodní celky - bez zásahu člověka (nedotknuté), je to přirozené/přírodní? přirozené člověk aktivní tvůrce svého prostředí člověk jako organismus člověk jako součást přírody člověk ve městě - příroda ve městě prostředí - Interakce s člověka s prostředím je neustálá. - je živé - je dáno/vytvářeno vnějšími silami - vztah člověk-prostředí stejně jako člověk-člověk - péče o prostředí, aktivní vztah k prostředí

PROLÍNÁNÍ POJMŮ K ‘přírodnímu’ automaticky přiřazujeme i pojmy spojené s již člověkem ovládnutým venkovem. Vymezení ‘přírodního’ se z pohledu laika, a v moderní době obecně, posouvá z neovládnuté divočiny (která např. v ČR už prakticky neexistuje) k ovládnutému prostředí, které má některé znaky-hodnoty divokosti-přírodnosti. Příroda je dnes hájena ve městě nejen pro svoji ekologickou, ale hlavně společenskou a kulturní roli. eros - touha logos - vědomá potřeba příroda kultura prostředí tělo duch stavba rurální, venkovská urbánní, městská, střešní krajina divoké civilizované jméno diversita, proměnlivost, nestabilita řád, stálost, stabilita znaky neohraničenost vymezení, hranice limity schopnost návratu k původnímu stavu pověsti, historie, pohádky pamět Z etymologického pohledu se výklad slova krajina liší. Krajina, kraj-ina, kraj, lem, okraj, obruba. Krajina odvozená z všeslovanského slova ‘krojiti’. Krajina jako obruba města a vesnice. Krajina tedy není uvnitř města, městská krajina nejsou domy a urbánní prostředí, ale přírodní otevřené prostředí za sídlem. _______________________________________________________________________________________________ 1

zdroje: Radoslava Krylová, 2012: Diplomová práce Městská divočina a společenskovědní teorie moderního města Tim Ingold, 2000: The perception of the environment: essays on livelihood, dwelling and skill. London : Routledge


NOVÉ KVALITY PROSTŘEDÍ Fyzické prostředí tvoříme v úzké vazbě na vývoj společenského prostředí. Toto působení není jednostranné, fyzické prostředí ovlivňuje člověka, tedy celou společnost. Kvalita prostředí je v různých dobách vnímána různě. Potřeby lidí jako obyvatel sídel a krajiny se mění s vývojem celé společnosti a úzce souvisí i s technickým pokrokem. Postupně ztrácíme zájem o některé kvality (nejsou potřeba, už nefungují, zkušenost ukázala, že nefungují ) a kulturní prostředí generuje potřebu nových kvalit, jiné vnímání hodnot. Aktuálním trendem (v současnosti, ale v Evropě už při bourání opevnění historických jader měst v 19. stol.) je vnímání města ne jako uzavřený, na přírodě nezávislý, celek, ale jako otevřený organismus, který se prolíná a mísí s okolní krajinou. Tento jev je spojen i s všeobecnou snahou o udržitelný rozvoj, ekologické chování, s touhou získat zpět to, co jsme ztratili nebo zničili. Vegetace, voda a vzduch jsou v sídlech vzácným statkem. Místa, kde se objevují, jsou vyhledávaná. Příroda ve městě představuje příležitost k oddechu, kontemplaci, obdivu, podněcuje kreativitu, inspiruje, je živá. Příroda je vítána jako spolutvůrkyně města.

VODA

(2)

VODA JAKO FENOMÉN fenomén - pouhá přítomnost vody vyvolává asociace a emoce, aura velkorysosti, svobodomyslnost, radost symbolika - klid, čistota, ticho - pohlcení a zalknutí, síla a nezkrotnost, osvěžení a zchlazení, čistota a nadnášení, plynutí a kolébání přirozené přitahování - voda tekoucí, hluboká, hypnotizující, zvuk kapající vody (japonské zahrady), zvuk pohybu vody, motiv zčeřené hladiny MĚSTO & VODA Neustálá proměna role vody ve městě. Dříve základní podmínka přežití, zdroj obživy, prostředí spojené s prací. Dnes se u vody odehrávají volnočasové aktivity. vznik měst odjakživa v okolí řeky význam řeky - tepna, zdroj základní podmínky života, obživa, umožnění přepravy vliv na klima i mikroklima využití - osobní hygiena, rekreace a sport - mytí, chlazení, zavlažování, výroba energie, sprinklery (hašení požárů) Voda ve městě posiluje funkci veřejného prostoru. Voda ve městě hraje roli pobytovou, společenskou, kulturní. Pokud řeka je základním mezníkem orientace ve městě, voda v jakékoliv jiné podobě (vodní tok - potok, vodní plocha - jezero, rybník, vodní prvek - kašna, pítko) je alespoň významným prvkem. Voda se promítá do našich mentálních map prostoru. Řeka je hranice, oddělující, překračovaná, pohyblivá, ochrana i ohrožující živel. Vodní prvek je epicentrum, méně dynamické, můžeme ho obejít, je malou ochutnávkou vodního živlu.

_______________________________________________________________________________________________ 2

zdroje: Pavla Melková, 2012: esej Význam řeky ve městě


Proč ve městě jít k vodě?


VODA V PŘÍRODĚ Voda je fyzikální substance. Je to fenomén spojený s životodárnou silou, plynutím, tvořením - vodní toky dotváří krajinu, mají podstatný podíl na modelaci krajiny. Voda je měkká a poddajná, ale zároveň silná a neovladatelná. Voda je dostupná pro všechny živé organismy. Kde není voda, není život. Všechny známé formy života závisí na vodě. Výskyt vody na Zemi je vyšší než na ostatních planetách sluneční soustavy, při pohledu z vesmíru je Země modrobílá - bílá od vodní páry a modrá od vody. . slaná voda moří a oceánů 97% celého vodstva/hydrosféry (71% povrchu Země) . sladká voda v ledovcích v polárních oblastech 2% . sladká voda podzemní, povrchová a atmosférická 1% Voda se na Zemi vyskytuje ve třech skupenstvích. Neustále prochází změnami skupenství: - plynná pára - kapalná voda - pevný led/sníh ‘Téměř na každém kontinentu je podzemní voda ze zvodní odváděna rychleji, než je přirozený koloběh schopen doplnit.’ (3)

PŘIROZENÝ KOLOBĚH VODY nejmohutnější ze všech látkových koloběhů 4 hlavní cesty - vypařování vody na souši a z oceánů - vodní srážky - transport vody atmosférou ve formě vodní páry - odtok ze souší do oceánů řekami a podzemní vodou

přenos páry

srážky

srážky výpar

výpar z rostlin

výpar

povrchový tok

vsakování

zpětný tok podzemní vody

_______________________________________________________________________________________________ 3

National Geographic, http://www.nationalgeographic.com/


PŘÍRODNÍ INFRASTURKTURA biokoridor přírodní - biokoridor, biocentrum uživatalem fauna, flóra, místo pro ‘přírodu ve městě’, městská džungle, vizuální a akustické oddělení od ‘ruchů města’

(bio)koridor městský - koridor, centrum - ulice, třída, bulvár, náměstí uživatelem člověk, městské prostředí, materiály, propojení s parterem a městskými funkcemi - služby, doprava, společenské děje

