Page 1

Červen 2013 č. 6

„Nepřekvapí mě, když eurozóna zkrachuje, ale překvapí mě, když se tak stane již zítra.“

150 Kč 6,90 €


Quote.cz jei inanaFacebooku. Facebooku. Quote.cz je Přidejte Přidejtesesek knám! nám! www.facebook.com/quotecz

Internetový server Quote.cz je velmi aktivním i na on-line sociálních sítích. Na stránkách Facebooku má svůj profil, kde mohou čtenáři najít nejen pravidelné zpravodajství, ale také se zapojit do diskuze či říct názor na to, co by chtěli na internetových stránkách Quote.cz mít a sledovat. Počet příznivců profilu Quote.cz na Facebooku rychle roste, a tak se z adresy www.facebook.com/quotecz stává vážná diskuzní platforma. Přidejte se proto i vy a mějte přehled nejen o tom, co se děje ve světě financí, ale i o skutečnostech, které lidi právě řeší!

Nenechávejte si názory pro sebe! Život je přece o komunikaci! �věten ���� č. �

DEJTE NÁM LIKE A ZÍSKEJTE MAKE MONEY O DŮCHODOVÉ REFORMĚ V ČR ZDARMA! „Nevěřte tomu, že se o vás na stará kolena postará stát nebo nějaká penzijní společnost. Sami musíte usilovat o co největší finanční soběstačnost.”

150 Kþ �,�� �

Pošlete nám na e-mail facebook@quote.cz vaši korespondenční adresu a my vám časopis zašleme.


Obsah 6

Make Money Červen 2013

má čr spěchat s přijetím eura?

16

8

O tom, že česká ekonomika z mnoha důvodů nefunguje, jak by měla, se v poslední době napsalo mnoho článků. Co se týče koruny, ta výkon české ekonomiky poslušně kopíruje. Není proto divu, že oslabuje. Přesto si však mnozí analytici myslí, že česká koruna je silná. Silnější, než by být měla. Jenže to samé platí i pro euro, na které je koruna hlavně navázána.

matrix jménem forex

Tento titulek u článku o Forexu jsme již jednou použili. A od té doby se toho příliš nezměnilo. Aktuálně se však pokoušíme zasadit význam české koruny do forexové spleti počítačů drobných investorů i obrovských terminálů velkých investorů. A o tom, že koruna patří k exotickým měnám, nemá v případě Forexu smysl pochybovat.

11

česká ekonomika nevzkvétá, nedaří se ani koruně

Názory na přijetí eura se neliší. Všichni námi oslovení ekonomové a analytici nabádají k obezřetnosti. Rozcházejí se pouze v míře skepse na fungování eurozóny jako takové.

20

není rozumné vcházet do domu,

v němž akorát hoří!

Přesně takto Tomáš Holub, ředitel sekce měnové a statistiky České národní banky, charakterizuje situaci ohledně otázky, zda českou korunu, nebo euro. Navíc je přesvědčen, že vzdání se české koruny znamená z makroekonomického pohledu svázání rukou a ztrátu nástroje, jehož pomocí se může ekonomika lépe vypořádávat s přicházejícími ekonomickými šoky.

držet se koruny. alespoň prozatím.

Shodli se na tom prakticky všichni námi oslovení ekonomové a analytici. V horizontu pěti let by bylo nesmyslné usilovat o přijetí eura. Podle nich bychom byli sami proti sobě. Proč? O tom hovoří článek s názvem „Držet se koruny…“

Slabší koruna byla i příčinou toho, že naše exportní podniky dostávaly za stejný objem vyvezeného zboží v eurech více korun, takže i z hlediska jejich cash flow pro ně koruna byla přínosem.

Průměrná roční míra inflace v letech 1994–2012* 12 % 10 % 8% 6%

26

4%

*Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen vyjadřuje procentní změnu průměrné cenové hladiny za 12 posledních měsíců proti průměru 12 předchozích měsíců.

15

nikdo jiný se o vás nepostará

lépe než vy sami Karol Piovarcsy, ředitel Saxo Bank pro střední a východní Evropu, pochází ze Slovenska. Bylo proto úplně jasné, že první, na co se ho zeptáme, bude to, zda si myslí, že by bylo vhodné, aby stejně jako Slovensko i Česká republika přijala euro za své.

1212

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1994

0%

1995

2%

forex z pohledu investora

Devizový trh, rovněž nazývaný Forex, FX trh nebo měnový trh, je celosvětový finanční trh, na kterém se provádějí obchody ve všech světových měnách. Je to trh mezinárodní, který nemá jedno pevné tržní místo, je to trh mimoburzovní (OTC), jehož účastníci jednají přímo mezi sebou. Jakou roli na něm sehrávají drobní investoři?

28

o rozdílových smlouvách

Contracts for difference a mnoho dalších finančních instrumentů jsou nyní hojně mnohými brokery vnucovány širokým masám lidí k obchodování. Centrální banka však varuje: Takzvané rozdílové smlouvy jsou určeny pouze těm, kteří se na kapitálových trzích umějí  pohybovat. Ostatní nemají šanci.

30

kdo a jak obchoduje na forexu

Zájem o obchodování na devizovém trhu Forex stále stoupá. Za rostoucím trendem stojí hlavně jihovýchodní Asie a další země, které teprve do Forexu nastupují. Jednou z nich je i Česká republika, jejíž obyvatelé kouzlo Forexu objevují ve stále větší míře. S kým se na Forexu potkají? A jaká je jejich šance na úspěch?

Červen 2013 č. 6

„NEPŘEKVAPÍ MĚ, KDYŽ EUROZÓNA ZKRACHUJE, ALE PŘEKVAPÍ MĚ, KDYŽ SE TAK STANE JIŽ ZÍTRA.“

150 Kč 6,90 €

Autorem citátu na titulní straně je Gerard Lyons, britský ekonom, šéf ekonomických poradců londýnského starosty Borise Johnsona a komentátor společností Bloomberg a Sky News. Lyons vystudoval matematiku a ekonomii na liverpoolské univerzitě a vzdělání si doplnil na University of Warwick. Poté se na Londýnské univerzitě zaměřil na chování kapitálových trhů. Kariéru odstartoval v roce 1985 jako ekonom Chase Manhattan Bank v New Yorku, později působil i jako šéf britské pobočky Swiss Bank Corporation. Lyons je znám svým kritickým postojem k euru. Již v roce 1999 upozorňoval na to, že společná měna se dostane v budoucnu do velkých potíží, stejně tak země, které nezvládnou své dluhy. Sunday Times opakovaně Gerarda Lyonse zařadil mezi analytiky, kteří se mýlí jen zřídka.


Obsah

54

34 „zero sum game“, to je podstata forexu

Alespoň tak to vidí Tomáš Menčík, analytik společnosti Cyrrus. Je přesvědčen, že již příští rok můžeme očekávat mírné oživení světových ekonomik, a to i té evropské. Avšak to jen za předpokladu, že Evropská centrální banka donutí politiky napříč státy ke skutečné práci.

Karol Piovarcsy ze Saxo Bank pro střední a východní Evropu se v obsáhlém rozhovoru vyjadřuje k přístupu brokerů k Forexu, hovoří o tom, co se na Forexu nyní děje, jak si stojí jednotlivé měny a kde až může současná patová situace na devizovém trhu skončit. Rozhodně doporučujeme k přečtení.

40

Prohloubení krize v evropské ekonomice už podle mne nebude. Od příštího roku očekávám velmi pomalý ekonomický růst. Myslím, že Evropa je teď v pozici, odkud vede cesta jen do strany a vzhůru.

analýza vývoje trhů

Jako obvykle s vervou a od podlahy se pouští ekonom Petr Hájek do analýzy těch nejzajímavějších a nejaktuálnějších fenoménů na kapitálových trzích. Co ho zaujalo tentokrát?

45

fundamentální a technická analýza eur /czk

Martin Oliva, makléř společnosti Patria Direct, se pustil do odvážného činu. Napsal autorský článek pro Make Money. My mu za jeho přístup i práci děkujeme a prostřednictvím jeho článku vám nabízíme fundamentální a technickou analýzu měnového páru euro/koruna.

Průměrný denní objem obchodů v mil. USD

4 500

evropa je nejobsáhlejším zdrojem rizikových faktorů

Průměrné denní objemy obchodů

57

květnový quote.cz

Vždy připraveni k analýze. Tak by mohlo znít heslo analytického týmu finančního serveru www.quote.cz. Stejně jako v předchozích číslech Make Money jeho členové shrnují to nejzajímavější z akciového, měnového i komoditního trhu za minulý měsíc.

4 000 EUR/CZK 3 500

USD/CZK EUR/USD

3 000

61

2 500

když starý byznys uvolňuje místo novému byznysu

2 000

To nejlepší nakonec. Oleg Chalkin, ředitel společnosti Financial Media Group, která vydává Make Money Light, Make Money a provozuje server www.quote.cz, hovoří o svém přístupu k podnikání. O tom, proč se pustil do mediálního byznysu a jaké jsou jeho plány. Poutavé čtení pro všechny nevěřící Tomáše.

1 500 1 000 500 0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

66 48

infografika

zajištění proti měnovému riziku

Co je měnové riziko? Jak se nám může vyplatit či nevyplatit a jak se proti němu hlavně zajistit? Jak to dělají investiční fondy, jak to dělají drobní investoři, jak to dělají podniky?

52

Připravované červencové číslo Make Money se zaměří na nabídku domácích i zahraničních investičních fondů. Do čeho investují, jak investují, jak vysoké zhodnocení vložených peněz přinášejí. A samozřejmě, kolik si jejich správci za jejich služby řeknou. A jistým předpokladem je, že srovnání s burzovně obchodovanými fondy se nevyhneme.

investice do etf je vždy spojena s měnovým rizikem

Měnové riziko nehraje roli pouze v případě ETF, ale vždy, když obchodujeme, investujeme v rozdílných měnách. V našem případě z koruny do cizích měn. Jak je to však u ETF a co nabízejí specializované měnové ETF?

Březen

Únor

2013 č.2

Máte-li zájem o zaslání předchozích čísel časopisu Make Money, zašlete nám na info@fmg.as svou adresu.

„Wall Street je jediné lidé v Ro místo, poradit lls Roycech, kam jez aby dí od lidí, kteří jez si nechali dí metre m.”

150 Kč

150 Kč 6,90 €

č. 3

Duben

2013 č. 4

2013

„Speku lace se v tom stává sm okamž iku, kdy rtelná začnet e brát smrtelně ji vážně. “

„Houš tin není tak a českých akc ií v ní něk hustá, aby se do ztrati l.”

150 Kč 6,90 €

„Nevěřte postará tomu, že se o stát neb vás na Sami mu o nějaká pen stará kolena zijní spo síte usil finančn ovat o co nej lečnost. í soběsta větší čnost.”

150 Kč 6,90 €

Květe

n 2013 č. 5


tiráž Vydavatel Financial Media Group, s. r. o. Ředitel vydavatelství Oleg Chalkin Šéfredaktor Daniel Tácha Redakce Petr Hájek, Michal Bečvář Grafika Elena Volkova Předplatné www.fmg.as predplatne@fmg.as Inzerce reklama@fmg.as Adresa redakce Financial Media Group Office Park Nové Butovice, budova A, Bucharova 1281/2 Praha 13, 158 00 info@fmg.as, tel.: 240 201 199

Měsíčník Make Money, ISSN – 1805-6172 vydává společnost Financial Media Group, s. r. o. Registrace č. MK ČR E 20860. Jakékoli přetiskování, šíření či využívání obsahu nebo jeho částí bez povolení vydavatele je přísně zakázáno.

Všechny informace poskytované časopisem Make Money jsou určeny výhradně ke studijním účelům a neslouží coby konkrétní investiční či obchodní doporučení. Vydavatel ani autoři textů nejsou registrovanými brokery, investičními poradci či makléři. Jsou-li na stránkách zmiňovány konkrétní finanční produkty nebo akcie, vždy a pouze za účelem studia. Vydavatel ani jeho redakce nenesou zodpovědnost za konkrétní investiční rozhodnutí časopisu.

V

ážení čtenáři, mobilní telefony a tablety vměstnaly velké kapitálové trhy do našich rukou, kapes a tašek. Prostřednictvím internetu získáváme důležité zprávy, informace o cenách finančních nástrojů, které tak můžeme rychle kupovat, rychle prodávat. A nejen to. Ještě v roce 2000 musel investor disponovat minimálně deseti tisíci dolary, dnes mu jich, aby začal, postačí pouhých deset. Kapitálové trhy jsou tak nyní dostupné všem. Ruku v ruce s tím vším roste i počet médií zaměřených na investiční zpravodajství. Dodávají analýzy, odhadují vývoj ekonomik, z analytiků dělají hvězdy. Kterým z nich však věřit? Nejlepšími průvodci ve světě financí jsou ti solidní. Například The Wall Street Journal, Barron’s, Investor’s Business Daily, měsíčníky Standard & Poor‘s Stock Guide či Moody Stock Survey. A je nám k dispozici i internet, který umožňuje zdarma sledovat hodnoty portfolií, číst o těch nejžhavějších novinkách z trhů, nahlédnout do aktuálních grafů vývoje konkrétních finančních nástrojů. Velké oblibě se těší i virtuální fóra o investování. Například Motley Fool na America Online. Avšak řekněme si to otevřeně. Problémem ve většině případů bývá znalost angličtiny, která mnohým investorům ne vždy dovoluje správně porozumět. I proto vám nabízíme časopis Make Money Light, Make Money nebo finanční portál www.quote.cz. Můžeme s jistotou říci, že drtivá většina drobných, ale stále početnějších investorů dává na začátku své investorské kariéry přednost trhu Forex, jemuž se věnujeme v tomto čísle. Nezáleží na tom, jestli je upřednostnění Forexu dobré, anebo špatné. Je to prostě tak. Avšak, co se týče spekulací, buďte opatrní. Nedejte na sliby o rychlém a snadném zbohatnutí. Oleg Chalkin

K

olega Chalkin varuje před naivním přístupem k obchodům na trhu Forex. Vím, že on sám tento trh v oblibě nemá. S nedůvěrou hledí na spekulace prostřednictvím finanční páky. Mávne rukou nad obchodováním s něčím, co investorovi vlastně ani nepatří. Drží se hesla „bližší košile než kabát“. V tomto ohledu Make Money nabízí ještě jedno zajímavé téma. Je jím otázka, zda bychom o přijetí eura měli usilovat, či nikoli. Debatu o euru před nedávnem rozvířil prezident Miloš Zeman, který řekl, že euro bychom mohli přijmout do pěti let. Neřekl, že je přijmout máme, ale i tak je jeho výrok diskutabilní, protože, jak vyplývá z odpovědí předních tuzemských ekonomů, pouze blázen by se hnal do něčeho, co má nejistou budoucnost. Nikdo prozatím ani neví, na jakých základech bude eurozóna v budoucnu fungovat. Za jakých podmínek bychom do ní vstupovali. Sama eurozóna se potýká s mnohými ekonomickými problémy. Evropa je přitom rozdělena na země věřitelské a země dlužící, přičemž z této situace profitují jen země některé. A bohužel těm zemím, jež sice euro mají, ale jsou po krk v problémech, se příliš možností, jak se z problémů vyhrabat, nenabízí. Řecku, Španělsku, Portugalsku, Francii a Itálii ekonomiky nefungují, státy to jsou předlužené a k reformám jejich politici přistupují liknavě, anebo vůbec. Za normálních okolností by zadluženým zemím velmi pomohlo, kdyby mohly devalvovat svou měnu. Jenže nemohou. Mají euro, o kterém navíc samy nerozhodují. Německo vydělává na euru nejvíce, shodují se například analytici. Co z toho plyne? Zástupce České národní banky v aktuálním vydání Make Money odpovídá takto: „Nemá smysl vcházet do domu, který hoří.“ Daniel Tácha Co si myslíte o výhodnosti přijetí či nepřijetí eura? Jakým způsobem se zajišťujete ve svém byznyse, při svých investicích proti měnovému riziku? Napište nám to na www.quote.cz nebo www.facebook.com/quotecz.


6 anketa

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Měla by Česká republika usilovat o co nejrychlejší vstup do eurozóny? Filip Fyrbach

makroekonomický analytik,

GE Money Bank

V době, kdy eurozóna čelí problémům a kdy s určitostí nevíme, v jaké formě bude existovat za dalších pět či deset let, stojí otázka přijetí eura minimálně na druhé či třetí koleji. Obecně cítíme, že jakožto ekonomice závislé na exportu nám volně plovoucí kurz může v nepříznivých dobách spíše pomáhat. To však neznamená, že oslabení kurzu je všelékem. Slovensko je ekonomikou s velmi podobnou strukturou jako ta naše a v současné době se vyvíjí podstatně lépe. Avšak asi by bylo chybou domnívat se, že jediným důvodem je účast slovenské ekonomiky v eurozóně. Eurozóna určitě není ideálním seskupením. Není to jednotná federace jako například Spojené státy a dokud se Evropané nezačnou cítit jako jeden národ alespoň po ekonomické stránce, do ideálu bude vždycky kousek chybět. I tak se domnívám, že eurozóna v nějaké formě přežije a vyjde ze současné krize silnější a konkurenceschopnější.

Patrik Komárek Brokerjet České spořitelny

senior makléř,

Česká republika by neměla usilovat o co nejrychlejší vstup do eurozóny, dokud si eurozóna nevyřeší své stávající problémy a nebude jasné, jaká bude finální podoba Evropské měnové unie. Stručně odpovědět na to, co je výhodnější, jestli koruna, nebo euro, není jednoduché. Z hlediska firem přináší existence samostatné měny větší transakční náklady spojené s kurzovým rizikem. Z hlediska domácí ekonomiky a České národní banky zase dává větší svobodu ovlivňovat ekonomiku. Máme vlastní měnovou politiku. A co se týče eurozóny, tak ta stabilním a efektivním uskupením zatím není. Stát se jím může teprve prostřednictvím kvalitních strukturálních a institucionálních reforem.

R adek Pluhař místopředseda představenstva a ředitel

divize řízení rizik,

Equabank

ČR nemá žádný důvod usilovat o vstup do eurozóny. Efektivně to znamená zafixovat cenu našeho zahraničního obchodu s ostatními zeměmi eurozóny a přijít tak o přirozený mechanismus vyrovnávání výkyvů platební bilance. Eurozóna nesplňuje žádnou sadu kritérií pro optimální měnovou zónu a selhala také jako prostředek k dosažení potřebné synchronizace ekonomik. Způsobila vlastně úplný opak, a to pomíjím otázku, zda záměr synchronizovat hospodářské cykly v eurozóně vůbec dává smysl. Přidáním se k neúspěšnému projektu nemůže ČR nic získat. Je jednoznačně výhodné zachovat si kurzový mechanismus, který reaguje na potřeby domácí ekonomiky a umožňuje vyrovnání zahraničně měnového nesouladu, místo toho, aby podobného vyrovnání bylo dosahováno poklesem HDP a růstem nezaměstnanosti, jak to vidíme u některých současných členů eurozóny.

Michal Brožka, hlavní analytik, R aiffeisenbank Česká republika by měla hospodařit tak, aby mohla do eurozóny kdykoliv přistoupit a aby bylo pro eurozónu žádoucí přijmout nás jako prosperující zemi. Rozhodnutí o tom, kdy to učinit, je politické. V době, kdy se o euru v ČR bude reálně rozhodovat, již budeme dost možná vědět, zda se eurozóně přežít povedlo, či nepovedlo. Osobně mám tendenci věřit, že eurozóna přežije výrazně delší dobu než jen několik málo dekád. Jestli déle, to nevím. Každopádně se však musí umět proměňovat v čase, aby byla konkurenceschopná. Neefektivností je v ní dlouhá řada. Stane-li se rigidní, pak bude následovat reverzní proces a možný rozpad. Před nedávnem jsem mluvil se známým britským ekonomem Gerardem Lyonsem a ten mi řekl, že ho nepřekvapí, když eurozóna zkrachuje, ale že bude překvapen, když se tak stane již zítra. Je to britský, velmi skeptický humor. Přežití eurozóny je totiž i otázkou víry. Když euru bude věřit málo lidí, pak nepřežije. Velká Británie euru nefandí, to je známé, avšak vidíme, že důvěra v Evropu se v poslední době povážlivě propadá například ve Francii. Kdybychom euro například přijali zhruba ve stejné době jako Slovensko, nemyslím si, že bychom na tom byli nyní diametrálně odlišně. Ostatně kurz CZK/EUR se od té doby vlnil ze strany na stranu, ale v podstatě se výrazně nevzdálil hodnotě 26,0 CZK/EUR. V zásadě by tak firmy jen neřešily měnové riziko, takže by hypotetické přijetí eura mohlo být spíše pozitivní.


anketa 7

Michal Kozub, analytik, Home Credit

Martin Oliva, makléř, Patria Direct

V současnosti bych nedoporučoval, aby Česko aktivně usilovalo o vstup do eurozóny. Myslím si, že nejprve je potřeba, aby si EU a EMU vyřešily své základní problémy, až pak může nastat vhodný čas pro vstup. Obecně si myslím, že jednotná evropská měna je dobrý směr. Podporuje vzájemný obchod mezi zeměmi a odstraňuje některé bariéry a komplikace. O tom, že se eurozóna rozpadne do roku nebo dvou, jsem slyšel už na jejím počátku, a tyto názory se neustále opakují. Avšak zatím se ani jedna z těchto předpovědí nevyplnila. Osobně jsem zastánce jednotné měny a hospodářské integrace v Evropě. To však nic nemění na tom, že současná situace je dlouhodobě neudržitelná a že je třeba provést velké změny ve fungování samotné EMU a EU-27.

Nemyslím si, že rychlý vstup České republiky do eurozóny za aktuální situace dává logiku. Sama eurozóna neví, jak bude za několik měsíců vypadat či zda nějakou delší dobu v současné podobě vydrží. Mechanismy, které by měly zabezpečit její dlouhodobé fungování a překonávání krizí, jaké jsme mohli v posledních třech letech zažít, stále nejsou definitivně nastaveny a projednány. Vstupovat nyní do EMU je vstupováním do spolku, o kterém nevíme, jak bude fungovat. Česká ekonomika na tom není nyní nejlépe, a i eurozóna trpí ekonomickou stagnací. Přivádět naši ekonomiku do dalšího šoku zbrklým vstupem nepovažuji za rozumné, stejně tak jako nepovažuji za rozumné připojovat se ekonomicky ke spolku zemí, které z globálního hlediska nyní ekonomicky nejvíce trpí.

Petr Z ahradník Národní

člen

ekonomické rady vlády

(NERV) a hlavní Conseq Investment Management ekonom

Měla by Česká republika usilovat o co nejrychlejší vstup do eurozóny? V současné době by Česká republika měla s ohledem na euro plnit především své domácí úkoly, tj. natolik zlepšit svoji ekonomickou situaci, aby se jí členství v eurozóně ve středně- či dlouhodobém výhledu vyplatilo a byla s to členství využít. Rozhodně bych naší zemi nedoporučoval co nejrychlejší vstup do eurozóny. Za prvé by momentálně měla akcelerovat svoji ekonomickou výkonnost, což se zřejmě neobejde ani bez jistých veřejných investic, jež by mohly krátkodobě zhoršit její fiskální disciplínu a míru deficitu jako jedno z maastrichtských kritérií. Za druhé by eurozóna měla vykazovat příznivější stav a před dalším rozšiřováním by měla především vyléčit sebe sama. Za třetí by bylo dobré si uvědomit, že jakýkoliv další vstup do eurozóny je jiný proces, než byl vstup do původní eurozóny, či dokonce vstup Estonska v roce 2011. Eurozóně přibyly ESM, fiskální kompakt, rodící se bankovní unie, řada koordinačních opatření v oblasti hospodářské politiky a posílení fiskální disciplíny. Nic proti tomu, ale na vstřebání této nové kvality

a vyhodnocení jejích přínosů a nákladů je třeba určitý čas. A konec konců za čtvrté není vůbec jisté, zda bychom byli i ze strany eurozóny tak žádaným kandidátem, jakým jsme byli v předkrizovém období. Je však pravdou, že Lotyšsko, Litva, Polsko či Rumunsko jsou v praktické fázi vyjednávání podstatně dál než my, kde proces přistupování prakticky zamrzl. I když jsem na otázku odpověděl ne, nedomnívám se, že bychom tuto vyčkávací taktiku měli hrát věčně. Jsem přesvědčen, že poté, co se sama eurozóna stabilizuje a uzdraví, poté, co se česká ekonomika zdynamizuje a současně dojde k preciznímu vyhodnocení přínosů a nákladů, bude čas do eurozóny vstoupit a realizovat v ní výhody a přínosy, které potenciálně vykazuje, ale jež v posledním období nebyly až tak průkazné. Obávám se, že pro Českou republiku tento čas přijde až v průběhu následující dekády. Odráží se skutečnost, že ČR není členem eurozóny, spíše v její neprospěch, anebo naopak česká koruna přináší ČR více výhod? Myslím, že s ohledem na fakt, že jsme ekonomikou bez zásadních strukturálních poruch, se nám tento stav neprojevil negativně. Myslím, že krátkodobě je tento dopad neutrální; výhody členství v eurozóně, a to navíc za předpokladu jejího plnokrevného fungování, se projevují v dlouhodobém výhledu a horizontu. Vzhledem k tomu, že koruna je stále relativně silná, žádnou podstatnou nevýhodu nám tato skutečnost momentálně nepřináší. Avšak poté, co eurozóna i česká ekonomika opětovně „pojedou“ na plné obrátky, jsem přesvědčen, že naše místo je uvnitř eurozóny. Domní-

vám se, že být ostrovem národní měny uprostřed eurozóny (a Polsko patrně vstoupí dříve než my) není z praktického hlediska přeshraničního fungování nic výhodného. Tento stav může být diskvalifikační i z pohledu rozhodování investorů. Měnová stabilita taktéž může být výhodou (i když nejsme zemí, jež by tíhla k nadměrné kurzové volatilitě, především v depreciačním směru). Shrnul bych to takto: Krátkodobě je tento dopad neutrální, dlouhodobě by mohl být nevýhodný. Jaký je váš názor na budoucnost eurozóny jako takové? Máte za to, že je to stabilní a efektivní seskupení? Jako eurooptimista v budoucnost eurozóny věřím při veškerém uvědomění si a respektu k problémům, jimž čelí. Podmínkou jejího fungování je však to, že bude fungovat pokud možno co nejlépe jednotný vnitřní trh. Bez něj nemá eurozóna smysl. V posledních třech letech jsme byli svědky přijetí neskutečného počtu koncepcí, strategií, politik, paktů, jejichž smyslem bylo předefinovat pravidla, jimiž je hospodářská a měnová unie upravena a jimiž navazuje na ostatní součásti hospodářských politik. Nyní si tyto nové prvky musejí sednout, některé se ukážou jako zbytné, obecně jsem však přesvědčen o potřebě změnit jejich konstrukci. Teď na jejich funkční zapojení potřebujeme jistý čas, který nám na tuto otázku zodpoví. Osobně jsem o dlouhodobé stabilitě a efektivnosti přesvědčen, byť momentálně to tak přesvědčivě nevyhlíží. Domnívám se, že toto je toliko černá epizoda v jinak perspektivním a smysluplném projektu; velmi nerad bych se mýlil.


8 koruna vs. euro

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Matrix jménem Forex Prezident Miloš Zeman se nechal slyšet, že Česká republika by euro mohla přijmout do pěti let. Premiér Petr Nečas na to reagoval slovy, že by bylo chybou nyní stanovovat pevné datum přistoupení k euru, protože situace v eurozóně je hodně dynamická. Odpověď na to, která z vyřčených slov dávají více smyslu, hledejme ve výkonu naší ekonomiky, ale i ekonomik zahraničních. Stejně jako v tom, jak to chodí na nejlikvidnějším kapitálovém trhu světa, na devizovém trhu Forex. Autor: Daniel Tácha

N

a devizovém trhu Foreign Exchange, zkráceně Forex nebo také FX, se ve srovnání s ostatními kapitálovými trhy, jako jsou například akciové nebo komoditní burzy, zobchoduje absolutně nejvíce peněz na světě. Objemy obchodů se denně počítají v bilionech amerických dolarů. Obchoduje se na něm bez přestávky 24 hodin denně, protože na Forexu obchoduje celý svět. A nad ním, jak známo, slunce nezapadá. Hlavním artiklem této burzy, která však burzou v klasickém slova smyslu není, je to jen systém celosvětově propojených počítačů bank a investorů, jsou měny. Měnové páry. Vývoj kurzů měnových párů ovlivňují výkony jednotlivých ekonomik, kroky politiků a centrálních bank, ale i samotné obchodování s měnovými páry, jehož hlavním cílem je na rozdílech mezi kurzy daných měn vydělat. S měnovými páry na Forexu hlavně obchodují centrální banky, velké banky, velké i malé podniky, hedgeové fondy, penzijní fondy, investiční fondy, velcí i malí investoři. Mnozí z nich investují do některé z měn, aby se zajistili před případným poklesem jiné měny. Aby neztratili hodnotu svého kapitálu kvůli případnému výkyvu měny, v níž kapitál jen drží. Měny se však obchodují i proto, aby ti, kteří je obchodují, vydělali na rozdílu mezi prodejní a nákupní ceně jedné měny vůči měně druhé. Na spreadu. Tito obchodníci nejsou obvykle nijací dlouhodobí investoři, ale hlavně spekulanti, kteří prostřednictvím finančních derivátů, takzvaných

kontraktů na vyrovnání rozdílu, sázejí na pokles nebo růst jedné měny vůči druhé, aniž by jakoukoli měnu chtěli koupit, nebo přímo koupili. Při tom všem obvykle používají finanční páku, jež jim mnohonásobně znásobuje objem prostředků, které aktuálně obchodují, avšak s podstatně menším objemem peněz, které do aktuálního obchodu vložili. Finanční páka je jakýmsi obchodováním na úvěr. Máte tisíc dolarů, ale díky páce obchodujete třeba sto tisíc dolarů. Avšak na Forexu, máte-li účet u brokera, jehož prostřednictvím se na trzích obchoduje, si můžete z pohodlí svého domova i směnit koruny za eura v případě, že jedete na dovolenou.

O

koruně na Forexu Na Forexu se obchodují bezmála dvě stovky měnových párů, přičemž nejobchodovanější páry jsou složeny z těch měn, které ve světě hrají v současnosti prim. Jimi jsou dolar, euro, britská libra, japonský jen, švýcarský frank nebo čínský jüan, přičemž někdy těmto měnám, záleží na situaci, sekundují měny, jako jsou například norská koruna, kanadský dolar nebo australský dolar a další. Co se týče české koruny, ta na Forexu zajímá z globálního pohledu skutečně jen podivíny. Zatímco měnový pár euro/dolar patří vůbec k nejobchodovanějšímu měnovému páru na světě, objem obchodů s českou korunou na Forexu dosahuje 0,2 procenta z jeho celkového denního obratu. Proto je i českými

ekonomy a analytiky česká koruna z pohledu celého Forexu řazena zcela běžně mezi takzvané exotické měny. Což neznačí nic jiného, než že koruna stojí na okraji zájmu investorů a je silně svázána s vývoje eura, protože, jak je známo, Česká republika je silně svázána s Německem, které v eurozóně platí za zemi číslo jedna. Necháme-li stranou běžné transakce s korunou, které jsou ovlivněny exportem a importem zboží a služeb mezi subjekty v České republice a jejími obchodními partnery, koruna se, řečeno s trochou nadsázky, skutečně obchoduje pouze v momentě, kdy přijde nějaká zásadní zpráva, která se jí týká, ale jinak – vynecháme-li tuzemské investory – hlavně tehdy, kdy si bílé límečky u počítačových monitorů v prosklených kancelářích velkých bank a fondů s velkou dávkou nadsázky řečeno potřebují oddechnout od obchodování s eurem, dolarem, se švýcarským frankem nebo s britskou librou a rozhodnou se uskutečnit nějaký ten obchod s korunou. A to třeba jen proto, aby si na své firemní stránky napsali, že co se týče jejich obchodního pokrytí, ovládají všechny regiony. A to není výtka... V případě skutečně těch velkých hráčů na devizovém trhu neuskuteční obchod s korunou ani bílé límečky, ale takzvané automatické obchodní systémy, počítačové programy, roboti, které někdo předtím naláduje daty o tom, že se musejí sepnout a začít korunu obchodovat, jakmile se kurz například koruny vůči euru dostane na tu a tu úroveň. V případě skuteč-


koruna vs. euro 9

Vývoj kurzu eura vůči české koruně

5. 1. 1999 – 14. 5. 2013

36,0000

32,0000

28,0000 25,8885 24,0000

Zdroj: Patria Online

2000

2002

ně velkých hráčů tyto „inteligentní počítačové systémy“ přitom obchodují finanční objemy v řádech desítek a stovek milionů eur, aniž by jejich majitelé nějak extra řešili, co a jak obchodují. Prostě se obchoduje a nevyjde-li to dnes, zcela jistě to vyjde zítra. Někdy se také stane, že někdo chybně naplní daty příslušný automatický obchodní systém, což daný trh přivede v pěkný zmatek, avšak s velmi reálnými dopady na bilance zisků a ztrát těch, kteří jsou jeho účastníky. Jakkoli se výše uvedené může zdát jako sci-fi, i takto lze všední den, den bez zásadních zpráv, popsat na Forexu, ale i na jiných trzích z pohledu těch, kteří na kapitálových trzích určují trendy. Sledují trhy a v momentě, kdy vidí příležitost k zisku, obchodují. Avšak potíží z tohoto hlediska je, že příležitost k zisku může vyvolat i jejich samotné obchodování bez ohledu na to, jak souvisí s reálnou situací toho, s čím obchodují.

Ú

tok na korunu Prezident Miloš Zeman při své prezidentské kampani vysvětlil, proč si myslí, že by Česká republika měla usilovat o přijetí eura. Uvedl, že česká koruna se jako regionální a slabá měna může velmi dobře stát cílem spekulantů. To byl jeho hlavní argument. Barvitě podal Armageddon, který nás může čekat, budeme-li i nadále lpět na české koruně a odmítat euro. Faktem je, že toto se může kdykoli stát, protože k po-

2004

2006

2008

dobným situacím v minulosti již několikrát došlo. Asi nejznámějším příkladem z konce 80. let je útok na britskou libru ze strany známého finančníka George Sorose, který jej provedl tak, že vydělal miliardy, zatímco britská centrální banka musela devalvovat libru po Sorosově nájezdu. Toto je však ojedinělá ukázka obratnosti spekulanta. S tím se člověk nesetká každý den. Základním předpokladem pro útok na jakoukoli měnu není ani tak rozhodnutí spekulanta, jako spíše souhra podmínek, jež spekulanta přesvědčí o tom, že se mu vyplatí na danou měnu zaútočit. Že se mu vyplatí utkat se s centrální bankou dané země, která samozřejmě bude svou měnu před útokem spekulanta bránit. V případě České republiky by podle ekonomů takový útok na českou měnu mohl přicházet v úvahu v momentě, kdy by se ještě více prohloubil deficit veřejných financí, kdyby ekonomika země fungovala ještě hůře, než funguje nyní, kdyby česká koruna byla kupříkladu nadhodnocena a kdyby se Česká republika například dostala do vnitřních nebo vnějších politických potíží. Při splnění těchto podmínek by podle analytiků mohli mnozí velcí spekulanti začít uvažovat o tom, že si českou korunu spolu s námi dají k večeři. Že vydělají na jejím poklesu, přičemž je docela jisté, že pokud by se spojili, vzhledem k rezervám České národní banky a České republiky by zcela jistě byli tou stranou, která by, co se týče objemu peněz na hraní, měla navrch. Jak už jsme řekli, na Forexu

2010

2012

se obchoduje v bilionech amerických dolarů, a i když naše miliardy korun jsou možná zajímavé, ve srovnání s jinými trhy nejsou ničím.

