Issuu on Google+


Úvodník Ahoj, nové číslo Tabu! konečně obsahuje tématiku hodnou jeho jménu. Sex. Je to každodenní součást našeho života. Někdy nudná, jindy vášnivá. Někdy z lásky, jindy kvůli uspokojení. Někdy jako souznění dvou těl, jindy jako manipulace. Někdy je to radost, jindy přináší trápení. Každý z nás sex jinak vnímá, jinak ho chápe. Ale každého z nás sex láká, protože nám něco nabízí a učí nás. Téma sex s sebou nese nespočet otázek. A jelikož je člověk tvor zvídavý a přitahuje ho zákaz a neznámo, necháme vás nahlédnout do pokladnice tajuplné teorie tohoto krásného sportu. S únorem také přichází Valentýn (14.2.). „Svátek lásky a náklonnosti mezi intimními partnery.“ A i když o tom může spoustu lidí pochybovat, láska je ta nejkrásnější věc na světě a sex je tu jen třešničkou na dortu! Barbora Ulrychová

Obsah: Stalo se & Bude... SEX Historie sexu Pornografie Napříč světem Abeceda Byl pozdní večer... Kultura PPP- Pod Pokličkou Profesorů Studenti sobě Jazykulum Háj-Tek Sport Plesk Výkřiky do tmy

2 3 4 5 6 8 9 11 14 16 18 20 22 24 25

REDAKCE: Barbora Ulrychová, šéfredaktorka, Babůů „Sex a láska jsou dvě naprosto odlišné věci. Láska totiž člověka obalí. Projde každou žilou jeho těla a zaplní celý mozek jednou bytostí. Sex je pouze vášeň a hra a uspokojení základních „zvířecích“ pudů.“ Naďa Haslacherová, redaktorka, Ovečka „Za mnoho věcí se v dnešním světě platí - už ani sex není výjimkou. Ale některé zážitky, vzpomínky, pocity a životní krásy jsou prostě k nezaplacení.“ Veronika Gryčová, redaktorka, vag „Sex je jako puzzle. Sejdou-li se dva nehodící se kousky, zkusíme to a zjistíme, že nám to nevyšlo. Naopak ty, které k sobě patří, skládačku doplní. Stejné je to se vztahy, dokud nenajdeme ten, který padne, nikdy to nebude úplné.“ Nikola Šarlingrová, redaktorka, Flo „Je vědecky dokázané, že při sexu se hubne. Milování tedy může být považováno za sport. Při čtvrt hodině sexu se průměrně spálí stejný počet kalorií, jako při půlhodině běhu.“ Patrik Šimr, redaktor, -pšt„Posláním umění bylo odjakživa klást otázky, provokovat a šokovat. Nějakým způsobem něco v lidech probouzet, klidně i negativní emoce. Sex byl, je a vždy bude jedním z nejlepších zdrojů pro tvorbu umění, která zvedne lidi ze židle.“ Binh Le Thanh, redaktor, Pin „"Nikdy neměj sex s holkou, kterou nemáš rád" Jakub Písař, grafik „Ve škole miluj studování, za školou studuj milování.“


Stalo se Projektový den

Maturitní ples 8.A

21. prosince jsme měli možnost na pár hodin vklouznout do kůže vysokoškoláků a zůčastnit se přednášek, které vedli bývalí studenti GVN. Z nejrůznějších odvětví, které nám vysokoškolské studium nabízí, jsme se dověděli mnoho nového. Za toto skvělé oživení posledních dnů před vánočními prázdninami velmi děkujeme vysokoškolákům a samozřejmě také paní prof. Bartošové, která nám vše umožnila.

Tradiční ples oslavující blížící se ukončení osmiletého studia proběhl 21. ledna na Jitce. V duchu doslova ďábelském (v některých případech i andělském) se s námi rozloučili studenti oktávy v čele s jejich třídním profesorem p. Pokovbou. Jindřichohradecké KC skoro praskalo ve švech a jistě to nebylo pouze díky bohaté tombole a povedenému půlnočnímu překvapení.

Lyžarské kurzy Jakmile odzvonilo Vánocům a z roku 2010 se stal rok 2011, bylo na čase se zase spořádaně usadit do školních lavic a nastartovat mozky. Některé ročníky však měly to štěstí, že si mohly ještě užít týden volna - a to na lyžasrkých kurzech. Započala 1.B, následovala 2.A, poté 5.A a minulý týden celý cyklus lyžáků okončila 1.C. Sedmého dne jistě každý z chaty odcházel s vlastními vzpomínkami, pevně doufáme, že sádry či jiné pohmožděniny mezi ně nepatřily.

Pololetní vysvědčení Ať už jako výpis či originál nám byly 31.ledna slavnostně předány konečné známky za první pololetí tohoto školního roku. Také se Vám zdá, že to uběhlo hrozně rychle? U některých to vypadá opravdu tak, jako by se teprve nyní probrali. Jiní zase po vyčerpávajícím lednu plném zkoušení a písemek mrtvě klopýtají po chodbách. Všechny nás však za pár dní čeká osvobození v podobě pololetních a ně navazujících jarních prázdnin.

Bude 4.2. 5.-13.2. 25.2. 28.2.

Pololetní prázdniny Jarní prázdniny Maturitní ples 4.B – KC Jitka Zpívání na schodech – koncert ve škole Ovečka


Hlavní téma Zdála se Vám první dva čísla našeho časopisu taková nemastná? Taková trochu o ničem? Taková protiřečící si s těmi čtyřmi písmeny na hlavní stránce? Chybělo Vám to pravé ‚Tabu‘? Tak zbystřete, polkněte cokoli, co pijete či papáte, protože hrozí nebezpečí, že Vám zaskočí. Pustili jsme se poprvé a hned pěkně zhurta do jednoho z největších tabu, které existuje.

V drtivé většině případů se o něm nemluví. A když už, tak pouze formou nejapných vtipů a stejně nevhodných poznámek (o nichž se tvrdí, že jsou výsadou puberťáků, ale buďme upřímní, dospělým jdou stejně dobře a možná ještě líp!). Nepsané pravidlo mezilidských konverzací určuje tři témata, o nichž se nemáme s jinými bavit. Peníze, politika a sex. A nejošemetnější je věru to téma poslední. Ale pročpak se lidé nechtějí bavit o sexu? Rádi se ohání (s krvavě rudými tvářičkami a lesklýma očima) větou, že je to přeci intimní záležitost, tzn. patří do oblasti, která se nerozebírá. Ale proč si něco nalhávat - sex je záležitost, o které minimálně jednou uvažoval každý z nás. A kdo říká, že ne, ten je pěkný lhář! Každý o něm přemýšlí. Každý si ho představuje. Každý ho zkoumá. Ale říct o něm něco? Ani ťuk. S těmi magickými třemi písmeny je totiž spjato příliš mnoho. Ať už osobní postoj jednotlivce (orientace, frigidita, úchylky,...) nebo samotný průběh aktu. Znáte někoho, kdo by Vám řekl, zda-li preferuje předehru nebo jde raději ‚rovnou na věc‘? Byli byste Vy schopni něco takového jinému člověku sdělit? Horko-těžko. A někdy i vůbec. Sex se zhlečuje – stejně jako všechna ostatní témata, o kterých se lidé neradi baví. O sexu se ledatak společně smějí, ale mluvit o něm neumějí. My se tomu tedy smějeme, ale fakt je, že sex je nedílnou součástí života každého z nás. Co tedy budeme řešit dál? My se na sex podíváme trochu s odstupem. Ozkoumáme ho. Rozebereme. Jak? Vezmeme to pěkně od Adama a zatouláme se v čase až do let dávných, kdy se sex bral pouze jako prostředek k zachování rodu. Nebo ne? Znamenal pro lidi i něco víc? Uspokojení, jako je tomu dnes?

