(PŘE)ČTI KNIHOVNU: PROSINEC 2022

MILÍ ČTENÁŘI, je skoro až k nevíře, že se opět blíží konec roku. A my jsme znovu a znovu vděční především za vás! Za naše čtenáře Nejenom za to, že navštěvujete knihovnu pro to, abyste si půjčili nějakou tu knihu na čtení, ale i za to, že čas od času navštívíte akci, kterou knihovna nabízí. V mnoha směrech je dnes velmi divná doba. A taky trochu smutná Věci, které se dějí kolem nás, nás často dokážou otrávit a zkazit nám radost i chuť cokoliv podnikat. A ještě k tomu přišla zima! To je vždycky trochu méně oblíbené období, než letní měsíce. Mnohdy se už i těžko věří tolikrát omílané frázi, že „ bude líp “ Navíc, kde bychom měli záruku, že tomu tak opravdu bude? Ani my nemůžeme nikomu garantovat, že se všechno jako zázrakem zlepší. Co ale jako kulturní instituce udělat můžeme, je nabídnout vám (snad vítané) rozptýlení od vašich všedních starostí Ať už tím, že se u nás zastavíte pro něco dobrého na čtení, nebo tím, že navštívíte jednu z našich akcí, které pořádáme pro veřejnost. Ty jsou přístupné zdarma všem a je jenom na vás, kterou z nich si vyberete My vás vždycky rádi uvidíme! Za každou vaši návštěvu jsme vděční a dělá nám radost. Tak zkusme společně v roce 2023 načerpat trochu sil a pozitivní energie!

MORAVSKÝ SPISOVATEL

AUTOR ČLÁNKU: MARTINA HRADILOVÁ

„Projekt Moravský spisovatel“ je nový a dalo by se říct, že poměrně ambiciózní. Vznikl především jako podpora regionálních autorů. Zejména pro ty, kteří nemají možnost se sami prezentovat. Nápad založit tento web byl dílem absolutní náhody Trochu to odstartovala květnová literární akce, která proběhla ve spolupráci s Obecní knihovnou v Rohatci s názvem „Píšu, tedy jsem.“ Ta připomněla nejenom činnost LITERÁRNÍHO KRUHU AUTORŮ HODONÍNSKA, ale představila v programu také některé současné a aktuální tvůrce literatury v našem regionu Později proběhl v Městské knihovně Kyjov křest básnické sbírky Dušana Neničky. A tak tedy ruku v ruce právě tyto dvě akce a jejich příprava posloužily jako pilíře stvoření tohoto nápadu

Regionálních spisovatelů a literátů je na Kyjovsku a Hodonínsku (což jsou dvě oblasti, které nás primárně zajímají) celá řada. Vypátrat k některým osobnostem bližší informace o nich samotných či jejich tvorbě, je nesmírně těžké, ne li naprosto nemožné. A právě to byl pomyslný bod zlomu, základní kámen myšlenky, která vedla k vytvoření webových stránek, kde by tito lidé byli dohledatelní a byly tam k dispozici i ukázky jejich tvorby. Ať už jsou to básně nebo próza. Přívlastek MORAVSKÝ dává tušit, že by se mělo jednat o tvůrce opravdu blízké místním regionům. Není to určující podmínka a spíše než o přímou oblast (v závislosti na blízkosti ke Kyjovu) nám jde o to soustředění AKTUÁLNÍ LITERÁRNÍ TVORBY A SAMOTNÝCH TVŮRCŮ na jedno místo. Webové stránky se nabízely jako ideální prostředek nejenom co do tvorby (s ohledem na čas a možnosti), ale také i do rozšíření jmen regionálních autorů pro ty, které tato témata zajímají. Cílem je shromáždit a zpřístupnit informace o lidech, kteří „své jméno už mají,“ i o těch, kteří už nejsou mezi námi Rádi bychom zachovali v povědomí všechny literární tvořivce a určitě se (znovu opakuji) nemusí dotýkat pouze regionu Kyjovska. Morava je přece velká!

Po úspěšném startu stále věříme, že se podaří tento ambiciózní projekt rozvíjet nejenom ke spokojenosti nás, ale také ke spokojenosti „milovníků regionální literatury a autorů,“ kterých je jistě mnoho A snad se také časem objeví další, o jejichž existenci zatím nemáme ponětí Přispívat na web může každý! Mrkněte na jeho podobu a napište nám, pokud byste na stránky rádi přispívali nebo se chtěli prakticky podílet na jeho přípravě.

DIGITÁLNÍ KNIHOVNA A JEJÍ DÍLA NEDOSTUPNÁ NA TRHU

AUTOR ČLÁNKU: MGR. ZUZANA ŠKORÍKOVÁ

V rámci projektu Národní digitální knihovny byly zdigitalizovány miliony stran monografií a periodik ze sbírek Národní knihovny. Tento projekt Národní knihovny nese název Díla nedostupná na trhu. Kyjovská knihovna se k tomuto projektu připojila a přes online vstup umožňuje čtenářům zcela bezplatně nahlížet do digitalizovaných děl Národní knihovny. Podmínkou pro připojení přes knihovnu je pouze platná e-mailová adresa zadaná při registraci čtenáře do knihovny.