K

oruna jako frank? Z uvedeného vyplývá, že česká koruna, přestože v tuto chvíli České republice i jejím občanům přináší nemalé výhody, o nichž je psáno v následujících článcích, zdaleka není, ale ani nemůže být v současném dravém světě bezpečným přístavem. Koruna je jen jednou z mnoha dalších exotických měn, jejíž význam nijak nepřesahuje středoevropský region. Přijetí eura by v tomto ohledu znamenalo mnohem pevnější ukotvení České republiky v mezinárodním obchodě. Euro je po dolaru druhou hlavní rezervní měnou na světě. Je tedy velký rozdíl, zda se světový spekulant, kterým nemusí být pouze velká investiční skupina, banka či hedgeový fond, ale klidně i nějaký stát, pustí do křížku s Českou národní bankou nebo Evropskou centrální bankou, jež diriguje euro v eurozóně. Jakkoli je její práce těžká, protože řídit spolek zemí eurozóny, z nichž se mnohé potýkají s vážnými ekonomickými problémy, není prací záviděníhodnou. V tomto ohledu, i když někdy i takové nápady z úst naší politické reprezentace zaznívají, nemá vůbec smysl českou korunu „omlouvat“ jejím srovnáváním například se švýcarským frankem. A to jen díky představě, že Švýcarsko je také malá země a že se vypracujeme


10 koruna vs. euro

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

na jeho ekonomickou úroveň, o čemž se nám doma někdy docela dobře sní. Obojí je zcela scestné. Ekonomika i produktivita práce, v níž hraje roli i kvalita provedené práce, je v případě Švýcarska někde úplně jinde než v případě České republiky, a tak má i česká koruna do švýcarského franku hodně daleko. Za což, v tom druhém případě, však buďme jen rádi, protože kdykoli se v Evropě nebo jinde ve světě vyskytne nějaký ekonomický problém, účastníci devizového trhu na něj reagují tím, že přesouvají svůj kapitál z dolaru, eura, japonského jenu právě do švýcarského franku jako do toho nejbezpečnějšího přístavu, v němž jim nehrozí, že bude jejich kapitál znehodnocen. Problém je však v tom, že tento přeliv kapitálu do švýcarského franku z jiných měn nevede k ničemu jinému než k posilování franku, z čehož rozhodně Švýcaři radost nemají, protože silný frank sráží konkurenceschopnost jejich výrobků na světových trzích. Švýcarské zboží a služby se jednoduše stávají až příliš drahými, čímž trpí ekonomika, a švýcarská centrální banka má vždy co dělat, aby frank dokázala udržet alespoň v přijatelné úrovni vůči euru, dolaru, japonskému jenu a tak podobně, protože jestliže má něčeho současný svět skutečně dost, tak jsou to ekonomické nejistoty.

K

oruna vůči euru Výše uvedená slova zdaleka nemají za cíl horovat pro euro a zatracovat korunu. Slouží zejména k vyložení toho, že v dnešním globálním světě jsou národní měny velmi citlivým zbožím. A to nemusejí být vždy jen proto, že jsou například svázány s malou ekonomikou, jako je tomu v případě české koruny, ale třeba i proto, že aktuálním cílem všech velkých světových ekonomik je v souvislosti s podporou exportu co nejslabší měna, čehož se různé centrální banky snaží docílit stůj co stůj bez ohledu na stejný zájem jiných centrálních bank. Na druhou stranu, a o tom budou i následující články, dnešní globální svět, v němž hrají prim dolar a euro, ovládá tolik ekonomických proměnných a v případě eurozóny i mnoho ekonomických a politických nezanedbatelných rizik, že v našem případě může být česká koruna stále spíše požehnáním než prokletím. V otázce, zda bychom měli usilovat o přijetí eura, či nikoli, hraje svou roli i to, zda se můžeme rovnat se zeměmi, jako jsou Německo, Rakousko, Nizozemsko, nebo zda v případě, že euro přijmeme, skončíme jako Řecko, Itálie nebo Španělsko. Zásadní problém podle většiny ekonomů spočívá v tom,

že sama Evropská unie nemá v tuto chvíli jasno, jak bude dále ve své integraci pokračovat. Zatímco zemím, jako jsou například Řecko, Itálie, Španělsko nebo Portugalsko, by zřejmě národní měna z jejich současných problémů velmi pomohla, pro Německo by vzdání se eura znamenalo jen problémy, které by nebyly příliš odlišné od těch, o kterých jsme se zmínili v případě Švýcarska. Ekonomové tvrdí, že kdyby se Německo nyní vrátilo k marce, její kurz by oproti euru okamžitě stoupl o 30 až 40 procent, což by mělo znatelný dopad na prodej německého zboží do zahraničí. Z uvedeného je zřejmé, že v případě našeho přijetí či nepřijetí eura nehraje roli pouze to, jak se k tomu my postavíme v rámci například ODS slibovaného referenda, ale že roli mají samotná existence eurozóny jako takové, ekonomická krize a skutečnost, že v současné chvíli se v případě eura kříží a překřižuje tolik zájmů a problémů, že ani s ním to nevypadá prozatím nijak slavně. A právě z tohoto pohledu je na místě se neustále ptát, zda je v našem zájmu usilovat o přijetí eura, k čemuž jsme se zavázali při vstupu do Evropské unie, nebo jeho přijetí prozatím odkládat, co to jen půjde.

Muž, který porazil Bank of England roce 1992 došlo k vůbec největší spekulaci, která vedla k pádu libry. Někdy se této spekulaci říká také „černá středa“. Stál za ní americký investor maďarského původu George Soros. Britská ekonomika na tom před svou „černou středou“ nebyla dobře. Potýkala se vysokou inflací, vysokou mírou nezaměstnanosti i se státním dluhem. Tlak na oslabení měny sílil. Svou roli sehrálo i chování Němců, jejichž ekonomika fungovala dobře, a tamější centrální banka se vyjádřila, že to, co platí pro Německo, neplatí pro Velkou Británii. Příležitost tedy na sebe nedala dlouho čekat a investoři v čele se Sorosem se pustili do masivního výprodeje liber. Bank of England jim přitom vydržela vzdorovat pouze několik dní.

Protože měla za úkol držet výši libry v určitém pásmu, nemohla ji prostě nechat padnout, libovolně oslabit nebo posílit. Ve snaze bránit se proti útoku spekulantů, kteří na pokles libry sázeli, libru vykupovala. Tím chtěla posílit její kurz. Na to v prvních chvílích vynaložila devizové rezervy v hodnotě jedné miliardy liber, avšak celkem ji tato hra přišla na 15 miliard liber. A bance nepomohlo ani zvýšení úrokových sazeb. Libra na podporu nijak nezareagovala. Vláda spolu s centrální bankou se proto vzdala, když oznámila odchod Británie z Evropského mechanismu směnných kurzů. Výsledkem bylo okamžité oslabení libry: V prvních pěti týdnech ztratila vůči marce 15 procent a vůči dolaru 25 procent. Na spekulaci si Soros vypůjčil 10 miliard dolarů čili přibližně 5,26 miliardy

liber. Marka stála zhruba 0,378 libry. Za předpokladu, že použil tento kurz, za 5,26 mld. liber proto dostal celkem 14,1 miliardy marek. Libra však v následujících týdnech oslabila, a to až na 0,423 libry za marku. Zpátky tedy Soros za své marky dostal již zhruba 5,965 miliardy liber. Jakkoli uvedený příběh může být pro Velkou Británii příběhem zdrcujícím, podle mnohých Britů byl právě tento příběh jejich štěstím. Velká Británie v konečném důsledku zvítězila. Po uvolnění kurzu libry se její ekonomika oživila a podařilo se zmírnit inflaci, která se ke konci roku pohybovala na 3,5 procenta. Mnozí Britové jsou tak přesvědčeni, že kdyby jejich země zůstala v ERM a poté přijala euro, byla by dnes v podobném stavu jako Irsko. To znamená po bankovní krizi a s rozvrácenou ekonomikou.


koruna vs. euro 11

Držet se koruny. Alespoň prozatím. Shodli se na tom prakticky všichni ekonomové, které jsme oslovili. V horizontu pěti až deseti let nemá absolutně žádný smysl uvažovat o přijetí eura. Byli bychom sami proti sobě.

Domnívám se, že v posledních letech je vlastní měna pro Českou republiku rozhodně výhodou. Vlastní měna, měna s volně plovoucím měnovým kurzem, je efektivním nástrojem pro vyrovnávání ekonomických nerovnováh, jehož důležitost nabývá na významu zejména v turbulentních časech, kterými právě procházíme,“ celkem jednoznačně shrnuje názor většiny námi oslovených analytiků a ekonomů Martin Oliva, makléř společnosti Patria Direct. Avšak platné argumenty pro přijetí eura stále jsou. Například náklady, které musíme vynakládat na směnu peněz, jedeme-li do zahraničí. Jsou to ovšem i náklady českých exportních firem na zajištění se proti výkyvům kurzů koruny například oproti euru nebo dolaru. Jenže: „Otázku nevýhodnosti nelze trivializovat poznámkami o nutnosti směnit peníze při výjezdu na dovolenou nebo naivními požadavky exportérů, kteří v době posilování koruny chtěli kurz zafixovat,“ říká Radek Pluhař, místopředseda představenstva a ředitel divize řízení rizik Equabank a dodává: „Všimli jste si, že už nějakou dobu nejsou podobné hlasy slyšet?“ Podle něho je v současné chvíli jednoznačně výhodné zachovat si korunu s jejím kurzovým čili cenovým mechanismem, jehož hlavní výhodou je, že dokáže reagovat na potřeby domácí ekonomiky a umožňuje vyrovnání zahraničně měnového nesouladu místo toho, aby podobného vyrovnání bylo dosahováno ztrátou produktu. „Tím mám na mysli pokles hrubého domácího produktu nebo růst nezaměstnanosti, jak vidíme u některých současných členů eurozóny,“ říká Pluhař.

Samostatnou kapitolou je podle Pluhaře přínos ponechání si svobody při aplikaci měnové politiky, o kterou bychom vstupem do eurozóny přišli. „Měnová politika Evropské centrální banky není vhodná ani pro jednu ze současných zemí eurozóny. Není důvod předpokládat, že by byla vhodná pro Českou republiku,“ říká.

S

rovnání se Slovenskem V otázce pro a proti české koruny oproti euru poukazují zástupci centrální banky na to, že to je právě koruna, která v minulých letech byla hlavní příčinou toho, že u nás ceny nerostly takovými skoky jako v těch zemích, kde euro přijali. „Česká republika stále patří k takzvaně konvergujícím nebo dohánějícím zemím, její cenová hladina se postupně a dlouhodobě dotahuje k cenové hladině vyspělých zemí eurozóny. A máte-li plovoucí kurz, máte-li českou korunu, tak ten proces probíhal tak, že inflace v České republice byla od roku 1998 relativně nízká, srovnatelná s inflací v eurozóně, takže to dohánění vyspělejších zemí, to přibližování se jejich cenám, se nedělo prostřednictvím vyšší inflace, ale dělo se prostřednictvím posilujícího nominálního kurzu koruny,“ vysvětluje Tomáš Holub, ředitel sekce měnové a statistiky České národní banky. Vstupem do eurozóny by se kurz podle Holuba nenávratně zafixoval. A naše dohánění vyspělých zemí by se dělo pouze přes vyšší inflaci, zdražování, protože jinak to prostě nejde. V tomto ohledu dodejme, že inflace – loni činila 3,3 procenta – je v současné době na docela nízké úrovni. A pociťuje-li většina z nás zvyšování cen takřka

každý den, není to dáno vývojem ekonomiky, nýbrž zvyšováním daní, které od nás český stát vybírá, kdekoli k tomu má příležitost. Avšak zpátky ke koruně a euru: S oním zdražováním po vstupu do eurozóny udělali přímou zkušenost naši slovenští sousedé. Jakkoli se jejich ekonomika nevyvíjí v poslední době nijak zle. „Můj názor je ten, že celkový ekonomický vývoj na Slovensku je poměrně dobrý. A vývoj hrubého domácího produktu je dynamičtější než v České republice, ale je otázka, nakolik toto spojovat s eurem. Slovensko přece jen má větší prostor k dohánění vyspělých zemí eurozóny, začínalo s nižších výchozích pozic, a to samozřejmě hraje roli. Ale vývoj reálné ekonomiky mají na Slovensku docela dobrý, na druhou stranu inflaci měli v průměru vyšší, než jsme měli my, což může být částečně odraz toho, co jsem uvedl. Ve chvíli, kdy země nemá kurzový kanál, může to směřovat k vyšší inflaci čili ke zdražování,“ vysvětluje Holub. Vyššími cenami, které v našem případě za normálních okolností snižuje posilující koruna, debata o přijetí či nepřijetí eura nekončí. Na místě je třeba se zmínit i o debatě na Slovensku, která byla o tom, proč by měli Slováci přispívat na záchranu Řecka, o jehož problémy se nikterak nezasloužili. Proč má chudší země pomáhat zemi bohatší. Ale to je záležitost politická, i když u jejího zrodu stojí, jak jinak, problémy s penězi.

P

roblémy nejen eurozóny Nemuseli bychom se asi vůbec bavit o sporných politických rozhodnutích v případě eurozóny, kdybychom nebyli aktuálními svědky obrovských


12 koruna vs. euro

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

V horizontu pěti až deseti let nemá absolutně žádný smysl uvažovat o přijetí eura. Byli bychom kurzusobě. dolaru vůči české koruně samiVývoj proti

5. 1. 1993 – 14. 5. 2013

40,0000 36,0000 32,0000 28,0000 24,0000 20,0000

20,0345

16,0000 Zdroj: Patria Online

1994

1996

1998

ekonomických problémů a nerovností ve světě. Přičemž z pohledu ekonomů je na tom nejhůře právě Evropa. Hlavními atributy potíží jsou předlužené státy, kolabující bankovní systémy kvůli nevyrovnaným pohledávkám, vzrůstající míra nezaměstnanosti nebo stále stoupající daně tam, kde stát nemá z čeho brát. To vše se přitom jen málokde řeší skutečnými reformami, změnou přístupu, řeší se to spíše tištěním nových peněz, takzvaným kvantitativním uvolňováním. To platí pro Evropu, USA, Japonsko čili pro ty největší světové ekonomiky. Názory, co z toho vzejde, se liší. Avšak někteří ekonomové předestírají skutečně již jen nepěkné vyhlídky. „Inflace je tikající bombou vyspělých trhů. V současné chvíli nehrozí, úroky jsou drženy na nule, a to i přes to masivní tisknutí peněz. Štěstím však je, že tyto peníze se do reálné ekonomiky prozatím nedostávají, ale až se do ní dostanou, až se ekonomika vzpamatuje, firmy budou opět vyrábět na plné obrátky, tak se do ní dostanou přes poptávkovou stranu. A to vyvolá inflaci, přičemž se pohybujeme v číslech a hodnotách, které nemají v historii obdoby. Zvládnout tuhle situaci centrální banky? To dnes nikdo neví. Přijde jen inflace, nebo hyperinflace?“ takto se například před nedávnem v rozhovoru v časopise Make Money vyjádřil Petr

2000

2002

2004

2006

Šimčák, člen představenstva Pionner Asset Managament. Někteří jiní ekonomové, jak už jsme sdělili, však jeho obavy nesdílejí. Například poukazují na to, že peníze se tisknou docela úspěšně v Japonsku, kde je tamější centrální banka dokáže v pohodě stahovat z reálné ekonomiky. Přesto slova Petra Šimčáka nejsou zdaleka ojedinělá. „Inflace určitě přijde a bude pořádná! Teď je jen otázkou kdy. A řeč přitom není jen o inflaci, ale vůbec o celkové korekci kapitálových trhů. Momentální situace je neudržitelná. V tomto ohledu bych použil Keynesův výrok, že trhy se vydrží chovat iracionálně často déle, než se konkrétní subjekt na trhu udrží solventní. A z tohoto pohledu je podle mě současnou hlavní otázkou, kdy se to všechno zvrátí. A že se to stane, o tom hovoří fundamenty, protože je-li řešením krize tištění peněz a nakupování vlastních dluhopisů, tak jednoho dne se to musí projevit na znehodnocení měny a znehodnocení těch dluhopisů. Například euro by mělo být z hlediska liberální ekonomiky na mnohem nižší úrovni, než je nyní. A vidíte jej? Není!,“ myslí si například Karol Piovarcsy, ředitel Saxo Bank pro střední a východní Evropu. Jakou roli za současného stavu proto sehrává eurozóna, jejíž měna je sice druhou hlavní měnou světa, ale napří-

2008

2010

2012

klad její současný kurz podle ekonomů nikterak neodpovídá ekonomickým výkonům zemí eurozóny? „Ano, kurz eura je z mého pohledu překvapivě silný. Amerika má své hospodářské problémy, ale její relativní hospodářská výkonnost je v posledních letech zcela jistě lepší než v eurozóně. To zcela jednoznačně,“ říká Tomáš Holub, ředitel sekce měnové a statistiky České národní banky, ale vysvětlení, proč tomu tak je, snadno nenachází: „Těžko říci. Asi panuje určité přesvědčení, že Fed byl v politice kvantitativního uvolňování razantnější, než třeba Evropská centrální banka, která sice použila jiné nástroje než Fed, ale taktéž se dostala na nulové úrokové sazby a podstatně navýšila likviditu na trzích. Neumím si to úplně dobře vysvětlit.“

K

ritika eurozóny Někteří ekonomové jsou v tomto ohledu dosti nekompromisní. Nikoli všichni, avšak mnozí. „Eurozóna jako projekt selhala. Veškeré současné dění je pouze snahou odložit realizaci škod, které se evropským ekonomikám staly, a udržet reputaci propagátorů tohoto projektu. Škody v podobě vzniku bublin na trzích aktiv, případ Španělska nebo Irska, prodloužení neudržitelného stavu veřejných fi-


koruna vs. euro 13

nancí zamaskované pod výrok, že žádná země eurozóny nemůže zkrachovat, podívejte se na Řecko, a tedy obecně ztráty vzniklé z chybné alokace aktiv, ke které daly impuls neadekvátní cenové, úrokové signály po zavedení eura, jsou obrovské a stále rostou,“ myslí si například Radek Pluhař, místopředsedu představenstva a ředitel divize řízení rizik Equabank. Podle Pluhaře doléhají škody tohoto přístupu zejména na občany evropských států v podobě ztrát pracovních příležitostí. A nejen to. „Míra unifikace, kterou s sebou přináší aplikace jedné měny pro více zemí, jde podle mého názoru za hranice akceptovatelné voliči v jednotlivých evropských zemích. A to bez ohledu na to, s jakou naléhavostí, až nevyhnutelností, budou taková opatření občanům předkládána. Vznikne tedy transferová unie, jak ji známe z mnoha států. Bude zajímavé pozorovat, zda bude udržitelná nezbytná míra solidarity a současně kontroly nad celkem a zda se podaří udržet alespoň zdání demokratické

legitimity takového uspořádání,“ tvrdí Pluhař. Pochybnosti vyjadřuje i Martin Oliva, i když poněkud mírněji. Podle něho zůstane eurozóna v určité podobě zachována i přesto, že v současné době není stabilním a efektivním seskupením. „Do jejího vytvoření bylo investováno ohromné množství politického kapitálu, a proto si její kompletní rozpad nyní nedovedu představit. Za nejvíce pravděpodobný scénář považuji zachování společné měny u několika ekonomicky nejsilnějších členů eurozóny a postupný odchod několika ekonomicky slabých zemí periferie. Možnou variantou je také odchod Německa a jeho návrat k marce.“ Možných variant vývoje, které však v tuto chvíli nedokáže nikdo předpokládat, je však mnohem více. Podle Karola Piovarcsyho, ředitele Saxo Bank pro střední a východní Evropu, situaci v tomto ohledu zcela zásadně ovlivňuje hospodářská krize, s níž se v poslední době potýká mnohem více Evropa než třeba Spojené státy, u nichž je možné

pozorovat alespoň nějaké signály obratu k lepšímu. „To vede například k situaci, kdy Německo vede ekonomickou válku s jižními evropskými státy,“ říká Piovarcsy. O závažnosti situace podle něho velmi dobře vypovídá i případ Kypru, kde došlo k jednorázovému zdanění vkladů na bankovních účtech, aniž by jejich vlastníci měli jakékoli „zásluhy“ na ekonomických problémech Kypru nebo jeho bankovního systému. Eurozóna v čele s Německem o zdanění prostě rozhodla a chtěl-li Kypr od ní finanční pomoc, nezbývalo mu nic jiného, než se jejímu rozhodnutí podvolit. Tento přístup je však podle Piovarcsyho do budoucna nepřípustný. Avšak jaké je řešení? „Evropa si dosud nevyřešila, zda se bude více integrovat, anebo půjde cestou regionalizace. To je základní otázka dneška. Protože dává odpověď na všechny ty problémy, s nimiž se v současnosti Evropa potýká. A nejde jen o Kypr, další problémy jsou hned za dveřmi. Velké riziko spatřujeme na-

Česká národní banka k inflaci Tomáš Holub, ředitel sekce měnové a statistiky České národní banky, se vyjádřil k možné vysoké míře inflace, jež může vyvolat celosvětové tištění peněz. Obavy z hyperinflace nesdílím. Protože to, co hlavně roste z důvodu kvantitativního uvolňování, jsou bilance centrálních bank, což jsou vůbec ty nejlikvidnější, nejužší peníze v ekonomice. A ty se vesměs moc nepřelévají do nějakého masivního růstu širokých finančních agregátů, které se nějak zajímavě odrážejí do vývoje ekonomiky a případných inflačních tlaků. Nyní jsme spíše v situaci, kdy se centrální banky perou s utlumenou ekonomikou a spíše protiinflačními tlaky. Nárůst bilancí centrálních bank se tak do ekonomik nějakým výraznějším způsobem nepromítá. Na druhou stranu je skutečně otázkou, co se bude dít v momen-

tě, kdy se ekonomiky dostanou přes své nejhorší fáze. Zda v ten moment budou centrální banky schopny dostatečně a včas ony finanční stimuly, ony natištěné peníze, z těch ekonomik stahovat. Ano, v tomto případě existuje určitá obava, že by centrální banky mohly k onomu exitu ze svých nyní nekonvenčních politik přistupovat až nadmíru obezřetně. To proto, aby se vyhnuly tomu, že by se zase do toho současného režimu vracely, což by jistě nerady. To je tedy stěžejní otázka. Například Evropská centrální banka dokonce už jednou k onomu exitu nakročila, ale okolnosti, zejména vyostření krize v eurozóně, ji donutily se ke svým stimulačním opatřením vrátit. Což

je samozřejmě nepříjemné. Kdyby proto v momentě, kdy se ekonomiky zase rozjedou, centrální banky zaspaly a nestáhly by včas finanční prostředky z ekonomik, které do nich nyní napumpovaly, tak určité riziko zvýšení inflace je. Avšak můj názor je ten, že centrální banky budou mít dostatek prostoru, aby tu vloženou likviditu z ekonomik dostatečně vysterilizovaly a ten inflační vývoj uřídily. Ostatně například Česká republika funguje již roky v režimu, v němž její bankovní sektor oplývá nadměrnou likviditou již více než deset let, a nikdy to žádnou inflační vlnu nevyvolalo, protože centrální banka byla vždy s to tu přebytečnou likviditu z ekonomiky úspěšně stáhnout.“


14 koruna vs. euro

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

O rozdílu mezi pevným a plovoucím měnovým kurzem evný či také fixní měnový kurz značí pevně stanovený nominální měnový kurz vůči jiné měně či koši cizích měn. Naproti tomu plovoucí měnový kurz je určen na devizových trzích v závislosti na poptávce a nabídce, a obecně u něj tedy dochází k neustálým pohybům. Režim pevného kurzu snižuje transakční náklady plynoucí z kurzové nejistoty, což může působit jako jedna z překážek mezinárodního obchodu a investic, a poskytuje důvěryhodnou kotvu pro nízkoinflační monetární politiku. Na druhou stranu v tomto režimu dochází ke ztrátě autonomní měnové politiky, protože centrální banka musí svými devizovými intervencemi kurz neustále udržovat na oficiálně stanovené úrovni. Velkou výhodou plovoucího kurzu je právě nezávislá měnová politika. Pokud se domácí ekonomika nachází v recesi, je to právě nezávislá

příklad v možnosti kolapsu bankovního systému v některých z evropských zemí. To by znamenalo výrazný propad eura, protože Evropa nemá peníze na to, aby si mohla dovolit zachránit například španělský nebo italský bankovní systém,“ říká Piovarcsy. Na euru podle Piovarcsyho jednoznačně v současnosti vydělává Německo. Jak říká, pro Němce je euro doslova nutností, protože pokud by euro zkrachovalo, německá marka by byla o 30 až 40 procent silnější než dnešní už tak nadhodnocené euro. Němcům by se to jistě v souvislosti s exportem nelíbilo. „A stejně tak by se propad vlastních měn o stejná procenta nelíbil třeba Italům, Španělům, vůbec už nemluvím o Řecích. To kdyby euro zkrachovalo,“ tvrdí Piovarcsy. Podle něho mohou v tomto ohledu již zářijové německé volby zapůsobit

měnová politika, jež umožní centrální bance povzbudit poptávku, a tím „vyhlazovat‘ hospodářský cyklus, tzn. snižovat dopad hospodářských šoků na domácí produkt a zaměstnanost. Oba typy kurzových režimů mají obecně svá pro a proti a vhodnost toho či onoho režimu se pro různé země liší v závislosti na konkrétních podmínkách. V praxi existuje celá řada kurzových režimů, jež se nacházejí mezi těmito dvěma extrémními variantami, a tak poskytují určitý kompromis mezi stabilitou a flexibilitou. V České republice byl do počátku roku 1996 kurz zafixován vůči koši měn, poté byl prakticky uvolněn výrazným rozšířením fluktuačního pásma a nyní se česká ekonomika nachází v režimu tzv. řízeného plovoucího kurzu, to znamená, že kurz je plovoucí, ale centrální banka může přistoupit k intervencím, aby zabránila jeho extrémním výkyvům.

jako určitý ventil problémů. Zvítězí-li v Německu pravice, bude mít tendenci chránit německé zájmy, což zcela jistě ohrozí soudružnost eurozóny. Vyhraje-li levice, tak z krátkodobého hlediska je možnost, že se Evropa vrhne do ještě většího kvantitativního uvolňování, z čehož nevzejde nic jiného než další posilování eura. „Ale i to je otázka, protože podívejte se na Francii, kde levice svým populismem již narazila na mez ekonomické reality. Dluh se stává neudržitelný a investoři jej přestávají tolerovat,“ dodává Piovarcsy.

J

ak se věci řeší Ekonomické problémy Evropské unie, eurozóny, ale i ostatních států se podle mnohých ekonomů řeší, avšak ne úplně tak, jak by se řešit měly. Čili reformami. Důvodem je politická

nechuť k tomu říct lidem, že dobře již bylo. Politika uplácení voličů tam, kde to ještě jde, je stále v kurzu. Jenže peníze jsou jen jedny, což vede k tomu, že politici a centrální banky musejí čím dál více manipulovat trhy i ceny na nich. Tím dochází k jednoznačnému popření základního pravidla kapitálových trhů, že jediné, co je spravedlivé, je cena. Vývoj kurzů měn na Forexu určují centrální banky a politici. To samé platí třeba pro trh s dluhopisy. Podobně pokřivená situace panuje i na akciovém evropském trhu, který dosahuje svých maxim, zatímco některé evropské ekonomiky jsou „na zavření“. „Musíte rozdělit trh jako takový a vývoj kurzů měn. A aktuální vývoj měnových kurzů jednoznačně hovoří o panující měnové válce. Všechny státy se potýkají s recesí a dluhy. Mají tedy jediný zájem, kterým je oslabování jejich měny proti měně druhé. To je hlavní trend, který však nelze udržovat donekonečna. Politici a ekonomové budou muset najít cestu, jak z toho ven, protože jednou se také bude muset říci, co s oněmi nesplacenými dluhy. Bude se muset najít řešení. Ať už to bude návrat k nějaké obdobě brettonwoodského měnového systému, nebo k nějaké společné světové měně, nebo ke koši světových měn. Jestli se však řešení nenajde, můžeme očekávat pouze nějakou formu konfliktu,“ myslí si například Karol Piovarcsy. Jeho slova potvrzuje například i Michal Kozub, analytik společnosti Home Credit, avšak k debatě, zda euro, či korunu, dodává i jeden nezanedbatelný postřeh. „V současnosti Česko spíše profituje na tom, že má vlastní měnu. ČNB může tvořit vlastní měnovou politiku, která je optimální jen a pouze pro Česko, jež se tak nemusí ohlížet na ostatní státy. Může intervenovat na trzích a tím podpořit české exportéry. Ale vlastní měna není samospasitelná. Už několikrát se hlasitě mluvilo o riziku měnových válek, kdy se ke stejnému kroku může odhodlat více zemí najednou. Stejně tak je potřeba si říci, že ať máme euro nebo korunu, česká ekonomika je v krizi. Byla by i s eurem, a naopak koruna krizi odvrátit nemohla.“


rozhovor 15

Nikdo jiný se o vás nepostará lépe než vy sami „ČR má výhodu v tom, že si může řídit svoji měnovou politiku. Nemůže se jí stát například to, co se stalo na Kypru nebo v Řecku, kde bylo tamější lidem řečeno, že chtějí-li pomoc od eurozóny, budou muset pískat podle jejích not,“ říká Karol Piovarcsy, ředitel Saxo Bank pro střední a východní Evropu. Rozhovor pokračuje na str. 34. Je podle vás dobře, že Česká republika má doposud vlastní měnu? Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Spíše se nabízejí různé úhly pohledu, emoce, pocity a svou roli hraje i možné národní cítění a patriotismus. Odpověď se skládá ze souboru kladů a záporů, které hovoří v prospěch i neprospěch české koruny. Jaký je váš názor jako člověka, který pochází ze Slovenska, byť působí v ČR, na přijetí či nepřijetí eura v případě České republiky? Kdybych to měl shrnout, tak já osobně bych preferoval držení se české koruny, protože možnost si sám řídit měnovou politiku je prozatím možností k nezaplacení. A to hlavně z toho důvodu, že myslet si, že v Evropě bude mít někdo zájem, aby výkon české nebo třeba i slovenské ekonomiky byl lepší, než je, je přinejmenším naivní. Nikdo jiný se o vás nepostará lépe než vy sami.

V tomto ohledu je tedy mnohem bezpečněji ukotvené. Nemůže se mu stát, že by se nějaký velký spekulant, třeba hedgeový fond, pokusil zaútočit na slovenskou korunu, což jsme viděli třeba v 90. letech v jihovýchodní Asii nebo ve Velké Británii, kdy útokem George Sorose na libru zapříčinil její devalvaci. A to je všechno? Svoji roli sehrají i úrokové míry, které jsou na Slovensku nižší než v České republice. Hovořím o úrocích z bankovních úvěrů nebo třeba i u dluhopisů, což je opět dáno tím, že Slovensko je v eurozóně. Na druhou stranu tyto výhody mohou velmi rychle vzít za své, protože z hlediska politických a makroekonomických rizik, které nyní panují v eurozóně, může být záhy také všechno jinak.

Takže jednoznačně se vyslovujete pro českou korunu? Ano. Důvodem je i skutečnost, že český bankovní systém je jedním z nejstabilnějších bankovních systémů v Evropské unii a že tuzemská měnová politika prozatím neměla větší problémy. A když se Česká národní banka a i tuzemští politici budou chovat racionálně, tak se česká ekonomika i česká koruna mohou za předpokladu i nadále zdravého bankovního systému stát velmi zajímavou příležitostí pro investory všeho druhu.

Podle vás je tedy dobře, že ČR má doposud vlastní měnu? Česká republika má obrovskou výhodu v tom, že si může řídit svoji měnovou politiku. Nemůže se jí stát například to, co se stalo na Kypru nebo v Řecku, kde bylo tamější lidem řečeno, chtějí-li pomoc od eurozóny, že budou muset pískat podle jejích not. Což nejsou žádné jiné noty než noty těch nejsilnějších států v eurozóně v čele s Německem. Takže toto se v České republice nemůže nikdy stát, protože ta má možnost devalvovat svou národní měnu a tak řešit případné problémy se svým zadlužením a schodky v rozpočtech.

Na druhou stranu jste uvedl, že existují i důvody pro přijetí eura. Které jsou ty hlavní? Podíváme-li se na Slovensko, můžeme vidět, že požívá i určité míry ochrany vyplývající z jeho účasti v eurozóně.

Uvedl jste možný útok na korunu. Nakolik je takový útok podle vás pravděpodobný? Útok na českou korunu je statistickou pravděpodobností. Když se na celou věc podíváte z delšího časového hori-

zontu, tak útok na českou korunu je více než reálný. A v tomto ohledu bohužel nemůžeme říci, že by se Česká republika mohla pyšnit velkými měnovými nebo třeba zlatými rezervami jako například Švýcarsko, Norsko nebo země, u nichž si případný spekulant dvakrát rozmyslí, jestli se pustí do dobrodružství nějakého útoku na jejich měnu, protože prostě jejich centrální banka ho docela jistě zválcuje, neboť nakládá s mnohem větším objemem peněz. Takže útok na korunu není na místě podceňovat? To zcela jistě ne. Ale i on má své podmínky. Útok na korunu hrozí zejména za předpokladu, že Česká republika bude vykazovat stále větší dluh a stále menší rezervy. Svoji roli přitom mohou sehrát i geopolitická rizika, která Česká republika nemá vzhledem ke svému významu šanci podchytit a zajistit se proti nim. Dojde-li například k problémům mezi Evropskou unií a Ruskem, v ten moment se Česká republika dostává mezi mlýnské kameny a podstupuje velké riziko nejen útoku na svou měnu. Jak by podle vás takový útok na českou měnu vypadal? Odmyslíme-li geopolitické motivy, při nichž by třeba jedna země prostřednictvím útoku na měnu zaútočila na jinou zemi, což možné je, protože se to docela snadno v tuto chvíli nabízí, tak v případě privátního investora by to vypadalo asi tak, že by nějaký silný mezinárodní spekulant, třeba hedgeový fond, začal odprodávat českou korunu a snažil by se přitom prolomit určitou hranici, u které by České centrální bance nezbylo nic jiného, než říci ok, dělej si, co chceš, protože my už nemáme peníze na to, abychom s tebou bojovali.