Je to velké tabu ve všech chvílích a odvětvích života. Existuje však jedna oblast, je to dokonce i průmysl (!), při kterém je sex velmi drahou a prosperující záležistostí. Tento průmysl všichni známe. Nekteří ho cíleně vyhledáváme. (A koho zastaví dotaz, zda-li je nám 18+?) O čem je řeč? O pornografii.

Následně si otevřeme okénko do světa a z českých ložnic (které jsou nám důvěrně známé) se podíváme, jak se k sexu staví jiné kultury. Jakožto pro některé ještě stále tajuplná a neozkoumaná oblast lidského života by se měl sex rozebrat také postupně. V dalším článku se na sex podíváme hezky popořádku a dáme si ho s abecedou. A čím toto bádání ukončíme? Vezmeme si na mušku známou a váženou osobnost české historie a pěkně bez okolků odhalíme, že ani suchá, nudná a uspávající náplň hodin literatury nebyla tak svatá, jak se zdá. „Byl pozdní večer, první máj...“

Za redakci Tabu!, která se odvážila psát o sexu, Ovečka


Hlavní téma Pojďme se podívat, jaké „vychytávky“ lidé v dávných dobách používali a jak jsem je zdokonalili my...

Historie sexu KONDOMY: 1220 př.n.l., Egypt- kondom chránil muže před infekcemi a nemocemi 100, Franciena nástěnné malbě v Combarelles najdeme nejstarší zmínku o použití kondomu 1500- Gabrielle Fallopius prosazovala při sexu používání prostěradel jako ochranu před syfilisem (dalšími materiály byl papír, kůže nebo střeva) 1640nejstarší dochovaný kondom nalezneme v Rakousku (u něj i latinsky psaný návod k použití) 1844- díky vynálezu vulkaniza-ce kaučuku (přeměna kaučuku z pevného na elastický mate-riál) se mohli začít kondomy masově vyrábět 1930- tekutý latex nahradil pryž VIBRÁTORY: 1900- vyrobeny první vibrátory (od roku 1868 byl vibrátor používaný v lékařské praxi jako prostředek pro léčení hysterie- projevy nemoci se tlumily masáží pochvy) 1920- vibrátory byly staženy z°kamenných obchodů, protože pohoršovali společnost (v katalozích se ale daly stále objednat) LUBRIKANTY: 800 př.n.l., Řecko- olivový olej byl používán jako lubrikant a sexuální pomůcka 1900- moderní lubrikanty byly používány v lékařství, kvůli nepřijemným pocitům během procedur

To málo, co o historii sexu víme je, že lidé v antice, i ve středověku, brali sex jako každodenní věc, která neměla znamenat nějaký závazek. Staří Slované souložili často a rádi. Pokud shledali svou ženu při svatební noci pannou, zapudili ji se slovy: “Kdybys byla stála za něco, byli by tě muži milovali a ty bys byla jistě si vybrala někoho, kdo by tě zbavil panenství.” Píše ve své kronice al-Mas’údí (arabský kupec, díky kterému máme o sexuálním životě Slovanů hodně informací). Při sexu dokonce Slované používali drogy a pořádaly se sexuální rituály. Utrum těmto hrátkách udělala až církev. Pokud pomineme tyto extrémy, ženy Slovanů byly naprosto věrné a v okolním světě měly velice dobrou pověst. V některých společnostech dokonce muži své ženy nabízeli svým hostům. Nepřijetí bylo bráno jako urážka. Tento jev můžeme nazvat pohostinnou prostitucí. Prostituce, nejstarší řemeslo světa, bylo nejdříve velice považované řemeslo. Existovala dokonce i výcviková centra pro budoucí prostitutky. Nedělaly se rozdíly, společnice byly totiž ze všech vrstev, od bohatých až po spodinu. Postupem času, konečným faktorem bylo křesťanství, se prostituce začala propadat. Až toto řemeslo spadlo na dno společnosti. Co myslíte vy? Jak je v dnešním světě chápána prostitutka, společnice, kurtizána? Je zavrhována nebo je naše společnost už tak zvrhlá, že je mezi sebe přijímá?

Babůů


Hlavní téma Když dnes použiji tento pojem, většině z nás se vybaví spíše zneužívání v souvislosti s pornografií. Ať už je praktikována na internetu, nebo jsou kvůli ní unášeny děti. Hned potom by nás napadl nějaký „zoufalec“, co sedí doma na gauči s rukou v klíně a sleduje porno. Málokdo z nás ale ví, jak to vlastně všechno začalo.

Pornografie Pojem pornografie, jak ho známe dnes byl poprvé použit v 19.století. Objevuje se v roce 1857 v anglickém Zákoně o obscénních publikacích. Ovšem ještě starší je dochované užití tohoto slova z antické doby - v textu Hostující mudrci (Depnosofistai) od Athenáia, kde slovo pornographoi označovalo muže píšícího o prostitutkách. Jedná se tedy o nové slovo "oděné do starobylého hávu". Důvod proč se objevil tento pojem byl velice jednoduchý, byla to reakce na jakýsi kulturní šok, který zažila Evropa, potom co se při vykopávkách v Pompejích našlo nepřeberné množství erotických památek. Potom už to šlo ráz na ráz. Byl vynalezen fotoaparát, rotačka (tisk ve velkém množství, zejména noviny a časopisy), později kamera a už se tento boom rozjížděl ve velkém.

Věděli jste, že...? ... mezi erotikou a samotnou pornografií jsou hranice do značné míry subjektivní? ... v minulosti byla jako "pornografická" pronásledována celá řada dnes klasických uměleckých děl: Odysseus Jamese Joyce, Lolita Vladimira Nabobova ... na ročním obratu světové pornografie 4,9 až 60 miliard amerických dolarů, mají zhruba 55% podíl Spojené státy americké? ... za nekorunovaného krále české pornografie je považován Robert Rosenberg a královnu Silvia Saint? S právními postoji k pornografii je to složitější. Většina z jejích forem je legalizovaná a tedy dostupná v novinových stáncích, na televizních kanálech, obchodech a hlavně internetu, kde je velice složité hlídat přístup mladistvých. Ovšem ty radikálnější formy (obsahující násilí nebo zoofilii) jsou nelegální. Dětská pornografie je samozřejmě protizákonná. Něco málo ze slangu užívaného v pornografii: BBW - big beautiful woman, silnější ženy BIB(cam) - boys in bedroom, nelegální dětská pornografie, nebo její legální napodobenina. BJ - blow job, felace (stimulace mužského údu ústy či jazykem) Gangbang - více mužů souloží hromadně s jednou ženou

zdroj: www.wikipedie.cz vag


Hlavní téma V každé zemi je to jinak. Jiné zvyky, jiné věkové hranice… Některé jsou nepochopitelné, až nám z toho jde hlava kolem, jinde podobné jako u nás. Tento článek není pouze o průběhu samotného aktu v různých státech, ale upozorňuje i na rituály, které ho provázejí. Vezměme to hned od Íránu, kde, jak se zdá, je sex největším Tabu!

Napříč světem Írán Írán je muslimská země, proto veškeré informace o sexu jsou nepřípustné. Ženy mohou být provdány už v devíti letech a do manželství vstupují naprosto nepřipraveny. Mladí Íránci přímo lační po jakékoliv zmínce o sexu, a někteří si myslí, že sex před svatbou nemusí být vůbec nic špatného a nečistého. Ale i zázraky se dějí a Íránská vláda musela udělat ústupek. Začala tolerovat zákon, který umožňuje snoubencům navštěvovat „Přípravný kurz“, kde získají všechny potřebné informace o tom, co je čeká.

