__MAIN_TEXT__
feature-image

Page 1

Návrh na památkovou ochranu budovy bývalého kina a budovy kulturního domu Ládví


Návrh na památkovou ochranu budovy bývalého kina a budovy kulturního domu Ládví

Spolek přátel sídliště Ďáblice IČO: 06760287 Modřínová 1395/24 Kobylisy, 182 00, Praha 8 www.sidliste-dablice.cz


Jako předseda spolku sídliště Ďáblice tímto podávám žádost o památkovou ochranu dvou budov na sídlišti Ďáblice: budovy bývalého kina a budovy kulturního domu Ládví. Věřím, že má žádosti bude vyhověno po přihlédnutí k unikátním architektonickým a urbanistickým hodnotám, které tyto dvě budovy společně pro obytný soubor sídliště Ďáblice představují. Tato žádost je zdůvodněna rozhodnutím společnosti Rewe budovu kina zbořit a na jejím místě postavit typizovanou architekturu supermarketu, který přispěje ke znehodnocení veřejného prostoru.


Kino Architekt: Jiří Kulišťák Interiéry: Zdeněk Wasserbauer Stavba zahájena v roce 1974, kino otevřeno v listopadu 1977 Kino je menším sousedem kulturního domu, se kterým sdílí zvýšenou kamennou terasu. Budova kina je elegantní dvojpodlažní světlý hranol s fasádou celoplošně obloženou travertinovými deskami, která je prolomena velkoformátovými okny na celou výšku podlaží. Průčelí je vertikálně členěno jemně předstupujícími lizénami. Hmota sálu kaskádovitě vystupuje nad rovinu střechy. Vstupní foyer je dvoupodlažní s ochozem a bylo vyzdobeno rozměrným reliéfem Praha – Moskva od Vlastimila Květenského. Původní řešení dle projektu počítalo jen s jedním sálem pro 500 diváků, v průběhu realizace byl ale návrh doplněn o malý klubový sál pro 62 diváků. Sály byly obloženy akustickými deskami z ořechového dřeva, opatřeny polstrovanými sedačkami, podhledem z bílých podvěšených zakřivených desek a klimatizací. Společné prostory v přízemí byly navrženy velkoryse nejen co do rozměrů, ale i do použitých materiálů a detailů. Za zmínku stojí předsálí velkého sálu se šatnou, kde se uplatňuje dominující plocha lištového podhledu a podlahy z mramorových desek. V čele se nachází šatna s obkladem z ušlechtilého dřeva a dvěma zrcadlovými pilíři s uměleckým světelným zakončením v horní části. Boční partie tvoří mohutné v prostoru se uplatňující schodiště pro přístup do sálu ve druhém podlaží, celoprosklená fasáda v pozadí propojuje interiér a exteriér. V devadesátých letech bylo kino Moskva přebudováno na Multikino Ládví, po krachu kina nemovitost koupil provozovatel supermarketů Penny, který na místě chystá postavit tuctovou budovu, která se do kompozice veřejného prostoru nehodí a nereflektuje urbanistické hodnoty sídliště. V těchto dnech hrozí demolice budovy kina.


Kulturní dům Architekt: Vilém Hess Interiéry: Jiří Kantůrek Stavba zahájena v roce 1971 Kulturní dům na východní straně centrálního náměstí je nejvýznamnější veřejnou budovou sídliště. Přestože byl projektován zároveň s obchodním domem v roce 1971, dokončen byl jako poslední stavba souboru až v roce 1983. Jeho vnější forma s vysokým řádem vstupního průčelí, traktovaným pilíři obloženými travertinem je téměř monumentální a ovládá celý prostor náměstí. Prosklenou a plnou část vstupního průčelí spojuje horizontální prvek nárožní terasy a sjednocuje mohutná atika, vše je korunováno zvýšenou hmotou víceúčelového sálu. Navazující fasády jsou obloženy travertinovými deskami dvou odstínů, atika byla původně na nároží zdobena vystupujícími podsvícenými třičtvrtěkruhy s označením budovy. Severní a východní fasáda jsou prolomeny pásovými okny, členěny dvojicemi lizén a obloženy travertinem. Severovýchodní a jihovýchodní nároží jsou obložena abstraktní kompozicí keramických kachlů. Kompaktně keramické severovýchodní nároží skrývá komunikační a hygienický trakt, keramikou obložené křídlo vystupující z jihovýchodního nároží je členěno svislými pásy travertinu se stejně orientovanými okny. Materiálově mírně překombinovaná část fasády sousedí s nejméně nápadným a přitom nejzajímavějším středním úsekem fasády orientované do Střelničné. Převýšená okna jsou dělena v dolní čtvrtině poutcem, dvěma odstíny kamene jsou naznačena iluzivní okna, fasáda je dvojí barvou kamene jakoby jemně inkrustovaná. V přízemí kulturního domu se nachází knihovna a restaurace, v patře víceúčelový sál, klubovny, přednáškový sál a kanceláře, plánovány však byly kavárna, vinárna a několik salonků. Vstupní hala je zdobena velkoformátovou keramickou mozaikou Štěstí a mír domova od Vlastimila Květenského, nad schodištěm je osazena plastika sportovkyně od


