Page 1

Brno, Jižní město

Marika Dumková, diplomový projekt ateliér Jehlík, 15119 Ústav urbanismu, letní semestr 2014 vedoucí práce: doc. Ing. arch. Jan Jehlík konzultace: Ing. Radmila Fingerová


obsah 01 téma

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ARCHITEKTURY AUTOR, DIPLOMANT: Marika Dumková AR 2013 - 2014 / LS NÁZEV DIPLOMOVÉ PRÁCE: (CZ) Brno, Jižní město (EN) Brno, South town

02 analýza

JAZYK PRÁCE: český

Vedoucí práce:

doc. Ing. arch. Jan Jehlík

Oponent práce:

prof. Ing. arch. Petr Pelčák

Klíčová slova (česká):

čtvrť, brownfileds, voda ve městě

Anotace (CZ):

Část Brna od centra na jih působí rozbitě a nesourodě. Na vině jsou složité technické podmínky záplavového území, odříznutí města od centra železnicí a množství brownfields zbylých po industriální éře jihomoravské metropole. Navrhuji zčásti doplnění stávajících bloků, zčásti novou městskou strukturu. Obyvatelný veřejný prostor je hrou propojení, infrastruktury, aktivního parteru, dějů, povrchů a mobiliáře. Profily ulic jsou řešeny s ohledem na hospodaření s vodou v území a zvyšování vsakovacích kapacit města. Součástí návrhu je otevření náplavky podél potoka.

Anotace (EN):

A part of Brno from the city center to the south seems broken and disparate due to the complex technical conditions of the flood area, the railway that creates a barrier from the city center and an amount of brownfields remaining after the industrial era. I propose to partly complete the existing blocks and partly build a new urban structure. Vital public space is a game of connections, infrastructure, the active urban parterre, processes, surfaces and outdoor furniture. The profiles of the streets are designed concerning the water management and attempt for increasing the infiltration capacity in the city. The proposal includes opening of a waterfront along the creek.

Ústav: 15119 Ústav urbanismu

historie cesty vody vybavenost brownfields doprava krajina

03 urbanistický návrh

cíle typologie stav a návrh návrh schémata bilance ploch doprava vybavenost funkce veřejný prostor parkování řezy a profily

04 krajinářský návrh

vrstvy zeleně koncepce zeleně voda ve veřejném prostoru zeleň ve veřejném prostoru povodně vodní tok a odvodnění veřejného prostoru retence odvodnění

05 vizualizace

Prohlášení autora

Prohlašuji, že jsem předloženou diplomovou práci vypracovala samostatně a že jsem uvedla veškeré použité informační zdroje v souladu s „Metodickým pokynem o etické přípravě vysokoškolských závěrečných prací.“ (Celý text metodického pokynu je na www FA studium/ke stažení)

V Praze dne

úvod bilance návrhu fotografie zákresy vymezení území kontext přírodní podmínky územní plánování brněnské hlavní nádraží

podpis autora, diplomanta

Tento dokument je nedílnou a povinnou součástí diplomové práce / portfolia a CD.

uliční profily blok retenční nádrž zanádraží náplavka

06 specifikace

fauna flóra povrchy mobiliář prameny


01 tĂŠma


nákupní galerie Vaňkovka, v pozadí kancelářské centrum Triniti

Dornych

FOTOGRAFIE uzavřené brownfieldy, bariéry v průchodu podél potoka

budova Triniti vedle Vaňkovky


Brno

Jižní město

řešené území 47,1 ha (471 000 m2) zastavěné plochy 188 000 m2 veřejné plochy 209 000 m2 soukromé plochy 262 000 m2 plocha nové zástavby 96 680 m2 průměrný počet podlaží 4 hrubá podlažní plocha 386 700 m2 průměrná konstrukční výška podlaží 3,2 m objem výstavby 1 237 470 m3 všeobecně smíšené funkční území podlažní plocha funkce všeobecně smíšené všeobecně obytné funkční území podlažní plocha funkce všeobecně obytné podíl užitné plochy na hrubé podlažní ploše užitná plocha funkce všeobecně smíšené užitná plocha funkce všeobecně obytné

40 % 154 680 m2 60 % 232 020 m2 80 % 123 744 m2 185 616 m2

průměrná podlažní plocha/obyvatele v návrhu odhad počtu obyvatel v nové zástavbě

25 m2 7 424 obyvatel

BILANCE NÁVRHU

Trnitá Původní krajina na jih od brněnského centra je osidlována pozvolna. V mokřadním zaplavovaném území to za hradbami středověkého města svědčí jen polím a pár stavením podél cest. Město se rozvíjí jinými směry, bažinatá rovina není nijak lákavá. S průmyslovou revolucí přichází dynamické změny. Z Břeclavi vede na brněnskou hradbu první železniční trať s využitím parního provozu. Příliv obyvatel z venkova na předměstí, dělníci do nových továren, výrobny posazené výhodně na Svrateckém a Svitavském náhonu. Zemědělská krajina za hradbami se mění ve výrobní jádro celého kraje. Průmysl se už dávno odstěhoval za město, v chátrajících pavlačových domech žije dnes jen pár rodin. Opuštěné industriální areály a nezastavěné území rozlivu Svratky je pro svoji polohu blízko centra potenciální pro další urbanistický rozvoj.

ÚVOD


zanádraží

Představuji si novou čtvrť. Čtvrť leží v náruči pod Brnem. V ulicích se otevírají průhledy na centrum města s dominantou katedrály. Železnice po obvodu čtvrti a revitalizované továrny připomínají tehdejší industriální slávu místa. Lidé zde bydlí, pracují, obývají domy i ulice. Nakupovat do Vaňkovky chodí celé město a mezi vlakovým a autobusovým nádražím je čilý pohyb lidí z celé jižní Moravy. Po rovince jezdí všichni rádi na kole a auta často nechají v garáži. Oblíbené místo je náměstí Na soutoku blízko Zvonařky. Konají se tu malé festivaly a trhy. Náplavka vede od náměstí podél Staré Ponávky městskou i přírodní scenérií.

brownfield stará Vlněna


Stará Ponávka v areálu Vlněny

Uhelná, cesta podél železničního náspu

ZÁKRESY


jižní Brno / slabá struktura / údolí pod centrem a dominantami města

Brno mezi dvěma řekami / Svitava z východu, Svratka ze západu / vztah města a vody

okolí centra / prstenec kolem centra, území bývalých potoků a náhonů / potenciál blízkosti živého města

Jižní město / bezprostřední sousedství centra mezi železnicí a potokem / narušená struktura, potřeba napojení na město / potřeba integrace rozsáhlých zanedbaných ploch

ta

měs

ní t ěles

o, U hel ná

trum cen

Stará Ponávka

býv a

lý h rad ebn í ok

ruh

n želez

Vlhká

t

duk ní via

ka

žele z

nič

ař Zvon

ěná ušt

Op

M1:10 000

200 m

500 m

N

hranice území

BRNO

Část Brna od centra na jih působí rozbitě a nesourodě. Na vině jsou složité technické podmínky záplavového území, odříznutí této části města od centra železnicí a množství brownfields zbylých po industriální éře jihomoravské metropole. Vymezuji území mezi Svratkou a Svitavou, které je v kontaktu s jádrem města. Katastrální území Trnitá na západě hraničí se Starým Brnem a na severovýchodě se Zábrdovicemi. Dál na jih navazuje katastr Komárov. Oblast je vymezena ze západní a severní strany tělesem železnice a železničním viaduktem, z východu tokem Staré Ponávky. Jižní hranici tvoří ulice Zvonařka a Opuštěná. Území nazývám Jižní město. Stanovená oblast sleduje taková místa, kudy v minulosti protékal nebo dosud teče potok, vodní strouha nebo mlýnský náhon. M1:30 000 1 km

vymezení území

BRNO

2 km

N

1 km


dominanta Špilberk

železnice dominanta Petrov

rozbít proluky část residenční, obslužná

opustit brownfields část residenční odstřihnout zelené louky část dopravní, administrativní, obchodní

energie SCHÉMA dálnice, celostátní význam, kontakt Morava-Čechy, Brno-Praha tangenta jako městský okruh; nadmístní význam, objíždění města radiály celoměstského významu, dostředný pohyb z celého kraje tangenty a radiály lokálního významu, pohyb mezi čtvrtěmi, kontakt centrum-okraj hranice řešeného území zástavba v centru města zástavba bloky /zastavěné, soukromé, nepřístupné Směrem na sever se město rozvíjelo rovnoměrně, v jasných strukturách. Komunikace v pravidelném radiálním systému čerpají a dodávají energii jádru. Nechybí kvalitní veřejný prostor v obytných čtvrtích městských bloků. Tangenciální okruh kolem centra má kořeny už ve druhé polovině 19. století, v době rakouských urbanistů v Brně (odkaz vídeňské Ringstraße). Trasa železnice, topografie terénu a nerovnoměrný rozvoj zástavby na hradebním okruhu škrtí jižní bránu do města. Jižní struktura města je slabá. Hned za bývalou hradbou se projevují negativní dopady bariér oddělujících centrum od Jižního města. Bloky domů buď chybí, nebo jsou roztříštěné. Do území zasahují areály brownfields, plochy často nejsou využívány. V důsledku nerovnoměrného rozvoje a industriálního úpadku jsou tangenciální propojení kostrbatá, ulice na sebe vzájemně nenavazují a plynulé propojení mezi Starým Brnem a Zábrdovicemi napříč Trnitou neexistuje. Centrum města se oddaluje od řeky. Přitom nábřeží je již pro samou přítomnost řeky velkým obohacením veřejných prostor města. Fyzicky byla voda v říčních náhonech a potocích zatrubněna nebo zasypána už dávno. Jižní město ale neoddaluje centrum od vody jen fyzicky. Rozbité, odstřihnuté a opuštěné nevtahuje život k existujícím břehům Svratky a Svitavy.

N

1 km

500 m

M1:20 000

Brno, vazby na centrum města

KONTEXT


240 230

220

20

0

210

vymezené území Vybraná oblast, pojmenovaná Jižní město, je v rovině vzniklé činností povrchových vod, která se rozkládá pod jádrem města. Pevnější podloží pahorků pod hradem Špilberk a katedrálou Sv. Petra a Pavla (hlavní dominanty města) přechází jižními svahy do antropogenních uloženin v záplavovém území, kudy dříve tekly říčky a náhony a dodnes plynou řeky. Celá tato plochá část města je pokryta vrstvou antropozemě s povrchem ve výšce mezi 200 a 210 m n. m. Území není ohroženo žádnými svahovými nestabilitami, ani zvýšeným radonovým indexem, takže kromě rizika záplav, které je řešitelné protipovodňovými opatřeními, nestojí stavění a bydlení žádné překážky.

LEGENDY

MORFOLOGIE

VRSTEVNICE

tvarování terénu v centru Brna plochá nížina soutoku řek Svratka a Svitava (J) osamocená vyvýšenina pod katedrálovu Petrov (V) zvedající se svah parku Špilberk (SV)

PŮDY /půdní typologie

GEOLOGIE

M1:10 000

antropogenní uloženiny nerozlišené fluviální hlinitopísčité sedimenty (štěrk.) spraše a sprašové hlíny šedé vápnité jíly biotitický granodiorit metabazalt, zelená břidlice 200 m

terén, geologie, morfologie

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY

500 m

220

vrstevnice po 2 výškových metrech vrstevnice po 10 výškových metrech nadmořská výška

antropozem hnědozem modální kambizem modální fluvizem modální

N


řešená oblast na Územním plánu města Brna (ÚPmB) platném k 1. 11. 2013 plochy bydlení železniční doprava smíšené plochy /bydlení a služby městská zeleň výroba a průmysl městské třídy /sběrné komunikace veřejná vybavenost rezerva SJ kolejového diametru technická vybavenost stromořadí a uliční zeleň doprava území řešené v navazující ÚPD ÚZEMNÉ ANALYTICKÉ PODKLADY /LEGENDY

SOUČASNÉ VYUŽITÍ ÚZEMÍ

HODNOTY

PODMÍNKY VYUŽITÍ

LIMITY

vodní toky veřejný prostor bydlení veřejné vybavení smíšené plochy výroba a skladování technické vybavení parky nevyužité plochy sport a rekreace železnice významné městské komunikace radiály a VMO

hladina hluku vyšší než 50dB v noci liniová zeleň a uliční stromořadí schválená navazující ÚPD volné plochy se zvláštním režimem biokoridor/biocentrum ÚSES VKP navržený k registraci plochy dočas. využívání stáv. železnice koridor pro systém kolejové MHD N kontaminace podzemní vody (chlorované uhlovodíky)

500 m

hist. stopa (pův. sídlo, tok, nedoch.) pól krajinného rázu objekty v seznamu kult. památek významná zeleň stavební dominanta stavební dominanta, vliv na panorama významný vyhlídkový bod přír. dominanta konfigurace terénu významná obchodní ulice význ. pohledová hrana veduty města

ochranné pásmo železnice objekty v seznamu kult. památek významná zeleň ochranné pásmo el. vedení VVN a VN ochranné pásmo techn. zařízení registrovaný významný krajinný prvek záplavové území 200 m

M1:10 000

územní plánování

ROZVOJ


EUROPOINT

ZPRAVODAJSTVÍ

Nad aktuálním projektovým prostředím v Brně visí otázka přesunu hlavního vlakového nádraží směrem na jih a výstavba nové čtvrtě, Jižního centra v záplavovém území. Stávající poloha nádraží je cenná sama o sobě, protože centrum města je schouleno přímo v dlani nádraží a nejdůležitější tepny centra na nádraží přímo navazují. Leží tedy v uživatelsky i provozně výhodné poloze. Zachování nádraží v dnešní lokalitě nevyvolává extrémní nároky na budování a provoz nové infrastruktury a celé nové čtvrti jižní centrum. Hlavní nádraží se nachází v místě hlavních uzlů MHD, jeho zachování by znamenalo nutnou revitalizaci památkově chráněné nádražní budovy. Přestavbu nádraží lze uskutečnit tak, aby nepůsobilo jako bariéra, jak je tomu dnes, ale aby území bylo více transparentní a průchozí ve smyslu centrum-Jižní město. Hlavní přínosy zachování nádraží v centru města jsou výhodami pro město a jeho obyvatele.

Otázka budoucnosti brněnského hlavního nádraží rezonuje Brnem již déle než deset let. Obyvatelé města se již v roce 2004 k poloze stanice vyjadřovali v referendu, přišlo jich však příliš málo na to, aby byly výsledky platné. Vedení města propaguje zrušení současného nádraží a stavbu nového na Zvonařce u dnešního nákladního dolního nádraží. Spolu s nádražím má v okolí vzniknout také celá nová čtvrť či tramvajové tratě. Zdroj: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/

Projekt Europoint by jistě znamenal rozšíření centra Brna, otázkou však je, zda město potřebuje větší centrum. Přesun nádraží by vytvořil prostor pro dotvoření okružní třídy a propojení s pobřežní zelení Svratky. Zástavba jižního centra by konečně znamenala regeneraci extenzivně využívaného území v sousedství historického jádra. Dále by bylo možno nově integrovat funkce vlakového a autobusového nádraží. Největší přínos však Europoint nepřináší městu, ale evropské železniční síti. Na Europoint dále navazují velké projekty akciové společnosti Brněnské komunikace, a.s. (dříve Jižní centrum Brno). V návaznosti na Vaňkovku a centrum Trinity má být dostavěno Titanium na Nových sadech, na územní rozhodnutí čeká palác Trnitá a má vyrůst palác Aupark na území mezi Trnitou, Uhelnou a Opuštěnou ulicí, dále existují plány na odstranění bývalé Vlněny mezi ulicemi Dornych, Přízova a Mlýnská a na výstavbu nových budov na těchto brownfields nebo regulační plán na nový bulvár kolem Staré Ponávky a Svitavského náhonu. Všechny tyto projekty, které už měly být ve výstavbě nebo hotové, jsou přerušeny kvůli ekonomické a politické krizi a kvůli klíčovému projektu Europoint, jež stále čeká (od roku 2010 už potřetí) na pravomocné územní rozhodnutí. Cením si polohy hlavního nádraží tak, jak je dnes (v centru města, tak jako v jiných evropských významných městech, např. Praha, Vídeň, Rotterdam, Zürich...) a v návrhu jej zachovám. Ostatní projekty a plány, včetně ÚPmB, beru na vědomí, ale v projektu nezohledňuji, protože jsou částečně podmíněny přesunutím nádraží, se kterým nepočítám.