Brazílie Na chvíli přeletíme do jiné země a tou je Brazílie. V této zemi rozhodně sex tabu není! Vyskytují se tam speciální hotely, ve kterých se po nocích schází milenci a oddávají se erotickým hrátkám. Pohlavní styk je tu povolen od už od 14 let. Brazilci rozhodně nemají nouzi o pěkné Brazilky. Brazilským kráskám záleží na tom, aby měly sexy přitažlivá těla. Udržet krok s módou je pro ně otázka života a smrti. Každá lpí natolik na své kráse, že je ochotna podstoupit několik plastických operací. Podle záznamů je největší zájem o silikonové implantáty ňader či modeláž hýždí.

Spojené Státy Americké Narůstající počet sítí restaurací s rychlým občerstvením má na některé Američany neblahý vliv v oblasti obezity. Ten se projevuje i v posteli při intimních chvilkách s partnerem. Misionářská poloha jim může činit tak trochu problémy. Ale i při sexu se hubne! Z vědeckých výsledků vyplývá, že při průměrné délce pohlavního styku 12 - 15 minut se spálí

až 400 kalorií, tedy zhruba stejně jako při půlhodině běhání. Podivuhodný zákon o sexu má ve své ústavě Minnesota. Muži mají po požití česneku či cibule zakázáno se milovat se ženami. Ve Washingtonu by se zase měli lidé milovat pouze v ložnici a výhradně jenom v misionářské poloze!

Polynésie Spojení dvou milenců manželským svazkem provází velmi zvláštní rituál. To co se považuje za „svatbu“ je schůzka otců snoubenců, kteří společně vypijí jakýsi nápoj, vymění si lichotky a růžové mušle. Po této ceremonii se může Nevěsta nastěhovat k ženichovi a začít spolu žít. Typickým symbolem Polynéských ostrovů jsou květinové věnce, které ženy nosí jako podprsenku. Fakt, že je na nich vidět úplně všechno nikoho nepohoršuje. Do problému by vás však mohla dostat nezahalená kolena. Je absolutně zakázané je na veřejnosti vystavovat.

Čína Jak je známo, čínská populace láme p��ední příčky v počtu obyvatel na celé planetě. Možná neměli tu možnost využít antikoncepčních prostředků, možná jsou Číňané sexuálně nejaktivnější… Čína je natolik zalidněná, že se porodnost pečlivě kontroluje. Manželský pár může mít pouze jedno dítě, když toto pravidlo poruší, mohou být tvrdě potrestáni. Pokud žena podruhé otěhotní, může jí být nařízen potrat. Mnoho žen se po prvním porodu raději nechá sterilizovat, aby tak zabránily případným problémům. Co je další pohromou? Postavení žen vůči mužům. Když už se pár rozhodne pořídit dítě, přejí si chlapce. Někteří muži pevně trvají na tom, aby jim žena dala syna, pokračovatele rodu.


Hlavní téma Některé ženy po zjištění, že děťátko, které v nich roste, bude holčička, podstoupí potrat. Zklamání svého muže nemohou za žádnou cenu dopustit. Jenže si asi neuvědomují, kam to vede! Za několik let bude v Číně mnoho svobodných mužů, neboť počet Číňanek se rapidně zmenšuje. Přesto se najde i několik rodin, které jsou na rozdíl od jiných hrdé za to, že mají dceru.

Sex v Evropě Vítejte doma! Po krátkém výletě světem je na čase dozvědět se i něco o naší sexuální kultuře. Jak asi každý ví (a neměl by na to zapomínat!), pohlavní styk je u nás legálně povolen u jedinců starších patnácti let. V těchto letech může mít už žena dítě, ovšem vdát se může až ve věku 18 let. Ve výjimečných případech může být soudy postaršena a vdát se může i dříve. Ovšem takových případů je docela málo. Ženy jsou v pořízování dětí docela zdrženlivé, průměr se pohybuje kolem 25 let. Ale zpět k legálnímu věku způsobilosti pohlavního styku. Nejnižší věkovou hranici (13 let) uznávají Španělé, zlatý střed je 16 let a nejvyšší hranici (18 let) mají Turci. Belgie 16 Bulharsko 14 Chorvatsko 14 Francie 16 Lucembursko 16 Německo 14 Řecko 15 Slovensko 15 Itálie 14 Velká Británie 16 Nizozemí 16 Švýcarsko 16 Flo


Hlavní téma Už v první třídě nás učili, že abeceda začíná písmenkem A. Ani v Tabu! nezačneme jinak. Ale od dob, kdy jsme jako prvňáčci seděli dychtivě v lavicích, už nějaký ten pátek uběhl, takže naši abecedu začneme trochu... méně nevinně.

Abeceda sexu AUTOEROTIKA vlastně to není nic jiného, než synonymum k slavné masturbaci. A právě masturbací každý zdravý sexuální život začíná. Pozvolným poznáváním vlastního těla a vlastních potřeb. Je prvním schůdkem na pomyslném schodišti sexu, které míří až do nejtajnějších zákoutí naší živočišnosti. Slavný a nepřekonatelný Woody Allen prohlásil: „Nezavrhuji masturbaci, je to sex s někým, koho mám opravdu rád,“ a my s ním nemůžeme jinak než souhlasit, protože pouze, když se člověk naučí ‚mít rád‘ sám sebe, dokáže ‚mít rád‘ i někoho jiného. EROTOGENNÍ ZÓNY se k sexu neodmyslitelně pojí. Co že tento na první pohled šílený pojem znaméná? Erotogenní zóny nejsou nic víc a nic míň než ta místa, jejichž dráždění v nás vyvolává vzrušení. A kde všude mohou ty tajuplné zóny být? Na takovou otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Každý máme své erotogenní zóny na různých místech, a tak nezbývá, než se pustit do hledání. Kdopak první objeví Ameriku? LEGÁLNÍ VĚK ZPŮSOBILOSTI - My se spíše ptáme: „Od kolika už konečně můžu?“ V České republice se ‚může‘ po dovršení patnácti let. Ještě nedávno se mezi politiky debatovalo o snížení této věkové hranice, ale zůstali jsme na kulaté patnátce, a je to dobře. Alespoň v ohledu na pověstnou občanku, kterou si každý z nás dříve či později vyzvedne a někteří si přídavné jméno ‚občanský‘ si s chutí sobě vlastní nahradí slovíčkem z odvrácené stránky českého jazyka. (Já vím, že jsme Tabu!, a že bychom se neměli zaleknout ani takových skvostů, ale pokud první písmenko nahradím hvězdičkou, tak si Vy chytří gymnazisté jistojistě mnohé domyslíte.) V ČR si tedy proslulý *ukací průkaz vyzvedneme v patnácti. V ostatních státech jsou věkové hranice odlišné (viz článek Napříč

světem), ale buďme upřímní: I přestože různí politikové ve světě různě smýšlí, my studenti jsme všude stejní, a tak velmi rádi polezeme oknem, když nám káží jít dveřmi. ORGASMUS, ano, já vím, že jsme značných pár písmenek přeskočili, ale vzhledem k tomu, že jsme zakotvili u převelikého Orgasmu snad takovou škodu nenapácháme. Co tedy přesně to magické slovo na O znamená? Je to vrchol pohlavního styku. Něco jako pomyslná cílová páska, k níž se ti dva podivně zkroucení, upocení a hekající maratonští běžci touží dostat. Jakmile se tam dostanou, je cena za první místo velmi sladká. STUD. Měli jsme si na závěr vybrat něco peprnějšího? Možná, ale k čemu by nám byla samá teorie bez opravdové praxe? Snad jsme se v tomhle článku něčemu přiučili, ale i kdybychom toho uměli sebevíc, před realitou nás to nezachrání. A realita právě o tomhle je. O studu. Na samém začátku jsme při autoerotice zjistili, co se nám líbí, ale teď, když jde o to hlavní, nějak nejsme schopni to ukázat (či říct) jeden druhému. Prostě se stydíme. Stydíme se, že bychom nebyli pochopeni, že by nás odsoudili, že by se nám dokonce i vysmáli. Stud je vůbec ten největší problém, o kterém sex je. Kdybychom k sobě byli upřímní – a nejen k sobě navzájem, ale i k nám samým – souložilo by se nám jistě mnohem snadněji a pohodlněji. A co tedy říct na samý konec? Chtělo by to nějaký výrok, veleslavnou poučku... Ale tím by se ten náš sex jen ještě více zkomplikoval. A to je zbytečné. V sexu totiž nejde o tolik. Sex není teorie relativity. Sex je často mezi lidmi zbytečně nafukován. Dělá se z něj zbytečně velké tabu. Mělo by se k němu přistupovat přirozeně. Protože takový sex prostě – ať chceme nebo ne – je. Naprosto přirozený. Ovečka