K čemu slouží digitální knihovna? Digitální knihovna uchovává, zabezpečuje a zpřístupňuje digitální dokumenty a umožňuje jednotný vzdálený přístup k digitalizovaným dokumentům Co najdu v digitální knihovně pod Díly nedostupnými na trhu? Čtenáři si mohou procházet knihy, časopisy, noviny nebo mapy vydané na území České republiky do roku 2007 a periodika do roku 2011. Dokumenty v digitálních knihovnách jsou chráněny autorským zákonem To znamená, že pokud neuplynulo 70 let od smrti autora, nebo spoluautorů, a neuplynulo zároveň 50 let od vypršení nakladatelských práv, není dokument právně volný a nemůže být přístupný veřejnosti. Dokumenty, které jsou chráněny autorským zákonem mají na obálce ikonu zámku. Žlutý zámek označuje dokumenty vydané do roku 2007 (periodika do roku 2011), které jsou zpřístupněny jako díla nedostupná na trhu a po přihlášení je můžete číst online Šedý zámek znamená, že daný dokument je možné číst pouze ve studovnách NK ČR. Tyto dokumenty jsou neveřejné. Díla neveřejná jsou dostupná pouze ve studovnách Národní knihovny ČR z důvodu zabezpečení proti zneužití autorských práv. Jak vyhledám co potřebuji?

V nastavení filtrů si můžete zvolit vyhledávání podle dostupnosti, licence, typu dokumentu, klíčového slova, autora, jazyka, zaměření sbírky nebo roku vydání. Proč mohu tisknout a stahovat jen některé dokumenty?

Digitalizované dokumenty mají různou míru dostupnosti. Podle dostupnosti se dělí na veřejná díla a neveřejná díla Podle licence na díla dostupná online a ve studovnách Díla neveřejná a díla nedostupná na trhu lze číst po přihlášení účtem knihovny s povoleným přístupem od Národní digitální knihovny. Díla veřejná lze tisknout, stahovat nebo u nich zobrazovat přepis textu. Díla neveřejná lze tisknout pouze ve studovnách vybraných knihoven.

Kde zjistím více informací o projektu i přihlášení? Podrobné informace o službě najdete na stránkách Národní digitální knihovna Díla nedostupná na trhu.

O novinkách Digitální knihovny NK ČR se můžete informovat na facebookových stránkách Kramerius Národní digitální knihovna. Podívat se můžete také na Seznam knihoven, jejichž čtenáři mohou vstupovat do sekce Díla nedostupná na trhu.

MUŽ S KAMEROU A MIKROFONEM: ROZHOVOR S MIRKEM PECHUROU

Mirka Pechuru většina z nás zná pouze jako „toho chlápka, co se objeví na nějaké akci s mikrofonem a většinou i kamerou." A ne všichni to zrovna máme rádi, pokud se nás ono natáčení konkrétně týká. Jaký ale vlastně je TEN muž s kamerou a mikrofonem?

MEDAILONEK: Narodil jsem se ve středu 20 července 1966 v porodnici v Hodoníně a odjakživa žiji v Dubňanech. Výjimkou byla léta studií v Bratislavě, a pak asi dva roky v Lounech. Jsem starý ženáč, od roku 1988 mám jednu manželku, stejně starou jako jsem sám Vím, že je to v dnešní době nepřiměřeně dlouho, ale recept na manželskou věčnost ode mě nečekejte. Děti máme dvě, narodily se dlouho po sobě. Syn má 33 let a už mi nadělil dvě krásné vnučky Dcera letos maturovala na oboru grafický desing v Hodoníně

Mirku, tebe většina lidí (aspoň aktuálně) zná jako redaktora TVS. Řekneš prosím, jak dlouho tuto práci vlastně děláš?

Když jsem v roce 2002 začínal v Televizi TVS, tak se ještě jmenovala MIK Místní informační kanál. Tehdy expandovala z Uherského Hradiště do Hodonína. Teprve později jsme se rozrostli o Kyjov, Veselí nad Moravou a další města hlavně na Zlínsku Jsem redaktor, který zjistil, že nejjednodušší je, když si dělá zároveň i kameramana. Jako novinář jsem začínal už na začátku devadesátých let v týdeníku Slovácko. Devadesátky byly nejkrásnější a nejsvobodnější doba jak pro novináře, tak pro celou českou společnost Ve Slovácku jsme byli mladá a výborná parta a všichni jsme chtěli poctivě pracovat. To je něco, co mi na dnešních novinářích často chybí. Někdy i na mně. Později jsem ještě dělal krajánka pro různá celostátní média A když jsi ještě nedělal reportéra TVS, jaké profese jsi vykonával? Případně, jaká je tvoje původní profese?

Když jsem ještě nedělal novináře, tak jsem byl voják z povolání Kdo mě zná, nechce tomu věřit, protože asi neexistuje práce, na kterou bych se hodil méně. V osmdesátých letech jsem studoval hodonínské gymnázium, což byl velký omyl, protože mě zajímaly předměty jako dějepis, občanská nauka nebo literatura, ale tam se kladl důraz na matematiku, fyziku a měli jsme dokonce předmět strojírenství.

