Page 1

květen 2013

„Vážení, vy nebudete mít důchod 15 tisíc korun, ale sedm a půl tisíce korun!”


Naučte se obchodovat na kapitálových trzích!

Předplaťte si

A my vám k tomu dáme VIP magazín Make Money zdarma!

Make Money

Časopis Make Money Light, který právě čtete, je zkrácenou verzí výpravného měsíčníku Make Money. Make Money stojí 150 korun, ovšem obsahuje mnohonásobně větší porci článků a informací.

Využijte naší nabídky právě teď!

V jeho aktuálním čísle mimo jiné najdete: dá si růst přestávku? Penzijní společnosti a jejich nabídka

1

Květen �0�� č. 5

Otevřete-li si demo účet u jednoho z našich partnerů čili u společností Tradefort, InstaForex Group, City Credit Capital nebo FxPro Group, získáte zdarma jedno číslo Make Money. Exkluzivní magazín nabízí praktické informace o kapitálových trzích, které pak určitě využijete v dalším obchodování.

Proč roste index Dow Jones Dividendové fondy korporátních dluhopisů „Nevěřte tomu, že se o vás na stará kolena postará stát nebo nějaká penzijní společnost. Sami musíte usilovat o co největší finanční soběstačnost.”

ETF a spoření O komoditním supercyklu

150 Kþ �,�0 �

Devět investičních tipů Výhled pro CME Duben 2013 č. �

2

Když zjistíte, že vám demo účet vydělal fiktivní peníze, můžete si u čtyřech výše uvedených firem otevřít skutečný investiční účet. A jestliže tak učiníte, získáte od vydavatelství Financial Media Group dvě čísla magazínu Make Money z archivu zdarma.

Březen 2013 č. �

Jak si stojí euro Cena zlata padá dolů „Spekulace se stává smrtelná v tom okamžiku, kdy ji začnete brát smrtelně vážně.“

150 Kþ 6,90 €

V příštím čísle Make Money se zaměříme na výhody a nevýhody národních měn ve srovnání s jednotnou měnou euro a také na možnosti, jež obchodníkům a investorům nabízí trh Forex.

Březen 2013 č. �

3

Únor 2013 č.�

Jste-li však rozhodnuti rovnou investovat, pak by vám neměla uniknout naše nabídka. Budete-li totiž přes naše obchodní partnery, společnosti Tradefort, InstaForex Group, City Credit Capital či FxPro Group, investovat více než 5 000 USD, získáte od vydavatelství Financial Media Group předplatné časopisu Make Money na rok zdarma!

Duben 2013 č. �

Květe

n �0�� č. 5

„Spekulace se stává v tom okam „Nevěřtsmrte e tom lná žiku, postará kdy ji u, že se o vás začne te brát smrte stát neb „Houština českých akcií lněi vážněo.“nějaká penna stará kolena Sam musíte zijní spol není tak hustá, aby se usil finančn ovat o co nejv ečnost. v ní někdo ztratil.” í sobě ětší „Wall Street je jediné místo, kam jezdí lidé v Rolls Roycech, aby si nechali poradit od lidí, kteří jezdí metrem.”

150 Kþ 6,90 €

150 Kþ 6,90 €

stačnost

.”

Měsíčník Make Money, ISSN – 1805-6172 vydává společnost Financial Media Group, s. r. o. Registrace č. MK ČR E 20860. Jakékoli přetiskování, šíření či využívání obsahu nebo jeho částí bez povolení vydavatele je přísně zakázáno.

150 Kþ �,�0 �

150 Kč

Ředitel vydavatelství: Oleg Chalkin Šéfredaktor: Daniel Tácha Redakce: Petr Hájek, Michal Bečvář Grafika: Elena Volkova Předplatné: www.fmg.as, predplatne@fmg.as

Postup, jak si otevřít demo a reálný účet u našich partnerů, zjistíte na našich internetových stránkách na adrese: www.quote.cz/akce

Oleg Chalkin

Bilion je kapkou v moři

„Houština českých akcií není tak hustá, aby se v ní někdo ztratil.”

150 Kþ 6,90 €

Vážení čtenáři, vůbec poprvé byly státní penze zavedeny u pruských státních úředníků v roce 1825. O  více než šest desítek let později se systém státního penzijního zabezpečení prosadil v celém Německu (1889), poté ve Velké Británii (1908) a ve Francii (1910). Státní starobní důchody tedy žádnou novinkou nejsou, avšak novinkou není ani skutečnost, že byly, jsou a zcela jistě i v budoucnu budou mnohokrát reformovány. A reformovány jsou důchody vždy, když se blíží problémy. Stejně jako teď. Nynější hlavní potíž spočívá v tom, že „stárnoucí“ země již nyní vědí, že v budoucnu nebudou moci svým seniorům vyplácet důchody v takové výši jako dosud. Že jim nebudou moci v takové míře a takové kvalitě zajišťovat zdravotní a sociální péči. Stagnuje Evropa, stagnuje Japonsko, s ekonomickými problémy i demografickým vývojem v neprospěch solidních důchodů válčí i Spojené státy nebo Rusko. Co nás čeká? Nejpesimističtější scénáře hovoří o tom, že problém se zaopatřením seniorů vyvrcholí v roce 2050. A problém to bude prý tak velký, že světu přinese další globální finanční krizi. Jestli si někdo říká, že rok 2050 je daleko, a že se tedy nic neděje, má pravdu, avšak jen potud, pokud si nepřipustí, že rostoucí počet seniorů, stejně jako například rostoucí počet nezaměstnané evropské mládeže, které navíc co do počtu přibývá pouze na úřadech práce, nejde jaksi dohromady s fungujícími penzijními systémy. A na to, co z toho vzejde, raději nemyslet.

Inzerce: reklama@fmg.as Adresa redakce: Financial Media Group, Office Park Nové Butovice, budova A, Bucharova 1281/2, Praha 13, 158 00; e-mail: info@fmg.as, tel.: 240 201 199. Všechny informace poskytované časopisem Make Money jsou určeny výhradně ke studijním účelům a neslouží coby konkrétní investiční či obchodní doporučení. Vydavatel ani autoři textů nejsou registrovanými brokery, investičními poradci či makléři. Jsou-li na stránkách zmiňovány konkrétní finanční produkty nebo akcie, vždy a pouze za účelem studia. Vydavatel ani jeho redakce nenesou zodpovědnost za konkrétní investiční rozhodnutí časopisu.

Co se týče důchodů, český stát má křivou dáseň. Nepočítá, utrácí. Je neurvalý, což stvrzuje zákonem. A politici tomu jen přihlížejí. Každý pracující člověk v České republice odevzdá měsíc co měsíc 28 procent na sociálním pojištění ze své hrubé mzdy. A přesto se státu na důchodovém účtu nedaří hospodařit s nulou. Naopak je každý rok ve ztrátě v řádu desítek miliard korun. Lidé totiž mají čí dál méně dětí, zato penzistů trvale přibývá. Za této situace vláda přichází s nutnou, avšak jen takzvanou důchodovou reformou. To, co v ní nabízí, je ponižující. Lidem umožňuje vzít si ze svého 28procentního sociálního pojištění tři procenta a ta si spořit sami. To proto, aby nebyli ve stáří odkázáni jen na státní penzi. Jenže ona ubohá tři procenta nejsou zdaleka všechno. Jejich vyvedení vláda podmínila povinným odvodem ze mzdy ve výši dvou procent. Aby nás prý motivovala… Pravým důvodem však je skutečnost, že z pouhých tří procent toho člověk moc nenaspoří. To dokazují zahraniční zkušenosti, kde nejenže lidé neodvádějí tolik, ale také si mohou z odvedeného vzít mnohem více zpět. Vrcholem tuzemské drzosti je pak rozhodnutí, podle kterého stát každému zodpovědně spořícímu občanu České republiky o něco státní penzi poníží. Daniel Tácha

Co si myslíte o výši odvodů a servisu, který nám stát nejen v případě důchodů poskytuje, napište na stránku finančního serveru www.quote.cz/diskuze nebo www.facebook.com/quotecz.


4

Květen 2013

Co si myslíte o procentním nastavení druhého pilíře důchodového systému?

Pavel Jirák

Tomáš Matoušek

předseda představenstva ,

Penzijní společnost

KB

Vláda při stanovování parametrů II. pilíře vycházela ze zkušeností z provedených reforem v ostatních zemích střední a východní Evropy. Vyvedení tří procent tolik neoslabuje první pilíř, a proto, aby naspořená částka byla významnějším zdrojem zajištění na penzi, musejí účastníci přidat dvě procenta z hrubé mzdy. Toto nastavení považuji za rozumný kompromis. Povinnost přispívat k vyvedeným třem procentům vlastními dvěma procenty z hrubé mzdy považuji za důležitý motivační faktor ke zvýšení odpovědnosti občanů. Při současném stavu veřejných financí a vzhledem k demografickému vývoji je zřejmé, že jen ze státní penze nebude možné v dlouhodobém horizontu zajistit důstojné stáří. Stát dává možnost občanům snížit odvody do státního rozpočtu a spořit na vlastním účtu, ale na druhou stranu požaduje odpovědné spoření také z vlastních prostředků. V tomto ohledu je toto pravidlo podle mého názoru férové.

generální ředitel

Penzijní společnosti České pojišťovny

?

Richard Siuda člen představenstva a ředitel prodeje

Co si myslím o povinnosti, že si lidé musejí sami z vlastní kapsy dávat ke třem procentům ještě procenta dvě? Za ta dvě procenta z hrubého příjmu získá každý od státu tři procenta ze sociálního pojištění. Což je něco jako státní příspěvek. Ke každé vložené tisícovce stát tedy střadateli přidá 1 500 korun. A nebýt druhého pilíře, ona tři procenta by lidé jinak vlastně nikdy neuviděli. Zmizely by v „černé díře“ současných důchodů. Podle mého je tedy rozhodně lepší, když je v rámci druhého pilíře může mít každý pěkně pod kontrolou na svém účtu. Na námitku, že ta dvě procenta z hrubé mzdy jsou příliš velká ztráta, lze říci, že je to srážka z hrubé mzdy, která po vyčíslení v podobě čistého příjmu dosahuje v průměru položky, za kterou si pořídíte sotva pět krabiček cigaret měsíčně.

Aleš Poklop generální ředitel a předseda představenstva společnosti

Česká spořitelna, penzijní

společnost

Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že příliš velké opt-outy bez vlastních příspěvků klientů vedou vlády ke snižování sazby opt-outů, aby mohly sanovat schodky státních rozpočtů, anebo nutí klienty, aby se vrátili do průběžného systému. To však v důsledku poškozuje jak důchodový systém, tak klienty ve druhém pilíři, a v dlouhodobém horizontu dokonce i onen státní rozpočet. Z tohoto pohledu se zdá sazba tři plus dva přiměřená, byť bychom my i naši klienti uvítali, kdyby v budoucnu sazba rostla, aby si klienti mohli na svůj důchodový účet vyvést více peněz a snížit tak svou závislost na státu. Za nedostatek českého druhého pilíře nepokládám sazbu opt-outu, ale to, že není od určitě věkové hranice povinný, jako je to například na Slovensku.

Conseq Investment Management

Je to zcela jistě velmi opatrný začátek procesu, který by měl vést k postupně větší nezávislosti občana na státu v době důchodu. Srovnáme-li, že zatímco my máme možnost vyvést tři procentní body z celkem odváděných 28 procent, na Slovensku to bylo 9 z 18 (po úpravě čtyři z 18), v Polsku sedm z 19 (po úpravě dva z 19) a v Maďarsku osm z 33 procent, potom je jasné, že je to u nás velmi opatrné nastavení a jen malinký krůček k posílení soukromého zabezpečení na stáří. Myslím si, že je správné, aby si lidé sami z vlastní kapsy dávali ke třem procentům ještě procenta dvě. Podporuje to zodpovědnost lidí za výběr penzijní společnosti a spořicí strategie. I když to fakticky znamená zvýšení zdanění, které se ovšem hned neutratí, naopak se v důchodovém věku formou penze vrátí.

5

Make Money light

Penzijní společnosti

Státní systém

(vzniklé z penzijních fondů)

II. pilíř

I. pilíř

Průběžný systém

financovaný z 28 % sociálního pojištění

III. pilíř

Dobrovolný fondový pilíř

Dobrovolné penzijní spoření se státním příspěvkem

s parametrickými úpravami (navyšování věku odchodu do důchodu)

různé investiční strategie, vstup do 35 let věku, 3 % pojistného + 2 % hrubé mzdy

nové účastnické fondy, oddělení majetku, různé investiční strategie + smlouvy za stavajicích podmínek

28/25 % pojistného

3% pojistného +2% hrubé mzdy

státní příspěvek

Marcela Suchánková obchodní ředitelka , ČSOB Penzijní společnost Druhý pilíř je nastaven racionálně. Účastníci druhého pilíře totiž odevzdají v konečném důsledku méně státu, ale důchod budou mít vyšší než v případě, kdy by se spoléhali jen na státní penzi. Narážím na skutečnost, že na důchody se odvádí 28 % hrubé mzdy, ale ve druhém pilíři to bude jen 25 %. Zbylá tři procenta půjdou do vybraného důchodového fondu v rámci druhého pilíře a další dvě procenta lidé přidají ze svého. Zároveň je nutné si uvědomit, že by člověk neměl nikdy sázet všechno na jednu kartu. Druhý pilíř není samospasitelný. Každý z nás by si měl vytvořit pokud možno co nejširší portfolio spořicích produktů, kde vedle penzijního připojištění bude i stavební spoření, životní pojištění, spořicí účet a podílové fondy. Smysl dávají například i investice do nemovitostí.

Tomáš Kofroň tiskový mluvčí

Václav Bálek tiskový mluvčí

Allianz, penzijní

společnosti

Přestože to tak podle mediálního obrazu nevypadá, spousta klientů v pohovorech o druhém pilíři přiznává, že by uvítali vyšší poměr prostředků, které by si spořili na svém účtu na úkor prvního pilíře. Myslíme si, že vyšší procento by mnohem více motivovalo lidi, aby se zapojili do důchodového spoření. Zatím se jej však účastní pouze ti, kteří chtějí mít své finance pod kontrolou, chtějí se spoléhat sami na sebe, nikoliv natahovat ruku a čekat na milodary z vrtošivé státní pokladny. A i s těmi dvěma procenty je druhý pilíř produktem, který je momentálně nejspíše vůbec nejvýhodnějším investičním nástrojem na trhu. Ke každé vaší jedné koruně přidá stát korunu padesát a další řádově desetníky přidá správce fondu, který navíc musí dle zákona hospodařit s minimálními náklady.

R aiffeisenbank, penzijní společnosti

Samozřejmě víme, že nastavení druhého pilíře by mělo a mohlo být pro klienty výhodnější. Mohlo být výhodnější třeba podle slovenského modelu, tam si lidé mohou ze svého pojistného odvodu vyvést čtyři procenta na spoření na stáří. Zároveň je však nutné dodat, že reforma nutná byla a je. Takže i současná podoba druhého pilíře je lepší, než kdyby vůbec žádný neexistoval. O nastavení systému je však v tuto chvíli zbytečné spekulovat, pracujeme s tím, co máme, a věříme, že si i takto nastavený druhý pilíř najde dostatek klientů, kteří nechtějí v budoucnu spoléhat na stát a chtějí si zajistit spokojené stáří. I když, a to je pravda, hlavní překážkou pro klienty je stále neinformovanost o druhém pilíři.


6

Květen 2013

Výše státních důchodů bude zoufalá! Stane se tomu letos 1. července. Od toho dne nebudou moci občané České republiky starší 35 let vstoupit do druhého pilíře takzvané důchodové reformy. Přijdou tak o možnost vyvádět si měsíc co měsíc na svůj vlastní spořicí účet tři procenta z jinak zcela povinného měsíčního odvodu sociálního pojištění z mezd. Odvodu, který patří k nejvyšším v Evropě. Činí 28 procent.

7

Make Money light

„Je to hodně zjednodušené vyjádření, ale ano. Kdo si bude chtít ve druhém pilíři spořit na stáří, dochází k přesměrování části jeho prostředků od státu na jeho vlastní účet. To je obrovský rozdíl. Je to úplně něco jiného než anonymní povinné sociální odvody, které musí každý platit a které se rozplynou každý rok, a jediné, co o nich lidé vědí, je to, že jsou hned vyplaceny na dávkách od státu,“ vysvětluje Tomáš Machanec, ředitel Odboru sociálního pojištění Ministerstva práce a sociálních věcí. Ona povinnost přidávat ke „státním“ třem procentům dvě procenta ze svého platu není nevybíravým tlakem státu ani nějakým motivačním prvkem v zájmu vzdělávání občanů. Je to nutná z nouze ctnost, protože podle všech propočtů se spoření na penzi vyplácí u čtyř, pěti a více procent, nikoli u tří, které občanům nabídla vláda.