Hlavní téma Loňský listopad byl měsícem, kdy proběhlo dvousté výročí narození Karla Hynka Máchy. Těžko bychom našli člověka, který o něm nikdy neslyšel. Vždyť je považován za největšího básníka, jakého nám kdy naše matička země vyplodila. Setkáváme se s ním již od základní školy, kdy jsme všichni v pozoru před tabulí recitovali nejznámější verše básně Máj. Nalézt ho můžeme snad v každé učebnici českého jazyka a snad v žádné se nešetří přídomky jako básník národa, otec moderní české poezie, kníže básníků apod. Byl ale skutečně tento věčný romantik a milovník přírody takový puritán, vzrušovala Máchu jenom vůně rozkvetlého šeříků, jak ho ostatně máme zvěčněného díky Myslbekově známé soše na Petříně? Více než šokující informace přinesl jeho intimní osobní deník, který se podařilo po mnoha letech dešifrovat. A že zatočil se světem pod nohama nejednoho kantora českého jazyka… Ukázalo se totiž, že Mácha byl vlastně člověk jako my.

„Byl pozdní večer...“ Máchův osobní deník je jakýmsi klíčem. Jen díky němu můžeme lépe pochopit osobnost tohoto největšího básníka českého romantismu, kolem kterého je velmi pozoruhodné rouško tajemství, které se mi čtenáři můžeme snažit odkrýt, utvořit si o Máchovi jakousi svou představu, dovtípit se, jaký asi byl jako člověk. A v poslední době se nám naskytla skvělá možnost, jak si pomoci. Podařilo se dešifrovat jeho deník plný zápisků, poznámek, dopisů rodičům, bratrovi či své životní lásce Lori.

Zajímavé je, že existují dvě podoby deníku, s tím, že tu druhou Mácha přepsal do poněkud spisovnější podoby a hlavně vynechal některé nemravné pasáže. A právě na ty se teď podíváme – vždyť to je to nejzajímavější, co nám právě deník přinesl.

Lori Šomková Začneme pěkně zhurta. Přiznejte se, kdo z nás by čekal, že v zápiscích autora něčeho tak poetického a romantického, jako je Máj, najdeme například větu: Karel Hynek Mácha

„Chtěl jsem na zemi, ona nechtěla... Potom se přece svlíkla a lehli jsme si u kamen, aby na nás žádný nepřišel."


Hlavní téma Žádná sterilní a vykostěné popisy z učebnice, ukažme si upřímného Máchu, pro kterého ani lezení přes plot za holkami nebylo žádným problémem.

„Ráno (onanie). Odpoledne jsme byli s Trojanem v Nereuttrovské zahradě a lezli jsme za holkami.“ – v závorce měl Mácha ve svém deníku zašifrované poněkud zajímavé informace, které se již podařilo rozluštit.

„Odpoledne próba na divadle, viděl jsem poprvé p. prof. Klicperu. Trvala ode 2 hodin až do 5 1/2. Potom jsem chodil po mostě, až byl čas jíti dolů. (Pozadu.) Potom jsme dováděli na dvoře.“ Mácha dokázal obdivovat nejen krásy přírody, ale i žen…

„Na Ovocném trhu koupil jsem švestky a šli jsme domu. (Ona zandala okna, já šel na stranu, a když jsem se vrátil, položil jsem ji u kamen na stolice, díval se na ni, měla pěkně bílá stehna…)“

Deník nám přináší ještě daleko silnější kulturní zážitky, které člověka skutečně obohatí, ale někdy si tak při pročítání říkám, že na to je i Tabu! málo. Takže všichni zájemci, kteří chcete vědět, jak takový obyčejný den našeho největšího romantika vypadal, určitě si deník vyhledejte, to není až takový problém :). Možná se vám potom po květnových večerech bude o našem největším básníkovi učit přeci jen lépe. Ale ne že na vrcholu té haldy knih nastole budete mít jeho deník! Máj je stále Máj! Ukázka z Máchova deníku

Máchova šifra Intimní pasáže si Mácha zapisoval do deníku zvláštní šifrou, kterou rozluštil v říjnu 1884 Jakub Arbes. Šifra byla soubor zvláštních písmen a znaků, jež nahrazovaly skutečné litery. Aby učinil své texty nerozluštitelnými, Mácha vždy každou druhou řádku psal naopak, tedy zprava doleva. Arbes šifru rozbil tehdy, když si uvědomil, že jeden znak stojí často osaměle. Mohla by to být samohláska "a" nebo "i". Pak si všiml, že týž znak je často na konci slov, což napovědělo, že je to "i", protože infinitivy tehdy končily slabikou "ti" (dělati apod.). Jenže něco nehrálo: spousta slov najednou rovněž začínala písmenem "i", což bylo divné, protože takových v češtině moc není. Tím Arbes odhalil, že Mácha zapisoval každou druhou řádku opačným směrem. První větou, kterou rozluštil, byl tento záznam: Koupil jsem dole pro Lori Nähpolster (jehelníček) za půl zla(tky). idnes.cz

Aktuálním číslem Tabu! se snažíme ukázat, že sex je věc zcela normální, o které se dá na úrovni samozřejmě mluvit. Jsem proto docela rád, že se ukázalo, že i takový člověk, jako je Karel Hynek Mácha, bral sex jako součást života. Studenti (potažmo veřejnost celá) by neměli mít na KHM pohled jako na ctnostného poetu, ale spíše jako na člověka jim rovného. Možná by se nám potom i lépe učil a hlavně bychom ho lépe chápali. –pšt-


Kultura Svět není jenom o těch velikých tabu, jako je sex, drogy, sekty, etc. Obzvlášť svět mladých je o spoustě jiných pro ně zakázaných věcech. O těch, o kterých se nemluví, nedělají se, nesmí vás nikdo vidět, že je děláte, nesmíte je mít rádi, nesmíte… prostě nesmíte! !

Opera? Nikdy! Někdo moudrý kdysi řekl, že vše je relativní. Platí to samozřejmě i zde – nelze všechny házet do jednoho pytle, mluvit za všechny. Ale určitě mi dáte za pravdu, že opera jedním z takových „minitabu“ pro mladistvé zkrátka je. Není ani tak těžké vypátrat proč to tak je. Výjimečně to není tím známým „Cherchez la femme“ (za vším hledej ženu), ale je to něčím daleko obyčejnějším – předsudky. Tak jako jistojistě víme, že Američani jsou tlustí, člověk s dredy musí být hned poživatelem marihuany, člověk celý v černém oblečení je hned emo, tak jistojistě víme, že opera je nuda a není pro mladé. Dost dlouho jsem si to myslel také. Respektive nic zlého jsem proti ní neměl, ostatně jsem na žádné nikdy nebyl (donedávna). O to více nechápu, jak jsem si o ní mohl něco myslet, jen na základě nějakých zkušeností někoho jiného. To je něco, co děláme často a je to dost smutné, protože potom přicházíme o to, najít si vlastní názor na věci, sám si to vyzkoušet, zažít. A to se mi právě podařilo díky předplatnému do českobudějovického divadla. Určitě jste o tom slyšeli, že na naší škole funguje jakási výprava, která jednou za čas vyjede za kulturou právě do jihočeské metropole. Kdo o tom neslyšel, určitě může skočit za Kytkou Pilnou, která mu celý sympatický „projekt“ představí. Možná tomu chtěla náhoda, možná jakási vůdčí moc, princip vyššího dobra, co já vím. Každopádně jsem se takhle jednoho tmavého večera ocitl v jedné řadě sedadel budějovického divadla s paní profesorkou Machovou (a samozřejmě dalšími lidmi, ale pro utvoření lepší představy jsem si vybral jmenovat jí :D).