BARIÉRA

POJÍTKO

příklad infrastruktury na vodním toku (biokoridor-biocentrum) umožňuje bezpečnou migraci a pobyt - migrace, prostupnost (fauna, flóra, lidé - doprava pěší, silniční, vizuální pojítka) . podélně podle toku - migračně prostupné balvanové rampy, kaskády, plavební komory, cesty, nábřeží různá hloubka koryta - zpomalení toku v hlubší č. (zklidnění hladiny) -> různé využití . příčně na tok - mosty, lávky, brody, šlapáky - bariéry . podélné - samotný tok, neprostupná vegetace . příčné - jezy, spadané stromy POUŽÍVÁNÍ VODY Stavíme chodníky, cesty, silnice, budovy, zpevněné plochy. Kvůli stavbám zpevňujícím povrch země voda nedoplňuje podzemní zdroje. Už od dob průmyslové revoluce se procento zpevněného povrchu České republiky vysokým tempem zvyšuje. Důsledkem je, kromě záborů kvalitní orné půdy, velký podíl rychle odtékající vody ze zpevněných ploch na povodních na našem území, respektive v Německu (Vltava, Labe), Maďarsku a Rumunsku (Morava, Dyje). Povodně způsobují škody na majetku a lidských životech. Jako přírodní karastrofa představují přímé nebezpečí pro obyvatelstvo. Dochází k výrazným ekologickým škodám a k devastaci kulturního dědictví. Navíc klimatologické odhady očekávají v příštích desetiletích zvýšení frekvence i síly extrémních meteorologických událostí, ve středoevropských podmínkách právě záplav. Přístup ‘zbav se vody co nejdřív‘ je již překonán. Ke špatným příkladům hospodaření s půdou a vodou patří narovnávání toků (zabránění přirozenému samočištění toků ve zpomalujících meandrech, filtrací), odvodňování parcel směrem ven, ignorování problematiky retence při projektování, neregulovaný únik nečistot přímo do velkých vodních toků. Do budoucna je nanejvýš vhodné řešit vodní management (zásoby vody - hrozí extrémní a dlouhá sucha). Nástroje vodního managementu jsou infiltrace srážkových vod, s důrazem na intenzitu dešťů (přeháňky, deště, bouřky), odvodnění budov, nádrže a čerpání, šedé vody, recyklace - užitková voda a alternativní zdroje vody (dešťové zahrady, ‘sklizeň dešťové vody’). Těmito nástroji lze snížit spotřebu vody ze sítě, doplnit podzemní vodní zdroje, redukovat znečištění řek a pramenů a snížit náklady na technickou infrastrukturu (drenážní systémy, kapacity veřejné kanalizace).


(zdroj: William Marsh, 2005: Lanscape planning: Environmental Applications. John Wiley & Sons)

ZPŮSOB ŽIVOTA Modus vivendi Člověk ve městě se pohybuje ve víru práce. Město dává lidem příležitosti a místa k práci a ve volném čase je odměňuje příležitostmi a místy k odpočinku. S volným časem lidé zacházejí velmi opatrně, je to čas, který má svou cenu. Přestože ekonomické možnosti ve městě jsou lepší než na venkově, investice času a prostředků ve volném čase je vážena s rozmyslem. Kromě zábavy a spotřebního chování a vztahu s blízkymi se lidé více zajímají o svoji tělesnou schránku (životospráva, pohyb) i o své okolí, včetně životního prostředí. Více lidí jezdí do práce a domů na kole a ze zájmu si spočítalo vlastní uhlíkovou stopu. Čteme nutriční hodnoty, ceníme si přirozeného pohybu. Módou se staly biopotraviny, sezónní produkty a produkty ekologického zemědělství. Více si uvědomujeme, že péče o okolí se týká všech a nepřímo se tak staráme i o sebe sami. Všímáme si rozdílu mezi rozpékaným a pečeným. Mračíme se nad cedulkou ‘made in China’ a zamýšlíme se nad globalizací, ale milujeme libanonský kebab, turecký döner, čínské kung-pao a vietnamskou polévku v restauracích na ulici za rohem. Ekologie, biopotravinářství, udržitelný rozvoj, udržitelný design, environmentální výchova se staly zaklínadly správného a moderního chování, zní napříč internetem a sociálními sítěmi. Tyto pojmy jsou v kurzu, frekvencí užívání už téměř zprofanovaly. Pojem, který zprofanovat nemůže, je přirozenost. Co je přirozené, je ekologické, je obyčejné, civilní a neřve. Přesně takový má být můj návrh.

ARCHITEKTURA VEŘEJNÉHO PROSTORU

(2)

Není nedostatek a není přebytek veřejných prostor.(4) Hledám optimální množství veřejných prostor. Řešení nevyužitého veřejného prostoru (je veřejný, ale není udržován, je využíván jinak než veřejný prostor), jeho zlepšení je službou města obyvatelům a může automaticky městu vydělávat. Není nutné všechna místa intenzivně využívat, mohou existovat i místa prázdná nebo nepřístupná - oázy přírody. forma - fyzický rámec, urbánní hmota a přírodní struktura, osnova dějů - umožňuje, podporuje, iniciuje funkce - proměnlivá a tekutá vlastnost prostoru funkce cesty, pobytová funkce, bohatost přirozených vjemů ulice, kontakt s přírodou architektura, design - určijící pro kvalitu již existujícího veřejného prostoru základní předpoklady - úklid stávajících prostor, vymístění nevhodně umístěných funkcí (parkoviště), kultivovanější náplň, zpřístupnění

_______________________________________________________________________________________________ 2 4

zdroj: Pavla Melková, 2012: esej Význam řeky ve městě Klaus Selle: Veřejné prostory evropských měst


NÁVRH

naivní cíle

reálné cíle

- řešení všech problémů najednou (související otázky revitalizace brownfieldů, nábřeží, dopravní situace, nevyhovující zástavby, protipovodňové ochrany ...)

- malé zásahy, ekonomická nenáročnost - iniciace, podnícení další činnosti - splnění základních potřeb, důraz na nezbytnost / důležitost (veřejná WC apod.) - prověřit, zda nechybí elementární děj, jehož obnovení/správné provedení, zlepší situaci

Metodou zlepšení města není nutně velká urbanistická vize, přestavba celých částí města a obrovský developerský projekt, který je pro česká města v součastnosti ekonomicky neúnosný, tedy nereálný. Hledám metodu, kterou přirovnám k postupům v alternativní medicíně. homeopatie - ‘Homeopatika jsou neškodné přípravky, neobsahují žádné škodlivé látky a působí na organismus tím nejjemnějším způsobem. Pokud jsou homeopatické léky správně zvoleny, způsobují nenásilné a přirozené zlepšení či vyléčení akutních i chronických potíží.‘ (5) Léčba užívá princip minimální dávky vysoce naředěné - potencované - látky, které ve vyšší dávce vyvolávají příznaky podobné léčené chorobě. Stupeň zředění je tak vysoký, že se v přípravku s největší pravděpodobností nevyskytuje ani jedna celá molekula účinné látky. Homeopat je odborník, který hledá specifický lék pro určitého člověka a jeho nemoci. akupunktura - ‘Vznikla před několika tisíci let a vychází z konfucionismu a taoistické filosofie. Absolutním principem je tao, tělo ovládá energie čchi a dva polární principy jin a jang. Čchi proudí ve 12 základních drahách, meridiánech, a je dostupná v aktivních bodech, původně v počtu 365, ležících na meridiánech a zčásti i mimo ně. ... V západních zemích je široce rozšířena i tzv. „Akupunktura pěti elementů“. Diagnostika spočívá hlavně na hodnocení pulsu, dechu a jazyka, léčba se provádí vpichem jehel různého tvaru do série aktivních bodů, vybíraných podle složitých pravidel. Akupunktura má vyrovnávat energetickou nerovnováhu a slouží jako panacea (všelék) k léčbě všech chorob, používána byla i místo narkózy.‘ (6) Metoda použitá v architektonicko-urbanistickém návrhu může sledovat principy východní medicíny. Tak, jako v akupunktuře, lze vysledovat energetické cesty ve struktuře města a na těchto cestách vytipovat ‘aktivní body’ uzly, jádra, místa. Pokud tato místa diagnostikuji správně a stanovím vhodnou ‘léčbu’, může zásah pomoci nejen samotnému místu, ale celému organismu (ulice, čtvrť, město). K léčbě v aktivních bodech použiji vpich jehly nebo jiný prostředek. Prostředek není dryák, je naředěný jako homeopatikum, zásah do organismu je jemný.

_______________________________________________________________________________________________ 5 6

http://www.homeopatie.cz/ http://www.sysifos.cz/


HISTORIE

2


POVODÍ DUNAJE V EVROPĚ (3) Povodí Dunaje je největší mezinárodní říční systém (Dunaj a jeho přítoky). Je využíván více než 80 miliony lidí ve 20 evropských zemích. Plynoucí na východ od Německa až k Černému moři je Dunaj po ruské Volze druhá největší řeka kontinentu.

Morava Svratka Dunaj

POVODÍ DYJE V ČR (7)

Praha Svitava

Morava

Svratka Brno Dyje

povodí Moravy

Morava je rozdělena na dvě povodí, na východní polovině regionu povodí řeky Moravy a na západě povodí řeky Dyje. Kromě vlastní Dyje na hranici s Rakouskem jsou Svratka a Svitava dvě nejvýznamnější sběrné řeky povodí Dyje. Právě na soutoku Svratky a Svitavy leží jihomoravská metropole, město Brno.