Takže jsem moc neprosperoval. A jednoho dne přijeli rodiče z rodičovské schůzky s informací, že budu vojákem z povolání Střední školy tehdy totiž musely plnit kvóty studentů, které posílaly na vojenské školy, a tak si mě výchovná poradkyně vytipovala Chvíli jsem se tomu bránil, ale na jinou výšku by mě bez doporučení školy nevzali, a to doporučení jsem nedostal. Tehdy mi vlastně bylo teprve sedmnáct, byl jsem světa neznalý, naivní a vůbec jsem netušil, do čeho jdu Československá lidová armáda byla prostě tragikomická. Naštěstí přišla brzy sametová revoluce, ta mi zachránila život Když už jsme u témat povolání: čím jsi chtěl být jako malý? Když jsem byl malý, chtěl jsem být historik spisovatel. Později filozof spisovatel, něco jako Marcus Aurelius nebo Albert Camus Nebo jsem chtěl být rocková hvězda. Něco jako Robert Plant. Ale pak mi vypadaly vlasy, a tím pádem byla kariéra rockové hvězdy passé

FOTOGRAFIE: ARCHIV M. PECHURY

ROZHOVOR PŘIPRAVILA: MARTINA HRADILOVÁ

MUŽ S KAMEROU A MIKROFONEM: ROZHOVOR S MIRKEM PECHUROU

Jak vlastně vypadá tvůj pracovní den? Kdykoliv tě potkám, vypadáš, že jsi velmi dobře naladěný, ale někdy je to trochu stres, ne? Můžeš nám nějak ve zkratce popsat, jak to funguje v denní pracovní realitě?

Kdysi jsem chodíval každý den do práce, ale teď sedím věčně doma V době covidu jsme se totiž naučili fungovat v home ofiice, takže se někdy stane, že celý den pracuji v pyžamu. Takže proč bych neměl dobrou náladu. Jindy vyrážím do terénu a potkávám samé příjemné lidi Stres mám hlavně v pondělí ráno, což je asi normální. A pak při uzávěrce Kyjovských novin, protože nejdřív mám noviny úplně prázdné, takže slíbím otisknout cokoliv, a pak mám tolik materiálů, že mi lezou ven z počítače, takže vyhazuji i to, co jsem slíbil Tímto se všem odmítnutým omlouvám. No a nepočítám takové ty běžné stresy domácí, to je hned.

Tvůj profesní život je myslím dost bohatý. Celou řadu kulturních a jiných akcí navštěvuješ v rámci přípravy reportáží. Čemu se potom někdo jako ty věnuje ve volném čase? Přijdeš z práce domů a někde se zavřeš, abys měl klid?

V mládí jsem byl totální antisportovec, ale po třicítce jsem začal jezdit na kole a po čtyřicítce běhat. Na pohybu jsem závislý, v létě je ze mě cyklista, v zimě běžec. Doma mám sbírku kol a běžeckých bot V mládí jsem míval rád kulturu a společnost Ale časem mě dostal syndrom pracovníků v kultuře, kteří si stěžují, že na jejich akce nikdo nechodí, a přitom sami chodí jen na ty vlastní akce. Takže se rád doma v klidu podívám na dobrý, většinou evropský film. Nebo poslouchám četbu z rozhlasové stanice Vltava. Spoustu času trávím v autě, kde mi kromě té četby hraje klasická nebo jazzová hudba. A při běhání mě pohání starý progresivní rock Je pro tebe tvoje práce taky zábavou? Tohle je dost možná zrovna jedna z činností, které se bez toho, aby člověka bavily, moc dělat nedají, ne?

Někdy tě to baví, jindy otravuje Když mám před sebou hromadu materiálů, se kterými je potřeba něco udělat, tak prokrastinuju. Práce by se měla dávkovat po kapkách. Ale občas se podaří, že potkám opravdu zajímavého člověka nebo vytvořím něco, u čeho mám pocit, že to má smysl. A to mě samozřejmě baví.

A je naopak něco, co tě na tvojí práci vůbec nebaví?

Nesnáším porady. Život je tak krátký a porady tak dlouhé. Netrpíš nemocí z povolání, že když někam jdeš čistě soukromě chybí ti najednou v ruce ten mikrofon, že by ses hned na něco zeptal?

Otázka zní, jestli novinář vůbec někam chodí soukromě. I když se výjimečně vydám za kulturou třeba s rodinou, tak se předem ptám kolegů, jestli tam nemám natočit reportáž. A oni ji většinou chtějí. Máš nějakou fakt špatnou vlastnost, kterou na sebe práskneš? A co je na tobě to nejlepší?

O svých špatných vlastnostech jsem nikdy nepřemýšlel. Myslím, že mám jen samé dobré vlastnosti, takže domýšlivý určitě nejsem. Ale teď mě napadá, že vlastně nejsem moc praktický a manuálně zručný Asi jsem hodný, někdy až moc Těžko říct, jestli je to dobrá nebo špatná vlastnost. Záleží na okolnostech.

