Issuu on Google+

Marie Terezie Celým jménem (celým jménem Marie Terezie Valpurga Amálie Kristýna, přichází na svět 13. května roku 1717 ve Vídni jako nejstarší dcera císaře a krále Karla VI. a Alžběty Kristýny a zároveň jako dědička habsburské monarchie – Karel VI., její otec, je totiž posledním mužským příslušníkem dynastie. označována někdy jako Matka dvou císařů byla arcivévodkyně rakouská, královna uherská (1741–1780) a česká (1743–1780). Byla jedinou vládnoucí ženou na českém trůně. . Dětství Od mládí ji vychovávali jezuité, kteří ji učili hlavně náboženství. Kromě náboženství se učila dějinám, latině, francouzštině a němčině. Dále pak ještě například kreslení, tanci a hudbě. V sedmi letech tančila společně se sestrou Marií Annou v opeře Euristeo, jejímž autorem byl Zenón. Později, ve 13 letech, v den otcových jmenin (tj. 4. listopadu 1730), poprvé zpívala před publikem v kankánu Germania il di che spende Sagro all. Hned za dva roky si užila i svou první hereckou premiéru v komedii Il cicisbeo consolato. V roce 1728 se její vychovatelkou stala hraběnka Charlota Fuchsová, se kterou zůstala až do její smrti v roce 1754. Charlotu si velmi oblíbila, říkávala jí „mami“ a po smrti ji jako jedinou nechala pochovat do rodinné Císařské hrobky Rodina Marie Terezie byla také manželkou Františka I. Štěpána Lotrinského, který byl 13. září 1745 zvolen římským císařem. Proto byla (paní) císařovou, i když je za císařovnu sice označována, ale jako žena nemohla být císařovnou zvolena. Ani se nenechala císařovnou korunovat, když byl její manželza císaře zvolen Marie Terezie porodila 16 dětí. Bohužel, 7. června 1740 umírá nejstarší dcera Nástup Po smrti svého otce dne 20. října 1740 se Marie Terezie stala panovnicí nad habsburskými zeměmi, rakouskou arcivévodkyní, vévodkyní lotrinskou a vévodkyní toskánskou. Ostatní tituly (včetně královny české a markraběnky moravské) si musela postupem času nechat nejprve potvrdit, takových titulů bylo celkem 20 včetně císařovny-manželky, který také neskýtal mnoho panovnických jistot. Problémy na začátku své vlády měla nejen s okolními zeměmi, na něž si činila nárok, ale i uvnitř Rakouska, kde v některých oblastech nepovažovali za dobré, aby jim vládla žena, avšak během následujícího měsíce se situace v Rakousku uklidnila a Marie Terezie, která v té době byla v pátém měsíci těhotenství, se tak mohla věnovat dalším záležitostem. Dalším naléhavým problémem byl fakt, že Karel VI. nezasvětil svou dceru do „věcí státních“ a ona tak musela převzít celou vládu po svém otci, aniž by měla znalosti místních poměrů. 1


Války o rakouské dědictví - (16. 12. 1740 – 18. 10. 1748) Války o rakouské dědictví je označení pro války svedené o nástupnictví na trůnu Habsburské monarchie mezi Marií Terezií a jejími sousedy – Pruskem, Bavorskem a Francií v letech 1740 až 1748. Důvodem války bylo odmítnutí nástupnictví Marie Terezie a Pragmatické sankce a územní nároky pruského krále Fridricha II ve Slezsku. Boje o Slezsko bývají nazývány jako slezské války. Během války došlo k dvoustranným konfliktům, které bývají pojímány jako samostatné války – jednalo se o koloniální války Španělska sVelkou Británií (válka o Jenkinsonovo ucho), Velké Británie s Francií a dále o švédsko–ruskou válku. Do kontextu těchto bojů bývá řazeno i jakobitské povstání ve Skotsku.