Lidé starší 35 let se přitom musejí rozhodnout nyní. Do prvního července. I oni by nabízenou příležitost měli dobře zvážit, a to zejména, je-li jejich měsíční příjem nad 20 tisíc korun. V tom případě jsou i jejich vyhlídky na celoživotní spoření prostřednictvím druhého pilíře zajímavé. Neudělají-li to, ona tři procenta, která si v rámci II. pilíře mohou ukládat na svém účtu, budou totiž i nadále odvádět státu, přičemž ten jim dá na stáří jen almužnu v podobě několika tisícovek starobního důchodu. Možnost mají však pouze nyní, protože podle Tomáše Machance neexistuje důvod, aby lidé starší 35 let měli tuto možnost otevřenou stále. „I tito lidé by samozřejmě měli spořit na stáří, přestože od státu vzhledem k systému dostanou ještě tak nějak solidní starobní důchod. Ti, co přijdou po nich, však s touto variantou počítat nemohou,“ říká.

Důchodová reforma a zejména její druhý pilíř je aktuálně cílen hlavně na mladé lidi, protože ti budou potřebovat naspořené peníze k důchodu nejvíce. Starší spoluobčany bude stát podporovat v důchodu více, proto příležitost zapojit se mají omezenou. „Mladší lidé, když do té reformy vstoupí, tak nebudou mít ani s dodatečnými úsporami větší důchod než ti starší, oni budou s pomocí té reformy mít podobný důchod jako nynější starší občané, protože jinak a bez reformy by jej měli podstatně nižší,“ tvrdí Machanec. Nějaká výhoda mladší generaci se tak druhým pilířem, jak upozorňuje Tomáš Machanec, nepřidává, je jí pouze nabízena šance nebýt ve stáří odkázána jen a jen na státem vyplácený starobní důchod. Na sedm či osm tisíc korun v dnešních cenách.

Autor: Daniel Tácha

Chvíle, kdy vláda České republiky, ať už jakákoli, občanům nebere, ale dává, jsou stále vzácnější. A patří k nim i letošní rok, kdy byla zavedena takzvaná důchodová reforma, která ve svém prvním kroku není ničím jiným než jen velmi kosmetickou parametrickou úpravou průběžného důchodového systému, z něhož jsou a i v budoucích letech budou vypláceny státní penze – starobní důchody. Důchodová reforma však není pouze a jen těžko uchopitelnou úpravou jakýchsi parametrů průběžného systému, naopak se v jejím rámci český stát vůbec poprvé vzdává části svých příjmů od svých občanů ve prospěch svých občanů. Dává jim příležitost spoluodpovědnosti za budoucí příjem peněz v penzi. Nabízí jim možnost spořit si po celý život na stáří prostřednictvím státem nastaveného a regulovaného systému. V tomto ohledu však panuje pouze jediná jistota. Nebude to trvat dlouho a výše státních penzí se propadne o desítky procent. Již nyní by ekonomicky aktivní lidé do 40 let měli vědět, že průměrná výše státních penzí, státem vyplácených starobních důchodů, se v momentu, kdy oni půjdou do důchodu, bude pohybovat od sedmi do osmi a půl tisíce korun. A to je míněno v dnešních cenách. Stručně řečeno, dobře už bylo.

Druhý pilíř V případě důchodové reformy je nejnovější a nyní nejdůležitější takzvaný druhý pilíř. Není ničím jiným než předem domluvenou formou spoření prostřednictvím osobního přispění poplatníků a vyvedení tří procent ze státního účtu na jejich účty. Přesněji z platby sociálního pojistného z hrubé mzdy, kterou v této zemi odevzdává státu měsíc co měsíc každý pracující. To jsou ta tři procenta z pojistného, o kterých se mluví, že si je nyní každý může vzít ze svého odvodu zpět. Nedat je státu. Ale aby to mohl udělat, musí si k nim přidat ještě dvě procenta ze své hrubé mzdy. Odeslat je na svůj spořicí účet. Kdo se pro tento postup rozhodne, bude tak spořit pět procent měsíčně ze své mzdy. A takto střádat by měl celý život. V tuto chvíli má proto každý na výběr, zda bude i nadále posílat měsíc co měsíc na účet státu 28 procent své mzdy, nebo jen 25 procent: Zda k oněm třem procentům rozdílu přidá dvě procenta ze svého platu a těch celkových pět procent si na svém soukromém účtu u penzijní společnosti bude na stáří spořit. Tři plus dvě procenta, celkem pět procent, to jsou čísla, do nichž se soustředí ta nemnohá reklamní sdělení penzijních společností, kterým stát nastavením druhého

Druhý pilíř není pro všechny pilíře umožnil podílet se více na domácím důchodovém systému. Třetí pilíř, což je klasické penzijní připojištění, jehož u nás využívá již pět milionů lidí, přitom tyto společnosti nabízejí již mnoho let.

Doplňkový příjem Účast ve druhém pilíři důchodové reformy nikoho zazobaným milionářem na stará kolena neudělá, to je třeba si uvědomit. Na druhou stranu však účast ve druhém pilíři je možností, jak dorovnat vlastní nízký státní důchod. Jestliže ten bude činit oněch již zmíněných sedm tisíc korun, naspořené peníze z druhého pilíře jej mohou dorovnat na devět, deset, jedenáct tisíc korun. Avšak jen za dvou podmínek. Tou hlavní je, aby se člověk zavázal k celoživotnímu spoření na stáří. Druhá podmínka stanovuje, že střadatel v druhém pilíři musí každý měsíc na svůj spořicí účet u některé z penzijních společností uložit již zmíněná dvě procenta ze své mzdy. Z vlastní kapsy. Aby se na onom spoření také sám podílel. Zaváže-li se k tomu, stát mu po dobu jeho aktivního věku sníží měsíční sociální pojistné z 28 na 25 procent a ona tři chybějící procenta mu převede na osobní spořicí účet u penzijní společnosti.

Možnost spořit si na důchod potřebují podle Tomáše Machance zejména mladší lidé, protože tomu, komu je teď například 50 let, tomu stát jakžtakž vyplatí ještě jakžtakž solidní výši starobního důchodu. To jest devět, deset tisíc korun nebo oněch dnes průměrných jedenáct tisíc korun důchodu. To se však již mladších lidí netýká. Jak již bylo řečeno, například dnešní třicátníci a čtyřicátníci musejí, a nejen podle Machance, počítat třeba i se sedmitisícovou výší státního starobního důchodu, a to v dnešních cenách. „Druhý pilíř nabízí lidem, jejichž starobní důchod bude vzhledem k vývoji státních financí a demografickému vývoji v budoucnu velmi nízký, aby si na důchod spořili sami. A to v rámci státem daných pravidel,“ vysvětluje Tomáš Machanec. Jsou tu však podle něho i jistá omezení. Lidé starší 35 let se musejí pro vstup do druhého pilíře rozhodnout nejpozději do 1. července letošního roku. Mladší ročníky mohou do druhého pilíře vstoupit nejpozději v tom roce, kdy dosáhnou věku 35 let. „Vzhledem k cíli naspořit na svou penzi co nejvíce to u nich však neznamená důvod pro zbytečné odkládání vstupu do druhého pilíře až na 35. rok věku,“ říká Machanec.

Výše úspor obyvatelstva v tisících eur podle států

Lucembursko Kypr Belgie Rakousko Velká Británie Nizozemsko Německo Irsko Dánsko Malta Francie Švédsko Španělsko Finsko Itálie Portugalsko Řecko Slovinsko Česká republika Slovensko Estonsko Polsko Litva Maďarsko Bulharsko Litva Rumunsko

88,0 35,6 26,6 26,4 24,3 22,8 22,1 20,2 20,1 18,8 18,1 16,0 16,0 15,3 15,0 12,5 12,0 7,4 7,0 4,9 3,6 3,4 2,8 2,8 2,5 2,1 1,3 0

10

Zdroj: EBC, Eurostat

20

30

40

50

60

70

80

90

100


8

Květen 2013

9

Make Money light

PR ČLÁNEK

Počty seniorů rostou, počty pracujících nikoli I když společnost Conseq Investment Management svým klientům možnost spořit si na důchod ve druhém pilíři nenabízí, její reklamy na takzvaný třetí pilíř, penzijní připojištění, v podobě kreslených vtipů Vladimíra Jiránka jsou u nás asi vůbec těmi nejviditelnějšími informacemi o důchodové reformě jako takové. A to je smutné… Podle Richarda Siudy z představenstva společnosti Conseq je zavedení druhého pilíře velmi opatrný začátek procesu, který by měl vést k postupně větší nezávislosti občana na státu v době důchodu. Zároveň Siuda shrnuje zkušenosti s reklamní kampaní pro třetí pilíř, kterou společnost Conseq rozjela. „Lidé jsou na jakoukoli zmínku o penzijní reformě alergičtí. Nemají chuť o této věci přemýšlet, natož pak učinit nějaký aktivní krok,“ říká. Roli podle Richarda Siudy sehrává i negativní kampaň vedená dnešní opozicí na adresu důchodové reformy. Vláda kampaň opozice zatím nedokázala nijak přebít. „Nebo jinak. V podstatně se o to ani nepokusila,“ myslí si Suida. Stejně to vidí i Tomáš Kofroň, mluvčí penzijní společnosti Raiffeisenbank. Je přesvědčen o tom, že hlavní překážkou lidí v soustředění se na možnost zúčastnit se druhého pilíře je stále jejich neinformovanost. „Každý by si měl zodpovědět otázku, jestli si myslí, že se o něho stát, až bude starý, postará. Přitom existuje reálný předpoklad, potvrzený mnoha studiemi, že na důchody v budoucnu stát nebude mít peníze, a důchody tak budou výrazně nižší, než jsou dnes. Proto si myslíme, že důchodová reforma je nutná a druhý pilíř je správným krokem,“ říká Kofroň, podle kterého je druhý pilíř bez ohledu na výši příjmů či věk vhodný pro každého, kdo se na stát v budoucnu spoléhat nechce. A o tom, že spolehnout se na stát je scestné, hovoří jak státní hospodaření, které jde od desíti k pěti, tak zejména demografický vývoj společnosti.

Demografický vývoj Průběžný systém státních důchodů, první pilíř, je v České republice uplatňován zhruba od roku 1950. Avšak od té doby se radikálně změnilo věkové rozložení společnosti. Nerodí se tolik dětí a lidé se dožívají vyššího věku. Proto roste počet příjemců penzí, ale nestoupá počet ekonomicky aktivních lidí, kteří prostřednictvím svých sociálních odvodů ze mzdy financují výplatu starobních důchodů prostřednictvím průběžného systému. Těchto poplatníků je necelých pět milionů. A rozděluje-li stát stále stejný objem příjmů od ekonomicky aktivních lidí mezi stále více a více příjemců penzí, odrazí se to v částce, která připadne na každého z příjemců. Například v roce 1985 jsme v českých zemích měli jeden a půl milionu důchodců a šest milionů výdělečně činných lidí. Čtyři výdělečně činní lidé tak zjednodušeně řečeno přispívali na jednu penzi. Dnes však máme již 2,3 milionu důchodců a půl milionu invalidních důchodců, což je celkem 2,8 milionu lidí. Avšak do průběžného systému přispívá opět jen těch necelých pět milionů plátců. Na jednu penzi je tak dnes třeba dvou ekonomicky aktivních lidí. Podle demografických prognóz budou v naší společnosti za 40 let skoro čtyři miliony důchodců, ale plátců pojistného bude ještě méně než těch pět milionů. Na jednu penzi tak bude v podstatě přispívat jen jeden výdělečně činný občan. To samozřejmě ještě prohloubí ztrátu státu na důchodovém účtu, která již loni činila 50 miliard korun. Stát na sociálním pojistném vybral přibližně 310 miliard korun, ale na důchodech jich vyplatil 360 miliard.

Podle Tomáše Machance, ředitele Odboru sociálního pojištění Ministerstva práce a sociálních věcí, je přitom demografický vývoj a s ním spojený zvětšující se rozdíl v příjmech a výdajích státu na výplatu starobních důchodů jednou z nemnohých jistot, na kterou se můžeme spolehnout. „Jakmile nějaká země dosáhne solidní životní úrovně, tak porodnost rychle klesá a doba dožití se prodlužuje. Což platí i pro Českou republiku. A teď je jen otázka, jak trend stárnutí společnosti bude rychlý,“ říká Machanec. Podotýká, že tento trend nezvrátí ani nějaká masivní imigrace lidí z jiných zemí do republiky. Zkušenosti s přistěhovalectvím totiž prokazatelně dokládají, že noví občané se přizpůsobují i novému prostředí. Když do bohatší společnosti přicházejí rodiny, které mají hodně dětí, v novém prostředí se chovají úplně stejně jako rodiny, které se v něm již zabydlely. Mají dětí málo. „Státní důchody ve výši, jak je známe dnes, za těch 30 let už nebudou existovat. To už prostě nepůjde. Proto lidé nyní dostávají možnost spořit ve druhém a třetím kapitálovém pilíři, protože v nich si mohou vytvořit finanční rezervu na stáří,“ říká Machanec a dodává, že když lidé vytvoření finanční rezervy na stáří podcení, mohou počítat s důchodem ve výši sedmi či osmi tisíc korun v dnešních cenách a s existenčními problémy. Avšak budou-li za těch 30 let mít všichni menší důchod od státu, ale zároveň také své úspory, společnost bude podle Machance spokojenější. „Již nyní jsme v jiných zemích mohli vidět i jednorázová snížení výše starobních důchodů o 20 a více procent,“ uzavírá.

Češi stále častěji řeší finance na internetu Chytrý Honza: finance rychle, levně, online Jiří Paták je jedním ze zakladatelů portálu Chytrý Honza, který současně také řídí. Portál Chytrý Honza nabízí rychlé a objektivní srovnání finančních produktů a služeb mnoha desítek finančních institucí působících v České republice. Široký výběr, možnost přizpůsobit si produkt na míru, čas na rozmyšlení při rozhodování a zároveň jeho úspora dělají z Chytrého Honzy skutečně platného partnera při řešení osobních financí. Chytrý Honza zájemcům srovná všechny dostupné produkty online, aby si mohli vybrat ten nejvhod-

nější – od hypotéky, přes pojištění a tarify mobilních operátorů až po dodavatele energií. V nabídce je také řada investičních produktů. Veškeré nabízené produkty se neustále obměňují a reflektují aktuální situaci na trhu. Současně reagují i speciální nabídky Honzových obchodních partnerů. Od svého vzniku v roce 2009 již Chytrý Honza získal téměř 200 000 spokojených zákazníků. Ti si aktuálně mohou vybírat z celkem 19 produktů ve více než 1 900 variantách. Zakladateli portálu jsou Jiří Paták a Jakub Havrlant.

Finanční trh „jde online“. Co to s sebou přináší? Minulý rok byl pro český finanční trh zlomový. Víc než kdykoli předtím se ukázalo, jak velký vliv mají nové technologie na trh s finančními službami a jak je pro finanční instituce důležité „nezaspat dobu“, pokud chtějí udržet kontakt s klienty. Jen u nás v Chytrém Honzovi jsme zaznamenali obrovský nárůst návštěvnosti našich stránek, a to o celých 72 % na cca 300 000 návštěv měsíčně. S tím jde ruku v ruce samozřejmě i zvýšení poptávek – těch úspěšně vyřízených je nyní kolem 20 000 měsíčně. Není divu, že čím dál víc bank, pojišťoven a zprostředkovatelů zjišťuje, že není možné online trh ignorovat a chtít, aby si klienti nadále chodili všechno vyřizovat na pobočku. Náš portál proto neustále navazuje spolupráci s dalšími partnery, kteří mají zájem profilovat se na online trhu. Výhledově by podle různých nezávislých odborných studií měl online trh s finančními službami do

roku 2015 obsadit 45 % z celého trhu. Už nyní v souvislosti s úbytkem práce v offline sektoru přechází mnoho odborníků z „kamenných“ poboček do online firem, jako je právě Chytrý Honza. I investovat můžete pohodlně online – odkudkoli Nemusíte být odborník přes investice, abyste si mohli troufnout investovat online. K dispozici totiž obvykle máte buď investičního poradce na telefonu – nebo, třeba v případě obchodování na měnovém trhu, si lze vše vyzkoušet zdarma s virtuálním účtem a za podpory různých seminářů o investování. Navíc není potřeba disponovat kdovíjakými částkami. Třeba do zlata je možné investovat už od 500 Kč měsíčně. Nově bude v nejbližší době ve spolupráci se Saxo Bank Chytrý Honza nabízet službu brokera, takže naši klienti budou moci přes nás sami investovat na světových burzách.