Bonusová knihovnická otázka na závěr: Máš na svém noční stolku nějakou knihu? Pokud ano – jakou? ��

V mládí jsem přečetl i dvě knížky za den (místo učení se fyziky), ale teď už moc nečtu, asi proto, že musím celý den psát. Takže mám nejraději, když mi to někdo přečte krásným hlasem Jak už víš, nejraději mám četbu z Vltavy. Aktuálně poslouchám Swannovu lásku, která mě krásně uspává, znám jen začátky kapitol. Takže na stolku neleží kniha, ale mobil Nová doba

FAMILY POINT: MÍSTO PRO RODINU

PŘIPRAVILA: MARTINA HRADILOVÁ

FAMILY POINT místo pro rodinu® je veřejný bezplatný prostor přátelský rodině, který poskytuje praktickou možnost přebalit, nakrmit své dítě, pečovat o něj, získávat informace a inspiraci pro podporu rodinného života nebo ho využít jako prostor pro setkávání a odpočinek. V roce 2019 se místem Family Pointu stala také Městská knihovna Kyjov a funguje v rámci Oddělení pro děti a mládež. Co všechno může knihovna v rámci Family Pointu nabídnout se dozvíte v našem článku.

Síť míst přátelských rodině Family Pointů se začala budovat v roce 2009, poté co město Brno vyhrálo soutěž Obec přátelská rodině. Založením prvního Family Pointu a provozovatelem sítě míst s označením

FAMILY POINT místo přátelské rodině byla pověřena organizace Centrum pro rodinu a sociální péči (CRSP). První Family Point byl slavnostně otevřen na Mezinárodní den rodiny 15 5 2009 V následujících letech se síť míst Family Point rozšiřovala. Z Brna na území Jihomoravského kraje, ale i za jeho hranice především do Kraje Vysočina. Počet míst sítě Family Point se časem stabilizoval na 24 ve městě Brně (z toho dva kontaktní FP) a dalších 24 v rámci JMK. Mimo Jihomoravský kraj vzniklo 15 Family Pointů (z toho sedm kontaktních). Cesta do kyjovské knihovny však byla ještě poměrně dlouhá. Myšlenka založit FAMILY POINT v rámci dětského oddělení knihovny vznikla někdy na přelomu roku 2018 a 2019. Tehdy se zdálo poměrně logické, aby takovéto místo fungovalo právě v rámci dětského oddělení, kde by pro rodiče s dětmi existovala možnost, aby své dítě nakrmili či přebalili. Samozřejmě to neznamená, že před tím to snad u nás bylo zakázané, nicméně filozofie těchto míst tkví v tom, že je možnost prostory využívat bez ohledu na to, zda jste registrovaným uživatelem knihovny či nikoliv. A tak se stalo, že jsme v květnu 2019 slavnostně otevřeli FAMILY POINT v knihovně

Family Pointy se dělí do dvou kategorií: základní a kontaktní. My jsme pouze základním, oficiálně tedy nenabízíme poradenské služby, ale místo FP mohou rodiče s dětmi využít k přebalení či nakrmení dítěte, mohou se zúčastnit akcí pro veřejnost, které pro rodiče s dětmi pořádáme a mohou u nás získat prospekty organizací, které se zabývají prorodinnou tematikou Přebalovací pult je z praktických důvodů umístěn na toaletách v suterénu knihovny. Pravidelně se o místo stará paní uklízečka, aby byl zachován hygienický standard a toaleta je přístupná i v dopoledních hodinách, kdy oddělení pro děti a mládež nemá provozní dobu. V rámci Family Pointu tedy oddělení pro děti a mládež v provozní době může navštívit rodič s dítětem a není nutností vlastnit registraci do knihovny. Rádi bychom upozornili pouze na to, že FAMILY POINT neslouží k tomu, abychom děti hlídali bez dozoru rodičů. Samozřejmě bez registrace nelze využívat služeb knihovny jako je absenční půjčování knih, časopisů či deskových her. Není však vyloučeno, aby si rodiče s dětmi pohráli na místě nebo si prohlédli knihy či hry přímo u nás, stejně tak jako mohou knihovnu využít pro přebalení či nakrmení dítěte.

Family Point v knihovně je aktuálně jediným oficiálním místem tohoto typu v Kyjově Pokud tedy potřebujete využít některou z jeho služeb, bez obav se zastavte.

PUTOVNÍ ČTENÁŘSKÝ DENÍK PRO VŠECHNY

PŘIPRAVILA: MARTINA HRADILOVÁ

V letošním roce jsme se rozhodli pro malý experiment a do oddělení pro dospělé i oddělení pro děti a mládež jsme zakoupili „putovní,“ čtenářský deník. K čemu slouží a jak by výpůjčka čtenářského deníku měla fungovat si můžete přečíst v našem článku.

Většina z nás zná ČTENÁŘSKÝ DENÍK nejspíš ještě ze školy. Tehdy to však pro většinu z nás mělo punc něčeho otravného a nepříliš populárního. Částečně proto, že paní učitelky vyžadovaly pravidelné zápisy a částečně i proto, že tzv. „školní četba,“ se často netěší zrovna velké oblibě. My bychom rádi čtení jako takové povznesli „na výsluní,“ a udělali tak ze zápisů do čtenářského deníku událost radostnou, nikoliv jen nudnou povinnost, kterou každý plní vlastně z donucení Vždyť co může být lepšího, než přečíst skvělou knížku, moct se vyjádřit k tomu, jak se mi líbila a ještě navíc ji doporučit ostatním čtenářům. To přesně jsou věci, které bychom rádi, aby náš ČTENÁŘSKÝ DENÍK

naplňoval

V praxi funguje jako běžná výpůjčka knihy. Při návštěvě knihovny si můžete deník půjčit z pultu v konkrétním oddělení a doma se v klidu rozhodnout, kterou knihu do něj zapíšete. Jaké jí dáte hodnocení, a co o ní napíšete pro další potencionální čtenáře Chybět nemusí ani ilustrace, o kterou můžete záznam doplnit A hlavně žádná kolonka není povinná! Pokud se rozhodnete vyplnit např. jenom stručný obsah, název a autora, nikdo se na vás nebude zlobit. Zároveň uvítáme, pokud deník po vyplnění vrátíte zpět knihovnici a nebude si jej předávat přímo mezi sebou. To pro přehled, kdo deník zrovna má a jak dlouho, ať ho máme taky trochu na očích Všechno ostatní už je prostě jenom na vás