Řeka Svratka je největší levobřežní přítok Dyje. Pramení severně od Žďáru nad Sázavou u obce Cikháj na jihozápadním úbočí Žákovy hory ve výšce 823 m n.m. Odtud teče nejprve severovýchodním směrem až po obec Borovnice, načeš pokračuje jihovýchodním směrem k Brnu. Až po Veverskou Bitýšku protéká většinou úzkým údolím s vysokými úbočími, kde údolní dno nepřesahuje šířku několika set metrů. Pod Brnem vtéká do nížinné oblasti Dyjskosvrateckého úvalu. Jsou na ní postavené dvě z důležitých přehradních nádrží: vírská a brněnská. V posledních letech vodohospodáři řeší na této řece problém znečištění fosforem. Ten je příčinou eutrofizace vody na obou nádržích. Plocha povodí má při ústí do Dyje 4 115 km2. (7) Svitava pramení severozápadně od Svitav u obce Javorník, teče převážně k jihu, mezi Blanskem a Brnem proráží hlubokým úzkým údolím okraj Moravského krasu, ústí v Brně zleva do Svratky. Na řece leží Svitavy, Letovice, Blansko, Adamov a Brno. V červenci 1997 se v povodí Svitavy vyskytly mimořádné povodně, které se v menším rozsahu opakovaly i na jaře 2006. Řeka Svitava v minulosti protékala Boskovickou brázdou a Malou Hanou k jihu do třetihor, kdy horotvorné procesy změnily průběh toku řeky současným směrem. Řeka je dlouhá 97 km, plocha povodí měří 1150 km². (8) K významným vodním tokům v oblasti povodí Dyje s plochou nad 500 km2 dále patří Oslava, Litava, Jevišovka a Kyjovka. _______________________________________________________________________________________________ National Geographic, http://www.nationalgeographic.com/ Povodí Moravy, http://www.pmo.cz/ 8 http://www.raft.cz/ 3 7


ŘEKY A POTOKY V BRNĚ V poslední době ledové došlo k fixaci nynější podoby říční sítě. Základním prvkem brněnské morfologie je velká snížená část terénu, která se svažuje od S k J a od V k Z. Nejstarší osídlení je datováno do doby před 600 000 lety. Kolem roku 1000 vznikla osada kolem brodu přes řeku Svratku (byl položen základ dnešního Starého Brna). Síť vodních toků v brněnské aglomeraci byla v minulosti hustá a větvená. SVRATKA - z Českomoravské vysočiny od úpatí Žákovy hory - variabilní stav vody - vstup na brněnskou půdu u Bystrce, dříve meandry v širokém údolí pod Komínem, u Kamenného mlýna, pod Červeným kopcem (dnes výstaviště) veliký jesep, rozšíření údolí a koryta mezi Červeným kopcem, Petrovem a Špilberkem větvení - několik ramen s močály Staré Brno - rozšíření v mělký brod několik ramen (střídavě vysýchající a znovu se tvořící) rozlehlým údolím, nanášení mohutných říčních usazenin, jezírka ve vyschlých ramenech - soutok se Svitavou nad Komárovem SVITAVA - z labsko-dunajského rozvodí SZ od Svitav - stálé množství vody, spolehlivé zdroje - vstup na brněnskou půdu u Obřan mírný spád a říční nánosy > změny řečiště, maloměřický zákrut, větvení na několik ramen, ostrůvky, meandry (Husovice, Židenice, Zábrdovice) široká rovina (Křenová ulice), tok krátce směrem podél Křenové Dornych - soutok se Svratkou nad Komárovem

Svratka

Svitava

PONÁVKA - větší přítok, obtékal Brno po S a V straně, nyní většinou překlenutá - vstup do Brna širokým povodím od Vranova přes Lelekovice a Řečkovice Královo Pole - řetěz rybníků > Lužánky (kdysi rybník) > náměstí 28. října (do 1781 rybník, poté občas vysušený) > směrem dnešní ulice Příkop > překročení začátku nynější třídy Cejl > středověká osada Ponava (zmínka v listině krále Václava III. z 1306) na pravém břehu soutok s menším Městským potokem > směr Dornych - soutok s Ponávkou Ponávka MĚSTSKÝ POTOK - menší přítok, protéká historickým jádrem města (dnes kanalizací) - pramen v úžlabině mezi Žlutým kopcem a Kraví horou (povrchové vody, dříve cihelny, dodnes podmáčené území) > obtéká úpatí S a část V svahu Špilberku ve směru ulice Údolní (v horní části nynější ulice Joštova) > na konci Joštovy záhyb podél podnože kopce směrem dnešní třídy Husovy > areál nynějšího hotelu International > ulice Středova (založena podél potoka) > S strana náměstí Svobody > ulice Kobližná (založena podél potoka) > osada Ponava - soutok s Ponávkou

Městký potok


ROLE BRNĚNSKÝCH ŘEK V RŮZNÝCH DOBÁCH od pravěku obživa, množství ryb, přírodní ochrana hradišť, přirozený a bezpečný ukazatel směru dálkových cest předměstské období obranná funkce, znesnadnění přístupu, rozhodující při volbě místa pro vybudování hradu moravských knížat (nad jejich soutokem) - změna významu Špilberku - řeky ve službách vzrůstajícího města, v prvních etapách nepostradatelné 13. století město již obehnáno hradbou, naléhavá potřeba vody v blízkosti hradeb - pro hradební příkop a pro použití uvnitř města (požáry, řemeslná výroba, mlýny, sladovny, lázně) Městský potok nestačí kapacitně a voda v řekách od města příliš daleko (výhodné při povodních, ale nepříhodné pro zásobování města) > budování říčních náhonů - umělá koryta pro odvod vody z řek k hradbám - nákladné vodní dílo > využití vhodných už vyschlých vedlejších ramen řek, využití přírodního koryta Ponávky (úsek ulice Skořepka-Dornych)

vznik dvou říčních náhonů: 1. SVITAVSKÝ NÁHON (strouha) - odbočuje na ulici Radlas/Tkalcovská u jezu (regulace stavu vody) > plynárna > Skořepka > Ponávka (navazuje na křižovatce ulic Vlhké a Skořepky na přírodní koryto Ponávky - Ponávka přebírá funkci náhonu až k soutoku se Svitavou)

Svitavský náhon

2. SVRATECKÝ NÁHON - odbočoval od mateřského toku u jezu v Kamenném mlýně v Pisárkách (ulice Veslařská-Žabovřeská, u dnešní loděnice MU) > výstaviště > donedávna Rybářská ulice > Mendlovo náměstí (hluboký zákrut) > Pekařská ulice > areál Fakultní nemocnice > Vodní ulice > úpatí Petrova > pod dnešní Hybešovou > za hlavním nádražím > Dornych > Ponávka

funkci sběrače náhonu přebírá Ponávka na Dornychu > oba náhony v jednom toku > soutok se Svitavou

vzdálenosti vodních toků od historického jádra města

1000 m 500

600

19. století z obou říčních náhonů (vybudovány z nezbytné potřeby města ve 13. století) dochovány dodnes jen fragmenty svitavského náhonu (elektrárna, z potřeby vlhkostního prostředí dřevěných pilot, úsek v přírodním řečišti Ponávky mezi Křenovou ulicí a Dornychem) svratecký náhon zasypán úplně uměle vytvořená koryta Svratky a Svitavy, regulovaná, napřímená

Svratecký náhon

685 11 40 m


1848 - 1851 REGULACE TOKŮ Svratka - regulována od Kamenného mlýna (Pisárky) k novému soutoku se Svitavou u Dolních Heršpic, úprava méně radikální v úsecích proti dnešnímu výstavišti, u mostu na Starém Brně i jinde především zvýšen levý břeh proti pravému (brání vylití řeky směrem k městu)zbytky přírodního svrateckého koryta ve větších úsecích jen mezi Přízřenicemi a Modřicemi Svitava + Ponávka v Komárově > 2 ramena vlévající se do Svratky: jedno rameno podél ulice Komárovské nábřeží, druhé rameno - komárovský náhon, vtéká do Svratky pod mlýnem Královkou