HISTORIE Odsunu nádraží se město Brno ubránilo již ve 20. a 30. letech dvacátého století. Vypsalo tehdy urbanistické soutěže a na jejich základě odsun odmítl tehdejší městský Stavební úřad. Profesor Bohuslav Fuchs je spoluautorem návrhu Tangenta, který obdržel 2. cenu v soutěži o regulaci Brna v roce 1928. První cena tehdy nebyla udělena, protože úkol nebyl vyřešen. Ve stejném roce architekti Fuchs a Kumpošt vypracovali čtyři varianty obnovy stávajícího nádraží pod Petrovem. Po poznání všech skutečností okolo stěhování nádraží se prof. Fuchs stal v roce 1947 zásadním odpůrcem stěhování. To byl také jeden z hlavních důvodů jeho následné perzekuce. V roce 1967 zpracoval pan Kumpošt další studii, tentokrát pro změnu v poloze poněkud posunuté. V té době ale profesor Fuchs již zastával názor, že brněnské nádraží stojí na správném místě. Zdroj: http://www.nadrazibrno.wz.cz/

S odsunem nádraží z centra řada obyvatel nesouhlasí, chtějí, aby vlaky nadále zastavovaly na témže místě, kam přijíždějí posledních 175 let. Kritici záměru ze sdružení Nádraží v centru změnu polohy stanice odmítají, přišli i s návrhem rekonstrukce nádraží v současné poloze. Proti historicky třetímu vydanému územnímu rozhodnutí na nové brněnské nádraží byla podána čtyři odvolání (dvě občanská sdružení, občan a firma). Bez rozhodnutí nemůže Správa železniční dopravní cesty žádat o dotace EU. V roce 2014 mají být hotovy studie proveditelnosti Ministerstva dopravy pro obě varianty. Zdroj: http://www.europointbrno.cz/ V rámci Koalice pro nádraží v centru byl zpracován v roce 2006 a 2007 projekt nádraží v centru, který zlepšuje obloukové poměry dnešního nádraží, zvyšuje kapacitu nádraží a řeší veškeré napojení regionální i evropské železniční sítě. Na zakázku občanských sdružení, která se snaží zamezit plánovanému přesunu nádraží na jih, vznikl v roce 2011 v atelieru doc.Ing.arch. Karla Havliše CSc. na fakultě architektury VUT v Brně projekt o podobě hlavního nádraží v Brně po rekonstrukci v případě jeho zachování v centru. Autoři se v návrhu snažili o zachování historické podoby nádraží, kterou doplnili o moderní přístavby. Zdroj: http://www.nadrazibrno.wz.cz/ V roce 2012 se v Prohlášení nezávislých odborníků k aktuálním otázkám Železničního uzlu Brno (*) postavilo několik desítek nezávislých odborníků za nádraží v centru. Mezi podepsanými jsou z řad urbanistů osobnosti jako prof. Ing. arch. Ivan Ruller, emeritní děkan Fakulty architektury VUT v Brně 1990 – 1994, nositel ceny města Brna 1993, Ing. arch. Viktor Rudiš, nositel ceny města Brna 1998, doc. Ing. Josef Chybík, CSc., stávající děkan Fakulty architektury VUT. Dopravní odborníky reprezentuje prof. Ing. Vlastislav Mojžíš, CSc., zakládající člen Dopravní fakulty Jana Pernera UP, proděkan fakulty 1993 – 97, Ing. František Menšík, přední český odborník na mostní konstrukce, Ing. Petr Nachtigall, Ph.D, odborný asistent DFJP, či Ing. Danuše Marusičová, dopravní specialista, členka mezinárodních pracovních skupin a orgánů v dopravě, dlouholetá pracovnice ČD. Zdroj: http://www.nadrazivcentru.cz/ V únoru 2014 odborníci popisovali výhody a nevýhody obou variant, které přepracovávali tak, aby byly srovnatelné. Náklady na jejich pořízení neuvedli (oceňovací expertízy budou hotové na podzim 2014). Nevýhodou varianty nádraží v centru, kterou podporují aktivisté, je výrazně delší čas na její přípravu. Projekt je podmíněný výstavbou soustavy tří tunelů ve složitých geologických podmínkách, pod historickým jádrem a Žlutým kopcem, pod Kohoutovicemi a pod kopcem u městské části Žebětín. Oproti variantě v odsunuté poloze podporované radnicí zhruba o osm let. Studie ovšem prokázala, že projekt nádraží v centru je reálný. Studii zpracovala společnost IKP Consulting Engineers. Zakázku jí zadala Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). Zdroj: http://byznys.ihned.cz/

*

Prohlášení nezávislých odborníků k aktuálním otázkám Železničního uzlu Brno (leden 2012) Kontakt: Občanská koalice Nádraží v centru, http://www.nadrazivcentru.cz “Vážení adresáti a čtenáři tohoto textu, my, kteří se po celý život věnujeme dopravě či urbanismu a architektuře, si dovolujeme upozornit na několik aspektů připravované modernizace železničního uzlu Brno (ŽUB). Vycházíme ze dvou základních návrhů – přemístění nádraží dle projektu Sdružení Projekt ŽUB (MORAVIA CONSULT Olomouc, a. s., SUDOP Brno, spol. s r. o., a SUDOP Praha, a. s.) – a modernizace stávajícího nádraží dle Občanské koalice Nádraží v centru. Danou problematiku bereme – z více důvodů – za natolik zásadní, že jsme se rozhodli zvolit formu otevřeného dopisu. Za podstatné považujeme zejména: 1) přestavbu uzlu s přemístěným nádražím nelze realizovat a používat po částech a z ekonomických důvodů není racionální stavbu zahájit kvůli vysokému riziku, že bude přerušena, 2) je nezbytné zvolit takovou variantu přestavby uzlu, která má šanci na získání podpory z EU; z předložených variant je to pouze modernizace s nádražím v centru, 3) podle multikriteriální analýzy přinese modernizace nádraží v centru v třicetiletém horizontu úsporu 8,807 miliard Kč (roční úspora téměř 477 mil. Kč), 4) pro omezení automobilismu je nutné zachovat či zlepšit atraktivitu veřejné dopravy pro cestující, přesun nádraží však prodlouží pěší přesuny a zhorší dostupnost většiny území města pro vlakové cestující, v některých případech i pro cestující MHD, 5) zlepšení stavu přednádražního prostoru je možné už dnes, nové nádraží v centru umožní nové možnosti přestupů a celkové odlehčení uzlu MHD, 6) přesun nádraží nepřinese dostatečnou kapacitu nádraží, ale zhorší dostupnost vlaků, tím přispěje k nárůstu automobilové dopravy, zásadně zhorší propustnost ŽUB pro nákladní dopravu vůči stávajícímu stavu, 7) z urbanistického pohledu nelze po přesunu nádraží očekávat přesunutí centra města na jih, 8) obě varianty umožní v budoucnu vybudovat podzemní kolejový diametr, jen nádraží v centru však může uspokojivě fungovat i bez něj, 9) varianta s nádražím v centru je připravena pro budoucí zapojení vysokorychlostních tratí, varianta s přesunutým nádražím by i po nutném přebudování nabízela horší rychlostní a kapacitní parametry pro vysokorychlostní dopravu. Tolik tedy k aktuálním otázkám přestavby Železničního uzlu Brno, které dále v příloze, jež je nedílnou součásti tohoto otevřeného dopisu, rozvádíme, s upřesněním, že se nevěnujeme podrobnostem řešení kolejového uspořádání obou variant. Věříme, že Vám bude po přečtení tohoto textu jasnější, proč s přemístěním nádraží nemůžeme souhlasit. O všech předestřených i neuvedených problémech ŽUB jsme s Vámi připraveni diskutovat. Cítíme zároveň potřebu vyjádřit své znepokojení nad úrovní diskuze, která v debatách o budoucnosti ŽUB panuje. Zmíněné problémy jsou z části názorovou věcí (preference veřejné dopravy před osobní automobilovou) a z části jednoznačně doložitelnými fakty (prodloužení doby cestování, vynucené přestupy, negativní dopady na celou brněnskou MHD v případě přesunu hlavního nádraží). O názorech je legitimní a potřebné diskutovat. Fakta je potřeba respektovat.”

brněnské hlavní nádraží

ROZVOJ


vila Tugendhat Konečného náměstí

Obilní trh

Moravské náměstí

Úřad ombudsmana Ústavní soud náměstí Svobody Malinovského náměstí

hrad Špilberk Zelný trh

Hlavní nádraží Mendlovo náměstí

katedrála Sv. Petra a Pavla 800 m

Šujanovo náměstí Vaňkovka

autobusové nádraží Zvonařka

Kajot aréna

PŘESUN NÁDRAŽÍ

STÁVAJÍCÍ NÁDRAŽÍ

KONTEXT

N

1 km

500 m

M1:20 000

poloha hlavního nádraží

ROZVOJ


02 analýza


výřez z otisku stabilního katastru Stabilní katastr vznikl na základě císařského patentu z roku 1817 kvůli přesné pozemkové dani dle výnosů z půdy. Na Moravě proběhlo mapování v letech 1833 až 1835. Jedinečné mapové dílo je svou precizností a vynikající právní úrovní stále vzorem pro moderní katastry. Mapa zachycuje Brno ještě se zárodky předměstí. Město bylo koncentrováno hlavně v ose k Mendlovu náměstí a uvnitř prostoru bývalých hradeb, jež byly postupně bourány už od roku 1809 (Napolen dal rozkaz ke zničení části opevnění hradu Špilberk). Hradby definitivně zanikly až koncem 19. století, kdy bylo s velkým rozvojem průmyslu a počtu obyvatel nutno uvolnit prostor nové zástavbě.

hranice řešeného území

N

250 m

100 m

M1:5 000

stabilní katastr

HISTORIE


Od severozápadu jsou do brněnské kotliny vklíněny masivy pahorkatin (Drahanská vrchovina, Moravský kras, Babí lom, Velká Baba). Město je ze severu chráněno proti studeným větrům. Strmé srázy nad údolím Svratky, Svitavy a Ponávky se svažují směrem do města. V samém středu města pak zaznívá poslední morfologický výkřik, izolovaná skupina tří vyvýšenin, za nimiž už se na jih otevírá široká pánev, údolí soutoku Svratky a Svitavy, navazující na Dolnomoravský úval. Plochá země bohatá na mohutné vrstvy teplé spraše. Sestupuji z vyvýšeniny centra města směrem na jih. Ocitám se v rovinatém území, objevuji náměstí, ulice a uličky. A nábřeží nikde. Mám pocit, že zde už musí být voda, ale řeka není ani za dalším blokem. Jsme ve středu města, pohybujeme se na Starém Brně, po Trnité a Zábrdovicích, po Jižním městě. Tato katastrální území jsou v údolí pod vyvýšeným centrem. Ulice Jižního města jsou v neustálém kontaktu s blízkým jádrem města. Za každým sníženým štítem, v průhledu těch větších ulic, každou prolukou kouká symbol Brna, typické dvojvěží katedrály sv. Petra a Pavla. Brno, kdysi založené na soutoku řek a potoků, využívající vodní energii na síti kanálů a mlýnských náhonů, dnes využívá břehy regulovaných řek jen jako dopravní tepny. Náhony jsou zasypány, potoky zaklenuty, řeky spíš, než kus přírody ve městě, vypadají jako otevřená kanalizace.

LEGENDA

1900

záplavové území průtočné záplavové území aktivní hranice území Jižní město rozmezí letopočtů, kdy byl tok zobrazen v mapách vodní toky v období: 13. století 14. století 17. století 18. století 1. polovina 19. století 2. polovina 19. století 1. polovina 20. století

1749 1348

bloky /zastavěné, soukromé, nepřístupné městské bloky /včetně menších ulic a propojení páteřní komunikační trasy /silnice, veřejná prostranství

500 m

2014 1200

1749 1200 1858 1200

Jižní město ještě neztratilo poslední doteky vodního živlu. Nestará se o ně ovšem tak, jak by se slušelo. Navrhuji osvěžit tato místa a zkulturnit i jiné veřejné prostory v území, ať už s odkazem na vodu nebo jiným způsobem.

200 m

1643 1200

1643 1348

Jižní město je území v minulosti bohaté na vodu, některé ulice se dodnes klikatí podél bývalých toků, zbyly budovy městských lázní z dob moderního urbanismu počátku minulého století. Voda Svitavského náhonu se objevuje podél chodníků, za ploty továren a brownfields a zase mizí v nevábném tunelu potrubní roury.

M1:10 000

1900 1348

1858 1200

N

1749

řeky, potoky, náhony

1749 1643

1900

CESTY VODY

1900 1200

1749 1643

1858 1200 1643 1200

1749

2014 1825 1900

Zábrdovice Staré Brno

2014 1900

Trnitá 1858 1200

Brno RELIÉF

2014 1200

2014 1858


VUT, Fak. stavební

Funkční různorodost

Vila Tugendhat

MU, Přírod. fak.

Dětská nemocnice

Rektorát VUT

MU, Filozof. fak.

Příjemný pocit ve městě není dán jen architekturou. Mnohem větší vliv na pocit z místa má život v ulicích. Záleží, jestli jde člověk po ulici sám nebo potkává kolemjdoucí, zda se má kde zastavit, co si prohlédnout a kde si odpočinout. Život do města přináší různorodost aktivit, škála funkcí, kterou místo nabízí, ale i setkání s lidmi různých věkových skupin. Kromě bydlení (i bydlení pro studenty, mladé rodiny, seniory) a práce (kanceláře, výrobny, ateliéry) k důležitým funkcím patří např. škola, ale i obchody, podnikání, kulturní vyžití, restaurace, veřejné budovy, hřiště, parky, dobrá přístupnost pro auta, pěší i cyklisty. Pro dynamiku místa je důležité, aby se všechny děje mísily. Funkční monokultura a velké uzavřené areály životu ve městě nesvědčí, místa jsou v dlouhých intervalech a v noci opuštěná (což ohrožuje bezpečnost) a vytížená komunikační špičkou v čase oběda nebo po pracovní době. Promísením dějů a aktivit je posílen stálý ruch v ulicích, tím pádem v každou denní dobu funguje sociální kontrola.

Fakultní porodnice Rektorát MU

VUT, Fak. elektrotechniky a informatiky

Vybavenost v Brně

Janáčkovo divadlo

FN, Ústav soudního lékařství

V okolí brněnského centra jsou dobře zastoupeny nemocnice, fakulty a budovy universit, kulturní stavby, i parky. V historickém jádru nechybí kulturní památky. Všechna vybavenost se však, podobně jako ostatní městotvorné děje (bydlení, rekreace), soustřeďují buď do samotného jádra města, nebo od centra na sever a západ. Východní a jižní město postrádá tyto funkce důležité pro kvalitní život obyvatel. Zásahem do struktury opuštěných brownfields a přilehlých zanedbaných ploch má takto blízká oblast k centru šanci na regeneraci.

Ústavní soud

MU, Fak. soc. studií

Úrazová nemocnice

JAMU MU, Lék. fak.

Mahenovo divadlo hrad Špilberk

JAMU

Nová radnice

Dům umění

JAMU

Augustiniánské opatství Stará radnice

nemocnice U Svaté Anny

katedrála Sv. Petra a Pavla

bloky /zastavěné, soukromé, nepřístupné městské bloky /včetně menších ulic a propojení páteřní komunikační trasy /silnice, veřejná prostranství vodní toky

MU, Pedag. fak. VUT, Fak. arch. MU, Pedag. fak. nemocnice Milosrdných bratří

nemocnice vysoká škola pamětihodnost kulturní stavba /národní divadlo, filharmonie park

hranice řešeného území

N

500 m

250 m

M1:10 000

střed Brna, vyšší vybavenost

VYBAVENOST


BROWNFIELDS Řešené území je součástí městské části Brno - střed, zasahuje katastrální území Trnitá a navazuje na Staré Brno a Zábrdovice. Brownfields jsou i s podrobnými informacemi uvedeny v registru samosprávy města (Správa města, Magistrát města Brna, Úsek rozvoje města). Území je mimořádně bohaté na rozvojové lokality brownfields. K problémům v území kromě nerozvinutých ploch patří i romské ghetto v Zábrdovicích (sociálně deprivované území v okolí ulic Bratislavská a Cejl). Tyto plochy mají díky poloze nedaleko centra města šanci na nové využití a revitalizaci. ‘Brownfield je nemovitost (pozemek, objekt, areál), která je nedostatečně využívaná, zanedbaná a může být i kontaminovaná. Vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské či jiné aktivity. Brownfield nelze vhodně a efektivně využívat, aniž by proběhl proces jeho regenerace. (Definice dle Národní strategie regenerace brownfieldů) Politické a hospodářské podmínky po roce 1989 způsobily ve městě Brně, známém svou rozvinutou průmyslovou základnou, řadu zásadních změn. Došlo k ukončení nebo k výraznému omezení tradiční výroby v řadě starších průmyslových areálů a současně ke značnému posílení sektoru služeb. Výroba malých a středních podniků se s postupnou orientací na technologicky vyspělá odvětví přesunula do nově vzniklých průmyslových zón a technologických parků, nabízejících lepší infrastrukturu a zázemí pro jejich podnikání. Důsledkem toho byl prudký růst počtu brownfields v Brně. Na území města Brna evidujeme ke konci roku 2012 přibližně 400 ha tzv. brownfields. Revitalizace takových neefektivně fungujících lokalit je jednou ze základních podmínek udržitelného rozvoje.’ (zdroj: http://www.brno.cz/sprava-mesta/ magistrat-mesta-brna/usek-rozvoje-mesta)

