12 podílové fondy
Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz
Sám o sobě není fond ničím. Fond, to jsou jen peníze, protože ve fondu nejsou žádní lidé, kteří by v něm cokoli dělali. Správcem fondu je investiční společnost. Až ta platí tým lidí, který vede produktový manažer, a všichni společně vymýšlejí a realizují investiční strategii fondu.
je úhrada za to, že s ním někdo vyřídí všechnu tu potřebnou administrativu při vstupu do fondu. Tento poplatek bývá někdy odpouštěn. Avšak nikdy s velkou ochotou, protože ze vstupního poplatku nežijí jen podílové fondy, ale i poradenské a zprostředkovatelské firmy. Když před několika málo lety chtěla jedna banka přijít s fondy bez poplatků za vstup, narazila na odpor distribučních společností. Těmi máme na mysli investiční zprostředkovatele a poradce, kteří bez vstupního poplatku ztrácejí balík peněz od klienta, z nichž jim jsou vypláceny provize za to, že svým klientovi fond doporučí. Banka proto nakonec od svého záměru ustoupila, protože pochopila, že poradci by její fond jen stěží nabízeli svým klientům. Investor, který se rozhodne vstoupit do podílového fondu, platí ještě poplatky typu „custody fee“, což je poplatek za uložení a správu cenných papírů, platí „settlement fee“ čili poplatek za vypořádání obchodů, platí „broker's fee“ neboli poplatek brokerům za to, že pro fond nakupují nebo prodávají cenné papíry na trzích. A platí i náklady na povinný audit fondu. A některé fondy si účtují i poplatek za výkonnost – „performance fee“. To obvykle tehdy, když se jim podaří překonat jejich benchmark, index aktiva, do kterého investují. Kdybychom to měli ještě jednou shrnout, tak ter obsahuje náklady na poplatky a provize a správní náklady. První skupina obsahuje samotný správcovský poplatek, custody poplatky, poplatky za uložení a správu cenných papírů, poplatky za služby centrálnímu depozitáři a osobě vedoucí samostatnou evidenci a další náklady na poplatky a provize s výjim-
kou poplatků a provizí na operace s investičními nástroji. Správní náklady tvoří náklady na zaměstnance, na odměny statutárním orgánům, na audit, na právní a daňové poradenství, na outsourcing, na reklamu, administrativu, správní a soudní poplatky a ostatní správní náklady. Výše všech těchto poplatků musí být vždy uvedena ve statutu fondu. A všechny tyto náklady jsou obsaženy, jak jsme již uvedli, v ukazateli celkové nákladovosti – total expense ratio / ongoing charges –, který vyjadřuje poměr celkových provozních nákladů fondu k průměrné hodnotě vlastního kapitálu fondu.
N
ejdůležitější poplatek Vůbec nejdůležitějším poplatkem v případě fondů je však takzvaný manažerský poplatek, který je již zahrnut v total expense ratio, ve zmíněném teru, v uvedených ongoing charges. Někdy se mu také říká poplatek za správu fondu. Je to poplatek obhospodařovateli fondu, správci fondu, investiční společnosti, která fond vytvořila, nabídla investorům a fond spravuje. Sám o sobě není fond ničím. Fond,
vývoj majetku ve fondech kvalifikovaných investorů 70
120 VK (CZK)
60
Počet fondů 100 80
40 60
30
40
20
20
10
1Q 2013
4Q 2012
3Q 2012
2Q 2012
4Q 2011
1Q 2012
3Q 2011
2Q 2011
1Q 2011
4Q 2010
3Q 2010
2Q 2010
1Q 2010
4Q 2009
3Q 2009
2Q 2009
1Q 2009
4Q 2008
3Q 2008
2Q 2008
0
Zdroj: Akat ČR 1Q 2008
Miliardy
50
0
to jsou jen peníze, protože ve fondu nejsou žádní lidé, kteří by v něm cokoli dělali. Správcem fondu je investiční společnost. Až ta platí tým lidí, který vede produktový manažer, a všichni společně vymýšlejí a realizují investiční strategii fondu. Jsou autory investiční strategie, z níž vyplývá statut fondu, který je základním dokumentem, jejž by měl investor vždy studovat. A právě poplatek těmto lidem, respektive jejich zaměstnavateli, investiční společnosti, bývá vůbec nejdůležitější a nejvyšší. Manažerský poplatek společnosti platí investor za to, že ona z jeho peněz platí lidi, kteří nakupují a prodávají aktiva. Výše poplatku pro ni by se přitom měla odvíjet podle toho, jak poskládáno je portfolio fondu, který spravuje. Jestliže fond jen tupě nakupuje dluhopisy, nemusel by být onen poplatek nijak vysoký, jakmile však fond razí dynamickou a náročnou investiční strategii, může být poplatek o něco vyšší. Bohužel si však mnoho českých fondů účtuje manažerské poplatky až příliš vysoké. Obecně neexistuje jediný dobrý důvod platit u akciových fondů vyšší manažerský poplatek než například 1,5 procenta a u dluhopisových fondů více než procento. Možná u dluhopisových fondů, které vás vezmou na rozvíjející se trhy, je nějaká ta desetinka navíc přijatelná. Důležité jsou tedy celkové náklady na fond a důležitý je hlavně manažerský poplatek, protože v něm investor vidí, jaký přístup k němu má investiční společnost, která fond spravuje. A vidí to velmi jasně každý den, protože každý fond denně vyhlašuje čistou hodnotu aktiv, hodnotu podílového listu, do níž všechny tyto poplatky čili náklady, jež jsou hrazeny z kapes jeho podílníků, rozpouští. Dalším důležitým ukazatelem, který má na výši poplatků nepřímý vliv, je takzvaný ukazatel obrátkovosti aktiv (ptr, portfolio turnover ratio). Vyjadřuje poměr obchodů s cennými papíry k celkovému majetku fondu, očištěný o objemy obchodů s podílovými listy.