Naprosto jsem nevěděl, co čekat. Opona, nažehlení spíše postarší lidé okolo, první tóny monstrózní opery Don Giovanni od Mozarta, která je mimochodem brána jako jedna z nejlepších oper (nemohl jsem si tedy pro svůj křest ohněm vybrat lepší). Vše okolo pro mě bylo jako jeden velký neznámý svět.

A pak to přišlo. Něco přes dvě hodiny hudby, která mě vtáhla, děje, který mě oslovil, atmosféry, která na mě dýchala všude kolem (no, víc na mě dýchal a prskal spíše ten starší pán za mnou, který neustále smrkal, ale i s tím jsem se nějak popasoval). Ale co mě překvapilo nejvíce? Že námět, obsah opery, to vše je naprosto aktuální. Že i po těch 224 letech, co uběhly od premiéry v Nosticově divadle, má opera co stále říct. A to právě mladým lidem. Příběh o životě a smrti svůdníka, známého také jako Don Juan. Vždyť obdobné věci vídáme v nemálu dnešních romantických filmečcích. Ten Mozart zkrátka věděl, co píše a psal to ďábelsky dobře! Tímto článkem chci říct jen jedno. Konečně věřím tomu, že předsudky jsou překážkami dnešní doby. Člověk by si měl zkrátka všechno vyzkoušet, než to odsoudí jen proto, že to odsoudil někdo jiný… Zkuste začít právě u opery :). -pšt-


Kultura Dochází vám nápady, kam se vydat? Co si přečíst, co poslechnout? Jaký film zhlédnout? Nechte se inspirovat nebo inspirujte ostatní kolem sebe…

Malíř, který zobrazil duši

Björk z Islandu

Amedeo Clemente Modigliani (1884-1920) byl italský malíř a sochař. Jeho obrazy každého uchvátí na první pohled. Vypadají sice jednoduše, ale je v nich nějaké kouzlo, které vás pohltí. Modigliani měl specifický styl kresby. Věnoval se hlavně portrétům. Typický je pro něj protáhlý obličej a mandlové oči. Na jeho kresbách má model často jedno oko jakoby slepé, černé. Znamená to, že oko sice používáme, abychom sledovali okolí, ale je to i přímá cesta k naší duši. Celý život měl problémy se zdravím, také kvůli konzumaci hašiše a alkoholu a promiskuitě. Zemřel ve věku pouhých 35 let na tuberkulózu. Jeho žena, která byla v osmém měsíci těhotenství, spáchala kvůli jeho smrti sebevraždu.

Nedávno jsme my, gymnazisté, absolvovali přednášku o cestách po Islandu. Jestli jste ji zrovna nesabotovali, nespali nebo nebyli duchem mimo, mohli jste zaslechnout zmínku o Björk Guðmundsdóttirové a její kapele. Björk je považována za nejznámější Islandskou zpěvačku, která snad vyzkoušela všechny hudební žánry. Každý má příležitost se najít v její hudbě. Pár tipů z její diskografie: Homogenic (1997), Vespertine (2001), Medúlla (2004), Volta (2007).

(www.obecnidum.cz) Babůů Flo

Malý princ Vím, že se opakuji, ale opět vás nabádám, abyste si zaskočili do žákovské knihovny pro nějakou tu knížku. Kromě povinné četby tu najdete i novodobé skvosty. Stačí jenom hledat. Co takhle se vrátit do dětství a nakouknout do Malého prince? Ten, kdo ji četl, moc dobře ví, že tato kniha v sobě nese víc, než se na první pohled může zdát. Poselství knihy si můžete ujasnit další knihou – Malý princ v nás.

Flo


Kultura Dívka, která kopla do vosího hnízda

Charleston

V únoru nás čeká pěkná nadílka filmů, které vstoupí do Jindřichohradeckého kina Střelnice. Kromě opakující se první části posledního dílu Harryho Pottera (10. - 11. ledna) či Médi Bédi (5. – 6. ledna), se konečně dostane na plátno film Dívka, která kopla do vosího hnízda. Jedná se o závěrečný film natočený podle knižní trilogie „Millenium“, kterou napsal švédský novinář a spisovatel Stieg Larsson. Jen pro zajímavost – Jeho sága se stala světovým bestsellerem. Všechno začalo knihou Muži, kteří nenávidí ženy, která byla zfilmována a uvedena do kin minulé léto. Druhý díl – Dívku, která si hrála s ohněm, jste mohli zhlédnout v prosinci. A tak po dvouměsíční pauze je tu závěrečný díl. Ten slibuje konečná odhalení tajemství a rozuzlení zápletky. Nic nezůstane našim očím skryté…

Pátého února 2011 můžete v KD Střelnice zažít taneční večer ve stylu 20. a 30. let s názvem Charleston. A proto nemeškejte, začněte shánět vhodný kostým z dob první republiky a přeneste se do minulosti. Účinkovat budou Sestry Havelkovy a Old Steamboat Jazz Band. Předprodej vstupenek probíhá již od 22.1.2011 na pokladně KD Střelnice, cena lístků činí 150 či 200 Kč. Akce započne ve 20 hodin. A nezapomeňte: „Pro dámy a pány jest předepsán společenský oděv.“

Hlavní hrdinka Lisbeth, zasažená kulkou do hlavy, leží v nemocnici na jednotce intenzivní péče a plánuje pomstu. Pomstu pro všechny lidi, kteří se ji pokusili zabít a zničili jí život. Po dětství strávené v ústavech a dalších nepříjemných událostech v dospělosti ji čekají další překážky. Jednoduché to mít rozhodně nebude. V nemocnici je pod přísným dohledem, a pokud se uzdraví, čeká ji obvinění z trojnásobné vraždy a pokusu o ni. Její přítel novinář a „detektiv“ Mikael Blomkvist se ji rozhodne hájit a snaží se ze všech sil vyrvat Lisbeth zpod drápů soudů. A ještě jedna perlička – V nemocnici se léčí i Lisbethin nevlastní bratr, který také usiloval o její smrt. Jak to všechno dopadne? Povede se Lisbeth dokázat její nevinnu a konečně předvést před spravedlnost zkorumpované politiky, a tak zabránit zneužívání a páchání násilí na bezbranných lidech? Uvidíme v kině KD Střelnice 17. února 2011 od 17 či 20 hodin.

Radůza Teď možná potěším všechny milovníky akordeonové hudby. Pro mnohé to asi nebude novinkou, ale někdo třeba ještě netuší… Zkrátka a dobře, do Jindřichova Hradce přijede proslulá zpěvačka s harmonikou – Radůza. Vystoupí spolu se svou kapelou 15. 2.2011 v 19 hodin v sále KD Střelnice. Vstupné je v předprodeji od 1. 2. 2011 a pohybuje se v rozmezí od 240 do 260 Kč. Flo


Pod pokličkou profesorů Nová rubrika, ve které Vám každý měsíc přineseme pár informací, které jste možná o svých profesorech ani netušili. Potvrdíme to, co jste si dlouho mysleli, nebo jen ukážeme, jak vypadají mimo katedru. Jsou to lidé stejně jako my, i oni mají své koníčky a tzv. vedlejší životy. Tak pojďme odhalit jejich tajemství. Jako první se osmělil pan profesor Slanina. Možná jste už zažili některé z jeho vyprávění, a kdyby náhodou ne, tak se nebojte ho poprosit, vypráví rád. Položili jsme mu pár otázek, a tak se dozvíte, jak to vše začalo, jak to jeho na cestách probíhá, kam se všude podíval a jak se mu tam líbilo.