10

Květen 2013

V hospůdce páté cenové skupiny Vyjádření politiků v následujícím textu nečekejte. Vzhledem k jejich trvale neuspokojivým výkonům nemá smysl jejich doposud jen hašteřivým slovům věnovat jakoukoli pozornost.

O

začátku roku, kdy začala platit takzvaná důchodová reforma, v jejímž rámci dostali lidé možnost vyvést si tři procenta z 28% výše odvodu na sociálním pojištění na vlastní účet u penzijní společnosti a tyto tři procenta si doplňovat dvěma procenty z platu, vstoupilo do druhého pilíře něco málo přes 20 tisíc lidí. Při vší úctě k závažnosti problému budoucích státních penzí rovnajících se almužně pro chudé je to velmi slabý výsledek. Lidé přitom často nevědí, že změnami prošlo i klasické penzijní připojištění se státním příspěvkem, třetí pilíř, kterého nyní u nás využívá asi pět milionů lidí. Například byly odděleny finance penzijních společností od naspořených financí klientů. Výrazně byly zlevněny i poplatky za správu úspor a lidé dostali možnost vybrat si z několika investičních strategií v rámci nabízených čtyř typů penzijních fondů penzijními společnostmi. Dostali možnost, aby s ohledem na zvolený typ rizika zhodnocovali své naspořené peníze prostřednictvím správců penzijních společností na kapitálových trzích. A opět, jako by to nikoho nezajímalo! „Je to především o tom, že lidé nemají jistotu ze strany politické reprezentace. Mnozí předjímají, že vyhraje levice a že ta zruší druhý pilíř a možná vůbec vše z důchodové reformy. Splnění prvního předpokladu se dozvíme po volbách. Druhý předpoklad je však mylný. I v zemích, jimiž kritici reformy operují a ve kterých levice takzvaně okleštila druhý pilíř, se zase nic tak dramatického nestalo. Na Slovensku i po Ficově zásahu drtivá většina lidí zůstala ve druhém pilíři a pokračuje ve spoření. O peníze tak v žádném případě nepřišla,“ vysvětluje Václav Bálek, mluvčí penzijní společnosti Allianz.

To samé, jen jinými slovy, říká Tomáš Kofroň, mluvčí společnosti Raiffeisenbank, penzijní společnost. „I když se nám to může zdát neuvěřitelné, je velká část obyvatel České republiky důchodovou reformou stále nepolíbena. Nedostává se jí takřka žádných informací o druhém pilíři. Přitom právě teď je důležitá maximální osvěta. Vysvětlení důvodů reformy a představení všech jejich výhod. Nikoli výroky opozičních poslanců o tom, že druhý pilíř, jakmile se ujmou vlády, hned zruší. Toto lidi odrazuje.“ Pavel Jirák, předseda představenstva penzijní společnosti Komerční banky,

3%

říká: „Ačkoli vláda nepodpořila start penzijní reformy žádnou informační kampaní, věřím, že publicita tohoto tématu přispěla k velké osvětě mezi občany České republiky. Jen málokdo si dnes neuvědomuje důležitost vytváření vlastních úspor a rezerv na dobu důchodového věku.“ Jirák tak vyjadřuje přesvědčení prakticky všech autorit, s nimiž Make Money o důchodové reformě mluvil: „Osobně jsem přesvědčen, že ke zrušení II. pilíře nedojde. Jakákoli hrozba znárodnění úspor je nemyslitelná a protiústavní. A i kdyby ke zrušení – čistě hypoteticky – došlo, účastníci II. pilíře by v žádném

6 % NIKDE

SPOŘENÍ V II. PILÍŘI

6%

INVESTICE DO KOMODIT, MĚN APOD.

7%

INVESTICE DO PODÍLOVÝCH FONDŮ

31 %

PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ

8%

TERMÍNOVANÉ VKLADY

9%

11 %

STAVEBNÍ SPOŘENÍ

SPOŘICÍ ÚČET

10 %

SPOŘENÍ „POD POLŠTÁŘEM"

10 %

INVESTICE DO NEMOVITOSTÍ

11

Make Money light

V průběžném systému, v tom, který je teď, tedy v prvním pilíři, jsou a budou lidé odíráni. Budoucí důchodci dostanou plošně příspěvek sedm tisíc v dnešních cenách. To je částka, se kterou bez dalších příjmů nelze vyjít.

případě nepřišli o naspořené prostředky. Sám předseda ČSSD Bohuslav Sobotka avizoval, že by byly všechny prostředky převedeny do III. pilíře, což by bylo velmi výhodné i přes snížení státního důchodu, nebo by byla ona tři procenta vrácena zpět do průběžného systému a ona dvě procenta, včetně výnosů, by byla převedena do třetího pilíře, tedy na penzijní připojištění.“

Směrem k bídě Z uvedeného vyplývá, že než by politici občanům důchodovou reformu vysvětlili, učinili z ní jen další otravný nástroj vzájemného politického boje. A to v časech, kdy je prognóza neradostná. Budoucí vývoj jednoznačně směřuje k chudinskému rovnému důchodu pro všechny občany České republiky. „Řekněme si to narovinu: V průběžném systému, v tom, který je teď, tedy v prvním pilíři, jsou a budou lidé odíráni. Budoucí důchodci dostanou plošně příspěvek sedm tisíc v dnešních cenách. To je částka, se kterou bez dalších příjmů nelze vyjít,“ dodává Tomáš Matoušek, generální ředitel penzijní společnosti České pojišťovny. Dle jeho názoru je třeba vzít v úvahu například člověka, který při platu 25 tisíc korun měsíčně odvádí státu na sociálním pojištění rovných sedm tisíc. Bude-li pracovat 45 let, přispěje do státní kasy 3,78 milionu korun. V důchodu však bude pobírat rovněž sedm tisíc korun, avšak podstatně kratší dobu. Odhadem 15 let. Stát tak na tomto člověku vydělá 2,5 milionu korun. Tuto mezigenerační křivdu právě a naštěstí alespoň z malé části nyní podle Matouška řeší druhý pilíř, který umožňuje lidem vzít si část z odvedených peněz a použít je k vlastnímu spoření na penzi. „Ve výše uvedeném modelovém příkladu zaměstnanec přispěje 500 korun z vlastní kapsy, to jsou ta dvě procenta, a stát mu vrátí 750 korun, to jsou ta tři procen-

ta, z jeho celkového odvodu sociálního pojistného,“ vysvětluje s tím, že během pracovní kariéry lze do penze naspořit zajímavou částka. „Je to jednoduché, druhý pilíř představuje jedinečnou šanci vzít si od státu část svých peněz zpět,“ dodává.

Hádají se místo práce Nejen z Matouškova vyjádření vyplývá, že představa státních důchodů jako hlavního příjmu brzy vezme za své a stane se přežitkem. Podle ekonomů je třeba si proto zvyknout na to, že státní důchod bude více než čím jiným jen jakýmsi solidárním příspěvkem na živobytí. Problémy prvního pilíře přitom akceptuje celé politické spektrum, bohužel však shoda na jejich řešení nepanuje. Možná by pro začátek stačilo odkrýt karty. „To, že je s penzemi něco špatně a státní důchody nemají perspektivu, už lidé vědí. Většina však nemá představu, jak moc je to zlé. A právě to by se jim mělo jasně říci,“ říká Matoušek. Jeho slova potvrzuje i Aleš Poklop, ředitel a předseda představenstva penzijní společnosti České spořitelny: „Druhému pilíři bohužel škodí vyhrocená negativní kampaň založená na neracionálních argumentech a často na různých polopravdách, omylech a někdy i lžích. Mnoho lidí například uvěřilo tomu, že do II. pilíře musí účastník spořit minimálně 35 let, aby z něj dostal peníze zpátky. Přitom to je naprostý nesmysl, stačí si přečíst zákon, což zjevně tito lidé neudělali. Podobně je to také se strachem z toho, že je to spoření u privátní společnosti. Přitom II. pilíř nabízejí ty samé penzijní společnosti, u nichž má už více než pět milionů Čechů dávno penzijní připojištění v rámci třetího pilíře. Aby se v tom lidé orientovali, je zapotřebí racionální a objektivní osvěta.“ Podle Marcely Suchánkové, obchodní ředitelky penzijní společnosti Československé obchodní banky, je však třeba samotné hodnocení úspěšnosti druhého

pilíře, kolik lidí do něj ještě vstoupí, nechat až na začátek července: „Na konci června totiž končí možnost vstupu do druhého pilíře osobám, které jsou starší 35 let. Naše praxe přitom říká, že Češi vše vyřizují na poslední chvíli.“ U klientů nad 35 let, z nichž většina se musí rozhodnout do konce června, to bezpochyby nějakou roli hraje. Do hry u nich vstupuje více faktorů, jako jsou příjem nebo jejich investiční profil, které ovlivní, zda se jim vyplatí do druhého pilíře vstupovat. Avšak hůře je na tom mladší generace, které nejvíce se budou dotýkat budoucí obří schodky průběžného systému, jenž bude v největších potížích kolem roku 2050. U těchto ročníků je riziko propadu státních důchodů největší, proto by měli do II. pilíře vstoupit všichni, aby se proti tomuto riziku pojistili dodatečným příjmem. Ani ti však prozatím nijak masivně do II. pilíře nevstupují… A těžko předpokládat, že jsou všichni lajdáci, a nechávají proto rozhodnutí na poslední chvíli.

Druhý a třetí pilíř Takzvaný třetí pilíř důchodové reformy, klasické penzijní připojištění, nabízí možnost příspěvku od zaměstnavatele a výhodu státního příspěvku. Výhodu od státu však svým způsobem nabízí i druhý pilíř, protože člověk může ona tři procenta z celkového 28procentního odvodu ze mzdy vyvést na sociální pojištění. Druhý pilíř tak jinou formou nabízí „státní příspěvek“, i když mu tak lze těžko říkat, protože stát vrátí lidem pouze to, co jim sebral na povinných odvodech. Zásadním rozdílem u třetího pilíře však je, že účastník může kdykoli přestat platit příspěvky a také může úspory kdykoli vybrat. To se sice některým lidem může zdát jako výhoda, ale jiní v tom naopak vidí spíše slabinu. A to proto, že vyberou-li klienti u třetího pilíře naspořené prostředky jednorázově a předčasně a utratí je, což mohou, ve stáří zůstanou bez jakéhokoli doplňkového příjmu ke státní penzi. Třetí pilíř byl založen v roce 1994. V té době nebylo povědomí o stárnutí společnosti a snižování důchodů v budoucnu zdaleka tak silné jako nyní. Motivace, aby si lidé spořili na důchod, musela být přímočařejší, proto byla zvolena přímá podpora státním příspěvkem. Roli sehrál i státní příspěvek na stavební spoření.


12

Květen 2013

Dvě procenta z vlastní kapsy Shodují se na tom státní úředníci i ekonomové: Spoření na důchod dává smysl pouze tehdy, když člověk může spořit minimálně čtyři a více procent ze svého odvodu na sociálním pojistném. Ze svého platu. Jinak spoření smysl nemá. Vláda však lidem nabídla možnost stáhnout si ze svého pojistného odvodu pouze procenta tři. A k nim vyžaduje přidat si procenta dvě. Vláda při stanovování parametrů II. pilíře vycházela ze zkušeností z provedených reforem v ostatních zemích střední a východní Evropy. Vyvedení tří procent tolik neoslabuje první pilíř. A aby naspořená částka byla významnějším zdrojem zajištění na penzi, účastníci musejí přidat dvě procenta z hrubé mzdy. Toto nastavení považuji za rozumný kompromis,“ říká Pavel Jirák, předseda představenstva penzijní společnosti Komerční banky. Jestliže Pavel Jirák tvrdí, že vyvedení tří procent tolik neoslabuje první pilíř, nemluví o ničem jiném než o tom, že pokud by vláda umožnila lidem vzít si více ze svých odvedených peněz, mělo by to citelný vliv na její hospodaření. Vyšší vyvedená procenta by totiž znamenala méně vybraných peněz do průběžného důchodového systému, prvního pilíře, které by stát musel dorovnat z jiných daní. O tom se například přímo v praxi přesvědčili na Slovensku, kde na začátku reformy tamější vláda umožnila lidem stáhnout si z odvodu devět procent, jenže po čase devítiprocentní sazbu snížila na sazbu čtyřprocentní s tím, že v budoucích letech, až stabilizuje příjmy a výdaje státu, ji opět zvýší. Ovšem i přes potíže nabídla slovenská vláda svým občanům vzít si ze svých peněz více, než českým občanům umožňuje vláda česká. A to za situace, kdy jsou v České republice třetí nejvyšší pojistné odvody z platu v Evropě. To i Slováci platí méně.

Stát se nepředal Česká vláda to vymyslela úplně jinak. Aby spoření dávalo smysl, lidem, kteří vstoupí do druhého pilíře, dala jako podmínku povinnost přispívat si k oněm vyvede-

ných třem procentům ještě dvě procenta z vlastních kapes čili z platů. Stát se zkrátka „nepředal“ a co se týče spoření, lidé jsou s pěti procenty na tom tak, že jejich spoření v rámci druhého pilíře by mělo v podobě naspořené částky mít alespoň nějaký účinek. „Srovnáme-li, že zatímco u nás máme možnost vyvést tři procentní body z celkem odváděných 28 %, na Slovensku to bylo 9 % z 18 %, po úpravě čtyři z 18 %, v Polsku sedm z 19 %, po úpravě dvě z 19 %, a v Maďarsku osm z 33 procent, potom je jasné, že Češi se dočkali jen velmi opatrného krůčku ze strany vlády k posílení jejich soukromého zabezpečení na stáří,“ říká například Richard Siuda ze společnosti Conseq. Avšak zároveň si myslí, že ono přispění z vlastní kapsy ve formě dvou procent je správné, protože podporuje zodpovědnost lidí za výběr penzijní společnosti a spořicí strategie. I když to fakticky znamená zvýšení zdanění, odvedené peníze se ihned neutratí, ale formou penze se v důchodovém věku vrátí. K tématu se vyjadřuje i Václav Bálek, mluvčí penzijní společnosti Allianz: „Přestože to podle mediálního obrazu nevypadá, spousta klientů v pohovorech o druhém pilíři přiznává, že by uvítali vyšší poměr prostředků, které by si spořili na svém účtu na úkor prvního pilíře. Myslíme si, že vyšší procento by více motivovalo lidi, aby vstoupili do důchodového spoření.“ Tomáš Matoušek, generální ředitel penzijní společnosti České pojišťovny, k tomu říká: „Lidé by to měli vnímat takto: Za ta dvě procenta z hrubého příjmu získají od státu tři procenta ze sociálního pojištění. Což je takový státní příspěvek. Ke každé vložené tisícovce jim tak stát přidá 1 500 korun.“

Podle Matouška je i toto lepší než vůbec nic, než to, co bylo dosud. „Nebýt druhého pilíře, tak ona tři procenta byste jinak nikdy neuviděli. Zmizela by v černé díře současných důchodů. Takhle je však každý může mít pěkně pod kontrolou a především na svém účtu. Na námitku, že přesto jsou ta dvě procenta z hrubé mzdy příliš velká ztráta, lze reagovat faktem, že je to srážka z hrubé mzdy, která po vyčíslení v podobě čistého příjmu dosáhne v průměru položky, za kterou si nepořídíte ani pět krabiček cigaret měsíčně,“ dodává. Z jeho slov vyplývá, že lidé tak dnes stojí před rozhodnutím, zda jsou ochotni si každý měsíc odpustit dvě procenta ze mzdy a uložit je na vlastní účet, přičemž na stejný účet ještě dostanou další tři procentní body ze své mzdy navíc. To samozřejmě vypadá výhodně, ale přesto znovu zopakujme, že u druhého pilíře je velmi důležité hledisko věku. U osob ve věku 35 až 55 let je vstup do II. pilíře výhodný pouze v případě, pobírají-li mzdu v hladině průměrné mzdy, která byla v roce 2012 na úrovni 25 tisíc korun. Je-li jim kolem 35 let, druhý pilíř se jim vyplácí již při příjmu 18 až 20 tisíc korun, čím jsou však starší, tím více musejí vydělávat, aby se jim druhý pilíř vyplácel. Lidé starší 35 let se však musejí pro vstup do II. pilíře rozhodnout nejpozději do 1. července letošního roku. Mladší občané mohou do II. pilíře vstoupit nejpozději v roce, kdy dosáhnou věku 35 let. Vzhledem k cíli naspořit na svou penzi co nejvíce to u nich však neznamená důvod pro zbytečné odkládání vstupu do II. pilíře až na 35. rok věku. „Zatím se jej účastní občané, kteří chtějí mít své finance pod kontrolou, chtějí se spoléhat sami na sebe, nikoliv natahovat ruku a čekat na milodary z vrtošivé státní pokladny,“ uzavírá Václav Bálek.

