Page 1

PAMÁTKOVÁ PÉČE II JAN ZRZAVÝ | FA ČVUT | 2011/2012


Ortofotomapa, 50. léta

Stabilní katastr, 1840

úvod / geografie

Stručná historie Historie města Roudnice nad Labem je velmi bohatá, jsou doloženy prehistorické stopy osídlení u brodu přes řeku Labe. Jedná se o jedno z nejstarších českých měst, původní název Rúdník či Rúdnica odvozen od vyvěrajícího rudného pramene. První písemné zprávy o Roudnici nad Labem pocházejí z poměrně pozdní doby, z let 1167 a 1176, městská práva získalo již ve 12. století. Na přelomu 12. a 13. století zde byl vystavěn kamenný románský hrad, který byl druhou světskou stavbou v Čechách.

status:

město

kraj :

Ústecký

okres:

Litoměřice

hist. země:

Čechy

katastrální výměra:

16,67 km²

počet obyvatel:

13 607 (28. 9. 2008)

zeměpisná šířka:

50° 25’ 25”

Ortofotomapa, stav k roku 2010 14° 15’ 14”

zeměpisná délka:

Ve 13. a 14. století výstavba pokračovala, biskup Jan IV. z Dražic (kolem 1280-1343) vybudoval v roce 1333 třetí nejstarší kamenný most v Čechách a první přes Labe. S největší pravděpodobností zde byl na kněze vysvěcen Mistr Jan Hus. Na hradě pobýval i císař Karel IV., na jeho příkaz zde byl internován tribun Cola di Rienzo. Koncem 14. století bylo vystavěno Nové Město roudnické (dnes nám. Jana z Dražic a Husovo nám.) a spolu se starým městem obehnáno hradbami. V 15. století město několikrát dobyli a vyplenili husité (1421 Jan Žižka, 1425 Jan Roháč z Dubé, 1428 Václav Carda z Petrovic). Po husitských válkách město i hrad několikrát mění majitele (1431 Jan Smiřický, 1453 Zdeněk Konopišťský ze Šternberka, od roku 1467 královské město. V roce 1577 město získává Vilém z Rožmberka, ten započal s přestavbou a rozšířením roudnického hradu, o rozkvět města se přičinil i Jakub Krčín, který zde za jeho vlády působil. Po Vilémově smrti získává celý jeho majetek jeho poslední manželka Polyxena z Pernštejna, ta se v roce 1603 provdává za Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz. Ten pokračoval v rozšiřování a zvelebování roudnického panství. Projekt na barokní přestavbu hradu vypracovali nejpřednější stavitelé a architekti své doby Pietro de Colombo, Francesco Caratti, Carlo Orsolini a Carlo Lurago. Za třicetileté války bylo město v roce 1634 a 1639 vypáleno a


přestavbou a rozšířením roudnického hradu, o rozkvět města se přičinil i Jakub Krčín, který zde za jeho vlády působil. Po Vilémově smrti získává celý jeho majetek jeho poslední manželka Polyxena z Pernštejna, ta se v roce 1603 provdává za Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz. Ten pokračoval v rozšiřování a zvelebování roudnického panství. Projekt na barokní přestavbu hradu vypracovali nejpřednější stavitelé a architekti své doby Pietro de Colombo, Francesco Caratti, Carlo Orsolini a Carlo Lurago. Za třicetileté války bylo město v roce 1634 a 1639 vypáleno a pobořeno švédskými vojsky. Stavbu zámku dokončil v roce 1684, za vlády Václava Eusebia z Lobkowicz, stavitel Antonio della Porta. Václav Eusebius taktéž ustanovil Roudnici jako hlavní a nedělitelný rodový majetek (tzv. fideikomis), což platilo až do roku 1945. V 19. století se stala Roudnice průmyslovým a hospodářským centerm Podřipska, k čemuž přispělo několik velkých strojírenských továren a železnice. V roce 1910 byl na místě původního, zbořeného, gotického mostu postaven nový železný most přes řeku Labe. Roku 1936 se Roudnice dostala několikráte do centra zájmu novinářů, díky Svatoslavu Štěpánkovi, což byl několikanásobný vrah, žijící v Roudnici. V roce 1945 byl roudnický zámek zestátněn, jeho cenný depozitář (především knihovna a Lobkowiczká obrazárna) byl zničen nebo umístěn do jiných zámků či muzeí v ČR. Od roku 1957 na zámku sídlila Vojenská hudební škola Víta, činnost ukončila teprve před pár lety. Zámek je zatím nepřístupný. V bývalé zámecké jízdárně je zřízena Galerie moderního umění 19. a 20. století, k nejcennějším vystavovaným autorům patří Antonín Slavíček. Ve městě je také možno navštívit Podřipské muzeum nebo věž Hláska. V současné době se město dynamicky rozvíjí a má velmi dobrou občanskou vybavenost. Nachází se zde pošta, nemocnice s poliklinikou, několik supermarketů, školy (roudnické gymnázium a Střední zemědělská technická škola), lékárny, městská knihovna, kino, kulturní dům, zrekonstruovaný plavecký bazén, zimní stadion, fotbalová hřiště, atd. Při jihozápadním okraji města se nachází letiště Roudnice, na němž se každé dva roky pravidelně koná oblíbená letecká přehlídka Memorial Air Show.