16 koruna vs. euro

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Česká ekonomika nevzkvétá, nedaří se ani koruně Vývoj HDP v ČR (v %)

2

0,6

-0,7

-1,0

-1,3

-1,7

-1,9

4. čtvrtletí 2011

1. čtvrtletí 2012

2. čtvrtletí 2012

3. čtvrtletí 2012

4. čtvrtletí 2012

1. čtvrtletí 2013

1

0

-1

-2

Na konci dubna se koruna obchodovala na úrovni zhruba 26 korun za euro, avšak v průběhu měsíce i blízko hranice 27 korun za euro. O čem to vypovídá? Oslabuje koruna, nebo posiluje euro? Nebo je to jen běžné kolísání kurzu? Anebo je problém v českém hospodářství? A vůbec, ve které měně dnes držet úspory?


koruna vs. euro 17

K

dybychom nahlédli do nedávné historie, posilující kurz koruny ukazoval na relativně úspěšnou českou ekonomiku, která dohání ekonomiky vyspělých zemí. Avšak teď jsme se dostali do situace, kdy to dohánění vyspělých zemí, ona konvergence, bylo přerušeno, což se odráží i ve vývoji kurzu koruny vůči euru za posledních pět let. „Koruna je stabilní s nějakými výkyvy, které jdou vesměs logickým směrem, avšak momentálně jdou oslabujícím směrem, což ukazuje na to, že naše ekonomika nevzkvétá. Jsme v recesi, která není nikterak hluboká, ale je dlouhotrvající, což kurz koruny docela pěkně odráží,“ říká Tomáš Holub, ředitel sekce měnové a statistiky České národní banky. Jeho slova potvrzuje i Karol Piovarcsy, ředitel Saxo Bank pro východní a střední Evropu. „Tento rok koruna výrazně oslabila a dostala se už skoro ke kurzu 27 korun za euro. Z tohoto hlediska lidé, kteří drží svůj kapitál v korunách, ztratili tři až pět procent. Podle toho, za jaké úrovně vstupovali do svých pozic z hlediska oslabení kurzu koruny. A tito lidé by podle mého měli postupovat úplně stejně jako kteříkoli jiní poučení investoři. Pokud mám peníze, o kterých vím, že je nespotřebuji v ročním nebo i víceletém horizontu, měl bych zvážit, jestli by nebylo moudré držet tyto peníze ve více měnách. Ve vhodně nastaveném měnovém koši.“ Piovarcsy upozorňuje i na riziko proražení hranice 27 korun za jedno euro, což by mohlo vést k dalším minimům české koruny. „V tomto ohledu je myslím docela inspirativní podívat se na to, jak se vyvíjel kurz koruny v letech 2001 až 2004. Toto všechno se může, ale nemusí opakovat, ale zkušenost říká, že ekonomické cykly se opakují,“ tvrdí.

R

ole koruny Podle ekonomů lze obecně pozorovat tendenci koruny oslabovat, když klesá zahraniční poptávka po našem vývozu, což je svým způsobem dobře, protože je to stabilizující prvek. A svou roli sehrávají i vyjádření nejvyšších představitelů centrální banky, kteří uvedli, že v případě, že bude mít centrální banka za to, že je třeba dále uvolnit měnové podmínky, je připravena to udělat devizovými intervencemi oslabujícími korunu. Ostatně nic jiného české centrální bance nezbývá,

chce-li stejně jako jiné centrální banky podporovat export, protože úrokové sazby jsou na nule, takže devizové intervence jsou hlavním potenciálním nástrojem centrální banky. Situaci do toho všeho komplikuje i fakt, že eurozóna je v krizi a ani její výhledy nejsou dobré, spíše lze říci, že se zhoršují, a očekávaný moment oživení eurozóny se stále odkládá. „Posilující trend koruny se může obnovit pouze v případě, že se zlepší stav naší ekonomiky a Evropa překoná krizi, s níž se potýká,“ tvrdí Tomáš Holub z centrální banky. Jeho slova jednoznačně ukazují na silnou provázanost koruny s vývojem

hovat více a více zemí s eurem, či nikoli. Když ano, v tom případě bude euro výrazně oslabovat, o čemž se prozatím mluví, ale na kurzu eura to prozatím znát není a trhy jsou docela stabilizované.

F

inancující měna Jak již bylo řečeno, i s národní měnou, korunou, je Česká republika ve vleku dění svého největšího obchodního partnera eurozóny – Německa s „jeho“ eurem. I přesto si však jako měna stojí koruna sama o sobě často velmi dobře.

Vývoj HDP

Polsko: +0,4 % Německo: –0,3 %

ČR: –1,9 %

Slovensko: +0,9 % Rakousko: +0,0 %

zemí v eurozóně. Na druhou stranu však míří i do budoucnosti. Očekávání, předpovědi a výhledy předních ekonomických analytiků totiž vypovídají o současném, nepochopitelně silném euru a jeho budoucím oslabování vůči dolaru. To se však prozatím neděje, protože euro se vůči dolaru drží relativně silně vzhledem k tomu, jak ekonomicky nepříznivá je situace v eurozóně. „Tržní výhledy eura hovoří pro jeho oslabování. Jestliže nyní jsme někde na 1,30 dolaru za euro, tak v ročním výhledu, v horizontu roku, dvou let, se euro dostane pod 1,30 a bude mít tendenci mírně oslabovat, což si myslím, že asi dává smysl. Avšak tyto výhledy jsou už dlouho, a prozatím se nenaplnily,“ říká Holub. Vše bude záležet na tom, jak se eurozóna vypořádá s krizí. Zda bude mít krize tendenci eskalovat, zasa-

Zdroj: ČSŮ, Eurostat

„Znakem české koruny je poměrně velká imunita vůči politickým změnám. Nikdy jsme nezažili to, že by se kurz dramaticky rozkolísal třeba kvůli výměně vlády, kvůli výsledkům voleb. Už přece jen ta historická zkušenost je taková, že naše politika nelítá ode zdi ke zdi. Že by tedy změna vlády zapříčinila nějakou volatilitu na trhu s korunou. A doufám, že si tuto charakteristiku zachováme i do budoucna,“ vysvětluje Holub. Jakou roli však může koruna, když si ji ponecháme, sehrávat do budoucna? Ekonomové tvrdí, že v rámci našeho regionu již nyní koruna sehrává velmi často roli takzvané financující měny. Důvodem je, že domácí centrální banka drží dlouhodobě nižší úrokové sazby než zbytek regionu, takže chce-li někdo investovat do zlotého nebo forintu, může to dělat tak, že si


18 koruna vs. euro

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

půjčí v korunách a investuje do jiných měn, což dává logiku i kvůli tomu, že při kurzových výkyvech se tyto měny pohybují společně, takže je tam určitý hedging za předpokladu, že jsou tyto obchody financovány z koruny, proti kurzovému riziku. Koruna tedy v rámci regionu zanedbatelnou měnou není, avšak do toho, že by kdy mohla být globální měnou, máme, a to zcela bez diskuze, více než daleko.

D

alší vývoj Ekonomové se shodují, že hlavní roli při uvažování nad tím, ve kterých měnách držet své úspory, sehrává předpokládaný vývoj inflace. To platí pro každého, kdo se snaží ochránit své úspory. Jenže tak jednoduché to není. Momentálně je například česká koruna blízko svých minim, takže je reálná možnost, že bude posilovat. Na tom by se dalo i vydělat. Ovšem Česká národní banka nemá důvod, aby se bránila

oslabování domácí měny. Slabá měna pomáhá ekonomice a zejména jejímu exportu. Jak je to však z pohledu úspor obyvatelstva? „Například člověk, který má české koruny, podstupuje riziko, že česká koruna v budoucnosti oslabí. Jestliže v dané zemi žijete, tak se vás oslabení týkat nebude, i když ceny importovaného zboží budou růst. Ale česká země je malou zemí, a proto cesta do zahraničí není ničím neobvyklým, a tím pádem, ať už se jedná o vaši dovolenou, nebo byznys, nebo rezidence, nebo prostě nějaký jiný důvod, jsou ve hře reálná rizika plynoucí z toho, že česká koruna oslabí, anebo naopak posilní,“ vysvětluje Piovarcsy situaci. Aktuálním trendem na měnovém trhu je podle Piovarcsyho příklon k dolaru jako rezervní měně číslo jedna, a to v případě států a velkých investorů, ale i těch, kteří chtějí zhodnocovat své prostředky. Důvodem je základní úvaha, že vývoj měnového kurzu dané země odráží stav její ekonomiky, její hospodářskou silu.

„Politická situace v USA je o mnoho stabilnější než politická situace v Evropské unii nebo v Číně, kde jen došlo k výměně vládnoucí garnitury. Do určité míry je stabilnější než třeba i v Japonsku, kde se vlády mění kvůli ekonomickým problémům. A svou roli sehrává i americký kulturní fundament, který i dnes ukazuje na to, že Spojené státy byly založeny na principu svobodného rozhodování, volného trhu, prostě kapitalismu,“ myslí si Piovarcsy. Podle něho jsou ve hře i další faktory. Jedním z nich je ve srovnání s jinými zeměmi pozitivní demografický vývoj v USA. Jinou dobrou zprávou z USA je vývoj tamějších cen energií. USA se v tomto směru staly velmi rychle lídrem. Nejenže otevřely své ropné rezervy, ale ještě k tomu začaly těžit břidlicový plyn, čímž se dostaly na čtvrtinu evropských cen, ať už se týkají pohonných hmot, nebo elektrické energie. A tohle všechno dává USA obrovskou výhodu proti všem ostatním a má to za následek obnovující se důvěru k dolaru coby měně.

Evropská měnová unie leny Evropské hospodářské a měnové unie, často zkráceně Evropské měnové unie, jsou všechny země EU, což například znamená, že jejich centrální banky spolupracují v evropském systému centrálních bank nebo že je mezi nimi zabezpečen volný pohyb kapitálu. Předstupněm Evropské měnové unie byl Evropský měnový systém, který zavedl navázání evropských měn na ECU. Samotná Evropská měnová unie byla vytvořena na základě Delorsovy zprávy, která předpokládala vytvoření EMU ve třech stadiích: Členy Evropské měnové unie jsou všechny členské státy Evropské unie čili 27 rovnoprávných členských států. Z těchto 27 států jich 17 používá euro a tvoří eurozónu: Belgie, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko. 10 zbývajících členských států Evropské měnové unie nezavedlo euro jako svou měnu: Bulharsko, Česko, Dánsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Švédsko a Spojené království. Dánsko, Litva a Lotyšsko jsou zároveň členy ERM II (jednou z podmínek přijetí eura je dvouleté setrvání v ERM II). Měnové kurzy v ERM II se smějí pohybovat +/− 15 % od kurzu eura, Dánsko se

dobrovolně zavázalo, že bude dodržovat fluktuační pásmo +/− 2,25 %. K dalším státům, které používají euro, patří: Monako, San Marino a Vatikán, Andorra, Kosovo a Černá Hora, Mayotte, Svatý Bartoloměj a Saint-Pierre a Miquelon (francouzská zámořská území) a britské suverénní vojenské základny Akrotiri a Dhekelia na ostrově Kypr. Dánsko, Litva a Lotyšsko jsou členy ERM II, a mají proto své měny navázány na euro. Bulharsko má svou měnu na euro navázánu od roku 1999, datum vstupu do ERM II není přesně určen. Bosna a Hercegovina má režim pevného kurzu s navázáním na euro. 14 zemí střední a západní Afriky používá CFA frank, který byl dříve navázán v pevném poměru na francouzský frank, nyní na euro: Čad, Benin, Burkina Faso, Gabun, Guinea-Bissau, Kamerun, Kongo, Mali, Niger, Pobřeží slonoviny, Rovníková Guinea, Senegal, Středoafrická republika, Togo. Francouzská Polynésie, Nová Kaledonie a Wallis a Futuna jsou sice součástí Francie, ve vztahu k Evropské unii mají statut „zámořské země a území“. Používají CFP frank, který byl stejně jako CFA frank navázán na francouzský frank, nyní na euro. Komory, Kapverdy a Svatý Tomáš a Princův ostrov mají své měny (komorský frank, kapverdské escudo a svatotomášská dobra) navázány v pevném poměru k euro.


PRĹŽVODCE SVÄšTEM INVESTOVĂ NĂ?

%ÄœH]HQ 2013 Ăž

Duben 2013 Ăž Ăšnor 2013 Ăž .YÄŒWHQ Ăž

Investujte 150 korun mÄ›sĂ­Ä?nÄ› do vaĹĄĂ­ prosperity – pĹ™edplaĹĽte si Ä?asopis Make Money!

„HouĹĄtina Ä?eskĂ˝ch akciĂ­ nenĂ­ tak hustĂĄ, aby se v nĂ­ nÄ›kdo ztratil.â€?

„Spekulace se stĂĄvĂĄ smrtelnĂĄ v tom okamĹžiku, kdy ji zaÄ?nete brĂĄt smrtelnÄ› vĂĄĹžnÄ›.“ „Nevěřte tomu, Ĺže se o vĂĄs na starĂĄ kolena postarĂĄ stĂĄt nebo nÄ›jakĂĄ penzijnĂ­ spoleÄ?nost. Sami musĂ­te usilovat o co nejvÄ›tĹĄĂ­ finanÄ?nĂ­ sobÄ›staÄ?nost.â€?

„Wall Street je jedinÊ místo, kam jezdí lidÊ v Rolls Roycech, aby si nechali poradit od lidí, kteří jezdí metrem.�

150 KĂž 6,90 â‚Ź

150 KĂž 6,90 â‚Ź

150 KĂž

150 KĂž Âź

VeťkerÊ informace na webových strånkåch www.FMG.as.


20 rozhovor

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Není rozumné vcházet do domu, v němž akorát hoří! „Z makroekonomického pohledu znamená vzdání se české koruny svázání rukou a ztrátu nástroje, jehož pomocí se může ekonomika lépe vypořádávat s přicházejícími ekonomickými šoky,“ říká Tomáš Holub, ředitel sekce měnové a statistiky České národní banky.

Rozhovor připravil: Daniel Tácha / Foto: ČNB Známé rčení tvrdí, že kapři si rybník nevypustí. Platí toto i pro centrální banku a názor jejích představitelů na vzdání se koruny a přijetí eura? Rčení o kaprech a rybníku jsme si v centrální bance moc dobře vědomi. Dlouhodobě proto tvrdíme, že rozhodnutí o přijetí či nepřijetí eura leží na politické reprezentaci. Česká národní banka tak může poskytnout pouze expertní názor na to, zda a kdy by bylo vhodné euro přijmout. Jaké budou přínosy a náklady tohoto kroku. A dojde-li k rozhodnutí euro skutečně přijmout, pak zcela jistě bude i centrální banka maximálně nápomocna při onom vypuštění pomyslného rybníka čili vzdání se české koruny. Je vhodné, aby Česká republika usilovala o přijetí eura? V současné chvíli to podle našeho názoru vhodné není. Vyplývá to i z materiálu, který centrální banka každoročně předkládá spolu s Ministerstvem financí vládě, přičemž tento materiál vyhodnocuje připravenost České republiky na přijetí eura. A doporučení, které vyplývá z toho materiálu, s nímž se mimo jiné ztotožnila i vláda, zní: prozatím nestanovovat žádný termín pro přijetí eura a tím pádem proto ani nečinit kroky směřující k jeho přijetí. Čili neusilovat o vstup do mechanismu směnných kurzů ERM II. Když ponecháme stranou diskuzi o tom, kdy a za jakých podmínek je vhodné euro přijímat, a zeptal bych se, zda je vůbec vhodné euro přijímat, jak by zněla vaše odpověď? Uvažovat o přijetí eura samozřejmě ur-

čitou logiku má. Hlavním přínosem tohoto kroku by bylo omezení kurzových výkyvů, které pro mnoho tuzemských firem představují komplikace z hlediska jejich byznysu. Tento argument nelze podceňovat, protože jsme malá, proexportně orientovaná ekonomika, jejíž velké procento zahraničního obchodu směřuje právě do zemí eurozóny. Jinou věcí však je, že na přijetí eura musí být ČR také připravena, přičemž zdaleka nemluvím jen o splnění formálních kritérií, ale o ekonomické připravenosti jako takové.

Přišpendlena pod třemi procenty Co si mám představit pod onou ekonomickou připraveností jako takovou? S ohledem na otázku přijmout či nepřijmout euro se Česká republika potýká se dvěma zásadními problémy. Tím prvním je nedokončená konsolidace veřejných rozpočtů. Na tom nic nemění fakt, že zřejmě již v tomto roce splníme maastrichtské kritérium, jež po nás vyžaduje, abychom stlačili deficit státního rozpočtu pod tři procenta hrubého domácího produktu. To je jistě dobré, ale je to pouze ono formální splnění jednoho z kritérií nutných pro přijetí eura. Jak to myslíte? My jsme vždy říkali a zmiňuje se o tom i Strategie přijetí eura, že deficit státního rozpočtu v úrovni nepřesahující tři

procenta hrubého domácího produktu, proto s odřenýma ušima splnění onoho již zmíněného maastrichtského kritéria, není dostatečně ambiciózní. Proč si to myslíte? Máme-li se vzdát měnové politiky a kurzu koruny jako přizpůsobovacího a stabilizačního mechanismu v momentech, kdy ekonomice hrozí určité výkyvy, je podle našeho názoru bezpodmínečně nutné, aby tuto přizpůsobovací a stabilizační roli byla alespoň z části připravena převzít rozpočtová politika vlády. Avšak na to musí mít vytvořen prostor. A ten by měl být podstatně velkorysejší. Rozpočtová politika vlády nemůže být v tomto ohledu přišpendlena těsně k té tříprocentní hranici deficitu státního rozpočtu. Jaká hranice by tedy byla ideální? Ideálně by měla být u takzvaného střednědobého cíle, který v případě České republiky tvoří strukturální schodek ve výši jednoho procenta hrubého domácího produktu. A k tomu máme ještě daleko.

Odsouvat závazek do nekonečna Je cesta k přijetí eura z ekonomického i právního hlediska pro Českou republiku nevyhnutelná? Tuto problematiku je třeba rozdělit. Právně máme závazek k euru směřovat, ale nikdo nespecifikuje, v jakém časovém horizontu. Takže například


rozhovor 21

Tomáš Holub se narodil 19. srpna 1974 v Liberci. Vystudoval IES FSV UK, kde postupně získal titul bakaláře v oboru ekonomie (1995), magistra v oboru finance a bankovnictví (1997) a doktorát v oboru teoretická ekonomie (2001). Absolvoval rovněž studijní pobyty na Georgetown University ve Washingtonu, D. C., a na London School of Economics and Political Science v Londýně. V letech 1996–2000 pracoval jako makroekonom v Komerční bance. Poté nastoupil do ČNB, kde nejprve zastával pozici poradce viceguvernéra, resp. guvernéra, a poté byl v roce 2004 jmenován ředitelem sekce měnové a statistiky. Zároveň přednáší monetární ekonomii a mezinárodní makroekonomii na IES FSV UK, kde v roce 2011 získal docenturu v oboru ekonomické teorie. V minulosti vyučoval též na VŠE Praha. Publikuje pravidelně v odborných časopisech. Je aktivním členem České společnosti ekonomické, v letech 2006–2007 byl jejím prezidentem. Je ženatý a má dvě děti, ve volném čase především sportuje.

Švédsko, které má stejný závazek, si žádný cíl přijetí eura nedává. Ten závazek je proto možné odsouvat prakticky do nekonečna. Právně ta odpověď tudíž zní ano i ne. Právně si můžeme korunu ponechat ještě po velmi dlouhou dobu, aniž bychom nějak výrazně porušovali náš závazek z doby, kdy jsme vstupovali do Evropské unie. A ten ekonomický aspekt? Z ekonomického hlediska a z hlediska zahraničního obchodu, stability kurzu, jsou argumenty pro přijetí eura jasné. V tom je evidentní přínos. Kromě výkyvů kurzu se omezí i transakční náklady při směně měny, z čehož by těžili i občané České republiky při cestách do zahraničí. Takže tyto přínosy přijetí eura jsou a je možné, že časem budou ještě narůstat ve vazbě na to, jak bude dále narůstat naše provázanost s eurozónou. Takže říkáte, že bez eura se tak jako tak neobejdeme? To jsem neřekl. První otázka zní, kdy dokončíme fiskální konsolidaci, o níž jsme před chvíli mluvili. Druhá otázka zní, kdy zpružníme trh práce, což je další přizpůsobovací, stabilizační mechanismus, který nám v eurozóně může s ekonomickými šoky pomáhat. Jaké konkrétní šoky máte na mysli? Vezměte si například situaci po pádu Lehman Brothers, kdy relativně silná krize zasáhla pobaltské země. Tyto

země zažily hlubokou recesi, ze které se však docela rychle dostaly. Jedním z hlavních důvodů přitom bylo, že mají relativně pružné ekonomiky a pružný trh práce. Jakmile však krize zasáhla Řecko s relativně nepružnou ekonomikou i trhem práce, tak Řecko jako člen eurozóny má obrovský problém se z této krize dostat. Důvodem je, že nedisponuje nijakým přizpůsobovacím, stabilizačním mechanismem, ať už v podobě vlastní měny, pružného trhu práce, nebo konsolidovaného státního rozpočtu. Na tomto srovnání vidíte, že chcete-li fungovat v eurozóně, musíte splňovat minimálně ony dva zmíněné aspekty, konsolidované státní finance a fungující trh práce. Jinak máte problém. To platí i pro Českou republiku. S problémy se však dnes potýkají úplně všichni. Země eurozóny i mimo eurozónu… Faktem je, že eurozóna se nyní potýká s vážnou krizí. V tuto chvíli proto není asi moc rozumné vcházet do domu, v němž akorát hoří. Tím opět odpovídám na otázku, zda je v tuto chvíli rozumnější ponechat si českou korunu, nebo spěchat s přijetím eura, aniž bychom si počkali na to, jak se eurozóna s ekonomickými problémy vypořádá. Svou roli sehrává i to, že v eurozóně vznikají nové instituce, které tam dříve nebyly. Diskutuje se o nových záchranných mechanismech, jako je například bankovní unie, přičemž prozatím nikdo neví, jak to vše bude fungovat, ale do-

cela jistě se ví, že s největší pravděpodobností tyto změny budou znamenat dodatečné náklady pro všechny země, které vstup do eurozóny zvažují. Jaké výhody nám nyní, a třeba nejen v tuto chvíli přináší česká koruna? Z makroekonomického pohledu je plovoucí kurz koruny pro Českou republiku výhodou. Jak jsem již řekl, pomáhá nám lépe se vypořádávat se šoky, které dopadají na ekonomiku. A to platí hlavně v posledních pěti letech, kdy nejen česká ekonomika prošla významnou krizí. Koruna na to tehdy reagovala a vlastně i nyní reaguje výrazným oslabením, čímž pomáhá našemu exportnímu sektoru. Pomáhá mu vyrovnat se s propadem zahraniční poptávky. Slabší koruna byla i příčinou toho, že naše exportní podniky dostávaly za stejný objem vyvezeného zboží v eurech více korun, takže i z hlediska jejich cash flow pro ně koruna byla přínosem. To v podstatě platí i teď, kdy se česká ekonomika nachází ve druhé, i když menší recesi. Kdybychom se české koruny vzdali, jednoznačně přijdeme o tuto výhodu? Ano. Z makroekonomického pohledu znamená vzdání se české koruny svázání rukou a ztrátu nástroje, jehož pomocí se může ekonomika lépe vypořádávat s přicházejícími ekonomickými šoky.


22 rozhovor

Zastánce plovoucích směnných kurzů Zmiňujete se o výhodách české koruny pro ekonomiku. Kdybyste měl hovořit o přímých výhodách pro občany České republiky, co byste řekl? Asi to, že Česká republika stále patří k takzvaně konvergujícím nebo dohánějícím zemím, její cenová hladina se postupně a dlouhodobě dotahuje k cenové hladině vyspělých zemí eurozóny. Tento proces byl v poslední době sice přerušen hospodářskou krizí, ale doufejme, že bude, jakmile krize pomine, znovu nastartován. A teď, máte-li plovoucí kurz, máte-li českou korunu, tak ten proces probíhal tak, že inflace v České republice byla od roku 1998

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Já osobně jsem zastáncem plovoucích směnných kurzů. Takže z tohoto pohledu jsem ve prospěch české koruny asi až příliš zaujatý. Myslím si, že v horizontu minimálně pěti let je výhodnější si ponechat korunu. Česká republika by tedy měla oddalovat přijetí eura do nekonečna? Nekonečný horizont je pro mě příliš dlouhý na to, abych řekl, že za více než pět či deset let budou výhody koruny i nadále převažovat nad výhodami eura. Pro zachování české koruny jako národní měny však momentálně ty výhody v souhrnu jsou. Jak by podle vás vypadala ideální situace, za níž by se České republice vyplatilo euro přijmout? Na straně eurozóny by muselo jedno-

Jak by ona ideální situace, byť jsme se o tom již bavili, měla ze strany ČR vypadat? Bylo by dobré, aby byla dokončena konsolidace veřejných rozpočtů. A to blízko střednědobého rozpočtového cíle, v úrovni minus jedno procent hrubého domácího produktu. Myslím si však, že to není aktuální, protože i současná vláda, byť se letos dostane pod tři procenta HDP, uvádí, že pak chce nechat ekonomiku trochu nadechnout a státní rozpočet konsolidovat až v další, nejlépe pak růstové fázi ekonomiky. A pak ještě ten zmíněný trh práce, jehož reforma jistě také vezme nějaký čas. Co vám vadí na tuzemském trhu práce? Jednou z důležitých věcí pro každý

Slabší koruna byla i příčinou toho, že naše exportní podniky dostávaly za stejný objem vyvezeného zboží v eurech více korun, takže i z hlediska jejich cash flow pro ně koruna byla přínosem. To v podstatě platí i teď, kdy se česká ekonomika nachází ve druhé, i když menší recesi.

relativně nízká, srovnatelná s inflací v eurozóně, takže to dohánění vyspělejších zemí, to přibližování se jejich cenám, se nedělo prostřednictvím vyšší inflace, ale dělo se prostřednictvím posilujícího nominálního kurzu koruny. To je, myslím, pro občany velmi příjemný způsob dohánění. Občanům úspory neznehodnocovala vysoká inflace, ale naopak každý rok v cizině viděli, že si za své koruny mohou koupit o něco více. Přijetím eura toto všechno zmizí? Ano, vstupem do eurozóny se kurz nenávratně zafixuje. A naše dohánění vyspělých zemí se bude dít, protože jinak to nejde, pouze přes o něco vyšší inflaci. Tedy přes zdražování… Ano. Přitom vyšší úrokové sazby, které by lidem kompenzovaly vyšší inflaci, nebudou možné, protože ty jsou pak stanovovány v rámci celé eurozóny. Měla by Česká republika usilovat o zachování koruny stůj co stůj?

značně dojít k vyřešení krize a k jasnému nastavení nových záchranných mechanismů i bankovní unie. To proto, abychom do eurozóny nevstupovali za podmínky, že budeme doplácet na hospodářské chyby jiných zemí. Tím nechci říci, že na místě je nepomáhat. Ale onu pomoc vnímám jako férové pojištění v momentech, kdy se některá ze zemí eurozóny dostane do problémů z objektivních příčin, nikoliv vlastním zaviněním. To mi smysl dává, výhodné by to bylo i pro nás. Avšak bohužel to v tuto chvíli neplatí. Je celkem zřejmé, odkud a kam nyní záchranné peníze tečou, potečou a proč. Takže je potřeba, aby si eurozóna toto vyřešila. Zmínil jste se i o bankovní unii… I v jejím případě je důležité, aby pravidla byla nastavena férově i pro země, jejichž banky jsou vlastněny matkami z jiných zemí. V tomto případě to znamená, aby takzvané hostitelské země, což je i případ České republiky, měly dostatečné pravomoci pro to, aby mohly garantovat stabilitu svého bankovního sektoru.

fungující trh práce je, aby neexistovaly příliš velké překážky pro propouštění zaměstnanců, protože to s sebou přináší ten problém, že firmy se v době růstu zdráhají přijímat nové lidi. Tak vzniká jakýsi dvourychlostní pracovní trh. Na jedné straně jsou ti, co mají pracovní smlouvu a v uvozovkách své jisté, a pak ti, co smlouvu nemají, třeba absolventi, kteří před sebou mají velmi obtížný úkol najít si solidní práci. A to i třeba na dobu určitou. Jiným problémem pak jsou až příliš vysoké odvody z mezd v podobě sociálních a zdravotních odvodů, což tomu trhu také příliš nepřidává. Je toho více a hovoří to pro změnu celého systému.

Nemít vlastní měnu může být velmi nákladné Vraťme se ještě k vaší předchozí odpovědi, kdy jste uvedl, že jste fanoušek plovoucích směnných kurzů. Proč?


rozhovor 23

Pohled centrální banky je pohledem makroekonomickým, nikoli mikroekonomickým, a z jejího pohledu je plovoucí kurz nikoli nepříjemností, která mnohým komplikuje život, ale nástrojem svobodné volby, která dává české ekonomice jako celku dobrou možnost vyrovnávat se s takřka jakýmkoli nepříznivým ekonomickým vývojem. Tradičně se mělo za to, že pro malé otevřené ekonomiky je vhodnější fixní kurz, protože plovoucí kurzy jsou nadměrně kolísavé a jen vyvolávají šoky v ekonomice. A mělo se za to, že v momentě, kdy si země s malou a otevřenou ekonomikou, jako je třeba Česká republika, zafixuje nominální kurz vůči nějakému svému největšímu obchodnímu partnerovi, tak to nezbytně povede k větší stabilitě její reálné ekonomiky. A zároveň i ke stabilnější inflaci. Jenže ono se empiricky ukazuje, že to není pravda. Že země s plovoucím kurzem a efektivní měnovou politikou nakonec vykazují jak stabilní ekonomiku, tak stabilní vývoj cen. A to prostě proto, že plovoucí kurz pomáhá vstřebávat a vyrovnávat ekonomické šoky. Ano, jistě, někdy i samotný plovoucí kurz může vyvolat nestabilitu, jak jsme to třeba zažili v letech 2001 a 2002, ale na druhou stranu je-li centrální banka schopna vytvořit stabilní prostředí, stabilní inflaci a řídit se vlastní a nezávislou měnovou politikou, tak ty kurzové výkyvy nejsou natolik zničující, aby destabilizovaly ekonomiku. Jakou roli v tom našem rozhodování o výhodnosti a nevýhodnosti přijetí eura hraje naše úzké navázání na německou ekonomiku? Naše vazba na Německo je nepochybně silná. Je to náš hlavní obchodní partner, do Německa směřuje třetina našeho celkového vývozu. Panuje mezi námi i velká vlastnická provázanost. Z pohledu takto svázaného byznysu by přijetí eura bylo jednoznačným přínosem. Zeptejte se například ve Škodě Auto, jestli by měla Česká republika přijmout euro, a odpovědí vám pravděpodobně bude, že všemi deseti a co nejdříve. Tomu se samozřejmě není co divit, protože pro tuto a nejen tuto firmu by přijetí eura mělo jednoznačný přínos. Na druhou stranu pohled centrální banky je pohledem makroekonomickým, nikoli mikroe-

konomickým, a z jejího pohledu je plovoucí kurz nikoli nepříjemností, která mnohým komplikuje život, ale nástrojem svobodné volby, která dává české ekonomice jako celku dobrou možnost vyrovnávat se s nepříznivým ekonomickým vývojem. A cena tohoto nástroje se ukáže nejvíce v krizových situacích, kdy přichází velký ekonomický šok, se kterým se potřebujete nějakým způsobem vyrovnat, přičemž každý vyrovnávací mechanismus, což není jen česká koruna, v ten moment obrovsky získává na významu. Již jsme se bavili o případu Řecka nebo jiných evropských zemí takzvaného jižního křídla, kde vidíme, že v těchto mezních situacích je velmi nákladné nemít vlastní měnu. Jakou roli by podle vás sehrávala Českou republika v eurozóně, kdyby v dohledné době přijala euro? Asi by dominovala naše obchodní vazba na jádro eurozóny. Na Německo a další, kde jsou naše hlavní obchodní vazby. Patřili bychom asi i k těm zdravějším zemím eurozóny z hlediska naší Michal K adera Škoda Auto

tiskový mluvčí,

Společnost Škoda Auto přijetí eura dlouhodobě podporovala, což není s ohledem na cílové země velké části našich prodejů nic překvapivého. Otázka rychlosti však musí kopírovat vývoj ekonomiky. Jestliže jsme s to plnit daná kritéria bez negativního dopadu na růst a konkurenceschopnost naší ekonomiky, tak ano. Vzhledem k regionální struktuře našich prodejců si nevýhody dovedete snadno představit: kurzové ztráty. V posledních letech se ukázalo, že to byl více politický než fiskální projekt. Věřím však, že se daří a podaří najít dobrá řešení k jeho udržení a posílení.

fiskální situace, kterou sice doma vnímáme velmi negativně, ale ve srovnání s jinými zeměmi to ještě zdaleka není tak špatné, jak jen by to špatné být mohlo. Myslím, že by nám ani nehrozil boom na trhu nemovitostí, který zažily například Španělsko nebo Portugalsko po vstupu do eurozóny, což je vlastně jedna z hlavních příčin jejich současných problémů. Mohl byste mi toto prosím blíže vysvětlit? Španělsko se do problémů dostalo ani ne tak kvůli fiskálním problémům, ale kvůli přehřátí ekonomiky z důvodu boomu na tamějším trhu nemovitostí. Stejný příběh platí i pro Portugalsko. Obě země vstupovaly do eurozóny na poslední chvíli, kdy se jim sice podařilo snížit inflaci, kdy jim klesly nominální úrokové sazby, ale u tamějších lidí, kteří nebyli zvyklí na to, že hypotéka není za deset až dvanáct procent na úrocích, ale za dvě až tři procenta v euru, to vyvolalo obrovskou chuť brát si úvěry a kupovat nemovitosti. Jejich ceny letěly nahoru a nastal velký stavební boom. Když však ceny nemovitostí během krize spadly a ta bublina splaskla, zasáhlo to jak bankovní sektor, tak celou ekonomiku. Stejnou zkušenost mají i Slováci, těm po vstupu do eurozóny výrazně klesly úroky z úvěrů. Jak je však možné, že stejně tak, byť to trvalo nekonečně dlouho, klesly úroky u hypoték i v České republice, i když jsou úroky u běžných bank stále až lichvářské? Už jsme se o tom bavili. Je to dáno částečně tím, že Česká republika se v tomto smyslu přibližovala k vyspělým zemím eurozóny prostřednictvím posilujícího kurzu koruny, nikoli prostřednictvím vyšší inflace. Nebo jinak: Posilující kurz pomáhal onu inflaci mírnit. I proto jsou již i u nás lidé zvyklí na to, že hypotéka za tři, tři a půl procenta na úrocích je běžnou věcí. Takže přijetí eura by samo o sobě k žádné bublině na trhu nemovitostí nevedlo. Celou dobu se bavíme o výhodách české koruny. Nejsme však poněkud sebestřední? Měly by vůbec země eurozóny zájem na našem přijetí? To se musíte zeptat jich. Já osobně si však myslím, že přistoupením nových členů může eurozóna minimálně demonstrovat to, že i přesto, že se potýká s problémy, je stále atraktivním uskupením. Česká republika však zcela


24 rozhovor

jistě nebude tou zemí, která toto bude v dohledné době testovat. Tím testem projde Lotyšsko se svou aktuální žádostí o přijetí. Lotyšsko je relativně malá země, takže jestliže je eurozóna přijme, zcela jistě tím nevyvolá žádné problémy. Na druhou stranu však může panovat i jistá nechuť ze strany zemí eurozóny relativně malé Lotyšsko přijmout. To jste mi moc neodpověděl… V duchu vaší otázky pouze řeknu, že bude určitě zajímavé sledovat, jak se k přijetí Lotyšska postaví evropské orgány, jestli to pojmou jako příležitost demonstrovat, že se našla země, která se hlásí do klubu, který je v problémech, ale je stále klubem elitním, anebo jestli převládne rétorika typu „podívejte se, problémy nám dělají i malé země, které nejsou dostatečně stabilní, a je na nás brát je pod naše ochranná křídla“. Bude to velmi zajímavé.