13

Make Money light

Nižší státní důchod pro ty, kteří si spoří Jako problémový se může jevit krok vlády, která parametry důchodové reformy nastavila tak, že každému, kdo vstoupí do druhého pilíře, se automaticky o něco sníží státní penze, starobní důchod. Sice bude mít občan naspořeno z druhého pilíře, ale od státu dostane nižší důchod, než kdyby ve druhém pilíři vůbec nebyl.

Ano, když vstoupíte do reformy, budete mít o něco menší státní důchod,“ potvrzuje Tomáš Machanec, ředitel Odboru sociálního pojištění Ministerstva práce a sociálních věcí. Machanec vysvětluje, že důchod od státu má základní výměru a procentní výměru. Základní výměru dostává každý stejnou, je to 2 330 korun. Procentní výměra se určuje podle výše mzdy a podle toho, kolik roků kdo odpracoval. „To znamená, že kdybyste v druhém pilíři nebyl, tak z přepočítaného platu dostanete při každé výplatě státního důchodu 1,5 procenta. V případě, že ale jste, dostanete o 0,3 procenta, méně. Dostanete 1,2 procenta,“ vysvětluje Machanec. V reálu to podle něho bude vypadat tak, že tomu, kdo s průměrnou mzdou ve výši 25 tisíc korun bude ve druhém pilíři spořit 40 let, se státní důchod řádově sníží o 15 procent čili zhruba o 1 500 korun měsíčně. Tomu, kdo ve druhém pilíři nebude, se však důchod podle Machance sníží také, jen ne o 15 procent, ale třeba o sedm nebo osm procent.

Snížení není důležité Podle Tomáše Matouška, generálního ředitele Penzijní společnosti České pojišťovny, je však zavádějícím argumentem, že se vstupem do druhého pilíře lidé riskují výrazné zkrácení státní penze. „Státní penze v budoucnu každému výrazně poklesne bez ohledu na to, zda ve druhém pilíři byl, nebo nebyl. Druhý pilíř je naopak šance ztlumit pokles individuálních příjmů v důchodu,“ myslí si Matoušek. To samé říká i Richard Siuda, člen představenstva společnosti Conseq. „Podle mě bude toto dobrovolné snížení důchodu z prvního pilíře mnohem menší než nedobrovolné snížení tohoto důchodu z toho důvodu, že v průběžném systému zkrátka nebude na výplatu slibovaných penzí dost peněz a státní rozpočet to manko neutáhne. Ne v horizontu 5 nebo 10 let, ale za 25 nebo 30 let ano.“ A stejně hovoří i Tomáš Machanec z ministerstva a vysvětluje, proč u lidí zodpovědných, kteří si budou celý život v rámci druhého pilíře spořit na stáří, ke snížení státní penze dochází. „Každý, kdo nevstoupí do reformy, bude po celý život státu odvádět 28 procent ze své mzdy na důchody svých rodičů a invalidních spoluobčanů. Ten, kdo však do reformy vstoupí, bude odvádět jen 25 procent. A proto také od státu dostane o něco nižší státní důchod. A to je spravedlivé,“ říká. Vstup do druhého pilíře se podle něho proto vyplácí všem lidem, kteří mají vyšší příjem než 20 tisíc korun. Pro lidi s menším příjmem druhý pilíř není. Tratili by na

něm. Důvodem je, že současný důchodový systém zůstává i nadále solidární vůči lidem s nižšími příjmy. Při výpočtu důchodů je zohledňuje více než lidi s vyššími příjmy, takovým lidem důchody spíše krátí. „Kdo má 14 až 15 tisíc korun příjem, tomu druhý pilíř nedoporučuji,“ uzavírá Machanec.

Druhý pilíř nabízí i zhodnocení Druhý pilíř je v tomto ohledu výhodný pro všechny mladé lidi, ale i pro starší, kteří mají vyšší plat. Naopak by tam neměli vstupovat ti, kteří jsou po padesátce nebo mají nižší než průměrný plat. Tito lidé však bohužel přicházejí o možnost zhodnocovat své úspory na důchod v různých investičních profilech důchodových fondů, v jejichž případě bude vyplácená penze spolu se státní penzí zcela jistě vyšší než plná, druhým pilířem nezkrácená státní penze. „Klienty samozřejmě zajímá, o kolik se jim sníží státní důchod a jestli jim rozdíl vykompenzuje druhý pilíř. Na tomto srovnání jsou založeny penzijní kalkulačky. Je třeba doplnit, že tyto výpočty vycházejí ze stávající legislativy. Jestli však státní důchody v budoucnu výrazně klesnou, důchod vyplácený z druhého pilíře čili z vlastních naspořených peněz zůstane stejný,“ upozorňuje Marcela Suchánková, obchodní ředitelka penzijní společnosti Československé obchodní banky.


Květen 2013

Komu se vyplatí druhý pilíř? Různé srovnávací analýzy ukazují, že II. pilíř má význam zejména pro občany mladší a pro občany s nadprůměrným příjmem. Většina těchto analýz však počítá s tím, že státní penze porostou podobně jako průměrné mzdy. To je však falešný předpoklad, protože kvůli postupnému stárnutí populace a nižší porodnosti je jistotou, že státní penze porostou výrazně pomaleji než mzdy.

D

le vyjádření zástupců státu a penzijních společností je II. pilíř finančně výhodný prakticky pro každého mladého člověka do 35 let. „Z čistě finančního pohledu a při určitém zjednodušení je II. pilíř dokonce nejvýhodnějším produktem na českém trhu. Každý vklad účastníka do II. pilíře – ve formě zvýšeného odvodu na sociální pojištění ve výši 2 % hrubé mzdy – je podpořen příspěvkem od státu ve formě vyvedených 3 % z hrubé mzdy ze státního důchodového pojištění. To znamená, že základní zhodnocení příspěvku účastníka dosahuje 150 % již před případným zhodnocením z jeho dalšího investování,“ říká Pavel Jirák, předseda představenstva penzijní společnosti Komerční banky. Důležité je ovšem i hledisko věku. U osob ve věku 35 až 55 let je vstup do II. pilíře výhodnější v případě, mají-li alespoň průměrnou mzdu na úrovni 25 tisíc korun. Pro starší lidi ve věku nad 55 let není II. pilíř příliš výhodný, to hlavně z důvodu krátkého investičního horizontu. I když i v případě těchto střadatelů záleží na výši platu. „Do druhého pilíře by neměli vstupovat pouze ti, kteří jsou po padesátce a mají průměrný plat. Druhý pilíř, výhodný pro všechny mladé lidi, je pro starší výhodný pouze v tom případě, že mají vyšší plat,“ říká Tomáš Matoušek, generální ředitel České pojišťovny, a shoduje se s většinovým názorem na trhu, že debaty o vhodnosti vstoupení či nevstoupení do druhého pilíře však vůbec neplatí pro klasické penzijní připojištění čili pro takzvaný třetí pilíř.

„Třetí pilíř je konstruován na jiném principu a zapojení do něj není nijak vázáno na první pilíř, ale ani na věk nebo plat klienta. Proto je toto výhodné spoření se státní podporou vhodné pro každého dospělého člověka,“ říká. Stejně na to pohlíží i Pavel Jirák z Komerční banky. „III. pilíř penzijního systému je vhodný pro každého občana České republiky, který chce odpovědně vytvářet rezervy na dobu důchodového věku. Výhodná je v pilíři možnost získat příspěvky zaměstnavatele a státní podporu ve výši až 2 760 korun ročně. Občané, kteří pravidelně ve III. pilíři spoří, mohou navíc uplatnit i daňový odpočet až 12 000 korun ročně, což představuje faktickou úsporu 1 800 korun za rok,“ vysvětluje.

Kombinace pilířů Důchodová reforma pracuje se třemi pilíři, v nichž se však člověk při prvním kontaktu orientuje velmi nesnadno. Kromě nového dílčího nastavení parametrů u penzijního spoření nejsou pilíře ničím jiným než státní penze (I. pilíř), dobrovolné penzijní spoření z odvodů ze mzdy (II. pilíř) a dobrovolné spoření z volných finančních prostředků lidí (III. pilíř). V prvním pilíři je člověk zařazen, ať chce nebo nechce, pilíře kapitálové – pilíř druhý a třetí – si volí. Účast v jednom z kapitálových pilířů přitom nevylučuje účast v druhém. Pro toho, kdo si chce spořit na penzi, mohou být výhodné oba za splnění podmínky výše příjmu a s ohledem na občanův věk.

Obecně lze říci a studie CERGE-EI to potvrdila, že se druhý pilíř vyplatí především mladším ročníkům s vyššími příjmy a více mužům než ženám. Je to dáno přímou závislostí na předpokladu, že žena zůstává s dětmi na mateřské dovolené a dožívá se delšího průměrného věku. V žádném případě to však neznamená, že ostatním se vstup do druhého pilíře nevyplatí. Parametry penzijní reformy skrývají mnohé pasti, proto je skutečně důležité poradit se o svých možnostech s finančními experty, kteří každému klientovi nabídnou individuální finanční plán. Na paměti je přitom dobré mít, že klient by neměl nikdy podepisovat nic, čemu ve skutečnosti nerozumí. Mimo jiné by měl požadovat, aby firma nebo finanční poradce jasně řekli, co budou jejich služby ve vztahu k investovaným financím klienta stát.

Make Money light

Máte za to, že stát v případě důchodů hodně bere, ale dává málo?

„Druhý pilíř může být pro každého něčím přínosný. Třeba tím, že na rozdíl od prvního pilíře se naspořené peníze dědí a na rozdíl od vkladů u bank nebo stavebního spoření nepodléhají exekuci,“ říká Václav Bálek, mluvčí penzijní společnosti Allianz. Jeho doporučení pro vstup do druhého pilíře zřejmě i proto není z hlediska platu tak přísně nastaveno jako u některých jiných. Druhý pilíř doporučuje i tomu, kdo má mírně podprůměrný příjem. Třeba 18 tisíc korun, je mu do čtyřiceti let a chce mít v budoucnu vyšší plat. „Je to jednoduché. Je-li někdo mladší, může mít i nižší příjem, lidé s vyšším příjmem zase mohou být i starší,“ tvrdí Bálek. Třetí pilíř je určen každému, kdo si chce přilepšit na důchod a spořit prostředky, které momentálně nepotřebuje. „V porovnání s druhým pilířem může být i zajímavější například pro podnikatele, živnostníky, investory nebo vlastníky společností. Pro každého, u něhož mzda nehraje z hlediska příjmů tak dominantní roli,“ vysvětluje Václav Bálek.

Napište svůj názor na důchody a povinné odvody v ČR na speciální stránku finančního serveru www.quote.cz/diskuze nebo na www.facebook.com/quotecz. Přidejte i svůj recept na finančně zajištěné stáří. Nejlepší příspěvek odměníme ročním předplatným časopisu Make Money.

Vážení, vy nebudete mít důchod 15 tisíc, ale sedm a půl tisíce korun. A to ještě ne všichni!

Třetí pilíř Z Bálkových slov vyplývá, že jako v jiných případech, kdy hrají roli osobní finance, úplná zobecnění neplatí. Vše se odvíjí od věku, příjmů a komplexního posouzení přístupu k riziku a znalosti v oblasti investic člověka. U lidí ve věku nad 35 let lze druhý pilíř obecně doporučit, plánují-li ještě minimálně 15 let pracovat a mají-li alespoň průměrný příjem. Mladším klientům lze doporučit II. pilíř v naprosté většině případů. Třetí pilíř je pouze doplňkem k II. pilíři a nijak neovlivňuje výši budoucí státní penze. Avšak obsahuje státní příspěvek. „Velkou výhodu má i v tom, že z něj lze kdykoliv vystoupit. Vybrat si v důchodu celý naspořený obnos najednou nebo si nechat vyplácet penzi už pět let před odchodem do důchodu,“ říká Aleš Poklop, generální ředitel a předseda představenstva penzijní společnosti České spořitelny.

Make Money diskuze

Vyťukejte adresu www.quote.cz/diskuze nebo www.facebook.com/quotecz a podělte se s ostatními o svůj názor na důchodovou reformu inzerce

14

Quote.cz


16

Květen 2013

17

Make Money light

Doplňkový příjem ke státní penzi bude potřebovat každý druhý Tomáš Machanec je ředitelem Odboru sociálního pojištění Ministerstva práce a sociálních věcí. Svůj názor na důchodovou reformu vyslovuje zcela zřetelně: Důchody v budoucnu mohou klesnout oproti dnešnímu stavu o 20 až 30 procent. A proto v tomto ohledu nelze spoléhat pouze na stát. Rozhovor přípravil: Daniel Tácha / Foto: Natalia Larina Jak byste přesvědčil svého známého, aby se vstoupil do druhého nebo třetího pilíře důchodového systému? Asi bych mu řekl, že dnes je průměrný důchod jedenáct tisíc korun, ale až ty půjdeš do penze, za 20 nebo 30 let, tak průměrný důchod bude plus minus okolo osmi tisíc korun v dnešních cenách. Bude ti to stačit? Je asi zřejmé, co vám odpoví… Proto mu řeknu, že je nutné, aby si na důchod spořil. Což může udělat různě. Může spořit v bance, prostřednictvím podílových fondů, stavebního spoření, ale také pomocí druhého nebo třetího pilíře důchodového systému. Nebo obou pilířů současně. Proč by si měl podle vás vybrat ony dva pilíře, nikoli třeba jen nějaký jiný typ spoření? Protože jsou z nástrojů dlouhodobého spoření nejpřehlednější, nejlevnější a nejbezpečnější. Poplatky penzijních společností jsou zákonem stlačeny co možná nejníže. Spoření ve druhém a třetím pilíř je také díky přísné legislativně a fungujícímu dohledu ze strany České národní banky takřka bezrizikové. Výhodou také je, že naspořené peníze ve druhém a třetím pilíři se dědí. Zůstávají v rodině. Ale co když přijdu o zaměstnání, a proto nebudu mít z čeho ve druhém pilíři spořit?

Nic závažného. Ve druhém pilíři platíte vždy pouze z příjmu, který vyděláte. A nemáte-li dočasně příjem, prostě nic neplatíte. Avšak v momentě, kdy začnete zase vydělávat, spoření ve druhém pilíři se automaticky obnovuje. Jediné, co se po vás chce, je, abyste svou účast ve druhém pilíři oznámil zaměstnavateli. Komu byste doporučil druhý pilíř a komu třetí pilíř? Lidem nad 50 let bych doporučil třetí pilíř, protože ti nemají již příliš prostoru pro volbu nějaké dlouhodobé investiční strategie. U nich je to hlavně o přímočaré cestě ke státní podpoře. Lidem od 35 do 50 let bych pak od středního příjmu, tedy platu od zhruba 22 tisíc korun doporučil druhý pilíř. A mohou-li spořit více, pak i účast v pilíři třetím. A lidé do 30 let? U nich bych nejdříve zohlednil, zda mají zajištěno bydlení s rozumnými náklady, a pak zvážil, který z pilířů více vyhovuje jejich situaci. Zvládnou-li bez problémů spořit pravidelně, doporučuji jim druhý pilíř. Jestli si tím nejsou jisti, třetí pilíř, kde lze přerušit spoření… Jak vy sám si spoříte na důchod? Já spořím ve druhém i třetím pilíři. Zajištění na stáří nepodceňuji. Avšak první věcí, kterou jsme se ženou před lety řešili, bylo pořízení vlastního bydlení, což je podle mého úplný základ.

Nutnost důchodové reformy Proč bylo nutné k průběžnému důchodovému systému a běžnému penzijnímu spoření jakožto třetímu pilíři přidávat ještě druhý pilíř? Roste počet příjemců penzí, ale neroste počet plátců pojistného, ekonomicky aktivních lidí. Těch je necelých pět milionů. A rozdělujete-li stále stejný objem příjmů mezi stále více a více příjemců penzí, odrazí se to v částce, která připadne na každého z nich. Čili ve výši penze. Potřeba dodatečných příjmů ve stáří prostě narůstá. Proto byl zaveden druhý pilíř, aby lidé měli možnost dorovnat si ve stáří státní penzi dalším příjmem. Což bude dle mého soudu v budoucnosti potřebovat každý druhý občan České republiky. Stát od ekonomicky činných lidí vybere každý měsíc 28 procent sociálního pojištění z hrubé mzdy. Tyto odvody mají jít výhradně na výplatu důchodů. Jdou tam skutečně, anebo se z nich čistě pro příklad dotují i levné obědy v poslanecké sněmovně? Nemějte vůbec žádnou obavu, že by vybrané pojistné stát použil nějak jinak než na výplatu důchodů. Ostatně loni na sociálním pojistném vybral přibližně 310 miliard korun, ale na důchodech musel vyplatit 360 miliard korun. Musel tedy dorovnat onen rozdíl 50 miliard korun z příjmů z dalších daní.

