Page 1


ri l !

l

tl-

FOKUS

Galerie či vi|a? (koste| sV' Františka ve Steyru od architektonické kance|áře Riepl Riep|)

Má kostel vypadat jako kostel? Vytrácí Se Ze současnéinterpretace architektury koste|ů prvek sakrálna? Architekt Marek Jan Štěpán SE zamýšlínad tím, proč tomu tak v mnoha případech je, a představuje možnéalternativy, abychom mohli na výše Vznesenou otázku od povědět klad ně'

V současnédobě se objevu1í kostely vypadající,,jinak". Mohou připomínat galerii, nádraž(, průmyslovou halu nebo rybu. Tyto tendence povětšinou vycházejí ze zdání novosti idey a architektonické či kněŽské nd ivid ual ity. Nevědomky začína1í stírat archetyp sakrální stavby a posouvat jej jinam _ plně v intencÍch pluralitní společnosti. Některé myšlenkové odnože dokonce zašly tak daleko, že začaly útočitna samou podstatu sakrality prostoru a atakujíjej zevnitř. Nížese pokusím některé současnétendence nastínit na několika i

22

vybraných příkladech a subjektivně odpovědět na otázku _ má kostel lypadat jako kostel, nebo linak?

Průnik světského prostoru do sakrálního Jedna ze současných tendencí v církvi spočíváve většímotevření se společnosti a můŽe se interpretovat také jako ,,pojdl me blíŽ lidem". Tato ne úplně šťastně formu|ovaná myšlenka se pak můŽe prvoplánově přetvořit ve stavby a prostory co nejvíce připomínajícíty obvyklé _ světské

Zák|adní kámen kostela (kostel sv Františka ve Steyru)


FOKUS:

či komerční.V kostele pak mohou chybět 1akékoliv náznaky transcendentnosti nebo mohou vzniknout i absurdity. V roce 2008 posunula farnost kostela sv. Floriana od Rudolfa Schwarze ve Vídni myšlenku otevření tohoto kostela do polohy' otevřeme koste| mladým. V bočnÍlodi kostela byl vytyčen prostor, ten ohraničen

mobilním nábytkem a nově vzniklá plocha s průhledy do kostela byla zařízena jako kavárna. Před vstup do kostela byl umístěn velký poutač. Předpoklad byl: uděláme v kostele kavárnu, teenageři přijdou do kavárny, po kávě nahlédnou do hlavní lodi kostela, vstoupí do ně1 a začnou se zajhat' o víru'.. Dále to nedokážu domyslet. Nemusím ani zdůrazňovat, že vše bylo placeno Z grantu. Výsledek vypadal jako Úplný opak _ jako nalezení cesty atakování sakrálního

prostoru. Zásah do poloveřejného prostoru, kteý útočína naše hodnotová měřítka a vy_ tyčuje nová. Nová měřítka však podkopávají samou podstatu vnímání daného archetypu.

Historická kontinUita (kostel su Terezy v Linci)

LYru)

201

1

www.asb-portal.cz

PrŮnik světské architektury

do sakrální

VyváŽená architektonická kompozice,

sofistikované a promyšlenédetaily, soudobé tvarosloví. Dívám se na stavbu, u které neumím jasně rozeznat 1ejí íunkci _ můžebyt ga|erií moderního umění nebo rozlehlou vilou. Stojím před kostelem sv. Františka Ve Steyru od architektonické kanceláře Riepl Riepl. Hledám záchytné body mého podvědomí i architektonického vzdělání k identifikaci archetypu. Krásná architektonická kompozice se mi však jeví prázdná, vnímám spíše absenci sakrálna. To je velmi těŽké popsat slovy, nejlépe to mohu vyjádřit asi takto: a) pro romantiky _ chybí zde chvění na duši, b) pro intelektuály - prostoru chybi fyzická i metafyzická hloubka. V pochopení či nepochopení základních významů v této stavbě mě utvrzuje umístěníjejího základního kamene' Zák|adní kámen kosteIa ležína plechové poIičce. Jeho význam

,,Archetyp kostela jako sakrálního prostoru zaútočil zevnitř sám na sebe a začal se bortit."