Nadhodnocené euro Jaký je váš názor na současný kurz eura vůči dolaru? Máte za to, že odpovídá výkonům zemí eurozóny? Z mého pohledu je překvapivě silný. Amerika má své hospodářské problémy, ale její relativní hospodářská výkonnost je v posledních letech zcela jistě lepší než v eurozóně. To zcela jednoznačně.

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Čím si to vysvětlujete? Těžko říci. Asi panuje určité přesvědčení, že Fed byl v politice kvantitativního uvolňování razantnější než třeba Evropská centrální banka, která sice použila jiné nástroje než Fed, ale taktéž se dostala na nulové úrokové sazby a podstatně navýšila likviditu na trzích. Neumím si to úplně dobře vysvětlit. Jakou roli podle vás hraje euro v globálním byznysu, třeba vůči dolaru, japonskému jenu, britské libře, švýcarskému franku? Navzdory současné krizi eurozóny je jasné, že euro je globální měnou číslo dvě. Když se člověk podívá na alokace devizových rezerv, tak jasnou jedničkou je dolar, potom dlouho nic, pak euro, a pak zase dlouho nic. A měny typu japonský jen, britská libra, švýcarský frank jsou daleko vzadu za eurem. Ani ve svém součtu nedosahují takového objemu devizových rezerv, které tvoří euro. Takže i navzdory krizi je euro silnou měnou. Máte za to, že česká koruna by mohla jít třeba jednou nakrásně cestou oněch zmíněných rezervních měn typu švýcarského franku? Švýcarský frank je vnímán jako bezpečný světový přístav. Česká koruna má možná statut bezpečného kotviště, i když pouze v rámci našeho regionu. Takže jistá shoda jako by je, ale to je asi tak všechno. Na příběhu švýcarského franku během krize bylo navíc

velmi dobře vidět, jak se onen statut bezpečného přístavu může velmi rychle změnit ve velmi nebezpečný problém. A to vždy, když se investoři rozhodnout přesunout svá aktiva do bezpečného švýcarského franku. Tamější ekonomika čelila hned dvojímu šoku, propadu světové poptávky po zboží z důvodů krize a silnému tlaku na posilování franku v důsledku jeho masivních nákupů. Jestliže u nás během krize kurz koruny oslaboval a pomáhal nám vypořádávat se s krizí, tak ve Švýcarsku frank posiloval a tím jen zhoršoval situaci švýcarského exportu. O riziku deflace nemluvě… Z pohledu měnové politiky buďme jen rádi, že takto silné efekty bezpečného přístavu jsme u české koruny během krize nezaznamenali. Nový pan prezident se nedávno vyjádřil v tom smyslu, že euro bychom mohli přijmout do pěti let, a během prezidentské kampaně uvedl, že bychom je přijmout měli, protože česká koruna je příliš slabou měnou na to, aby dokázala čelit případnému útoku ze strany velkých světových spekulantů. Nemáte obavu ze spekulativního útoku na korunu? Obavy ze spekulativního útoku na korunu nemám. Jak jsem již uvedl, ukazuje se, že země s plovoucím kurzem jsou stabilnější než země s fixním kurzem, takže z tohoto pohledu to celé vnímám hlavně jako expertní názor pana prezidenta.


Unikátní soubor služeb určených ke zvýšení efektivnosti obchodu na finančních trzích pro profesionály a k ochraně kapitálu méně zkušených obchodníků.

Otevření online účtu Příznivé obchodní podmínky Přátelská a vnímavá technická podpora Ukládání/výběr hotovosti bez poplatků Rychlý vklad/výběr hotovosti Obchod 24 hodin denně, 5 dní v týdnu Dividendy z volných finančních prostředků na účet Využití úvěru 1 : 10 až 1 : 1000 Praktická osobní obchodní místnost Demo účet zdarma

www.tradefort-cz.com

TRADEFORT JE SPOLEHLIVOU OPOROU VAŠÍ PROSPERITY!


26 měnový trh forex

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Forex z pohledu investora Devizový trh, rovněž nazývaný Forex, FX trh nebo měnový trh, je celosvětový finanční trh, na němž se provádějí obchody ve všech světových měnách. Je to trh mezinárodní a nemá jedno pevné tržní místo, je to trh mimoburzovní (OTC), jeho účastníci jednají přímo mezi sebou. Autor: Daniel Tácha

N

a forexový trh nemají přístup jen subjekty, jakými jsou například banky, investiční společnosti či hedgeové fondy, ale i drobní investoři, kteří na něj mohou vstoupit prostřednictvím různých elektronických obchodních on-line platforem. Pro forexový trh je charakteristická velmi vysoká likvidita a možnost uzavírat obchody 24 hodin denně. „Další vlastnosti forexového trhu je však také velké kolísání kurzů a vysoký pákový efekt, což může pro mnohé investory, a to zejména velké finanční instituce, znamenat výhody, toto však zdaleka neplatí pro všechny investory,“ říká mluvčí České národní banky Petra Hájková. Obchody uskutečňované na forexovém trhu jsou typické obchody s deriváty čili investičními nástroji. Za obchody s deriváty jsou přitom považovány i takzvané spotové obchody s měnovými páry, pokud na sebe navzájem navazují, aniž by docházelo k fyzickému vypořádání jednotlivých obchodů

čili k dodání nakoupené měny. Tyto obchody svou povahou odpovídají nejčastěji takzvaným finančním rozdílovým smlouvám neboli investičním nástrojům podle ustanovení § 3, odst. 1, písm. f) zákona o podnikání na kapitálovém trhu. V případě Forexu jsou to proto hlavně kontrakty na vyrovnání rozdílu – Contract for difference (CFD), termínové devizové operace (FX forward) a smlouvy typu „rolling spot“.

P

ákový efekt Vysoký pákový efekt, při kterém může investor s relativně malou částkou peněz obchodovat s velkými objemy měn, znamená na jedné straně větší výnosnost investice v případě příznivého vývoje kurzů měn. Na druhé straně se však v případě vývoje kurzů opačným směrem, než investor očekával, obdobným způsobem zvyšuje riziko ztráty investovaných prostředků. Investor tak může přijít nejen o celý svůj původní vklad, ale jeho ztráta

může být i několikanásobně vyšší. Čím nižší je vklad vůči podkladové hodnotě smlouvy, tím je pákový efekt vyšší. A čím vyšší je pákový efekt, tím vyšší je i pravděpodobnost, že přijdete o celou svou investici, jestliže se kurzy měn pohnou směrem, který neočekáváte. Například jestliže investujete 100 eur s pákovým efektem 200, budete dlužit 2 000 eur, jakmile hodnota daného nástroje ztratí 10 % své hodnoty (10 % ze 100 krát 200). Kromě toho můžete mít povinnost uhradit transakční poplatky nebo náklady financování.

K

olísavost kurzů Kurzy měn se tvoří v závislosti na mnoha různých faktorech, například politické situaci, inflaci, úrokových sazbách, a k výkyvu trhu jiným než očekávaným směrem může dojít zcela nepředvídatelně. Kolísavost kurzů tak představuje další rizikový faktor pro drobné investory.


měnový trh forex 27

„Drobní investoři by před vstupem na forexový trh měli důsledně zvážit všechna rizika, jejichž důsledkem může být vznik ztráty, která mnohonásobně překročí původní investici, a také zvážit svou ochotu a schopnost tato rizika podstupovat,“ upozorňuje Hájková. Dodává, že více informací k rizikům spojeným s obchodováním na Forexu pro drobné investory uvádějí stránky Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (European Securities and Market Authority, ESMA).

F

X brokeři „Zprostředkování nebo obstarávání obchodů s investičními nástroji pro širší veřejnost je považováno za poskytování hlavních investičních služeb. Společnost, která chce na území České republiky poskytovat hlavní investiční služby, musí mít k takové činnosti povolení České národní banky, případně orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie. Povolení má zajistit, že společnost bude dodržovat určitý standard kapitálu, obezřetnostních požadavků, odbornosti, pravidel jednání se zákazníky a podobně,“ vysvětluje Hájková. Oprávnění společností k poskytování investičních služeb k derivátům je možné zkontrolovat v registru ČNB, který je dostupný pod odkazem www.cnb.cz/cnb/jerrs. Při ověřování povolení příslušného subjektu je třeba rozlišovat, zda jsou to subjekty, které mají povolení poskytovat investiční služby k derivátovým investičním nástrojům, jimiž jsou i nástroje obchodované na forexovém trhu, nebo subjekty, které mají povolení k poskytování investičních služeb, avšak ve vztahu k jiným investičním nástrojům. „Jestliže investor využije služby společnosti, která povolení nemá, nemůže se na dodržování výše uvedených standardů spoléhat, navíc investované prostředky nejsou zahrnuty do záručního systému pro investory,“ říká Hájková Upozorňuje zároveň na to, že ten, kdo se rozhodne převést peněžní prostředky na účet u subjektu, který nabízí forexové obchodování výhradně prostřednictvím internetové obchodní aplikace a bez povolení ČNB nebo orgánu dohledu jiného členského státu EU, musí počítat s tím, že se může stát obětí podvodného jednání. „ČNB nemá k zamezení nabídky služeb takových subjektů na území České republiky jiné nástroje než varování

Česká národní banka investory varovala před těmito společnostmi

Loyal Bank Limited, Capital-Fund Holding, AGM Investment Bank International Ltd., United Brokers Ltd., Global International Trading, Source One International, Best Life, s. r. o., new-chance01.com, GBH Private Bank, Mann International, Galerie Wohnart, Halebridge Asset Management, SMH Markets Corp., Standard Credit Bank, Interbank FX, CALLA Corporation, Petr Křístka a jeho firma Addeon Music, Double Investments Limited, Private Investment Properties, World Clearing Holding Inc., Plus500 Ltd., Portway Capital, Swiss Business Bank a Swiss Export Bank, Woman & Man Exclusive, s. r. o., Business Angels Investment, a. s., Sovereign Global Trading a společnosti First Equis Ltd., All Property Ltd.

potenciálních investorů před jejich nezákonnou činností na svých webových stránkách pod odkazem ochrana spotřebitele,“ dodává Hájková. Podle ní obchodník s cennými papíry, který má povolení ČNB k poskytování investičních služeb k derivátům, musí splnit a dodržovat příslušná ustanovení zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Ve vztahu k ochraně majetku zákazníků a pravidel jednání se zákazníky přitom zákon o podnikání na kapitálovém trhu transponoval zásady z evropského předpisu nazvaného Směrnice o trzích finančních nástrojů (Markets in Financial Instruments

Directive, MiFID). Zásady MiFID jsou povinny dodržovat i ty společnosti, které poskytují investiční služby k derivátům na základě povolení vydaného orgánem dohledu v jiném členském státě EU.

D

ohled a prohřešky Rozsah dohledu nad brokery poskytující Forex se podle Petry Hájkové liší v závislosti na tom, zda je to subjekt s povolením vydaným ČNB, nebo orgánem dohledu v jiném členském státě EU, případně zda je to subjekt, který poskytuje investiční služby prostřednictvím organizační složky umístěné na území ČR, nebo bez umístění organizační složky. Pravidla, jaké činnosti u jednotlivých subjektů podle výše uvedeného rozdělení ČNB dohlíží, jaké informační povinnosti výše uvedené subjekty plní a jak má ČNB postupovat v případě zjištění nedostatků v činnosti subjektů, jsou obsažena v ustanoveních § 21 až 28 zákona o podnikání na kapitálovém trhu. „Investoři by měli důkladně číst veškeré propagační materiály a samozřejmě smlouvy a další relevantní dokumenty, které mohou obsahovat zavádějící informace, zdůrazňující potenciální zisky a výnosy, aniž by jasně specifikovaly související rizika, případně smluvní ujednání, která znevýhodňují zákazníka vůči poskytovateli služby,“ tvrdí Hájková. V České republice působí podle Hájkové mnoho společností, které jsou registrovány jako investiční zprostředkovatelé a nabízejí drobným investorům investiční poradenství nebo zprostředkování obchodování s deriváty, přestože poskytování takových investičních služeb je investičním zprostředkovatelům zakázáno. „ČNB v několika případech také odhalila poskytování investičních služeb k derivátům osobami, které měly oprávnění jen k výkonu směnárenské činnosti. Tyto subjekty nemají kapitál a zpravidla ani odborný potenciál potřebný k poskytování investičních služeb k derivátům,“ vysvětluje Hájková a varuje i před častými nabídkami zprostředkování pronájmu programů pro vysokofrekvenční algoritmické obchodování na forexovém trhu spojené se zprostředkováním otevření obchodního účtu u zahraničního obchodníka s cennými papíry, činěné investičními zprostředkovateli nebo osobami bez povolení ČNB k poskytování investičních služeb.


28 měnový trh forex

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

O rozdílových smlouvách Jedním z nejvíce obchodovaných finančních produktů na Forexu z pohledu běžných investorů jsou takzvané CFD (contracts for difference) čili kontrakty na vyrovnání rozdílu, případně rozdílové smlouvy. Tyto kontrakty značí dohodu mezi kupujícím a prodávajícím o vyplacení rozdílu mezi cenou podkladového aktiva (měny, akcie, měny, komodity, indexy atd.) v době otevření pozice z dané smlouvy a jeho cenou k okamžiku uzavření této pozice.

P

řestože jsou rozdílové smlouvy dle mnohých ekonomů vhodné jen pro profesionální nebo vysoce zkušené retailové investory, jsou rozdílové smlouvy nabízeny i nezkušeným drobným investorům. Potenciální zisky jsou v těchto případech často inzerovány způsobem, který plně nevysvětluje související rizika nebo jim nepřikládá dostatečnou důležitost. Poskytovatelé rozdílových smluv často také nabízejí peníze do začátku, dárky, slevy na poplatcích nebo obchodní semináře, avšak to jen za účelem, aby nalákali dalšího nového klienta. Často se je to jen marketingový trik, na jehož konci je pouze ztráta kapitálu člověka, který uvěří lákavým slibům a bez znalostí trhů, money managamentu,

prostě základů obchodování, se pustí do spekulací prostřednictvím rozdílových smluv.

C

o je CFD? Rozdílové smlouvy jsou produkty s pákovým efektem. Nabízejí možnost investice oproti složení pouze malé zálohy, takzvané marže, takzvaného marginu (zajištění), z celkové hodnoty investice. Umožňují investorům spekulovat na růst cen podkladových aktiv pomocí dlouhých pozic nebo na jejich pokles pomocí krátkých pozic. Při ukončení smlouvy dochází k uhrazení rozdílu mezi původní a aktuální cenou dané rozdílové smlouvy a/nebo podkladového aktiva podkladových

aktiv. Je-li rozdíl kladný, platí poskytovatel rozdílové smlouvy investorovi. Je-li rozdíl záporný, musí poskytovateli rozdílové smlouvy zaplatit investor. Může se zdát, že rozdílové smlouvy jsou podobné tradičním investicím, například akciím, jsou však velmi odlišné, protože podkladové aktivum rozdílové smlouvy nikdy skutečně nekupujete ani nevlastníte.

J

ak to funguje? Jste přesvědčeni, že kotovaná akcie (akcie A) je podhodnocena a že její cena poroste. Rozhodnete se koupit 4 000 rozdílových smluv na akcii A za cenu 10 eur za jednu rozdílovou smlouvu. Vaše „pozice“ proto činí 40 000 eur

Neinvestujte peníze, které si nemůžete dovolit ztratit. Mohli byste přijít o mnohem více než jen o svou počáteční investici.


měnový trh forex 29

Vývoj kurzu eura vůči americkému dolaru

4. 6. 2002 – 14. 5. 2013

1,6000

1,4000 1,2920 1,2000

1,0000

Zdroj: Patria Online

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

O investování do rozdílových smluv uvažujte, jen když máte dostatek zkušenosti s obchodováním na volatilních trzích. Rozumíte podstatě těchto smluv, pákovému efektu a jste srozuměni s tím, že vaše pozice může být uzavřena i bez vašeho souhlasu. Máte dostatek času na aktivní správu své investice.

(4 000 x 10 eur). Ve skutečnosti částku 40 000 eur nezaplatíte: Částka, kterou uhradíte, závisí na marži, kterou požaduje poskytovatel rozdílové smlouvy. Například v případě požadované marže ve výši 5 % zaplatíte na počátku pouze 2 000 eur (40 000 eur x 5 %). Výnos z této investice závisí na ceně, za kterou se bude akcie A obchodovat v okamžiku, kdy se rozhodnete svou pozici uzavřít (kdy rozdílovou smlouvu prodáte). Jestliže cena akcie A klesne o 5 % (z 10 eur na 9,5 eura) a takzvaný pákový efekt se rovná 1 : 20, ztratíte celou výši (–100 %) vámi uhrazené počáteční marže, to znamená, že ztratíte 2 000 eur. Jestliže cena akcie A klesne o 10 % (z 10 eur na 9 eur) a pákový efekt zůstává na 1 : 20, ztratíte svou počáteční investici ve výši 2 000 eur a váš poskytovatel rozdílové smlouvy od vás bude požadovat v rámci doplnění zajištění (tzv. margin call) dalších 2 000 eur, budete-li chtít ponechat vaši

smlouvu i nadále otevřenou. To znamená, že vaše ztráty mohou být vyšší než vámi uhrazená počáteční marže.

Výpočet těchto nákladů může být složitý a náklady často mohou převýšit hrubé zisky z investice.

N

P

áklady na CFD Kromě hrubých zisků či ztrát z obchodů jsou s investováním do rozdílových smluv spojeny také různé druhy nákladů, které mají dopad na skutečný zisk. Náklady zahrnují například provize účtované poskytovateli rozdílových smluv. Zatímco někteří poskytovatelé rozdílových smluv účtují celkovou provizi, jiní účtují provizi z každého obchodu čili z otevření a uzavření pozice podle dané smlouvy. Náklady spojené s investicemi do rozdílových smluv mohou zahrnovat i rozdíly mezi aktuální cenou nákupu či prodeje (spread), denní a noční úroky, poplatky za správu účtu a daně. Ty v závislosti na jurisdikci, v níž působíte vy a poskytovatel rozdílové smlouvy.

roblém dneška Pamatujte také na to, že investování do rozdílových smluv někdy nabízejí subjekty, které nemají příslušné povolení a nedodržují ani další zákonem předepsané postupy a povinnosti. Investování do rozdílových smluv, zejména je-li uskutečňováno on-line, není obvykle doprovázeno investičním poradenstvím. To znamená, že vy jako retailový investor nesete odpovědnost za svá vlastní obchodní rozhodnutí. Nejprve však musí poskytovatel rozdílových smluv, který má povolení a je regulován, zkontrolovat, zda je investování do rozdílových smluv pro vás vhodné a zda jste si vědomi všech souvisejících rizik. Ne všichni poskytovatelé rozdílových smluv tak činí.


30 měnový trh forex

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Kdo a jak obchoduje na Forexu Zájem obchodování na devizovém trhu Forex stále stoupá. Za rostoucím trendem stojí hlavně jihovýchodní Asie a další země, které teprve nastupují do Forexu. Jednou z nich je i Česká republika, jejíž obyvatelé kouzlo Forexu objevují ve stále větší míře. Ti, co vědí, se však shodují: Nepoučený investor nemá na Forexu šanci.

Z

a velmi provokativní prohlášením stojí ředitel pro východní a střední Evropu Karol Piovarcsy: „Jestli se ostatní trhy budou chovat tak iracionálně, jako to například nyní vidíme u trhů akciových, tak investoři často vlastně nebudou mít jinou možnost než jít na Forex, protože nebude racionálnější trh, než je právě Forex.“ Na Forexu jsou v současné chvíli všichni. Investor se na něm potká se silnými investičními skupinami, s velkými institucionálními investory, kteří Forex používají pro hedging, ale i s centrálními bankami a taktéž miliony menších či větších investorů. Jejich obchody se však velmi liší. Zatímco drobní spekulanti se snaží zejména vydělat na rozdílech kurzů měn, velcí investoři na Forexu zejména hedgeují. Například drží pozice proti americkým

burzám, a hedgeují tak mezi americkým dolarem a českou korunou. To samé však dělají i v případě jiných měn. A právě tihle investoři jsou hlavními účastníky na Forexu. Další skupinou investorů na Forexu jsou ti, kteří přesouvají svůj kapitál z měny do měny za účelem, aby jej ochránili nebo zmnožili prostřednictvím vzestupu jedné měny vůči druhé.

J

ak to chodí na Forexu? Cíle spekulantů na Forexu se příliš neliší od snahy někdejších veksláků nebo každého, kdo si jde do banky směnit fyzické peníze a doufá, že vydělá na kurzovém rozdílu jedné měny vůči měně druhé. Rozdíl je jen v tom, že Forex tyto spekulace umožňuje udělat z pohodlí domova, on-line, aniž

Princip hedgingu Pozice, pomocí které se zajišťujeme, takzvaně hedgeujeme, musí mít vždy opačný ziskový scénář než pozice zajišťovaná. To znamená, že držíme-li eura (long pozice) a očekáváme, že oslabí (budeme ztrácet), zajistíme se pomocí pozice opačné čili prodejem eura (short pozice), na které budeme na poklesu eura vydělávat. Součet těchto dvou pozic by se měl blížit co nejvíce nule. Tento scénář zajištění můžeme aplikovat pomocí CFD kontraktu na prodej eura či nákup koruny nebo jiné měny, anebo pomocí nákupu put opce (budeme vlastnit právo prodat eura). Dalším důležitým faktorem při zajištění je objem. Ten by měl být totožný na obou pozicích.

by kdokoli kamkoli musel chodit. „Rozhodně neříkám, že spekulovat na Forexu je něco špatného, ale i v tomto případě si myslím, že lidé by na něm neměli investovat více než 15 procent svého investičního kapitálu,“ zdůrazňuje Karol Piovarcsy. Spekulanty na Forexu lze rozdělit do dvou skupin. Na ty, kteří obchodují v horizontu týdnů a měsíců, a na takzvané intradenní obchodníky čili ty, kteří obchodují denně. Ti první obchodníci hledají zprávy. Stačí například krach na Kypru nebo volby v Itálii a oni se podle situace snaží odhadnout makroekonomický a politický vývoj v té které zemi a jeho dopad na určitou měnu. Tito obchodníci se specializují na události, které mohou hýbat kurzy měn. Naproti tomu intradenní obchodníci sledují hlavně grafy a obchodují výhradně prostřednictvím technické analýzy. A obchodují na základě svých odhadů a výpočtů pro prolomení různých úrovní kurzů. Na to, kterých je více, se podle Piovarcsyho těžko odpovídá, protože zkušení investoři obvykle spojují oba přístupy. Sledují fundamenty a respektují je, ale zároveň dají i na výsledky technických analýz, které jsou směrodatné, jakmile se v nich protnou určitá historická data o maximech nebo minimech sledovaných měnových párů. „Snad lze říci to, že ti klienti, kteří obchodují častěji, třeba denně na základě technické analýzy, jsou zkušení obchodníci, čemuž odpovídá i to, že jsou mnohem ziskovější než ti, kteří obchodují nahodile,“ myslí si Piovarcsy.


měnový trh forex 31

O

bchody na Forexu Brokeři nezastírají, že Forex jako jeden z nejlikvidnějších, ale i nejvolatilnějších trhů na světě, který navíc není řízen žádnou burzou, patří vůbec k jejich nejziskovějším trhům vůbec. Stejně jako jinde investoři platí poplatky brokerovi, jehož prostřednictvím na Forexu obchodují. Poplatky se počítají v takzvaných „pipsech“, které vycházejí ze „spreadů“, což je rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou jedné měny vůči druhé. Spread je na trhu Forex rozhodující transakční náklad, proto se jej poskytovatelé snaží držet na stabilní výši, aby obchodníci či investoři měli předvídatelné prostředí. Garantovat jej v úplně fixní úrovni bývá však podle mnohých až na hranici podvodu. Obvykle pokaždé, když investor začne nějaký obchod, spread inkasuje broker, přes kterého obchoduje. Spread a četnost jeho inkasování brokerem se tedy promítá do výsledku obchodování. V případě obchodování na Forexu je na prvním místě vždy číslo „bid“, na druhém číslo „ask“ čili poptávka. Například u měnového páru GBP/USD je například bid cena ve výši 1,5131, což je nabídková cena, za kterou se obchodníci pokoušejí odkoupit britské libry proti americkému dolaru. A ask cena, například ve výši 1,5134, je cena poptávková, za kterou se obchodníci pokoušejí prodat britské libry proti americkému dolaru.

Automatické obchodní systémy Jestliže jsme uvedli, že Forex je hlavně on-line systémem, řekněme také, že na něm zhusta, stejně jako i na trzích akciových nebo komoditních, působí takzvané automatické obchodní systémy, což jsou programy, které nakupují a prodávají podle toho, jak je kdo naprogramoval. Tyto programy používají jak velcí, tak malí obchodníci a není to nijak výjimečné. Záleží na každém, jestli je chce využívat, či nikoli. Vždy je však dobré zodpovědět si otázku, proč by někdo prodával dlouhodobě ziskový systém. Robustní systémy mohou překonat i obtížné tržní periody, vždy však budou narážet na to, že zavádějí matematické metody k analýze emocemi řízených trhů. Při změně podmínek začnou automatické systémy bez nezbytných úprav selhávat. Mezi často skloňované programy v případě Forexu patří například programy jako Dollar Trader, Quanto FX systém nebo Advantage Plus FX. Avšak představa, že si zakoupíte obchodní systém a ten vám poté bude generovat stálý a pravidelné zisk, je přinejmenším naivní. Cílem těchto systémů je především vydělat na jejich prodeji. Na Forexu fungují i vysokofrekvenční programy, které používají zejména velké investiční společnosti. A tyto automaty prý dokážou realizovat desítky obchodů za sekundu pouze na základě analýzy titulků zpráv, které chrlí světové agentury.

Nákup měnového páru se vždy realizuje za vyšší cenu (ask), zatímco prodej za cenu nižší (bid). Při uzavírání pozice je situace opačná, zavření dlouhé (long) pozice se realizuje na bid ceně, zavření krátké (short) pozice na ceně ask.

„To, že někdo definuje jednu část poplatků jako malou, neznamená, že jiná část poplatků nemůže být někde v závratných výškách, kde je opět, bavíme-li se o subjektech s bankovní licencí, toto regulováno. Když mluvíme o offshorových brokerech, tak ti mohou

Vývoj kurzu eura vůči švýcarskému franku

4. 6. 2002 – 14. 5. 2013

1,6000

1,4000 1,2495

1,2000

1,0000

Zdroj: Patria Online

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013


32 měnový trh forex

dělat cokoli, co je napadne. A to, co je napadne, mohou dělat velmi skrytou formou, takže nejenže na nich ve finále nic nevymůžete, ale vy jim ani nic nedokážete,“ říká Karol Piovarcsy. Zároveň přiznává, že nesolidním brokerům na Forexu není často proti mysli obchodovat proti svým vlastním klientům. „Vidíte-li firmu, která má velmi nízké poplatky, v případě Forexu například dnes tak velmi moderní nulové spready, tak se musíte ptát, z čeho asi ta firma žije, když ne z poplatků. Odpovědí vám bude, že když od vás nic váš broker nechce, vydělat může jedině tak, že bude hrát proti vám,“ vysvětluje. Problémem bývají i skluzy při obchodování, které nejsou ničím jiným než ne úplně včasným vypořádáním obchodu ze strany brokera, což se může negativně projevit na zisku z obchodu. Skluzy, nejsou-li dělány úmyslně, jsou zapříčiněny kapitálem v nedostatečné výši na straně brokera.

R

iziko s pákou Samozřejmostí spekulativních obchodů na Forexu jsou obchody s pomocí finanční páky. V našich podmínkách je nejběžnější 100 : 1, nebo také 400 : 1, ale Forex umožňuje finanční páku i ve výši 1000 : 1. Takto vysoká finanční páka se však obecně nedoporučuje, někdy přímo zakazuje. Páka totiž funguje jako dvousečná zbraň, která může dopomoci k velmi vysokým ziskům, ale i ke ztrátám. Sílu finanční páky určuje výše zálohy, kterou investor skládá u brokerské firmy na svůj účet, jejímž prostřednictvím bude na Forexu obchodovat. Je proto čistě na investorech, jak velkou páku bude na svůj obchodní kapitál aplikovat. To, že mu broker nabízí páku 1 : 50, 1 : 100, 1 : 200 nebo 1 : 400, ještě neznamená, že tak velkou páku musí skutečně využít. Investor s obchodním kapitálem o velikosti například pěti tisíců amerických dolarů může na svůj obchodní účet aplikovat třeba i minimální páku

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

O Forexu Forex (International Interbank Foreign Exchange, někdy také zkráceně FX) byl založen v roce 1971 a začal fungovat na bázi pevných devizových kurzů jednotlivých měn. Prvními účastníky trhu byly centrální banky, nadnárodní bankovní domy a významné investiční společnosti. Avšak prvního březnového dne roku 1973 byl tento trh z důvodu nadměrného zbavování se amerického dolaru oficiálně uzavřen. Tím se zhroutil systém pevných devizových kurzů a začala éra Forexu, jak jej známe dnes. Až do nedávné minulosti byl mezinárodní měnový trh pro širokou obec investorů, obchodníků a především pro řadu individuálních zájemců finančně nedostupný. Minimální finanční nároky byly totiž zcela mimo zdroje průměrných investorů. Forex tak byl prakticky trhem pro obyčejné obchodníky nedostupným. Ovšem od té doby se situace dramaticky změnila. Celosvětové politické a hospodářské změny daly možnost vzniku novým účastníkům trhu, kteří se rekrutují ze sekundárních bank, pojišťoven, finančních společností a brokerských společností, kteří díky marginovému (zálohovému)

o velikosti 1 : 2. To mu postačí k tomu, aby mohl obchodovat v takzvaných minilotech. Jsou však i mikroloty, přičemž nejběžnější jsou loty, které vyjadřují hodnotu měny ve výši 100 000. Využitím finanční páky se tak dostáváme k riziku, které je na Forexu pro začínajícího investora obrovské. Odhaduje se, že více než 99 procent

obchodování na principu finanční páky zpřístupnili trh také ostatním investorům. Tento podíl menších účastníku trhu se značně rozšířil na přelomu tisíciletí a nadále roste. Obrovskou zásluhu na tomto faktu má především rozvoj informačních technologii a globalizace trhů. V dnešní době může na Forexu, tak jako na jiných trzích, obchodovat skutečně takřka kdokoli. Forex dovoluje otevírat on-line obchodní účty již od pouhých 1 000 – 2 000 USD čili 20–40 tisíců korun, a někdy i méně. Odborníci tvrdí, že Forex tak může nabídnout vydělávání zajímavých peněz i drobným investorům a že to není výsada pouze movitých investorů, jako v případě akcií nebo komodit. Je nutné však zdůraznit, že málokterý z drobných investorů je na Forexu dlouhodobě úspěšný. Pokud se chce kdokoli stát forexovým obchodníkem, měl by být dobře obeznámen s fungováním technické a fundamentální analýzy. V současné době se nejvíce měn obchoduje proti americkému dolaru. Nejoblíbenější a nejvíce obchodované jsou následující měny: americký dolar (USD), euro (EUR), japonský jen (JPY), britská libra (GBP) a švýcarský frank (CHF).

začínajících investorů skončí na Forexu ve ztrátě. Ostatně na Forexu takřka každý broker dá k dispozici páku svému klientu 1 : 100 nebo i vyšší, což však pro začátečníka bude takřka bez výjimky vždy vražedné. I na Forexu je proto třeba obchodovat konzervativně a s takovou pákou, kterou si investor může dovolit.


34 rozhovor

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

„Zero sum game“, to je podstata Forexu Karol Piovarcsy, ředitel Saxo Bank pro střední a východní Evropu, je přesvědčen, že v následujících letech nás nečeká nic dobrého. Předpovídá riziko zvýšené míry inflace i významnou korekci kapitálových trhů. Zároveň varuje před brokery, kteří Forex a on-line trading nabízejí i těm vrstvám obyvatelstva, kteří na něm nemají absolutně žádnou šanci uspět. Rozhovor připravil: Daniel Tácha / Foto: Saxo Bank

Jak se koukáte na stále sílící snahu brokerských firem přitáhnout pozornost k obchodování na měnovém trhu Forex? Často se zděšením. Víte, naše společnost funguje déle než 20 let, takže i když i my nabízíme obchodování na Forexu, nabízíme jej lidem, kteří mají skutečný investiční kapitál, ale i potřebné vzdělání a zkušenosti. Podle mého názoru k Forexu nejde přistupovat jako ke sprosté retailové záležitosti typu pokeru nebo jiných gamblingových her. K tomu bychom se třeba my nikdy nesnížili. Forex nejde nabízet lidem, kteří se na něm jen popálí a nic nezískají. To jsou dost ostrá slova… Posouvat on-line investice, on-line tradingu mezi stále méně a méně vzdělané lidi není dobré. Nechci nikoho soudit, ale musím klienty varovat. Výběr správného brokera je stejně důležitý jako třeba výběr lékaře. Ten, kdo má největší reklamu a nejčastěji se vyskytuje v médiích, zdaleka nemusí být tím nejzodpovědnějším. Je to jako v životě. Žena s nejlepším make-upem nebo největšími silikony nemusí být vždy tou nejlepší partnerkou pro život. Proč se podle vás brokeři stejně agresivně, jako mnohdy nabízí Forex, nenabízejí třeba akciové trhy? Forex patří z hlediska brokerů k nejprofitabilnějším produktům. Je nejzisko-

vější částí jejich byznysu. Ze všech forem investic je jedním z nejméně regulovaných trhů. Jako mimoburzovní, velmi volatilní a rizikový trh nemá žádného organizátora, clearing house. To však neznamená, že bychom jej měli jen kvůli tomu posouvat k nízkopříjmovým a o finančním světě nepoučeným skupinám lidí.