1800

Z HISTORIE počátek průmyslové revoluce rozvoj průmyslu /podél Svrateckého náhonu na Starém Brně a Svitavského náhonu /v Zábrdovicích, na nově založených předměstích počátek 19. století zdvojnásobení počtu obyvatel /Horní Cejl, Dolní Cejl, Kožená ulice, Náhon vzrůst počtu obyvatel o třetinu /Pekařská, Zábrdovice, Staré Brno nová předměstí dále nevznikají, čtvrtě trpí přelidněností počet obyvatel roste neúměrně vůči nízkému růstu počtu domů brněnská předměstí

19. století

1. polovina 19. století brněnská předměstská zóna určuje vývoj místní architektury /architektura charakteristická kontrastem starých domků s barokními střechami a nových utilitárních pavlačových domů a mohutných objektů továren, továrny v některých případech díla empíru ulice Křenová, hostinec Nový svět - židé (mimo město), teprve 1848 mohli vytvořit náboženskou obec, ve Spálené ulici postavena brněnská synagoga vývoj železnice

1836

1850

1836 budování železnice, vazba na vývoj okružní třídy /stavba vyžaduje přeložení Svrateckého náhonu, 637 m dlouhý viadukt přes zaplavovanou svrateckou nivu /prestižní napojení města na trať, ostatní plochy již zabírá předměstí /původně úmysl hlavového nádraží na vyvýšeném bastionu, poté otočení stavby vůči plánu, tak může nádraží fungovat jako průjezdné nové železniční tratě ve 2. polovině 19. století vytváří další bariéry vývoje města

1900 1939

těžký průmysl

1948

těžký průmysl v Brně posílil za doby komunismu /v Brně přes sto průmyslových závodů /odvětví: strojírenství, chemie, elektromontáže, kovozpracování, textil, potravinářství brownfields

1968 1989

2014

V období průmyslového boomu město rychle bobtnalo, houstnoucí zástavba vstřebávala rostoucí počet obyvatel. Dnes nám zůstaly velké plochy opuštěných výrobních areálů na bývalých předměstích, která už dávno vrostla do města. Hranice Brna se posunula o kilometry dál a brownfields, jako nezahojené rány, připomínají nevyřešené problémy uprostřed města. Stroje dávno utichly a ty rozlehlé šedé plochy je nyní potřeba regenerovat, aby se ve městě dobře žilo. Je na čase zanechat industrializaci minulosti, skočit do současnosti a obydlet město.


k. ú. Černá Pole

území mezi ulicemi Cejl a Jana Svobody; rozloha 1 ha; pravděpodobně kontaminované, málo budov; návrhové plochy městské zeleně na bývalém železničním náspu

k. ú. Veveří

bývalá Zbrojovka Brno a.s.; rozloha 22,7 ha; od listopadu 2003 v konkurzu, který byl ukončen v lednu 2007 dražbou. Současný vlastník připravuje záměr budoucí revitalizace; ekologická zátěž - těžké kovy a kontaminace podzemní vody území mezi ulicí Cejl a řekou Svitavou; rozloha 1,5 ha; pozemky pravděpodobně bez kontaminace, mnoho budov; pronajímáno firmám - bazar nábytku, zámečnictví, administrativa, obchod bývalá Brněnská továrna plstí; rozloha 1,1 ha, pozemky pravděpodobně kontaminované, ekologická zátěž, málo bodov; záměr revitalizovat pro oblast služeb, obchodu a lehké výroby, částečně ke sportovním účelům (bowling, školící a rehabilitační zázemí) k. ú. Zábrdovice

bývalý Společenský klub v Zábrdovicích; rozloha 0,7 ha; pravděpodobně kontaminované, mnoho budov areál býv. vězeňské správy při ulici Cejl; rozloha 0,8 ha; záměr vybudování kreativního inkubátoru pro začínající umělce brownfiled na území u hlavního železničního nádraží; rozloha 0,9 ha; pozemky pravděpodobně kontaminované, dobře umístěné, žádné budovy, částečně využíváno jako parkoviště; záměr na vybudování polyfunkčního objektu CD Palác brownfield na území u železnice, ulice Vlhká; rozloha 0,7 ha; pozemky pravděpodobně bez kontaminace, velký počet budov bývalý Dřevopodnik s.p.; rozloha 1,6 ha; pozemky pravděpodobně bez kontaminace, dobře umístěny, mnoho budov bývalá MOSILANA, Křenová; rozloha 3,3 ha; pozemky pravděpodobně kontaminované, mnoho budov, lokalita součástí Regulačního plánu Cejl - Křenová (2000), dotýká se řešení ‘Nové městské třídy’ - koncept regulačního plánu

k. ú. Město Brno

bývalý hotel Metropol; rozloha 1,2 ha; pozemky pravděpodobně kontaminované, dobře umístěné, málo budov brownfield podél ulice Nové Sady (Malá Amerika); rozloha 8,9 ha; pozemky pravděpodobně kontaminované, dobře umístěné, mnoho budov bývalá Vlněna; rozloha 4,7 ha; nový vlastník připravuje záměr přestavby areálu na administrativně komerční komplex; ekologická zátěž, kontaminované území, ohnisko kontaminace spodní vody vyčištěno

k. ú. Staré Brno

brownfield na území Zvonařky; rozloha 0,6 ha; pozemky pravděpodobně kontaminované, je na nich mnoho budov, dotýká se řešení ‘Nové městské třídy’ - koncept regulačního plánu uzemí Jižní město (Jižní centrum) mezi ulicemi Uhelná, Opuštěná, Trnitá; rozloha 8,3 ha; pozemky kontaminované, dobře umístěné, málo budov nebo budovy žádné; dotčené plánovanou přestavbou železničního uzlu Brno lokalita Masná - Křenová; rozloha 1,2 ha

areál při ulici Hybešova; rozloha 1,0 ha

území při ulici Křídlovická; rozloha 0,8 ha

bývalý areál firmy KRAS; rozloha 2,9 ha

FSIK metal s.r.o.; rozloha 1,5 ha; dotčené plánovanou přestavbou železničního uzlu Brno; současná činnost - strojírenská výroba, služby, obchod; ekologická zátěž, kontaminace podzemní vody

k. ú. Trnitá

bloky /zastavěné, soukromé, nepřístupné městské bloky /včetně menších ulic a propojení páteřní komunikační trasy /silnice, veřejná prostranství vodní tok brownfield hranice řešeného území k. ú. Trnitá katastrální území

nevyužívané parkoviště u Zvonařky; rozloha 2,2 ha; ekologická zátěž, kontaminace podzemní vody a zemin; dotčené plánovanou přestavbou železničního uzlu Brno, plánovaný průtah městské třídy bývalá IMPORTFLORA s.r.o.; rozloha 2,5 ha; část lokality je dle ÚPmB určena pro železniční dopravu, část pro plochy komunikace místního významu a vedení navrhované trasy sběrné komunikace; ekologická zátěž, kontaminace podzemní vody a zemin Slévárna UXA, rozloha 2,1 ha zdevastovaný bytový blok při ulici Plotní; rozloha 0,8 ha k. ú. Štýřice

území při Železniční a nákladovém nádraží; rozloha 2,2 ha území vymezené ulicí Dornych a říčkou Ponávka, SVÚM; rozloha 2,0 ha zdevastované území u nákladového nádraží, rozloha 1,3 ha

k. ú. Komárov

N

500 m

200 m

M1:10 000

odkaz brněnské industriální tradice BROWNFIELDS


Körnerova

Díky integrované síti linek IDS JMK je veřejná doprava v Brně přehledná a navzájem provázaná. Linky navazují i do obcí po celém Jihomoravském kraji. Většina tramvajových tras a noční autobusové linky se setkávají v předprostoru hlavního nádraží. Tato plocha je kvůli čekání na rozhodnutí o přesunu nádraží zanedbaná a plná bariér, prostorově má však dobrý potenciál. Až bude jasné, jaké projekty budou realizovány, komplexní renovace prostoru zlepší stav důležité brány do centra města. Kromě tramvají a autobusů jezdí v ulicích Brna i trolejbusy. O víkendech pro zpestření jízdy po městě z technického muzea vyjíždí i historické tramvajové a trolejbusové vozy.

P P

Náměstí Svobody Malinovského náměstí

Velký městský okruh Brno je projekt silničního obchvatu Brna o délce asi 20 km. Okruh bude po dokončení (dle plánu v roce 2035) jedním z nejdůležitějších prvků dopravního systému města Brna. Okruh procházející městskými částmi mimo centrum bude směrově dělenou víceproudou komunikací rychlostního typu. Má ulevit existující situaci na silnicích kolem jádra města. V řešeném území jsou tři důležité radiály, Křenová, Dornych-Plotní a Uhelná, doplněné tangentami ÚzkáDornych-Koliště a Opuštěná-Zvonařka. Kromě nich prochází čtvrtí řada jednosměrek, z nichž některé jsou slepé.

P P

P

Zelný trh Šilingrovo náměstí

Brnem prochází dvě národní cyklotrasy a (podél Svratky a Svitavy) a řídká síť oficiálních městských cyklotras (s vyhrazeným pruhem) doplněných pouze doporučenými trasami, kdy cyklista jede po silnici v pruhu pro auta. V řešeném území se nenachází žádná cyklotrasa. Při navrhování a opravování silnic je třeba neopominout pruhy pro cyklisty.

P Hlavní nádraží

P

Řešené území je vzhledem k blízkosti centra města dobře obslouženo hromadnou dopravou. Síť silnic je třeba doplnit o vlásečnice místních komunikací v prostoru brownfieldu Jižní centrum.

Vlhká

Hlavní nádraží

silnice /propojení pro motorová vozidla

P

Nové sady

tramvajová linka /úrovňově přímo v ulicích Hybešova

železniční trať /mimoúrovňové vedení

cyklotrasa /vyhrazený značený pruh pro cyklisty

hranice řešeného území

Brno, hlavní nádraží Úzká

Nové sady, smyčka

P

P Soukenická

Úzká

slepá ulice jednosměrná ulice světelná křižovatka parkoviště P zastávka MHD

Zvonařka

P

stávající zástavba vodní tok

Zvonařka Křídlovická

P

M1:5 000

100 m

200 m

schéma stávajícího stavu

autobusové nádraží Zvonařka

N Opuštěná

P

DOPRAVA Kovářská


Lužánky

předprostory universitních budov

Kraví hora

třída kpt. Jaroše

nám. 28. října

Janáčkovo nám.

Obilní trh

park Koliště

záhony Besední

Schreberovy zahrádky

Tyršův sad

Moravské nám. Tkalcovská Vlhká

park Špilberk

plácek Vlhká Pekařská

park Špilberk

Studánka Vodní

Zahradnická

brownfield u železničního nádraží

Denisovy sady Kapucínská zahrada Nové sady

Táborského nábřeží

Zvonařka Uhelná

Mahenova stráň

Štýřické nábřeží Plotní

Polní

okolí centra Brna VEŘEJNÁ ZELEŇ

nezpevněné plochy Nádražní

park Studánka

Parky, jako kousky měkkého (přírody) v tvrdém urbánním prostředí (město), jsou pro obyvatele velkým obohacením území. Okolí jádra Brna je na parky bohaté. Nalezneme zde velké parky nadmístního významu (park Špilberk, Lužánky, Kraví hora), i malé parky, sady a zahrady sloužící dobře místním (lokální význam).

proluka Křenová

Jižní město je zcela zřetelně na zelené plochy chudší, udržované a fungující parky zde nejsou. Zaměřím se na místa vhodná pro založení zeleně. Projekt má obohatit síť ostrůvků veřejné zeleně a prostor ve městě.

kapucínská zahrada

nezpevněná plocha Kopečná

Denisovy sady

plácek Vodní

smyčka Nové sady

nezpevněné plochy Bašty

travnaté plochy Nové sady

Šujanovo náměstí

území kolem autobazaru

park Cyrilská úpravy zeleně Plotní v sousedství OC Vaňkovka Svitavský náhon na Dornychu

plácek Křídlovická

brownfield Jižní centrum

park Zvonařka

park, sady, funkční relaxační plocha

nevyužitý plácek, nezpevněná plocha, neudržované území

hranice řešeného území

stávající zástavba vodní tok

Zvonařka, smyčka

N

200 m

100 m

M1:5 000

schéma stávajícího stavu

KRAJINA


03 urbanistický návrh


čtvrť železnice centrum

čtvrť

čtvrť potok

cesty

otevření cesty podél potoka

zprůchodnění čtvrtě

propojení s centrem a okolím

Starý potok a náhon je ukryt v kanalizaci, v uzavřených výrobních areálech a na opuštěných brownfieldech.

Čtvrtí vedou důležité komunikace. Je jich však málo, infrastruktura místní úrovně chybí. Bloky jsou velké a neprostupné, vybudované v industriálním měřítku.

Čtvrť je odříznutá od centra. Bariéry tvoří svazek železničních tratí, i sama nepřitažlivost lokality.

Veřejný prostor bude obohacen zprůchodněním trasy podél vody.

Čtvrť má být prostupná. Residentům poslouží nová síť ulic, která odlehčí zátěži hlavních tahů. Vzniknou nová propojení, velké bloky budou zprůchodněny.

Uberu přebytečný prostor a zaplním ho. Propojím stávající a napojím nové ulice, zastavím slepé proluky, nezapomenu na kontakt s vyvýšeným centrem města. Doplněním zástavby chci čtvrť napojit · na centrum · na sousední čtvrtě · na okolní místa a zástavbu.

urbanistické zamyšlení

CÍLE


V řešeném území navazuji na typologii bloků v centru Brna a jeho okolí. Pro novou strukturu Jižního města (na jih od hlavního vlakového nádraží) navrhuji kompaktní urbánní bloky s využitelným obchodním parterem.

III.

IV.

VI.

IV., V.

III.

VI.

VI.

I.

II. I.

průmyslová zástavba /haly, sklady, komíny, velké bloky

II.

zahrádkářská kolonie /malé pozemky, malé domky a přístřešky

III.

rodinné domy se zahradou /nízkopodlažní solitérní domy, dvojdomy

IV. řadové domy s předzahradou /nízkopodlažní

VI.

V.

nájemní domy s předzahradou /čtyř až pěti patrové domy

VI.

kompaktní bloky nájemních domů /městský blok, přístupný parter

VII.

kompaktní bloky - doplnění

VI.

doplnění typologie kompaktního bloku ve středu města

VII.

hranice oblastí určité převažující typologie hranice řešeného území

M1:10 000

250 m

500 m

N

typy zástavby v okolí centra

TYPOLOGIE

I.


Stav neprostupná čtvrť, velké bloky, bez přístupu k potoku brownfield na území hlavního železničního nádraží

Demolice objekty na brownfieldech, přízemní stavby, garáže, staré výrobny, ruiny

Bloky příklad zastavění navržených ploch v kompozici vějíře a doplnění oblouku

Urbánní bloky prostupná čtvrť, bloky obytného měřítka, přístup k potoku brownfield areál bývelé Vlněny brownfield Nové sady brownfield Jižní centrum

Nadměrné bloky s dlouhým obvodem rozřezávám ulicemi. Významné dopravní tahy Koliště, Úzká, Dornych, Plotní, Zvonařka-Opuštěná, Uhelná a Nové sady jsou silné tepny oddělující jednotlivé rozsáhlé celky městské zástavby. Protkávám tyto velké bloky sítí menších ulic, strukturou v obyvatelném měřítku. Propojuji centrum města novými průchody pod hlavním nádražím s Trnitou. V areálu brownfieldu Jižní centrum mezi Vaňkovou a železniční tratí navrhuji novou síť ulic ve vějířové struktuře. Ulice Úzká se dvojí mezi dvěma novými budovami, na západ na Nové sady a na jih podél železničního tělesa ke Svratce. Parkování za Tescem se přesune do podzemních garáží těchto budov. Vzniklý prostor jižně od vyvýšeného vlakového nádraží poslouží jako pěší zóna s parkovou úpravou a přístupy k podchodům pod nádražím směrem do centra. Na území brownfieldu bývalého areálu Vlněny vznikají propojení k nábřeží potoka Stará Ponávka. Podél potoka je zprůchodněna trasa, místy rozšířena v rekreační plochy. Průchozí je radiální směr od centra ke Staré Ponávce, i tangenciální propojení kolem centra, od nového gridu ulic Jižního centra, přes Vaňkovku a Zvonařku ulicemi podél Staré Ponávky a dále na sever na Cejl a do Zábrdovic.