Určitě se nestyďte na deník zeptat, a pokud bude zrovna vypůjčený, naše knihovnice si u vás udělají poznámku, že o něj máte zájem!

Tak do toho!

Doporučte ostatním knihu, která se vám líbila!

JE LIBO ČASOPIS?

Knihovna v rámci výpůjčních služeb nemá k dispozici pouze knihy, ale také periodika. Ty mají čtenáři možnost si vypůjčit v oddělení studovna-čítárna nebo v oddělení pro děti a mládež. Od nového roku 2023 jsme pro vás vybrali hned několik nových titulů, na které se budete moct těšit!

Nové tvořivé časopisy si budete moct užít včetně všech speciálních čísel, která vychází průběžně během celého roku.

DĚTSKÉ ODDĚLENÍ

Časopis PEVNOST stojí na pomezí zájmů dětí a mládeže a dospělých čtenářů. Půjčit si jej bude moci samozřejmě každý!

NĚCO PRO ZAJÍMAVOST

PŘIPRAVILA: MARTINA HRADILOVÁ

KLUB KNIHOMOLŮ: WEB PRO MILOVNÍKY KNIH

Pokud ještě neznáte zájmový web KLUB KNIHOMOLŮ, určitě na něj nakoukněte. Najdete tam třeba knižní aukce vybraných knižních titulů nebo celou řadu recenzí na knihy Mimo to na webu pravidelně vychází výběr knižních tipů a to nejenom pro dospělé, ale i dětské čtenáře. Více na KLUBKNIHOMOLŮ.CZ VÝPŮJČKA E-KNIH

Knihovna nabízí registrovaným uživatelům možnost stahování e výpůjček. Tyto výpůjčky probíhají v rámci běžného ročního poplatku a žádné další poplatky už neplatíte Stačí si stáhnout appku PALMKNIHY a další postup už je jednoduchý. Podívejte se na celý na NÁVOD na NAŠEM WEBU.

Na delší zimní večery mohou přijít vhod odkazy na stránky, které nabízejí zajímavosti ze světa literatury i možnosti vzdělávání. Tentokrát jsme pro vás vybrali čtyři, ze kterých si můžete vybrat přesně to, co bude zajímavé právě pro vás. ČTENÍ POMÁHÁ Projekt ČTENÍ POMÁHÁ rozdělí každý rok 10 milionů korun na dobročinné účely. O tom, kdo pomoc obdrží, rozhodnou dětští čtenáři Každý školák, který se zapojí do projektu, získá po úspěšném vyplnění testu kredit padesát korun, který věnuje na jeden z nominovaných projektů Další informace o projektu najdete na webu ČTENÍ POMÁHÁ.

E LEARNING SUPR: SLUŽBY URČENÉ PĚSTOUNSKÝM RODINÁM

Výukové stránky Centra pro rodinu a sociální péči nabízí kurzy určené pro vzdělávání pěstounů. Moderní možnost e learningového vzdělávání můžete absolvovat z pohodlí domova. Stačí vám jen přístup k internetu Pro pěstouny, kteří mají s CRSP uzavřenou dohodu, je e learningové vzdělávání zdarma, pro ostatní je zpoplatněno. Více se můžete dozvědět NA STRÁNKÁCH E LEARNINGU CRSP.

POZNEJ SVÉHO KNIHOVNÍKA

PŘIPRAVILI: MARTINA HRADILOVÁ, ZUZANA HORÁKOVÁ, KATEŘINA GOTTWALDOVÁ

K našemu knihovnickému kolektivu se během nedávného období přidaly hned dvě posily. Do dětského oddělení Zuzka Horáková a do oddělení pro dospělé MgA. Katka Gottwaldová. Nové kolegyně jsme podrobili krátkému výslechu do našich medailonků.

CO O SOBĚ PROZRADÍM?

Vystudovala jsem obor Poštovní peněžní služby na střední škole v Brně Na poštu jsem nastoupila hned týden po maturitě a pracovala jsem jako doručovatelka, pracovnice přepážky, administrátor pošt a nakonec jako hlavní pokladní. Po rodičovské dovolené jsem hledala novou práci a jsem velmi ráda, že se mi podařilo získat pracovní příležitost právě v knihovně. V knihovně pracuji od července 2022.

PÁR OTÁZEK:

ČÍM JSI CHTĚLA BÝT, KDYŽ JSTE BYLA MALÁ?

Chtěla jsem být spisovatelkou. Od mala jsem milovala knihy a všechny slohové práce jsem psala s nadšením.

CO TĚ NA PRÁCI V KNIHOVNĚ NEJVÍCE BAVÍ?