Pojdme tidem blrŽ (Lavárna v loste|e sv' F|orrana ve Vtdni)

23


Foto: Wikimedia

Expresivní sakrálnost (kostel Nejsvětější Trojice od Fritze Wotruby ve Vídni)

jako základního či úhelného kamene se ze základů později přesunul do nosného zdiva. Jeho poloha na poličce je však nemÍstná a vypovídá o vnímání zák|adních hodnot. Poté mi průvodce sděluje, že se nacházíme Ve čtvrti s převahou tureckého obyvatelstva. Kvůli jinému náboŽenstvÍ části okolních obyvatel na sebe stavba ve středu Rakouska nechtěla moc upozorňovat. Tato tendence se V současnosti rovněž objevuje, většinou ještě v kombinaci s architekturou mnohem menších kvalit' Vede pak ke stíránívyhra

něnosti

a

rchitektonického archetypu

kostela a vychází spíše z falešnépokory neupozorňovat na sebe.

Průnik kýčedo sakrálního prostoru Za poslední desetiletí je dalšívysledovatelná tendence symbolického naivismu v sakrálním prostoru. Každý decimetr čtverečnítakovéto stavby je protknut symbolikou a vytváří tak jakousi pomyslnou nadstavbu díla. Architektura pak, odůvodněna tímto vysvětlením, může pozbýt svých kvalit a tento naivismus se často pouŽívá jako omluva těchto kvalit. MůŽe tak třeba vzniknout kostel Ve tvarU ryby, otevřené náruče nebo pouštní růŽe, jejichž každá část má svou podmnoŽinu symbollky. Tento naivismus je rovněŽ spjat s průnikem kýče do sakrálního prostoru (upozorňuji, Že zde zdaleka nemám na mysli lidovou zbožnost) a falešnéskromnosti. Zajímavý je v tomto případě rovněž vliv polské líbivéprodukce devocionálií, spjatý s působením polských kněží. 24

Návrat k tradici

Na druhé straně je nutné konstatovat, Že existuje řada soudobých kostelů, které sakralitu posouvají o krok dál v soudobém vnímání a plně vystihují pojem sakrality. Zde bych mohl jmenovat kostel sv. Terezy v Linci, rovněž od Rudolfa Schwarze, kostel Nejsvětější Trojice od Fritze Wotruby ve VÍdni nebo klášterníkostel v Nových Dvorech od Johna Pawsona. Všechny příklady záměrně vybírám z úzkéhogeografického okruhu. Tyto tři kostely se s vnímáním sakrálna vypořádávají po svém, ale s vnimatelnou, byť přetavenou ozvěnou tradič_ ního vnímání. Každý svou cestou _ tektonický, expresivnÍ a abstraktní. Tyto kostely jsou pro mě příkladem archetypu kostela zařazeného do historické kontinuity.

7ávěr

Archetyp kostela tak prodělal v posledních třiceti letech velký

ýoj.

Některé myšlenkové

odnože dokonce zašly tak daleko, že začaly útočitna samou podstatu sakrality prostoru. Tím archetyp kostela jako sakrálního prostoru zaútočilzevnitř sám na sebe a začal se bortit. By| bych strašně rád, kdyby k tomu nedošlo'

Proto si myslím, Že základní dogma současnésakrálníarchitektury by mělo znít: Kostel musí vypadat jako kostel. Marek Jan Štěpán Foto: autor

Marek Jan Štěpán (*t goz) vystudoval Fakultu architektury VUT v Brně a v roce

1

997

Založil Atelier Štěpán jako autorský ateliér, zab'ývď1ící se architekturou a designem. Mezi jeho realizace patří kostel sv. Ducha v os-

travě z roku 2007 (viz ASB speciá| 2010), kostel sv. Ducha v Šumné(2008), Areál mše Benedikta XVl. v Brně (2009) či Cafó Íara v Kletnici (2009). Je autorem unikátního konceptu bydlení Freedomky, kmenou/m členem sdruŽení Ekotektura Wien-Brno a autorem pojmu a zastáncem dekorstruktivismu (architektonické teorie o dekoru struktur). V letech 1997 aŽ 2006 vyučoval na VUT v Brně, od roku 2006 je.externím poradcem vedoucího Kanceláře prezidenta republiky. Nyní pracuje na velké liturgické úpravě katedrály v Českých Budějovicích'