1827 - rozhodnutí o regulaci meandrující Svitavy na V straně Brna - blízkost továren, státní dráha (stavba trati Brno-Praha), snaha o intenzivní využití ploch v blízkosti řek, vyloučení rozlivu povodní, radikální změna přírodních koryt toků Svitava - tok regulován od zábrdovického mostu, soutok se Svratkou (původně nad Komárovem) odsunut k Dolním Heršpicím původně silně zvlněný tok Svitavy lineárně napřímen, přírodní záhyby a zákruty řečiště zlikvidovány, staré říční koryto zasypáno a rozprodáno okolním obcím/jednotlivcům (pole) dnes koryto Svitavy hluboké a úzké, strmé břehy nasypané do výšky (šetří kopání do hloubky), nedostatečně dimenzované 1879 pro odtok velkých vod

Ponávka - rybniční síť zmizela i s hrázemi (daly směr ulicím Kotlářská, Hráze, Lužánecká), dnes funkce kmenové stoky - regulací prodloužena nad Dolní Heršpice (197 m n. m.), kde se vlévá do Svratky - nedávno tok částečně obnoven v Lužánkách (městský park, ulice Drobného) Městský potok - zasypán, voda svedena do kanalizace (zatrubněna) OSUDY BRNĚNSKÝCH VOD Ačkoliv Brno vzniklo nad soutokem řek, v prostředí vodami chráněném i vybaveném, v dnešní době: - soutok řek i soutok řek s Ponávkou regulací od města velmi vzdálen - někdejší náhony zasypány - povrchových vod z města podstatně ubylo - ve vnitřním městě chybí místo oživené vodní plochou (až na fragmenty Ponávky) - regulace řek vedla ke změnám režimu spodních vod (snížení hladiny do hloubky o 2 m a více, ale přesto stále poměrně vysoká hladina), stav spodních vod relativně dobrý - koryta řek zaříznuta hluboko pod úroveň okolního terénu, málo míst s přístupem k vodě, řeky působí jako bariéry Řeky v Brně nejsou využity adekvátně (dominanty města, městotvorné elementy). Břehy řek nabízí příležitost obohacení města novým typem prostoru - nábřeží. K typologii nábřeží patří prvky: promenáda/stezka kolem vody, posezení u vody, pobytové schody, zálivy, říční mělčiny, volné plochy (parky, hřiště, místa s výhledy na vodní hladinu nebo brněnsou akropoli - katedrála sv. Peta a Pavla), mola ... Místa s nízkým břehem slibují menší náklady zpřístupnění řeky obyvatelům města. Nynější využití břehů brněnských řek lze ve zkratce popsat takto: Svratka - břehy v roli dopravních tepen Svitava - břehy okupovány industriálními areály a brownfieldy ‘Svitava vysýchá, trčí jí z těla kosti jak holce vychrtlé, bez krásy, bez oblosti, stín snu a tesknice na její mosty pad’ Ivan Blatný


1200

1348

1643

Dějiny Brna se začaly psát již v 9. století. Základní městská práva a privilegia byla městu potvrzena v roce 1243 českým králem Václavem I. Po úspěšné obraně města proti Švédům ve třicetileté válce se Brno stalo hlavním městem Moravy. Řemeslná výroba a prosperující obchod vytvořily předpoklad pro rozmach města, jejž dokládá stavební rozvoj především církevních staveb počínaje cisterciáckým klášterem na Starém Brně přes svatopetrský chrám až po kostel sv. Jakuba. Ten byl do své velkoleposti dostavěn stavitelem svatoštěpánského dómu ve Vídni Antonem Pilgramem, který dal také jedinečnou podobu portálu Staré radnice. Také v pozdější době působili v Brně významní architekti, např. Adolf Loos, Bohuslav Fuchs nebo Ludwig Mies van der Rohe. Od počátku 19. století se Brno stalo jedním z největších středisek textilního a poté i strojírenského průmyslu. Od roku 1919 bylo město sloučeno v tzv. Velké Brno. Rozvoj města v době první republiky ovlivnil především průmysl. V roce 1928 vzniklo jádro brněnského Výstaviště při příležitosti Výstavy soudobé kultury. Brno je pak ve světě známo jako místo velmi navštěvovaných a obchodně úspěšných výstav a veletrhů, které se konají v areálu Veletrhů Brno, jednoho z nejkrásnějších evropských výstavních areálů.

1749

1825

1858

Stručná historie města Brna (9)

________________________________________________ 9

1900

2013

Turistické informační centrum města Brna, http://www.ticbrno.cz/


1348

1645

1858

1860

1900

1914

1943

1348, historické jádro města obehnané středověkou hradbou 1645, Brno v období, kdy město bylo obléháno Švédy 1858, Brno sevřené barokním opevněním 1860, plán brněnské Ringstraße ve stopě bývalých hradeb rakouského architekta Ludwiga Förstera 1900, roste město, roste i význam veřejných prostor a budov 1914, Brno před první světovou válkou 1943, Velké Brno - v okolí centra už je srovnatelné s dnešním stavem

Historie města Brna v mapách a plánech


BRNĚNSKÉ ŘEKY DNES

Svitavský náhon

Svitava Stará Ponávka

Stará Svitava

Svratka

BRNĚNSKÉ VELKÉ PROJEKTY Aktuální projektové pozadí v Brně nejvíce rezonuje otázkou přesunu hlavního vlakového nádraží směrem na jih a výstavbou nové čtvrtě, jižního centra v záplavovém území. Stávající poloha nádraží je cenná sama o sobě, protože centrum města je schouleno přímo v dlani nádraží a nejdůležitější tepny centra na nádraží přímo navazují. Leží tedy v uživatelsky i provozně výhodné poloze. Zachování nádraží v dnešní lokalitě nevyvolává extrémní nároky na budování a provoz nové infrastruktury a celé nové čtvrti jižní centrum. Hlavní nádraží se nachází v místě hlavních uzlů MHD, jeho zachování by znamenalo nutnou rekonstrukci památkově chráněné nádražní budovy. Přestavbu nádraží lze uskutečnit tak, aby nepůsobilo jako bariéra, jak je tomu dnes, ale aby území bylo více transparentní a průchozí ve smyslu centrum-jižní město. Hlavní přínosy zachování nádraží v centru města jsou výhodami pro město a jeho obyvatele. Projekt Europoint by jistě znamenal rozšíření centra Brna, otázkou však je, zda město potřebuje větší centrum. Přesun nádraží by vytvořil prostor pro dotvoření okružní třídy a propojení s pobřežní zelení Svratky. Zástavba jižního centra by konečně znamenala regeneraci extenzivně využívaného území v sousedství historického jádra. Dále by bylo možno nově integrovat funkce vlakového a autobusového nádraží. Největší přínos však Europoint nepřináší městu, ale evropské železniční síti. Na Europoint dále navazují velké projekty akciové společnosti Jižní centrum Brno (resp. od 1. 1. 2014 Brněnské komunikace, a.s.). V návaznosti na Vaňkovku a centrum Trinity má vyrůst Titanium na Nových sadech, palác Trnitá a palác Aupark na území mezi Trnitou, Uhelnou a Opuštěnou ulicí, dále existují plány na odstranění bývalé Vlněny mezi ulicemi Dornych, Přízova a Mlýnská a na výstavbu nových budov na těchto brownfields nebo regulační plán na nový bulvár kolem Staré Ponávky a Svitavského náhonu. Všechny tyto projekty, které už měly být ve výstavbě nebo hotové, jsou přerušeny kvůli ekonomické krizi a kvůli klíčovému projektu Europoint, jež stále nezískal územní rozhodnutí. Cením si polohy hlavního nádraží tak, jak je dnes (v centru města, tak jako v jiných evropských významných městech, např. Praha, Vídeň, Rotterdam, Zürich...) a v návrhu jej zachovám. Ostatní projekty beru na vědomí, ale v projektu nezohledňuji, protože jsou částečně podmíněny přesunutím nádraží, se kterým nepočítám.