Práce v knihovně byl dlouho můj sen, teď se mi splnil Navíc do knihovny chodí lidé, kteří mají stejný koníček jako já a to je četba. Když jim pak mohu doporučit nějakou knihu, mám velkou radost.

JAKÁ JE TVOJE OBLÍBENÁ KNIHA A PROČ?

Moje opravdu nejoblíbenější kniha je Kmotr od Maria Puza Mezi má další oblíbená díla patří Sophiina volba, Řeka bohů, Malý princ, Lolita, Harry Potter, Den trifidů a spousta dalších V současné době nacházím cestu k českým a slovenským autorům. Z jejich tvorby bych do svého seznamu oblíbených knih určitě zařadila sérii Naslouchač od Petry Stehlíkové a Na smrt od slovenského spisovatele Jozefa Kariky.

CO O SOBĚ PROZRADÍM?

Vzdělání jsem získala na uměleckých školách na UMPRUM v Uherském Hradišti a následně v Plzni na Západočeské univerzitě: obor kniha a tvarování papíru, ilustrace a grafický design. Pracovní místo knihovnice v Městské knihovně Kyjov je moje úplně první povolání a pracuji zde od září roku 2022.

PÁR OTÁZEK: ČÍM JSI CHTĚLA BÝT, KDYŽ JSI BYLA MALÁ?

Jako malá jsem si přála pracovat v redakci časopisu (jako výtvarná redaktorka) nebo v nakladatelství.

CO TĚ NA PRÁCI V KNIHOVNĚ NEJVÍCE

BAVÍ?

Je skvělé být obklopená knihami, být s nimi každý den v kontaktu I když je nemůžu nikdy zvládnout všechny přečíst, baví mě starat se o ně, obalovat a listovat stránkami, objevovat příběhy a vědomosti.

JAKÁ JE TVOJE OBLÍBENÁ KNIHA A PROČ?

Mám ráda knihy s populárně naučnou tématikou, zejména o přírodě, třeba Tajný život stromů (Petr Wohlleben) nebo Propletený život (Merlin Sheldrake). V obou je krásně popsané, jak je vše v přírodě propojené.

ZUZKA HORÁKOVÁ

KATKA GOTTWALDOVÁ

ZIMNÍ PAMĚŤOVKY

PŘIPRAVILA: MGR ZUZANA ŠKORÍKOVÁ

Připravili jsme pro vás tradiční trénink mozkových buněk. Zkusit můžete hvězdné bludiště nebo osmisměrku ;)

Odhalte v naší osmisměrce, kolik mudrců se šlo poklonit narozenému Ježíšovi do Betléma? Řešení najdete na konci časopisu.

KNIHOVNÍKŮV NOČNÍ STOLEK

PŘIPRAVILA: MARTINA HRADILOVÁ

Každý z nás má vlastní návyky, ať už se jedná o úklid nebo třeba nákupy. Jaké jsou však naše ČTENÁŘSKÉ NÁVYKY? A co můžeme najít na nočním stolku knihovnice? O tom všem bude naše minirubrika, ve které najdete i tipy na konkrétní knihy.

Knížky čtu už asi od pěti let a ačkoliv děti většinou výběr knih provádí zcela jiným způsobem než dospělí, už i zde se formují naše čtenářské návyky. To, jak knihy vybíráme, ale i to, kde nejraději čteme, jestli (v dnešní době) máme zálibu v papírových knihách nebo sáhneme raději po e knize, zda máme rozečtených více knih nebo čteme jenom jednu. Ještě poměrně nedávno jsem neměla problém si taky rozečíst víc knih a přeskakovat od jedné ke druhé podle toho, na kterou jsem zrovna byla více naladěná. V určitém období mi to ale přestalo tak úplně vyhovovat. Ne proto, že by se mi pletl obsah knih, ale najednou se mi to nezdálo tak docela efektivní. Tak jsem od toho upustila a na mém nočním stolku je výhradně místo vždycky jenom pro jednu knihu Jo a taky jsem jednoznačně milovník tištěných knih a po knihách v e formátu sahám opravdu jenom ve stavu nejvyšší nouze.

DNES JEM PRO VÁS VYBRALA TYTO DVA KNIŽNÍ TIPY:

Čtenářům, kteří mají v oblibě díla např. Aleny Mornštajnové nebo se jim zalíbil Šikmý kostel Karin Lednické či Podbrdské ženy Jany Poncarové, bych jednoznačně doporučila knihu české autorky IVANY FAJNOROVÉ s názvem EMILKA. Kniha je autorčinou prvotinou, ale nutno podotknout, že velmi zdařilou. Zachycuje život Emilky od narození až po její úmrtí a s ním na pozadí nejenom historické události, ale také vztahy a osudy dalších členů její rodiny Osud Emilku vůbec nešetřil, ať už v těžkostech života nebo ztrátě milovaných lidí kolem ní. Přes to všechno prožila dlouhý a plnohodnotný život. I když byl často naplněný více smutkem než radostí, ona boj s ním jen tak nevzdala.