PRVNÍ SLEZSKÁ VÁLKA Jen pár dní od nástupu MT na trůn žádá Prusko v čele s Fridrichem II. Od Rakouska celé Slezsko výměnou za dva milióny zlatých, za záruku rakouských držav v Říši a za zasazení se o zvolení jejího manžela císařem 16. prosince 1740obsazují pruská vojska postupně celé Slezsko. Armáda Friedricha II. byla tehdy nejmoderněji vybavenou a vedenou armádou Evropy, naopak rakouské oddíly byly oslabeny nedávno skončenými válkami s Osmany a jejich organizace nebyla valná. Habsburské jednotky rychle ustoupily do Čech a na Moravu a pruské vítězství bylo završeno 10. dubna 1741 v bitvě u Molvic. V únoru roku 1741 byla uzavřena PROTIPRUSKÁ KOALICE v Drážďanech. A to kvůli hrozbě narušení mocenské rovnováhy v Evropě způsobené rozpadem podunajského soustátí. Friedrich II. následně vtáhl do Čech. U Chotusic nedaleko Čáslavi porazil vojsko švagra Marie Terezie Karla Lotrinského. Marie Terezie byla nucena přistoupit na nevýhodný mír, kterým ztratila Kladsko a téměř celé Slezsko, protože nutně potřebovala uvolnění svých armád pro boje se zbylými členy koalice na bavorské a italské frontě. DRUHÁ SLEZSKÁ VÁLKA Po zvolení Františka Štěpána císařem a zneutralizování Bavorska vycítila Marie Terezie šanci na obnovení své vlády nadSlezskem. Porážka pruského panovníka Friedricha II. měla zároveň zabezpečit habsburskou hegemonii v Říši. Habsburská monarchie ztratila většinu Slezska v bitvě u Mollwitz , ve které zvítězilo Prusko Drážďanská smlouva z 25. prosince 1745 ukončila druhou slezskou válku mezi Rakouskem, Saskem a Pruskem.

2


Sedmiletá válka Rozsáhlý mocenský konflikt v letech 1756–1763, vyvolaný britsko-francouzským a pruskorakouskýmm soupeřením. Probíhal i boj v koloniích. Reformy Marie Terezie 1.

SPRÁVNÍ - jak má být řízen a spravován stát (základ: centralismus (Vídeň), byrokracie, nejdůležitějším orgánem - direktorium) - další státní rada, ministerstvo zahraničí - země, které tvořili monarchii byly označovány jako kolonie (v čele byl úředník dosazený panovníkem - v Čechách purkrabí, na Moravě hejtman) 2. FINANČNÍ - daně - potřeba na armádu, byrokratický aparát a státní dluh - 1747 první tereziánský katastr (soupis poddanské půdy - rustikál) - 1757 druhý tereziánský katastr (soupis panské půdy - dominikál) 3. HOSPODÁŘSKÉ - podpora manufaktur (různé výsady - půjčky, ...) - začaly vznikat také městské manufaktury (v severních Čechách: bavln. manufaktura (jejím majitelem byl p. Leitenberger) - roku 1765 byly zavedeny jednotné míry a váhy, společná (zlatková měna) - později korunová - budování silnic (státní silnice) - hlavní směr: do Vídně; stavěny na náklady šlechty - požadavkem bylo, aby byly sjízdné kdykoliv - význam: obchodní, poštovní spojení, doprava osob, vojenské důvody - konskripce (soupis obyvatel) - v Čechách a na Moravě: 4 150 000 lidí (voj. potřeby) - důležité pro odvody - vzápětí vypukl hladomor (nedostatek obilí), zemřelo asi 500 000 lidí - základním jídlem chudých byly brambory - příčinou zaostalosti venkova bylo nevolnictví, objevily se návrhy, jak zlepšit postavení rolníků - r.1775 vypuklo velké rolnické povstání v severovýchodních Čechách - v čele byla vesnice Rtyně (na Náchodsku) - zde vzniklo velké guberno (v čele s rychtáři - Antonín Nývlt) - cílem bylo vyvolat velké povstání, ovládnout Prahu a zrušit robotu a nevolnictví - skončilo porážkou selských vesnic u Chlumce - panstvo žádá nejpřísnější tresty (4 sedláci popraveni) - téhož roku byl vydán robotní patent, který zmírňoval robotní povinnosti - roku 1773 byl zrušen jezuitský řád (zabaveny pozemky jezuitů, na těchto pozemcích došlo k raabizaci - byla zde zrušena robota, půda přidělena poddaným za peněžní poplatek a museli odvádět nájem za půdu (cílem bylo zvýšit zájem poddaných na výnosu)) - byla zavedena povinná školní docházka pro děti od 6 do 12 let (ve škole omezen vliv církve) 3


- vznikly tzv. triviální školy (naučit číst, psát, počítat) - vyučovalo se v mateřském jazyce - ve městech vznikaly hlavní školy (v němčině) - vyučoval se zeměpis, dějepis, latina, základy zemědělských a domácích prací - v hlavních městech vznikly normální školy (vzorové), které měly připravovat učitele v němčině - došlo také k reformě gymnázií (kladen důraz na přírodní vědy a dějepis) - zavedeny industriální školy (zaváděly praktickou výuku) - reforma universit (měla připravovat zdatné úředníky, méně důrazu na vědec. oblast) - zakládaly se knihovny

4


Marie%20Terezie%20kratší