ANALÝZY

3


Bystrc Kníničky periferie přehrada, hráz Svratka - přirozený tok přírodní břehy, pozvolné soutok - potok Vrbovec otevřená krajina Komín ZÁSTAVBA Jundrov - vesnický charakter Žabovřesky - panelové domy okraj města - bydlení, služby, sport, rekreace přirozený tok cyklotrasa tramvajová trasa přírodní břehy, pozvolné obora, sídelní krajina ZÁSTAVBA- vesnický charakter - panelové domy - bydlení, služby, sport cyklotrasa tramvajová trasa silnice: Kníničská

Pisárky město

Staré Brno centrum města blízkost hist. jádra

přirozený tok přírodní břehy, pozvolné regulovaný tok soutok - Kohoutovický potok strmé břehy, kyklopské zdivo přírodní park, městská krajina městská krajina ‘mrtvá’ ramena řeky ZÁSTAVBA koupaliště - městské bloky ZÁSTAVBA - veřejná vybavenost, školy, - vilová čtvrť kláštery, nemocnice, služby - výstavnictví, průmysl brownfield - Kras brownfield - úpravna vody silnice: výstaviště, koupaliště Vídeňská, Poříčí, Křížová tramvajová trasa Mendelovo náměstí silnice: Bauerova Nové sady Pisárecký tunel


Obřany Maloměřice

okraj města, periferie přirozený tok, soutok - Obřanský potok otevřená krajina ZÁSTAVBA - předměstí, vesnický charakter, rodinné a panelové domy tramvajová linka, železnice nákladové nádraží cyklotrasa

Husovice Zábrdovice město Židenice

regulovaný tok, městská krajina ZÁSTAVBA - městský charakter, bytové domy, služby, bývalé průmyslové areály - brownfields, Zbrojovka tramvajová linka, železnice, silnice: Provazníkova, Selská

Zábrdovice Trnitá centrum města, blízkost hist. jádra Černošice regulovaný tok, Svitavský náhon, Ponávka městská krajina ZÁSTAVBA - městský charakter, bytové domy, služby, administrativa, bývalé průmyslové areály - brownfields, romské ghetto tramvajové linky, železniční uzel, nádraží vlak, nádraží bus, silnice: Koliště, Křenová, Cejl

Trnitá centrum města blízkost hist. jádra

regulovaný tok městská krajina extenzivní využití ZÁSTAVBA - drážní budovy - veřejná vybavenost, obchody, služby, parkoviště brownfield - Nové sady silnice: Poříčí, Nové sady, Heršpická, Opuštěná, Plotní, Dornych

město Komárov

regulovaný tok, Svitavský náhon v umělém korytě, soutok - Svratka a Svitavský náhon městská krajina ZÁSTAVBA - městský charakter, bytové domy, služby, bývalé průmyslové areály - brownfields tramvajová linka, železnice, silnice: Svatopetrská, Černovická, Hněvkovského periferie Přízřenice

regulovaný tok, soutok - Svratka a Svitava, rameno Svratky; otevřená krajina ZÁSTAVBA - vesnický charakter, urban sprawl, logistické areály, nákupní centra cyklotrasa, silnice: křížení dálnic D1 a D2

oblasti, charaktery řeky v Brně


vesnická krajina zakládání měst v krajině člověk ovládá prostředí, divoká příroda zaniká

opevnění měst, hradba vznik městského prostředí jasné uzavření města, oddělení od otevřené krajiny vazba vesnického a městského prostředí

slévání úzká vazba vesnického a městského prostředí vznik městských čtvrtí čitelná stopa pevného jádra - centra

bourání hradeb rozšiřování městského prostředí do otevřené krajiny jádro městského prostředí odříznuto od vesnického prostředí a otevřené krajiny vztah jádro - městské čtvrtě - předměstí - otevřená krajina

prolínání města a krajiny typologie

rozměrné a zahuštěné městské prostředí vznik periferie - další oddalování otevřené krajiny od jádra potřeba náhrady otevřené krajiny uvnitř městského prostředí - okruh v historické stopě hradby, prsty z otevřené krajiny směrem k jádru, nezastavěné ostrůvky


okruhy tangenciální vztah k jádru - zelený bulvár v historické stopě hradeb

prsty radiální vztah k jádru - zelená třída propojení městské a venkovské krajiny říční koridory

ostrůvky (nad)místní charakter, zelený ostrov park, náměstí, zahrada ‘nová divočina’

krajina - město

přírodní prostředí v městském typologie


Lužánky Kraví hora

Tyršův sad třída kpt. Jaroše

nám. 28. října

Janáčkovo nám.

Obilní trh

Moravské nám.

Vlhká

park Špilberk

Pekařská

Studánka Vodní

Zahradnická

Denisovy sady Kapucínská zahrada Nové sady

Táborského nábřeží Uhelná Štýřické nábřeží

Mahenova stráň Polní

Ústřední hřbitov

Plotní


Schreberovy zahrádky

a Parky, jako kousky měkkého (přírody) v tvrdém urbánním prostředí, jsou pro obyvatele velkým obohacením území. Okolí jádra Brna je na parky bohaté. Nalezneme zde velké parky nadmístního významu (park Špilberk, Lužánky, Kraví hora), i malé parky, sady a zahrady sloužící dobře místním (lokální význam).

Tkalcovská

Zvonařka

Z plánu je jižní město zcela zřetelně na zelené plochy chudší, udržované a fungující parky zde nejsou. Zaměřím se na místa vhodná pro založení parku a popíšu možnosti zlepšení pro místa, která jako park nefungují. Projekt má obohatit síť ostrůvků veřejné zeleně a prostor ve městě.

Jednou z analýz, která mi má pomoci nalézt taková místa, je vytvoření obrazu města. Problematikou obrazu města se dlouhodobě zabýval Kevin Lynch.(10) V rámci tohoto tématu identifikoval pět klíčových činitelů: oblasti, cesty, okraje (hrany, hranice, bariéry), uzly a významné prvky. Oblasti jsou strukturované přítomností uzlů, definované okraji, protknuté cestami a nepravidelně rozsetými významnými prvky. Tato analýza je velmi subjektivní. Konečně i Kevin Lynch zdůrazňuje, že každý člověk vnímá město jinak, každý je závislý na jiných prvcích a každý jim přikládá jinou důležitost.

í

Tyršův sad městský park Plotní plácek, nezpevněná plocha

___________________________________________________________ 10

Kevin Lynch, 2004: Obraz města, vyd. Polygon, Praha

parky Brno


CESTY komunikace v centru (historická stopa) městská komunikace dopravní komunikace řeka (potok, bývalý náhon)

Každý vizuální dojem z cesty může zvýšit výsledný image: most, výrazná silueta objektu, zajímavá navazující cesta.

UZLY centrum náměstí park (park, hřbitov) komunikační uzel (přestupní zastávka, nádraží, podchod) dopravní uzel (most, křižovatka)

Uzly jsou kotevními body města a velmi vhodné je, když obsahují aspoň dva objekty, které slouží jako ohnisko pozornosti. Jednotlivé uzly mohou být propojeny, průhledem, návazností na jiný uzel apod.

vlak

bus


VÝZNAMNÉ PRVKY centrum náměstí park (park, hřbitov) navštěvovaná budova kostel, synagoga návrší uzel (lávka, most, nádraží, zastávka, křižovatka) místo setkávání Významné prvky nabývají výraznější image, pokud je spojujeme s množstvím asociací. Jde o souhru imageability s asociací. Například s nějakou historickou událostí.

STRUKTURY ROZHRANÍ údolí kopec úpatí centrum hradební okruh park železnice výstaviště Rozhraní (okraj, hrana hranice) nemusí být bariérou, může se přes něj projít jak očima, tak fyzicky. Významně ovlivňuje image města. Oblasti jsou plochy mající homogenní charakter, určitou strukturu. Mohou být zvýrazněny i určitou uzavřeností hranic. Měly by mít promyšlené vnitřní uspořádání.

řeka

obraz města Brno


opustit brownfields

rozbít proluky odstřihnout zelené louky

Trasa železnice, topografie terénu a nerovnoměrný zástavby na hradebním okruhu škrtí jižní bránu do

rozvoj města.