N

500 m

200 m

M1:10 000

navrhování a změny

STAV A NÁVRH


Cílem projektu je navrhnout řešení vnitřní periferie města. Poloha ve středu města je ideální jak pro bydlení, tak pro sídla firem, podnikatelů a kanceláří. Živý koridor mezi hlavním vlakovým a autobusovým nádražím má potenciál pro uživení obchodního parteru. Nová čtvrť Jižní město je z části novou strukturou velkých bloků uspořádaných do vějíře s těžištěm v centru města na dnes nevyužitém území. Ve východní části návrh navazuje na stávající torza městských bloků a vyplňuje oblouk ulice Dornych. Urbanistický návrh lze odlišit na dvě různé oblasti. První část je východní strana za obloukem ulice Dornych. Zástavba doplňuje nedokončené bloky, proluky a brownfieldy na území bývalé Vlněny a Mosilany. Zástavba se stává součástí organismu čtvrti a na okraji řešeného území vytváří novou typologii veřejného prostoru - nábřeží. Druhá část je na západ od obchodní galerie Vaňkovka a kancelářského centra Triniti ze západu ohraničena železniční tratí. Tento brownfield, pracovně nazvaný Jižní město, je navržen jako nová urbanistická struktura. Trojúhelníkový výřez je doplněn blokovou strukturou tak, jako většina území centra města a jeho okolí. Bloky, jež sousedí s obří masou Vaňkovky, mají větší měřítko, ale vnitřně jsou organizovány tak, aby byly průchozí nejen po obvodu bloku, ale i průchody vnitroblokem. Navržené ulice navazují na západní vstup do Vaňkovky, na tři podjezdy a dva průchody pod železniční tratí směrem k Novým sadům a do centra Brna.

zpevnění hrany oblouku hlavní ulice Dornych

Návrh zasahuje i plochy mimo řešené území. Tato struktura je vyplněním zastavitelných ploch dle územního plánu. Řešené území tak nenavazuje na stávající prázdné nebo zanedbané brownfieldy a nezastavěné plochy, ale na hotovou strukturu města.

zastavěná plocha, hmota bloku urbánní blok, neprůjezdný

hranice řešeného území

urbánní blok stávající zástavba vodní tok

M1:10 000

Trnitá

NÁVRH

200 m

500 m

N

nový vějíř bloků měřítkově usazeno do kontextu Vaňkovky a průmyslových staveb


Bloky doplnění brněnské Ringstraße

Navrhuji vymezení veřejného prostoru doplněním stávajících proluk ve městě a novou strukturou na nezastavěném brownfieldu na Jižním městě v sousedství rekonstruovaného obchodního centra Vaňkovka a kancelářské budovy Triniti.

nutný odstup od železnice areál bývalé MOSILANY

Stanovuji síť ulic, veřejných prostor a obálky pro jednotlivé formy budov. Tento návrh představuje do jisté míry stále abstraktní matici k doplnění konkrétním návrhem. Formy nejsou jasně předurčené, měly by být součástí podrobnější regulace nebo řešení jednotlivých parcel v architektonických studiích. Velký blok lze například dělit pěšími komunikacemi, pasážemi, dvory atd. do menšího měřítka, uliční čára se může rozpadnout na solitérní domy.

bývalý Dřevopodnik s.p. bývalý hotel Metropol

brownfield Nové sady (Malá Amerika)

Mlýnská residenční blok, školka bydlení u vody

Funkčně se nabízí doplnění obytnými i kancelářskými budovami, hotely a budovami pro kulturu nebo obchod. Parter v ulicích v blízkosti centra města a obou hlavních nádraží, vlakového i autobusového, má jistě ekonomický potenciál pro udržení obchodů a služeb.

bývalá Vlněna bydlení v bývalém vnitrobloku ulice jsou uspořádány jako vějíř od středu - centra města

Hmoty

zastavění tramvajové točny

ústí tunelu pod železniční tratí

Jednoduchý příklad urbanistického návrhu ve formě blokové zástavby. Trakty mohou podle funkce měnit šířku (orientace na obě fasády, na jednu fasádu, popř. budova s vnitřním atriem). V tomto případě jsou užity hmoty šířky 14 m nebo užší (stísněné parcely) a 15-17 m (nové bloky).

nový grid ulic v rozvojové lokalitě brownfield mezi ulicemi Uhelná, Opuštěná, Trnitá

Propojení

Vlhká

Velké neprostupné bloky se rozbily novými propojeními. Osy ulic vějíře bloků na Jižním městě směřují k těžišti, centru Brna. Další osou v území je tok Svitavského náhonu, Staré Ponávky a bývalý soutok se Svrateckým náhonem na Zvonařce. Cesty ke Staré Ponávce jsou otevřeny, nadbytečné a nevhodné funkce jsou zrušeny a nové vyčištěné prostory nabízejí místa pro kultivovanější náplň.

Kol iště

Skořepk

Mimo podrobněji řešené území je okružní pás kolem centra doplněn o nové budovy v oblasti brownfieldu u vlakového nádraží. Pod katedrálou v návaznosti na navržený podchod pod hlavním nádražím na Nových sadech se stupňuje nový přístup do Denisových sadů na konci ulice Bašty.

a

Návrh součástí organismu města

Křenová

Rumiště

nové propojení Nádražní - Denisovy sady

á Souběžn

ně to č

Na

á eln

í

n Plot

Uh

náměstí rny Na soutoku ch

Do

řk Zvona

a

N

500 m

200 m

M1:10 000

mi

a Pod lip

zprovoznění podjezdu pod železniční tratí

K Vaňkovce

Jižní

pěší propojení

i Trn

na Zvonařku

náměstí Pod věží

a

K ná plav ce

ch rny

Školní

á

Těsn á

pěší propojení vstup do galerie Vaňkovka

Plán zobrazuje stávající názvy ulic a zvýrazněná pojmenování nových ulic a náměstí. vk ná Po rá Sta

Do

Úzká

protažení ul. Spálená propojení Dornych-Řeznická

nsk

Spále

á

ln Uhe

Přízo va

protažení ul. Rumiště propojení Nádražní - Trnitá

Mlý

ěná ušt

Op

Trnitá

NÁVRH


čtvrť

členění čtvrti na části

rozdělení hmot

urbánní bloky

neveřejný prostor

řešené území jako celek

hmota města rozdělena na dlažbu homogenních celků

části města protkány radiálami směrem od centra

hmota protkána gridem radiál a tangent základní hmoty ve struktuře města

protkán sítí veřejných prostor průjezdných a průchozích, od ulic v měřítku bulvárů a tříd až po obytné ulice a průchody vnitroblokem

členění celku

SCHÉMATA

Trnitá


STAV NÁVRH

<< zastavěné - nezastavěné

100 % 47,1 ha

+12% 13,4 ha 28 %

33,7 ha 72 %

18,8 ha 40 %

28,3 ha 60 %

<< veřejné - soukromé

+4% 18,9 ha 40 %

28,2 ha 60 %

20,9 ha 44 %

26,2 ha 56 %

<< veřejné nezpevněné - veřejné zpevněné

+2% 2,3 ha 12 %

16,6 ha 88 %

2,9 ha 14 %

18,0 ha 86 %

N

500 m

300 m

M1:15 000

bilance stávajících a navržených ploch

PLOCHY


Náměstí Svobody Malinovského náměstí P P Zelný trh Šilingrovo nám. P Hlavní nádraží Vlhká Hlavní nádraží Nové sady, smyčka

Nové sady

Brno, hlavní nádraží

Hybešova

Úzká

Úzká

Soukenická

Křídlovická Zvonařka Zvonařka P

P

autobusové nádraží Zvonařka

Opuštěná

Náměstí Svobody Malinovského náměstí

Zelný trh Šilingrovo nám.

Hlavní nádraží Vlhká Hlavní nádraží Nové sady, smyčka

Nové sady

Brno, hlavní nádraží Úzká

Hybešova Úzká

Soukenická

autobusové nádraží Zvonařka

Křídlovická

Zvonařka

Opuštěná

Zvonařka


silnice /propojení pro motorová vozidla

tramvajová linka /úrovňově přímo v ulicích

železniční trať /mimoúrovňové vedení

trolejbusová linka /trolejové vedení

cyklotrasa /vyhrazený značený pruh pro cyklisty

hranice řešeného území

cesta pro pěší

Tramvajová trať z ulice Dornych je přesunuta na ulici Plotní. Točna v ulici Zvonařka je zrušena a parcela zastavěna. Linka o 980 m jižněji od přeložení navazuje na stávající trasu v ulici Svatopetrská. Vzniká tak zastávka přímo u autobusového nádraží (nejbližší stávající zastávka tramvaje je zastávka Zvonařka vzdálená 300 m). Tramvaj č. 12 využívá jižněji položenou točnu v Komárově.

slepá ulice jednosměrná ulice světelná křižovatka parkoviště P zastávka MHD

Pro pěší je otevřen nový podchod pod hlavním nádražím. Ve městě ústí na Nádražní ulici pod Baštami. Asi padesát metrů na východ vedou od přestupního uzlu Nové sady schody na konec ulice Bašty, nové propojení s parkem Denisovy sady. Mezi novými bloky na území bývalé Vlněny vedou cesty v obytné zóně v sousedství toku Staré Ponávky. Na Jižním městě jsou zase velké bloky protkány pěšími průchody skrz vnitrobloky.

Cyklostezku vedoucí ulicemi Nové sady a Nádražní navrhuji prodloužit kolem centra trasou ulicí Benešova, Za divadlem a dál na sever parkem Koliště. Od národní cyklotrasy podél Svratky navrhuji odbočku ulicí Opuštěná a Zvonařka, kde se cestou podél náhonu a Křenové napojí na cyklotrasu na hlavním nádraží. Druhá odbočka vede podél tělesa železnice po Uhelné. Severojižní propojení vede ulicí Trnitá. Tyto cyklotrasy znamenají vyhrazený pruh pro cyklistu včetně značeného přejezdu přes křižovatky. Až na hlavní frekventované trasy může cyklista využít i ostatní ulice. Jediná trasa trolejbusu procházející řešenou oblastí zůstává nezměněna. Nové trolejbusové trasy nenavrhuji.

Síť silnic doplňuji o vlásečnice místních komunikací na území brownfieldu Jižní centrum. Tyto komunikace slouží administrativní a obchodní části kombinované s bydlením. Jsou napojeny obousměrně na Trnitou a Uhelnou, aby doprava nekolidovala s rušným provozem v Opuštěné a Úzké ulici. Nové propojení vzniká v ulici Spálená a využitím existujícího tunelu pod železnicí mezi Novými sady a Uhelnou. Řešené území je vzhledem k blízkosti centra, hlavního vlakového, i dvou autobusových nádraží dobře obslouženo hromadnou dopravou. Docházkové vzdálenosti (400 m) od nádraží, přestupních uzlů Hlavní nádraží a Česká (na sever od centra), zastávek tramvají a trolejbusů pokryjí většinu území. Do jediné nepokryté oblasti Jižního centra navrhuji novou autobusovou zastávku Opuštěná.

navrhovaná zástavba stávající zástavba vodní tok

Území kolem hlavního železničního nádraží v Brně je klíčovým bodem pro městskou hromadnou dopravu. Přestupní stanice vlaky-tramvajetrolejbusy-autobusy je vytížena přes den, i v noci. Doprava v takové koncentraci vždy bude v tomto místě znamenat určitou bariéru pro pohyb lidí, na druhou stranu ji můžeme vnímat jako daň za dobře integrovaný dopravní systém a vynikající dostupnost do centra města. Ke komfortu cestujících napomůže přeložení části tramvajové linky dle ÚPmB z ulice Dornych na Plotní se zastávkou na ústředním autobusovém nádraží. Kromě pěšího spojení autobusového a vlakového uzlu (650 m) tak vznikne přímé napojení kapacitní tramvajovou linkou. Zpříjemnění pěší prostupnosti mají nabídnout nová propojení podchodem pod nádražím, schody k Denisovým sadům, průchody a nové ulice ke Staré Ponávce, napříč blokem na bývalé tramvajové točně Zvonařka a grid ulic v části východně od Vaňkovky. Pro cyklisty jsou navrženy nové cyklotrasy navázané tam, kde ty stávající končí. Oblast má nabídnout vhodný dopravní koridor pro každého, chodce, cyklistu, i motoristu. Má umožnit svižně projet, i dostat se až do nitra a zdržet se. Víceproudé silnice (silnice I. a II. třídy) se třepí na místní komunikace mezi bloky domů (silnice III. třídy). Některá propojení zůstávají pouze pro pěší nebo cyklisty, popř. jako pěší zóna pro možnost zásobování a přístupu k odlehlejším budovám.

M1:10 000

250 m

400 m

N

bulvár /tangenciálně k centru třída /radiálně k centru

ulice /místní propojení

ulička /pěší propojení

Složitá síť silnic má svoji hierarchii. Šedivé bulváry, tmavší třídy a síť úzkých černých vlásečnic. Místní komunikace napojují jednotlivé domy a ulice na síť radiál a tangent, které rozvádí dopravní energii dál, kolem jádra a z města.

M1:10 000

250 m

druhy

hierarchie dopravy

DOPRAVA

SCHÉMA

400 m

N


VUT, Fak. stavební

ověření potřeby školských staveb na Jižním městě zastavěná plocha, kompaktní bloky průměrný počet podlaží celková hrubá podlažní plocha podíl užitné plochy na hrubé podlažní ploše užitná plocha podíl všeobecně obytných ploch užitné všeobecné obytné plochy

50 919,1 m2 3,5 178 216,9 m2 80 % 142 573,5 m2 60 % 85 544,1 m2

průměrná obytná plocha na obyvatele v návrhu odhad počtu obyvatel v Jižním městě podíl dětí (0-14 let) na počtu obyvatel odhad počtu dětí (0-14 let) v Jižním městě

25 m2/obyvatele 3 421 obyvatel 14,5 % 496 dětí

Základní škola se navrhuje pro potřeby 2 000 - 10 000 obyvatel (optimálně 5 000). V nové struktuře Jižního města (absence jiných základních škol, docházková vzdálenost do škol v okolí větší než 800 m) navrhuji základní školu. Při vypočítaném počtu žáků je při plošné potřebě školy 25 m2/žáka vhodný jeden ze tří bloků při ulici Úzká. V centrech spádových území (r = 400 m) jsou navrženy dvě mateřské školy, které jako zahradu využívají nezastavěnou plochu ve vnitrobloku.

Vila Tugendhat

MU, Přírod. fak.

Dětská nemocnice

Rektorát VUT

MU, Filozof. fak.

Fakultní porodnice Rektorát MU

VUT, Fak. elektrotechniky a informatiky

Janáčkovo divadlo

FN, Ústav soudního lékařství

Ústavní soud

MU, Fak. soc. studií

Úrazová nemocnice

JAMU MU, Lék. fak.

Mahenovo divadlo hrad Špilberk

JAMU

JAMU

Augustiniánské opatství Stará radnice

mateřská škola /docházková vzdálenost 400 m nemocnice U Svaté Anny

základní škola, rodinná škola /docházková vzdálenost 800 m

gymnázium, střední škola, učiliště

centrum města bloky /zastavěné, soukromé, nepřístupné městské bloky /včetně menších ulic a propojení páteřní komunikační trasy /silnice, veřejná prostranství vodní toky nemocnice vysoká škola pamětihodnost kulturní stavba /národní divadlo, filharmonie park navržená funkce

hranice řešeného území

M1:10 000

250 m

střed Brna, vyšší vybavenost

VYBAVENOST

500 m

N

MU, Pedag. fak. VUT, Fak. arch. MU, Pedag. fak. nemocnice Milosrdných bratří

katedrála Sv. Petra a Pavla

Dům umění


P

MŠ ZŠ

Náměstí Svobody Malinovského náměstí

policejní stanice

úřad, magistrát, radnice

pošta P

střední škola, universitní budova

ZŠ, MŠ základní škola, mateřská škola

P

H MŠ

nemocnice

veřejné WC

zastávka MHD

cyklistická stezka

světelná křižovatka

památka, monument

Zelný trh Šilingrovo nám.