Stav před rekonstrukcí parku

Obnovení části bývalých zámeckých zahrad a jejich znovuotevření veřejnosti Jako téma semestrální práce jsem vybral téma mně blízké - téma z města v kterém žiji a které tedy dobře znám. Velkým potenciálem města Roudnice, centra Podřipské oblasti Polabí, je bezpochyby zámecký komplex. Tento areál zasahuje do samotného centra města, nese silný náboj historie, událostí nadregionálního významu. Bohužel do současné doby stále město není schopné připravit srozumitelnou koncepci, jak s tímto areálem nakládat. Celou situaci komplikují navíc již tradičně majetkoprávní vztahy. Areál je ve vlastnictví několika majitelů. Převážná část patří nelahozevské větvi Lobkowiczů. Zámecký komplex sestává vcelku z několika částí a to samotné budovy zámku, kapucínského kláštera s kostelem sv. Václava, barokního pivovaru, který je díky havarijnímu stavu způsobenému obstrukcemi vedení města otázkou nejožehavější , zámecké jízárny - nyní galerie moderního umění a konečně několika částí zámeckých zahrad. Já jsem se rozhodl najít a popsat část, která byla po léta veřejnosti přístupná, ale postupně chátrala. V roce 2009 se jí město rozhodlo “oprášit“ vyčistit od náletových dřevin a za náležitých oslav znovu uvést do provozu. Bylo krátce před volbami do zastupitelstva a tak nebylo mnoho času. Výsledek úprav je poněkud rozpačitý. Předkládám tedy spíše koláž obrázků z a zpráv které onen architektonický zásah dokumentují. Publikované materiály byly získány z MÚ Roudnice nad Labem - archiv stavebního úřadu, útvaru regionálního rozvoje, dále pak grafické materiály a komentář od zpracovatelů návrhu, krjinářského ateliéru Terra Florida nakonec vlastní dalekosáhlé soukromé archivy.

Stabilní katastr, 1840


zákres původní lineární koncepce, bez data


Jeden z nerealizivaných návrhů konec 19, stol


Profil ateliéru Terra Florida, zpracovateli zadání byly architektky Šimková a Veselá


Na celou oblast byl nejprve vypracovĂĄn dendrologickĂ˝ posudek


Na základě podkladů, požadavků a hlavně vlastní invence ateliér vytvořil dva návrhy, včetně cenové bilance, mezi kterými město mělo možnost volit. Bylo dokonce uspořádáno veřejné referendum. Zvítězila však posléze výrazně přepracovaná jednodušší verze. Hlavně kvůli rozpočtovým škrtům.

VARIANTA A

- jedná se o verzi spíše klasickou až konzervativní...

(skica)

posezení s pergolou -využití stávajících základů a rekonstrukce zídek

stávající dub

bludiště

možnost umístění malých herních prvků nevyžadující ch oplocení, např. pružinová houpadla

sekaný trávník soliterní strom

sekaný trávník kašna

mlatové cesty sekaný trávník

oplocení – pletivový plot a živý plot louka dosadba stromů

rekonstrukce zdi

rampa dosázení stromů s využitím stávajících dřevin

Gardenline s.r.o. březen 2009


VARIANTA B

- progresivní až “moderní” vize

(skica)

květnatá louka

odstranění stávajícího betonu nově navržené jehličnany

stávající dub okrasný sad

sekaný trávník mlatové cesty trvalkový záhon

stávající svah

sekaný trávník dřevěná paluba pod korunami stromů

rampa

sekaný trávník

herní prvek – lanová síť, pyramida sekaný trávník květnatá louka herní prvek – pružinová houpadla

lavičky

stromořadí

volně rostoucí živý plot

rampa

dřevěná paluba – stinné zákoutí

rampa

Gardenline s.r.o. březen 2009


Zde jsou autorské zprávy k jednotlivým studiím.

NÁVRH ÚPRAV ČÁSTI ZÁMECKÉHO PARKU V ROUDNICI NA LABEM VARIANTA A Tato varianta je řešena jako formální. Svým charakterem navazuje na tradici historických zahrad, vycházejících z principů kompozice os, průhledů a výhledů. Jsou sem zakomponovány tradiční prvky, jež mohou být provedeny i v moderním pojetí, jako je bludiště, okrasný sad a kašna. Hlavní osa parku prochází z jihu na sever k bývalému letnímu kinu. Na ose leží kašna a na konci osy je místo pro výhled, které může být zdůrazněno uměleckým prvkem. Středová část respektuje stávající vyvýšení nad terén a po obou stranách je spojena s parkem schodištěm a opěrnou zídkou. Je zdůrazněna trvalkovými záhony s posezením a dělí park na dvě zhruba stejné části. Západní polovina parku je řešena jako formální, je rozdělena na čtyři oddíly, z nich dva jsou travnaté, jeden je tvořen okrasným sadem a jeden bludištěm. Východní část parku respektuje stávající dřeviny, mezi nimiž procházejí cesty s lavičkami. Je sem navržena pergola s posezením (na místě bývalého Pionýrského domu). K pergole a do volných travnatých ploch jsou situovány herní prvky.