Směrem na sever se město rozvíjelo rovnoměrně, v jasných strukturách. Komunikace v pravidelném radiálním systému čerpají a dodávají energii jádru. Nechybí kvalitní veřejný prostor v obytné čtvrti městských bloků. Struktura města na jihu je slabá. Projevují se negativní dopady bariér oddělujícíh centrum od jižního města hned za bývalou hradbou. Bloky domů buď neexistují nebo jsou roztříštěné. Do území zasahují areály brownfields, plochy jsou často využívány extenzivně. Centrum města se oddaluje od řeky. Přitom nábřeží je již pro samou přítomnost řeky velkým obohacením veřejných prostor města. Fyzicky byla voda v říčních náhonech a potocích zatrubněna nebo zasypána už dávno. Jižní město ale neoddaluje centrum od vody jen fyzicky. Rozbité, odstřihnuté a opuštěné nevtahuje život k existujícím břehům Svratky a Svitavy. energie tangent - lokální význam, pohyb po okolí, čtvrť, místní energie radiál - celoměstský význam, dostředný pohyb, kontakt centrum-okraj

energie obraz města


VÝSTUPY

4


100 m 1749 1348

1643 1200

1643 1348

500 m

1900 1348

2014 1200

1749 1200 1858 1200

1749

1858 1200

1749 1643

1900

1900 1200

1749 1643

1858 1200 1643 1200

1749

2014 1825 1900

2014 1858

2014 1900 1858 1200

2014 1200

100 m

500 m


záplavové úz. průtočné záplavové území aktivní

Od severozápadu jsou do brněnské kotliny vklíněny masivy pahorkatin (Drahanská vrchovina, Moravský kras, Babí lom, Velká Baba). Městoje ze severu chráněno proti studeným větrům. Strmé srázy nad údolím Svratky, Svitavy a Ponávky se svažují směrem do města. V samém středu města pak zaznívá poslední morfologický výkřik, izolovaná skupina tří vyvýšenin, za nimiž už se na jih otevírá široká pánev, údolí soutoku Svratky a Svitavy, navazující na Dolnomoravský úval. Plochá země bohatá na mohutné vrstvy teplé spraše. Sestupuji z vyvýšeniny centra města. Ocitám se v rovinatém území, objevuji náměstí, ulice a uličky a nábřeží nikde. Mám pocit, že zde už musí být voda, ale řeka není ani za dalším blokem. Jsme ve středu města, pohybujeme se na Starém Brně, poTrnité a Zábrdovicích, po jižním městě. Tato katastrální území jsou v údolí pod vyvýšených centrem. Ulice jižního města jsou v neustálém kontaktu s blízkým centrem. Za každým sniženým štítem, v průhledu těch větších ulic, každou prolukou kouká symbol Brna, typické dvojvěží katedrály sv. Petra a Pavla. Brno, kdysi založené na soutoku řek a potoků, využívající vodní energii na síti kanálů a mlýnských náhonů, dnes využívá břehy regulovaných řek jen jako dopravní tepny. Náhony jsou zasypány, potoky zatrubněny, řeky spíš, než kus přírody ve městě, vypadají jako otevřená kanalizace. Jižní město je území v minulosti bohaté na vodu, některé ulice se dodnes klikatí podél bývalých toků, zbyly budovy městských lázní z dob moderního urbanismu počátku minulého století. Voda svitavského náhonu se objevuje podél chodníků, za ploty továren a brownfieldů a zase mizí v nevábném tunelu potrubní roury.

záplavové úz. průtočné

Jižní město ještě neztratilo poslední doteky vodního živlu. Nestará se o ně ovšem tak, jak by se slušelo. Navrhuji osvěžit tato místa a zkulturnit i jiné veřejné prostory v území, ať už s odkazem na vodu nebo jiným způsobem.

záplavové území aktivní 1900 rozmezí letopočtů, kdy byl tok zobrazen v mapách

reliéf

administrativní členění Brna

kam zmizela voda?

jižní město


rozloha 818 033 m2 hranice řešeného území

100 m

500 m


zastavěné

nezastavěné

soukromé

veřejné (přístupné)

veřejné plochy nezpevněné

veřejné plochy zpevněné

290 096 m2 35,5 %

455 221 m2 55,6 %

68 909 m2 19,0 %

527 937 m2 64,5 %

362 812 m2 44,4 %

293 903 m2 81,0 %

schémata, stávající stav


k. ú. Zábrdovice

k. ú. Město Brno

k. ú. Staré Brno

brownfield proluka hranice katastrálních území

k. ú. Trnitá

25 m

100 m

Řešené území je součástí městské části Brno - střed. Půlprstenec kolem městského centra zasahuje na katastrální území Staré Brno, Trnitá a Zábrdovice. Kromě brownfields, které jsou i s informacemi uvedeny v registru samosprávy města (Správa města, Magistrát města Brna, Úsek rozvoje města) jsem vyznačila proluky ve struktuře města. Území je mimořádně bohaté na rozvojové lokality brownfields. K problémům v území kromě nerozvinutých ploch patří i romské ghetto v Zábrdovicích (sociálně deprivované území v okolí ulic Bratislavská a Cejl). ‘Brownfield je nemovitost (pozemek, objekt, areál), která je nedostatečně využívaná, zanedbaná a může být i kontaminovaná. Vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské či jiné aktivity. Brownfield nelze vhodně a efektivně využívat, aniž by proběhl proces jeho regenerace. (Definice dle Národní strategie regenerace brownfieldů) Politické a hospodářské podmínky po roce 1989 způsobily ve městě Brně, známém svou rozvinutou průmyslovou základnou, řadu zásadních změn. Došlo k ukončení nebo k výraznému omezení tradiční výroby v řadě starších průmyslových areálů a současně ke značnému posílení sektoru služeb. Výroba malých a středních podniků se s postupnou orientací na technologicky vyspělá odvětví přesunula do nově vzniklých průmyslových zón a technologických parků, nabízejících lepší infrastrukturu a zázemí pro jejich podnikání. Důsledkem toho byl prudký růst počtu brownfields v Brně. Na území města Brna evidujeme ke konci roku 2012 přibližně 400 ha tzv. brownfields. Revitalizace takových neefektivně fungujících lokalit je jednou ze základních podmínek udržitelného rozvoje.’ (11)

_______________________________________________________________________________________________ 11

http://www.brno.cz/sprava-mesta/magistrat-mesta-brna/usek-rozvoje-mesta

rezervy jižního města


proluka na nároží ulic Bratislavská - Příkop, území využito jako parkoviště, částečně oplocené, pár drobných budov k demolici

proluka na ulici Cejl, při ústí ulice Vlhká, v součastnosti oplocená nezpevněná zarostlá plocha proluka na nároží ulic Cejl - Koliště, v současnosti po demolici, částečně využíváno jako parkoviště brownfiled na území u hlavního železničního nádraží; rozloha 0,9 ha; pozemky pravděpodobně kontaminované, dobře umístěné, žádné budovy, částečně využíváno jak parkoviště; záměr na vybudování polyfunkčního objektu CD Palác brownfield na území u železnice, ulice Vlhká; rozloha 0,7 ha; pozemky pravděpodobně bez kontaminace, velký počet budov brownfield bývalá MOSILANA, Křenová; rozloha 3,3 ha; pozemky pravděpodobně kontaminované, mnoho budov, lokalita součástí Regulačního plánu Cejl - Křenová (2000), dotýká se řešení ‘Nové městské třídy’ - koncept regulačního plánu proluka mezi ulicemi Křenová - Vlhká - Skořepka, dnes parkoviště a nezpevněné plochy proluka mezi ulicemi Jircháře - Kopečná, dnes oplocená, extenzivní využití brownfield bývalý Dřevopodnik s.p.; rozloha 1,6 ha; pozemky pravděpodobně bez kontaminace, dobře umístěny, mnoho budov proluka v ulici Vodní, dobré umístění u parku brownfield bývalý hotel Metropol; rozloha 1,2 ha; pozemky pravděpodobně kontaminované, dobře umístěné, málo budov území mezi ulicí Dornych a obchodním domem Tesco, stávající budova Domova dětí a mládeže a parkoviště území mezi ulicí Úzká, obchodním domem Tesco a hlavním nádražím; stávající budova skladů, parkoviště a asijská tržnice autobazar a nevyužívané území, zarostlé nálety brownfield bývalá Vlněna; rozloha 4,7 ha; nový vlastník připravuje záměr přestavby areálu na administrativně komerční komplex brownfield na území Zvonařky; rozloha 0,6 ha; pozemky pravděpodobně kontaminované, je na nich mnoho budov, dotýká se řešení ‘Nové městské třídy’ - koncept regulačního plánu proluka na nároží ulic Zvonařka - Dornych; v současnosti parkoviště a garáže brownfield ‘Jižní centrum’ mezi ulicemi Uhelná, Opuštěná, Trnitá; rozloha 8,3 ha; pozemky kontaminované, dobře umístěné, málo budov, nebo budovy žádné; dotčené plánovanou přestavbou železničního uzlu Brno brownfield podél ulice Nové Sady; rozloha 8,9 ha; pozemky pravděpodobně kontaminované, dobře umístěné, mnoho budov

popis rozvojových lokalit rezervy jižního města


REGULACE ZASTAVĚNÍ Navrhuji vymezení veřejného prostoru doplněním stávajících proluk ve městě a novou strukturou na nezastavěném brownfieldu jižně od centra, v sousedství rekonstruovaného obchodního centra Vaňkovka a kancelářské budovy Trinity. Regulace v tomto měřítku určuje pouze uliční čáru. Stanovuje síť ulic, veřejných prostor a obálky pro jednotlivé formy budov. Představuje do jisté míry stále abstraktní matici k doplnění konkrétním návrhem. Formy nejsou jasně předurčené, měly by být součástí řešení jednotlivých parcel v architektonických studiích. Velký blok lze například dělit pěšími komunikacemi, pasážemi, dvory apod. do menšího měřítka. Funkčně se nabízí doplnění obytnými i kancelářskými budovami, hotely a budovami pro kulturu nebo obchod. Parter na městských třídách (radiálách) a v blízkosti centra města má jistě ekonomický potenciál pro udržení obchodů a služeb.