P MŠ

Hlavní nádraží

ZŠ MŠ

ZUŠ H

kostel synagoga

Vlhká Hlavní nádraží

Nové sady, smyčka

Nové sady

Brno, hlavní nádraží Úzká

Hybešova

P

Úzká

Soukenická

ZŠ P

továrna, výroba, dílna

sport, volnočasové aktivity pro mládež

vlakové nádraží

autobusové nádraží

nákupní centrum, obchodní dům

tržnice, samoobsluha

galerie, muzeum

divadlo, kulturní dům

benzínová pumpa

občerstvení, významná kavárna

Zvonařka

Zvonařka

Křídlovická

Zvonařka

P

autobusové nádraží Zvonařka

P

P

parkoviště park, sad

tramvajová/trolejbusová linka /úrovňově přímo v ulicích železniční trať /mimoúrovňové vedení okružní bulvár hranice řešeného území všeobecně smíšené území stávající zástavba /komunikace, reprezentace navržená zástavba všeobecně smíšené území vodní tok všeobecně obytné území

Opuštěná

N

200 m

100 m

M1:5 000

schéma funkčního využití

FUNKCE


Ve městě se pohybujeme ve víru práce. Město dává lidem příležitosti a místa k práci a ve volném čase je odměňuje příležitostmi a místy k odpočinku. S volným časem lidé zacházejí velmi opatrně, je to čas, který má svou cenu. Přestože ekonomické možnosti ve městě jsou lepší než na venkově, investice času a prostředků ve volném čase je vážena s rozmyslem. Kromě zábavy, spotřebního chování a vztahů s blízkými se lidé více zajímají o svoji tělesnou schránku (životospráva, pohyb) i o své okolí, včetně životního prostředí. Více lidí jezdí do práce a domů na kole a ze zájmu si spočítalo vlastní uhlíkovou stopu. Čteme nutriční hodnoty, ceníme si přirozeného pohybu. Módou se staly biopotraviny, sezónní produkty a produkty ekologického zemědělství. Více si uvědomujeme, že péče o okolí se týká všech a nepřímo se tak staráme i o sebe sami. Všímáme si rozdílu mezi rozpékaným a pečeným. Mračíme se nad cedulkou Made in China a zamýšlíme se nad globalizací, ale milujeme libanonský kebab a vietnamskou polévku v restauracích na ulici za rohem. Ekologie, biopotraviny, udržitelný rozvoj, udržitelný design, environmentální výchova se staly zaklínadly správného a moderního chování, zní napříč internetem a sociálními sítěmi. Tyto pojmy jsou v kurzu, frekvencí užívání už téměř zprofanovaly. Pojem, který zprofanovat nemůže, je přirozenost. Co je přirozené, je ekologické, je obyčejné, civilní a neřve. Takový může být i veřejný prostor. Architektura veřejného prostoru (1) Není nedostatek a není přebytek veřejných prostor.(2) Hledám optimální množství veřejných prostor. Řešení nevyužitého veřejného prostoru (je veřejný, ale není udržován, je využíván jinak než veřejný prostor), jeho zlepšení, je službou města obyvatelům a může automaticky městu vydělávat. Není nutné všechna místa intenzivně využívat, mohou existovat i místa prázdná nebo nepřístupná - oázy přírody. forma funkce

/fyzický rámec, urbánní hmota a přírodní struktura /osnova dějů - umožňuje, podporuje, iniciuje funkce - funkce je proměnlivá a tekutá vlastnost prostoru /cesty, pobytová funkce /bohatost přirozených vjemů ulice, kontakt s přírodou

Architektura a design jsou určující pro kvalitu již existujícího veřejného prostoru. Základním předpokladem je úklid stávajících prostor, vymístění nevhodně umístěných funkcí (parkoviště), zpřístupnění a kultivovanější náplň. Zdroje: (1) Pavla Melková, 2012: esej Význam řeky ve městě (2) Klaus Selle: Veřejné prostory evropských měst

průchod/podchod/pasáž tramvajová linka /úrovňově přímo v ulicích železniční trať /mimoúrovňové vedení hranice řešeného území stávající zástavba navržená zástavba veřejný prostor vodní tok M1:5 000

100 m

inverzní schwarzplan

VEŘEJNÝ PROSTOR

200 m

N


otevřený prostor

náměstí místo vztahování epicentrum

otevřený prostor

centrum dominanta místo vztahování náměstí

otevřený prostor

náměstí

náměstí místo vztahování

dominanta

křížení otevřený prostor dominanta

křížení

křížení

silniční tahy

SCHÉMA

křížení komunikační trasa

Některé vztahy ve veřejném prostoru lze posuzovat objektivně (výška dominant, prostorové dimenze), jiné lze zařadit pouze subjektivně (důležitost prvků, prostorové vztahy) a velmi těžko se popisují. Ve veřejném prostoru identifikuji vztahy a děje. Rozlišuji velikost prostor, jejich výškové umístění, komunikační kapacity, zda domy komunikují parterem nebo jsou uzavřené, nebo kudy prochází kolejová doprava.

komunikační trasa

křížení

křížení komunikační trasa

komunikační trasa

komunikační trasa komunikační trasa

otevřený prostor

otevřený prostor křížení

místo otevřený prostor vztahování náměstí

otevřený prostor dolina místo vztahování křížení

křížení

otevřený prostor

epicentrum - místo s klíčovým významem pro sídlo, srdce města místo vztahování - místo významné lokálně, srdce čtvrti dominanta - vyvýšená a obdivovaná, uctívaná dolina - i nízko položené místo má svoji důležitost, snadno dostupné otevřený prostor - prostorově velkorysejší než ulice náměstí - otevřený prostor s fungujícím parterem komunikační trasa - propojení významným směrem, mezi významnými místy, živá tepna křížení - setkání dvou komunikačních tras parter - generuje městskost, příležitosti, obyvatelnost, život ve veřejném prostoru koleje - tramvaj, zastávka, železniční nádraží může být katalyzátorem dějů

otevřený prostor

komunikační trasa komunikační trasa otevřený prostor dolina místo vztahování

veřejný prostor průchod/podchod/pasáž tramvajová linka /úrovňově přímo v ulicích železniční trať /mimoúrovňové vedení

hranice řešeného území stávající zástavba navržená zástavba vodní tok

N

200 m

100 m

M1:5 000 děje

VEŘEJNÝ PROSTOR


PARKOVÁNÍ V ulicích jsou navržena většinou podélná parkovací stání v pruhu podél vozovky. Pro nově navržené hmoty jsou tato stání doplňková, protože všechny bloky disponují podzemní nebo přízemní garáží pro vozy residentů. Návrh naznačuje polohu vjezdů a výjezdů z garáží. Jednotlivé dispozice by byly součástí podrobnějších studií k jednotlivým domům. Parkování v části Jižní město je řešeno podrobněji. Zcela nová struktura zástavby vybízí k individuálnímu řešení dopravy v klidu. Prověřuji dvě varianty podzemních garáží, které neslouží jednotlivým domům, ale bloku jako celku. Podélná parkovací stání v ulicích Jižního města jsou oboustranně v každé ulici. Aby nebyla automobilová doprava v ulici dominantní, jsou pruhy pro auta přerušovány rozšířením veřejného prostoru. Veřejný prostor se na chvíli roztáhne, nadechne, nechá místo stromu, aby za pár metrů dal šanci zaparkovat dalším autům.

navržená zástavba stávající zástavba vozovka vjezd/výjezd z garáží podzemní garáž parkovací stání zastávka MHD hranice řešeného území

Podzemní podlaží

Podzemní garáže jsou ve společném prostoru v podzemí po obvodu každého bloku. Vnitroblok pod zahradami zůstává z důvodů zachování retenční nezpevněné plochy a podmínek pro růst vegetace nezastavěn. Volím reprezentanta, jeden z bloků uprostřed Jižního města. Od obvodu dovnitř bloku vymezuji prostor pro garáže 5,5 + 6 + 5,5 = 17 metrů. Tento pás stačí pro oboustranné kolmé parkování, obousměrnou komunikaci a pruh pro pěší.

Přízemí

garáž sklepní kóje technické místnosti vertikální komunikace

vjezd a výjezd z garáže vstupy do domů obchodní parter do ulice byty do vnitrobloku vertikální komunikace vozovka /obousměrná, pruh pro pěší chůzi točna sklepní kóje vjezd/výjezd vchod/východ

Otáčení vozidel ve vjezdu a výjezdu z garáží a ve slepém konci komunikace podzemních garáží je řešeno z prostorově úsporných důvodů točnou. Pro průměrný možný počet bytových jednotek v navržené regulaci má vzorový blok potřebu cca 60 parkovacích stání. Tato kapacita je i s rezervou splněna na zhruba poloviční ploše vymezeného obvodu garáže. Zbývá tak dostatek místa na vertikální komunikace (výtah a schodiště) do každého domu a prostor pro sklepní kóje a technické místnosti.

N

200 m

100 m

M1:5 000

N

50 m

20 m

M1:1 000

stání v ulicích, garáže

podzemní garáže

PARKOVÁNÍ

PARKOVÁNÍ


autobusový terminál u Grand hotelu Svitavský náhon špalíček parčík u trati

Vlhká

Šilingrovo náměstí Římské náměstí

Zelný trh

synagoga Agudas Achim

Koli ště

Skořepk

Studánka

a doplnění proluky na Křenové ulici

Křenová

katedrála Sv. Petra a Pavla

Denisovy sady

Mlý

nsk

á

Rumiště

Brno hlavní nádraží

Spále

elná

Uh nový podchod

točna Nové sady

doplnění oblouku ulice Dornych

Tesco

prostupná bloková struktura, kontakt s břehy Staré Ponávky

zanádraží

Přízo va

a St

Těsn á

k áv

n Po rá

ch rny

Do

avc e

a

Úzká

Šujanovo náměstí

stará Vlněna

předprostor školy

Školní

Kn

ápl

kancelářské centrum Triniti

kancelářské centrum Titanium

Do

rny ch

náměstí Na soutoku

přístupy na náplavku, zastávka MHD pobytové schody s výhledem na vodu vodní prvek připomíná bývalý soutok dvou náhonů

nákupní galerie Vaňkovka

n Plot

to č

itá Trn

Na

Uh

eln

á

náměstí Pod věží

í

Alej Stará Ponávka

Jižní

zprovozněný podjezd Kajot aréna

a Pod lip

vějířová struktura bloků zvětšené měřítko hmot je nastaveno sousední Vaňkovkou a kancelářským centrem Triniti

řk Zvona

a

mi

nová zastávka MHD na přeložené tramvajové lince přímo propojuje ústřední autobusové nádraží Zvonařka s hlavním vlakovým nádražím na severu

městský úřad Šlapanice

průchod vnitroblokem

á

autobusové nádraží Zvonařka

Souběžn

retenční nádrž jako veřejné místo

ště

u Op

Svratka

N

200 m

100 m

M1:4 000

(původní situace M1:2 000 zmenšena na 50%)

situace

NÁVRH


autobusové nádraží Zvonařka

Trnitá průchod blokem

Městský úřad Šlapanice

Zvonařka Opuštěná

Pod lipami Alej

kancelářské centrum Triniti

Trnitá Jižní

Jižní město průchod blokem Souběžná Nádražní

Hlavní vlakové nádraží

Nové sady

kancelářské centrum Titanium

zanádraží Uhelná

Úzká

veduta

bývalý hradební okruh


centrum města, Brno-střed

náměstí Svobody

Česká

270 m n. m 260 250 240 230 220 210 200 190 pohled M1:2 000 Solniční

Husova

Skrytá

Leitnerova

Středova

park Špilberk Pellicova

Pekařská

Nová radnice

Zámečnická

svatý Michal

Dominikánská

Stará radnice

hrad Špilberk

Kopečná

Staré Brno Masarykova

brněnský špalíček Panská

Zelný trh

Jircháře

Petrov

Starobrněnská

Anenská

katedrála Vodní Květinářská

Bašty

Denisovy sady

Kapucínské náměstí

Hybešova Nalezení svatého Kříže

perspektiva


Opuštěná řez a

průchod blokem

Uhelná

řez b

Alej

Souběžná

Dornych

řez c

M1:1 000

250 m

500 m

(profily na následující straně a ostatní v části 05 vizualizace)

přehled profilů

ŘEZY

a

Jižní

Trnitá

Těsná

c

b

Školní

Stará Ponávka

Mlýnská


profil M1:250

parkovací pás

zelený pás, vsakovací poldr

pěší chodník

pěší chodník

4,2

3,5

2,3

2

3

2,7

12 m

15 m

9

15 m

profil M1:250

profil M1:250

ulice lokálního významu

obytná zóna, sdílený prostor, silnice v úrovni chodníku

radiální tepna

MLÝNSKÁ

TĚSNÁ

DORNYCH

pěší chodník

jízdní pruh

4,3

jízdní pruh pro cyklisty

pěší chodník

3,5

jízdní pruh

pěší chodník

4,3

jízdní pruh

jízdní pruh

Uhelná, zanádraží

pěší chodník

Úzká

1,5

1,8


04 krajinářský návrh

Diplomová práce je řešena se zaměřením na krajinnou architekturu a veřejný prostor v rámci studijního modulu Zahradní a krajinná architektura magisterského studia (ZKA).


Zastavěné plochy domy hmoty vymezující veřejný prostor stávající domy navržené domy

Veřejné plochy přístupný prostor zpevněné a nezpevněné plochy

Nezpevněné plochy soukromá zeleň ve vnitroblocích veřejná zeleň v parcích, ulicích a průchodech plochy přirozeného vsaku srážek větší nezpevněné plochy /zeleň vnitrobloků /zanádraží /podél Staré Ponávky

Výsadba stromů (celkem 329 stromů) liniová zeleň /stromořadí lemující Jižní město, podél potoka /alej podél ulice Opuštěná a podél ulice vedoucí středem Jižního města ostrůvková výsadba /u potoka /zanádraží

vrstvy zeleně

ZELEŇ

navržený strom stávající strom


park Špilberk park Lužánky Moravské náměstí a park Koliště centrum města Svitavský náhon Svratka

zeleň podél potoka

Svitava Svitavská strouha (náhon)

Stará Ponávka

alej

obkroužení Jižního města stromořadím otevření nové přírodní cesty skrz město propojení břehů Svratky a Svitavy Kolem centra Brna jsou tři velké parky, park Špilberk ve svazích kopce pod hradem, park Koliště se sousedícím Moravským náměstím na okružní třídě kolem centra a pár bloků na sever nejstarší městský park na našem území, park Lužánky.

Stará Svitava

Od toku řeky Svitavy se nad jezem Radlas odděluje směrem k centru města Svitavský náhon. V místech křížení s Křenovou ulicí se náhon vlévá do koryta Staré Ponávky a dál protéká řešeným územím ke Zvonařce. V areálu bývalých škrobáren potok pokračuje na západ původním korytem ještě nenapřímené Svitavy (Stará Svitava). Většina délky strouhy je sice dnes uzavřena ve výrobních areálech, ale na rozdíl od obou brněnských řek si ještě stále zachovala přirozený meandrující charakter.

Další výrazná zeleň se soustředí podél toků řek Svratky a Svitavy. Části této zeleně se rozlévají v menší parkové plochy, některé úseky jsou součástí biokoridorů a biocenter, jiné ovládlo město, silnice a doprava. Regulací toků v polovině 19. století se soutok Svratky a Svitavy přesunul až na samou jižní hranici města do Přízřenic. Původní soutok je dnes reprezentován potokem Svitavská strouha. Zpřístupnění potoka, zprůchodnění cest podél jeho proudu a zakomponování zeleně na jeho březích znamená otevření nové přírodní cesty skrz město, spojení svrateckých a svitavských břehů cestou ve stopách minulosti. Zelené břehy podél vody jsou analogií velkých ploch městských parků kolem středu města.

Stromořadí ohraničující Jižní město má kromě rekreační a estetické funkci hygienickou. Prach a nečistoty ovzduší z rušné dopravy na Opuštěné, Úzké, Uhelné a Trnité je alespoň z části zachycen listy v korunách stromů. Napříč Jižním městem vede ulice s chodníkem uprostřed profilu, který je lemován alejí stromů. Podél Staré Ponávky vede přírodní cesta. Tok je lemován náplavkou a travnatými břehy, na nich rostou stromy typické pro vlhké prostředí, vrba, dub, jasan, hloh, střemcha...

koncepce zeleně

ZELEŇ


VODA VE VEŘEJNÉM PROSTORU(1) Voda jako fenomén

Voda ve městě

Pouhá přítomnost vody přináší asociace a emoce, má auru velkorysosti, vyvolává svobodomyslnost a radost. Symbolizuje klid, čistotu, ticho, pohlcení a zalknutí, sílu a nezkrotnost, osvěžení a chlazení, čistotu a nadnášení, plynutí a kolébání. Funguje jakési přirozené přitahování k vodě tekoucí, hluboké, hypnotizující, vnímáme jedinečný zvuk kapající vody (japonské zahrady), zvuk pohybu vody, motivy zčeřené hladiny.

Role vody ve městě se neustále proměňuje. Dříve základní podmínka přežití, zdroj obživy, prostředí spojené s prací je dnes prostředím, kde se odehrávají volnočasové aktivity. Města vznikala odjakživa v okolí řeky. Řeka jako tepna, zdroj základní podmínky života, poskytující obživu, umožňující přepravu, má vliv na klima i mikroklima.

Povodně Stavíme chodníky, cesty, silnice, budovy, zpevněné plochy. Kvůli stavbám zpevňujícím povrch země voda nedoplňuje podzemní zdroje. Už od dob průmyslové revoluce se procento zpevněného povrchu České republiky vysokým tempem zvyšuje. Důsledkem je, kromě záborů kvalitní orné půdy, velký podíl rychle odtékající vody ze zpevněných ploch na povodních na našem území, respektive v Německu (Vltava, Labe), Maďarsku a Rumunsku (Morava, Dyje). Povodně způsobují škody na majetku a lidských životech. Jako přírodní katastrofa představují přímé nebezpečí pro obyvatelstvo. Dochází k výrazným ekologickým škodám a k devastaci kulturního dědictví. Navíc klimatologické odhady očekávají v příštích desetiletích zvýšení frekvence i síly extrémních meteorologických událostí, ve středoevropských podmínkách právě záplav. Hospodaření s vodou Do budoucna je nanejvýš vhodné řešit vodní management (zásoby vody - hrozí extrémní a dlouhá sucha). Nástroje vodního managementu jsou infiltrace srážkových vod, s důrazem na intenzitu dešťů (přeháňky, deště, bouřky), odvodnění budov, nádrže a čerpání, šedé vody, recyklace - užitková voda a alternativní zdroje vody (dešťové zahrady, ‘sklizeň dešťové vody’). Těmito nástroji lze snížit spotřebu vody ze sítě, doplnit podzemní vodní zdroje, redukovat znečištění řek a pramenů a snížit náklady na technickou infrastrukturu (drenážní systémy a kapacity veřejné kanalizace).