Tomáš Machanec

Rozdělujete-li stále stejný objem příjmů mezi stále více a více příjemců penzí, odrazí se to v částce, která připadne na každého z nich. Čili ve výši penze. Potřeba dodatečných příjmů ve stáří prostě narůstá.


18

Květen 2013

Co je pro vás jako zástupce Ministerstva práce a sociálních věcí větším problém, manko na důchodovém účtu, nebo budoucí propad penzí? Důchodová reforma je důležitá hlavně z pohledu samotných lidí. Ti si musejí uvědomit, že nízké státní penze jsou nevyhnutelné a že si je budou muset doplnit dalším příjmem. Jestliže průměrná penze dnes představuje zhruba 40 procent hrubé mzdy, za dvacet let může představovat již jen 30 až 32 procent hrubé mzdy. V jiných zemích jsme mohli zaznamenat

Mnoho lidí vaši chválu avšak nesdílí, do druhého pilíře prozatím vstoupilo zhruba dvacet tisíc lidí. Kde je chyba? Nejsme na celoživotní důchodové spoření zvyklí. V zemích západní Evropy je považují za naprosto běžné a diskuze probíhají o nastavení parametrů, nikdy ne o potřebě úspor. Ale uvedu jiný příklad. Statisíce lidí v České republice si ročně sjednávají smlouvy životního pojištění s výplatou v 60 letech čili běžně spoří i 20 nebo 30 let. A nijak se nebojí tohoto dlouhodobého závazku, a to i přesto, že

tisíc korun, tak dva tisíce jsou čtvrtina. To není málo. Stát, který od nás vybírá, tuším, třetí nejvyšší sociální pojistné v Evropě ve výši 28 procent ze mzdy, nám říká, že na solidní důchody i přesto mít nebude, že si musíme spořit, ale dá nám ne z jeho 28 procent, nýbrž z našich 28 procent pouze tři procenta na spoření. To se tedy, abych tak řekl, stát příliš nepředal. Proč lidem neumožňuje spořit si vyšší procentní částku?

Aby schodek mezi příjmy z pojistného a výplatami důchodů nerostl příliš rychle, budou mezi roky 2013 až 2015 růst důchody dočasně o něco méně, než jsme zvyklí. Konkrétně jen o 1/3 růstu cen a 1/3 růstu reálných mezd.

snížení i o 20 a více procent. Proto bylo nutné lidem poskytnout nějaký nástroj efektivního spoření, kterým si onen propad výše státní penze dorovnají. Můžete mi říci onen propad výše státní penze v reálných penězích? Dnešní průměrný důchod je zhruba jedenáct tisíc korun. Když si představíme situaci za 30 let, tak jen v průběžném systému penze klesnou o 20 až 30 procent. Bavíme se tedy o zhruba osmi a půl tisíce korun starobního důchodu. Důchodová reforma je proto o tom, aby si lidé začali včas spořit a k té státní penzi si mohli každý měsíc přidat dva, tři tisíce měsíčně ze svého.

3 plus 2 Jak hodnotíte současné změny důchodového systému? Změny státního důchodového systému, které přišly v roce 2010, 2011, a pak letošní start druhého pilíře jsou podle mého názoru změny velmi významné. Jsou velkým posunem k vyváženému uspořádání systému. Výrazně byl zlepšen i třetí pilíř. Došlo k oddělení majetku správce a vkladatelů, čímž se velmi zvýšila bezpečnost spoření. Lidem se navíc dala příležitost k vyšším výnosům. Mohou si vybrat, jakým typem investiční strategie chtějí zhodnocovat své vklady.

povinnost platit pojistné mají vždy, proto i v případě ztráty příjmu. Nevadí jim to a důvod je podle mého v tom, že jim životní pojištění přijde normální a běžné. Hlavním problémem u druhého pilíře podle mě tedy je, že jej nemáme zažitý. A že účast v něm je také zcela dobrovolná. Myslím si, že by bylo lepší, kdyby do něj byli lidé automaticky zařazováni, například všichni do 40 let, a třeba po dvou letech by měli šanci rozhodnout se, zda v něm chtějí zůstat, nebo vystoupit. Pak bychom se nemuseli bavit o tom, proč není o druhý pilíř zájem, ale diskutovali bychom, jak bychom jej mohli vylepšit.

Nemyslím si, že si to můžeme dovolit. Příjmy z prvního pilíře nám na důchody samotné nestačí, a proto je nemůžeme výrazně oslabit. Pak by nám chyběly peníze na jiné veřejné služby. Ostatně, vždyť si toho všimněte, schodek důchodového účtu nás již dnes posouvá k řadě změn i v prvním pilíři. Například k prodlužování věku odchodu do důchodu. Změnil se i postup u tříleté indexace státních penzí. To je bezesporu také dosti zásadní změna.

To se můžeme bavit klidně i nyní. Například o tom, zda ona tři procenta, která si člověk může vzít ze svého 28% odvodu na sociálním pojistném, nejsou málo. Zvláště když po občanu stát ještě chce, aby si k třem procentům přidával další dvě procenta ze svého platu. Není to málo. Spoříte dlouhodobě. Druhý pilíř není od toho, aby z vás udělal milionáře, ale abyste ve stáří nemusel vyžívat se sedmi nebo osmi tisíci korun měsíčně. Například u mzdy 25 tisíc korun činí pět procent 1 250 korun. Člověk, který tuto sumu bude odkládat 30 let, získá ke státnímu důchodu další penzi, odhadem až dva tisíce korun měsíčně. A ty dva tisíce mu budou chodit po dobu dvaceti let. A jestliže za 30 let bude penze okolo osmi

Už kvůli vaší poslední odpovědi se znovu zeptám na to samé: Nezasloužili by si občané, kteří tento stát udržují v chodu, protože platí daně čili i sociální pojistné ve výši 28 procent z platu, možnost vzít si z tohoto odvodu více než tři procenta? Při přípravě reformy takové varianty byly. Vysoko nastavené odvody však mají své opodstatnění. Na starobní důchody jde z těch 28 procent v podstatě jen 20 procent. Osm procent je použito na výplatu invalidních, sirotčích a vdovských důchodů, což je stoprocentní solidarita v rámci společnosti se spoluobčany, kteří na tom jsou hůře než většina nás ostatních.

Vysoké odvody

Nejde toto přesto nějak citlivě změnit? Generujete-li již nyní ztrátu na důchodo-

19

Make Money light

vém účtu ve výši 50 miliard, těžko na tom můžete něco měnit. Snižovat to nemůžete kvůli ztrátě a zvyšovat to také nemůžete, protože to by vedlo k prodražení ceny práce, vytlačení lidi z pracovního trhu, možná k významnému přelivu lidí z pozic zaměstnanců do pozic osob samostatně výdělečně činných. Nakonec by se možná vybralo ještě méně. Co si myslíte o kritických hlasech, které poukazují na to, že z druhého pilíře například nelze vystoupit?

Svou roli jistě hraje i nízká popularita vlády, což znamená malou podporu jejím rozhodnutím, i když ty jsou z mého pohledu v případě důchodové reformy systémově velmi správně založeny. Ano, svou roli sehrávají i ekonomické problémy, kdy ne každý věří, že si bude moci odkládat dvě procenta ze své mzdy na důchod. Tak jako tak jsou však změny systému nutné. Odpovím vám tedy takto: Za poslední dva roky jsem o změnách v důchodech osobně hovořil s desítkami, možná stovkami lidí. První reakci je skoro vždy rozhořčení.

z penzijní společnosti mu jím naspořené peníze v tom lepším případě prošustruje, v tom horším případě rovnou ukradne? A to jsou obě varianty stejně hrozné. Tyto obavy nejsou na místě. Například již 18 let v České republice funguje penzijní připojištění, třetí pilíř, v jehož rámci jsou úspory lidí naprosto bezpečně spravovány. Od ledna 2013 se bezpečnost spoření v druhém i třetím pilíři, jak jsem již uvedl, navíc zvýšila natolik, že je vyloučeno jakékoli zneužití.

Zákony a průběžný dohled jsou nastaveny tak, že se nemůže stát, že po celoživotním spoření u penzijní společnosti zjistíte, že penzijní společnost je prázdnou skořápkou. Že jste přišel o naspořené peníze.

U druhého pilíře se skutečně objevuje mnoho často velmi kritických názorů. Někdo by byl rád, aby byl druhý pilíř organizován na zaměstnavatelském základě, jiný preferuje individuální přístup, třetí chce dobrovolnou účast, jiný povinnou… Vyhovět všem nelze, zejména proto, že často jsou doporučení protichůdná. To sice ano, ale diskuzi o parametrech důchodového systému je asi třeba brát vážně. Nikdo se jí nebrání. Osobně jsem třeba přesvědčen, že druhý pilíř, stejně jako ten státní a třetí pilíř spoření se státním příspěvkem, bude procházet ještě mnohými změnami. Mění se složení společnosti, mění se ekonomické podmínky, proto se musí měnit i důchodový systém. Překotné změny bychom však dělat neměli. Za pět let se může ukázat, že některé nyní vnímané nedostatky mohou být po změně podmínek nakonec přednostmi. Vůbec nemáme obavu z diskuze o tom, jak dosáhnout co nejlepších parametrů důchodového systému ve prospěch občanů. Naopak. Není ovšem potíž v tom, že ona debata se vede hlavně v mantinelech domácích pokleslých politických výkonů? Že jeden, premiér, není skoro slyšet, zatímco druhý, hlavní opoziční lídr, vyhlašuje, že jakmile se dostane k moci, důchodovou reformu zruší?

Jak je možné, že moji rodiče odešli do důchodu o pět až deset let dříve než já? A pak že je to nespravedlivé! Avšak po delší diskuzi jsou takřka všichni ochotni uznat nezbytnost změn.

Parametry druhého pilíře Říkáte, že se důchodový systém bude v čase vyvíjet. Které změny by podle vás měly přijít jako první? První změnou by dle mého názoru měl být automatický vstup do druhého pilíře s tím, že by lidé měli možnost z něj třeba po dvou letech vystoupit. To by vedlo k většímu zapojení do systému celoživotních úspor. Přesně takto je to od roku 2012 zavedeno ve Velké Británii. Každý, kdo začne pracovat, automaticky vstupuje do druhého pilíře. Není-li spokojen, má možnost z něj po dvou letech vystoupit. Když to neudělá, spoří již po celý život. Stejné je to v Nizozemsku, Dánsku, Švédsku, prostě skoro všude v západní Evropě a v celém vyspělém světě. Člověk nastoupí do práce, automaticky vstoupí do penzijního fondu. A protože ve stejném fondu je 80 procent jeho sousedů, nikdo se ničemu nediví. Co si myslíte o obavách toho typu, že člověk si bude celý život spořit na důchod, a když stáří přijde, nějaký lump

A co riziko chybného investování naspořených úspor penzijní společností na kapitálových trzích? Ano, i o tom je třeba se bavit. Člověk by měl vždy věnovat maximální pozornost vyplňování takzvaného investičního dotazníku, který s ním při uzavírání smlouvy o spoření musí penzijní společnost povinně vyplnit. Ale i tak je riziko z přijetí nepřiměřeného rizika plynoucího z investování na kapitálových trzích správcem penzijní společnosti velmi malé. Investiční strategie penzijních společností jsou totiž ve druhém, ale i třetím pilíři velmi přísně regulovány zákonem, přičemž člověk ve druhém pilíři má na výběr „pouze“ ze čtyř jasně a přehledně definovaných strategií.

Toto je zkrácená verze rozhovoru. Plný text se všemi detaily o možnostech spoření ve druhém pilíři důchodové reformy, včetně dalších užitečných informací, přináší časopis Make Money.


18

Květen 2013

21

Make Money light

PRĹŽVODCE SVÄšTEM INVESTOVĂ NĂ?

Kdo a jak zhodnocuje Ăşspory na ståří? Ten, kdo se rozhodne spoĹ™it si na ståří ve druhĂŠm pilĂ­Ĺ™i nebo jiĹž spoří ve tĹ™etĂ­m pilĂ­Ĺ™i dĹŻchodovĂŠ reformy, se kontaktu s penzijnĂ­mi spoleÄ?nostmi nevyhne. LetoĹĄnĂ­ novinkou v případÄ› obou pilířů je, Ĺže nemusĂ­ jen trpnÄ› sledovat, jak mu penzijnĂ­ spoleÄ?nosti penĂ­ze nezhodnocujĂ­ z dĹŻvodu garance takzvanĂŠ Ä?ernĂŠ nuly na konci roku. Naopak si mĹŻĹže vybrat mezi investiÄ?nĂ­mi strategiemi a svĂ˝mi vĂ˝nosy pĹ™ekonĂĄvat inflaci.

Ve druhĂŠm pilĂ­Ĺ™i mĹŻĹže kaĹždĂĄ penzijnĂ­ spoleÄ?nost nabĂ­zet pouze Ä?tyĹ™i fondy s rĹŻznĂ˝mi investiÄ?nĂ­mi strategiemi. Strategie to mohou bĂ˝t opatrnĂŠ, ale i agresivnĂ­. Ty opatrnĂŠ jsou mĂŠnÄ› rizikovĂŠ a Ăşspory lidĂ­ příliĹĄ nezmnoŞí, ty agresivnÄ›jĹĄĂ­ naopak penĂ­ze zhodnotit mohou i o deset procent roÄ?nÄ›. Ale takĂŠ je mohou o deset procent snĂ­Ĺžit. VĹĄe mĂĄ v rukou Ä?lovÄ›k, zaleŞí jen na nÄ›m, jak se rozhodne. Ve tĹ™etĂ­m pilĂ­Ĺ™i je jeden bezpeÄ?nĂ˝ konzervativnĂ­ profil bez akciĂ­ povinnĂ˝, ale dalĹĄĂ­ nabĂ­dka penzijnĂ­ch spoleÄ?nostĂ­ omezena nenĂ­. KaĹždĂ˝ fond je povinnÄ› oznaÄ?en stupnÄ›m rizika od 1 do 7, takĹže orientace je i tĂ­mto zpĹŻsobem jednoduchĂĄ.

N

%ÄœH]HQ 2013 Ăž

Duben 2013 Ăž Ăšnor 2013 Ăž .YÄŒWHQ Ăž

Investujte 150 korun mÄ›sĂ­Ä?nÄ› do vaĹĄĂ­ prosperity – pĹ™edplaĹĽte si Ä?asopis Make Money!

„HouĹĄtina Ä?eskĂ˝ch akciĂ­ nenĂ­ tak hustĂĄ, aby se v nĂ­ nÄ›kdo ztratil.â€?

„Spekulace se stĂĄvĂĄ smrtelnĂĄ v tom okamĹžiku, kdy ji zaÄ?nete brĂĄt smrtelnÄ› vĂĄĹžnÄ›.“ „Nevěřte tomu, Ĺže se o vĂĄs na starĂĄ kolena postarĂĄ stĂĄt nebo nÄ›jakĂĄ penzijnĂ­ spoleÄ?nost. Sami musĂ­te usilovat o co nejvÄ›tĹĄĂ­ finanÄ?nĂ­ sobÄ›staÄ?nost.â€?