doplnění brněnské ‘ringstraße‘

nutný odstup od železnice

areál bývalé MOSILANY

nové propojení Nádražní - Denisovy sady bývalý hotel Metropol

bývalý Dřevopodnik s.p. Mlýnská residenční blok bydlení u vody

brownfield Nové sady (Malá Amerika)

protažení ul. Spálená pasáží propojení Dornych-Řeznická bývalá Vlněna bydlení ve vnitrobloku

šikmá ulice navazuje na historickou stopu místa a ‘ulici’ uvnitř obchodního centra nový grid ulic v rozvojové lokalitě brownfield mezi ulicemi Uhelná, Opuštěná, Trnitá

Ko

ská Bratislav

lišt ě

PŘÍKLAD BLOKOVÉ ZÁSTAVBY Jednoduchý příklad urbanistického návrhu ve formě blokové zástavby. Trakty mohou podle funkce měnit šířku (orientace na obě fasády, na jednu fasádu, popř. budova s vnitřním atriem). V tomto případě jsou užity trakty š. 12 (stísněné parcely), 16 (přímá návaznost na stávající zástavbu) a 20 metrů (nové bloky).

jl Ce

železniční

Kře

Ko

nov á

peč

Hybešov a

dráha

ná Vodní

y

ad

vá no

Kře

Plotní

návrh regulace zastavění a příklad blokové zástavby rezervy jižního města

ych Dorn

žele Uhe zniční drá lná h

a

s vé No

100 m

500 m


zastavěné

nezastavěné

soukromé

veřejné (přístupné)

veřejné plochy nezpevněné

veřejné plochy zpevněné

304 346 m2 37,2 %

443 563 m2 54,2 %

74 968 m2 22,0 %

513 687 m2 62,8 %

374 470 m2 45,8 %

299 502 m2 78,0 %

schémata, návrh


Jan

áč

ko vo d

iva

dlo

itsk

Jezu

D

Nov ob

Stud

Jos

o

Kop e

Hus

o ůch

N

ruč ova Bez

d

lená

Spá

NC

o Tesc

y

ad

s vé No

Uzká

y

á Uzk

ad

rika

lná

me

Uhe

lá A zni ce, Ho

rní

He

ršp

ice

Ma

tá e K Vaňkovc

inity centrum Tr

á

eln

Uh

i Trn

j, va m tra

s vé No

žel e

ero va

ž ra ád

Hybešova

ta

poš

ý pr

Lei tn

é nov í n e j o p pro

d

ova

Vodní

N

y

d ovy sa

Denis

aží ádr

n ové vlak

í

ažn ádr

nov

čná

y

průcho

Jircháře

bešov a

Let m

a ov ryk

Bašt

tramv aj, Hy

OC

sa

Ma

ZUŠ

Leitnerova

ánka

čná

e Kop

Anenská

efsk á


Příkop

Ko li

ště

vská

Jugoslá vská

Jugoslá

a Ponávk

o Úraz

Bazén

e vka cnic Poná vá nemo

ad í div ěst ovo nám tova hen Ma ké l ovs eve alin , Roos ,M vaj Česká tram

va řáko Dvo

Dům

jl Ce

j, va m a r

ště Koli

r na avá va k ano Zem

t

ění

um

Cejl

lo

rát gist

ma

á Vlhk

Orlí

, Židenice železnice

bra

Ben

sta

ešo va

ré n

ádr aží

BU

S

Koli š

nsk á

synagog

a

Skořepk a

Přízova ulice, náměstí

vá Křeno

pošta budova, popis Křenová směr soukromý prostor uliční čára veřejný prostor železnice tramvajová trať vodní tok lávka, most podchod, vnitřní ulice

tramv aj, Kře

nová

ráce

tní Plo

Kolískova

Řez nic par ká k Zv ona ř

a Zvonařk

ka

ÖMV

ařka

Zvon

l

Lid

ych orn

í Plotn

itá Trn

,D vaj tram

ry

lle Wanieck ga

Ve Vaňkovce

rny ch

US

nádraží B

Čec hyň ská

Ve Vaňkovce

Vaňkovka

těná

Čec hyň s

dp úřa

gym

Do

ařka

nská

ium

u on

oje

áh

rop

nic

Zvon

Mlý

náz

Přízo va

Šuj an nám ovo ěstí

Kn

p vé no

NC Galerie

Řez

Opuš

Cyr ils

ená

o

Štěp áns ká

honu

Dornych

K ná

Rumiště

policie

Spál

50 m

síť ulic, propojení veřejný prostor 200 m


křižovatky dle významu (malá-střední-velká frekventovanost)

slepá ulice

DOSTUPNOST PO SILNICI

DOSTUPNOST VÝHRADNĚ PĚŠÍ

dostupnost veřejný prostor


Děje znamenají život,

pohyb, lidi. Živá místa,

fungující místa, místa oblíbená, uzly, fungují jako magnety, kudy lidé pulzují, procházejí, projíždějí, zastavují se, nakupují, komunikují...

NOVÉ DĚJE

děje ve městě umožňuje: důležitý přechod pro chodce zastávka MHD nádraží vstup do veřejné budovy vstup do parteru ústí pasáže, podchodu most, lávka křižovatka ulic nároží park ojedinělý přístup k místu atd.

děj významný děj STÁVAJÍCÍ DĚJE

25 m

děje veřejný prostor 100 m


Všechna místa vyznačená v plánu jsou nějakým způsobem spojena s vodou. Někudy voda dosud protéká korytem Staré Ponávky v návaznosti na Svitavský náhon a Starou Svitavu (plácek Skořepka, Stará Ponávka, park Zvonařka, točna Zvonařka), někde je koryto potoka zatrubněno a svedeno do kanalizace (náměstí Ponávka, plácek na Vlhké), jinde už není po vodě ani památky, protože Svratecký náhon byl zcela zasypán (park Vodní, točna Nové sady, bulvár na Uhelné). Že tu voda kdysi tekla, poznáme podle lázeňského altánu v Denisových sadech, které se tyčí nad tímto územím, níž v parku Studánka dosud stojí altán pramene, dávno opuštěná budova na Nových sadech promlouvá o prvorepublikové tradici veřejných lázní, i v samotných názvech ulic zní voda: Vodní, Studánka, Mlýnská, Vlhká... Přístup k vodě, voda jako zdroj energie, voda, která oživuje místo, voda v různých skupenstvích, proudění, chlazení, zvuk kapek,... mohou znovu rozehrát tyto veřejné prostory.