VARIANTA B Tato varianta je pojata jako moderní, protože zde není zřejmá historická návaznost. Park je rozdělen na dvě nestejně velké části. Hlavním dělícím prvkem je cesta vedoucí k obytné budově za parkem. Západní polovina parku je položena o něco níže než příjezdová komunikace k obytnému domu při respektování stávajícího svahu. S východní částí parku je spojena rampami. Západní část je řešena jako soustava diagonálních přímých cest s důrazem na výhled na zámek a kostel. Cesty jsou lemovány doprovodnými trvalkovými záhony a lavičkami. Je sem zakomponován okrasný sad. Kašna je v této variantě posunuta do jihozápadní části parku mimo osy. Východní polovina parku obsahuje cesty organických tvarů lemované lavičkami. Jsou sem navrženy herní prvky. Terén je srovnán do roviny s příjezdovou komunikací. Nosným prvkem jsou dřevěné paluby určené k odpočinku a relaxaci. Jsou umístěny pod koruny stromů a na vyhlídku nad letním kinem.

Studie počítá s maximálním využitím stávajícího stavu, respektuje terén a zachovává maximální možný počet stávajících dřevin. V obou variantách je nutné do rekonstrukce parku zahrnout opravu obvodových zdí, vstupních bran, rekonstrukci trávníkové plochy, cestiček, veřejného osvětlení a kašny. Počítá se s provedením cest v mlatovém povrchu. Gardenline s.r.o. 24.3.2009


... a zde je vítězná koncepce, která nejvíce odpovídá současnému reálnému stavu


Závěrem Zprvu jsem k celé realizaci přistupoval dost kriticky. Tento názor se vlastně výrazně nezměnil. Na základě získaných podkladů a vstupů autorů jsem však pochopil, že celý proces naprosto není jednoduchou záležitostí. Že je mnoho kompromisů po cestě k realizaci, které mohou výsledek dost zásadním způsobem ovlivnit. Rozpočet na projekt byl dost omezený a během práce se ještě vícekrát zmešil. Navíc samotný fakt, že se jedná jen o malý fragment původního rozsahu zámeckých zahrad je dost přitěžující okolností při posuzování, zda návrh samotný v kontextu zbytku obstojí. To vše je dáno problémy spíše majetkovými. V současné době není možné udělat víc, tedy buďme rádi, že se povedlo znovuotevřít aspoň tuto část. K samotnému návrhu mám jisté výhrady. Je pochopitelné, logické a tedy i sympatické, že se částečně očistily předešlé “vrstvy” zeleně. Parcela byla dost předurčena stávajícím způsobem úžívání, tedy jakési předpole, přístupová cesta k letnímu kinu. To jsou všechno vstupy na kterých je možné, dokonce bylo nutno (dík malému rozpočtu stavět). V celkévém návrhu však postrádám jasný a silný koncept, který by dokázal celý park jasně definovat. Domnívám se, že díky poloze relativně vzdálené ruchu města - náměstí, toto nové místo potřebuje jistým způsobem náboj. Nové vklady nejsou vůbec sofistikované, naoapak díky ukojení potřeb poptávky až vulgarní - nedobře provedené a špatně situované dětské hřiště. Co je naprosto fatální - výběr a provedení mobiliáře viz. fotodokumentace. Je až tristní, že se dopustí něco jako renovace železných pozinkovovaných nevzhledných vrat původem někdy z konce sedmdesátých let již tolikrát kritizovaných. Samotná příčná orientace hlavní cesty je sice logicky vzešlá z původního řešení, ale dle kontextů s místem a historií diskutabilní. V tom cítím určité politování, že tvůrci neměli potřeby zajistit si kvalitnější historické podklady (ani mnou předkládané). Vcelku tedy těžko soudit jen samotné projektanty. Vše je o komplexním přístupu. Někdy mám dojem že nejdůležitějším momentem bylo právě slavnostní otevření. Leč park funguje a slouží lidem a ti mají jednoznačně daleko lepší motivaci proč sem zavítat, než předtím. Navíc žádný stav není konečný, tedy jestli je něco pozitivní tak snad ještě to, že se místo nenávratně nezničilo, jak se mohlo stát...

Ortofotomapa současného stavu zámeckého parku.


Památková péče II  

Seminární práce z památkové péče II

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you