„Wall Street je jedinÊ místo, kam jezdí lidÊ v Rolls Roycech, aby si nechali poradit od lidí, kteří jezdí metrem.�

150 KĂž 6,90 â‚Ź

150 KĂž 6,90 â‚Ź

150 KĂž

150 KĂž Âź

VeťkerÊ informace na webových strånkåch www.FMG.as.

ikoli jako v USA Velmi dobrĂŠ vĹĄak je, Ĺže v rĂĄmci penzijnĂ­ reformy je chovĂĄnĂ­ penzijnĂ­ch spoleÄ?nostĂ­ pod přísnĂ˝m dozorem stĂĄtu a Ä?Ă­m vĂ­ce se blíŞí klient dĹŻchodovĂŠmu vÄ›ku, tĂ­m vĂ­ce musejĂ­ penzijnĂ­ spoleÄ?nosti dle zĂĄkona pĹ™esouvat do mĂŠnÄ› vĂ˝nosnĂ˝ch, ale takĂŠ mĂŠnÄ› rizikovĂ˝ch aktiv. To je dobrĂŠ proto, Ĺže se nemĹŻĹže stĂĄt, co se stalo v roce 2008 v USA, kdy propad cen akciĂ­ pĹ™ipravil tamÄ›jĹĄĂ­ seniory o desĂ­tky procent z jejich Ăşspor. ZĂĄkon totiĹž tamÄ›jĹĄĂ­m fondĹŻm nikterak nenaĹ™izoval, aby s pĹ™ibĂ˝vajĂ­cĂ­m vÄ›kem klientĹŻ automaticky pĹ™esouvaly Ăşspory do mĂŠnÄ› kolĂ­sajĂ­cĂ­ch aktiv. Bylo to na lidech, a jen

nemnozĂ­ z nich pĹ™i vypuknuvĹĄĂ­ krizi zĹŻstali klidnĂ­. Ti ostatnĂ­ Ä?asto svĂŠ Ăşspory v akciĂ­ch promÄ›nili na penĂ­ze a prodali je se ztrĂĄtou. Co na tom, Ĺže jiĹž za pĂĄr let byly akcie na svĂ˝ch pĹŻvodnĂ­ch hodnotĂĄch jako pĹ™ed krizĂ­. „NastavenĂ­ druhĂŠho i tĹ™etĂ­ho pilĂ­Ĺ™e je takovĂŠ, Ĺže se vĂĄĹĄ investiÄ?nĂ­ profil pĹ™izpĹŻsobuje vÄ›ku. Deset let pĹ™ed dĹŻchodem ve druhĂŠm pilĂ­Ĺ™i a pÄ›t let pĹ™ed dĹŻchodem ve tĹ™etĂ­m pilĂ­Ĺ™i musĂ­ penzijnĂ­ spoleÄ?nost automaticky pĹ™evĂĄdÄ›t vaĹĄe Ăşspory do bezpeÄ?nÄ›jĹĄĂ­ch aktiv. TĂ­m se znaÄ?nÄ› omezuje riziko velkĂŠho poklesu hodnoty majetku, po kterĂŠm jiĹž nestaÄ?Ă­ pĹ™ijĂ­t nĂĄrĹŻst,“ vysvÄ›tluje TomĂĄĹĄ Machanec, Ĺ™editel Odboru sociĂĄlnĂ­ho pojiĹĄtÄ›nĂ­ Ministerstva prĂĄce a sociĂĄlnĂ­ch vÄ›cĂ­. UpozorĹˆuje pĹ™itom i na to, Ĺže zĂĄsadnĂ­ chybu klienta nelze ĂşplnÄ› vylouÄ?it. „Kdo pĹ™evod do bezpeÄ?nĂ˝ch aktiv odmĂ­tne a bude si tvrdohlavÄ› stĂĄt na tom, Ĺže v 57 letech chce dynamickou investiÄ?nĂ­ strategii, tak samozĹ™ejmÄ› riziko poklesu hodnoty Ăşspor v případÄ› propadu trhĹŻ tÄ›snÄ› pĹ™ed dĹŻchodem ponese sĂĄm,“ dodĂĄvĂĄ. V tomto ohledu je dobrĂŠ vÄ›dÄ›t, jak jsme jiĹž uvedli, Ĺže vĹĄechny typy fondĹŻ jsou z hlediska rizikovosti investovĂĄnĂ­ odstupĹˆovĂĄny do sedmibodovĂŠ ĹĄkĂĄly, pĹ™iÄ?emĹž jedniÄ?ka je fond bezpeÄ?nĂ˝ s „nijakĂ˝m vĂ˝nosem“, sedmiÄ?ka fond rizikovĂ˝ s moĹžnostĂ­ vysokĂŠho vĂ˝nosu, ale i ztrĂĄty.

I

nvestovĂĄnĂ­ Ăşspor Ve druhĂŠm pilĂ­Ĺ™i mohou tuzemskĂŠ penzijnĂ­ spoleÄ?nosti svĂ˝m klientĹŻm nabĂ­dnout nejmĂŠnÄ› vĂ˝nosnĂ˝ fond stĂĄtnĂ­ch dluhopisĹŻ, fond konzervativnĂ­, fond vyvĂĄĹženĂ˝ a fond dynamickĂ˝. Klient si pĹ™itom nemusĂ­ vybrat pouze jeden z nich, ale mĹŻĹže svĂŠ Ăşspory diverzifikovat mezi vĂ­cero fondĹŻ. To by zĹ™ejmÄ› udÄ›lat mÄ›l, aby zĂ­skal nÄ›jakĂ˝ vĂ˝nos, coĹž v prvnĂ­m fondu nezĂ­skĂĄ, a aby nebyl vystaven turbulencĂ­m akciovĂ˝ch trhĹŻ ve fondu dynamickĂŠm, kterĂ˝ mu mĹŻĹže pĹ™ipsat znaÄ?nĂ˝ zisk, ale i ztrĂĄtu. MoĹžnost vybrat si mezi fondy nejen ve druhĂŠm, ale i ve tĹ™etĂ­m pilĂ­Ĺ™i je obrovskĂ˝ posun oproti minulosti. „Do roku 2012 musel u tĹ™etĂ­ho pilĂ­Ĺ™e penzijnĂ­ fond ze zĂĄkona zhodnotit prostĹ™edky ĂşÄ?astnĂ­ka vĹždy kladnÄ›. ProstÄ› nemohla poklesnout hodnota jeho ĂşÄ?tu. To rovněŞ znamenalo, Ĺže fond prakticky nemohl investovat do akciĂ­ a investice vybĂ­ral velmi opatrnÄ›. Klient do toho nemohl mluvit. Tohle se od prvnĂ­ho ledna letoĹĄnĂ­ho roku zĂĄsadnÄ› zmÄ›nilo,“ vysvÄ›tluje Machanec. NovÄ› ĂşÄ?astnĂ­k nese riziko kladnĂŠho i zĂĄpornĂŠho zhodnocenĂ­ svĂ˝ch Ăşspor. Na to ukazuje prĂĄvÄ› ona volba vĂ˝bÄ›ru mezi fondy penzijnĂ­ch spoleÄ?nostĂ­. Ve druhĂŠm pilĂ­Ĺ™i se nabĂ­zejĂ­ například dva velmi bezpeÄ?nĂŠ profily bez akciĂ­ s dluhopisy do pÄ›ti let, v pilĂ­Ĺ™i je i stĹ™ednĂ­ profil, kde mĹŻĹže bĂ˝t 40 procent akciĂ­, nebo dynamickĂ˝ profil, kde mĹŻĹže bĂ˝t aĹž 80 procent akciĂ­,


22

Květen 2013

přičemž ten poslední může za rok vyrůst i o 50 procent, ale také může o 50 procent poklesnout.

D

obrá je diverzifikace Do čeho a jak bude nakonec člověk investovat, si musí vybrat sám. Obecně však platí, že čím vyšší riziko ponese, tím více může své naspořené peníze zhodnotit, anebo také ztratit. V tomto ohledu nelze proto doporučit nic jiného než dokola omletou poučku o tom, že svá aktiva je třeba diverzifikovat. Vybalancovat tak, aby byla jistota nějakého zajímavého zhodnocení, ale zároveň aby nehrozila ztráta z příliš rizikového investování. To v praxi neznamená nic jiného než určitou část peněz dát třeba do akcií, aby peníze nesly, část peněz do dluhopisů, aby se s penězi nic nestalo, část peněz investovat někam jinam. Zcela jistě však není dobré vzít všechny své peníze a vložit je do jednoho investičního aktiva. Jestli totiž zrovna to vámi vybrané investiční aktivum klesne, nepomůže vám nic a nikdo. „Našim klientům nabízíme celkem 4 důchodové fondy druhého pilíře. Klienti si mezi nimi vybírají na základě svého po-

inzerce

stoje k riziku, očekávání potencionálního výnosu a také přístupu k možné změně výnosů v čase, tzv. intervalu volatility. Na stejném principu fungují i účastnické fondy v rámci třetího pilíře,“ shrnuje obecně principy přístupu k volbě penzijního fondu v rámci penzijní společnosti Marcela Suchánková, obchodní ředitelka penzijní společnosti Československé obchodní banky.

N

ízké poplatky Jak jsme již uvedli v předchozích textech, poplatky za správu peněz klientů jsou penzijním společnostem dány zákonem. Jakkoli se tomu člověk zdráhá uvěřit, tak spoření v rámci druhého a třetího pilíře patří na našem trhu k tomu nejlevnějšímu, co finanční ústavy nabízejí. Pro srovnání: Jestliže dneska budete mít poplatek za nějaký dynamický investiční fond mimo důchodový systém nad jedním procentem, jeden a půl až dvě procenta, váš poplatek za správu peněz v rámci druhého pilíře bude činit 0,60 procenta a ve třetím pilíři 0,8 procenta. U těch konzervativních fondů je to tak, že u fondu státních dluhopisů je poplatek 0,3 pro-

centa ročně, 0,4 procenta ve třetím pilíři. Nové je také to, že je oddělen majetek účastníků a akcionáře, což je skvělé, protože je to transparentní. A poplatky jsou nastaveny velmi nízko.

R

iziko na závěr Názor na nutnost spoření na stáří prostřednictvím důchodové reformy nechť si udělá každý sám, povinností Make Money je však upozornit na jedno z hlavních rizik, které s tímto spořením souvisí. Tím rizikem nejsou ani volatilní finanční trhy ani různé krize a hospodářské recese, nejsou jím ani zloději v oblecích v manažerských židlích penzijních fondů. Tím vůbec největším rizikem jsou v souvislosti s důchodovou reformou naši političtí představitelé. „Druhý pilíř by se také vyplatil úplně všem – ve srovnání s alternativou spolehnout se pouze na první pilíř –, avšak to hlavně za podmínky, že se do budoucna nebude měnit jeho nastavení v neprospěch obyvatel této země. Avšak tuto jistotu bohužel nemáme,“ uzavírá Richard Siuda ze společnosti Conseq.

23

Make Money light

Jak to mají Poláci Co se týče našich, polských úspor, není to ve srovnání se zbytkem Evropy nijak valné. Na účtech máme v průměru třikrát méně prostředků než krizí zmítaní Řekové, desetkrát méně než Kypřané a dvakrát méně než Češi. Hůře než my jsou na tom už jen Rumuni, Bulhaři a Estonci. Autor: Remigiusz Gorski, generální ředitel polské brokerské společnosti BOSSA, působící i v ČR

Většina prostředků Poláků je uložena na bankovních účtech. A pravdou je, že po posledním poklesu tuzemských úrokových sazeb klesá rovněž i úročení vkladů, což s sebou přináší zájem obyvatelstva o zhodnocování jeho peněz investičními fondy, které tak v poslední době zaznamenaly významný příliv prostředků. Byť většina z nich skončila hlavně v peněžních fondech.

tuzemských aerolinek, které dočasně pozměnily strukturu leteckého trhu v Polsku. Dnes se správce konkurzní podstaty Amber Gold snaží dát dohromady prostředky z majetku firmy, aby uspokojil nároky několika tisíc osob, jež uvěřily v investiční zázrak. A škody se přitom počítají v milionech polských zlotých.

Lidé investují

V České republice penzijní společnosti a u nás v Polsku důchodové fondy – ty představují součást programu reformy důchodového systému z roku 1998. Tehdy došlo k rozdělení důchodového systému do tří pilířů. První je státní, jeho podstatou je průběžné vyplácení státních penzí, což zajišťuje Ústav sociálního pojištění. Druhý pilíř stojí na povinném vstupu do otevřených důchodových fondů (OFE). Třetí pilíř je stavěn na dobrovolných individuálních důchodových účtech (IKE), od roku také na IKZE, individuálních účtech sociálního zabezpečení.

Část populace diverzifikuje své investiční aktivity a obchoduje na burze, zaměřuje se na spekulace na měnovém trhu Forex, investuje do nemovitostí nebo zlata. Avšak i tak se společnost stále ještě seznamuje s trhem a často velmi obtížně hledá způsoby zmnožování svých úspor. Jako příklad může posloužit loňský úpadek „investiční“ firmy Amber Gold, která po tři roky slibovala zákazníkům nereálné trvalé zisky spojené s investicemi do zlata a současně byla majitelem levných

Penzijní společnosti

Úspěchem je, že otevřené důchodové fondy ve druhém pilíři investují velkou část prostředků od polských střadatelů na polské burze cenných papírů. Jenom v akciích drží fondy 100 miliard polských zlotých. Do akcií přitom mohou investovat maximálně 48 procent kapitálu. Nyní jsou na 36 procentech. Při kapitalizaci naší burzy, která dosahuje výše 700 miliard (zhruba 450 společností), tak jejich podíl v držení aktiv na polské burze činí 15 procent. Pozornost přitom stále poutá nedávný návrh zástupců otevřených podílových fondů, že u nich lidmi naspořené peníze budou vyplácet jednou za deset patnáct let, anebo doživotně formou renty. Záleželo by na volbě klienta. Do věci se však muselo vložit i polské ministerstvo financí, protože tento návrh byl ihned napaden s poukazem na to, že fondy chtějí odsát další peníze z povinných odvodů lidí státu. Což by znamenalo problém zejména pro samotný stát, který by se tak musel vzdát části příjmů do státní kasy.

Investoři v Polsku Polská burza, která hraje v tamějším důchodovém systému stěžejní roli, by se dle názoru analytiků měla významně odrazit ode dna ve 2. pololetí tohoto roku. Dnes kumuluje pokles, s nímž se i přes světové trendy od ledna potýká. To odráží skutečnost, že výsledky společností na polském trhu nebyly ve 2. pololetí roku 2012 nikterak slavné.

Počet investičních účtů ve zhruba 40milionovém Polsku již několik let kolísá kolem 1,5 milionu, z čehož navíc tvoří více než polovinu internetové účty. Aktuálně přitom počet účtů klesá o 250 tisíc, měříme-li situaci údaji uvedenými v daňových přiznáních za poslední rok.


24

Květen 2013

25

Make Money light

Důchodový systém v Polsku

I. pilíř

průběžné vyplácení státních penzí zajišťuje Ústav sociálního pojištění

II. pilíř

III. pilíř

povinná účast v otevřených důchodových fondech

Polsko představuje v rámci Evropy svého druhu zvláštnost, neboť podíl individuálních investorů na obratech burzy cenných papírů sice klesá ve prospěch zahraničních investorů, ale stále tvoří minimálně 18 procent. A to při relativně stálé úrovni objemů obchodů. Patrné je to zejména na trhu s deriváty, kde individuální investoři obchodují hlavně termínové indexové kontrakty a opce. Individuální investoři celkově zobchodují 50 % objemu obchodu na „polském“ trhu. Zbytek jsou banky, fondy, institucionální klienti.

Polští brokeři Makléřské domy v Polsku, to jsou zejména burzovní a bankovní makléřské kance-

láře, z nichž 58 je členů varšavské burzy. Tři dokonce pocházejí z České republiky: Fio, Cyrrus a Wood & Company. I když pouze poslední jmenovaná je na trhu skutečně aktivní. Kromě nich v Polsku působí několik subjektů s nabídkou mimoburzovního, forexového trhu. Vedle členů burzy působících na dálku (24 zahraničních subjektů poskytujících služby zahraničním institucím) si ostatní makléřské kanceláře rozdělily trh a specializují se na poskytování služeb individuálním klientům. Například DI BRE – 290 tisíc účtů, DM Pekao – 191 tisíc účtů, DM PKO BP – 155 tisíc účtů. V posledních dvou letech většina kanceláří orientovaných na individuální zákazníky přidala ke své nabídce obchodování na

dobrovolné individuální důchodové účty a účty sociálního zabezpečení

burze komplementární nabídku forexových obchodů, většinou ve variantě ECN. Trh je již do značné míry nasycen, provize se příliš neliší a každý pokus o zvrácení poměru sil na trhu stojí nemalé finanční prostředky. V tomto ohledu například zabodovala makléřská kancelář Deutsche Bank, která investorům nabídla o polovinu nižší provize, než jsou na trhu obvyklé. Nižší příjmy pak kompenzovala například vyššími poplatky za přístup ke kotacím, skromnou funkcionalitou transakční platformy, ale i jinak. Makléřské kanceláře mezi sebou soupeří kvalitou služeb, přičemž kvalita se netýká pouze kompetence obslužného personálu, ale především vzdělávacích či analytických aktivit nebo rozvoje podpůrných investičních nástrojů.