Základem je mít vlastní strategii Kdo by se měl tedy podle vás o Forex hlavně zajímat? Lidé, kteří mají kapitál, lidé, kteří už mají zainvestováno do konzervativních složek svého portfolia, takže si mohou dovolit vzít si z něj 10 až 15 procent kapitálu a pokusit se jej zmnožit na Forexu. Forex je často prezentován hlavně jako trh krátkodobých spekulací… Obrázek si udělejte z toho, kdo, kam a proč na Forexu investuje. Malí spekulanti se samozřejmě snaží získat co nejrychleji co největší výnos. Z tisíce nebo deseti tisíců dolarů se pokoušejí během roku vytřískat sto tisíc dolarů. Zeptejte se jich, jak jsou v tom úspěšní… Podle mého názoru je mnohem jistější a zajímavější přístup zkušeného investora a obchodníka, který již má

svoje portfolio a ví, že když na straně výnosů v pohodě překoná roční inflaci, může hovořit o dobrém roku. A to je velký rozdíl. Buď se naivně a nejistě snažíte vydělávat na Forexu řádově ve stovkách a tisících procentech, nebo jistě vyděláváte v desítkách procent. To je jistě dobrá bilance, kterou se však nemůže chlubit každý. A právě proto je nutné, aby investoři a obchodníci věděli, do čeho jdou. Aby se nechali usměrnit a pochopili, že musejí kromě případného zisku při svých obchodech zohledňovat nikoli případné, ale vždy panující riziko ztráty. Jaké jsou podle vás hlavní zásady při obchodování na Forexu? Základem je mít svoji strategii a vizi pevně určenou ještě před tím, než vstoupíte do obchodu. To znamená přesně vědět, co očekáváte na straně zisku, ale zároveň mít přesně určenou výši ztráty, kterou jste schopen unést v případě, že vám obchod nevyjde. To je o zvládnutém money managamentu a risk managamentu. To by měla být a je alfa a omega každého zodpovědného investora. Je podle vás Forex trhem, na němž se má šanci zorientovat prakticky kdokoli? Zprávy, které ovlivňují obchody na Forexu, jsou mnohem více dostupné než zprávy, které ovlivňují třeba akciový trh.


rozhovor 35

Karol Piovarcsy působí na kapitálových trzích devět let. Vystudoval Ekonomickou univerzitu v Bratislavě, absolvoval kurz managamentu na Stanfordské univerzitě. Je držitelem desítek znalostních certifikátů zaměřených na finanční trhy. Největší školou pro něho však, jak sám říká, byla šestiletá pracovní zkušenost v Citi (Citibank UK) of London. Miluje turistiku, leze po horách a rád plave.

Forex reaguje na makroekonomické ukazatele a politická rozhodnutí. Obchoduje se na něm proto na základě běžně z médií dostupných informací. Každý, kdo tyto zprávy sleduje, má na Forexu svoji šanci.

O nulových spreadech Vraťme se k brokerům, přes které se na Forexu obchoduje. Mnozí z nich nejsou registrováni v České republice ani v zemích Evropské unie. O čem to svědčí? Vysvětlím vám to na příkladu naší firmy. Naše firma sídlí v Dánsku, přičemž v roce 2001 si zažádala o bankovní licenci. Oba dva faktory nás nutí k tomu, abychom postupovali dle regulativního rámce pro banky v Evropské unii. I když je jsme tedy mnohem více regulováni, nestěžuji si. Tuto cestu jsme si vybrali záměrně, protože věříme, že klienti ocení spolehlivého partnera. Na druhou stranu také musím říci, že onen regulační rámec nám v mnohém svazuje ruce, takže například nemůžeme růst tak agresivně jako firmy, které se žádnou regulací neřídí, protože spadají pod jurisdikci, v níž žádná ochrana klientů neexistuje. Dodejme, že na tuzemském trhu je i mnoho dalších brokerů s bankovní licencí než jen vaše firma. Avšak co si má člověk myslet o těch brokerech, kteří nás oslovují z velmi exotických destinací? Každý investor by si měl uvědomit, že regulované prostředí je známkou určitě kvality a ochrany. A měl by věřit tomu,

že více než 70 procent alternativních investic je ztraceno ne proto, že by byly špatně investovány, ale proto, že subjekt, jehož prostřednictvím byly investovány, provedl něco nekalého, co by podle norem Evropské unie udělat nemohl. Musíte si uvědomit, že jestliže své peníze investujete prostřednictvím firmy z Kajmanských ostrovů, Kypru, ale i Spojených států, ani v jednom případě je neinvestujete pod ochranou jurisdikce EU. A ještě další aspekt: Teprve až v momentě jakéhokoli, třeba i technického problému, například nesprávně vypořádané obchodní pozice, zjistíte, že máte jen velmi malou možnost s tím z České republiky cokoli PRÁVNĚ udělat. V tomto ohledu mi dovolte podotknout, že za to, co se někdy děje na českém trhu v oblasti investic, by v Dánsku, USA nebo Velké Británii mnozí již dávno seděli ve vězení. Na jaké problémy může narazit investor, začne-li s neseriózním forexovým brokerem? Největší riziko je takzvaný counterparty risk čili riziko protistrany. Existuje mnoho příkladů nejen v České republice, ale třeba i na Slovensku, kde klienti měli investované peníze přes brokera se sídlem v nějaké exotické destinaci, obchodovali, ale jakmile si chtěli své peníze vybrat, nepodařilo se jim to. Peníze náhle nebyly, nebo byl problém se k nim dostat. To je to největší riziko. A další rizika? Například obchodování proti klientovi? Ano, i to se stává. Broker, market maker, obchoduje proti zájmům svého klienta. O tom se velmi hojně diskutuje,

velmi se to sleduje, avšak problémem je, že se to velmi těžko dokazuje, přičemž nezkušení investoři na to nemají šanci ani přijít. Jakmile broker působí v neregulované destinaci, právo cokoli vymoci je na straně klienta velmi nízké. Někdy se rovná nule. Jak se tomu lze bránit? Jedině tak, že budete používat selský rozum. Vidíte-li firmu, která má velmi nízké poplatky, v případě Forexu například dnes tak velmi moderní nulové spready, tak se musíte ptát, z čeho asi ta firma žije, když ne z poplatků. Odpovědí vám bude, že jakmile od vás nic váš broker nechce, vydělat může jedině tak, že bude hrát proti vám. Faktem ovšem také je, že mnoho lidí nevyužívá tuzemské brokery, ne kvůli tomu, že by nechtělo, ale jednoduše proto, že si brokeři oproti těm zahraničním účtují až nekřesťansky vysoké poplatky. To není problém? Tak jistě. Jestliže si vybíráte mezi bankovním účtem za dvě koruny a stejným účtem za dvě stě korun, tak zvolíte zcela jistě ten za dvě koruny. Jenže v tomto ohledu je však nutné také říci, že Česká republika má stále velmi specifický bankovní systém, kde klasické bankovní domy mají svou poplatkovou politiku stále nastavenou na úrovních, které byly ve vyspělých zemích běžné před 10 až 15 lety. A prochází jim to. Podobné to pak je i u některých tuzemských tradičních brokerů. Osobně se tedy vůbec nedivím, když investoři sáhnou po levnějších brokerech ze zahraničí… Jenže i to má svůj háček. Klienti, jejichž kapitál se počítá od sto tisíců dolarů nahoru, poplatky až tolik neřeší. Tito lidé v první řadě řeší bezpečí svých investovaných peněz a kvalitu nabízených služeb. Než výše poplatků je pro ně mnohem zásadní ochrana jejich vkladu a pestrost palety nabízených investičních instrumentů. Neřeší rozdíl jednoho pipsu tam a zpět.

Skluzy jsou problém Jak to vypadá, když firma obchoduje proti mně? Obchodování proti klientovi je známá věc u market makerů právě z exotických neregulovaných destinací. To jsou ti brokeři, kteří na mimoburzovních OTC trzích tvoří trh. Jejích výhoda spočívá v tom, že mohou sledovat celý tok


36 rozhovor

objednávek koupí a prodejů u všech svých klientů. Mají proto dokonalý přehled o tom, jak jsou nastaveny ceny a Stop lossy. Někteří z nich toho zneužijí a s mnohem větším objemem peněz obchodují proti vám. Avšak znovu: V zemích Evropské unie je toto přísně zakázáno. Například si nedovedu představit, že by se tohoto jednání odvážila kterákoli banka. My sami jsme v tomto ohledu například prošli přísnými kontrolami již v roce 2010 a 2011, přičemž nám nebyl dokázán jediný obchod v tomto duchu. Takovými kontrolami však market maker z Kajmanských ostrovů nebo Kypru neprojde.

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Matrix jménem Forex Kdybyste měl Forex porovnat s ostatními kapitálovými trhy, jak byste jej charakterizoval? Forex je typickým mimoburzovním produktem. Obchody na něm nejdou přes jakoukoli burzu, tím pádem je to trh, kde se hraje takzvaná zero sum game, což odráží skutečnost, která hovoří o tom, že aby jedna strana mohla vydělat, musí druhá strana prodělat. To je úplný základ Forexu. A každý, kdo investuje přes Forex, si musí uvědomit, že má svého protihráče. Když jeden

mnohem více stranou politické regulace či regulace všemožných institucí, které by se je snažily držet v určitých úrovních. Ano jistě, centrální banky vliv mají, ale i jejich rozhodnutí se velmi racionálně odrážejí v dění na trhu. Jak se to projevuje? Jakákoli zpráva, jakýkoli impuls k obchodování se okamžitě promítne do reálného obchodování. Vezměte si třeba dneska akcie. Vidíme, že reálná ekonomika na tom není nijak růžově, takřka všude se potýkají s recesí, ale akcie se přesto drží na svých maximech. To prostě nedává smysl. Tohle

Základem je mít svoji strategii a vizi pevně určenou ještě před tím, než vstoupíte do obchodu. To znamená přesně vědět, co očekáváte na straně zisku, ale zároveň mít přesně určenou výši ztráty, kterou jste schopen unést v případě, že vám obchod nevyjde. To je o zvládnutém money managamentu a risk managamentu. To by mělo být a je alfou a omegou každého zodpovědného investora.

Investoři na Forexu často také kritizují skluzy při svých obchodech. Že broker se zpožděním vypořádává jejich obchody. Ano, to řeší zejména intradenní obchodníci, kteří potřebují co nejstabilnější likviditu čili co nejméně skluzů, jak vy říkáte. Hrajete-li dlouhodobé strategie, skluz tu a tam pro vás nehraje velkou roli, protože o něm vlastně ani nevíte. Dobře, ale to mi jaksi neříká, proč k problému skluzů vůbec dochází? Skluzy vznikají hlavně kvůli aktuálnímu nedostatku likvidity brokerů. Výše jejich kapitálu neodpovídá objemu jejich obchodních příkazů. Jenže tohle by klient vůbec neměl řešit. Měl by si hledat brokera s dobrou likviditou. Přesto však řeší. Jak se tomu dá bránit? Porovnejte si průběh svého reálného obchodního pokynu s jeho průběhem na demoverzi, případně na nějakých srovnávacích serverech. Uvidíte-li, že se liší, změňte brokera, protože ten váš nemá dostatek peněz na to, aby vám poskytoval skutečně kvalitní servis.

vydělá, druhý musí prodělat. To je princip Forexu. Jistě, ale tak to chodí i mnohde jinde. Jaká další specifika vykazuje Forex? Ve srovnání s jinými trhy nemusí Forex jít nevyhnutelně jen jedním směrem. U akcií nebo komodit mají investoři, třeba manažeři fondů, tendenci tlačit ceny nahoru. Chtějí držet hlavně růstový trend. Ten stejný zájem mají i lidé z reálné ekonomiky. Normálně má platit pravidlo, že rostoucí ceny akcií se rovnají rostoucímu hrubému domácímu produktu. Na Forexu tomu tak není, protože na něm se obchoduje jen jedna měna proti druhé měně. Tam neplatí pravidlo, že jedna strana hraje častěji než strana jiná. Forex chodí zcela přirozeně oběma směry. Nahoru i dolů. V tomto ohledu je to ten nejvolnější a nejsvobodnější trh, protože na něm nikdo nemá zájem na tom, aby klesal nebo stoupal. Jak z tohoto faktu mohou těžit běžní investoři? Mají k dispozici trh, který se chová více racionálně. Obchody na Forexu jsou

na Forexu nevidíte. Možnost manipulace ze strany politiků, regulátorů nebo centrálních bank je na Forexu mnohem menší, než je tomu u akciového, dluhopisového nebo komoditního trhu.

Vhodně nastavený měnový koš Spekuluje se hlavně na Forexu, nebo na něm lze i dlouhodobě investovat? Vždy záleží na tom, jak k němu přistoupíte. Po krizi vidíme stále více investorů, jejichž prvotním zájmem není vydělat stovky procent, ale hlavně ochránit svůj kapitál. A tito investoři si například prostřednictvím Forexu nastaví koš cizích měn, v němž drží své úspory. Chrání se tak proti makroekonomickým nebo politickým výkyvům v zemi, v níž žijí. Typickým příkladem jsou nyní ti, kdo převádějí eura do amerického dolaru, švýcarské franku nebo třeba i české koruny. A to jen proto, aby se ochránili před možným pádem euro-


rozhovor 37

zóny. To není nic jiného než investice s dlouhodobým charakterem.

Svět na Forexu

na principu svobodného rozhodování, volného trhu, prostě kapitalismu.

Jaké další investiční strategie sledujete na Forexu? Vidíme tam investory, kteří se snaží obchodovat v horizontu jednoho či dvou let. Obchodují prostřednictvím opcí nebo forwardů, přičemž jejich cílem je získat výhodu z rozdílu úrokových měr. Momentálně velmi populární spekulací jsou například rozvíjející se trhy Turecka, Číny nebo jiných jihovýchodních asijských zemí.

Jak vidíte vývoj těch nejvíce na Forexu obchodovaných měn, jako jsou dolar, euro, švýcarský frank, japonský jen nebo čínský jüan? Základem odpovědi na vaši otázku je skutečnost, že vývoj měnového kurzu dané země by měl odrážet stav její ekonomiky, její hospodářskou silu. A z tohoto hlediska se investoři nyní stále více soustředí na americký dolar.

To zní pěkně, ale asi to nebude tím hlavním důvodem? Samozřejmě, že jsou i další faktory. Srovnáte-li demografický vývoj v USA, Evropě, Číně nebo Japonsku, pozitivní růst počtu obyvatelstva vidíte pouze ve Spojených státech. Další dobrou zprávou z USA je vývoj tamějších cen energií. USA se v tomto směru staly velmi rychle lídrem. Nejenže otevřely své ropné rezervy, ještě k tomu začaly těžit břidlicový plyn, čímž se dostaly na čtvrtinu evropských cen, ať už se týkají pohonných hmot, nebo elektrické energie. A tohle všechno jim dává obrovskou výhodu proti všem ostatním a v důsledku obnovující se důvěru k dolaru jako měně.

Mohl byste to rozvést? Obchodníci prostřednictvím těchto měn sledují na jedné straně rostoucí ekonomiku, a tudíž pravděpodobný rostoucí kurz dané měny. Nebo sledují úrokový diferenciál, a proto obchodují takzvané carry trades. Obecně tito investoři obchodují v delších časových horizontech.

Proč? Politická situace v USA je o mnoho stabilnější než politická situace v Evropské unii nebo v Číně, kde jen došlo k výměně vládnoucí garnitury. Do určité míry je stabilnější než třeba i v Japonsku, kde se vlády mění kvůli ekonomickým problémům. A svou roli sehrává i americký kulturní fundament, který i dnes ukazuje na to, že Spojené státy byly založeny

Když se zaměříme na Čínu nebo Japonsko, kterými zmítají ekono-


38 rozhovor

mické problémy, jaký tam odhadujete vývoj? Japonský jen je v současnosti skutečně navýsost politickou měnou. Japonská ekonomika se potýká s obrovskými problémy déle než dvacet let a jednoznačným cílem tamějších politiků a centrální banky je inflace, alespoň nějaký hospodářský růst, protože Japonsko těch dvacet let bojuje zejména s deflací. Hlavním cílem je oslabení japonského jenu a podpora japonskému exportu. Jenže tato snaha naráží na odpor Spojených států amerických, Evropské unie a vůbec všech obchodních partnerů Japonska, kteří to vnímají jako cenový dumping. A tak dělají to samé. Oslabují své měny, aby také zvýhodnili svůj export.

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

A analýza čínského jüanu? V Číně je situace zcela odlišná. Po desetiletích hospodářského růstu tam nastává útlum. To nijak neubírá na faktu, že i přesto zůstane hospodářský růst v Číně nadprůměrný ve srovnání s ostatními světovými ekonomikami. Avšak časy, kdy Čína konkurovala celému světu svými nízkými cenami, jsou pomalu za námi. Čína je z pohledu ceny práce již dnes méně konkurenceschopná než třeba Indonésie, Vietnam nebo Malajsie. Čína tak bude muset hledat nové cesty, jak se udržet ve světovém obchodu. Ale nejen to. Více než kdykoli jindy v minulosti se bude muset také začít věnovat svým vnitřním problémům. Bude muset opustit svůj tradiční důraz na exportní zahraniční

v roce 2011 deklarovala, že udělá vše proto, aby frank neposiloval vůči euru více než v jí dané míře. Že bude hájit sílu své měny na úrovni 1,2 franku za euro. A měla proto samozřejmě své důvody, protože problémy, který vidíme na jihu Evropy, neznamenají nic jiného, než přesun obrovského množství finančních prostředků právě do švýcarského franku. To má za následek jeho posilování a starosti samotných Švýcarů, protože silný frank není dobrý pro jejich export. Myslíte, že se švýcarské národní bance podaří tento cíl udržet? Prozatím to zvládá. Ale například již loni jsme upozorňovali na to, že jestliže dojde ke krachu Řecka, tak švýcarská

Při současném stavu a vývoji, kdy neexistuje vůbec žádná garance, že investorem určena úroveň ztráty, ten Stop loss, bude dodržena, opce nabízejí přece jen určitou jistotu. Opce nabízejí možnost přesně nastaveného rizika na jedné straně, ale neomezený potenciál zisku na straně druhé.

A má v tomto ohledu Japonsko šanci uspět? Ve prospěch Japonska hovoří docela unikátní soudružnost tamějších lidí. Ta se projevuje například tím, že to, co lidé v Japonsku vydělají, znovu zpět investují do japonské ekonomiky. Do akciových titulů, dluhopisů. Z tohoto hlediska můžeme říci, že Japonci jsou schopni své problémy zvládnout sami. Nemusejí devalvovat svou měnu, nemusejí tolik bojovat se svými obchodními partnery. Jakkoli jejich snažení mnozí vnímají jako měnovou válku. Co to značí pro vývoj kurzu jejich měny z pohledu investora? Máme za to, že japonský jen byl už dostatečně dlouho podhodnocený, takže v jeho případě můžeme mluvit o jeho možném budoucím posilování. Ale znovu: Japonský jen, jak už jsem řekl, je typickou politickou měnou, takže v jeho případě se cokoli špatně odhaduje. Klidně se může stát, že japonská centrální banka nebo japonská vláda oznámí nějaký krok, který bude mít okamžitý a drastický dopad na předpokládaný vývoj japonského jenu.

politiku a začít řešit své vlastní problémy. Například závratné rozdíly v příjmech svých obyvatel, školství, penzijní systém, zdravotní systém, ekologii… Čína bude muset dát dohromady svůj vlastní trh. Co z toho plyne pro investory? Jestli to Čína zvládne, její měna bude posilovat. Ale i tak je třeba zohlednit politická rizika. A tím největším je míra čínské korupce, kterou ani v náznaku nelze srovnávat s tím, co známe z Evropy nebo USA, protože je mnohem větší.

Švýcarský boj Velkým hitem na Forexu je švýcarský frank. Jak ten byste charakterizoval? Švýcarský frank je klasickou rezervní měnou. Lidé jej vnímají jako bezpečný přístav, který se jen tak nezhroutí. Jenže to s sebou nese problémy zejména samotným Švýcarům. Ostatně ne nadarmo švýcarská národní banka

národní banka nemá šanci ustát přesun kapitálu z eura do franku. No naštěstí se krach Řecka nekonal. Řecko svou krizi nějakým způsobem překonalo… Avšak další krize na sebe nenechají dlouho čekat, což s sebou přinese další tlak na posilování franku. Bavíme se o Francii, Itálii, španělském bankovním systému… To jsou všechno časované bomby, které se výrazně promítnou do kurzu švýcarského franku. Na druhou stranu by byl bláhový ten, kdo by chtěl spekulovat proti švýcarské národní bance. Co si myslíte o výši kurzu eura? Podle mého názoru vysoký kurz eura neodpovídá jeho skutečné hodnotě. Na druhou stranu v Evropě je stále ještě největší množství kapitálových rezerv a investic jako takových, což je dáno jejím významem i historií. Bavíme-li se však o politických rizikách třeba v Japonsku nebo Číně, tak to není nic proti tomu, jaká politická rizika panují v případě eura. Co tím například myslíte? Například situaci, kdy Německo vede


rozhovor 39

válku s jižními evropskými státy. Nebo to, že si Evropa dosud nevyřešila, zda se bude více integrovat, anebo půjde cestou regionalizace. To je základní otázka dneška. Protože dává odpověď na všechny ty problémy, s nimiž se v současnosti Evropa potýká. Velké riziko spatřujeme například v možnosti kolapsu bankovního systému v některých z evropských zemí. To by znamenalo výrazný propad eura, protože Evropa nemá peníze na to, aby si mohla dovolit zachránit například španělský nebo italský bankovní systém. Kdo podle vás na euru v současnosti nejvíce vydělává z evropských zemí? Jednoznačně Německo. Pro Němce je euro doslova nutností, protože kdyby euro zkrachovalo, německá marka by byla o 30 až 40 procent silnější než dnešní už tak nadhodnocené euro. Němcům by se to jistě kvůli exportu nelíbilo. A stejně tak by se třeba Italům, Španělům, vůbec už nemluvím o Řecích, nelíbil propad jejich vlastních měn o stejná procenta. To kdyby euro zkrachovalo.

Prvním faktorem je inflace Při znalosti toho, co říkáte, jak by člověk mohl konkrétně investovat na Forexu? V první řadě by měl používat selský rozum. V dnešní době obrovského přísunu informací může člověk lehce sklouznout do stavu jakési přeinformovanosti. Na vývoj kurzů měn je třeba se dívat nikoli z hlediska několika minut nebo dnů, ale mnoha let. Co by měl člověk především zohledňovat, když vstupuje do obchodů na Forexu? Tím prvním faktorem je inflace. Platí pro každého, kdo se snaží ochránit své úspory. Jenže to není tak jednoduché. Momentálně je například česká koruna blízko svých minim, takže je reálně možné, že bude posilovat. Na tom by se dalo i vydělat. Jenže Česká národní banka nemá velký důvod, aby se bránila oslabování domácí měny. Zmínil jste se o inflaci… Názory se liší, ale mnozí jsou přesvědčeni, že je jen otázkou, kdy přijde, a že bude pořádná. Jaký je váš názor? Inflace určitě přijde a bude pořádná!

Teď je jen otázkou kdy. A nemluvíme jen o inflaci, ale vůbec o celkové korekci kapitálových trhů. Momentální situace je neudržitelná. V tomto ohledu bych použil Keynesův výrok, že trhy se vydrží chovat iracionálně často déle, než se investoři udrží solventní. A z tohoto pohledu je podle mě pak současnou hlavní otázkou, kdy se to všechno zvrátí. A že se to stane, o tom hovoří fundamenty, protože je-li řešením krize tištění peněz a nakupování vlastních dluhopisů, tak jednoho dne se to musí projevit na znehodnocení měny a znehodnocení těch dluhopisů. Například euro by mělo být z hlediska liberální ekonomiky nebo hospodářského systému na mnohem nižší úrovni, než je nyní. A vidíte jej? Není! Kdy podle vás dojde k vámi zmiňovanému zvratu? Odpověď není vůbec jednoduchá, protože se hraje proti třem největším světovým ekonomikám, přičemž vzniká přesně ten prostor pro takzvanou černou labuť, kdy se může udát něco, co nikdo nepředpokládal, ale co celou věc rozhodne. To jste mi příliš neodpověděl… Podle nás věci ukážou již zářijové německé volby. Když v Německu zvítězí pravice, bude mít tendenci chránit německé zájmy, což zcela jistě ohrozí soudružnost eurozóny. Vyhraje-li levice, tak z krátkodobého hlediska je možné, že se Evropa vrhne ještě do většího kvantitativního uvolňování, z čehož nevzejde nic jiného než další posilování eura. Ale i to je otázka. Podívejte se na Francii, kde levice svým populismem již narazila na mez ekonomické reality. Dluh se stává neudržitelný a investoři jej přestávají tolerovat. Co o současné chvíli ve světě říká vývoj na trhu Forex, ale i na dalších trzích? Trhy jsou v porovnatelném trendu. Vynechám-li komoditní trh, který je lehko manipulovatelný, protože nabídka komodit je omezená, vývoj kurzů na Forexu určují centrální banky a politici. Manipulují s kurzy. To samé platí pro trh s dluhopisy. Podobně pokřivená situace panuje i na akciovém trhu, avšak z hlediska panující nejistoty v případě držení kapitálu nám akciový trh v horizontu desítek a více let vychází jako trh nejbezpečnější. Bezpečnější než třeba i realitní trh. Na začátku jste řekl, že Forex je tím nejsvobodnějším trhem, nyní říkáte,

že je manipulován politiky? Musíte rozdělit trh jako takový a vývoj kurzů měn. A aktuální vývoj měnových kurzů jednoznačně hovoří o panující měnové válce. Všechny státy se potýkají s recesí a dluhy. Mají tedy zájem na oslabování jejich měny proti měně druhé. To je hlavní trend, který však nelze udržovat donekonečna. Politici a ekonomové budou muset najít cestu, jak z toho ven, protože jednou se také bude muset říci, co s oněmi nesplacenými dluhy. Bude se muset najít řešení. Ať už to bude návrat k nějaké obdobě brettonwoodského měnového systému, nebo k nějaké společné světové měně, nebo ke koši světových měn. Jestliže se však řešení nenajde, můžeme očekávat pouze nějakou formu konfliktu.

Doporučil bych opce Jaký konkrétní obchod byste za téhle situace doporučil investorovi na Forexu? Možná to bude překvapivé, ale doporučil bych mu opční obchody. Při současném stavu a vývoji, kdy neexistuje vůbec žádná garance, že investorem určena úroveň ztráty, ten Stop loss, bude dodržena, opce nabízejí přece jen určitou jistotu. Opce nabízejí možnost přesně nastaveného rizika na jedné straně, ale neomezený potenciál zisku na straně druhé. Ne nadarmo jsou také dlouhodobé opce nyní pěkně drahé. A aby ne, jsou mnohem jistější investicí než spotové investice. Mohl byste pro ono doporučení zvolit konkrétní příklad? Jestli si myslíte, že německé volby budou mít negativní vliv na politický vývoj v Evropě, tudíž budou příčinou oslabení eura, kupte si call opci na americký dolar. S termínem expirace po německých volbách, dejme tomu měsíc či dva. Při nákupu opce zaplatíte opční prémii, což je vlastně váš jediný náklad a je to vaše jediné riziko. Tu prémii zpět již nezískáte, ale také pouze tu a nic jiného můžete ztratit. Když euro skutečně oslabí, tak vy na své opci vyděláte podstatně více, než činila opční prémie, kterou jste za ni zaplatil. Opci můžete navíc kdykoli prodat. To je zcela běžné a mnoho lidí toho využívá, protože čím je trh volatilnější, tím více jde cena opcí nahoru. A navíc je to bez stresů kvůli zavírání obchodních pozicí.


40 analýza

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Pravděpodobnost rychlého pádu roste. Avšak pád jistý není. Na přelomu roku jsem ve svých článcích varoval před fiskálním útesem s názorem, že bude nakonec vyřešen na poslední chvíli. Také jsem z různých aktiv upřednostňoval akcie a upozorňoval na nedostatek důvodů pro růst zlata, a proto na jeho pravděpodobný pokles. Avšak nedávný růst akciového trhu je tak překotný, že se o jeho udržitelnost začínám obávat. Pravděpodobnost rychlého pádu narůstá. Autor: Petr Hájek onec května neukazuje příliš prostoru pro růst ziskových marží. Růst tržeb tak bude asi jediným faktorem, který potáhne zisky firem vzhůru. Tržby jsou závislé na růstu globálního nominálního hrubého domácího produktu, který by se měl letos i v dalších letech pohybovat okolo odhadovaných pěti procent. Na nezbytné udržení býčího trhu na akciových trzích by to mělo stačit, avšak poslední dobou se tržby nevyvíjejí příliš optimisticky. Během prvního čtvrtletí letošního roku tržby S&P 500 klesly. Meziročně vzrostly o pouhých 1,4 procenta. Tato data jsou vysoce korelována s ročním součtem hodnot světového exportu, který se za poslední rok téměř nezměnil. Zklamání z propadu tržeb platilo takřka pro všechny sektory. Byť 52týdenní průměr očekávání vývoje tržeb zůstává v rostoucím trendu, v prvním čtvrtletí poklesl právě vlivem horších výsledků. Pokles se přitom očekává pro celý letošek.

K

orekce na podzim? V dřívějších číslech Make Money jsem se zmínil, že index S&P 500 může dosáhnout ke konci roku docela pěkných hodnot. Nečekal jsem však, že jich dosáhne již v květnu. Akciový trh rostl opravdu neočekávaně rychle, a to jak ve Spojených státech, tak jinde ve světě. Další vývoj bych rozdělil do kategorií šílený růst, pomalejší

růst klasického býčího trhu a panický rozprodej aktiv. Tomu bych stále přikládal spíše deset procent, nicméně jestli jsem se dříve výrazně klonil spíše k pozvolnějšímu růstu, který by byl v souladu s očekávaným pozvolným růstem americké, ale i světové ekonomiky, nyní mi vychází pravděpodobnost pozvolného a prudkého růstu zhruba nastejno. Může se stát, že v létě dojde k prudkému růstu a na podzim nás potkají velké korekce. Ty by mohly spustit jakékoliv horší než očekávané údaje, zvěsti o osudu kvantitativního uvolňování nebo jakýkoli druh fámy, jak tomu už tak někdy bývá.

N

ezaměstnanost a měnová politika Při pozvolnějším růstu trhů by měla dále postupně klesat nezaměstnanost v USA, a to zhruba k sedmi procentům. Tamější hospodářství by pomalu rostlo a v případě relativně stabilního očekávání vývoje ekonomiky by Fed mohl začít postupně ukončovat kvantitativní uvolňování. Šílený růst by naopak způsobil dramatický nárůst cen akcií, tak jak to dokázal v květnu, ještě před polovinou roku. Z Fedu by se přitom začaly zcela jistě ozývat hlasy o akciové bublině způsobené kvantitativním uvolňováním (QE). Fed by pak byl nucen ukončit kvantitativní uvolňování, protože by zřejmě raději chtěl propíchnout bublinu dříve než později. Chtěl by zabránit jejímu další-

mu růstu. Svou roli by pravděpodobně sehrál i růst ekonomiky a inflace. To by se dělo zřejmě rychleji, než by kdokoli čekal. Kdyby se toto dělo, zcela jistě by se to negativně projevilo na rostoucích výnosech dluhopisů, což by zdražilo veškerý dlouhodobější dluh, včetně hypoték. Ukončení kvantitativního uvolňování by přerušilo šílený růst a způsobilo ostrou korekci trhu. Avšak znovu: Panický výprodej aktiv je dle mého názoru v současné chvíli stále málo pravděpodobným scénářem, byť do něj patří všechny ty pekelně negativní předpovědi dalšího vývoje, kterými poslední čtyři roky medvědi jen hýří. Index S&P 500 vzrostl z hodnoty 667 dosažené dne 9. 3. 2009 na rekordních 1 669 dne 21. 5. 2013, o úctyhodných 147 %. Při panickém výprodeji by došlo nejprve k výrazné korekci, která by odstartovala medvědí trh a ekonomiku Spojených států by poslala nejen díky efektu bohatství do recese.

R

ekordní spotřebitelská důvěra Jak jsem uvedl, v současnosti jsou akcie již na hodnotách dříve odhadovaných až pro konec roku, ekonomika sice roste, ale velmi pomalu a další indikátory vyvolávají spíše smíšené pocity. Jedním z optimistických údajů jsou žádosti o podporu v nezaměstnanosti, které klesly třetí květnový týden na nové cyklické minimum 339 000 (měřeno 4týdenním klouzavým průměrem). Je to včasný indikátor


analýza 41

Zdroj: Federal Reserve BPs

VYSOCE VÝNOSNÝ OPČNĚ UPRAVENÝ SPREAD

BPs

Současný cyklus Předchozí hospodářský cyklus

1 500

Výprodej v roce 2007 byl spuštěn ...

1 000

1 500 1 000 500

500

CÍLOVÁ ÚROKOVÁ SAZBA AMERICKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

... drahými penězi…

6%

6% 4%

4% Zdroj: Federal Reserve

2%

2%

ÚVĚROVÉ PODMÍNKY PRO OBCHOD A PRŮMYSL 75 % 50 %

75 % Utahování úvěrových podmínek

... a drahými úvěry ...

25 % 0

50 % 25 % 0

Uvolňování úvěrových podmínek

-25 % 2006

2008

2010

-25 % 2012

2014

Cykly jsou sladěné. Dno současného cyklu bylo bráno z června 2009 a je označeno svislou čarou. Výnos některých aktiv je uváděn s pomocí spreadu. Například, když korporátní dluhopis bude obchodován za 6,7 %, a aktuální (on the run) výnos do doby splatnosti (YTM) 10letého dluhopisu bude 3,6 %, pak můžeme říci, že korporátní dluhopis je obchodován se spreadem 3,1 % nad 10letým dluhopisem. Má-li dluhopis také opci (bond with embedded option, typický příklad je konvertibilní dluhopis, který je konvertovatelný na akcie), pak OAS čili Option-Adjusted Spread je rozdíl, za kolik by byl dluhopis obchodován, pokud by neměl přidanou opci. Přesně řečeno je to spread aktiva nad benchmarkem minus spread, který připadá přávě na přidanou opci. OAS velmi závisí na zvoleném modelu výpočtu spreadu a volatilitě úrokových sazeb. Zde se jedná o High Yield Option-Adjusted Spread od Barclays. Vyšší hodnota ukazuje na vyšší rizikovost daného aktiva. C&I Lending standards značí čistý rozdíl množství respondentů (zhruba 60 amerických velkých bank a 24 poboček velkých zahraničních bank), kteří utahovali své úvěrové podmínky. Hodnota 12 % znamená, že 56 % respondentů utahovalo úvěrové podmínky a 44 % je naopak uvolňovalo.

vývoje nezaměstnanosti. Ta klesla za 12 měsíců z 8,1 % na dubnových 7,5 %. Dalším významným pozitivním překvapením je spotřebitelská důvěra, která v květnu vzrostla na pětiletý rekord (z dubnových 69 na květnových 76,2, na nejlepší hodnotu od února 2008). Index očekávání vzrostl ze 74,3 na 82,4 (nejlepší od října 2012), přičemž index hodnocení současné situace vzrostl z 61 na 66,7 (nejlepší od května 2008). Tyto údaje naznačují, že nezaměstnanost by měla dále klesat, což by měla být dobrá zpráva pro spotřební zboží cyklické povahy (Consumer Discretionary), a proto i pro retailové řetězce.