MICHAEL TŘEŠTÍK je architekt, publicista, vydavatel, dokumentarista, spisovatel a manžel dokumentaristky Heleny Třeštíkové. A stejně jako je široký záběr činností, jímž se věnuje, stejně tak barevný je jeho život Jeho kniha Hodně jsem nikde poměrně uceleně rekapituluje jeho život a období, v nichž se věnoval různým profesím a činnostem. Knížka se čte lehce, ačkoliv není vždy jen o tom lehkém, co nás v životě provází Je psána s nadhledem, mnohdy naprosto nečekaným vtipem a o trefné komentáře v ní není nouze Dozvíte se v ní nejenom mnohé zajímavosti ze života M. Třeštíka, ale zcela jistě se u ní taky nejednou zasmějete.

KNIHOVNÍKŮV NOČNÍ STOLEK

PŘIPRAVILA: MARTINA HRADILOVÁ

Z OBOU VYBRANÝCH KNIH JSME PRO VÁS PŘIPRAVILI I KRÁTKOU UKÁZKU:

IVANA FAJNOROVÁ: EMILKA

„Emílie, vrať se!“ zaslechne volání svých sester, ale ostrý výkřik „Pozor!“ splyne s větrm a ve stejném okamžiku něco těžkého podrazí její nohy a chladná voda jí vyrazí dech. Lodička z její ručky vyklouzne, kabát nacuclý vodou ztěžkne a drobné tělo táhne pod hladinu Hrabe kolem sebe, cítí, že se jí jedna holínka zula, a jediné, co jí v té chvíli prolítne myslí, je zklamání z toho, že svoji lodičku neuvidí plout. Rozvodněný tok dívenku pomalu unáší, není nijak zvlášť rychlý ani silný, jeho hladina dokonce není ani příliš vysoká, ale nasáklé oblečení jí ztěžuje vynořit hlavu k nádechu a bláto pod jejíma nohama znemožňuje zapřít se a vyhrabat se ven V krku jí cosi drhne a plíce má v jednom ohni Nemůže se nadechnout Cítí, jak po ní někdo chňapá chňapne a povolí stále dokola Neslyší nic než šumění vody a vzdálené hlasy, a když už má pocit že je jí konečně dobře a tiše odplouvá, něčí silné ruce její poddajné tělo prudce zvednou, ztuhlou tvář jí ovane ledový vzduch a zahlcené plíce se trhají na malé kousky. Rozkašle se bolavým kašlem, sotva popadá dech, plive vodu a oči zalepené blátem nemůže otevřít Zvedne se jí žaludek a paže, které ji vytáhly z vody ven, ohnou její tělo v pase tak, aby mohla spolykanou vodu vyzvracet Očí jí přitom lezou z důlklů, ale konečně je může rozlepit, strašně řežou, jako by v nich měla tisíce skleněných střepů. Spatří nasáklou zem s celým obsahem ztrápeného žaludku, rozeznává fazole, které dnes u oběda zhltla s takovou chutí. Vnímá pláč svých sester, jak mezi vzlyky stále dokola omílají její jméno ve zdrobnělinách, které nikdy předtím neslyšela „Emilečko, Milinko, Eminko“ , a pak konejšivý hlas nějaké paní, který je jí sice povědomý, ale maminčin ani babiččin to určitě není. Na maminku si vzpomene a je jí jasné, že bude hrozně hubovat, a když si uvědomí, že ani v jedné ruce necítí hrubý povrch své lodičky, přijde jí to hrozně líto a mezi těžkými nádechy se dá do pláče. I přes tiché vzlyky a svištění větru zachytí tatínkův ustaraný hlas, její podchlazené tělíčko se celé rozklepe, putuje z jedné náruče do druhé a už se natřásá v rytmu běhu, slyší tatínkův hluboký dech a koutkem oka zahlédnu tu paní z kostela, jak za nimi ustaraně hledí. Ohnivé vlasy má rozcuchané, kabát s rukávy mokrými až po ramena ledabyle rozepnutý, zpod něho jí vykukuje tlustý žlutý svetr a od pasu dolů u ní Emilka zaznamená úkaz u žen dosud nevídaný na nohy se jí lepí promáčené pánské kalhoty nedbale zastrčené do vysokých holínek Překvapivý výjev Emilku doslova uhrane Úplně zapomene na drkotající zuby, které o sebe drhnou, jako když na valše drnčí mokré prádlo, a umíní si, že i ona mustí takové kalhoty vlastnit.

80 7689 000 8

MICHAEL TŘEŠTÍK: HODNĚ JSEM NIKDE Nevěděl jsem, kolik je hodin, ale věděl jsem, že Helenka už dávno spí o patro výš a že bych se jí nedovolal, i kdybych mohl volat, to jsem ale stejně nemohl. Nezbývalo než čekat, až se situace sama nějak zjednoduší. Jak dlouho se zjednodušovala, nevím, protože v čase jsem plaval taky. Pak jsem ale zjistil, že můžu pohybovat prsty obou rukou, a odvodil z toho, že mrtvice to není Protože mě ale nebolelo za hrudní kostí ani za ničím jiným, odvodil jsem, že to není ani infarkt Připadal jsem si trapně Ležím tu jako mrtvola, nemůžu se ani hnout, ani mluvit, a nemám pro to žádnou důstojnou diagnózu. Myslím si, jaký nejsem tvrdý chlápek, a přitom se normálně zhroutím jako úzkostná ztrápenda, když jí dojde prací prášek. Ale dobře mi nebylo. Rozhýbával jsem prsty, pak dlaně a zápěstí, ale než jsem se s tím dostal až k loktům, několikrát jsem ztratil ten původní pocit, že přibližně vím, kdo jsem a kde jsem