Penzijní systém v Rakousku Zákonem stanovený věk pro odchod do důchodu je v Rakousku 65 let u mužů a 60 let u žen. Pouze státní úředníci mají jednotný zákonný důchodový věk 65 let, což platí pro muže i pro ženy. Avšak většina Rakušanů odchází do důchodu mnohem dříve. Průměrný věk, v němž Rakušané odcházejí do důchodu, je 58 let u mužů a 57 let u žen.

Až tisíc euro státní penze v Nizozemsku Autor: Evert van der Hoorn, generální manažer nizozemské brokerské společnosti Lynx, působící i v ČR Prvním pilířem důchodového systému v Nizozemsku a hlavním zdrojem pro seniory je státní penze. Na tu mají nárok lidé starší 65 let. Pilíř funguje v průběžném systému, Holanďané tomu říkají – “pay-as-you-go”. Po dovršení 65 let věku získávají Holanďané od státu 700 až 1 000 eur důchodu. Výše se odvíjí od rodinného stavu Holanďanů, jejich profesní historie a mnoha jiných faktorů. Do průběžného systému přispívají ekonomicky aktivní občané maximálně 18,5 procenta z příjmu. Nestačí-li takto vybrané peníze na výplatu důchodů, doplácí je stát. Státní penzi pobírá okolo 2,9 milionu Holanďanů a systém ročně vyplácí přibližně 30 miliard eur. V Nizozemsku zákon lidem garantuje penzi ve výši 70 procent čisté minimální mzdy. O tom, že je to vzhledem k výběru pojistného velkorysé řešení, svědčí opakující se debaty o zvýšení věkové hranice odchodu do důchodu. Tvrdí se, že již v roce 2020 by Holanďané odcházeli do důchodu v 67 letech.

Fondy v Holandsku Holandská státem garantovaná penze tvoří minoritní část příjmů lidí v důchodo-

vém věku. Holanďané proto musejí spoléhat na tamější výborně fungující zaměstnanecké důchodové fondy. Vstup do nich není povinný, což však nic nemění na faktu, že v Holandsku je běžným zvykem, že zaměstnavatelé svým zaměstnancům automaticky vytvářejí důchodový plán. Ostatně tento druhý pilíř systému využívá více než 95 procent pracujících, kteří do něj ve většině odvádějí dvě procenta ze své mzdy. Holanďané tak automaticky na sebe přejímají riziko plynoucí ze zhodnocování vlastních úspor. Systém je však regulován státem, takže fondy investují na základě společných pravidel, jež jsou vytvořena s ohledem na střadatele. Důležitou roli při tom hrají kolektivní odvětvové smlouvy, které stanovují podíl zaměstnavatelů na odvodu ze mzdy svých zaměstnanců. V rámci druhého pilíře fungují tři druhy penzijních fondů. Odvětvové (využívá je 76 procent účastníků druhého pilíře), firemní (12 procent účastníků) a smíšené (12 procent účastníků). V tomto pilíři může být využíváno také služeb zahraničních společností. V Holandsku funguje přes 450 penzijních fondů (více než 350 z nich jsou fondy firemní), které spravují okolo 830 miliard

zaměstnavateli. V roce 2012 se tento systém vztahoval na 820 000 pracovníků/zaměstnanců (= 25 % všech zaměstnanců v Rakousku) a 76 500 lidí v důchodu již z tohoto druhé pilíře pobíralo penzi (v roce 2012). Tento počet bude růst, neboť systém se stále rozbíhá. Třetí pilíř je o individuálním penzijním spoření. V tomto systému se může každý, kdo má v Rakousku pravidelný příjem, zaregistrovat do soukromého penzijního plánu. Stát systém podporuje formou ročních příspěvků ve výši 4,5 % z nově uspořené částky. Druhý i třetí pilíř je podporován státem.

Holanďané vědí Holanďané jsou zvyklí se individuálně starat o své finanční prostředky. V zemi je více než 1,3 milionu soukromých investorů z celkového počtu 16,7 milionu obyvatel. Z toho si půl milionu investorů řídí své prostředky aktivním obchodováním, což je pětkrát více než v České republice. V přepočtu na 100 obyvatel je v Česku jeden investor, zatímco v  olandsku mají investory tři a dalších deset si nechává své peníze spravovat finančními společnostmi.

inzerce

Autor: Rainer Münz, vedoucí výzkumného a informačního centra Erste Group

Rakouský systém se skládá ze tří pilířů. První pilíř je průběžně financovaný systém s téměř univerzálním pokrytím všech pracovníků/zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných. První pilíř je financován z příspěvků od zaměstnavatelů a pracovníků/zaměstnanců (daň ze mzdy). Rozdíl mezi příspěvky do systému a výdaji (penzemi) činí přibližně 30 % všech výdajů. Tento rozdíl je hrazen státními prostředky, které pocházejí z obecných daní. Druhý pilíř pracuje v principu zaměstnaneckého penzijního pojištění. Lidé pracující ve středních a velkých podnicích obvykle využívají systémy druhého pilíře financované

eur. Druhého pilíře se přitom účastní na šest milionů Holanďanů. Nezaměstnaní a podnikatelé, kteří nejsou zahrnuti v druhém systému, si zajišťují individuální penzijní plán, který je třetím a také nejméně využívaným pilířem. Zaměstnavatelé nezajišťující druhý pilíř mohou získat daňovou úlevu, přispívají-li pravidelně na individuální penzijní plány. Nizozemská vláda nabízí spořicí schéma, do kterého mohou zaměstnanci přispívat 12 procenty ročního příjmu až do celkové výše 210 procent hrubé roční mzdy, což jim dává zajištění pro důchod, studium nebo mateřskou. Tento systém je však pro nově příchozí již uzavřen.

www.mojepenze.cz


26

Květen 2013

O Češích a Němcích Hledáte-li informace o německém důchodovém systému, vyhledávač vás ihned bez potíží nasměruje na oficiální stránky Deutsche-rentenversicherung.de, které vás uvítají slovy: „Vítejte v cizojazyčné verzi německého povinného penzijního pojištění. Následující stránky obsahují důležité informace v sedmi různých jazycích a týkají se problematiky důchodů a penzí. To v souladu s právem a nařízeními Evropské unie.“

N

ěmecký důchodový systém, který byl „reformován“ koncem roku 2005, nenabízí žádné překvapení. Skládá se ze státní penze, povinného pojištění a dobrovolného pojištění. Stejně jako mnohde jinde tak Němci pracují se třemi pilíři. Hlavní rozdíl oproti českému systému je však v tom, že druhý pilíř je povinný. Němci, stejně jako Britové, jakmile začnou pracovat, začínají si i automaticky spořit na důchod. Německé stránky přitom velmi zřetelně upozorňují na to, že pojistné odvody jsou v Německu povinné pro všechny, kteří v Německu pracují, a to bez ohledu na jejich státní příslušnost, adresu či sídlo zaměstnavatele. Speciální režim se uplatňuje pouze ve vztahu k USA.

Němci Německé zákonné důchodové pojištění, první pilíř, je nejvýznamnějším tamějším systémem. Přesto je však v určitých oblastech oproti českým zvyklostem speciální. Ve speciálním režimu je například systém odvodů a výplaty pojistného u státních úředníků, kteří si z celkových výdajů na penze berou překvapivě vysokých 12 procent. To jen demonstruje tamější fungující zákon o státní správě, který doposud v České republice nemáme. Němečtí kariérní úředníci na rozdíl od těch našich pracují relativně ve stabilním a transparentním režimu, jejich výkon proto tolik neovlivňují výsledky voleb. Nám

běžnou kolonkou jsou pak podnikatelé a svobodná povolání. Druhý německý pilíř spoření na důchod stojí a padá s podnikovým připojištěním. To využívá role zaměstnaneckých fondů. Přičemž tento zaměstnavatelský způsob financování je založen na takzvaném systému účetních rezerv (book reserve), z nichž jsou naspořené částky vypláceny. Podobně to dělají například i v Rakousku. Nikoli však jinde, protože v tomto systému se zaměstnavatel zavazuje plnit budoucí nároky zaměstnanců bez skutečného finančního krytí, což mu za určitých podmínek umožňuje finanční prostředky, které by jinak musel uložit ve fondu, investovat i do svého vlastního rozvoje. Což s sebou samozřejmě nese mnohá rizika a zejména pak vyžaduje to po všech stránkách silné a stabilní zaměstnavatele. V německém třetím pilíři pak nejde o nic jiného než o individuální a nepovinné pojištění na stáří. Přičemž výdaje na toto pojištění jsou daňově uznatelné.

Češi Český přístup k informacím o důchodové reformě má poněkud slabší parametry. Tuzemské stránky www.duchodovareforma.cz nabízejí reklamy na vše možné, přičemž jedním z hlavních jejich inzerentem v době, kdy byl tento článek psán, byl i autobazar s ojetinami. Z aktuálních článků (například: „Proč spořit? Abychom nemuseli v důchodu pracovat!“) na webu

si návštěvník stránek nemá šanci udělat ucelenou představu o důchodovém systému u nás. A zatímco německé stránky jsou v angličtině, španělštině, italštině, ale i řečtině, polštině a taktéž v turečtině, české stránky jsou jen v češtině. Kdo je zřizovatelem nebo provozovatelem těchto stránek, se taktéž nedozvíte. Rubrika „O nás“ zcela chybí. Web sice obsahuje kalkulačku důchodů, která je i na stránkách Ministerstva práce a sociálních věci, ale je takřka jisté, že za stránkami s „první“ doménou pro důchodovou reformu stojí soukromý subjekt. Těžko je tedy kritizovat. Na druhou stranu je škoda, že v tomto ohledu stát zaspal a doménu „důchodová reforma“ si nezajistil. Mohl by na ní totiž v pohodě provozovat stránky o důchodovém systému, jež nabízí Ministerstvo práce a sociálních věcí a které celkem zřetelně odkazují na důchodovou reformu hned na své titulní stráně. Klikne-li člověk na banner, dostane na výběr ze dvou možností. Může jít na stránky socialnireforma.cz, které nabízejí jakýsi přehled novinek z roku 2012, nebo na stránky duchodovareforma.mpsv.cz, které vzhledem k množství informací lze každému zájemci o současné nastavení tuzemského důchodového systému a jeho konkrétních možností doporučit. Avšak ve srovnání s německou oficiální informační nabídkou je nabídka našeho Ministerstva práce a sociálních věcí o poznání chudší. A není to jen rozsahem nabízeného servisu, ale i třeba českou absencí a německou možností obrátit se o radu k telefonní operátorce.

Unikátní soubor služeb určených ke zvýšení efektivnosti obchodu na finančních trzích pro profesionály a k ochraně kapitálu méně zkušených obchodníků.

Otevření online účtu Příznivé obchodní podmínky Přátelská a vnímavá technická podpora Ukládání/výběr hotovosti bez poplatků Rychlý vklad/výběr hotovosti Obchod 24 hodin denně, 5 dní v týdnu Dividendy z volných finančních prostředků na účet Využití úvěru 1 : 10 až 1 : 1000 Praktická osobní obchodní místnost Demo účet zdarma

www.tradefort-cz.com

Využijte nyní ojedinělé akce, kterou máme s našimi obchodními partnery! Získat v ní můžete nejen předplatné časopisu, ale i zjistit, jak funguje investování. *Více na str. 2

TRADEFORT JE SPOLEHLIVOU OPOROU VAŠÍ PROSPERITY!


28

Květen 2013

29

Make Money light

Státní penze nebude 15 tisíc, ale sedm a půl tisíce „Političtí zástupci debatu o fungujícím důchodovém systému značně zanedbali. A teď, kdy se začala konečně otevírat, tak z ní pro změnu udělali vyostřené politické téma. A to z toho důvodu, že v případě výše budoucích důchodů ta zpráva nezní nijak jinak, než že dobře už bylo,“ říká prezident Asociace penzijních společností Karel Svoboda.

Rozhovor přípravil: Daniel Tácha / Foto: Natalia Larina

Jaký je váš názor na takzvanou reformu důchodového systému? Do ideálního designu má daleko. Zejména pak druhý pilíř. I ten však vnímám jako malý krok správným směrem. A to i přesto, že je v některých svých parametrech poněkud atypický. Například v tom, že k těm třem procentům z celkového odvodu na sociální pojištění si musí člověk přidávat dvě procenta z vlastní kapsy. To je jediná výtka? On ten druhý pilíř je vlastně jen jakási modifikace pilíře prvního. Mnohým lidem se například nelíbí, že účast v něm je definitivní. Že z něj nemohou vystoupit. Podle mého soudu by proto bylo dobré, aby byly některé jeho parametry upraveny. Myslím, že by mu to výrazně pomohlo v popularitě. Dobře, ale co vám na něm vadí nejvíce? Konstrukce druhé pilíře jasně ukazuje na to, že když si člověk spoří každý měsíc pět procent za mzdy, tak to mu sice v penzi pomůže, ale výrazně to pomůže pouze tam, kde je dlouhý časový horizont. Druhý pilíř je tedy hlavně pro mladé. Pro ty, kteří budou spořit 30 až 35 let. V jejich případě je ta časová páka spolu se složeným úrokováním zajímavá. Avšak jinak je těch pět procent relativně málo. Když se podíváte, jak jsou konstruovány reformy v zemích okolo nás, vidíte, že tam se od-

kládají vyšší procenta ze mzdy. A nemají tam povinnost cokoliv k tomu přidávat ze svého platu. Spokojen tedy nejste? Model pět plus nula by byl určitě lepší než současný tři plus dva, protože vy si pak můžete ta dvě procenta ze mzdy investovat tak, jak sám uznáte. Což je určitě na místě, protože ty vyhlídky pro dnešní dvacátníky a třicátníky nejsou skutečně nijak radostné. Naopak jejich vyhlídky na solidní penzi jsou špatné a současné nastavení druhého i třetího pilíře jim dává jen velmi obtížnou možnost nápravy. Co je to podle vás špatná vyhlídka? Malá penze, kterou tito lidé od státu ve stáří dostanou. Je dobře, že máme druhý pilíř, protože je normálním a standardním modelem ve vyspělých zemích. Ale je špatně, že jej máme postaven jinak než ve vyspělých zemích, kde významnou roli sehrávají takzvané occupational pensions čili zaměstnanecké penzijní fondy. I když ani to nemusí nijak vadit smyslu reformy, kterým je možnost vytvořit si finanční rezervu na stáří.

Nic z vlastní kapsy Kolik procent by podle vás měl stát umožnit lidem vyvést z oněch 28 pro-

cent pojistného odvodu na jejich soukromý účet? Podle nás by bylo dobré umožnit odvést rovnou pět procent. Žádné přidávání dvou procent z vlastní kapsy. Kdyby to stát umožnil, jeho ztráta na důchodovém účtu bude ještě vyšší. Což zjistili i v těch zemích okolo nás. Jistě, to máte pravdu. Ale vezměte si například Slovensko. Tam lidé na sociálním pojistném odvádějí 24 procent ze mzdy. A i tak tamější vláda dala lidem možnost si z těchto 24 procent vyvést na osobní účet devět procent. Žádné přispívání ze svého. Ano, slovenská vláda pak zjistila, že je to moc, že jí ty peníze chybějí, takže těch devět procent snížila na procenta čtyři. Ale i ona čtyři procenta z celkového 24procentního odvodu na Slovensku je více než tři procenta z 28procentního odvodu u nás. A uvedl bych ještě jeden rozdíl mezi námi a Slovenskem. Na Slovensku je vstup do druhého pilíře povinný. Proč to podle vás nejde u nás? Rozdíl je v tom, že tamější politici pochopili, že když dají lidem možnost spořit si na individuálních účtech, mohou jim pak také říci, že mají-li tuto možnost a další možnosti, nemohou od státní penze čekat nic více než jen zajištění minimální životní úrovně. Když však lidem umožníte vzít si z jejich peněz pouze tři procenta

Karel Svoboda

a ještě po nich chcete povinně dvě procenta z jejich mzdy, nemůžete jim říci nic. Z vašich slov by se dalo soudit, že druhý pilíř nemá vůbec smysl… To neříkám. Jak už jsem uvedl, druhý pilíř je malým krokem správným směrem. Aby si však lidé mohli skutečně na stáří něco smysluplného našetřit, je nutné, aby se v budoucnu ta procenta vyvedená z celkového pojistného odvodu zvýšila. Na pět plus nula, na šest plus nula. Neříkáte to však pouze jako zástupce penzijních společností, které čím více peněz budou spravovat, tím více budou vydělávat? Neříkám. Je skutečně nutné se dopracovat k vyššímu procentu, aby si lidé skutečně mohli něco významného naspořit. Což pochopili už i někteří tuzemští zákonodárci. I od nich již zazněla myšlenka, že by se ta možnost stáhnutí si peněz z odvodu na vlastní účet mohla do roku 2018 vyšplhat na hodnotu pěti, šesti procent. Ale bohužel stále zní i to, že přitom nesmí chybět povinnost onoho přídavku ve výši dvou procent z vlastní kapsy. Ale i v tomto případě by byl model

pět plus dva lepší než tři plus dva. A ještě jednu věc. Pro mladší ročníky by měl být druhý pilíř povinný.