Ceny na realitním trhu rostou tempem, které nebylo viděno od té doby, kdy na tomto trhu praskla cenová bublina. Kompozitní index S&P Case-Shiller, agregující údaje z 20 měst, rostl 12. měsíc v řadě (sezónně očištěno). V březnu rostl o 1,1 %. Všech 20 měst registruje růst (sezónně očištěno). Ceny domů vzrostly v těchto 20 městech meziročně o 10,9 %, nejvíce od dubna 2006. Z 20 měst jich 12 dokonce reportuje dvouciferný růst cen. Největší růst cen registroval Phoenix, San Francisco a Las Vegas (nad 20 %). Atlanta a Detroit se 20% růstu jen přiblížily, nicméně dosáhly největšího meziročního růstu v rámci historie indexu, který existuje

od roku 1991. Nejnižší růst cen byl zaznamenán v New Yorku (2,6 %), Clevelandu (4,8 %) a Bostonu (6,7 %).

O

dolnost býčího trhu Poslední týden až dva se začínají na trhu objevovat pochyby a různé zvěsti o exit strategii Fedu z kvantitativního uvolňování. K tomu se ještě přidala zpráva společnosti Markit o poklesu předběžného čínského indexu nákupních manažerů ve výrobě (M-PMI) z finálních dubnových 50,4 na 49,6, přičemž hodnota pod 50 značí ohledně vývoje ekonomiky horší očekávání do budoucnosti. Uvedená


42 analýza

hodnota je nejnižší za sedm měsíců a kontrakční poprvé od října 2012. Evropské PMI sice vzrostlo na 3měsíční maximum, ale stále v negativní zóně, na hodnotě 47,7. Flash M-PMI za USA klesl druhý měsíc v řadě, ale stále je na 51,9. Na druhou stranu Německý Ifo index obchodního klimatu (Ifo Business Climate Index) v květnu po třech měsících vzrostl a indikuje růst exportů, produkce a nových objednávek. S přihlédnutím k řečenému je možné pokles S&P 500 ve 4. květnovém týdnu o 1,1 % vidět jako nevýznamný, a to i při porovnání s poklesem Nikkei dne 23. května o 7,3 %. To ukazuje na relativní odolnost býčího trhu ve Spojených státech amerických. Nikkei však dále zůstává 35 % nad 200denním klouzavým průměrem, přičemž S&P 500 je zhruba 11 % nad svým 200denním klouzavým průměrem, který se ke konci května dostal na svůj rekord 1 492 z ledna 2008.

O

šíleném růstu Měli bychom si položit otázku, co vlastně můžeme považovat za šílený růst. Vždyť významné korekce nejsou nevyhnutelné. Dne 28. 5. vzrostl forward P/E (cena akcie dělená očekávanými zisky na akcii během následujícího roku) indexu S&P 500 na hodnotu 14,3. Forward earnings (časově vážené průměry analytiky očekávaných zisků pro aktuální a budoucí rok) rostly pro index S&P 500 během 4. květnového týdne na rekord 115,97 USD na akcii, přičemž konsenzus očekávaných zisků se stabilizoval pro roky 2013 i 2014. Kdyby P/E vzrostl na 15, pak by S&P 500 dosáhl dle mého názoru férového ocenění na hodnotě 1 740. Kdyby trh začal opravdu šílené růst, pak by dle Pravidla 20 (Rule of 20 říká, že P/E ukazuje na férové ohodnocení, je-li P/E roven hodnotě 20 – inflace) mohl poměr P/E dosáhnout až hodnoty 18, což je současný rozdíl mezi 20 a výnosem 10letých dluhopisů. Tehdy by index S&P 500 dosáhl hodnoty 2 087. Bylo by možné takový stav nazvat šíleným růstem, nebo naopak poklidným růstem s férovým oceněním? Myslím si, že i tehdy by bylo možné toto nazvat férovým oceněním, ale jedině v případě, budou-li výnosy dluhopisů maximálně na dvou procentech, jako jsou nyní, na konci května, ale raději ještě pod touto hodnotou. Např. 28. 5. vzrostl výnos 10letého dluhopisu až na 2,15 %, a to z nedávného minima z počátku května, kdy byl na 1,66 %. Kdyby výnosy dluhopisů začaly růst, byl by to

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Akomodativní politika Politika, která udržuje nezměněné tempo růstu nominálního produktu v odezvě na nepříznivý nabídkový šok, se nazývá neutrální politika. Přizpůsobovací, akomodativní politika znamená, že tvůrci hospodářské politiky zvolí takové tempo růstu nominálního produktu, resp. agregátní poptávky, které zcela potlačí nepříznivý efekt snížení produkce pod potenciální produkt. Má-li se v odezvě na nepříznivý nabídkový šok, který zvyšuje agregátní cenovou hladinu, eliminovat jeho efekt na pokles produkce a zaměstnanosti, musí mu přizpůsobovací politika dovolit, aby byl vstřebán agregátní cenovou hladinou, čili musí zvýšit tempo růstu agregátní poptávky např. expanzivní monetární politikou, tj. zvýšením míry růstu peněžní zásoby. Potlačovací politika vede k úplnému potlačení inflačního efektu nepříznivého nabídkového šoku, tj. míra inflace zůstane na úrovni výchozí pozice ekonomiky. Potlačovací politika znamená výrazné snížení míry růstu agregátní poptávky.

velký problém. Jestliže by akcie dále rostly, jistě Fed zahájí normalizaci a začne tlumit kvantitativní uvolňování. Kdyby Fed nezafixoval, respektive nezačal cílovat výnosy dluhopisů a nechal by je dále růst, začal by riskovat růst sektoru bydlení, protože by zdražily dlouhodobé soukromé úvěry, jako jsou např. hypotéky. Právě sektor bydlení nyní velmi pomáhá ekonomickému růstu USA. Pokud by však Fed opravdu zafixoval výnosy dluhopisů, mohla by P/E na 18 být stále konzervativní předpovědí a trh by čekal ultra šílený růst.

D

luhopisový trh Významným faktorem, který také znervózněl akciové trhy v posledních týdnech, jsou výnosy dluhopisů. V Japonsku vyskočil v pátek 24. 5. výnos 10letého dluhopisu z rekordního minima 0,45 %, dosaženého 4. dubna 2013, až na 0,85 %. Den předtím se dokonce dostal na chvíli na 1,0 %. V USA investoři zase viděli výnos 10letého dluhopisu poprvé od 15. března 2013 nad hodnotou 2 %, a je tedy na úrovni dividendového výnosu indexu S&P 500. Takovýto růst výnosů komplikuje život všem centrálním bankéřům, kteří provádějí kvantitativní uvolňování. Můžeme to mít dva pohledy. Prvním je, že investoři si uvědomili, že centrální bankéři uspějí ve stimulaci samostatně udržitelného vývoje ekonomiky a růstu inflace. Je-li tomu tak, pak by měli tito lidé představit své plány pro postupné ukončení kvantitativní uvolňování, které nezvýší výnosy dluhopisů tak vysoko, aby tyto tlumily ekonomic-

kou aktivitu. Alternativně by se však nyní mohli centrální bankéři dostat do situace, kdy rostoucí výnosy tlumí ekonomickou aktivitu a to je nutí dále pokračovat v uvolňování (ne-li je ještě zintenzivňovat). Jinými slovy je pro normalizaci a postupné ukončení kvantitativního uvolňování nezbytné, aby růst ekonomiky byl natolik stabilní, aby nikoho ani nenapadlo začít ve velkém prodávat akcie a dluhopisy.

C

entrální banky Na otázku, co by nyní mohli centrální bankéři dělat, si můžeme odpovědět proslovem Bena Bernakeho z 21. 11. 2002, nazvaným „Deflace: Jak zajistit, aby k ní zde nedošlo“ (Deflation: Making Sure „It“ Doesn‘t Happen Here). Uvedl všechny možné cesty, jak se deflaci vyhnout včetně ZIRP (politiky nulové úrokové míry, zero-interest rate policy), kvantitativního uvolňování, tištění peněz. Centrální banky jeho návod následovaly až na dvě možnosti, kde jednou z nich je konečné řešení měnové politiky – tištění peněz. Druhou zatím nevyzkoušenou cestou je cílování výnosů u dluhopisů s delší dobou do splatnosti. Bernanke tehdy uvedl, že Fed by se zaměřil na cílování výnosů dvouletých vládních dluhopisů pomocí neomezených nákupů těchto cenných papírů (neb pro pokles výnosu dluhopisu je třeba jej nakupovat, aby rostla jeho cena, ta se pohybuje inverzně vůči jeho výnosu). Kdyby byl tento program úspěšný, klesly by nejen výnosy na střednědobých dluhopisech, ale skrz kanál očekávání budoucích úrokových sazeb by výnosy na dlouhodobých dluhopisech a soukromém


analýza 43

dluhu (například hypotékách) klesly pravděpodobně také. Tento jeho návrh by byla jen variace současného kvantitativního uvolňování, kde není žádný výnos nakupovaných dluhopisů stanoven, a je možné se domnívat, že by pak i celkové množství nakoupených dluhopisů bylo nižší. K této úvaze vede schopnost guvernéra ECB Maria Draghiho snížit výnosy státních dluhopisů na periferii eurozóny jen proslovem, že pro obranu eura udělá „cokoliv bude třeba“. ECB je mimochodem jediná centrální banka, které klesla za poslední rok bilanční suma.

O

sud kvantitativního uvolňování Jak to tedy vypadá s koncem kvantitativního uvolňování? Členové Fedu (Federal Open Market Committee, bankovní rada Americké centrální banky, jíž předsedá Ben Bernanke) by se měli soustředit na informace, které pouští mezi investory. Ty mají tendenci investory mást, a ti pak členy Fedu přezdívají Federal Open Mouth Committee, protože jejich vyjádření přinášejí trhu spíše vyšší volatilitu.

Ve středu 22. 5. varoval Bernanke při slyšení v Kongresu před „předčasným utahováním měnové politiky“ a také prohlásil, že měnová politika zůstane vysoce akomodativní, i když ekonomika posílí a kvantitativní uvolňování bude postupně utlumeno. Jinými slovy zůstane úroková sazba nadále blízko nuly. Bernanke rovněž varoval, že restriktivní fiskální politika brzdí ekonomiku a že měnová politika nemá takové prostředky, aby tento útlum dokázala plně kompenzovat. Na začátku proslovu řekl, že oficiální míra nezaměstnanosti nadhodnocuje zlepšení na trhu práce, protože osm milionů občanů pracuje nikoliv na plný, ale jen na částečný úvazek. Jinak řečeno dal najevo, že se bude velmi bránit tlumení kvantitativního uvolňování, i když během otázek tento postoj poněkud zmírnil. Přitom věděl, že ve stejné odpoledne bude zveřejněn záznam z jednání FOMC konaného ve dnech 30. 4. až 1. 5., v němž bude uvedeno, že několik účastníků vyjádřilo vůli snížit nákupy cenných papírů již na červnovém jednání FOMC, budou-li ekonomické indikátory svědčit o dostatečně silném a udržitelném ekonomickém oživení.

P

řehnání reakce Na druhou stranu den před proslovem Bena Bernankeho promluvil prezident FRBNY (Federální rezervní banka New Yorku) Bill Dudley před japonskou společností v New Yorku. Mluvil dlouho a zeširoka. Mimo jiné řekl, že Fed může buď zvýšit, nebo snížit nákupy v rámci kvantitativního uvolňování, protože výhled je nejistý, a tak si osobně není jist, zda další změna bude nahoru, nebo dolů. Na konci proslovu se zamyslel, jak by mohl trh přehnat případnou reakci na to, co Fed udělá, nebo neudělá. Nato sdělil, že existuje riziko, že účastníci trhu by mohli přehnat svou reakci kdykoliv během průběhu normalizace, nebo ještě předtím, než normalizace začne. Čili tehdy, kdy na jednu stranu dojde ke snížení tempa nákupů, ale zároveň úroveň akomodace by meziměsíčně rostla. To by podle Dudleyho ohrozilo finanční stabilitu a ztížilo možnosti kalibrace měnové politiky ve vztahu k ekonomické situaci. „Budeme muset dlouho a tvrdě přemýšlet, abychom vytvořili takovou politiku, která nám umožní flexibilně reagovat na měnící se výhled ekonomiky, ale ne tak, abychom tento jakkoliv narušili. Být, či nebýt – to je otázka,“ uzavřel.

O robotech, e-learningu a cenách akcií Společnost BCA Research zveřejnila letos v dubnu zprávu, v níž popisuje takzvanou brain revoluci. Revoluci v oblastech biotechnologií, robotiky, umělé inteligence a nanotechnologií. Podívejme se na další současné „revoluce“ a přibližme si brain revoluci. Její potenciální vliv na produktivitu práce a ziskovost firem. Autor: Petr Hájek

V

listopadu 2012 Wall Street Journal oznámil, že taiwanská společnost Foxconn, která vyrábí pro Apple a mnoho dalších firem, by ráda část svých zaměstnanců, jichž je 1,5 milionu, vyměnila za roboty. Předseda představenstva Terry Gou řekl, že by rád do konce roku 2012 instaloval 300 000 robotů a do roku 2014 celý milion robotů. Loni v červnu dokonce uvedl, že do deseti let chce mít plně automatizované výrobní továrny. A nejen to. Agentuře Xinhua řekl: „Je-

likož lidé jsou také zvířata, tak z řízení milionu zvířat mne bolí hlava.“

Z

pátky na zem Google má několik nových patentů. 19. 2. 2013 získal registraci patentu “Metody a systémy pro dodávání instrukcí robotickým zařízením“. Patent definuje postupy, jak může být digitální zařízení použito člověkem, aby bylo možné robota kontrolovat. Ten samý den získal Google ještě jeden patent

nazvaný “Metody a systémy pro autonomní rozhodování robotů“. Google je zainteresovaný ve vývoji robotů, protože chce s jejich pomocí vyrábět v USA různá zařízení. Google Glass budou sestavována firmou Foxconn ve městě Santa Clara v Kalifornii. Jako velice šikovný robot bude prodáván Baxter. Tímto robotem, tvary připomínajícím člověka, chce nahradit pracovníky u výrobních linek po celém světě. Levnou pracovní sílu učiní nepotřebnou, robot stojí pouze 22 000 USD,


44 robotika a nové technologie

pracuje 24 hodin, sedm dní v týdnu, neremcá, plat nechce. Provoz by měl stát okolo čtyř USD na hodinu, což je částka znatelně nižší, než je minimální mzda v drtivé většině vyspělých zemí. Baxtera začala prodávat firma Rethink Robotics z Bostonu v loňském říjnu. Tento robot může být vycvičen k ruční práci přímo na místě a zvládá i velmi jednoduchou práci na dotykové obrazovce. Baxter dokáže nakládat, řídit stroj, sestavovat díly, třídit, kontrolovat, balit a také rozbalovat. Videa s Baxterem při práci jsou i na Youtube.

O

chrana know-how New York Times dne 18. 9. 2012 uvedly, že ačkoliv je možné Baxtera naprogramovat, designéři Rethink Robotics tento termín používat nechtějí. Místo toho mluví o tréninku pomocí ukázky. Například k přesunu objektu vezme člověk ruce robota a fyzicky je přemístí tak, aby robot objekt chytil, zvednul a pak jej přemístil. Robot disponuje řadou bezpečnostních mechanismů. Obličej robota sestávající z dotykového displeje zčervená, aby dal lidem najevo, že si je vědom jejich přítomnosti. V růstu produktivity práce pomůžou brzy i exoskeletony, které dají lidem, jež si je obléknou, obrovskou sílu. Již existuje několik takových exoskeletonů, které jdou pomalu ve stopách Iron Mana. Někteří vývojáři se soustředí na spotřebu energie a práci na baterie, jiné požadují téměř neustálé připojení k síti. Nejdále je zatím exoskeleton XOS firmy Sarcos (nedávno koupená firmou Raytheon), financovaný agenturou Darpa. Ten se dokáže plynule pohybovat s člověkem a velmi mu usnadní těžkou práci. Další projekty – např. na MIT (Massachusetts Institute of Technology) vedené Hughem Herrem, resp. Homayoonem Kazeroonim z UCLA v Berkeley – se zaměřily spíše na lepší správu energie. Herr zkonstruoval Exo Hiker, který se nabíjí i při chůzi. Spotřeba nohy jsou dva watty a ta přitom udrží 80 % z 80 liber (36,3 kg) nákladu na zádech člověka. Podle jeho slov již není daleko od toho, aby nabídl plně funkční exoskeleton například na víkendové lezení po horách v náročném terénu. Kazerooniho exoskeleton HULC, podporující těžkou práci, se také dokáže dobíjet při každém kroku a může na baterii pracovat 20 hodin. HULC je schopný nést 100 liber (45,4 kg) na zádech člověka a ten spálí o 15 % méně kyslíku, než kdyby nesl celý náklad sám. Cílem je, aby tento stroj nahradil vozíček tělesně postižených osob.

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

B

ohatí ještě zbohatnou Dopad robotů, jako je Baxter, a exoskeletonů na produktivitu práce bude obrovský. Náklady na práci a ceny zboží vyrobeného na automatických linkách výrazně klesnou. Takováto deflace tažená růstem produktivity výrazně zvýší kupní sílu obyvatelstva po celém světě. Někteří pracovníci, budou-li nahrazeni roboty, si však samozřejmě budou muset hledat novou práci. Baxter a další budou levnější než tito levní pracovníci. Je proto patrné, že investice do vzdělání jsou klíčové, protože tato revoluce rozevře příjmové a sociální nůžky mezi vzdělanými pracovníky, podnikateli a těmi nevzdělanými. Bohatí budou bohatší, chudí chudší, a to jen díky vzdělání a technologickému pokroku. Vlády tak budou více danit bohatší, aby jejich příjmy přerozdělily těm chudším. Investice do vzdělání pak pro stát vypadá mnohem příznivěji. Firmy však pravděpodobně začnou stěhovat výrobu zpět do své domoviny. Ochrání se tak lépe před ztrátou know-how a především ušetří. Podaří-li se za několik let alespoň v některých oblastech dotáhnout k podpisu dohodu TAFTA o transatlantické zóně volného obchodu mezi USA a EU, bude to jen další krok bohatých států k tomu, že budou chtít bohatnout ještě více. Země s levnou pracovní silou již nebudou tak atraktivní pro výrobu. Stejná revoluce jako v robotice probíhá také v oblastech zmíněných na začátku článku. O břidlicovém plynu již byla řeč v minulých číslech a jistě bude i v budoucnu, stejně jako o dalších odvětvích. Pro synergické kombinace BRAIN sektorů bych viděl budoucnost především ve zdravotnictví, jestliže jsme se v souvislosti s robotikou zmínili i o vzdělání. Tam dochází k velké decentralizační revoluci.

E

-learning E-learningových systémů pro školy je již široká nabídka a i velmi kvalitní jsou buď open source, případně za malý poplatek v cloudu (Moodle, resp. Canvas by Instructure), zdarma pro malé školy do 800 studentů i v cloudu, nebo za několik málo dolarů měsíčně s prémiovými službami (např. EDU 2.0). Tyto systémy jsou tak pokročilé, že jsou použitelné pro e-learning i velkými univerzitami, které si již nemusejí vytvářet vlastní e-learningový informační systém za miliony korun a žádat na jeho vývoj dotace z EU. Masivně otevřené on-line kurzy, tzv. MOOC, jsou právě hlavním představitelem vzdělá-

vací revoluce umožněné pokročilými e-learningovými systémy. Například projekty Coursera nebo Udacity nabízejí mnohé kurzy různých univerzit z celého světa zcela zdarma. O úspěšném absolvování kurzu obdrží student doklad. Kdyby však chtěl kredity, aby mu je uznala domovská univerzita, musel by si již kurz zaplatit.

C

entrální bankéři V sobotu 25. 5. přednesl Ben Bernanke projev „Economic Prospects for the Long Run“, ve kterém řekl, že volná měnová politika cílí na růst cen akcií. Nyní může jeho řeč jen povzbudit šílený růst cen, stejně jako to dokázal Alan Greenspan, který podpořil růst cen v 2. polovině 90. let, a všichni víme, jak to tehdy dopadlo. Greenspan, předseda Fedu mezi srpnem 1987 a lednem 2006, byl během 90. let velkým fandou do nových ICT technologií. Těsně před propadem technologických akcií řekl, že na přelomu tisíciletí prošla americká ekonomika takovou inovační vlnou, že je možné ji zažít jen jednou za sto let. Tyto inovace zvýšily produktivitu práce, výstup, firemní produkci a ceny akcií tempem neviděným za celé generace. O krizi v roce 2008 řekl, že byla způsobena stoletou událostí a myslel tím krach Lehman Brothers. Můžeme tedy jen doufat, že nebudeme litovat zatím posledního projevu, který obsahuje následující body: 1. Bernanke rozporuje Gordonovu premisu. Premisa spočívá v tom, že všechny tři průmyslové revoluce od r. 1750 byly hnány jednorázovými růsty životního standardu a produktivity za posledních 250 let. 2. Bernanke uvádí: Někteří znalí experti zaujali stanovisko, že IT revoluce přes všechna pozitiva, která přinesla, nepřinese tak velké transformační efekty pro celou ekonomiku, jak to dokázaly některé minulé technologické revoluce. Z toho důvodu tito experti říkají, že ekonomický růst a změna v příštích několika dekádách bude v budoucnosti znatelně pomalejší. 3. Rovněž uvedl, že předpovědi budoucích inovací a technologického pokroku se v minulosti ukázaly být „divoce chybnými“, protože inovace je inherentně dynamická a nepředpověditelná. I přesto očekává, že inovace a lidská tvořivost budou nadále pokračovat a přinášet nové objevy. Také zaznamenal, že komerční využití „brainee“ technologií „zatím odřely pouze povrch“.


fundamentální a technická analýza eur/czk 45

Korunu by mělo držet na uzdě riziko devizových intervencí Měnový pár EUR/CZK, kurz eura k české koruně, je jedním z nejdůležitějších ekonomických veličin našeho národního hospodářství. Vývoj tohoto měnového páru bezprostředně ovlivňuje každodenní rozhodování jednotlivých ekonomických subjektů činných v naší malé otevřené ekonomice: od podniků a domácností až po jednotlivé části veřejného sektoru.

K

urz eura ke koruně má samozřejmě také nezanedbatelný vliv na rozhodování zahraničních investorů a na odběratele českých vývozců. Rozhodujícím faktorem ovlivňujícím vývoj kurzu EUR/CZK v režimu řízeného floatingu, který uplatňuje ČNB, je nabídka a poptávka na mezibankovním devizovém trhu. Hlavními účastníky tohoto trhu jsou jednotlivé komerční banky, velké korporace, nebankovní finanční instituce a zprostředkovaně také zahraniční investoři.

Petr Oliva makléř, Patria Direct

Průměrný denní objem obchodů v mil. USD

4 500

O

brat obchodů Měnový pár EUR/CZK je dle obratu aktuálně nejobchodovanějším měnovým párem na devizovém trhu v České republice. Podle posledních dostupných dat České

národní banky z dubna 2013 dosáhl průměrný denní objem obchodů s měnovým párem EUR/CZK hodnoty 1,61 mld. USD, z čehož 0,50 mld. USD připadalo na spotové transakce a 1,08 mld. USD na forwardy a měnové swapy. V závěsu za měnovým párem EUR/CZK skončil s průměrným denním objemem 1,26 mld. USD měnový pár USD/CZK a pomyslnou třetí příčku obsadil hlavní major pár EUR/USD s objemem 1,06 mld. USD. Sledování průměrných denních objemů obchodů na devizovém trhu provádí ČNB vždy během jednoho týdne v lednu, dubnu, červenci a říjnu daného roku. Účastníky průzkumu jsou české banky a české pobočky zahraničních bank.

Průměrné denní objemy obchodů

Zdroj: ČNB, vlastní úprava

4 000 EUR/CZK 3 500

USD/CZK EUR/USD

3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013


46 fundamentální a technická analýza eur/czk

F

undamentální faktory Bankovní rada ČNB na svém posledním zasedání v úvodu května nepřekvapila a jednomyslně ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na úrovni 0,05 % čili na „technické nule“. ČNB zároveň snížila prognózu růstu HDP pro letošní rok na −0,5 % z −0,3 % a její prognóza růstu HDP pro rok 2014 byla také revidována směrem dolů, z 2,0 % růstu na 1,8 %. Inflace by se podle ČNB ve 2. čtvrtletí roku 2014 měla pohybovat na úrovni 1,8 % a ve 3. čtvrtletí roku 2014 na úrovni 1,9 %, stále tedy pod inflačním cílem ČNB ve výši 2 %. Vzhledem k nejistým vyhlídkám české ekonomiky, a také vlivem absence inflačních tlaků v nové prognóze ČNB lze očekávat, že úrokové sazby bude ČNB na nízkých úrovních držet delší

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

dobu, což by koruně ve střednědobém horizontu nemělo umožňovat výraznější posílení. Korunu by mělo držet na uzdě i stále existující riziko devizových intervencí. Devizové intervence byly ČNB již několikrát zmíněny jako možný další nástroj expanzivní měnové politiky v situaci de facto nulových úrokových sazeb. Domnívám se, že na úrovních okolo 26 EUR/CZK zřejmě intervence nejsou vyloženě na pořadu dne, na druhou stranu by jejich možné využití mělo sloužit jako další velmi efektivní brzda pro posílení koruny. V dlouhodobém horizontu by předpokládané oživení české ekonomiky společně se stabilizací ekonomické situace v evropských zemích, pro ČR klíčových, měly vytvářet tlak na posílení koruny.

T

echnické faktory V dlouhodobém časovém horizontu deseti let je jasně patrný klesající trend a posilující koruna, která se z úrovní kolem 31 EUR/CZK v roce 2003 dostala až na aktuální úrovně u 26 EUR/CZK. Z de facto lineárního klesajícího trendu výrazně vystupují dva extrémy z let 2008 a 2009. Během roku 2008 koruna dokázala posílit až pod úroveň 23 EUR/CZK, ale o několik měsíců později, po propuknutí globální finanční krize, potažmo po prudkém nárůstu averze k riziku, koruna zkolabovala a dostala se až přes 29 EUR/CZK. Z měsíčního grafu je zřejmé, že měnový pár velmi silně reaguje na dosažení psychologických úrovní, když jako silné historické podpory a rezistence působily úrovně kolem 28, 26 a 24 EUR/CZK.

34,000

32,000

30,000

28,000

25,942

24,000

22,000 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013 Zdroj: Bloomberg


fundamentální a technická analýza eur/czk 47

25,958

25,500

25,000

24,500

24,000 100 78,9085 50 0 6 / 2010

9 / 2010

12 / 2010

3 / 2011

6 / 2011

9 / 2011

12 / 2011

3 / 2012

6 / 2012

9 / 2012

12 / 2012

3 / 2013

6 / 2013 Zdroj: Bloomberg

V posledních několika měsících měnový pár konsolidoval a pohyboval se v pásmu mezi 24 a 26 EUR/CZK, když kurz 24 EUR/CZK působil jako silná úroveň podpory a naopak kurz 26 EUR/CZK jako pevná rezistence. Týdenní oscilátory se pohybují v pásmu překoupenosti a společně s blízkostí psychologické úrovně 26 EUR/CZK by měly působit jako silný faktor proti výraznějšímu oslabení koruny do dalšího výrazného obchodního pásma mezi 26 a 28 EUR/CZK.

25,958

25,500

25,000

24,500

24,000 100 78,8989 50 0 Červenec Srpen

Září

2011

Říjen Listopad Prosinec Leden

Únor

Březen

Duben Květen Červen Červenec Srpen

2012

Září

Říjen

Listopad Prosinec Leden

Únor

Březen

Duben

Květen Červen

2013 Zdroj: Bloomberg

Při detailnějším pohledu na týdenní graf je patrný již vzhůru proražený klesající trendový kanál, který typicky upozorňuje na možný růst sledovaného instrumentu. Proti výraznějšímu pokračování růstu dále přes úroveň 26 EUR/CZK hovoří, kromě silné rezistence, také konsolidace ve formě rostoucího klínu, která zpravidla signalizuje potenciální otočení trendu směrem dolů.


48 investování

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Zajištění proti měnovému riziku Každý jednotlivec nebo organizace, jež mají svůj majetek nebo pohledávky či závazky v cizí měně, se vystavují měnovému riziku. Měnové riziko, kurzovní riziko, je druh rizika vznikajícího změnou kurzu jedné měny vůči měně jiné. Proti měnovému riziku se však lze zajistit. Autor: Daniel Tácha

M

ěnové riziko hrozí každému, kdo obchoduje z koruny do cizí měny, nebo naopak. A to se týká jak tuzemských investorů, tak tuzemských firem. Příčinou rizika je neočekávaný pohyb měnového kurzu. Kdo investuje třeba v eurech, nebo dolarech a následně své výnosy převádí do korun, na plovoucím kurzu koruny může vydělat, ale i prodělat. V případě firem je důležitá závislost na zahraničním obchodu, realizaci zakázek nebo kapitálové investici v zahraničí, popřípadě na získání financí v cizí měně, například na dotaci schválené v eurech. V posledních letech můžeme pozorovat změny a tlaky na měnových trzích, které vedou k nestabilitě a proměnlivosti, jež ovlivňují export a import mnoha organizací. Změny a tlaky

kázky vlivem posilování domácí měny a mnohé další. Ve světě a v západní Evropě je zajištění proti měnovému riziku v případě firem s většími dovozy a vývozy standardem. Z výsledků průzkumu agentury Czech Trade v České republice vyplynulo, že z 1 500 oslovených firem se proti měnovému riziku zajišťuje pouze 47 %. Zatímco pro velké české společnosti je toto zajištění samozřejmostí, většina malých a středních podniků této možnosti nevyužívá.

V

případě investorů To samé často platí i pro investory. Když investor investuje v cizí měně, vystavuje se riziku, že při zhodnocení domácí měny bude ve ztrátě. Pokud

V pětiletém období se kurz koruny vůči dolaru pohyboval od 14,51 koruny za dolar (14. července 2008) po 22,47 koruny za dolar (16. února 2009). V tomto období posílil dolar vůči koruně o 54,9 %.

mají závažný vliv na finanční výsledky hospodaření, na konkurenceschopnost, či dokonce na životaschopnost organizací. Nejčastějšími problémy v této oblasti jsou například pokles příjmů z exportu, vyšší náklady na materiál nebo zboží importované, snižování příjmů z již v minulosti podepsané za-

by například koruna vůči euru posílila z 26 korun za euro na 20 korun, znamenalo by to pro korunového investora 20% ztrátu jen kvůli změně kurzu. To si například uvědomují i investiční fondy, které se v zájmu svých podílníků zajišťují. Hodnota portfolia je třeba 100 000 dolarů. Management nechce

podstupovat měnové riziko z důvodu vysoké volatility české koruny. Aktuálně je kurz 20 korun za dolar. Kdyby však česká koruna posílila na 19 korun za dolar, sníží se hodnota portfolia o 100 000 korun. Oslabením koruny na 21 korun za dolar se naopak zvýší o 100 tisíc. Aby se fond vyhnul této spekulaci, rozhodne se pro měnové zajištění. Kontaktuje tedy banku a požádá ji o zajišťovací operaci – termínový prodej dolarů (forward) se splatností jednoho měsíce. Klient, v tomto případě fond, se dozví stanovený termínový kurz, za který tyto devizové prostředky může v budoucnu proměnit zpět na české koruny. V den splatnosti tohoto kontraktu fond vymění 100 tisíc dolarů za předem stanovený kurz bez ohledu na to, za kolik se v danou dobu dolar prodává či kupuje. Zákon o kolektivním investování nevyžaduje měnové zajištění. Vlastní-li proto i korunový fond vlastní aktiva v cizí měně, je vystaven měnovému riziku. Investor by si pak měl zjistit, zda fond zajišťuje měnové riziko v plné výši. Jestliže se fond zajišťuje proti měnovému riziku, hodnota investice odpovídá pouze pohybu ceny podkladového aktiva, například akciím či dluhopisům. Podmínky, za nichž fond zajištění provádí, bývají obsaženy v prospektu fondu. K zajištění měnového rizika se používají speciální nástroje typu měnových forwardů či swapů. Jsou to nástroje, prostřednictvím kterých si fond dohodne budoucí kurz dané měny. A nemusí za ně pouze platit. Náklady zajištění závisejí na úrokovém diferenciálu (rozdílu) jednotlivých měn. Je-li cizí měna zajišťována s nižší úrokovou


investování 49

mírou, než je měna domácí, na tomto obchodu inkasuje investor kladný úrok. V opačném případě úrok platí. U každé měny jsou náklady na zajištění rozdílné. Měnové zajištění

více méně pouze z českých státních dluhopisů a omezeného množství veřejně obchodovaných akcií na pražské burze. Může proto volit i české fondy, které investují do výše zmíněného. Je

V pětiletém období se kurz koruny vůči euru pohyboval od 22,86 koruny za euro (14. července 2008) po 28,79 koruny za euro (16. února 2009). V tomto období posílilo euro vůči koruně o 25,9 %.

může být i zdrojem nadvýnosu fondu. Na zajištění vydělávají třeba některé fondy investující v regionu střední a východní Evropy. Kdyby byl poplatek bance 0,2 procenta a úroková míra v zahraničí o jedno procento vyšší než domácí, zjednodušeně lze říct, že výdělek z takovéhoto zajištění by měl být 0,8 procenta. Podobně je tomu i u swapových operací. Budoucí kurz se také řídí rozdílem úrokových sazeb, nicméně účastníci trhu v tomto případě neplatí žádné poplatky. Určitým nákladem je však rozdíl v prodejním a nákupním kurzu dané měny.

V pětiletém období se kurz koruny vůči britské libře pohyboval od 42,40 koruny za libru (2. července 2007) po 26,83 koruny za libru (27. června 2011). V tomto období libra vůči koruně poklesla o 36,8 %. Náklady na zajištění jsou samostatnou obchodní operací, která se hradí z investovaných prostředků ve fondu.

K

oruna omezuje Nejjednodušší možností, jak se bránit kurzovému riziku, je investovat výhradně v korunách. Avšak investor má velmi omezený výběr sestávající

však celkem jasné, že toho moc nevydělá, často spíše naopak. Již jsme však uvedli, že investici v cizí měně je možné na Forexu zajistit třeba pomocí swapové operace nebo měnového forwardu pevným kurzem vůči koruně. Tak si investor předem pojistí, že dolar smění například za 20 korun. Stoupne-li kurz dolaru nad 20 korun, investor forward nepoužije. Kdyby však kurz dolaru oslabil, investor má smluven směnný kurz 20 korun. Avšak investor zaplatí za tuto operaci klidně i tři procenta z objemu investice. Naštěstí stále více zahraničních správců fondů, jak vyplývá z předchozích řádků, nabízí variantu měnově zajištěných podílových fondů. Fond má s ohledem na objem transakce úplně jiné možnosti měnového zajištění pomocí swapových operací, čímž je schopen snížit náklady na měnové zajištění pod jedno procento ročně. Investor tak může prostřednictvím fondů investovat do zahraničních akcií s měnovým zajištěním, a to bez práce a s nižšími náklady.