Voda ve městě posiluje funkci veřejného prostoru. Voda ve městě hraje roli pobytovou, společenskou a kulturní. Pokud řeka je základním mezníkem orientace ve městě, voda v jakékoliv jiné podobě (vodní tok - potok, vodní plocha - jezero, rybník, vodní prvek - kašna, pítko) je alespoň významným prvkem. Voda se promítá do našich mentálních map prostoru. Řeka je hranice, oddělující, překračovaná, pohyblivá, ochrana i ohrožující živel. Vodní prvek je epicentrum, méně dynamické, můžeme ho obejít, je malou ochutnávkou vodního živlu. V průběhu roku přichází období štědrá na srážky. Oslavou v takových chvílích může být i pobyt venku. V dešťové zahradě, v parku u potoka, při procházce k řece, kde se kapky ztrácí na hladině. Krása mokrých chodníků, na nichž se leskne odraz města a tmavé siluety deštníků. Ze střech proudí voda okapy, klape o plechy a řeky v ulicích se občas zastaví v louži. Vodu lze využít k osobní hygieně, rekreaci, sportu, mytí, chlazení, zavlažování, výrobě energie nebo do sprinklerů (k hašení požárů). Pomocí odkališť a přepadů lze dešťovou vodu znovu využít ke zvelebení veřejného prostoru. Voda je ve městě vyhledávaným fenoménem, mění náladu místa. Voda tekoucí, stříkající, kapající. Lahodí zraku, hmatu i sluchu. Hra dětí ve vodě, zkoumání života v rákosí, rozjímání v přírodním útočišti v centru města. Může být využita k zavlažování rostlin, které se mění během suchých letních období a zimních mrazů. V průběhu roku voda mění skupenství, z parného léta na podzim přeteče do ledových kaskád a zamrzlých plání. Udržitelný způsob vpouštění dešťové vody do řeky je její předchozí sběr a čistění. Tyto systémy mohou napodobit přirozené ekosystémové procesy a pomoci snížit kapacitní nároky na kombinované dešťové kanalizační systémy. Zdroj: (1) Pavla Melková, 2012: esej Význam řeky ve městě

40

[mm] 140

20

120

00

100

80

80

Úhrn srážek v průběhu roku je průměrně nejvyšší mezi květnem a červencem. V průběhu roku jsou však stále častější výkyvy, v poslední době přímo extrémní suchá období následovaná přívalovými dešti. Veřejná infrastruktura včetně odvodňování ploch a dimenzování kanalizace musí být na takové podmínky připravena, aby napomohla zabránit katastrofálním scénářům, jak tomu bylo v letech 1997, 2002 nebo 2013.

60

60

Zdroj: ČHMÚ, http://www.chmi.cz/

40

40

20

20

0

0 I

II I

III II

IV III

V IV

VI V

VIIVI

VIIIVII

IXVIII

X IX

XI X

XIIXI [měsíc] XII

úhrn srážek v roce 2013 srážek [mm] úhrn srážek [mm] dlouhodobý normál srážkový 1961-1990 normál[mm] 1961-1990 [mm] graf územních srážek vúhrn Jihomoravském krajidlouhodobý srážkový dlouhodobý srážkový normál 1961-1990

Proč ve městě jít k vodě?


park Koliště

záhony Besední

vou řeno na K

park Špilberk

plácek Vlhká

po to ka

park Benešova

po dé l

plácek u trati

nezpevněné plochy Nádražní

park Studánka

plácek Křenová na

kapucínská zahrada

ad

y

nezpevněné plochy Bašty

Denisovy sady

plácek Vodní smyčka Nové sady

travnaté plochy Nové sady

vou na Křeno

nezpevněná plocha Kopečná

No vé s

na N

Mezi síť komunikace jsou zachyceny malé, i velké plochy městských parků a podél náhonu od Křenové po Zvonařku vzniká souvislá zelená linie, procházka kolem vody.

a

ové sad

y

le

l že

odé

kp par

ěles ho t

ní znič

promenáda podél Staré Ponávky

N

1 km

M1:20 000

500 m

na

Šujanovo náměstí

on Zv

veřejné parky

ku

SCHÉMA

Svr atc e

park Cyrilská

ke

vnitroblok Titanium

úpravy zeleně Plotní v sousedství OC Vaňkovka

Svitavský náhon na Dornychu

park Zvonařka é burze k Masn ti tra podél

plácek Křídlovická

y íS vra tk bř ež ná dk pr ůc

ho

park Jižní město Opuštěná

onu

podél náh

Zvonařka

vzájemná souvislost parků a přírodních ploch

veřejná plocha zeleně /park, sady, relaxační plocha nezpevněná plocha, travnatá plocha liniová zeleň v ulicích /stromořadí, alej

hranice řešeného území

silnice tramvajová linka vlaková trať pěší propojení cyklostezka stávající zástavba navržená zástavba vodní tok

atky ží Svr

nábře

N

200 m

100 m

M1:5 000

zeleň ve veřejném prostoru

ZELEŇ


Záplavové území Řešená oblast je dle platných ÚAP v záplavovém území. Součástí Generelu odvodnění města Brna (2010), i platného ÚPmB, je soubor plánovaných protipovodňových opatření. Protipovodňová opatření se netýkají jen liniových ochranných prvků, ale i ochrany kanalizační sítě při povodních a před vytopením povodňovými vodami (vzdutí toků do sítě). Povodí Svratky a Svitavy je rozděleno do 28 úseků, přičemž dotčené záplavové území spadá mezi čtyři etapy, které jsou pro rozvoj města prioritní a mají být realizovány mezi lety 2011-2016. V návrhových plochách, které jsou dotčeny vyhlášeným záplavovým územím, nelze umísťovat stavby pro bydlení a stavby školních a předškolních zařízení do doby, než budou pro tuto lokalitu realizována protipovodňová opatření. Protipovodňová ochrana (PPO) K liniovým protipovodňovým opatřením patří zemní hráze, železobetonové úhlové zídky (stísněné podmínky) a mobilní hrazení (mosty, lávky, přítoky). Dalším opatřením je snížení přepadových hran jezů pohyblivou jezovou konstrukcí v koruně jezu nebo rekonstrukce mostů. Návrh zahrnuje jezy, hráze PPO, stěny PPO a průtočné bermy v korytech řek. Tam, kde hráz nebo stěna nestojí přímo na hranici toku, je navrženo území pro řízený rozliv povodní. Toto území nechá rozvodněnému toku možnost k rozlití v místech, kde je to možné (louky, pole, lužní lesy mimo ohrožení zástavby a majetku). Povodňové vody obecně zdrží každá nezpevněná plocha, kde se voda z přívalových dešťů může vsáknout, místo aby po zpevněném povrchu odtekla do vodoteče. K takové ochraně počítáme oddělení splaškové a dešťové kanalizace, vsakovací nádrže, suché retenční nádrže, ale i travnaté plochy a parky.

STAV, záplavové území

NÁVRH, záplavové území po realizace PPO Berma je část koryta zaplavovaná při vyšších průtocích. V době běžných průtoků se jedná o plošinu, která probíhá podél břehů a hrází. Může být používána za určitých podmínek jako provozní cesta.

M1:20 000

5 km

protipovodňová ochrana

POVODNĚ

10 km

N

vodní toky průtočné bermy hráze PPO stěny PPO záplavové území dle ÚPmB hranice řešeného území

V řešeném území je omezeno riziko postižení povodní navrhovaným systémem protipovodňových opatření. Ani tato opatření nemusí vodnímu živlu odolat a s určitou mírou rizika je třeba počítat. Minimálně stále trvá namáhání staveb v řešeném území vysokou hladinou spodní vody. Vysoká hladina spodní vody klade zvýšené investiční a konstrukční nároky na zakládání staveb a izolování podzemních podlaží.


VODNÍ TOK ve veřejném prostoru

Potok, náhon v oplocených areálech brownfields, pohledu nebo přístupu k vodě brání bariéry.

VODNÍ ENERGIE

ODVODNĚNÍ veřejného prostoru

Řešené území se z hlediska využitelnosti vodní energie dá rozdělit na dva typy. První typ je území okolo Svitavského náhonu a Staré Ponávky, kde se voda objevuje ve formě povrchového toku. Druhý typ je území, kde se vodní toky nevyskytují, ačkoliv v minulosti tudy voda tekla a v průběhu historických okolností byla koryta zatrubněna nebo zasypána (území na Nových sadech, jižní strana vlakového nádraží, Zvonařka). smíšená kanalizace

uzavřený sběrný systém

oddílná kanalizace

otevřený sběrný systém

Potok, náhon v regulovaném korytě, nábřežní zdi brání přístupu, ale člověk má alespoň vizuální kontakt s vodou.

okamžité odvodnění území

sběrný systém za sucha

akumulace srážkové vody její využití

sběrný systém za deště, nasákne jako houba

Stará Ponávka Na pravém břehu Svitavy odbočuje z nadjezí pevného jezu Svitavský náhon (Svitavská strouha) ve směru na Radlas, který sloužil a zřejmě ještě slouží pro odběr užitkové vody pro Teplárnu Brno. Vtok do náhonu je hrazen stavidlovým objektem, takže povodňové průtoky by neměly natékat do tohoto území. Svitavský náhon se pak spojuje se zaklenutým korytem bývalého toku Ponávky (dnes soustředěného do kmenové stoky C) v prostoru křižovatky ulic Vlhké a Skořepky v blízkosti ulice Křenové. Vodní elektrárna

chytrý uliční profil Podél potoka je vybudována náplavka, berma. Při povodni se tato část břehu zaplaví, mimo povodeň slouží jako promenáda kolem vody, nízko nad hladinou.

Na Staré Ponávce se nabízí možnost využít vodní energii a z malé vodní elektrárny čerpat do sítě, např. pro zásobování nově vzniklých veřejných prostor elektrickou energií. Prověření této možnosti prokázalo, že Svitavský náhon nemá potřebný průtok, který by po odebrání části průtoku malou vodní elektrárnou stačil pro zachování sanačního průtoku (ten nemůžeme využít k výrobě elektrické energie, protože slouží k zachování biologické rovnováhy vodního toku). Stará Ponávka bude využita jako pobytová a rekreační zóna pro tuto oblast.

SRÁŽKOVÁ VODA

Pozvolný přístup k vodě, stupně nebo mírný svah. Břeh jako promenáda a místo rekreace.

Ve veřejných prostorách je řešeno nakládání s dešťovou vodou a vsakování srážek. Projekt má představit design veřejného prostoru pro sklizeň dešťové vody a vyrovnání hladiny podzemních vod. Cílem je snížit odtok z obecně převážně zpevněných povrchů ve městě. Vegetační pásy, propustné dlažby, výsadba stromů a instalace zelených střech nasákne přebytečnou vodu a vytvoří hodnotu pro okolní čtvrť. V období srážek se zde voda může objevit jako dočasné oživení místa. Hospodaření s dešťovou vodou kapacitně ulehčí oddílnému systému kanalizace. Udržení vody v místě má svůj význam z ekologického hlediska. Působí proti kolísání hladiny spodních vod a účinně snižuje rozvodnění toků při vysokých stavech vody. Dešťová voda je akumulována ve sběrném systému. Dochází k pozvolné retenci a zpětnému využití užitková voda, zavlažování...

Pozvolný přístup k vodě, přirozeně tvarovaný. Břeh jako přírodní útočiště uprostřed města, místo rekreace. Vhodné podmínky pro sukcesi říčního ekosystému, růst břehových porostů a stanoviště vodní fauny.

Chytrý uliční profil zachycuje srážkovou vodu a soustředí ji cíleně v místech, kde zavlaží uliční vegetaci nebo za deště vytváří dočasnou vodní plochu, vodní tok. Takový prvek může být průběžný v ulici mezi dvěma směry silnice, ostrůvkově mezi parkovacími stáními po straně nebo průběžný pás či ostrůvky po jedné straně ulice.

K přechodu malého vodního toku netřeba budovat mosty a lávky, stačí v úrovni hladiny přechod - kameny, šlapáky, určitá forma brodu.

vodní tok a odvodnění veřejného prostoru

VODA


Plochy vnitrobloků a systém pruhů v ulicích (propustná dlažba, stromové mříže, spádování zpevněných ploch) zvětšuje míru nezpevněných plochy města a napomáhá tak přirozenému vsakování v místě. Uliční odvodňovací systém je napojen na drenážní mokřadní vrstvy, které mají zpomalovat odtok vody z území a eliminovat znečištění a naplaveniny z povrchového odtoku vody. Cílem je maximalizovat vsak a minimalizovat odtok srážkové vody v území.

chy é stře

zelen

Plochy vsakování

blok

o vnitr ulice

Ke vsakování dešťové vody nejvíc poslouží plochy vnitrobloků (nezastavěné dvory budov monobloků a zahrady řadových a solitérních domů), dále zelené střechy budov (v regulaci např. určením procenta plochy zelených střech v bloku) a filtrační pruhy v ulicích. Tyto prvky jsou navrženy jako pruhy mezi chodníkem a silnicí, sloužící dle charakteru ulice např. jako zpevněná plocha rozšiřující profil chodníku s odvodněním do podzemního systému, parkovací stání podél silnice s propustným povrchem (porézní materiál, děrovaná dlažba atd.) nebo nezpevněná plocha osázená uliční vegetací.

P

NEZPEVNĚNÉ PLOCHY vegetace vegetační vrstva filtrační vrstva drenážní vrstva, odtok

Pokud k odvodnění ploch nestačí retenční kapacita, přebytečná voda odteče dešťovou kanalizací a už přefiltrovaná bude vypuštěna do řeky nebo potoka.

ráž

ní ga

cha á plo n ě n ev i nezp v ulic

em podz

Filtrační pruhy, poldery Americké slovo swale nemá jednoznačný ekvivalent v češtině. Přeložit lze jako mokrá nížina, podmáčený dolík, mokřad, bažina, poldr. Swale, polder (typ biofiltru) je krajinný prvek určený k odstranění naplavenin a znečištění z povrchového odtoku vody. Skládají se z mokřadní drenáže s mírně šikmými stranami (méně než šest procent) naplněné vegetací, kompostem nebo sutí. Cesta průtoku vody je spolu s šířkou a hloubkou příkopu navržena tak, aby maximalizovala čas, který voda stráví v mokřadu, a tak pomáhá k zachycení znečišťujících látek a naplavenin. V závislosti na geometrii ulic a dispozici pozemků může mít polder klikatící se nebo téměř rovný průběh kanálů. K rozpadu některých znečišťujících látek přispívají také biologické faktory. Vsakovací poldery se dají aplikovat kolem parkovišť, kde je podstatnou část automobilového znečištění odebírá dlažba a poté ji spláchne déšť. Mokřad nebo jiný typ filtru obaluje parkoviště a ošetřuje odtok před uvolněním přímo do povodí nebo dešťové kanalizace.

mn odze p í tračn ný fil ici ě n v zpe ruh v ul p

ž í gará

ZPEVNĚNÉ PLOCHY propustný povrch porézní dlažba, široké spáry... I. filtrační vrstva vegetační vrstva II. filtrační vrstva drenážní vrstva, odtok

plochy vsakování SOUVRSTVÍ POLDERU

vsakování a poldery

RETENCE


Stávající území je v záplavové oblasti a čeká na realizaci protipovodňových opatření na březích Svratky. Je zde vysoká hladina podzemní vody. Pro Brno taková situace není neobvyklá, město se tradičně rozrůstalo na vysušovaném území bažin. Dvě nejníže položená místa řešeného území jsou na bývalém soutoku Svitavské strouhy a Svrateckého náhonu na Zvonařce a na jihozápadě u podjezdu pod tratí na Opuštěné ulici, kde se území téměř dotýká meandru řeky Svratky. Správným nakládáním s vodou lze zachytit maximum srážkové vody přímo v místě, kde déšť spadne. Je třeba počítat s přívalovými dešti, nespoléhat pouze na vsakování vody a správně dimenzovat kanalizační systém. Veřejné prostory jsou odvodněny podle přirozeného spádování území směrem k vodotečím, k toku Svratky na jihozápadě a Staré Ponávky na východě. Sklizeň dešťové vody lze využít jako oživení veřejného prostoru, podpořit vegetaci nebo vytvořit vodní prvek.