Should a church look like a church? At present there are ne',v ''diÍferent" looking churches emerging. They may resembie a galiery, station, incjustriai hall or a {ish. These tendencies are mostly based on the impression oí novel rdeas as weli as architectural or clerical individuality. Unconsciously, they have started blurring the archetype oÍ a sacral stíuctuÍe and shi{ting it somewhere else - fully within the rntentions oÍ a pluralist society' Some branches o{ thought have even gone so Íar as to begin attackinq the actual essence of the sacrality of ths space and strike at it Írom the inside' The architect is trying to outline some o{ the contemporary tendencies on several selected examples and subjectively answer the question * should a church look like a churchT

ASB 4/2011


STAVBY

A BUDOVY: SPECIALNI:w

Kaple s Vitrínou

Kaple sv. Filomeny Ferre ra a Nova, Portuga sko

nvestor Arch tckt: 5po upráce

Město FigUe ra da Foz Pedro l"tlauricio Borges R ta Curca, Tiago Hcspanha, Vitor Canas,

Fr ipe Ferre ra A ves Rodr gues & Assocra

Statlka:

ARA

Konstrukcc

do, Lda Andrade &

Prolekt: Real zace:

2004 2005 2005 2008

:n1 cký o tái'n obraZ

Lidé všech kultur odedávna vyh|edáva místa, která by se nějakým způsobem vymezovala vůčsvětu, prostorU profánnÍmu' Ať už to by a mista v krajlně vyznačená ve|kými kameny vzpinajicimi se i

N/]ísto]

Te

es, Lda.

k nebi, starověké chrámy rŮzných boŽstev, Židovské synagogy nebo křesťanské chrámy, vždy by|y zasazeny na místo zvláštniho významu' Topograficky' napřik|ad na nějaké hoře, bliŽe k nebl, a e i ve vztahu k pohybu s unce' I na křiŽovatce upro střed vesnice však lze vyuŽít charakteru lokality k vytvořeni obdivuhodného sakrá|niho prostoru

ťr*pc}*n* svety Ma|á kap e v portugaiské vesnicl Ferrelra-a'Nova pob|íŽ přímořského letoviska F gueira da Foz, která tu vyrostla před třemi lety, je zasazena mezi malé domky přimo u silnrce' Archltekt Pedro Maurício Borges však takovou lokaIitu zúročiIPrá' vě skutečnost, Že kap|e má stát takto na očíchkaŽdému, kdo bude vesnicÍ pro1íŽ dět, ved o archltekta k jednoduché Íormě, která se směrem k sl n cl zvedá a 1e1í roh vede k nebi a dává vyniknout velkému obdélníkovémuoknu, v němŽ sto1í socha .]eŽiše Kr sta' V průběhu mše 1e natočena


STAVBY

A BUDoVY: SPEc|ÁLNi

,,chtěl jsem, aby dění uvnitř prosakovalo ven a naopak."

dovnitř kaple a stává se Živým oltářním obrazem s autentickou krajinou v pozadí, přes den a v době pouti socha hledí ven a zve kolemjdoucí. Zatímco zvně je okno vnímáno jako prosklená výstavní skříňka, zevnitř připomíná obrazovku televizoru. ,,Chtěl jsem, aby socha jakoby plula za oknem, vytvářela působivý oltářní obraz. Proto jsou stěny niky směrem ven rozšířené,aby tak nebyla vní_ mána tlouštka stěny, která je mezi vnitřkem kaple a vnějším světem' Chtěl jsem také, aby dění uvnitř prosakovalo ven a naopak," prozrazuje Pedro Maurício Borges svůj zámě1 který se mu podařilo uskutečnit.

Spadlá z nebe

Pokud bychom přicházeli ke kapli dlouhou uIicí mezi nízkými rodinnými domky, ani bychom netušili, že máme před sebou chrám. Nemá totiž ani věž, ani typický portál, místo toho je protnut velkoformátovou uilohou, jakou bychom čekali spíšeu butiku s luxusním zbožím. Přijdeme-li však blíŽe, nikdo nezůstane na pochybách. Ač malá, působí kaple jako monument, čistý, jednoduchý a klidný. A to v každémdetailu. Proto také stavba vypadá, jako by přímo spadla z nebe na chodník. Vyrůstá ze země, pečlivě zahlazena bez potřeby nějakého soklu či obloŽení. Tento dojem umocňuje světlá barva její fasády. Ta je na-

