- Učitelé musí důsledně zachovávat při všech akcích s rodiči zásadu dobrovolnosti. Nikdy by neměli nikoho z rodičů k ničemu nutit či přemlouvat. Pokud rodič přijde s dítětem na sportovní odpoledne, ale stojí opodál a tváří se, že je nepřítomen, znamená to, že se cítí ohrožen a kryje se v pozici pozorovatele. Respektujte to! - Pro obě strany platí, že by neměly brát každou kritiku jako osobní útok. Kritik není automaticky nepřítel, i když se často projevuje agresivně. Je to nejčastěji proto, že má podvědomě strach. Rodič ze školy, učitel z komunikace s dospělými. Je třeba cíleně učit neagresivní vstřícné komunikaci. Tady nevystačíme s běžnou schopností komunikovat. Zvláště pro učitele platí, že některé náročnější situace je třeba nacvičit.
JAK NA TŘÍDNÍ SCHŮZKY - Při organizaci třídních schůzek by se měli učitelé vyvarovat největších chyb. Je nepřípustné komentovat prospěch jednotlivých žáků před ostatními rodiči. Stejně tak není dobrý nápad nechat kolovat klasifikační archy. Každý rodič má dostat informaci jen o prospěchu vlastního dítěte. - Totéž samozřejmě platí i o ostatních problémech týkajících se konkrétních dětí. Není možné před ostatními komentovat zdravotní potíže, chování, nebo dokonce rodinnou situaci žáků. („On je Petr teď takový nesoustředěný, ale to je asi vaší domácí situací, však víte sama“.) Takové věci lze rodiči sdělovat výhradně mezi čtyřma očima. - Škola by měla zvážit, jestli opravdu těžištěm třídních schůzek, tedy setkání, kde se rodič dozví něco o chování a prospěchu dítěte, má být přehled známek. Úkolem učitelů je mimo jiné vysvětlit rodičům, že škola nejsou jen známky. - Při rozhovoru s rodičem by měli učitel i rodič stát, nebo oba sedět. Mělo by jít o oboustranně rovnocenný rozhovor. Učitelé mívají velmi často návyk hovořit se svým okolím nevědomky z nadřazené pozice. Lze se to odnaučit tím, že si někdy pozvou supervizora z řad kolegů, může to být i kamarádka neučitelka, která pro ně jejich chování po skončení schůzek okomentuje. - Učitelé by si měli zvyknout prezentovat každého žáka jako jedinečnou individualitu. Jakékoli srovnávání vzbuzuje u rodičů negativní emoce, ať už učitel nějaké dítě kritizuje, nebo naopak dává za vzor. To neznamená, že učitel nemůže někoho veřejně pochválit. Ale bez dodatku, že ten a ten je vždy ochotný, na rozdíl od ostatních. - Místo poučování, autoritativních výroků a „domácích úkolů“ pro rodiče by se měli učitelé spíše snažit během třídní schůzky něco dozvědět. Během individuálních rozhovorů
101