N

200 m

100 m

M1:5 000

odvodnění veřejného prostoru

ODVODNĚNÍ


2,3

OPUŠTĚNÁ 1,5

profil M1:250

polder v uličním profilu pěší chodník

1,5

34 m 2,3 1,8 7,6

pěší chodník

zelený pás, polder alej

parkovací pás

jízdní pruh

jízdní pruh

jízdní pruh

jízdní pruh

jízdní pruh pro cyklisty

pěší chodník

jízdní pruh pro cyklisty

13 4


podmínky cca 90% roku sucho

podmínky cca 10% roku přeháňky, déšť, bouřky, přívalový déšť


05 vizualizace


PLOTNÍ

pěší chodník jízdní pruh pro cyklisty

2,5 1,5

profil M1:250

radiální tepna s tramvajovou linkou 25 m

pěší chodník

3,5

tramvajový pás

jízdní pruh

zelený pás ve svahu

5,5 7,5 4,5


ÚZKÁ 15,4

profil M1:250

tangenciální a široká ulice Úzká, dopravní uzel 1,6 2,2

3 1,5 50 m

13 1,5

pěší chodník

jízdní pruh pro cyklisty

jízdní pruh

jízdní pruh

jízdní pruh

jízdní pruh

jízdní pruh pro cyklisty

jízdní pruh

stromy v dlažbě chodníku

pěší chodník

stromy v dlažbě chodníku

2,2 1,6 8


3

profil M1:250

radiální ulice u železničního náspu

UHELNÁ 1,8 1,5 6,5 1,5

30 m 2,2 8,5 5

pěší chodník

zelený pás, polder stromořadí

pěší chodník

jízdní pruh pro cyklisty

jízdní pruh

jízdní pruh

jízdní pruh pro cyklisty

pěší chodník

zelený pás, polder


TRNITÁ 3,1 2,3

profil M1:250

radiála a náměstí Pod věží 1,5

23 m 6,0 1,5

pěší chodník

jízdní pruh pro cyklisty

jízdní pruh

jízdní pruh

jízdní pruh pro cyklisty

parkovací pás

pěší chodník

zelený pás, polder alej

5,6 3


ALEJ

jízdní pruh parkovací pás přerušovaný stromy v dlažbě chodníku

pěší chodník

parkovací pás přerušovaný stromy v dlažbě chodníku jízdní pruh

3,5 2,3 4 2,3 3,5

profil M1:250

ulice napříč Jižním městem 20 m

pěší chodník

pěší chodník

2,2 2,2


SOUBĚŽNÁ zelený pás, polder možnost umístit květníky

4,3

profily M1:250

radiální ulice Jižního města 20 m 3,5 2,3 2 4 20 m

3,5 2,3 2

pěší chodník

zelený pás, polder možnost umístit květníky

2,3

parkovací pás

2

jízdní pruh

parkovací pás

4

zelený pás, polder

pěší chodník

pěší chodník

zelený pás, polder

parkovací pás

jízdní pruh

pěší chodník

4 4


pěší chodník předprostor budovy základní školy

pěší chodník

sezení pod stromy v trávníku

pěší chodník 3,4

5,2

11,4

20 m

profil M1:250 Na drobném bloku uprostřed Jižního města demonstruji základní atributy návrhu. Blok je rozdělen na sedm parcel, každý dům má zahradu ve vnitrobloku, v jednom z domů je umístěn vjezd a výjezd z podzemní garáže, osobní přístup do garáže je v každém domě. Vnitroblok je uzavřený, o rozloze 1 815 m2. Ostatní bloky Jižního města jsou větší s větší plochou vnitrobloku a veřejnými průchody za zahradami. “Moje ulice je světlé a živé místo. Široké chodníky mě zavedou kam chci, pěšky nebo na kole, za chvíli jsem, kde potřebuji, třeba do centra je to jen pár bloků. Cestu si zkrátím třeba v průchodu vnitroblokem. I autem se dostanu, kam chci, doma zaparkuji pod obvodem bloku. Za rohem je pěkná ulice s promenádou a alejí uprostřed. Chodíme tudy o víkendu do Vaňkovky. Není to tu tak rušné, jako v centru, ale třeba kolem školy se po vyučování děti zdrží na lavičkách, a celé odpoledne se to tu hemží jako v úlu. Malí kluci občas jdou rovnou pozorovat vlaky a ti větší se skládají na společnou krabičku cigaret. V průchodu vedle školy jsou posprejované zdi a spousta nedopalků. Chuligány z parčíku rádi pozorují důchodci, a pak bonzují řediteli.” strom v dlažbě strom v nezpevněné ploše lavička osvětlení odpadkový koš nezpevněná plocha parkovací stání cyklopruh dlažba vozovka navržená hmota stávající budova M1:500

10 m

20 m

situace

BLOK NA JIŽNÍM MĚSTĚ

N


5

profil M1:250

PRŮCHOD BLOKEM 5

10 m obytný pás pro využití residenty

pěší chodník


Průchod vnitroblokem je široký cca 10 metrů a dlouhý je různě v závislosti na velikosti bloku, od dvaceti pěti do devadesáti metrů. Jednu stěnu, pevnou a hmotnou, tvoří fasády domů. Protější stěnu, odlehčující a nízkou, tvoří pouze plot nebo zeď, za kterou najdeme zahrady vnitrobloku. Průchod lze překonat pěšky nebo na kole, nevede zde silnice, ale v nutných případech šířka chodníku umožňuje i projet automobilům nebo hasičům. Prostor pro obchodní parter je pouze na koncích průchodů a záleží, zda je otevřen jen do ulice nebo otočen čelem i do průchodu. Primárně prostor slouží ke zprůchodnění jinak velkých urbánních hmot. Funguje však také jako veřejný prostor, kde vznikají místa k zastavení, posezení, sportovní aktivitě... Nabízím škálu možných využití prostoru, na výběr je i celá řada dalších nebo jejich kombinací.


řiště

ké h

děts

ny y áho hrádk z é a v tko ní z uži unit kom

streetball tenisová stěna

a

zahrad kapesní strom í solitérn

venkovní po

silovna

květin

pe r po gola pín avé ros t

hřiš tě písč na pét itá d a ráha nque

liny

ové zá ho

ny


RETENČNÍ NÁDRŽ JAKO VEŘEJNÉ MÍSTO V ulici Opuštěná navrhuji retenční nádrž. Nejedná se o retenční nádrž, jak ji známe z krajiny. Tato nádrž funguje jako obohacení veřejného prostoru města. Z okolních ulic a ploch je srážková voda svedena do podzemního zásobníku, odkud je voda čerpána vzhůru do vodního prvku uprostřed nádrže. Z tohoto zásobníku je voda čerpána i jako užitková, k zavlažování výsadby na okolních zelených plochách. Podle stavů srážek se plní do různé výšky hladiny a nabízí mnohá využití. Na hraně pobytové schody jako tribuna dění ve veřejném prostoru nádrže. Hřiště, vodní prvek, skateboarding, místo setkávání, odpočinku. Pokud se nádrž naplní, vzniká vodní plocha, v zimě kluziště.

strom v dlažbě strom v nezpevněné ploše stávající strom lavička osvětlení odpadkový koš nezpevněná plocha parkovací stání cyklopruh dlažba vozovka vodní plocha, vodní tok navržená hmota stávající budova M1:500

10 m

situace

OPUŠTĚNÁ

20 m

N


sucho

sucho, přeháňky čerpání z podzemního zásobníku

normální déšť

vydatný déšť

přívalový déšť extrémní využití nádrže


3

7,5

7,5

3

36 m

profil M1:250

PŘEDPROSTOR BRÁNY DO CENTRA Zanádraží je navrženo jako předprostor podchodů pod nádražím. Podchody na druhé straně ústí v hradebním okruhu, jsou to spojnice mezi Jižním městem a centrem Brna. Prochází tudy silné spojení centrum města-hlavní vlakové nádraží-Vaňkovka-hlavní autobusové nádraží. Prostor je dimenzován na velkou frekvenci pěších, plochy před ústím podchodů fungují jako meetpoint. Přechod dlážděných ploch ke zdi vyvýšeného hlavního nádraží je změkčen parkovou úpravou. Procházení, setkání, loučení, průjezd, zastavení, odpočinek, to vše je možné v malé oáze za nádražím. strom v dlažbě strom v nezpevněné ploše lavička osvětlení odpadkový koš nezpevněná plocha parkovací stání cyklopruh dlažba vozovka navržená hmota stávající budova M1:500

10 m

20 m

N

situace

ZANÁDRAŽÍ situace M1:2000

2,2

zelený pás pod náspem trati

sezení pod stromy

pěší chodník v parku

park u náspu železniční trati

pěší chodník

3,5

jízdní pruh pro cyklisty

jízdní pruh

2,3

jízdní pruh pro cyklisty

parkovací pás

pěší chodník 2,5

4,5


OTEVŘENÍ CESTY K VODĚ Návrh náplavky podél části Svitavské strouhy Stará Ponávka je průběžné propojení pro pěší a cyklisty mezi Křenovou a Zvonařkou. Na přírodní cestu podle konceptu propojení břehů Svratky a Svitavy má navázat propojení na sever až k jezu na Svitavě na Tkalcovské a směrem na jih do Komárova až k soutoku se Svratkou. Potok s náplavkou se vine přírodní částí, mezi travnatými svahy břehů pod korunami vzrostlých stromů, v zákrutech meandrů se to v bahenním houští hemží obojživelným životem. Na křížení s ulicí Těsnou přírodní část přeskakuje do zeleného předprostoru školy v Cyrilské a dál parkem na Zvonařce zpět ke Staré Ponávce. Podél potoka zůstává pevný svět kamene, břeh odolávající živlu vody. Náměstí u autobusové zastávky Zvonařka v jižní části má jednostranný parter krytý stromořadím. Rampou a velkorysým pobytovým schodištěm se svažuje k vodě. Přes náměstí vede kamenný pruh, a náhle stupňovitě klesá trhlinou s vodními schody a padá do potoka. Je to připomínka dřívějšího soutoku Svrateckého a Svitavského náhonu.

strom v dlažbě strom v nezpevněné ploše stávající strom lavička osvětlení odpadkový koš nezpevněná plocha parkovací stání cyklopruh dlažba vozovka vodní plocha, vodní tok navržená hmota stávající budova

M1:500

10 m

situace

STARÁ PONÁVKA

20 m

N


lávka přes vodní prvek

potok

2

3,5

3

2,7 1,6

10

4,3

47 m

Přes náměstí Na soutoku vede dlažbou v jedné úrovni pruh z velkých kamenných formátů. Připomíná směr, kudy zde dříve protékal Svratecký náhon. Kamenný pás náhle stupňovitě klesá a tvoří na okraji náměstí průrvu. Z horního stupně proudí voda a stéká po vodních schodech dolů na úroveň náplavky. Voda je čerpána z potoka nebo z některé podzemní nádrže retenčního systému. Náplavka je přes vodní pás vedena lávkou. V místě bývalého soutoku Svrateckého a Svitavského náhonu voda padá do potoka.

profil M1:250

axonometrie vodního prvku M1:250

náplavka, městská část

STARÁ PONÁVKA

STARÁ PONÁVKA

10

0,3

9,7

nábřežní zeď

koryto potoka

pěší chodník, náplavka

pobytové schody

pěší chodník náměstí nad náplavkou

pěší chodník

jízdní pruh pro cyklisty

zeď náplavky

jízdní pruh

vodní schody

pěší chodník

vodní prvek

jízdní pruh pro cyklisty

kamenný pás

stromy v dlažbě chodníku

dlažba náměstí


mlatová cesta

20

11

travnatý svah

10

12

pobytové schody

20 10

kamenný brod

1 12

12

12 4

12

21

berma pobřežní porosty vodní rostliny

21 náplavka

přístupová rampa

12 1

lavičky

20


berma pobřežní porosty vodní rostliny

11

21

11 náplavka vede pod mostem

Stará Ponávka

12 1

20 19 travnatý svah

9

3

13 obousměrná cyklotrasa

stinné místo pod stromy

13

DRUHY ROSTLIN (podrobněji viz. část specifikace)

otevřený parter veřejná funkce kavárna, restaurace, knihovna...

19-21

N

12 javor mléč 13 střemcha obecná 14 jařáb prostřední 15 jilm habrolistý 16 hloh obecný 17 habr obecný 18 brslen bradavičnatý 19 parterový trávník 20 parkový trávník 21 byliny, mokřadní druhy

21

1 lípa malolistá 2 lípa stříbrná 3 lípa evropská 4 platan javorolistý 5 jinan dvoulaločný 6 pajasan žlaznatý 7 jerlín japonský 8 jasan ztepilý 9 vrba bílá 10 dub zimní 11 javor babyka

10 m

5m

M1:250

(výřez z původního čtvercového plánu)

podrobná situace

STARÁ PONÁVKA


profily M1:250

náplavka, přírodní část

STARÁ PONÁVKA 8,3 3 3 10,5

4,8

56 m

0,8 9,6 1

2

4,4 3,6

zelený pás, poldr ostrůvková výsadba

17,5

pěší chodník

pobytové schody

zpevněný břeh

5

koryto potoka umělý brod, nášlapné stupně

11

pěší chodník, náplavka

3

zelený pás ve svahu podél náplavky ostrůvková výsadba

pěší chodník

3

jízdní pruh pro cyklisty

8,5

jízdní pruh pro cyklisty

pěší chodník

60 m

10

7

zelený pás, poldr ostrůvková výsadba

pěší chodník

zelený pás ve svahu podél náplavky

koryto potoka

pěší chodník, náplavka

zelený pás ve svahu podél náplavky ostrůvková výsadba

pěší chodník

jízdní pruh pro cyklisty

jízdní pruh pro cyklisty

pěší chodník


06 specifikace


Zvířata v dnešní době procházejí podobným procesem jako krajina, procesem urbanizace. Podle odborníků se ve městech objevilo nejvíc zvířat, která jsme dřív potkávali jedině v lese nebo na poli, za posledních patnáct let. Savci, obojživelníci, hmyz i ptáci jsou s postupujícím úbytkem krajiny nuceni ke stěhování do města. K městské fauně, městské džungli, už řadíme i některé chráněné druhy, například vzácné brouky nebo žáby. Kromě nich jsou popsané i nabývající ptačí populace. Masové stěhování zvířat do českých měst je hlavně příběhem o přizpůsobování se prostředí, o přežití v nových podmínkách. Zvířata ztrácejí plachost, postupně se učí žít mnohem blíž lidských obydlí než dřív. Umí město a jeho zdroje využít. Ornitologové zaznamenávají změny chování ptáků. Podmínky města způsobují zrychlený evoluční vývoj jednotlivých druhů, vývoj, který by byl v přírodě sotva postřehnutelný. Zdroj: magazín Hospodářských novin

PŘÍRODA Ke krajinářské architektuře automaticky řadíme stromy, keře, květiny. Pokud tvoříme přírodní prostředí, park, nábřeží, zelený pás, patří k němu neodmyslitelně všechny části ekosystému, včetně fauny. Druhy zvířat nelze navrhnout, ale pokud do návrhu zahrnu i zvířata, přiblížím atmosféru tak, jak si ji představuji, včetně zvuků, oživení a překvapení, které číhá v korunách stromů, v trávě nebo u vody.

Zprávy ze světa zvířat, který se pomalu přesouvá z krajiny do rozrůstajících se intravilánů měst, jsou možná jen pokračujícím vývojem přirozeného světa. Světa, kde se člověk a jeho obydlí, dům, město, nevymezuje vůči přirozenému přírodnímu prostředí. Takto bezprostřední blízkosti zvířat si musíme vážit, starat se o místa, kde zvířata sídlí a vytvářet nová. Můžeme se od zvířat mnohým věcem učit, nechat se inspirovat a další generace seznámit s jejich křehkostí a nenahraditelností.


vrabec domácí

roháček kozlík

strnad obecný

veverka obecná

ježek východní

ještěrka obecná

hlemýžď zahradní

kozlíček písečný

drozd zpěvný

kos černý

majka obecná

sýkora koňadra

racek chechtavý

skokan hnědý

jelec tloušť

vodoměrka štíhlá

cejn velký

vodomil černý

parma obecná

ropucha obecná

šídlo modré

užovka obojková

nahoře druhy ptáků, hmyzu, obojživelníků a savců na normálních až sušších stanovištích dole druhy ptáků, hmyzu, obojživelníků, plazů a ryb na mokřadních stanovištích a ve vodě

kachna divoká

vážka obecná


STROMY S VELKOU KORUNOU (12-20 m)

lípa malolistá/Tilia cordata

i do stromořadí v travnatých plochách

ROSTLINY Stromy člením dle velikosti koruny. Vybírám původní, domácí i některé introdukované druhy, jež jsou odolné městskému prostředí a zároveň nejsou extrémními alergeny. Volím výhradně listnaté dřeviny. Takové stromy a keře svou sezónností obohatí ulice, reagují na roční období, na podzim zbarvují listí a přes zimu odhalí větve. Keře tvoří podnož některých skupinových výsadeb a dělí prostor tam, kde je třeba. Nejen že poslouží jako živý plot, ale i jako úkryt a zdroj potravy malých ptáků. Mezi trávníky rozlišuji reprezentační parterový trávník a pobytový parkový trávník a podle zátěže určuji druhy travin. Kolem potoka a v poldrech v ulicích lze trávník obohatit bylinami vhodnými do vlhkého prostředí, bahenní druhy nebo byliny vhodné do písčitého propustného podloží.