omitka Z Vápencoveho štěrku odkazuje k tradici

třena omítkou z vápence, zvolenou nikoli náhodou. Jde o materiál typický pro zdejší oblast _ najdeme zde stavby kostelů, klášterů i interiéry z bíléhovápence. Kaple má pouze dvě okna, jimiž proudídovnitř dostatek světla, které pomáhá modelovat strohý interiér. obdélníkovéokno-obrazovka se sochou doplňuje druhé okno, jehoŽ tvar kopíruje bočnístěnu v její nejvyšší ASB 4n411


STAVBY

A

BU

DoVY: SPEclÁLN

t

.i]l

Řezy a studie perspektivy

?5ý; ď-'E fut rllp

"

lt.race v rámci vesnické zástavby

ffi. Je na-

zdejší kláš-

Zatímco V prvním případě jde o jakés špaletovéokno 5e dvěma vrstvami skla, mozšiřující5e směrem ven, ve druhém pří- " oadě je tomu naopak a rám okna je jakouy zatlačený

do hmoty stavby. Světlo, které

jrn proudí shora, kromě své hluboké sym-

bolkyvyzwá přítomné,aby pohlédli k nebi.

doob-

4/2011

']bto

dvě okna vytvářejí v minimalistickém jediné body, které strhávají poBílézdi kromě oken zdobí jen 'rřŘ a před oním autentickým oltářním Ebrazem stojí jed noduchý dřevěný oltářní

Fďoru ďnost.

m.asb-portal.cz

stůl a lavice. Strohá kaple tak jako by se vracela k ideálům estetiky proklamovaným v 1 1. století Bernardem z Clairvaux. kteý proti přezdobeným katedrálám stavěl kostely strohé a prosté, umožňujícínerušenou kontemplaci. Zde v portugalském Ferreira-a-Nova před obrazovkou, oknem do světa, se však otevírá i otázka poslání církve v současnémsvětě. Kateřina Kotalová Foto: Fernando Guerra

A Chapel with a Display Case Using minimalist means, the Portuguese architect Pedro Maurício Borges has created an impressive chapel, which can mediate encounters with Christ - at least with the one in the display case, not only for the worshippers inside but also all the passers-by"

n


are tiiir,,,itri!rrid:!a::=::. :i:. :1:j:n::ál]: ::= -' _.:a:.:iŤ.L-; :_ _]: Ita3;ai:?*:r '=..:.:::!i::::::;+la; : .:

:ř'):..:.':;|1;,

'

Na poČátku byla hra S papírem a nůžkami

Foto: Studio Petrohrad

Dvojitý souzvuk Jeden plasticky formovaný jako rukou sochaře, druhý tvořený přímými liniemi a pravými úhly. Dva kostely, ač odlišných forem' vyrostly jako dvojčata téměř současně a navrhl je shodou okolnostítýžarchitekt, který sakrální stavby navrhoval poprvé - Zdeněk Fránek. oba kostely jsou pro něj vyjádřením souzvuku hmoty, člověka a nekonečna, spojením země a nebe. ,,Spojení nebe se zemí však nemusí být jen monolog, můŽe to být ivybídnutík cestě, k postupnému stoupánívzhůru z prachu tohoto světa," řiká architekt.

Na rozdíl od katolických kostelů b)'Vají protestantské modlitebny světštějšr, střídmější, civilnější. Jsou především shromaŽ_ djštěm věřících, zaznívá v nich slovo BoŽÍ, ale Bůh je tam přítomný jinak než v katolickém chrámu, v němŽ je reá|ně přítomen dÍky slavení eucharistie a 1ejímu uchovávání ve svatostánku. Nic to však nemění na posvátnosti prostoru, který by měl této specifické funkci odpovídat. Proto archi_ tekt Zdeněk Fránek vytvořil pro Církev bratrskou dva jednoduché prostory, jejichž sakrální funkci vyjadřuje spíšeneŽ jakási vznešenost jejich vnější symbolická forma. ModIitebna v Černošicíchzačala svému účeluslouŽit na konci listopadu 2010, ta v Litomyšli o čtrnáct dní později. Rostly společně, ale jejich tvar vyvstal na odliš30