Kde jste byl naposledy a na jak dlouho? „Naposledy jsem byl na 14 dní v Maroku, ovšem už bych tam nejel, oproti tomu Vysoké Tatry na Slovensku - rozhodně lepší.“

Jakou cestu či dobrodružství nikdy nezapomenete? „Bylo to na Kavkaze. Přecházeli jsme přes sedlo z doliny do doliny, od 8 hodin od rána až do 7 hodin večer, museli jsme lézt po ledovci. Museli jsme být velmi opatrní na praskliny a tak vůbec. S těžkými batohy, mačkami a cepíny jsme se do toho pustili. Vycházeli jsme z vesnice Elbrus, to byl třetí den pochodu, sedlo mělo 4000 metrů, bylo to náročné.“

Jak se na Vaše putování tváří rodina a okolí? „Už si zvykli, ale poprvé v devadesátém třetím, když jsme se vydali do Rumunska, měli samozřejmě velký strach, který mají i teď, ale už si opravdu zvykli. Rádi poslouchají naše vyprávění.“

A domorodci? Jak se k Vám chovají? „To záleží kde, v horách jsou hodní, tam by se s tebou rozdělili i o poslední kůrku chleba. Ve městě jsou podvodníci, v Rumunsku ti taxikáři to bylo hrozné, jsou to padouši.“

Co by měl cestovatel jako vy nezbytně vlastnit, kromě smyslu pro humor, pro život a mapy? „Chuť to dělat. Měl by mít odvahu. Musí ho to bavit, to člověk musí mít v sobě, všechny tohle nebaví. Jinak vybavení se samozřejmě liší podle toho kam vyrážíme. Do hor dnes již celokožená obuv, samonafukovací karimatka, pohodlí především, nohy v suchu jsou základ. Nejvíce se zápasí s lehkostí a skladností v batohu. Termoprádlo je také důležité, bavlněné je dost nevhodné, schne velice pomalu.“

Člověk z ciziny, nezapomenete?

na

kterého

„Majitel campu ve vesničce Elbrus Osman, co nám zařídil propustku u vojáků. Také v Rumunsku ve vesnici Ordel - taxikář, co nám nechtěl vyndat kufry, že si peníze z peněženky vezme sám, kolik potřebuje, to byl zmetek.“


Pod pokličkou profesorů Co Vám to dalo? Použijete to někdy ve výuce? „Použiji, že jo. Takhle cestovat, to se hodí. A co mi to dalo? Zážitky samozřejmě, mám na co vzpomínat.“

S kým jezdíte? „Jezdím s kamarády, spolužáky z gymplu nebo vysoké, maximálně tří, to jsme jeli dvakrát, jinak ve dvou. Řeknu ti to od začátku. Jezdíme každý rok už od roku 1993. Po gymplu jsme jeli do Holandska na mezinárodní tábor, o rok později do Francie. Potom jsme začali jezdit na vlastní pěst. Poprvé to bylo na tři neděle do Rumunska, ještě tytéž prázdniny do Švédska. Pak Ukrajina – Podkarpatská Rus, Východní Turecko (na měsíc), do Istanbulu jsme se dopravili busem a jinak stopem. Samozřejmě dříve, teď si dovolíme ten luxus v motýlku a samozřejmě letadlo. Pak také Bulharsko, tam spíše hory, já mám rád hory. Měsíc v Peru. Také jsem byl rok v Anglii, v Londýně. Tam jsem si zaplatil školu, bydlel jsem v pronájmu a pracoval tam, jako tady v agentuře práce, tak po barech, v kuchyních..“

Co nejcennějšího jste si přivezl? „Určitě ty zážitky. Na druhou stranu jsem vždycky nejraději, když se vracím, ta touha po domově, když se blížím a u sloupu zahnu..“

Všude dobře, doma nejlíp, že? Každopádně děkujeme za rozhovor. vag


Studenti sobě Zbrusu nová rubrika, ve které Vám přineseme co nejvíce, pokud možno, užitečných a důležitých informací ze života. Kupříkladu sháníte lyže na půjčení. Která půjčovna bude ta nejlepší? Budeme se ptát, zjišťovat podrobnosti a na Vás zbude už se jen ukázat.

Jak získat řidičské oprávnění skupiny B (osobní automobil)? Už máš těch 18 za pár, či ses do této doby ještě nedostal k tomu, abys udělal autoškolu, a nevíš, která je nejlepší? Máme tu přesně pro tebe něco, co by se ti mohlo hodit. Zeptali jsme se pár lidí, kteří touto zkouškou už prošli a jejich názory, postřehy a důležité informace tu máme pro Tebe.

Autoškola – František Šetka Tato autoškola má sídlo v Panské ulici, č.p.: 135. Webové stránky, kde naleznete další potřebné informace jsou www.autoskolasetka.cz. Cena kurzu k získání řidičského oprávnění skupiny B (osobní automobil) je 7700,- Kč.

Jaká auta mají? „Škoda Fabia. - červené“

Výhody, či co se ti velmi líbilo?

Odpovídal Tomáš Vobořil, 3.B:

„Instruktor a také to, že si mohu říci a rádi mi vyhoví – takto by to mělo být ovšem všude. A myslím si, že pokud se mě někdo ptá na to co se mi líbilo, neměl bych se ohánět tím, že někde jinde je to takto a takto špatné, protože jsem to sám nezažil.“

Co nebo kdo tě přivedl právě k této autoškole?

Co jako správný řidič musíš znát podle pana Šetky?

„Přivedl mě k ní můj děda, protože s panem Šetkou dříve spolupracoval a tak mi ho doporučil.“ Máš nějakou vtipnou historku? „Těch je opravdu dost, ale teď jsem si vzpomněl na jednu. Jeli jsme Nádražní ulicí a u přechodu, tam před JH marketem, stála žena. Stála asi metr od toho přechodu a instruktor Cejtan povídá: „Paní by chtěla tu zebru nakreslit o metr dál“.

„Často mi instruktor musel připomínat zapnutí pásu nebo jsem se také hrozně divil, že mi to nejede, když jsem zapomněl dát dolů ruční brzdu.“

Kdo ji vede/vlastní a kdo s tebou jezdil? „Oficiální majitelka je Daniela Šetková (dcera pana Františka Šetky), dříve to byl samozřejmě pan Šetka, ale je v důchodu. Jezdil se mnou instruktor Cejtan. Přidělili mi ho, pokud bych chtěl, mohl bych zažádat o změnu.“

Jak dlouho to přibližně potrvá? „Jezdíme dvě vyučovací hodiny, čili 90 minut – jízdy, skupina se domluví na dni, kdy budou docházet na teorii, která je také po 90 minutách. Jízd je celkem 14. Zkouška se potom skládá z přibližně půl hodinové jízdy, techniky (2 otázky) a teoretického testu.“

Tvůj úplně první dojem? „Zpočátku nudné teorie a žádné jízdy, ale potom když jsem začal jízdy, tak se mi hned zalíbily a samozřejmě instruktor byl vážně skvělý vtipálek.“


Studenti sobě Autoškola - Jakub Adam Tato autoškola má sídlo ve Václavské ulici č.p.: 495. Webové stránky, kde naleznete další, potřebné informace jsou www.autoskolaadam.cz. Cena kurzu k získání řidičského oprávnění skupiny B (osobní automobil) je pro studenty 6950,-.

Odpovídala Kristýna Šalková, 3.B:

Co nebo kdo tě přivedl právě k této autoškole?