M

ěnová diverzifikace Druhý způsob, jak snížit riziko negativního vývoje kurzu jedné měny, se nazývá měnová diverzifikace. Princip spočívá v rozložení celého portfolia investic mezi různé měny. Investor tak třeba zároveň investuje v dolarech, švýcarském franku, norské koruně nebo v ruském rublu. Obecná rada přitom zní, že je třeba snažit se vybírat takové měny, které by mohly posilovat. Zajišťovat se lze i všemožnými kombinacemi diverzifikace investice. Lze investovat v dolarech do komodit s měnovým zajištěním do švýcarského franku. Investice do evropských akcií

zajišťujeme do koruny, jestliže máme pochybnosti o euru. Klíč k úspěchu je v dobře měnově rozloženém portfoliu, nikoliv ve správném odhadu vývoje kurzu měn. Na tom se shodují odborníci.

V

případě firem Aktivní přístup řízení měnového rizika má podobu aktivního řízení měnové pozice organizace na trhu. Jenže jak? Není to o moc jiné než v případě investorů. Mezi hlavní způsoby patří nástroje, které takzvaně kompenzují riziko, čili zajištění, pojištění měnového rizika, forward, opce, futures, mezinárodní leasing. Rovněž jsou to nástroje, které vylučují riziko, a jimž jsou volba strategie, volba měny, měnové klausule ve smlouvě a podobně. Posledním nástrojem je zvolení strategie, která redukuje riziko. V tomto případě jsou to diverzifikace, částečné platby, ale i zpoždění úhrad. Celková strategie řízení měnového rizika pak spočívá v pojmenování, ve vyčlenění, v pravidelném vyhodnocování rizika, pravidelném měření, ve stanovení strategií snižování odchylek a jejich řízení – tudíž v pravidelném sledování trhů, jejich vývoje, v dodržování měnové rovnováhy či ve stanovení vlastních limitů.

Silné a slabé měny světa Od roku 1986 zveřejňuje renomovaný časopis Economist „Big Mac Index“. Na jeho základě určuje, které měny světa jsou nadhodnocené a podhodnocené vůči americkému dolaru. Tradičně jsou v posledních letech tvrdými měnami norská koruna, švýcarský frank, dánská korunu a švédská koruna. Tyto měny jsou dlouhodobě „tvrdými měnami“. Naopak výrazně podhodnocenými měnami světa jsou asijské měny. Především indická rupie a čínský jüan. Dalšími podhodnocenými měnami jsou měny v dalších asijských zemích: v Malajsii, Indonésii, Hongkongu, na Srí Lance nebo v Thajsku. Slabší měna je výhodou pro asijské firmy, které tak mohou své zboží lépe prodávat v zahraničí.


50 investování

Úrokový swap: Úrokový swap (IRS – Interest Rate Swap) je dohoda o výměně peněžních toků denominovaných v jedné měně, které jsou odvozeny od pevné nebo pohyblivé báze. Strana A se zavazuje zaplatit straně B dohodnutý pevný úrok (ze sjednané jistiny, za sjednané období ke sjednaným datům splatnosti). Současně se strana B zavazuje zaplatit straně A dohodnutý variabilní úrok (ze sjednané jistiny, za sjednané období ke sjednaným datům splatnosti). Při swapu nedochází z právního hlediska ke změně původních věřitelských, resp. dlužnických vztahů zúčastněných subjektů. Strany swapového obchodu tak zůstávají v plné míře odpovědny za své původní úrokové závazky (resp. zůstávají věřiteli úrokových pohledávek), které jsou předmětem swapu. Dva pracovní dny před začátkem jednotlivých úročících období dojde k zafixování variabilní úrokové sazby a jejímu porovnání se sazbou fixní. Na konci jednotlivých úročících období dojde k vypořádání jedním peněžním tokem. Platbu provádí strana, jejíž swapová úroková platba má vyšší hodnotu, a to ve výši rozdílu vzájemných směňovaných úrokových plateb. V průběhu trvání úrokového swapu se obchodní partneři mohou dohodnout na jeho zrušení. Při zrušení úrokového swapu dochází k vyrovnání jeho tržní hodnoty jednorázovou platbou a zrušením celé transakce a všech budoucích závazků. Platby úroků, realizované před dnem zrušení swapu, se nevracejí. K datu zrušení úrokového swapu se zúčastněné strany dohodnou na ceně, za kterou jsou obě ochotny od transakce odstoupit. Strana,

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

která je v nevýhodné (ztrátové) pozici, zaplatí druhé straně dohodnutou částku (tržní cenu swapu) valutou spot a swapový obchod zruší. Jestliže ke zrušení swapu nedošlo ke dni vyrovnání úrokových splátek, je nevypořádaný rozdíl z dosud zúčtovaných nákladových a výnosových úroků ze zrušeného swapu obsažen v tržní ceně swapu. Měnová opce Opce představuje právo nákupu nebo prodeje definovaného instrumentu za předem dohodnutou cenu (cenu realizační) k dohodnutému datu. Opce na nákup definovaného instrumentu se označuje jako call option, opce na prodej se označuje jako put option. Instrumentem se v případě měnové opce rozumí nákup či prodej předem dohodnutého množství jedné měny za jinou měnu za předem dohodnutý kurz. Měnovou opci lze sjednat ve všech měnách uvedených na kurzovním lístku Komerční banky. U opcí stojí proti sobě dvě strany: kupující a prodávající. Obě strany se dohodnou na ceně i množství prodávané a kupované měny. Kupující call opce má právo, nikoliv povinnost, v den expirace opce rozhodnout, zda chce nakoupit instrument. Prodávající má poté povinnost tento instrument prodat, a to v den expirace + 2 pracovní dny. Kupující put opce má právo, nikoliv povinnost, v den expirace opce rozhodnout, zda chce daný instrument prodat. Prodávající této opce má poté povinnost tento instrument koupit, a to v den expirace + 2 pracovní dny. Kupující opce platí prodávajícímu opční prémium. Potenciál pro zisk nebo ztrátu

z obchodů denominovaných v cizí měně je ovlivněn pohybem směnných kurzů. Nákup opce v sobě zahrnuje menší riziko než prodej. Maximální ztráta při nákupu opce je omezena uhrazeným prémiem. Při prodeji opce je riziko významně vyšší, ztráta prodávajícího opce může významně převyšovat obdržené prémium, riziko je neomezené. Prodávající opce přijímá závazek k nákupu nebo prodeji podkladového instrumentu. Je-li tedy opce uplatněna, prodávající se ocitá v situaci, kdy aktuální tržní cena jím prodávaného podkladového aktiva může být i výrazně vyšší, než je cena realizační. A naopak aktuální tržní cena jím kupovaného podkladového aktiva může být i výrazně nižší, než je cena realizační (k jejíž úhradě se zavázal). Americký forward Americký forward je modifikací měnového forwardu, který v sobě zahrnuje prvky měnové opce amerického typu. Protistrany si odsouhlasí obvyklé parametry, jako jsou měnový pár, nominál a den splatnosti. Kupující amerického forwardu má také právo požadovat (kdykoliv v určeném období daném počátečním datem a datem splatnosti) částečné/-á uplatnění (kdykoliv do data splatnosti). Když kupující amerického forwardu nesmění do data splatnosti amerického forwardu celý nominál, je zbývající část nominálu v tento den vypořádána. Potenciál pro zisk nebo ztrátu z obchodů denominovaných v cizí měně je ovlivněn pohybem směnných kurzů. Teoreticky nejsou zisk ani ztráta nijak omezeny.

J

ak se zajistit? Zajištění proti měnovému riziku není nic jiného než zajištění rovnováhy mezi příjmy a výdaji v cizí měně. Jakmile se toto podaří, není třeba převádět cizí měnu do domácí. Ideální je stav finanční nezávislosti na vývoji měnových kurzů tímto způsobem. Zajistit ideální stav lze několika způsoby:

V pětiletém období se kurz koruny vůči švýcarskému franku pohyboval od 14,12 koruny za frank (14. července 2008) po 22,07 koruny za frank (1. srpna 2011). V tomto období švýcarský frank vůči koruně posílil o 56,3 %.

1. Diverzifikací měnového rizika čili rozložením měnového rizika na více trhů s různými měnami. Firma nebo investor realizují své nákupy a prodeje na více trzích v různých měnách, jsou vystaveni nižšímu měnovému riziku než investor nebo firma závislá 100% na jednom zahraničním trhu.

nými kurzy. Tento druh nelze použít k řízení měnových rizik v krátkém období. Obchod představuje převod cizí měny do domácí měny za aktuálních podmínek na trhu, které nejsou předem známy.

2. Spotovými měnovými obchody. Je to závazek dvou stran k výměně financí v různých měnách ke stanovenému datu. Obě platby se oceňují součas-

3. Měnovými forwardy. Ty se liší od spotových tím, že k výměně financí dochází ke stanovenému datu v budoucnosti po uzavření transakce. Kurz převodu je stanoven při uzavírání obchodu zafixováním domácí hodnoty. Minimální částka forwardu

bývá ekvivalentem jednoho milionu korun. 4. Měnovými swapy. Ty mají mnoho podob, v nejjednodušším případě představují spotový prodej či nákup dvou měn a současně reverzi forwardového obchodu. Investor nebo firma jejím prostřednicím získají cizí měnu pro své investice v zahraničí, kde chtějí realizovat část svých výnosů. Své budoucí příjmy v cizí měně použijí ke splacení svých závazků ve forwardu.


Investice do vzdělání přinášejí nejvyšší úroky. Benjamin Franklin

Více informací o trhu Forex a vůbec o obchodování s měnovými páry přináší aktuální číslo Make Money. Časopis Make Money si objednejte na webových stránkách www.FMG.as.


52 měnové etf

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Investice do ETF je vždy spojena s měnovým rizikem Burzovně obchodované fondy nejsou obchodovány v korunách, český investor tak vždy podstupuje měnové riziko. Riziku nepříznivého měnového vývoje se nevyhnou ani euroví investoři. Fond může být obchodován v jiné měně, než je veden.

Pro české investory jsou ideální fondy, u kterých lze nakupovat podíly přímo v korunách. Tuto možnost nabízejí pouze klasické korunové podílové fondy. Při investicích v domácí měně odpadají starosti se směnou konkrétních měn,“ říká Roman Müller ze serveru www.etfs.cz. Podle Müllera nemá investor, který vkládá peníze do korunových fondů, pokaždé jistotu, že všechny cenné papíry v portfoliu fondu jsou obchodovány v koruně. Většina korunových fondů drží v portfoliu i cenné papíry v cizích měnách, proto je třeba se zajímat o měnové zajištění. „V případě burzovně obchodovaných fondů se musíte spokojit pouze s produkty v cizích měnách. Nejčastěji v eurech, dolarech a librách. Vzhledem k tomu, že se směnné kurzy v čase mění, podstupujete vždy měnové riziko,“ vysvětluje Müller. Podle něho však měnové riziko nemusí vždy znamenat ztrátu.

P

rincip směny měny Burzovně obchodované fondy zaměřené na měny mohou sledovat jak vývoj jedné měny, tak několika měn. Portfolio opět obsahuje futures kontrakty na vybrané měny nebo přímo hotovostní deposita sledovaných měn. Při nákupu ETF musíte nejdříve směnit koruny za příslušnou zahraniční měnu. Dojde-li do okamžiku zpětné směny zahraniční měny na koruny k posílení české měny, obdržíte méně peněz. Může však nastat i opačná situace – koruna oslabí. V takovém případě dostanete za jednotku cizí měny více než v době nákupu. „Z dlouhodobého pohledu však koruna vůči dolaru i euru posiluje. Na dlou-

hém investičním horizontu tedy raději počítejte s posilováním české měny,“ tvrdí Müller. U každého burzovně obchodovaného fondu najdete informaci o tom, v jaké měně je ETF veden a obchodován. Například ETF UBS MCSI USA je veden v dolarech. Tento fond najdete na několika světových burzách. V Německu můžete do ETF investovat v eurech, ve Švýcarsku ve francích, dolarech nebo librách. Rozdílné měny však vždy přinášejí měnové riziko.

M

ěnové riziko Měnové riziko však neplatí jen u měnových ETF, ale jako u každé investice do zahraničí i u každého ETF. Proto je důležité vědět, zda ETF investuje do aktiv ve stejné měně, v jaké vydává podíly. Když ne, je na místě se ptát, zda dané ETF zajišťuje svou měnovou pozici, nebo je riziko plně v rukách investora. Měnové riziko může totiž mít za následek, že majitel vykáže ztrátu, i když samotný index, který ETF kopíruje, je v zisku. Je to kvůli tomu, že například majitel měnově nezajištěného ETF na SP 500, jehož účet u brokera je v euru, nákupem tohoto ETF v USD otevírá

dvě dlouhé pozice – jednu dlouhou na SP 500 a druhou krátkou na měnovém páru EUR/USD.

R

iziko páky Specifickou skupinou, na kterou je třeba si dávat pozor, jsou takzvané leveraged ETF. Ty mají poskytovat výnos s pákovým efektem, např. 2 : 1. Tyto fondy byly populární hlavně v období klesajících trhů krátce po pádu Lehman Brothers. Když index dosáhne výnosu 4 %, tak je výnos tohoto ETF 8 %? Ne tak zcela. Problémem při tomto typu produktů je, že páku dosahují na denní bázi: To znamená, že denní pohyb, nikoli roční pohyb, je násoben dvakrát. Kdybychom tedy koupili indexové ETF s pákou 2 : 1 na SP 500 a index většinu dní v roce zaznamená malé poklesy, ale na konci roku prudce vzroste a dosáhne nové výše (high), tak stále budeme ve ztrátě, protože leveraged ETF jsou závislé od denních výnosů. Proto je v období vysoké volatility výhodnější použít páku stylem investování na margin do obyčejných ETF, nebo se páky raději úplně vzdát.

T

vůrci ETF Tvůrci burzovně obchodovaných fonTvůrci burzovně obchodovaných fondů jsou investiční společnosti, které obvykle spadají pod významné finanční společnosti. V Evropě patří mezi nejvýznamnější správce Black Rock (iShares), Lyxor Asset Management a Deutsche Bank (db x-trackers). Mezi další poskytovatele patří například Credit Suisse Asset Management, Zuricher Kantonal Bank, Commerzbank, Amundi Investment Solutions, Source Markets, ETFlab Investment a Easy ETF.


měnové etf 53

Měnové ETF

Market Vectors Chinese Renminbi/USD ETN (CNY)

CurrencyShares British Pound Sterling Trust ETF (FXB)

Market Vectors Double Long Euro ETN (URR)

CurrencyShares Canadian Dollar Trust ETF (FXC)

Market Vectors Double Short Euro ETN (DRR)

CurrencyShares Australian Doll (FXA)

Market Vectors Indian Rupee/USD ETN (INR)

CurrencyShares Euro Trust ETF (FXE)

PowerShares DB G10 Currency Harvest Fund (DBV)

CurrencyShares Japanese Yen Trust ETF (FXY)

PowerShares DB US Dollar Index Bearish Fund (UDN)

CurrencyShares Swedish Krona Trust ETF (FXS)

PowerShares DB US Dollar Index Bullish Fund (UUP)

CurrencyShares Swiss Franc Trust ETF (FXF)

ProShares Ultra Euro ETF (ULE)

ELEMENTS Australian Dollar/U.S. Dollar Exchange Rate ETN (ADE)

ProShares Ultra Yen ETF (YCL)

ELEMENTS British Pound/U.S. Dollar Exchange Rate ETN (EGB)

ProShares UltraShort Euro ETF (EUO)

ELEMENTS Euro/U.S. Dollar Exchange Rate ETN (ERE)

ProShares UltraShort Yen ETF (YCS)

ELEMENTS U.S. Dollar/Canadian Dollar Exchange Rate ETN (CUD)

WisdomTree Dreyfus Brazilian Real Fund (BZF)

ELEMENTS U.S. Dollar/Swiss Franc Exchange Rate ETN (SZE)

WisdomTree Dreyfus Chinese Yuan Fund (CYB)

EUR/USD Exchange Rate ETN (ERO)

WisdomTree Euro Debt Fund (EU)

GBP/USD Exchange Rate ETN (GBB)

WisdomTree Dreyfus Indian Rupee Fund (ICN)

iPath Optimized Currency Carry ETN (ICI)

WisdomTree Australia & New Zealand Debt Fund (AUNZ)

JPY/USD Exchange Rate ETN (JYN)

WisdomTree U.S. Current Income Fund (USY)

PR ČLÁNEK

Češi stále častěji řeší finance na internetu Chytrý Honza: finance rychle, levně, on-line Jiří Paták je jedním ze zakladatelů portálu Chytrý Honza, který současně také řídí. Portál Chytrý Honza nabízí rychlé a objektivní srovnání finančních produktů a služeb mnoha desítek finančních institucí působících v České republice. Široký výběr, možnost přizpůsobit si produkt na míru, čas na rozmyšlení při rozhodování a zároveň jeho úspora dělají z Chytrého Honzy skutečně platného partnera při řešení osobních financí. Chytrý Honza zájemcům srovná všechny dostupné produkty on-line, aby si mohli vybrat ten nejvhodnější –

od hypotéky přes pojištění a tarify mobilních operátorů až po dodavatele energií. V nabídce je také řada investičních produktů. Veškeré nabízené produkty se neustále obměňují a reflektují aktuální situaci na trhu. Současně reagují i speciální nabídky Honzových obchodních partnerů. Od svého vzniku v roce 2009 již Chytrý Honza získal téměř 200 000 spokojených zákazníků. Ti si aktuálně mohou vybírat z celkem 19 produktů ve více než 1 900 variantách. Zakladateli portálu jsou Jiří Paták a Jakub Havrlant.

Finanční trh „jde on-line“. Co to s sebou přináší? Minulý rok byl pro český finanční trh zlomový. Víc než kdykoli předtím se ukázalo, jak velký vliv mají nové technologie na trh s finančními službami a jak je pro finanční instituce důležité „nezaspat dobu“, chtějí-li udržet kontakt s klienty. Jen u nás v Chytrém Honzovi jsme zaznamenali obrovský nárůst návštěvnosti našich stránek, a to o celých 72 % na zhruba 300 000 návštěv měsíčně. S tím jde ruku v ruce samozřejmě i zvýšení poptávek – těch úspěšně vyřízených je nyní kolem 20 000 měsíčně. Není divu, že čím dál víc bank, pojišťoven a zprostředkovatelů zjišťuje, že není možné on-line trh ignorovat a chtít, aby si klienti nadále chodili všechno vyřizovat na pobočku. Náš portál proto neustále navazuje spolupráci s dalšími partnery, kteří mají zájem profilovat se na on-line trhu. Výhledově by podle různých nezávislých odborných studií měl on-line trh s finančními službami do roku 2015 obsadit 45 % z celého trhu. Už nyní v souvislosti s úbytkem práce v off-

-line sektoru přechází mnoho odborníků z „kamenných“ poboček do on-line firem, jako je právě Chytrý Honza. I investovat můžete pohodlně on-line – odkudkoli Nemusíte být odborníky přes investice, abyste si mohli troufnout investovat on-line. K dispozici totiž obvykle máte buď investičního poradce na telefonu, nebo, třeba v případě obchodování na měnovém trhu, si lze vše vyzkoušet zdarma s virtuálním účtem a za podpory různých seminářů o investování. Navíc není potřeba disponovat kdovíjakými částkami. Třeba do zlata je možné investovat už od 500 Kč měsíčně. Nově bude v nejbližší době ve spolupráci se Saxo Bank Chytrý Honza nabízet službu brokera, takže naši klienti budou moci přes nás sami investovat na světových burzách.


54 rozhovor

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Evropa je nejobsáhlejším zdrojem rizikových faktorů „Letošní rok v Evropě nebude dobrý. V roce 2014 by však už mohlo dojít k jistému oživení. Avšak Evropská centrální banka má před sebou obrovský úkol, kterým je donutit vlády, aby začaly s reformami, neusnuly na vavřínech a reformy dotáhly do úspěšného konce. Jakkoli jim to zaber mnoho let,“ myslí si Tomáš Menčík, CFA, analytik společnosti Cyrrus.

Rozhovor připravil: Mirek Jaroš, www.quote.cz uvolňování však kromě USA pomáhá i světové ekonomice. Toto uvolňování je dle mého názoru hlavním důvodem velkého optimismu na akciových trzích.

Tomáš Menčík

Kdybyste měl zhodnotit současnou situaci v Evropě a v USA, jak byste ji zhodnotil? Situace je taková, že co se ekonomické výkonnosti týče, je na tom podstatně lépe Amerika. Amerika je primárním příčinou, proč se akciové trhy dnes nacházejí na historických maximech nebo velmi blízko nich. Amerika, i přes škrty, kterými prochází, stále vykazuje poměrně slušný ekonomický růst. A vypadá to na růst udržitelný. USA jsou na velmi dobré trajektorii, což je primárně způsobeno třemi fázemi tamějšího kvantitativního uvolňování. V současné době přitom probíhá třetí fáze, kterou Fed cílí na nezaměstnanost kolem 6,5 procenta. Takovou míru nezaměstnanosti považuje tamějšího centrální banka za adekvátní. Momentálně je nezaměstnanost kolem 7,5 procenta. Třetí vlna kvantitativního

Myslíte, že onen vámi zmíněný optimismus vydrží? To se samozřejmě těžko odhaduje. Nejpravděpodobnější scénář podle mého však asi je, že na přelomu letošního roku centrální bankéři začnou mluvit o tom, že by třetí etapa kvantitativního uvolňování měla přibržďovat, že ekonomika už je natolik silná, že by si měla vystačit sama. Koncem roku čekám od Fedu signály, že třetí etapa uvolňování bude postupně přibržďovat, až se nakonec úplně zastaví. Avšak případné zhoršení situace v Evropě a v Číně bude mít rozhodně vliv i na proces kvantitativního uvolňování. Je to samozřejmé, Amerika není izolovaná od svých obchodních partnerů. Domnívám se, že na přelomu roku se začne mluvit o tom, že v roce 2014 by si ekonomika již měla žít svým životem, bez výrazných zásahů centrálních bankéřů. I když právě centrální bankéři říkají, že do roku 2015 ponechají úrokové sazby velmi nízko. To sice znamená jistou podporu ekonomiky, ale je to rozhodně menší podpora než drastické nákupy dluhopisů, které můžeme vidět v současné době. Jak hodnotíte situaci v Číně? Tam je situace trochu složitější, protože do Číny není moc vidět, a proto není

zřejmé, jestli lze věřit jejím oficiálním statistikám. Avšak Čína má našlápnuto velice dobře, mluví se o tom, že teoreticky by v jejím případě mohla vznikat další realitní bublina. Čína z tohoto pohledu realitní sektor trochu brzdí, i když jí v minulosti velmi pomáhal k růstu. Trhy jsou z tohoto zpomalení realitního sektoru někdy nervózní, zvláště když čínský premiér nebo centrální bankéř prohlásí, že sníží dotace na pořizování nemovitostí. Na druhou stranu Čína ve čtvrtém kvartále zaznamenala meziroční růst HDP nad úrovní 7,5 procenta. A vypadá to, že fungují stimuly, které Čína udělala, zejména přímými podporami jednotlivých segmentů, jako třeba železnice a vůbec infrastruktury. Na trhu přitom panuje přesvědčení, že stimuly budou fungovat i v celé první polovině tohoto roku. Jistě, ale i Čína se potýká se svými problémy… Ano, to máte pravdu. Konsensus analytiků zní, že Čína zřejmě zpomalí kvůli tomu, že časem přestanou stimuly ze strany vlády a centrální banky být tak účinné jako v minulosti. Avšak Čína věří, že i ve druhé polovině roku 2013 najde poptávku na zahraničních trzích. Avšak v tom vidím velké riziko. Nebude-li svět ještě ve druhé polovině roku 2013 v dobré kondici, může Čína brzdit více, než se čeká. Takže faktem je, že aktuální informace z Číny působí spíše mírně pesimisticky. Což odráží i vyjádření premiéra Li, který ve svém


rozhovor 55

posledním prohlášení uvedl, že vláda ani centrální banka letos ekonomiku již přímo podporovat nebudou. Jejich podpora se zaměří spíše na zjednodušení tamější byrokracie. Výsledkem tedy je, že vyhlídky ohledně čínského růstu jsou nyní nižší, než byly na začátku letošního roku.

Kroky ECB jsou správné Jak vidíte současný i budoucí možný vývoj v Evropě? Evropa je nejobsáhlejším zdrojem rizikových faktorů. Evropa je ve velké

velmi negativní reakci na trzích, i když to byla naprosto mimotržní, netržní informace. Jen díky skutečnosti, že Rajoy byl zárukou reforem, měla taková informace silný vliv. Kdy a jestli přijde něco podobného, není možné říct. Španělsko se dosud nedostalo z problémů. Podle mého odhadu mu bude trvat pět až deset let, než vyřeší alespoň základní problémy a stabilizuje se. A co další problémy v Evropě? Evropská ekonomika se letos propadne, to je takřka jisté. Situaci nezachrání ani Německo, které je ve vleku špatné ekonomické situace těch kdysi dříve velkých ekonomik, jako jsou přede-

vším již zmíněné Itálie a Španělsko. Německo není schopno problémy evropské ekonomiky vyřešit samo. Jeho obchodní partneři – především USA a Čína – budou táhnout svoje ekonomiky vzhůru, ale Německo není všemocné, i když je to momentálně jediná země v Evropě, na kterou se upírají zraky analytiků s optimismem. Byť i onen optimismus v poslední době upadá. Důkazem jsou poslední německá makrodata, která jsou spíše zklamáním. V tomto ohledu je snad dobré, že Evropská centrální banka prozatím ukazuje trhům svou schopnost reagovat na aktuální situaci, a trhy jí proto důvěřují. Je možné říci, že právě díky ECB je situace taková, jaká je. Nebýt

V současné chvíli je pro trhy zcela irelevantní, jestli Kypřané přijdou o 10, anebo třeba 80 procent svých prostředků v bankách. Kypr tvoří 0,2 procenta evropské ekonomiky. I kdyby Kypr byl 10 let v těžké depresi, nebude to trhy zajímat.

krizi. Avšak i v jejím případě jsou vyhlídky na další vývoj pozitivní. Otázkou zůstává časový horizont. Akciové trhy jsou ovlivněny určitým diskontováním budoucích zisků. Vzhledem k tomu, že jsou blízko svých maxim, mohou být i budoucí zisky poměrně velké. Avšak otázkou je, co se může dít v tomto roce v Evropě. Co se může dít? Kde vidíte největší rizika? Itálie má před sebou ještě mnoho práce s reformami, ale toto není ten kritický bod. Dalším problematickým státem je Španělsko. Tam je obrovská nezaměstnanost a zadluženost. Navíc ve Španělsku panuje velký odpor voličů vůči reformám. Ty jsou však absolutně nutné. Zatím se zdá být situace stabilizovaná, alespoň do doby, než se něco objeví. To něco může být jakýkoliv spouštěč. Před několika měsíci byla negativní reakce na to, když se spekulovalo, že španělský premiér Rajoy je možná zapleten do korupčního skandálu. Tato zpráva vyvolala


56 rozhovor

ECB, eurozóna by byla patrně na cestě k úplně jinému uskupení. Ponechme teď stranou, jestli všechny kroky ECB jsou správné nebo špatné, ale způsob řešení krize, který zvolila, byl dobrý. Tímto jste si jist? Není chování ECB pouze oddalování problémů? Můžeme mít jakýkoliv názor na to, zda měly eurozónu opustit státy postižené krizí, nebo neměly. Avšak to, že ECB zachránila Španělsko, Itálii a Kypr, bylo

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Výrazné korekce nehrozí

Tam je Google naprostá špička, nemá konkurenci.

Bavme se o konkrétních sektorech. Jak ty si podle vás stojí? Začneme-li v Evropě, tak energetický sektor na tom není nejlépe. Vidíme to na vývoji firem, jako jsou RWE, EON nebo ČEZ. Cena povolenek je extrémně nízká, cena elektřiny také. Určité trendy je však možné vysledovat i v sektoru IT – software, mobily, table-

O kterých dalších sektorech byste se ještě zmínil? Negativně vnímám telekomunikační operátory v Evropě. Výrazně negativní pro ně vnímám tlak spotřebitelů na cenu, tlak regulátorů na snižování cen, obrovské investice do internetu čtvrté generace. Je to odvětví, do něhož je nutné směřovat velké investice při kle-

Prohloubení krize v evropské ekonomice už podle mne nebude. Od příštího roku očekávám velmi pomalý ekonomický růst. Myslím, že Evropa je teď v pozici, odkud vede cesta jen do strany a vzhůru.

správné. O tom, zda tyto státy měly opustit eurozónu, můžeme jen spekulovat, ale fakta hovoří jasně. ECB se daří pracovat s trhem a situaci uklidňovat. Je velkou zásluhou Evropské centrální banky, že evropské trhy jsou tak blízko svým maximům. Letošní rok v Evropě nebude dobrý. V roce 2014 by však už mohlo dojít k jistému oživení. Avšak Evropská centrální banka má před sebou obrovský úkol, kterým je donutit vlády, aby začaly s reformami, neusnuly na vavřínech, a reformy dotáhly do úspěšného konce. Jakkoli jim to zaber mnoho let. Jak vidíte situaci na Kypru a u ostatních „nezdárných dětí“ eurozóny, především Portugalska a Irska? Portugalsko a Irsko jsou státy, jejichž ekonomická situace je relativně dobrá. Daří se jim plnit podmínky, v současné době dostaly odklad pro splnění svých cílů. Trojka (ECB, EK, MMF) dává tento benefit zemím, které plní svůj plán. Například Řecko takový odklad nedostalo. Tyto země patrně nebudou hýbat trhy. Kypr, to je irelevantní záležitost. V současné chvíli je pro trhy zcela irelevantní, jestli Kypřané přijdou o 10, anebo třeba 80 procent svých prostředků v bankách. Kypr tvoří 0,2 procenta evropské ekonomiky. I kdyby Kypr byl 10 let v těžké depresi, nebude to trhy zajímat.

ty. Jsou to subsektory, které s výjimkou Apple, který byl překoupený, ale to jiná historie, mají velmi růstový potenciál. Například softwarové firmy Oracle, Red Hat, Net Suit, SAP. Naproti tomu však třeba od výrobců tiskáren, počítačů, třeba od firmy HP a dalších, moc neočekávám. Potvrzuje to vývoj ceny jejich akcií. Všichni říkají, že pokles prodejů počítačů a notebooků je nezastavitelný… Ano, letos by měl klesnout počet prodaných počítačů o osm procent. Tempo poklesu je drtivé. Firmy, které zaspaly vývoj, to nebudou mít jednoduché. Musejí se přeorientovat na tablety, ale nevím, jestli to ještě stihnou. Například Dell je ve velkých problémech. Proto se stahuje z burzy, aby získal čas se v klidu reorganizovat. Bavíme-li se o technologiích, kdo je vaším favoritem? Uvedl bych třeba Google. Je to takový mix aktivit, kterému bude pomáhat hlavně Android jakožto jeho značka. Další aktivitou, která bude Googlu nápomocná při získání podílu na trhu, je reklama na internetu. Reklama na internetu by v letošním roce měla být podle agentury Gardner jediným rostoucím segmentem reklamního trhu.

sajících ziscích. Výjimku v této oblasti může tvořit snad Deutsche Telekom. Co finanční sektor? Finanční sektor je kapitola sama o sobě, týká se převážně velmi volatilních titulů. Nečekal bych nějaké další nárůsty. Banky jsou pod velkým tlakem regulátorů, musejí se zbavovat rizikových operací, které pro ně mohou být výnosné. V ČR by snad měla smysl jen investice do KB, ta je poměrně izolovaná. Obecně řečeno akcie bank by asi neměly klesat, ale hrozí jim vysoká volatilita. Zaměřil bych se spíš na velmi kvalitní stock-picking. Jak vidíte v nejbližším horizontu situaci na evropských akciových trzích? Ekonomika je dole, akcie jsou nahoře. To je velmi nestandardní situace, která způsobuje očekávání do budoucna. Například index DAX je velice vysoko, vypadá to, že dnes už je výše, než by měl být. Očekávání jsou tedy velká, aktuální situace je špatná. Ale i tak podle mého názoru výrazná korekce na akciových indexech nehrozí. Prohloubení krize v evropské ekonomice už podle mne nebude. Od příštího roku očekávám velmi pomalý ekonomický růst. Myslím, že Evropa je teď v pozici, odkud vede cesta jen do strany a vzhůru.


forex 57

Euro k dolaru zažívá horskou dráhu Měnový pár EUR/USD je nejvíce obchodovaným párem na kapitálových trzích. A i za uplynulý měsíc kurz eura vůči dolaru ukázal na trhu Forex velmi zajímavý pohyb. Euro započalo svou měsíční periodu výrazným poklesem, aby následně vystoupalo až téměř k hranici 1,32 USD, a poté zase spadlo na svá šestitýdenní minima. Autor: Jan Rys, www.quote.cz

Zdroj: X-Rates

0,7775320 Mario Draghi oznamuje, že snížení základních úrokových sazeb eurozóny z 0,75 % na 0,50 %, nemusí být konečné.

0,7715930

0,7656539

Představitelé EU i ECB pokračují v utvrzování trhů, že úrokové sazby mohou dojít až do záporných hodnot. To by znamenalo, že majitelé vkladů v evropských bankách by museli za své peníze platit další poplatky a tím by zřejmě došlo k masivnímu odlivu kapitálu. Jenže prezident ECB má tohle řešení za možný start evropské ekonomiky. Euro proto výrazně padá a oslabuje vůči dolaru.

1

0,7597149

0,7537758 29. 4.

Jako jízdu na horské dráze, tak označili vývoj eura k dolaru za poslední měsíc někteří komentátoři. Vše začalo spekulacemi a prohlášeními představitelů Evropské centrální banky o dalších úpravách úrokových sazeb v Evropské unii. Výsledkem přitom byl pokles kurzu eura na Forexu, a to o jedno procento. Do konce dubna euro pomalu, ale jistě proti dolaru posilovalo. Intermezzo v podobě posilování a oslabování eura kvůli nedořešeným politickým a ekonomickým otázkám v Evropě bylo nakonec podpořeno růstem eura vůči dolaru. Na konci dubna se kurz eura pohyboval okolo hodnoty 1,3100 dolaru. Ve čtvrtek 2. května se ovšem konala velmi očekávaná a ostře sledovaná schůze Evropské centrální banky, od které veřejnost čekala rozhodnutí

2

6. 5.

13. 5.

o úrokových sazbách. A skutečně se jich dočkala. Evropská centrální banka snížila úrokové sazby z výše 0,75 % na hodnotu 0,50 %. Bezprostředně po rozhodnutí banky posílil kurz eura proti dolaru na trhu Forex až k hodnotě 1,3200 dolaru. Jenže následné události poslaly evropskou měnu až na samotné dno. Tedy alespoň vůči americkému dolaru. Důvodem bylo prohlášení prezidenta ECB Maria Draghiho, že snižování sazeb kvůli špatným makrodatům zemí eurozóny nemusí být konečné. Jeho slova se tak přiřadila ke střídání dobrých a špatných zpráv o výkonu evropské, potažmo německé ekonomiky a o obvykle dobrém vývoji americké ekonomiky. Oživila se i diskuze na téma, zda Spojené státy ukončí pro-

20. 5.

gram kvantitativního uvolňování a skupování státních dluhopisů dříve, než bylo plánováno. Všechny tyto informace, jakkoli se na první pohled mohou zdát protichůdné, tak jako tak měly a stále mají výrazný pozitivní vliv na dolar, který začal na trhu Forex posilovat. To však není všechno. Pokud bude Evropská centrální banka i nadále snižovat úrokové sazby, pro majitelé vkladů v evropských bankách by to znamenalo větší poplatky za jejich úložky. To by mohlo vést k dalšímu odlivu kapitálu z eura do dolaru, z Evropy, což by se zcela jistě promítlo do kurzu eura. Na grafu sice můžeme vidět krátkodobá posilování eura, podle analytiků jsou však takovéto nárůsty běžné. A nic na tom nemění ani to, že euro je v současné době stále nadhodnoceno. A to i vůči dolaru.