ných pozemcích, které formu částečnědeterminovaly, a zároveň vyjadřuje dva různé pocity' ,,Kostel v LitomyšIi byl vymyšlen hned, v okamŽiku, kdy jsem přišel na staveniště. Pak uŽ jsem jen vystřihoval papír a jako origami zkoušel skládat výslednou podobu. Kostel v Černošicíchbyl pracnější a má sloŽitější strukturu. Měl jsem jen vizi bí|ých andělských křídel, péřovéduchny a velmi dlouhým cizelováním a zkouškami modelu na 3D tiskárně jsme formu doladili _ a vyšel z toho tučňák," prozrazuje svou tvůrčícestu Zdeněk Fránek'

,,Měl jsem jen vizi bílých andělských křídel, péřové duchny a Velmi dlouhým cízelováním a zkouškami modelu na 3D tiskárně jsme

formudoladili *aVyše| z toho tučňák'"

Dva zároveň Navrhování chrámů byla vŽdy pro architekty jakousi vrcholnou formou tvorby. Nejinak je tomu i dnes. ,,5akrální architekASB 41201

1


STAVBY

A BUDoVY: SPEC|ÁLNÍn

Duchovní a společenskécentrum Církve bratrské v Litomyšli

Místo: Autor: Stavební část: lnleslor: Náklady:

Litomyšl Fránek Architects Zdeněk Fránek Jiří Topinka, ']akub Hrbata, Dana Raková Crlkev b.atrská

20 mil' Kč

Zastavěná plocha: 492 m2 obestavěný prostor: 2 940 m3 HlavnÍ dodavate|: První |itomyš|ská stavební, a' lnteriér: FAED, s. r. o. Projekt: Rea

lizace

S.

2008-2009 2009 2010

Vstupní portál z pohledového betonu

tura byla, je a bude vždy něčímvýjimečná. Jednotlivé typy sakrálních staveb se však liši připad od případu, napříčobdobími i |okalizacemi. Pro mě to mělo zvláštní kouzlo, Že kostely byly dva, byly naráz pro jednu menšícírkev a oba nezávisle na sobě," říká architekt' Příležitost, která se jen tak architektovi nenaskytne, potkala Zdeňka Fránka víceméněnáhodou. Představitelé Církve bratrské v Černošicícha v Litomyšli jej vyzvali, aby vypracoval návrh nového p|ánovaného kostela, a V obou případech byl jeho návrh vybrán. ,,obě soutěže byly privátní a 1ejich průběh podobný. VŽdy asi pět architektů odevzdalo své návrhy a star_ šovstvem nebo v případě Litomyšle porotou

urČenou městem byl vybrán jeden z nich," popisuje architekt, jak se mu poštěStilo navrhovat hned dva kostely zároveň, obě stavby byly financované samotnými farníky, ze sbírek i většíchdarů. o to větší důraz byl kladen na Vytvoření modIitebny jako univerzá|ního duchovního a kulturního prostoru pro církevníi společenský Život, prostoru, kde by fungovaly k|ubovny, místo 5 internetem, kavárna, ale i byt kazatele a nutné zázem(.,,Nemohu mluvit o ideální formě sakrálního prostoru," odpovídá architekt na otázku, zda něco takového architekt hledá, a dodává: ,,Duchovnost prostoru je individuální, nedá 5e předepsat nebo plánovat, záleží na schop-

CivilnímodIitebna(Litomyšl) Foto Studio Petrohrad

Cesta vzhůru

Foto: Studio Petrohrad

nosti, a|e i vůli architekta .Znám i rodinné domy, které mají velmi produchovnělá zákoutí. V tomto případě jsem se snažil Spíšeo prostor komunitní, společenský, ve kterém mohou probíhat všechny poŽadoVané činnosti jako obřady, svatby, pohřby, hostiny, koncerty, výstavy, ale i hry dětí."

Litomyšlské vybídnutí k cestě Příkladem střídmé architektury S převažujícímirovnými Iiniemi je kostel v Litomyšli' Jeho jakási cikcak forma připomíná cestu vzhůru k nebi. Projíždíme-liLitomyšlí,nelze jej minout. Sto1í totiŽ v těsné b|ízkosti rušnétepny, takŽe kdyŽ se náhle vynoří, působíjako zjevení. Právě takto specific-

Kt.