Kdo se postará? Proč si myslíte, že není dobře, aby stát po lidech, kteří už tak odvádějí třetí největší sociální pojistné v Evropě, chtěl ještě dvě procenta z jejich platu? Je to nemravné. Máte za to, že v tomto ohledu by mohli sehrát nějakou úlohu sami lidé, že by si vynutili větší možnost vzít si část ze svého odvodu zpět? V tomto ohledu je naše společnost úplně na začátku. A je to přitom zásadní věc! Aby si lidé sami za pomoci vlastních peněz a vlastních sil vytvářeli finanční rezervu na stáří. A to v nějakém institucionálním rámci, který jim nastaví stát, a bude jim jej taktéž garantovat. Jak podle vás zní informace, která by měla většině lidem otevřít oči? Vážení třicátnici, vy nebudete mít důchod

15 tisíc korun, ale sedm a půl tisíce korun. A od této informace se již před lety měla rozvinout debata, jak nově nastavit celý důchodový systém. A to nejen v nějakém druhém nebo třetím pilíři, ale hlavně a především v pilíři prvním. Pokud by ten byl dobře zásluhově nastaven, nemuseli bychom nastavovat druhý pilíř. Vše by bylo jasnější a jednodušší. Jakou roli v tom sehrávají naši političtí zástupci? Naši političtí zástupci debatu o nutnosti fungujícího důchodového systému v minulosti značně zanedbali. A teď, kdy se začala konečně otevírat, tak z ní pro změnu udělali vyostřené politické téma. A to proto, že v případě výše budoucích důchodů ta zpráva nezní nijak jinak, než že dobře už bylo. Politici nemají podle vás odvahu toto lidem sdělit? Někteří z nich tu odvahu nemají, jiní, což je snad ještě horší, mají za to, že toto si lidé asi vědět nezaslouží. A to i přesto, že celá věc je jasná jako facka. Prvním faktem je demografický vývoj, který nás zcela jistě přivádí k tomu, co je běžné


30

Květen 2013

všude ve vyspělých zemích. A to je, že lidé sami musejí převzít mnohem větší díl odpovědnosti za svůj vlastní osud ve stáří. Což, a to je také pravda, mnozí lidé také neradi slyší.

současný druhý pilíř šancí naspořit si nějaké peníze ke státní penzi. A na nás všech by přitom měla být neustálá snaha o parametrickou změnu toho systému tak, aby mohl být pro člověka výnosnější. Čili minimálně pět plus nula, šest plus nula.

Investiční rizika

Komu byste ještě doporučil druhý pilíř, komu pak třetí pilíř? Mladému člověku do 35 let bych doporučil druhý pilíř. Kdyby si měl vybrat jen jeden způsob spoření. Těm ostatním bych doporučil jako první možnost třetí pilíř.

Co je třeba v případě zajištění na stáří říkat lidem ve věku od 20 do 50 let? Pro ty úplně nejmladší je ten vzkaz úplně jasný. Vaše státní penze bude v době, kdy vy půjdete do důchodu, odpovídat životnímu minimu. Jestli si myslíte, že z toho budete dobře žít, fajn, myslete si to. Jestli však máte za to, že ne, tak využijte jakékoli možnosti na vytvoření si finanční rezervy na stáří. A dokonce, i když bych to jako prezident Asociace penzijních společností říkat nemusel, vždy říkám, že na prvním místě jsou děti, bez nich se jako společnost nehneme vůbec nikam,

Proč? Když je váš investiční horizont deset patnáct let, tak ve třetím pilíři máte stále velmi dobré zhodnocení díky státnímu příspěvku. Musíte si jen vybrat, do kterého typu aktiv chcete investovat. Přičemž výhoda třetího pilíře je i v tom, že splníte-li pět let spoření, můžete si naspořené peníze jednorázově vybrat

V případě výše budoucích důchodů ta zpráva nezní nijak jinak, než že dobře už bylo. a na druhém místě je nutné mít vlastní bydlení, protože jedině tak se dá ve stáří významně ušetřit na nákladech. Také máte majetek, který můžete třeba prodat, je-li potřeba. Pak už je to na uvážení každého, jak k vytváření finanční rezervy na stáří přistoupí. Zda prostřednictvím druhého, třetího pilíře, nebo jakkoli jinak. Životní minimum ve stáří a od státu je podle vás jistota? Takřka jistota. To, co bude za 50 let, to vám nikdo přesně neřekne. Dobře však vidíme, co se stane za 20, 30 až 40 let. A vidíme, že až generace silných ročníků ze 70. až poloviny 80. let půjde do důchodu, tak do penze odejde skoro 2,5 milionů lidí. No a těch, kteří je budou mít za úkol živit, těch bude 1,6 milionu. Takže je jednoznačně zvete do druhého pilíře? Takto bych to nestavěl. Oni mají možnost volby. Buď vstoupit do druhého pilíře, který může být časem nějak parametricky upraven, třeba zvýšením těch tří procent na pět procent, anebo mají volbu nedělat nic. A já říkám, že v tomto ohledu je druhý pilíř nebetyčně lepší než nic nedělat. Je nedokonalý, ale pořád je lepší než to nic, protože jistotu mají jedinou. A tou je nízká státní penze v jejich stáří. Životní minimum. Takže pro ty dvacetileté je i náš

v 60 letech. Což ten druhý pilíř neumožňuje. Tam peníze vybíráte jen ve formě měsíční renty, po částech. Třetí pilíř je tedy druh spoření s dobrým zhodnocením a výbornou likviditou. Což se může hodit lidem, kteří jsou blíže důchodu, než dnešním dvacátníkům a třicátníkům. A navíc tito lidé mají ještě šanci, že je drastické snížení důchodů mine. Co si myslíte o tom, že každému, kdo vstoupí do druhého pilíře, bude o něco ponížena státní penze? Že bude mít menší státní důchod, než kdyby si vůbec nijak nespořil? Ano, ale vzhledem k poklesu státních důchodů člověk přijde o pár stovek, zatímco ve druhém pilíři vydělá několikanásobně více. Který z pilířů byste doporučil lidem nad 35 let? To je taková šedá zóna… Jako třeba já, který se účastním i druhého pilíře. A to mi je 43 let. Proč jste vstoupil do druhého pilíře? Protože jsem si spočítal, že do důchodu mám jít za 23 let, v 65 letech a deseti měsících. A to je podle mého stále dost rozumná doba na to, abych si něco naspořil i ve druhém pilíři. Navíc to, kolik naspoříte, výrazně ovlivňuje i to, co vydě-

láváte. A vyděláváte-li více peněz, vstupte do druhého pilíře, i když vám je nad 30 let. Tak zní moje doporučení. Stejně jako říkám, že výše uvedené neplatí pro ty lidi, kteří vydělávají 12 tisíc korun čistého. Ale pro každého, kdo má 18 až 20 tisíc korun čistého, je již i druhý pilíř zajímavý.

27

Make Money light

Investice do vzdělání přinášejí nejvyšší úroky. Benjamin Franklin

A co ještě starší lidé? Čím více se posouváme věkem dál, řekněme ke čtyřicítce a výše, tím více doporučuji vzít si nějaký produkt se státní podporou. Stavební spoření, penzijní připojištění… A doporučuji to mnohem více než druhý pilíř, protože ten se s narůstajícím věkem vyplácí zejména lidem s vyššími příjmy. Abych to shrnul, hranice pro druhý pilíř je podle mého do těch 35 let, tam se vyplácí valné části lidí. U starších lidí pak hraje roli výše jejich příjmu.

Jistota nízkého důchodu Co si myslíte o obavách lidí z toho, že budou celý život spořit, ale výsledkem bude vytunelovaná penzijní společnost? Ano, s tím se velmi často setkáváme. Lidé říkají, co nesebrali Němci, sebrali komunisti, pak byla měnová reforma. A že u nás je to prostě jen samá hrůza. Na to můžu říci pouze to, že to bude takové, jaké si to uděláme. A také řeknu, že dnes to státní riziko není rozhodně menší než riziko u soukromých firem. Penzijní společnosti patří velkým a stabilním firmám. V drtivé většině případů jsou také lepšími hospodáři. Generují zisky, nikoli ztráty, které navíc stále narůstají, jak to vidíme u státu. Proto některými lidmi vyjadřované obavy nejsou na místě. Celý důchodový systém je navíc přísně regulován a dozorován Českou národní bankou. Úspory klientů jsou odděleny od majetku správců. A tak bych mohl pokračovat… (Karel Svoboda vykonává funkci člena představenstva a generálního ředitele ČSOB Penzijní společnost)

Toto je zkrácená verze rozhovoru. Plný text se všemi detaily o možnostech spoření ve druhém pilíři důchodové reformy, včetně dalších užitečných informací, přináší časopis Make Money.

Nikdo jiný se lépe nepostará o vaše peníze než vy sami. Magazín Make Money ukazuje cesty k efektivní péči o osobní finance. Veškeré informace na webových stránkách www.FMG.as.


Co můžeme čekat od státu ve stáří?

Vyťukejte adresu www.quote.cz

Řekněte to z plných plic! Na speciální stránce finančního serveru www.quote.cz/diskuze nebo na www.facebook.com/quotecz vkládejte své názory na výši současných i budoucích důchodů. Přidejte i svůj recept na finančně zajištěné stáří. Nejlepší příspěvek odměníme ročním předplatným časopisu Make Money.

Skutečná reforma důchodového systému, která by začala u pilíře prvního, by snížila náklady na práci, což by mělo příznivé makroekonomické dopady.

Kdyby se řeklo, že státní penze skutečně bude jen o životním minimu, pak snižme odvody sociálního pojistného a lidem nechme na uvážení, jak naloží se zbylými penězi.

Nejdříve musí silně zaznít, že na důchody v budoucnu nebude. Teprve pak lidé pochopí závažnost situace.

Důchodový problém prozatím není ani přiznaný, natož aby panoval společenský konsensus pro jeho řešení. A řešení aktuálně nenabízí žádná politická strana.

Horizont politiků nejsou čtyři roky, ale roky dva. První rok neudělají nic, a poslední rok neudělají také nic. Proto se k problému, který na nás v budoucnu číhá, nikdo z nich nehlásí. Bylo by dobré, aby ona dvě procenta ke třem šla lépe zlikvidnit. Je možné je třeba dávat jako zástavu vůči hypotečním úvěrům nebo si je v důchodu alespoň jednorázově vybrat.

Market data přinášejí tabulkové, grafické a „mapové“ přehledy o událostech, cenách a vývoji hodnot jednotlivých segmentů kapitálového trhu.

Graf relativní účinnosti zobrazuje v procentním vyjádření vývoj hodnot konkrétních investic v určitém časovém období.

Ekonomický kalendář s předstihem upozorňuje na události ovlivňující dění na kapitálových trzích.

Top Gainers představuje vždy aktuální pětici nejziskovějších titulů na americkém akciovém trhu.

Finanční server Quote.cz zprostředkovává investorům hlavní události z kapitálových trhů v podobě článků, rozborů a grafických výstupů. Quote.cz nabízí ekonomické analýzy, technické analýzy, investiční mapy, graf relativní účinnosti investic nebo ekonomický kalendář.

Investiční mapy zobrazují minimální, maximální a aktuální hodnoty vybraných investičních aktiv. Ukazují však i směr pohybu ceny a zhodnocení investice. Data jsou zobrazována pomocí odstínů třech barev, které označují ziskový, ztrátový nebo takzvaně „nulový“ vývoj ceny.

INVESTIČNÍ MAPY NEMAJÍ S TOPOGRAFIÍ NIC SPOLEČNÉHO Finanční server Quote.cz mezi prvními v České republice nabízí čtenářům zdarma možnost sledovat aktuální datový servis o investicích z takzvaných investičních map. Investiční mapa je přehledné zobrazení několika údajů (název a aktuální cena investice, nominální a procentní vyjádření změny ceny) v jednom okně, včetně intuitivního pohybu ceny na grafické stupnici. Pokud na ni čtenář u vybraného titulu najede počítačovou myší, zobrazí se mu graf technické analýzy dané investice. Quote.cz ovšem unikátně v ČR dává čtenářům možnost výběru druhé investiční mapy, v takzvané barevné podobě, která odstíny červené, zelené a černé barvy udává aktuální podobu vývoje ceny vybraného titulu. Kromě toho má tato verze investiční mapy v přehledu u každé investice i nejvyšší a nejnižší (high/low) hodnotu, dosaženou během obchodního dne. V základním přehledu nabízejí investiční mapy vždy 16 nejvíce obchodovaných titulů z vybraného segmentu finančního světa. Pavel Daniel, šéfredaktor Quote.cz

Analýzy a předpovědi předních tuzemských, ale i zahraničních odborníků popisují kondici a výhled různých investičních aktiv.

Texty finanční gramotnosti investorům pomáhají orientovat se na komplikovaném tuzemském investičním trhu.

Leading Stocks zobrazují aktuálně nejvíce obchodované akcie s jejich minimálními i maximálními cenami, včetně jejich nominálních i procentních změn. Součástí je i graf technické analýzy.

Top Losers představuje vždy aktuální pětici nejztrátovějších titulů na americkém trhu.


VÝVOJ CEN NA SVĚTOVÝCH TRZÍCH V DUBNU 2013

Lean Hogs / Vepřové maso

12,8

Nikkei 225 / Nikkei 225 Index Cocoa / Kakao

10,9

Natural Gas / Zemní plyn 8,1

Oats / Oves

PŘEDPLAŤTE SI MAKE MONEY A ORIENTUJTE SE VE SVĚTĚ FINANCÍ.

4,7

Orange Juice / Pomerančová šťáva

4,1

30 Year Bond / 30leté americké vládní dluhopisy

3,3

GBP / Britská libra

3,1

EUR / Euro

VÝVOJ KURZŮ AKCIÍ NA PRAŽSKÉ BURZE CENNÝCH PAPÍRŮ V DUBNU 2013

2,7

CHF / Švýcarský frank

2,3

Nasdaq 100 / Nasdaq 100 Index

PX Index

2,0

Corn / Kukuřice

1,7

Fortuna

10 Year Bond / 10leté americké vládní dluhopisy

1,2

VIG

NZD / Novozélandský dolar

0,8

Pegas Nonwovens

CAD / Kanadský dolar

0,7

Unipetrol

Soybeans / Sojové boby

4,20 3,29 1,78 -2,63 -3,03 -4,73

Komerční banka

-0,4

-5,12

ČEZ

-1,0 -1,1

Telefónica ČR

-7,88

CETV

-7,91

-1,4

Sugar / Cukr

-1,6

USD / Americký dolar

-1,7

AUD / Australský dolar

-1,8

Feeder Cattle / Telata

5,34

Philip Morris

0,0

Soybean Oil / Sojový olej

6,22

TMR

0,5

Russell 2000 / Russel 2000 Index

7,13

AAA Auto

1,0

Coffee / Káva

13,51

Erste Group / ČS

1,3

DJIA / DJIA (Dow Jones Industrial Average)

-1,03

Orco

Soybean Meal / Sojová mouka

Pork Bellies / Vepřové půlky

INVESTUJTE S ROZUMEM.

9,4

Wheat / Pšenice

S&P 500 / S&P 500 (Standard & Poor's 500)

NIC NEROSTE DO NEBE!

12,3

-28,94

NWR 0,06

CZK/EUR

-2,39

CZK/USD -3,2

Live Cattle / Hovězí maso

0%

-3,3

Rough Rice / Hrubozrnná rýže

7%

14 %

28 %

Zdroj: BCPP, k 2. 5. 2013

-3,5

JPY / Japonský jen

21 %

-4,0

Cotton / Bavlna

-4,8

Platinum / Platina

-6,1

Crude Oil / Ropa

-6,3

Gold / Zlato

-7,7

Copper / Měď

-8,1

Heating Oil / Topný olej

-9,3

Palladium / Palladium – drahý kov

-10,8

Lumber / Stavební dříví

-11,4

Silver / Stříbro

-13,5

0%

2%

4%

6%

8%

10 %

12 %

14 %

Veškeré informace na webových stránkách www.FMG.as.


Sledujte všechno o finančních trzích na www.quote.cz Interaktivní grafy Analytické komentáře Zprávy z akciového trhu Prognózy cen akcií a komodit Předpověď měnových kurzů Prognózy ekonomiky České republiky Fundamentální analýza Hodnocení investičních společností

Make Money Light  
Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you