10

dub zimní/Quercus petraea mohutný, dlouhověký i do vlhkých podmínek

PARTEROVÝ TRÁVNÍK

1

lípa stříbrná/Tilia tomentosa i do stromořadí zespodu světlý list

2

i do stromořadí vhodná podél silnic

STROMY SE STŘEDNÍ KORUNOU (6-12 m)

11

javor babyka/Acer campestre

kultivary ‘Compacta‘ s hustou korunou, ‘Elsrijk‘ s užší oválnou korunou nebo kulovitý ‘Globosum‘

dekorativní, okrasný, reprezentační - výška 30 až 60 mm, cca 30x kosení, obnova po několika letech

19

nízké výběžkaté druhy travin s hustým drnem a jemnějšími listy kostřava červená/Festuca rubra lipnice luční/Poa pratensis psineček tenký/Agrostis capillaris

PARKOVÝ TRÁVNÍK

3

lípa evropská/Tilia europaea

12

javor mléč/Acer platanoides

i do stromořadí kultivar ‘Globosum‘ s kulovitou korunou

rekreační, okrasný, pobytový; výška 60 až 100 mm, cca 8-20x ročně kosení, ižší druhy trav s větším rozpětím nároků, střední zátěž

20

nízké druhy travin s hustým drnem a jemnějšími listy jílek vytrvalý/Lolium perenne jetel bílý/Trifolium repens psineček výběžkatý/Agrostis stolonifera


4

5

jinan dovoulaločný/Ginkgo biloba

platan javorolistý/Platanus hispanica (acerifolia) i do stromořadí

13

střemcha obecná/Prunus padus vlhkomilná

BYLINY

i do stromořadí, velmi odolný, dlouhověký, pomalu rostoucí rovnoměrná koruna, zajímavé listy

kosatec žlutý kosatec sibiřský /Iris /Iris sibirica pseudacorus

14

jeřáb prostřední/Sorbus intermedia

červenými plody oživí ulice i v zimě

6

7

pajasan žlaznatý/Ailanthus altissima

jerlín japonský/Sophora japonica

STROMY S MALOU KORUNOU (3-5 m)

OPADAVÉ KEŘE

odolný zasoleni, suchu a emisím rychle rostoucí, ale krátkověký

15

jilm habrolistý/Ulmus minor keřovitý nebo stromovitý vzrůst

puškvorec blatouch bahenní ostřice Grayova trávolistý /Caltha palustris /Carex grayi /Acorus gramineus

velká, ale lehká a vzdušná koruna

vlhkomilný

vlhkomilný

16

hloh obecný/Crataegus laevigata

přeslička zimní ozdobnice čínská prvosenka jarní /Equisetum hyemale /Miscanthus sinensis /Primula veris

8

jasan ztepilý/Fraxinus excelsior

17

habr obecný/Carpinus betulus i do vlhkých podmínek snáší řez na živé ploty

rákos obecný /Phragmites australis

vrba bílá/Salix alba

vlhkomilná, kultivar ‘Tristis‘ s převisajícími větvemi

9

18

brslen bradavičnatý/Euonymus verrucosus i do vlhkých podmínek

21

bahnička mokřadní pryskyřník velký orobinec /Eleocharis palustris /Ranunculus lingua širokolistý /Typha latifolia


chodníky

/ulice, třídy, bulváry, podchody, větší zpevněné plochy, náměstí

štípaný kámen

betonové kvádry

litý beton

štípaný kámen

kamenné kvádry

cihlová dlažba

POVRCHY Veřejné prostory navrhuji s dlážděným povrchem. Nabízím několik materiálových, rozměrových a spárořezových variant, které lze použít pro podtržení a soulad s měřítkem a užíváním prostoru. Vsakovací poldry tvoří propustné skladby a povrchy. Jednotlivé dlážděné, lité a travnaté plochy jsou navzájem odděleny prahy, obrubníky či pásky, které esteticky doplňují na navazující materiály.

TRAVNÍ POROST travní drn ornice vyrovnaná pláň zhutněná pláň rostlý terén silný ocelový pás trn z ocelového prutu, po 0,5 m spojen s pásem svařením kotvení do prostého betonu

detaily a skladby M1:10

MLATOVÁ CESTA směs MZK pískové barvy roznášecí vrstva z dceného kameniva jemné-hrubé zrnitosti geotextilie rostlý terén


TRAVNÍ POROST

parkovací stání

travní drn ornice vyrovnaná pláň zhutněná pláň rostlý terén silný ocelový pás trn z ocelového prutu, po 0,5 m spojen s pásem svařením cesty kotvení do prostého betonu

MLATOVÁ CESTA směs MZK pískové barvy roznášecí vrstva z dceného kameniva jemné-hrubé zrnitosti geotextilie rostlý terén

v trávníku

trávník

/propustná dlažba nebo klasická dlažba /glorit i na cyklostezky /parkový pochozí, pobytový kladená s širokou spárou /mech. zpev. kamenivo na bázi miner. betonu /parterový reprezentační, pohledový

lemy dlažby

náplavka

/rozhraní povrchů, obrubníky /lemy podél domovních fasád

/protiskluzný povrch /možnost estetického ztvárnění textury beton řezaný kámen štípaný kámen

zatravňovací dlažba

glorit/MZK

parkový trávník

litý beton s texturou

vápenopísková cihla keramická cihla

dlažba s širokou spárou

mlat

parterový trávník

CHODNÍK

FILTRAČNÍ POLDR

PARKOVACÍ PRUH

PRUH PRO CYKLISTY

VOZOVKA

dlažba, kamenná mozaika pískové lože pro pokládku dlažby nosná vrstva, drcené kamenivo střední zrnitosti roznášecí vrstva, drcené kamenivo velké zrnitosti konsolidační vrstva, drcené kamenivo malé-střední zrnitosti rostlý terén

vegetační porost ornice filtrační substrát drenážní vrstva rostlý terén

dlažba kladená s širokou spárou pískové lože filtrační vrstva zhutněná vrstva drceného kameniva konsolidovaný filtrační substrát drenážní vrstva rostlý terén

barevný postřik na asfaltové povrchy asfaltový beton střednězrnný spojovací postřik z asfaltové emulze asfaltový beton hrubý obalované kamenivo roznášecí vrstva, drcené kamenivo hrubé konsolidační vrstva, drcené kamenivo jemné rostlý terén

asfaltový beton střednězrnný spojovací postřik z asfaltové emulze asfaltový beton hrubý obalované kamenivo roznášecí vrstva, drcené kamenivo hrubé konsolidační vrstva, drcené kamenivo jemné hutněný rostlý terén

žulový obrubník kotvení do prostého betonu


MOBILIÁŘ Volím takový mobiliář, jehož design není příliš nápadný a neovlivňuje celkové působení prostoru. Přesto se i jednoduchý mobiliář může podílet na celkové vizuální identitě místa.

Tabulare venkovní osvětlení Hliníková světla na ocelové zinkované konstrukci pro novostavby i rekonstrukce s levnou technologií LED, vhodná pro silnice, obytné ulice, parkoviště, veřejná prostranství a chodníky, parky a obytné oblasti. Technologie světelného objektivu umožňuje osvětlení v úhlu 120° a 60°. Zadní a boční stěny z kaleného skla. Lze použít ve výškových variantách pro osvětlení silnic i chodníků, jednostranně či oboustranně. výrobce: Leccor leuchten GmbH


Kiwi lavičky Lavičky Kiwi jsou navrženy tak, aby silně neovlivnily vizuální dojem z místa. Profilované hliníkové opěradlo evokuje zobák ptáka Kiwi, zvědavého opeřence z Oceánie. Design záměrně navozuje pocit komfortu, aby se kolemjdoucí chtěli blíže podívat. Měkké, užitečné lamely této lavičky zvou lidi k jednoduchému použití, pro pauzu ve městě. Podpěry z lakovaného hliníku v kombinaci s jednou sekcí Bolondo z borovicového dřeva také pomáhají vytvářet tuto vysoce univerzální rodinu produktů: 60 cm sedátko, 180 nebo 300 cm lavička, s a bez područek, a 60 nebo 180 cm lavice. výrobce: Escofet 1886 SA

Longo sedáky na betonové a kamenné stupně Řada Longo se stává ze dvou dřevěných modelů sedadel s kovovým rámem, s nebo bez opěradla, k umístění na kamenný či betonový základ. Sedáky umožňují různé kombinace díky umístění v různých směrech. Jednoduchá geometrie ve dvou barevných variantách, šedé a béžové, sedí přímo na zemi či schodu bez nutnosti kotvení. Sbírka může být doplněna modulem s odpadkovým košem a popelníkem z nerez oceli o rozměrech 60 x 100 x 45 cm. Longo byl vytvořen pro Escofet v roce 2008 studiem Manuel Ruisánchez Arquitectes. výrobce: Escofet 1886 SA


Vera solo posezení kolem stromu Stavebnici obloukových laviček lze instalovat okolo vzrostlého stromu. Zinkovaná ocelová nosná kostra opatřená práškovým vypalovacím lakem. Sedák i opěradlo tvoří desky z masivního dřeva, jež jsou skrytě a přitom pevně spojeny s nosnou kostrou, nebo rošt z ocelových či nerezových kulatin. výrobce: mmcité + a.s.

Woody posezení kolem stromu Masivní dřevěné desky, spojeny nerezovými šrouby v nosný sendvič, spočívají na ocelových zinkovaných nohách. Opěradlo tvoří jediná dřevěná deska na nosnících z pozinkované oceli. výrobce: mmcité + a.s.

Comfony odpadkový koš Jednoduchý odpadkový koš z nerezové oceli s povrchovým práškovým nástřikem, s nebo bez popelníku. Kotvení na betonový základ do hloubky 250 mm nebo povrchové kotvení šrouby, výška kotvení 80 mm. délka 370 mm, šířka 370 mm, výška 800 mm, objem 46 l výrobce: Benkert Bänke


22 23 regio

www.mmcite.com

www.mmcite.com www.mmcite.com

www.mmci

22 23 22 23 regio regio

b – osvětlená reklamní vitrína v boční stěně c – osvětlená reklamní vitrína v obou stěnách

22 22 23 23 regio regio

REG200 / 300

Zastávkový přístřešek s rovnou střechou

a – bez osvětlené reklamní vitríny

ocelová nosná konstrukce, střecha a zadní stěna z kaleného skla, dřevěné prvky

REG200

REG300

b – osvětlená reklamní vitrína v boční stěně bez osvětlené reklamní vitríny ca – osvětlená reklamní vitrína v obou stěnách b – osvětlená reklamní vitrína v boční stěně c – osvětlená reklamní vitrína v obou stěnách REG210 / 310

Zastávkový přístřešek s rovnou střechou nosná konstrukce, střecha, zadní a boční stěny z kaleného skla, REG200ocelová REG300 dřevěné prvky

REG200

REG210a REG210b

REG600 / 800

Prostorový rám Ramla se používá k vyznačení výsadby stromů v dlážděných místech. Skládá se ze dvou kusů vyztuženého betonu nebo kamene stanovených na úrovni chodníku. Originální část šikminy na obou koncích umožňuje volný vstup REG800 a – bez osvětlené reklamní vitríny REG600 aosvětlené výstupreklamní dešťové vodě, zároveň usnadňuje zametání a úklid kolem stromu. Název tohoto rámu je převzat z arabského ab –– bez vitríny osvětlená reklamní vitrína v boční stěně slovareklamní ramla,vitrína což znamená vodní tok. Pokud jsou plochy chodníků v zimě soleny, jsou rámy naopak vyvýšené, aby minerály cb –– osvětlená osvětlená reklamní vitrína vv obou bočnístěnách stěně c – osvětlená reklamní vitrína kořenový v obou stěnáchbal stromu. nepoškozovaly

ocelová nosná konstrukce, střecha z kaleného skla, dřevěné prvky

REG200 / 300

kla,

Zastávkový přístřešek s rovnou střechou Zastávkový přístřešek s arovnou střechou ocelová nosná konstrukce, střecha zadní stěna z kaleného skla,

REG210a REG210b

REG200 / 300

REG310a REG310b REG310a REG310c

REG210a REG210b

dřevěné prvky konstrukce, střecha a zadní stěna z kaleného skla, ocelová nosná dřevěné prvky

REG210 / 310 REG210 / 310

Zastávkový přístřešek s rovnou střechou Zastávkový přístřešek s rovnou střechou ocelová nosná konstrukce, střecha, zadní a boční stěny z kaleného skla,

REG310b REG310c

Ramla rámy pro stromy

REG300

Oboustranný zastávkový přístřešek

kla,

REG310a

www.mmcite.com www.mmcite.com

a – bez osvětlené reklamní vitríny

REG200

REG310b REG310c

REG600

REG800

REG600

REG800

dřevěné prvky konstrukce, střecha, zadní a boční stěny z kaleného skla, ocelová nosná dřevěné prvky

výrobce: Escofet 1886 SA

REG300

REG200

REG300

REG210a REG210b REG210a

REG310a REG310a REG310b REG310c REG310b

REG210b

REG310c

Regio přístřešek pro zastávku MHD REG600 / 800 REG600 / 800

Čistě tvarovaný přístřešek s nosným systémem v zadní stěně a se zajímavými designovými detaily, těžící z kombinace ocelových Oboustranný zastávkový přístřešek Oboustranný zastávkový přístřešek dílů, dřevěných prvků a přirozené skla. Nevšední užití dřeva v nosné struktuře zastřešení umocňuje organické ocelová nosná konstrukce, střecha z kaleného skla, krásy dřevěnékaleného prvky pojetínosná přístřešku. elegantní řešeníprvky při ocelová konstrukce,Vysoce střecha z kaleného skla, dřevěné

zachování požadované odolnosti proti vandalismu a povětrnostním vlivům.

REG600

REG800

REG600

REG800

Ocelová, zinkovaná konstrukce opatřená práškovým vypalovacím lakem doplněná prvky z nosné vodovzdorné překližky s venkovní povrchovou úpravou. Zadní a boční stěny z kaleného skla. Zastřešení komůrkovým polykarbonátem nebo kaleným sklem. Odvodnění vedené nohou. Lavička se sedákem z masivního dřeva s venkovní povrchovou úpravou. Varianty bez bočních stěn vhodné pro úzká místa.

Oblouky stojany na kola

výrobce: mmcité + a.s.

Odolný, s ProShield ® úpravou z pozinkované oceli. Jeden oblouk nebo skupina více oblouků dohromady mohou tvořit jedinečné vzory a konfigurace. Velikost 68 - 130 cm; hmotnost: 10,4 kg každý oblouk. K přímému založení do země nebo pro povrchovou montáž. výrobce: Landscape Structures Inc.


PRAMENY literatura Václav Cílek, 2008: Dýchat s ptáky. Dokořán Tim Ingold, 2000: The perception of the environment: essays on livelihood, dwelling and skill. Routledge, London Radoslava Krylová, 2012: Diplomová práce Městská divočina a společenskovědní teorie moderního města Karel Kuča, 2001: Brno - vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Baset Kevin Lynch, 2004: Obraz města. Polygon, Praha William Marsh, 2005: Lanscape planning: Environmental Applications. John Wiley & Sons Pavla Melková, 2012: esej Význam řeky ve městě Klaus Selle, 2004: Veřejné prostory evropských měst

internetové stránky Brněnský deník, www.brnenskydenik.cz Brnovinky, www.brnovinky.cz Magistrát města Brna, www.brno.cz/sprava-mesta/magistrat-mesta-brna/usek-rozvoje-mesta National Geographic, www.nationalgeographic.com Povodí Moravy, www.pmo.cz Pocket parks v NY, www.pocketparksnyc.com Povodně a krajina, www.hnutiduha.cz Revitalizace Staré Ponávky, www.ponavka.brno.cz Informace o řekách, www.raft.cz Turistické informační centrum města Brna, www.ticbrno.cz Ústav územního rozvoje MMR, www.uur.cz Vodopis České republiky, www.trasovnik.cz/k_ainfcr/vodopis/vodopis.asp#duna

mapové podklady ČÚZK, Nahlížení do katastru nemovitostí, www.nahlizenidokn.cuzk.cz Karel Kuča, 2001: Brno - vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Baset Mapy pro cyklisty, www.brnonakole.cz Ortofotomapy, www.maps.google.com, www.mapy.cz Územně analytické podklady města Brna, www.brno.cz/sprava-mesta/magistrat-mesta-brna/usek-rozvoje-mesta

fotografie Herbář Wendys, www.botanika.wendys.cz Fotografie přírody, www.naturfoto.cz letecký snímek fotil prof. Ing. Miroslav Raudenský, CSc.

Citované zdroje jsou uvedeny přímo v textu. Mapy, plány a výkresy jsou zobrazovány v souřadném systému S-JTSK. Jsou zobrazovány severem (N) směrem nahoru s odchylkou od geografického severu asi o 6,5° na východ.


Děkuji za podporu všem blízkým, panu docentovi Janu Jehlíkovi a paní inženýrce Radmile Fingerové.

diplom  

brno jizni mesto, atelier jehlik

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you