011

www.asb-porta Lcz

Foto: Studio Petrohrad

31


STAVBY

A

BU

DoVY: SPEclÁLN

i

Půdorys

l.

NP

!m ký pozemek přiměl architekta zahloubit jej částečněpod zem, do svahu, který

funguje jako přirozený izolant hluku ze silnice. ,,Zahloubením stavby jsme dosáhli optimální zvukové pohody i minimálního objemu," vysvětluje a rchitekt. Také materiálové řešenímá praktické opodstatnění. Exteriér byl navržen tak, abyjeho povrch odo|al případným vandalům. Pohledový beton by| ošetřen speciálním transparentním nátěrem a doplňuje jej bezpečnostní sklo s mléčnoufólií. Dřevěná okna jsou zvenku natřena stříbrnou barvou, aby tak vynikla lehkost stavby i její duchovní poslání. Prakticky je řešený také interiér, kteý měl být předevšÍm jednoduchý a pro nevelkou komunitu vytvářet přqemné domácí prostředí. K dotvoření kostela byli přizváni umělci Karel Malich (oltářní část) a Václav Cígler Gkleněný kříž). 2l

Ačkoli je tedy dispozice stavby racionální a praktická, její tvar se zrodil z náhlé inspirace a hrou s papírem a nůŽkami. Ač jednoduchý, má hluboký význam: ,,Střecha je nositelkou Všeho podstatného na této stavbě. Je cestou perspektivně ubíhajícído nekonečna," říká Zdeněk Fránek a pokračuje: ,,Prostředkem k zobrazenítéto cesty mi by|y pohledový beton zvenku budovy a překliŽková deska uvnitř. Pohyb vzhůru a jeho zobrazení je dilematem většiny sakrálních staveb. Spojení nebe se zemí však nemusí být jen monolog, můŽe to být i vybídnutí k cestě, k postupnému stoupání vzhŮru z prachu tohoto světa. A v našem případě ke světlu, které mi pomohli zobrazit skvělí Češtívýtvarníci minimalistickými instalacemi. Symbol na konci cesty má svou silně haptickou světelnou kvalitu jako jasný cíl."

,,Černošickýkostel byla pocta Santinimu a Kaplickému zároveň'"

Bílý jako peřina, oblý jako křídla

anděla

Na rozdíl od minimalistické litomyšlské modlitebny je ta v Černošicíchplastičtější,jakoby hnětená rukama sochaře. Její zprohýbaná forma i plastický povrch rozehrávají fantazii. ,,Nový kostel v Černošicích je bílý jako peřina, špičatýa zároveň oblý jako křídla anděla, jeho povrch je strukturovaný stejně jako peří, vroubkovaný jako ASB 4/2011


STAVBY

A BUDoVY: SPEclÁLNin

Duchovní a společ-enskécentrum Církve bratrské v Cernošicích

M sto: Autor: Stavební část:

Jiří Topinka, Miros av Šubrt,

InvesTor: Nák|ady:

CrrLev bratrsl,a 20 mi|' Kč

Čeraolice V'aŽ Fránek

Architects

Zdeněk Fránek

Petra SIušná

Zastavěná plocha: 389 m2 obeíavěný prostor: 3 300 mj Hlavní dodavate|: SIPA, s. r' o'

nteriér: Projekt: Realizace:

FAED, s' r' o'

