Page 1


Joris

Jan Faukner


© Jan Faukner ISBN 978-80-905124-2-9


nával jsem jednoho muže. Jmenoval se Joris. Byl to rybář a žil na planetě Wurd. Planeta Wurd byla zcela izolovaná od okolního vesmíru. Místo ideální pro život, vše v naprosté harmonii s přírodou. Joris zde žil sám na ostnu obrovského plovoucího monstra. Ve svém skromném obydlí měl vše, co k životu potřeboval.


aždý den vyplouval v bárce na moře. Živil se rybolovem. Nahazoval háček, splávek, vlasec. Lovil ryby. Byl sám, moc sám, jeho dny byly jeden jako druhý. Jedinou společností a jedinými přáteli v té houpající se modři mu byli poletující ptáci.


ednoho dne uzřel anděla. Vznášel se nad horizontem, poklidně mával křídly a díval se na Jorise. Stejně tak, jako se z ničeho nic objevil, pak také z ničeho nic zmizel.


oris se smutně vrátil domů. Cítil takové divné sevření srdce. Nemohl spát. Ještě v noci se znovu vydal s lodí na projížďku. Zastavil u pohyblivé hlavy monstra a vylezl až na její nejvyšší místo. A přemýšlel. „Kdo byl ten anděl? Proč přiletěl právě za mnou?“ Tázal se sám sebe. „Proč?“ Rozhodl se, že následující den vypluje a svého anděla najde.


lul dlouho. Plul dlouze. Plul. Společníky na cestě mu byli ptáci, které měl tak rád. Minul mnoho ostrovů. Byly pusté, zalesněné, divoké, obydlené i opuštěné, krásné, nebezpečné, malé i monstrózní, gigantické i nepatrné, civilizací nedotčené, či zcela přetvořené.


oris plul stále dál a v jeho samotě na něj zaútočily skryje. Obrovští mořští ptáci. S pařáty dlouhými jak dýky a s ostrými zobáky. Joris s nimi bojoval. Když na něj nalétávali, bránil se pěstmi a kopanci. A ubránil se. Ale to nebylo vše.


ejednou bojoval s přírodními živly. Blesky a vichr rozbouřily moře natolik, že vlnobití nezmítalo jen Jorisovou loďkou, ale i Jorisem. Naštěstí pro něj přežil a mohl plout dál vstříc svému andělu.


íjel zrovna několik ostrůvků, když v tom uviděl na jednom z nich město, kde stála obří socha anděla. Okamžitě k městu zamířil v domnění, že by svého anděla mohl nalézt právě zde.


ěsto bylo velké, temné a gotické. Všude kolem se tyčily obrovské mrakodrapy. A právě když Joris procházel tím městem, zavítal i ke mně. Vyprávěl mi svůj příběh o andělovi. A já, který jsem často sedával u okna s výhledem na obří sochu anděla, jsem mu poručil: „Běž a vylez do horního patra našeho nejvyššího mrakodrapu a podívej se andělovi přímo do očí.“ S pozdravem se odporoučel a šel.


řed mrakodrapem, vedle kterého stála socha anděla, padnul. Její výše ho ohromila. „Kdo mohl postavit tak velikou sochu? Co najdu na tomto svatém místě?“ Vylezl do nejvyššího patra mrakodrapu.Vešel do místnosti. Podle postele v rohu by se dalo soudit, že to byla ložnice. Nejvíce však Jorise v  místnosti zaujala jiná věc. Byl to u okna stojící dalekohled. Přistoupil k němu a přiložil zřítelnici.


o však neviděl!? Svůj vlastní domov na ostnu gigantického monstra, svou vlastní loď, na které byl dokonce on sám. Jak je to možné? Ocitnul se snad v ložnici anděla, který ho po celou dobu sledoval?! „Proč?! Kdo jsem já?! Co jsem zač?!“ ptal se sám sebe Joris. Byl však stále ještě Jorisem? Z lopatek mu počala vyrážet křídla. Pak je rozepjal, prorazil v ložnici okenní tabulky a třepotavým letem vyrazil k místu, kde dříve lovíval ryby. Kde žil svůj každodenní život. Musel se přesvědčit, zda tam pořád žije. Zjistit, kým skutečně je. Najít sám sebe. Zjevit se sám sobě, aby se kruh mohl uzavřít.


TakovĂŠho Jorise jsem znal.


Joris se zrodil na podzim roku 2010, když si fotograf Jan Faukner vyvrknul kotník. Tři měsíce nemohl chodit a fotit, a tak kreslil. Vzpomněl si na planetu Wurd, kterou vymyslel v dětství, a začal kreslit krajiny, které na této planetě leží. Inspirovaly ho sny i otcův experimentální jazz. Pro jeho kapelu vytvořil animované klipy, které se na planetě odehrávají. Ale to mu nestačilo, chtěl tento svět ukázat zevnitř. Průvodcem se mu stal rybář Joris, který žije sám na ostnu mořského monstra. Jednoho dne se vydá za tajemným andělem a cestou poznává další ostrovy, města a civilizace na planetě Wurd. Je to svět daleký, bezstarostný a svobodný. Harmonický, snový, neagresivní a nebarevný. O rybáři Jorisovi pak Jan Faukner spolu s Renátou Köhlerovou připravil také loutkové představení s projekcemi kreseb. Divadlo poprvé uvedli na festiválku Štkaní v Mikulově, v létě roku 2011. Text příběhu doplnil a při představení vyprávěl mladý moravský básník Jan Jokl. Později ho v roli vypravěče vystřídal autorův kamarád Shumran Hafoudh. Jan Faukner je fotograf na volné noze. Narodil se v roce 1983 v Praze, vystudoval Katedru fotografie na FAMU. Publikuje v časopisech. Vystavuje v Česku i v zahraničí.


Joris Jan Faukner Planetu Wurd nakreslil a příběh o rybáři Jorisovi napsal © Jan Faukner. Texty redakčně upravily Kristýna Gavriněvová a Markéta Jirková. Obálku s mořským monstrem navrhly a knihu graficky zpracovaly Eliška Kosová a Anežka Martínková. Jako svou třetí publikaci vydalo v roce 2012 © Nakladatelství Eliška Kosová, MAKE*detail, www.makedetail.cz. Vyrobila tiskárna Calamarus, s. r. o., www.calamarus.cz. ISBN 978-80-905124-2-9


Joris (Jan Faukner)  

Joris se zrodil, když si fotograf Jan Faukner vyvrknul kotník. Tři měsíce nemohl chodit a fotit, a tak kreslil. Vzpomněl si na planetu Wurd,...