PARK VODNÍ přístup: Vodní, Leitnerova, Hybešova funkce budov: bydlení, nemocnice, drobné podnikání aktuálně: zanedbaný park záměr: revitalizace parku, možné doplnění zástavby TOČNA NOVÉ SADY přístup: Nádražní, Nové sady, Úzká, Hybešova, Vodní, Kopečná funkce budov: bydlení, staré lázně, kanceláře, nádražní budovy aktuálně: nevyužitý park, točna tramvaje, dopravní uzel záměr: revitalizace ploch kolem dopravního uzlu a na tramvajové točně BULVÁR NA UHELNÉ přístup: Úzká, Uhelná, Trnitá, Dornych, Spálená funkce budov: nákupní centrum, železniční těleso, tržnice aktuálně: nepřehledná tržnice, parkoviště záměr: městský bulvár, propojení s centrem, uliční vegetace

NÁMĚSTÍ TRNITÁ přístup: Úzká, Trnitá, Uhelná funkce budov: administrativní centrum, katastrální úřad, nákupní centrum aktuálně: okrajová plocha rozsáhlého brownfieldu, katastrální úřad záměr: náměstí, návaznost na nové jižní město, propojení s centrem města

TOČNA ZVONAŘKA přístup: Zvonařka, Dornych, Plotní funkce budov: bydlení, autobusové nádraží aktuálně: extenzivní nezpevněná plocha, zastávka MHD, točna tramvaje záměr: revitalizace ploch, přístup ke Staré Ponávce


NÁMĚSTÍ PONÁVKA přístup: Bratislavská, Ponávka, Příkop funkce budov: městské lázně, bazén, nemocnice, kanceláře, bydlení aktuálně: nezpevněná plocha, parkoviště záměr: park

PLÁCEK NA VLHKÉ přístup: Vlhká, Cejl funkce budov: městská policie, industriální dědictví, bydlení aktuálně: nezpevněná plocha, zanedbaný park záměr: malý park

PLÁCEK SKOŘEPKA přístup: Skořepka, Vlhká, Křenová funkce budov: synagoga, bydlení, kanceláře aktuálně: parkoviště, zatrubněný Svitavský náhon záměr: interakce veřejného prostoru s vodou

STARÁ PONÁVKA přístup: Křenová, Mlýnská, Řeznická, Cyrilská funkce budov: bydlení, industriální dědictví, úřady, školy, firmy aktuálně: vnitřní prostory uzavřených areálů brownfields záměr: nábřeží, bydlení a dopňkové funkce

PARK ZVONAŘKA přístup: Zvonařka, Řeznická, Čechyňská, Dornych funkce budov: bydlení, kanceláře, firmy aktuálně: zanedbaný park, autobazar záměr: rozšíření a revitalizace parku

50 m

náměty k řešení veřejný prostor 200 m


Gowanus Canal Sponge Park, dlandstudio, inspiruje způsobem nakládání s dešťovou vodou. Park je navržen jako aktivní prvek, proces, který zlepšuje prostředí kanálu v průběhu času. Tento inovativní plán navrhuje strategii k odvrácení odtoku přebytečné dešťové vody pro použití ve veřejném parku podél kanálu a omezení vstupu dešťové vody do kanalizace. Rostliny a půdy zahrnuté v návrhu vstřebávají těžké kovy a biologické toxiny z kontaminované vody. Navrhované plovoucí sanační mokřady obsahují směs vodních organismů, které pohlcují nebo rozkládají organické toxiny, těžké kovy a biologické nečistoty z odpadní vody. (www.dlandstudio.com) Watersquares, de-urbanisten, Rotterdam, jsou hravé návrhy, které umí využít srážky nebo sucho, horko nebo mráz, podle sezóny. Vodní náměstí kombinují uchování vody se zlepšením kvality městského veřejného prostoru. Watersquares může být chápána jako dvojí strategie. Peníze investované do vodních nádrží jsou pro obyvatele viditelné a příjemně využitelné. Projekty vytváří příležitosti pro zlepšení kvality životního prostředí a identitu centrálních prostor v sousedství. (www.urbanisten.nl) Urban hydrology, Dreiseitl, Dánsko, Německo, Norsko, Taiwan... Mezinárodní ateliér Dreiseitl se mimo jiné zabývá projekty v úzkém spojení s využitím vody a nakládání s vodou. Například myšlenka projektu na berlínském Potsdamer platz zní, že dešťová voda by měla být použita tam, kde spadne. Na Postupimském náměstí kombinuje zelené a nezelené střechy pro sklizeň ročních srážek. Dešťová voda pak protéká budovami a používá se ke splachování WC, zavlažování a v požárních systémech. Přebytečná voda odtéká do bazénů a venkovní kanály ‘vodní krajiny’ vytváří oázu pro městský život. Zarostlé biotopy jsou integrovány do pozemní krajiny a slouží k filtraci a cirkulaci vody, která vede podél ulic a chodníků, to vše bez použití chemických látek. Kvalita vody je vynikající a tvoří téměř přírodní stanoviště. Zároveň je snížena spotřeba pitné vody v budovách. Potsdamer Platz je úspěšným příkladem revitalizovaného otevřeného prostoru, kde v harmonii koexistuje městský život, prestižní architektura i krása vody. (www.dreiseitl.com) Svým měřítkem mě oslovil projekt Paley park, od studia Zion&Breen v New Yorku. Paley Park (první ‘pocket park’ - kapesní park) je často zmiňován jako jeden z nejlepších městských prostorů ve Spojených státech. 390 m2 nabízí klidnou oázu uprostřed rušného města. Opatrné použití padající vody, vzdušné stromy, lehký nábytek a jednoduchá prostorová organizace jsou klíčem úspěchu. Šest metrů vysoký vodopád se klene nad celou zadní částí parku. Vodopád vytváří zvuk pozadí, který maskuje zvuky města. Park je izolován, obklopen zdí ze tří stran a na ulici je otevřen okrasnou bránou s výhledem do ulice. Stěny jsou pokryty břečťanem, nad hlavou baldachýn tvořený korunami stromů přidává atmosféru klidu. (untappedcities.com) Veřejné prostory vesničky Banyoles, studia MiAS Arquitectes, u katalánské Girony, oživuje voda v umělých kanálech. Výchozí bod projektu je centrální náměstí (nejdůležitější místo), dláždené místním tradičním materiálem, travertinem. Tento obklad byl použit v okolních ulicích a na menších náměstích v různých fázích projektu. Kanalizační/zavlažovací systém je přerušovaně odkrytý na cestách pro pěší. Nakonec je otevřen ve větších částech tak, že si děti mohou hrát, jako by byly u kaluže vody. (www.architravel.com) inspirace reference


literatura: Václav Cílek, 2008: Dýchat s ptáky. Dokořán Tim Ingold, 2000: The perception of the environment: essays on livelihood, dwelling and skill. Routledge, London Radoslava Krylová, 2012: Diplomová práce Městská divočina a společenskovědní teorie moderního města Karel Kuča, 2001: Brno - vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Baset Kevin Lynch, 2004: Obraz města. Polygon, Praha William Marsh, 2005: Lanscape planning: Environmental Applications. John Wiley & Sons Pavla Melková, 2012: esej Význam řeky ve městě Klaus Selle, 2004: Veřejné prostory evropských měst

internetové stránky: Brněnský deník, www.brnenskydenik.cz Brnovinky, www.brnovinky.cz Český klub skeptiků, www.sysifos.cz Homeopatie, www.homeopatie.cz Magistrát města Brna, www.brno.cz/sprava-mesta/magistrat-mesta-brna/usek-rozvoje-mesta National Geographic, www.nationalgeographic.com Povodí Moravy, www.pmo.cz Pocket parks v NY, www.pocketparksnyc.com Povodně a krajina, www.hnutiduha.cz Revitalizace Staré Ponávky, http://www.ponavka.brno.cz Informace o řekách, www.raft.cz Turistické informační centrum města Brna, www.ticbrno.cz Ústav územního rozvoje MMR, www.uur.cz Vodopis České republiky, www.trasovnik.cz/k_ainfcr/vodopis/vodopis.asp#duna

mapové podklady: ČÚZK, Nahlížení do katastru nemovitostí, www.nahlizenidokn.cuzk.cz Karel Kuča, 2001: Brno - vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Baset Mapy pro cyklisty, http://www.brnonakole.cz Ortofotomapy, www.maps.google.com, www.mapy.cz Územně analytické podklady města Brna, www.brno.cz/sprava-mesta/magistrat-mesta-brna/usek-rozvoje-mesta

Zdroje referencí jsou uvedeny přímo v textu. Mapy, plány a výkresy jsou zobrazovány v souřadném systému S-JTSK. Jsou zobrazovány severem směrem nahoru s odchylkou od geografického severu asi o 6,5° na východ. Ortofotomapy jsou zobrazovány v systému WGS84. V textu jsou použity zkratky světových stran (S - sever, J - jih, V - východ, Z - západ) a jejich kombinace. S

literatura zdroje

Hledani_reky_v_Brne  

diplomní seminář, ateliér Jehlík