2008 2009 2009-201 0

Hnětená rukou sochaře

lla

i-

í

DZe-

rích blý

huako

sjezdovka po ránu, je 1ako holubice a zároveň tučňák, je to prý i lod, ale o tom nic nevím. Je to zděná klenba obrácená k nebi jako nádoba na déšť,kde to málo betonu, co jsme použili, je pro přehlednost Vidět"' říká 1eho autor a dodává: ,,Tak jako je barok formován bezmeznou řekou cihel proudících všemi směry, ]e černošický kostel jeho svým zpŮsobem opakem _ cih|ovou sofistikovanou skořepinou' Není jen domem na modIení, ale i domovem velkého bratrství'" Plasticity povrchu je docileno použitím fasády s VroUbkovanou omítkou. Tato plasticita hraje pro Zdeňka Fránka v architektuře podstatnou roIi: ,,Plasticitou nazývám přizpůsobení se svému prostředí' PruŽnou reakci na danosti místa, kde vznikám, rodím se i existuji _ Žiji. Plasticita je v prvé řadě kategorií duchovní, fi|ozofickou a koneckonců i formální. Zde se Všechny tři kategorie spojují v jeden celek. Plasticita, tekutost, Vtečení stavby do svého prostředi symbolizuje souzvuk počínáníčlověka s nekonečnem." Na otázku, zda čerpaI inspiraci v tvorbě světových architektů, Zdeněk Fránek odpolidá: ,,Tentokrát ne' Nebo si to nepřizná.'ám. Mám skoro vŽdy mimoarchitektonic<é inspirace. Ale když nad tím uvaŽu1i, 1e nožné,že černošickýkostel byla pocta jantinimu a Kaplickému zároveň." ]orohýbaná skořepina i její plastický po. r'ch však uvnitř skrývají opět jednoduchý' .:řízlivý interiér, v němŽ převládá bílá :mítka, pohledový beton, žulová dlažba : teplé dřevo obk|adů stěn i nábytku. 'cnstrukci tvoří klasický stěnový nosný ,-'stém z pálených keramických tvárnic <ombinaci s nosnými sloupy z monoli:<ého Železobetonu' Zděné z pórobe: ^ových tvárnic jsou také dělicí stěny. ',

,vw.asb-portal.cz

Vodorovnou konstrukci stropu nad prvním podlaŽím i střechy tvoří monolitická Železobetonová deska.

V souzvuku 5 nekCIneČnem

Zdeněk Fránek skládá prostory, z nichž ,,vyplyne jaksi mimochodem forma, podobně jako vznikly lidské h|avy na kresbách Alvara Sizy". Tato forma však stejně

to: Studio Petrohrad

jako v případě kreseb portugalského architekta nemusí být plně podřízena jen racionálni skladbě prostorU, ale můžese vynořit ze vzpomínek, představ, symboIiky. Právě tak, jak to ukazují dvě nové modlitebny. ,,Symboličnost používám všude, ted' například u bytovky V centru Prahy. Forma je v architektuře důleŽitá, někdy zásadní' A|e trochu se na to zapomíná z oprávně-

,,Architektura by tak měla být prodlouženírn přírody, a tedy tvořená 5 rnaximálním citern' Měla by být v sorrzvuku S nekonečnem'"

nspirací by|a andě|ská kříd|a _ |ehká a pečujícÍ' Foto: ESter HaVloVá

Vnějši Íorma i VnitřnÍ prostory vypadaji jako hnětené Foto: Ester Hav|ová rukou sochaře

33


STAVBY

A BUDoVY: SPEclÁLNí

Půdorys 1. NP

Půdorys 2. NP

Řez příčný

Řez podé|ný

ného strachu z formalismu," říká Zdeněk Fránek. ,,Architektura by emoce, kladné emoce VyVo|áVat měla. Tak jako je vyvolává příroda. Architektura by tak měla b;Ít prodlouženímpřírody, a tedy tvořená s maximálním citem. Měla by být v souzvuku s nekonečnem," uzavírá architekt, který se o to ve své tvorbě cíleně snaŽí. Kateřina KotaIová

34

Double Harmony The íir-s1 one is as i{ scu1ptured by thc dexteror-r: hand of arr artist. the other one comprise: of straight lines and right angles' These two chut'ches, e,ren thoug|.'cÍ dlfíerent:hapes, have grown up together almost as twrns and by sheer coincidence they were CesigneC by the sanre Zdeněk tránek, vlho ivas working ol sacrai bulldin!s ícr the íir'st time. 1n his rlisinn architecl

-

bcth 0í the chLlrches express the harmony bei,,'veen mass, man and inÍinlt,r,, lhe connrc|]on beiween earth anrJ the lreavens. "l,levertheles:, the connection bettnteen i:arth and.lhe heairens neec] nci necessaii!y be only a monoiogue; it can be an lnvitatiorr lcr a jour'nei', Íor a 9radual llsinq up Írom thc dur| oÍ lhi-l worlrl,'' si;1ls thg árchilect' ASB 412011

ASB_4_2011  

M_Štěpán_Má kostel vypadat jako kostel?