ZDROJ: TŘEŠTÍK, MICHAEL HODNĚ JSEM NIKDE

ZDROJ: FAJNOROVÁ, IVANA EMILKA: ŽIVOT LIDEM NAKLÁDÁ, KOLIK UNESOU : ROMÁN V BRNĚ: JOTA, 2022 ISBN 978

OTEVÍRÁME KLUBY PRO DĚTI A MLÁDEŽ

PŘIPRAVILA: MARTINA HRADILOVÁ

Dříve v knihovně fungoval „Klub mladého čtenáře.“ A nejspíš si všichni pod tím názvem umíme představit, co bylo obsahem takového klubu. Později zájem o klub upadal, až zanikl. My v dětském oddělení bychom ale moc rádi na tuto tradici navázali a tím nejenom u mladších dětí podpořili zájem o čtení a literaturu. I proto jsme se rozhodli nabídnout hned dvě alternativy literárního kroužku!

Pro malé čtenáře jsme připravili KLUB KNIHOMOLŮ Ten je určen pro začínající čtenáře, tedy děti 2. - 4. třídy. Oficiální zahájení proběhne v lednu 2023. Přihlásit se můžete na dětském oddělení, na kontaktním telefonu 773 755 613, nebo na emailu detske@knihovna-kyjov.cz. Klub povedou knihovnice z dětského oddělení, účast v KLUBU je zcela zdarma. V ideálním případě by dítě mělo již být registrovaným čtenářem knihovny.

A protože jsme nezdolní optimisté, tak věříme, že i mezi staršími se najdou ještě zapálení milovníci knih a literatury Rádi bychom proto tuto aktivitu nabídli také starší věkové kategorii. K KLUB JE URČEN všem od 14 18 let. Jeho záměrem není jenom čtení a knihy jako takové Zajímat se v něm budeme i o informace ze světa literatury, o psaní a čas od času si na naše setkání pozveme i zajímavého hosta!

Tato setkání budou probíhat po vzájemné domluvě na termínu s účastníky K KLUBU Možnost přihlášení je na stejných kanálech: osobně v dětském oddělení, na kontaktním telefonu 773 755 613 nebo na e-mailu detske@knihovna-kyjov.cz.

I tato setkání povedou knihovnice z dětského oddělení.

ČTENÁŘSKÁ VÝZVA

ČTENÁŘSKOU VÝZVU pravidelně zveřejňuje web DATABÁZE KNIH. Pokud jejich stránky neznáte, mrkněte na ně. Můžete si přečíst také hodnocení ke knihám, zjistíte, který díl k čemu patří, ale najdete tam také tipy na e knihy zdarma a další vychytávky. O čtenářskou výzvu jsme se s vámi podělili už letos a byla zveřejněna i na webu knihovny Protože se blíží konec roku, mohli jsme připravit už přehled bodů, které budou ve ČTENÁŘSKÉ VÝZVĚ pro rok 2023! Společně se na ni tedy můžeme co nejlépe připravit.

A T A B A Z E K N I H

PŘIPRAVILA: MARTINA HRADILOVÁ

Aktuální informace o připravovaných akcích jsou vždy k dispozici na webu a sociálních sítích knihovny. Pokud však nemáte přístup k internetu, nebo nás tam prostě jenom nesledujete, přehled akcí najdete vždy v letáku KAM V KYJOVĚ a KYJOVSKÝCH NOVINÁCH. Pro individuální připomínky, dotazy na kurzy nebo pro domluvení akce, můžete využít veškeré naše kontakty.

KONTAKTY:

Mgr. Michaela Moudrá, ředitelka knihovny, kurzy kreslení tel.: 603 447 852 e-mail: reditelka@knihovna-kyjov.cz

ODDĚLENÍ PRO DOSPĚLÉ:

Služby MVS, akvizice, klub čtenářů pro dospělé tel.: 773 755 612 e-mail: dospele@knihovna-kyjov.cz

ODDĚLENÍ PRO DĚTI A MLÁDEŽ:

Besedy pro MŠ, ZŠ, SŠ a SOU, kluby čtenářů pro děti a mládež, VU3V tel: 776 755 613 e mail: detske@knihovna kyjov.cz

PROPAGACE

Martina Hradilová tel. 773 755 613 e-mail: propagace@knihovna-kyjov.cz

énnec ,yrad éretk ilseniřp

,ailegnave éretk ylivítšvan ešížeJ ectárk op ohej ínezoran v ěmélteB a ylseniřp um :yrad ,otalz oldidak a uhrym muilegnavE ejuňimzen hcijej ,tečop otseřp aništěv hcíndapáz hcýksnaťseřk ímez ěnčidart ,aladálkopdeřp ež ilyb ,iřt an ědalkáz ,ínezrvt ež ilseniřp iřt yrad hcijeJ ínečanzo az elárk v hcíšjědzop hcýksnaťseřk hcesips ej ěnbodopědvarp ékat onejops s mezakdo ěvárp an

ínešeŘ a íněnlpod :ykrěmsimso icrduM z ,udohcýV ěnčidart ěnseřpen ínavočanzo okaj iřT ,évolárk uosj yvatsop z