Výhody, či co se ti velmi líbilo? „Velmi jsem si cenila individuálního přístupu a dobré komunikace se všemi členy Autoškoly. Tolerance vůči začátečnickým chybám, ale zároveň určitá autorita vůči lektorovi. Co se týče praktičnosti, jsem velmi ráda, že instruktoři se nebojí svým učňům dovolit jezdit i v poněkud rychlejším tempu, samozřejmě dle rychlostních předpisů. Samozřejmě jsou i více nebezpečné úseky, na nichž je třeba být opatrný a uzpůsobit jízdu žákově schopnostem.“

„Vybrala jsem si ji na doporučení svých starších přátel, kteří své řidičské dovednosti získávali právě zde.“

Co jako správný řidič musíš znát podle pana Adama?

Máš nějakou vtipnou historku?

„Jako správný řidič a především také slušný řidič, určitě musím obratně ovládat znalosti dopravních předpisů, a to i v praxi. Samozřejmě je nutností tyto předpisy také řádné respektovat! To je rozhodně nezbytnou součástí každého, kdo se po silnici pohybuje a je v zájmu nás všech dbát nejen o svou bezpečnost! Tato slova však nejsou pouze pravidlem této konkrétní , nýbrž všech autoškol, které nás připravují.“

„Nevím, jestli zrovna vtipnou, ale největší zážitek a zároveň velká zkušenost pro mne bylo, když jsem jednou zastavila chodci s malým dítětem u přechodu. Za mnou stálo další auto a z dáli se přiřítilo třetí, které nabouralo do vozu za mnou a to do mě. Náraz auto posunul až do půli přechodu, naštěstí paní s dítětem právě vešli na chodník. Takže vše dobře dopadlo, nikomu se nic nestalo. Můj instruktor však s sebou bohužel neměl brýle, tudíž jsem záznam o nehodě musela vyplňovat sama a pobíhat od auta k autu a vyptávat se na potřebné údaje do dokumentů pro pojišťovnu,“

Jaká auta mají? „Mají nové typy vozu Škoda Fabia, jsou to menší, ale lehce ovladatelná a na základní výcvik budoucího řidiče ideální auta.“

Kdo ji vede/vlastní a kdo s tebou jezdil? „Vlastní ji pan Jakub Adam. Mými instruktory byl pan Veselý a pan Hrneček, kteří mi vždy vše ochotně vysvětlili a mnoho mne toho naučili.“

Jak dlouho to přibližně potrvá? „Záleží na každém, ale minimum je určitě alespoň měsíc a půl. Záleží, jak rychle si odjezdíte svůj pevně stanovený počet hodin.“

Tvůj úplně první dojem? „Měla jsem z první jízdy obavy, ani ne tak vůči sobě, jako vůči ostatním na silnici. Pár rozjezdů a zastavení na školním statku a pak hurá do provozu směr Kardašova Řečice. Vše proběhlo v pořádku a já se od toho dne na další hodiny jízd těšila čím dál víc. Po úspěšném složení zkoušek mi dokonce některé chvíle chyběly.“ vag


Jazykulum In February 2009 she left us, so unexpected. A cute girl from America who´s been walking in our school´s corridor for almost a year. Then she unfortunately has to leave the Czech republic. What´s happened to her? That´s one of the stuff you can read out from our brand new interview. With who? I supposed you know – of course we´re talking about Sara Pauwels, an exchange American student. Here comes our facebook chat:

„You never know how long you have...“ had surgery on the 5. And now i have 8 screws and a titanium plate in my arm.

NOW IT SOUND HORRIBLE! Fingers crossed with healing. Hope you´re ok yet. im guessing you guys never heard about this haha thanks! its back to normal now with only a little pain when it rains haha

Heh, I know what you´re talking about. Few years ago I stood on a nail in forest. Really funny experience and ouch! that is kinda funny

How are you in America? We all miss you here.

And what about our school? What are your memories like?

Your leaving was so unexpected. What happened?

Your school... first i thought it was HUGE!! and that nobody wanted to talk to me but then i started talking to English classes and then i got to know everyone! but i loved all of you guys! and especially our French and English class! I remember we drew the French teacher and her cat

well on a rotary trip where we went skiing and snowboarding i broke my wrist (again :P) I was racing my friend and had a really bad fall.

Yeah! That was amazing when Mrs. Petru was trying to speak with you in Czech and still couldn´t understand you´re an American.

Oh, that sounds horrible

hahaha yeahh that was soooo much fun!!..... not! haha that class was only fun because of the class itself

im good im busy with school but everything is going well! I miss all you guys too!! ps. I may be coming in 2 years to visit

and so i was in the hospital in Prague. They were going to operate on me but then they figured out it was to bad a brake. So i flew home on February 3 and


Jazykulum So you were satisfied with our English classes? Now I mean with quality. yeah they were all pretty good and some of you know a lot of english like you

We still don´t know what you think about the Czech republic. What kind of efect our country took to you?

True :) which i liked much better! and you guys can kind of just leave when your classes are done. My whole school ends at 2:20 pm eveyday. And we cannot leave the school until then.

Well, finally, lets talk about you! What are you reading now?

I loved it! I wish I never had to leave. But over all it really changed me in a good way its easier for me to talk to anyone and in front of groups and its made me more open minded to everything! I also love that i now have friends in a different country! It also made me realize to do and try everything because you never know how long you have. I wish i could have said goodbye to all of you!

Well im not reading anything for fun (i dont have time) just for school, Im reading Hamlet and Animal Farm

We wish we could too.

yeah your right i do watch tv right now i love glee hahaha and CSI and for movies i like everything

Over all I loved it there! And it helped me and changed me by trying new things and trying a new culture and new language

Yes, I remember your first czech word you said to us. It was "pivo", really fun hahah yeahh I still remember!!

So, we are close to the end, so let me ask you if you can compare some stuff, for example your school and our, in what ways its different? What about rules, some kind of freedom etc.? (its hard i know :D) Our schools are very different to start off my school is only on story tall and yours is 3. But they both are around the same size in students and teachers. We dont stay with the same class for four years and you do. we have a set time for lunch and you go when ever you can/want

So classical literature, understand you . Then you must watch some great serials or movies or whatever makes you relax and also enjoy all days, not just reading the duties, am I right?

And last question is how did you enjoy X-mas? And my Christmas was good it was only my family ( my mom, dad, brother and the Slovakian exchange student ) it was a lot of fun very relaxed and low key then we had some friends over for dinner! it was a good day and great holiday! We went skiing and snowboarding for 4 days over holiday

So in conclusion - what want you to say to our journal? Everyone will see it. You can say whatever I miss everyone and I hope to see you soon!

So do we... Thank you a lot, great interview -pšt-


HÁJ-TEK Jste zastánci toho, že reklama je jen nudnou součástí večerního televizního programu, zabírá místo ve vašem oblíbeném časopise a je všude na internetu? Je fakt, že reklam je čím dál tím víc, ale někdy mohou být docela vtipné! Například u videí na youtube.com. Reklama je jednoduše přidána k videu s určitým množstvím stejných klíčových slov. Tento systém předpokládá, že pokud si například člověk najde video o kytarách, zajímají ho kytary a možná si i nějakou chce pořídit. Zádrhel je v tom, že je zde reklama přiřazována robotem, který samozřejmě nemá ponětí o nějakém kontextu nebo významu videa.