58 české akcie

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Čeká NWR nová emise akcií? Před rokem byly akcie těžařské společnosti New World Resources dávány za příklad ziskových akcií. Uběhlo ovšem několik měsíců a vše je jinak. Akcie NWR se staly v letošním roce bezesporu největším zklamáním na pražské burze. Autor: Pavel Daniel, www.quote.cz

105 Reakce investorů na oznámené výsledky hospodaření. Vývoj ceny akcií zohledňuje podle analytiků fakt, že NWR se letos propadla do rekordní ztráty a i výhled hospodaření v následujících čtvrtletích není příliš optimistický.

95 90 85 80 75 70

1

Po sérii snižování cílových cen a změně investičních doporučení se akcie dostávají na dlouholetá minima. Propad ceny akcií navíc zvyšuje prohlášení managementu firmy, že nejhorší výsledky hospodaření firma zaznamená v letošním roce právě v 1. čtvrtletí.

100

65 60 55

2

50 45 40 35

Zdroj: Patria Online 12. 12.

13. 1.

Statistiky ukazují, že letos jsou akcie NWR na pražské burze nejslabší. Od začátku roku oslabily o 64 procent, což je více než v poslední době v této souvislosti často zmiňované akcie mediální společnosti CME. Ty ztratily zatím „jen“ 46 procent. Ostatní tituly přitom klesají méně výrazně, nebo dokonce rostou. Podle analytika Komerční banky Josefa Němého jedním z mnoha důvodů propadu NWR je i skutečnost, že firma v prvním čtvrtletí letošního roku prodělala takřka 80 milionů eur. „Za celý rok odhaduji, že by se ztráta mohla pohybovat okolo 150 milionů eur,“ je přesvědčen Němý. Analytik České spořitelny Petr Bártek propad hospodaření i akcií NWR vysvětluje negativním globálním vývojem cen uhlí a poklesem průmyslové výroby v Evropě.

Únor

Březen

„Trhy na začátku roku čekaly růst cen komodit díky oživení v Číně, to se však nestalo. NWR je navíc titul vysoce citlivý na jakékoliv výkyvy na trhu kvůli svým vysokým fixním nákladům a finanční páce,“ uvedl Bártek. Podle něho ztrácejí akcie NWR za ostatními akciemi na pražské burze nejen kvůli nízkým cenám uhlí, ale i díky specifickým podmínkám. „NWR má kvůli hlubinné těžbě vysoké fixní náklady a v období několika čtvrtletí není schopna nákladově reagovat na vývoj trhu,“ myslí si Bártek. Trh také již přestal dle Bártkova názoru věřit v rychlé oživení cen uhlí, což znamená, že by NWR nemusela současnou situaci přestát bez výrazné restrukturalizace. Výhled na růst cen uhlí byl podle Bártka hlavní důvod pro relativně stabilní cenu akcií NWR v loňském roce.

Duben

Květen

30

Investory tak jistě nepotěší ani krátkodobé výhledy pro cenu akcií. Ty jsou totiž velmi nejisté. „NWR je nyní ve fázi, kterou můžeme nazvat fází hraniční,“ tvrdí Marek Hatlapatka, šéf ekonomů společnosti Cyrrus. Podle něho se NWR proto potřebuje co nejrychleji vrátit k pozitivní tvorbě cash flow. Což si prý uvědomuje i sama firma, která navrhla mnohá opatření, jež k tomu vedou. Otázkou však je, zda se firmě podaří opatření úspěšně implementovat. A zda také dojde alespoň k malému oživení cen uhlí na mezinárodním trhu. Dojde-li k tomu, podle analytiků je šance, že se ceny akcií NWR ve druhé části roku zotaví. „Když však bude vývoj i nadále nepříznivý, bude muset společnost přistoupit k dalším extrémním opatřením, lze si představit například i emisi nových akcií,“ uzavřel Marek Hatlapatka.


zahraniční akcie 59

E.ON odhaluje problémy evropských utilit E.ON – lídr evropských „utilit“ za rok 2013 – předvádí v poslední době na akciových trzích zajímavé vzestupy i pády. Cenu akcií společnosti, která si oproti jiným energetickým firmám stojí ještě docela dobře, sráží zejména rozmach dotované elektřiny. Autor: Jana Divinová, www.quote.cz

45,00 44,00

1

Propad ceny elektřiny.

2

Zveřejnění výsledků za první čtvrtletí roku 2013.

3

Pád ceny emisních povolenek a elektřiny.

4

Technická korekce po rozhodném dni na výplatu dividendy.

Cena akcií E.ON (v EUR) Cena elektřiny (v EUR)

3

14,50

14,00

43,00 42,00

13,50 41,00 40,00

2

4

39,00 38,00

5. 1.

15. 1.

38,80 12,50

1

Zdroj: Bloomberg 23. 1.

31. 1.

7. 2.

„Akcie E.ON jsou již několik let v sestupném trendu, za čímž stojí změny na německém energetickém trhu v podobě zavírání jaderných elektráren a rozmachu dotované výroby z obnovitelných zdrojů, což srazilo tržní ceny elektřiny,“ říká analytik Komerční banky Josef Němý. Poté, kdy německá vláda před několika lety rozhodla o postupném uzavření veškerých jaderných elektráren v Německu, začala společnost E.ON věnovat značné úsilí rozvoji obnovitelných zdrojů energie a výstavbě moderních tepelných elektráren. Otázkou však je, jestli to dělá dobře. „Akciím společnosti se v letošním roce dařilo v rámci sektoru, překonaly akcie RWE a ČEZ, ale relativně vůči německému trhu zaostávaly,“ konstatuje analytik ČSOB Richard Stadler. Svá slova dokládá srovnáním výkonnosti

13,165 13,00

14. 2.

21. 2.

28. 2.

5. 3.

15. 3.

22. 3. 29. 3.

německého indexu DAX s akciemi E.ON. „Za letošní rok DAX vzrostl přes 10 procent, akcie E.ON na německé burze ztratily 6,7 procenta,“ říká. Podle Stadlera se společnosti E.ON, ale i dalším společnostem v sektoru utilit nedaří hlavně kvůli 14% propadu cen elektřiny od začátku roku. E.ON působí kromě Německa na mnoha trzích jak v Evropě, tak za mořem. Zabývá se i výrobou a dodávkami zkapalňovaného zemního plynu. A v poslední době se společnosti daří v Rusku. „Nedávný růst akcií E.ON Russia na ruské burze byl způsoben zveřejněním plánu představenstva firmy na výši letošní dividendy,“ vysvětluje Jiří Šimara, analytik společnosti Cyrrus. Firma vyplatila celý loňský čistý zisk, což znamenalo 0,29 rublu na akcii. „Jen pro srovnání: Vloni bylo na dividendách vyplaceno pouze 0,058 rublu na jednu

8. 4.

15. 4.

22. 4.

30. 4.

5. 5.

15. 5.

akcii,“ dodává Šimara. Na grafu je vidět, jak cena akcií firmy koreluje s cenou elektřiny. Cena elektřiny je označena zeleně, cena akcie E.ON bíle. Vzájemná závislost je dobře vidět od začátku roku. „Na začátku února 2013 akcie E.ON spadly díky propadu cen elektřiny až na své 10leté minimum, pak však přišlo nepatrné oživení ceny akcií a v tuto chvíli jsou akcie E.ON od začátku roku slabší o 7 procent,“ vysvětluje Richard Stadler. Za dalším propadem akcií E.ON během dubna stojí pád cen emisních povolenek a také další oslabení ceny elektřiny. A vše zatím uzavírá obchodování akcií E.ON bez nároku na dividendu ze zisku za rok 2012. Ostatně devítiprocentní propad v polovině května byl způsoben právě technickou korekcí po rozhodném dni na výplatu dividendy.


60 komodity

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Překvapí stříbro investory? Nikdo neví! Od zimy loňského roku až do začátku jara 2013 byl vývoj cen stříbra na komoditních trzích pro investory smutným příběhem. Ti, kteří spoléhali na to, že stříbro začne posilovat, se zmýlili. Předpovědi, že se bílý kov odpoutá od vývoje ceny zlata a začne růst, se nenaplnily. Autor: Mirek Jaroš, www.quote.cz

USD/unce 36,00 34,00 32,00

1

30,00

2

28,00 26,00 1

Mírný nárůst ceny stříbra v lednu 2013 o 1,12 amerického dolaru za trojskou unci.

3

24,00

2 Pokles ceny stříbra v únoru 2013 o 2,92 amerického dolaru. 3

22,00

Propad ceny stříbra v dubnu 2013 na úroveň 24,42 amerického dolaru.

Ke konci dubna 2013 byla cena stříbra ve srovnání s počátkem roku nižší o 4,14 USD za troyskou unci, tj. o 14,6 procenta. Dosáhla hodnoty 24,42 amerického dolaru. Na této hodnotě se uzavřel třetí po sobě následující měsíc, v němž cena stříbra průběžně klesala. V průběhu měsíce března se přitom cena změnila jen mírně, v rozsahu 0,1 amerického dolaru. V únoru přitom cena stříbra klesla o 2,92 amerického dolaru. Výjimkou ve vývoji ceny stříbra byl leden 2013, kdy došlo k mírnému nárůstu ceny na úrovni 1,12 amerického dolaru za trojskou unci. Avšak to nic nezměnilo na častém výkladu komoditních expertů. Ti nabádali a nabádají investory, aby byli trpěliví, a dávají jim za příklad vývoj ceny v roce

2012. I tehdy stříbro prodělalo podobný vývoj jako nyní. Experti říkají, že změní-li stříbro v průběhu letošního roku cenu až o šest amerických dolarů, podobně jako v roce 2012, může být velmi zajímavou investiční příležitostí. V průběhu času procházejí všechny býčí trhy určitým obdobím konsolidace a korekcemi. Výjimkou nejsou ani vzácné kovy. Mnoho slov již bylo napsáno o propadech a vzestupech ceny zlata. Daleko méně se však píše o vývoji na trhu stříbra. „A z tohoto hlediska lze předpokládat, že stříbro v sobě skrývá daleko vyšší potenciál ke zhodnocení investovaných prostředků než zlato. Právě v současné době se zdá, že trh se stříbrem je v situaci, kdy se může historie opět

21. 5.

26. 4.

20. 3.

11. 2.

3. 1.

27. 11.

19. 10.

12. 9.

6. 8.

28. 6.

22. 5.

Zdroj: Kitco

20,00

opakovat,“ uvedli například analytici na serveru Silverbull.cz. Ke konci května cena stříbra na komoditních burzách prorazila cenu 23,20 USD za unci a začala prudce klesat. Týdenní ztráty dosáhly výrazných šesti procent. Avšak dojde-li skutečně k tomu, že cena stříbra zkopíruje historický vývoj, dojde podle mínění expertů velmi brzo i k masivnímu cenovému růstu stříbra. „Vývoj ukazuje, že by v nejbližší době mělo stříbro výrazně překonat dubnové minimální ceny,“ konstatovali analytici na serveru Silverbull.cz. Cena stříbra by tak patrně měla zamířit k pásmu 20–21 amerických dolarů za trojskou unci a odtud pak může dojít k rallye až na úroveň 26 amerických dolarů.


rozhovor 61

Když starý byznys uvolňuje místo novému byznysu Oleg Chalkin je ředitelem společnosti Financial Media Group, jež je vydavatelem časopisu Make Money, Make Money Light a provozovatelem investičního serveru www.quote.cz. Není naší povinností s ním přinést rozhovor, avšak ukazuje se, že informací o tom, kdo stojí za těmito projekty, není nikdy dost.

Rozhovor připravil: Daniel Tácha / Foto: Elena Volkova

Olegu, proč ses v době, kdy jsou z mnoha domácích mediálních domů slyšet hlavně nářky, pustil do vydávání investičně zaměřených časopisů a provozování webu? Vždy to vezme nějaký čas, než se byznys rozjede, jak se sluší a patří. Rok, obvykle dva. Nyní máme krizi, takže mediální společnosti, a nejen ony, jsou v útlumu. Celý byznys je v útlumu, což potrvá, myslím si, ještě tak určitě rok, spíše dva. Kdybychom proto s rozjezdem Make Money, Make Money Light a www.quote.cz čekali na dobu, až se trend otočí, promarnili bychom čas nutný k jejich rozjezdu. To by byla chyba, protože jsou-li naše odhady správné, ve chvíli, kdy krize odezní, budeme již zavedenou značkou. Přičemž počítám i s tím, že krize bude příčinou zániku mnoha mediálních projektů, což nám také může zahrát do karet. Proč sis však vybral mediální byznys zaměřený na investování? Protože mám za to, že na českém trhu nejsou média zaměřená čistě na finanční gramotnost a investování. Postrádám v Česku skutečně nezávislé zpravodajství o dění na kapitálových trzích. Nevidím žádné pořádné tištěné médium zaměřené na finance a investování vůbec. A když česká vláda a Česká národní banka říkají, že finanční gramotnost v České republice je nízká, tak si říkám, že v ní bude i prostor něco s tím udělat. Navíc ve světě fungují desítky podobných firem,

jako jsme my. Vydávají časopisy pro investory, provozují internetové portály o kapitálových trzích a o jejich informace, jež ovšem musejí být nezávislé, je zájem. A to jak ze strany investorů, tak ze strany finančních a investičních společností, jejichž lidem nabízejí možnost se prezentovat. A nejen prezentovat, dávají jim nástroj, jak zvyšovat úroveň finanční gramotnosti v České republice, což by měl být základní předpoklad jejich úspěšných byznysů. Proč si to myslíš? Podmínkou každého zdravého finančního trhu je zákazník, který se ve financích otázkách alespoň trochu orientuje. Něco o nich ví. To platí úplně vždy a úplně všude. Jsi-li třeba brokerskou firmou a máš klienta, který chce obchodovat, ale o investování nic neví, není na ně připraven, tak to nedopadne nijak jinak, než že takový klient na burze velmi rychle přijde o peníze a skončí. A více o investování nechce nic slyšet. A to není dobře pro něho, pro tebe jako brokerskou firmu jakbysmet. Příprava zákazníka na investování čili jeho vzdělávání je dle mého názoru úplný prazáklad každého seriózního finančního byznysu. A pokud se má tento byznys rozvíjet, měli by mít všichni zájem na tom, aby těch poučených a finančně gramotných lidí bylo na tuzemském trhu co nejvíce. Jedině poučený klient investuje se ziskem a dlouhodobě. To je samozřejmě dobré na prvním místě pro něho, ale

také pro firmy, jež mu nabízejí finanční servis. Pro brokery, banky, poradce, burzy, prostě pro všechny.

Cesta k investování není jednoduchá Uvedl jsi, že v České republice nevidíš žádné nezávislé finanční zpravodajství. Není to příliš odvážné tvrzení? Vycházím z našeho průzkumu, jehož výsledky nám říkají, že v Česku neexistuje ucelené, nezávislé finanční zpravodajství. To nás ostatně přivedlo na myšlenku vydávat dvě verze jednoho časopisu. Verzi Make Money Light a Make Money. A k tomu ještě rozjet web www.quote.cz. Můžeš to rozvést? Cesta k investování není jednoduchá a vyžaduje čas. Proto jsme Make Money Light zaměřili na ty čtenáře, kteří kupříkladu ještě nikdy nepřemýšleli o tom, že by se začali nějak více aktivně starat o své peníze, že by třeba nějakou formou investovali, ale stejně se této úvaze nevyhnou. Tak jako tak se dostanou do situace, kdy se začnou vážně zamýšlet nad tím, jak nejlépe se svými penězi naložit. Do čeho je vloží, jak je ochrání, jak by je nejlépe zmnožili. A pro všechny tyhle lidi je Make Money Light, který svět financí a kapi-


64 lidé z firem

tálových trhů představuje srozumitelnou a relativně jednoduchou formou. Nezdržuje příliš s grafy a tak podobně. Na druhé straně časopis Make Money jde více do hloubky. Je určen lidem, kteří již pochopili, že nikdo jiný než oni sami se o jejich peníze lépe nepostará. A tak se pídí po dalších informacích, názorech na finance a investování vůbec. Ale stále jsou to lidé, kteří ještě nemusejí aktivně investovat. Ale jakmile se pro to rozhodnou, mají k dispozici server www.quote.cz, kde najdou tvrdá a aktuální data ze všech kapitálových trhů. Zůstaňme ještě chvíli u médií. Již několik let u nás vydáváš také ruskojazyčné noviny Dengi. Jak ty si vedou a jak vlastně vznikly? No to je vůbec zajímavý příběh. Dengi mě přímo přivedly k mediálnímu byznysu jako takovému. Když jsem přišel do České republiky, živil jsem se jako finanční poradce. Většina mých klientů přitom byli Rusové, kteří tu žijí. Ale problém byl v tom, že jsem neměl žádný nástroj, jak bych je oslovil, jak bych jim nabídl své služby. Tak jsem dal dohromady Dengi. Něco podobného jsem už kdysi, i když ne tak přímo, dělal v Rusku. Spolupracoval jsem s tamějšími novinami a zároveň jsem si dělal reklamu. Jenže když v Česku Dengi vyšly, tak o ně byl takřka okamžitě obrovský zájem ze strany inzerentů, kteří chtěli oslovit stejnou skupinu lidí jako já. Opravdu jsem tím byl až zaskočen. Avšak tak to bylo a dnes 99 procent inzerce v Dengách přichází od českých společností, které chtějí oslovit ruské zákazníky.

Zkušenost s investováním Jak dlouho se pohybuješ ve finan-čním byznysu? Od roku 2000. Ve finanční i brokerské sféře. Dělal jsem sales manažera, ředitele společnosti, vlastnil jsem společnosti a podílel jsem se i na nastavování futures obchodů na petrohradské burze. Avšak při tom všem jsem vždy přednášel o kapitálových trzích a školil investory. To je podle mého základ, protože teprve v praxi vidíš, jak se v tomto ohledu lidem nenabízí poctivé pomoci. Pro jaké firmy jsi pracoval? Pracoval jsem pro ruské, české

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

i britské společnosti. Obchodoval jsem s penězi zákazníků a dodneška obchoduji s vlastními penězi. V současnosti investuju hlavně do akcií. Proč jen akcie? Protože je to klasika. Podíváš-li se na důchodovou reformu, na nabídku všech možných bank a fondů nebo investičního pojištění, všude jsou základem akcie. Také, pravda, dluhopisy, ale ty nejsou moc zajímavé. Akcie jsou starou dobrou školou, která vzdoruje trendu všemožných derivátů, kdy obchoduješ něco, co ti vlastně ani nepatří. Z toho důvodu třeba už neobchoduji na Forexu, protože je to jedno velké riziko spojené s pákou.

Finanční svět je hlavně o angličtině Vraťme se k Financial Media Group. Make Money, Make Money Light a www.quote.cz jsou jedinými projekty společnosti? Ne, další součástí celého našeho projektu budou on-line školení, v jejichž rámci budeme připravovat vlastní kurzy zaměřené na investování a obchodování. V tuto chvíli vyvíjíme technologická řešení, která bychom v budoucnu navíc rádi nabídli i ostatním. A to jak fyzickým osobám, jako jsou různí lektoři, profesoři a vůbec experti, tak firmám. Myslím, že to bude hodně zajímavé. Lidé se potřebují vzdělávat, ale nikdo nechce nikam chodit. Moderní technologie přitom toto alespoň zčásti řeší. Člověk může být doma a sledovat video na internetu, prostřednictvím chatu se zapojit do dění. I když samozřejmě osobní kontakt nic nenahradí. To zní zajímavě. Ale zase taková novinka to není… Novinka to není, ale analýzy od renomovaných společností říkají, že byznys takzvaného e-learningu v následujících letech poroste o 20 až 30 procent ročně. A e-learningem to končí? Někdy mám pocit, že nevíš, kdy se zastavit. Člověk nesmí zůstat stát na místě, to je moje krédo. Takže chystáme i internetový obchod, kde si lidé se zájmem o finance a investování budou moci najít odbornou literaturu, speciální počítačové programy, investiční kurzy, ale i semináře zaměřené na

byznys jako takový. Také nastavujeme spolupráci s tuzemskými, ale hlavně mezinárodními společnostmi, které nabízejí finanční a brokerské služby, správu portfolia a tak podobně. Ale to je prozatím teprve na začátku. Chceš všechny tyto aktivity držet pouze v hranicích České republiky, nebo je naopak chceš rozšířit i mimo ně? Bavíme-li se o informacích o finan-čních trzích, tak ty jsou v drtivé většině hlavně v angličtině. A bohužel lidé ve střední a východní Evropě prozatím angličtinu neovládají natolik, aby je dokázali v klidu a v pohodě zpracovat. To se týká Česka, Polska, Chorvatska, Maďarska, Slovenska, Slovinska, ale samozřejmě i Ruska. To znamená, že lidé potřebují informace z kapitálových trhů v jejich rodném jazyce. Proto naše aktivity nechceme omezovat pouze na Českou republiku, byť z ní náš byznys startujeme. Chceš tedy Financial Media Group budovat jako mezinárodní společnost? Ano. Světová média zaměřená na kapitálové trhy se nijak blíže nesoustředí na země, o kterých jsem se zmínil. A problém je v tom, že média, která jsou ve zmíněných zemích jedničkami na trhu, zdá se mi, nemají zájem na tom, aby fungování kapitálových trhů lidem kvalitně vysvětlovala. Buď je to nezajímá, nebo na to nemají peníze. Těch důvodů bude asi více. Výsledkem však je, že vzdělávání o finančních trzích zůstává v rukou samotných finančních společností, ale pro ně je to hlavně marketing. To znamená, že poskytují jen ty informace, které jim pomáhají získat nové klienty. A to jsou ne vždy celé informace.

Přijde nová krev Jak z pohledu člověka, který sám obchoduje, hodnotíš úroveň domácího investičního prostředí? Tak například nikde na světě snad nejsou nastaveny tak vysoko poplatky za brokerské služby jako v Česku. Těch problémů je však samozřejmě více. Před pěti lety jsem v Česku cítil velký zájem o obchodování na akciových trzích, ale pak přišla krize a ten zájem ochabl. A od té doby jako by vše stálo na mrtvém bodě. Můj názor na současnou situaci je takový, že ti lidé, kteří chtějí investovat, již investují. Jsou


lidé z firem 65

mám, je ten, že češtinu sice ovládám, ale ne tak, jak bych si představoval. Domluvím se, ale není to dokonalé. To vnímám jako problém, protože mi to brání v tom, některé věci vysvětlit a pracovat více v klidu. A jestli se ptáš na to, zda mám problém s tím, že jsem Rus, tak moje odpověď zní, že ne. Jistě, občas se setkávám s rusofobií, ale jestli s tím má někdo problém, tak je to jeho problém, nikoli můj. Peníze, které do byznysu v České republice vkládáš, jsou ruské peníze? Žiji v Česku s rodinou více než deset let. Jsou moje peníze ruské, nebo české? Jsou to moje peníze a peníze mého partnera. A jsou to peníze, které jsme poctivě vydělali v našich předchozích byznysech. Investujeme naše vlastní peníze do projektu, o němž si myslíme, že bude ziskový. Nehledej v tom žádnou vědu. Jaký máš názor na život v České republice? Líbí se mi v Česku, myslím, že je to skvělé místo pro rodinný život, nikoli však skvělé místo pro placení daní. Oproti ostatním zemím se mi zdají totiž až příliš vysoké. Oleg Chalkin

v tom. A pak je v České republice stále mnoho lidí, kteří by třeba investovali, kdyby o tom však měli dostatek nezkreslených informací. Proč je nedostávají? Na to se těžko odpovídá. Ale třeba vidím, že mnoho tuzemských brokerských společností, hlavně těch, které nabízejí investice do českých akcií, nemá moc zájem zvyšovat finanční gramotnost obyvatelstva. To dost dobře nechápu, protože je to proti jejich vlastnímu zájmu. Například v USA investuje do akcií přibližně 25 procent aktivního obyvatelstva, ve vyspělých evropských zemích je to 15 procent. V České republice jsou to však stále přibližně jen čtyři procenta. Faktem ovšem také je, že v Rusku to jsou jen dvě procenta. Co z toho plyne? Plyne z toho, že nejen tuzemský trh má obrovský potenciál růstu. Myslíš si, že toto domácí finanční a brokerské firmy nevědí?

Nevím, ale dělá to na mě ten dojem, že tuzemské společnosti se nějakým způsobem zastavily. Možná že mají za to, že ten trh je už tak jako tak jejich a není potřeba cokoli dělat, aby se dále rozvíjel. Avšak v tom případě jsou na nejlepší cestě k tomu, aby o ten trh přišly. Do Česka přicházejí a přicházet i nadále budou nové společností, které jsou a budou velmi dravé. Budou mít zájem trh rozvíjet, vzít si z něj, co to jen půjde. Zastávám názor, že jestli domácí zavedené firmy nezmění přístup, nestanou se více progresivní, do roka či do dvou let skončí. Převálcuje je nová krev.

S rusofobií se setkávám zřídka To je docela smělý názor, zvlášť od člověka, který do České republiky přichází z Ruska. Nemáš s tím někdy problém? Neřekl bych. Jediný problém, který

Na začátku jsi uvedl, že jsi přesvědčen o tom, že za rok či za dva bude po krizi. Proč si to myslíš? To je život. Krize jsou úplně normální součástí běžného života. Přicházejí obvykle každé čtyři roky. A to je normální, protože krize ukáže na to, co nefunguje, co je špatně, a nakonec to změní. Tak to chodí. Starý byznys uvolní prostor novému byznysu. To vždy bylo a vždy bude. A nikdo na tom nic nemění. Bude se to opakovat. Olegu, prosím, ať nezůstaneme nic dlužni čtenářům, máš nějaký tip na podařenou investici? Nebudu se vyjadřovat ke koruně, s níž jsem udělal snad nejhorší obchod svého života, ale řeknu něco k akciím. Celý letošek je v jejich případě v růstovém trendu, což znamená, že akciový trh již prorazil důležité rezistence. A to mě vede k názoru, že přijde nějaká korekce. Možná už v létě, možná až na podzim, nebo v zimě, ale přijde, což bude zcela jistě dobrá příležitost pro dlouhodobý nákup. Minimálně na dva až čtyři roky. A do čeho bys doporučil investovat? Ať si lidé koupí to, co se jim líbí. Ať si koupí to, čemu věří. Cokoli.


Co si myslíte o vstupu ČR do eurozóny? Jak se zajišťujete proti měnovému riziku? Napište svůj názor na přijetí či nepřijetí eura, napište nám svůj recept na zajištění proti měnovému riziku. Napište nám na www.quote.cz nebo na www.facebook.com/quotecz. Nejlepší příspěvek oceníme ročním předplatným časopisu Make Money.

Kurz koruny vůči dolaru se pohyboval od 14,51 koruny za dolar (14. července 2008) po 22,47 koruny za dolar (16. února 2009). Dolar tehdy posílil vůči koruně o 54,9 %.

Být ostrovem národní měny uprostřed eurozóny není nic výhodného.

Kurz koruny vůči euru se pohyboval od 22,86 koruny za euro (14. července 2008) po 28,79 koruny za euro (16. února 2009). Euro vůči koruně posílilo o 25,9 %.

Quote.cz

Odpovědět, co je výhodnější, jestli koruna, anebo euro, není jednoduché. Rychlý vstup ČR do eurozóny nemá za aktuální situace logiku. Vůči švýcarskému franku se kurz koruny pohyboval od 14,12 koruny za frank (14. července 2008) po 22,07 koruny za frank (1. srpna 2011). Frank vůči koruně posílil o 56,3 %.

ČR by měla hospodařit tak, aby mohla do eurozóny kdykoliv přistoupit a její vstup byl pro eurozónu žádoucí.


Vyťukejte adresu www.quote.cz

Top Losers představuje vždy aktuální pětici nejztrátovějších titulů na americkém trhu.

Graf relativní účinnosti zobrazuje v procentním vyjádření vývoj hodnot konkrétních investic v určitém časovém období.

Ekonomický kalendář s předstihem upozorňuje na události ovlivňující dění na kapitálových trzích.

Kalkulátor měn ukazuje, kolik cizí měny dostane za jednu korunu, ale i údaje, kolik korun ho bude stát jednotka cizí měny.

Top Gainers představuje vždy aktuální pětici nejziskovějších titulů na americkém akciovém trhu.

Finanční server Quote.cz zprostředkovává investorům hlavní události z kapitálových trhů v podobě článků, rozborů a grafických výstupů. Quote.cz nabízí ekonomické analýzy, technické analýzy, investiční mapy, graf relativní účinnosti investic nebo ekonomický kalendář.

Analýzy a předpovědi předních tuzemských, ale i zahraničních odborníků popisují kondici a výhled různých investičních aktiv.

Market data přinášejí tabulkové, grafické a „mapové“ přehledy o událostech, cenách a vývoji hodnot jednotlivých segmentů kapitálového trhu.

Leading Stocks zobrazují aktuálně nejvíce obchodované akcie s jejich minimálními i maximálními cenami, včetně jejich nominálních i procentních změn. Součástí je i graf technické analýzy.

Investiční mapy zobrazují minimální, maximální a aktuální hodnoty vybraných investičních aktiv. Ukazují však i směr pohybu ceny a zhodnocení investice. Data jsou zobrazována pomocí odstínů třech barev, které označují ziskový, ztrátový nebo takzvaně „nulový“ vývoj ceny.

Quote.cz KALKULÁTOR MĚN – RYCHLÝ POMOCNÍK S CIZÍMI MĚNAMI Zjistit pohodlně a rychle, kolik je potřeba něco zaplatit v cizí měně, umožňuje na finančním serveru Quote.cz aplikace „Převodník měn". Převodník funguje obousměrně, to znamená, že čtenář získá nejen informaci o tom, kolik cizí měny dostane za jednu korunu, ale i údaje, kolik korun ho bude stát jednotka cizí měny. Není tudíž potřeba nikam překlikávat a komplikovaně zjišťovat jinde na webových stránkách potřebné údaje. Devizové kurzy jsou přepočítávány podle denního kurzovního lístku České národní banky. Quote.cz nabízí čtenářům devizové kurzy nejen hlavních světových měn, jako jsou euro a americký dolar, ale i směnné kurzy vybraných středoevropských a východoevropských zemí. Uživatel tak má bez dlouhého a komplikovaného hledání ihned k dispozici přehled, kolik ho bude stát třeba dovolená nebo investice do vybraného titulu, či nějaká zahraniční platba. Pavel Daniel, šéfredaktor Quote.cz


VÝVOJ CEN NA SVĚTOVÝCH TRZÍCH V KVĚTNU 2013

Soybean Meal / Sojová mouka

12,6

Soybeans / Sojové boby

10,9

Palladium / Palladium – drahý kov

8,1

Orange Juice / Pomerančová šťáva

6,8

Lean Hogs / Vepřové maso

6,1

Russell 2000 / Russel 2000 Index

3,7

Feeder Cattle / Telata

3,4

Nasdaq 100 / Nasdaq 100 Index

1,9

DJIA / DJIA (Dow Jones Industrial Average)

1,9

S&P 500 / S&P 500 (Standard & Poor's 500)

4,41

Telefónica ČR

2,12

TMR

1,83

0,3 0,0 -0,5

EUR / Euro

6,06

Erste Group / ČS

0,7

Live Cattle / Hovězí maso

13,16

Pegas Nonwovens

1,1

Copper / Měď

-1,05

Fortuna

1,2

Corn / Kukuřice

Pork Bellies / Vepřové půlky

PX Index

1,7

USD / Americký dolar

Rough Rice / Hrubozrnná rýže

VÝVOJ KURZŮ AKCIÍ NA PRAŽSKÉ BURZE CENNÝCH PAPÍRŮ V květnu 2013

-0,8

Unipetrol

0,29

Komerční banka

0,29

Philip Morris

-1,52

Wheat / Pšenice

-1,1

AAA Auto

-2,86

Soybean Oil / Sojový olej

-1,2

ČEZ

-2,96

Natural Gas / Zemní plyn

-1,4

Orco

JPY / Japonský jen

-1,4

VIG

GBP / Britská libra

-2,3

Platinum / Platina

-2,5

CAD / Kanadský dolar

-2,6

10 Year Bond / 10leté americké vládní dluhopisy

-12,17 -37,36

NWR

-2,2

Oats / Oves

-5,12

CETV

-2,0

CHF / Švýcarský frank

-4,11

CZK/EUR

-0,26

CZK/USD

1,07 0%

-2,8

Heating Oil / Topný olej

20 %

30 %

Zdroj: BCPP, k 3. 6. 2013

-3,0

Crude Oil / Ropa

10 %

-3,4

Gold / Zlato

-4,8

30 Year Bond / 30leté americké vládní dluhopisy

-5,0

Sugar / Cukr

-5,1

NZD / Novozélandský dolar

-6,2

AUD / Australský dolar

-6,2

Nikkei 225 / Nikkei 225 Index

-6,5

Cotton / Bavlna

-6,7

Silver / Stříbro

-6,9

Cocoa / Kakao

-8,3

Coffee / Káva

-10,3

Lumber / Stavební dříví

-11,3

0%

2%

4%

6%

8%

10 %

12 %

40 %


NIC NEROSTE DO NEBE. INVESTUJTE S ROZUMEM.

MagazĂ­n Make Money ukazuje cesty k efektivnĂ­ pĂŠÄ?i o osobnĂ­ finance.

PĹ˜EDPLAŤTE SI MAKE MONEY A ZDARMA VĂ M POĹ LEME I VĹ ECHNA PĹ˜EDCHOZĂ? ÄŒĂ?SLA! Leden 2013 Ăž

Duben 2013 Ăž

%ÄœH]HQ 2013 Ăž

.YÄŒWHQ Ăž

„Spekulace se stĂĄvĂĄ smrtelnĂĄ v tom okamĹžiku, kdy ji zaÄ?nete brĂĄt smrtelnÄ› vĂĄĹžnÄ›.“

„Nevěřte tomu, Ĺže se o vĂĄs na starĂĄ kolena postarĂĄ stĂĄt nebo nÄ›jakĂĄ penzijnĂ­ spoleÄ?nost. Sami musĂ­te usilovat o co nejvÄ›tĹĄĂ­ finanÄ?nĂ­ sobÄ›staÄ?nost.â€?

„HouĹĄtina Ä?eskĂ˝ch akciĂ­ nenĂ­ tak hustĂĄ, aby se v nĂ­ nÄ›kdo ztratil.â€?

150 KĂž

150 KĂž 6,90 â‚Ź

150 KĂž 6,90 â‚Ź

150 KĂž Âź

VeťkerÊ informace na webových strånkåch www.FMG.as.


Nejrychlejší cestu bludištěm financí vám ukáže

Make Money 06  
Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you