YouTube vtipálek


HÁJ-TEK

Babůů


Sport Zdravím Vás, horlivé mladé mozky budoucnosti a milí čtenáři školního časopisu TABU!. Dovolte, abych se Vám představil. Jsem nový redaktor časopisu a budu Vás provázet světem sportu a sportovních událostí, ať už u nás na gymplu, v Jindřichově Hradci nebo ve světě. Ano, zapomněl jsem - mé jméno je JFN. Taky jsem studentem na GVN, mé zájmy jsou hlavně sporty. Budu se snažit, aby jste měli VY, naši čtenáři, co největší rozhled o tom, co se děje ve sportu. Prosím o smilování, jsem tu nový a TABU! už je tu celkem dlouho, jsem ještě žábák. Tak myslím, že dost úvodu a pustíme se do toho!¨

Házená

Basket

Již tradičně se odehrály v tomto týdnu zápasy našich hradeckých sportovců. Tak se pojďme podívat na některé z nich . Začneme s házenou. Naše házenkářky odjely na daleké Slovensko v rámci 15.kola, aby vybojovaly alespoň nějaké body na půdě favorizovaných Michalovců, které jsou druhé v tabulce. Bohužel prohrály 27:19 a nadále zůstávají se 4 body na konci tabulky. Naše děvčata držela krok s favoritem asi 20 minut. Ale v závěru první půle si vybraly svoje chvilky a začaly kupit technické chyby a toho využil soupeř a po první půli to bylo 16:10. Ve druhé půli si Slovenky vytvořily náskok 19:11. Ale házenkářky z města nad Vajgarem nesložily zbraně a bojovaly až do samého konce. Nakonec zvítězily Michalovce a připsaly si povinnou výhru nad posledním týmem tabulky. Házenkářky si ostudu neudělaly ba naopak zaslouží si respekt, že nesložily zbraně a vůbec si nevedly špatně .

Basketbalisté letos prožívají opravdu skvělou sezónu a chtěli to i potvrdit v Chomutově. V sobotu odjeli Lvi do Chomutova, aby odehráli zápas mezi domácími Levharty Chomutov. Zápas nakonec skončil prohrou Lvů 101:86. Lions začali zápas dobře. První čtvrtinu vyhráli o 4 body a vypadalo to nadějně. Ale ve druhé desetiminutovce zcela ovládli Levharti a položili základ k pozdějšímu vítězství. Lvi nestačili držet krok s domácími, jedině náš nejlepší střelec utkání Tomanec, a dále Sismilich. Ale to bylo málo. Chomutov se 5 kol před koncem základní části odpoutal od Lions už na rozdíl 3 bodů a asi půjdou do vyřazovací z prvního místa.


Sport Futsalová liga Asi jen málo z nás ví o tom, že se na Vítězslavovi Novákovi. Tak se osvědčilo naší škole hraje nějaká futsálová liga. pravidlo „Nedáš,dostaneš“. Na 0:2 Nikdo vlastně neví, kdy vznikla. To ví zvyšoval Binh Le Thanh. Skoro celý zápas jenom pan profesor Voldán, který to se 2.C bránila, až nakonec povolila na všechno vede. Každý rok se hraje, každý konci první půle. Za první 1.B skóroval rok se zapisují třídy, které by si chtěli Tony Nguyen. 1:2. Ve druhé půli se strhla zahrát. V letošním ročníku ligy se přihlásilo gólová přestřelka. Úvod vyšel 2.C. Na 1:3 celkem 5 týmů. Hraje každý s každým, dával Petr Švepeš, 1:4 zase Jan Keňo a na poté se hrají vyřazovací části, play-off. Rád 1:5 završil svůj hattrick Petr Švepeš. Pak bych vám představil týmy, které se 2.C povolila a nechala soupeře, aby je přihlásily do letošního ročníku. 3.B , 5.A , znovu zatlačil a doslova přikoval na jejich 2.C , 1.B , 4.A. Tabulku zatím vede 3.B bez polovinu. Pak opět padaly góly. Na 2:5 prohry. skóroval Jakub Frýbl, na 3:5 Vojtěch Dne 24.ledna se odehrál již 14. Bouška, ale pak zaskóroval Binh Le Thanh zápas základní skupiny ligy mezi 1.B a 2.C za 2.C, 3:6 , pak už to bylo jenom v režii ve Sportovní hale v Jindřichově Hradci. 1.B a ze strany 2.C to bylo vše, ti už se Oba týmy však nastoupily v jiným složení. jenom bránili. Obraně 2.C docházely síly, a Z 1.B byl jediný hráč Jakub Valenta. tak znova udeřili Jakub Frýbl a Tony Ostatní byli z jiných tříd. Za druhou 2.C Nguyen . Zápas tedy skončil těsným nastoupili 2 hráči ze 3.B. vítězstvím 5:6 pro 2.C Zápas se odehrál o chvilku později. Zápas to byl vskutku zajímavý. Zprvu se zdálo, že se ani neodehraje, ale Hráči z obou týmů ze sebe vydali opravdu nakonec to byl zajímavý match. Hned od hodně. Já to vím, účastnil jsem se toho a začátku se hrálo ve vysokém tempu. 1.B můžu potvrdit, že to bylo něco. Rychlé dost tlačila, ale gólově se v úvodu akce, rychlé výpady, pěkné góly, krásné neprosadili. To naopak 2.C získala na své přihrávky, zápas se vším všudy. I na tvrdé polovině míč, jmenovitě Binh Le Thanh střety došlo, ale naštěstí se nikomu nic zatáhl míč do středu hřiště a vyslal Petra nestalo a zápas se odehrál v přátelském duchu. Všem doporučuji, tedy těm co je to Švepeše a ten skóroval. 0:1 pro 2.C. zajímá, aby se přišli někdy podívat. Hraje Hned po rozehrání opět tlačila 1.B, ale se každé pondělí vždy od půl 2 do půl 3 ;-) opět se gólově nemohla prosadit, to i díky skvělému brankáři hájící svatyni 2.C, Pin


Plesk! Kdybychom neměli drbárnu, nemohli bychom se ani jmenovat Tabu!, nemyslíte? Pojďme si s námi potlachat, zasmát se a podivit. Nechceme být zlí a škodolibí ale jistá míra drbání ještě nikomu neuškodila. A právě proto je tady nová rubrika Plesk!.

Co se kde šustlo? Nejmenovaný profesor výtvarné výchovy se drobátko seknul se zasycháním barvy. Plakátem, který měl zaschnout za 15 minut, jsme obarvili: Kytky svetr, Báry kalhoty a stolek organizátorů „Za školou“. Po pětihodinovém natáčení nebyla barva stále suchá. Inu, i mistr tesař se někdy utne.

Bloumáme chodbou a z učebny slyšíme: „Ty basketbalisti! Vy byste měli studovat někde úplně jinde! Například v Třeboni, tam by Vás přivítali, tady na to akorát kašlete!“. O den později nám tatáž profesorka ukazuje malý útržek: „Tak prosím tohle dokázal vyrobit maturant místo toho, aby dával pozor a doplňoval si popisky ke kostře, vystříhal ji takhle precizně.“ Podotýkáme, že ta kostra měla nanejvýše 5 centimetrů.

IN & OUT Módní ikonou GVN je nepochybně paní profesorka Flídrová. Asi nikdo jiný nenosí tolik barev. Navíc tak zajímavě zkombinovaných. Pochvala!

Že se kluk snaží o holku, na tom není nic špatného, ale psát anonymy, ve kterých pomlouvá svého soka? No A.K.,že se nestydíš!

Momentky z 8.12.2010 Obrovský humbuk udělaly záhadné cedule přilepené všude možně po škole v den stávky. Celé zástupci zvědavců si je fotografovali, živě se o nich debatovalo, mnohde vyvolaly i žhavé

diskuze (například kdo stojí za jejich vytvořením). Určitě Vás nebude mnoho, i přesto – pro zájemce přinášíme výběr těch nejlepších:

Máte nějakou žhavou novinku, o kterou se chcete podělit? Nějakou, která by se měla zvěčnit v dalším čísle? Sem s ní! Můžete ji kdykoli poslat či říct někomu z redaktorského týmu (samozřejmě anonymně)


Výkřiky do tmy TOP FACEBOOK STATUS vyhrává Ája Marková z 5.A se svým již dávným prosincovým, ale bezkonkurenčně nejlepším statusem vztahujícím se ke koncertu Vypsané Fixy:


11-02