Zdeňka Němečka. Působivá jsou rozměrná svítidla haly realizovaná podle návrhu Rudolfa Jurnikla. Kulturnímu domu hrozí necitlivé zateplení fasády budovy, čímž ztratí část své hodnoty. Kino a kulturní dům Redaktor deníku Pravda zastihl Vlastimila Květenského při přípravě keramické stěny pro kulturní dům v Ládví v listopadu roku 1981. 59 Keramickou stěnu s námětem Štěstí a mír domova o rozměrech 12 × 3 m připravoval umělec ve svém ateliéru u Karlových Varů, kde měl k dispozici pec vhodných parametrů na pálení připravených forem. Květenského monumentální dílo patří nejen k největším reliéfním stěnám pro interiér na sídlišti, ale i k jeho nejrozsáhlejším zakázkám vůbec. Práci pro kulturní dům předcházela ještě jiná zakázka. V roce 1978 Květenský pro foyer kina Moskva zhotovil velkoformátový keramický reliéf o rozměrech 6,2 × 5,9 m. Jeho název Praha — Moskva odkazoval jak na původní jméno kina, tak na blízký vztah obou hlavních měst, které v oslavném a silně lyrickém mnohofigurálním plánu personifikoval. V roce 1983 byl reliéf Štěstí a mír domova dokončen a umístěn ve spolupráci s architektem Jiřím Kulišťákem na zděnou dělicí příčku mezi vstupním prostorem a šatnami. Díky vysoké skleněné stěně průčelí kulturního domu je reliéf dostatečně osvětlen přirozeným světlem. Téma, které již název přibližuje, je založené na lyrických motivech z českého prostředí (konkrétní odkazy na soutok Labe a Vltavy nebo okolí Řípu), na iluzivních perspektivách dějů, které se mezi sebou prolínají, neohraničených prostorech a v nich prožívaných časově neohraničených dnech. V díle se prolíná epická šíře s lyrickým prožitkem: „Květenského pojetí chvíle a dějů jsou součást vesmírného dění, v jehož objetí neustále žijí pozemská příroda a člověk.“ Autor se tímto dílem na sídliště vrátil téměř po deseti letech. Hlavní schodiště vedoucí podél Květenského reliéfu do patra osvětluje po celé jeho délce světelná plastika z leštěného nerezu a stříbřeného elektrofloatu sestávající z řady kruhů nestejných průměrů nesoucí světelné body. Jeho autorem je Rudolf Jurnikl (1928—2010), sklář, autor lisovaného skla, který pracoval ve výtvarném středisku Rudolfovy huti v Dubí u Teplic, mimo jiné s Františkem Víznerem. Vedle autorského lisovaného skla se podílel na velkých zrcadlových stěnách pro hotel Olympik, Klementinum nebo budovu Federálního shromáždění. Naproti schodišti v ose nástropní plastiky je umístěn mělký bazének s bronzovou sochou Vzpomínka signovanou Zdeňkem Němečkem (1931—1989) z roku 1978. Výtvarný prvek ve spojení s vodní hladinou oživuje a zjemňuje rozsáhlé prostory otevřeného patra. Němeček, žák profesorů Vincence Makovského a Jana Laudy na Akademii výtvarných umění v Praze, ve své tvorbě vynikal sochami sportovců. Jeho hokejistu najdeme před sportovní halou v pražských Holešovicích (1959) nebo v Pardubicích u zimního stadionu (1988), postavu gymnasty vytvořil pro halu v Jindřichově Hradci (1979) apod. Známá je také jeho dětská prolézačka Sputnik z roku 1960, původně umístěná na hřišti u Stromovky, později zachráněná a přemístěná na zahradu jedné z vil osady Baba.


Pohled na centrální náměstí Zatímco obchodní ulice a piazzetty jsou obestavěny kompaktně, prostor náměstí je lemován jednotlivými budovami. Ve středu záběru je pavilon knihkupectví, nad ním prochází severojižní pěší osa sídliště. V úrovni kašny na ni kolmo navazuje obchodní ulice. Nákupní centrum je zásobováno z podzemí, pozemní komunikace slouží jeho návštěvníkům. Foto: Petr Matička, ČTK.


Příloha č. 1 Deník Metro 1.4.2020

Na sídlišti Ďáblice v blízkosti stanice metra Ládví dojde brzy ke zbourání objektu bývalého kina Ládví. Demolice by měly trval dva až tři měsíce. Poté bude následovat výstavba nové budovy, včetně suterénního podlaží pro parkování a dvou vjezdu z ulice Binarova. V přízemí nové budovy bude Penny market a drogerie. V patře objektu budou kancelářské prostory. Hotovo má být příští rok. Stavební povolení získal investor před několika lety. (deník Metro 1.4.2020)


Příloha č. 2 Vážený pane Kunathe, obracím se na Vás jako předseda spolku, abych Vás upozornil na probíhající stavební řízení. Týká se plánované stavby kina, které má být údajně zbořeno a místo něho vyrůst typizovaná stavba Vašeho Penny marketu.Rád bych Vás upozornil, že budova kina tvoří nedílnou součást náměstí, na kterém je také kulturní dům a obchodní centrum. Zatímco kulturní dům si zachovává i po 40 letech od výstavby svou unikátní historickou hodnotu, kinu Ládví hrozí destrukce. Abych Vás uvedl do obrazu: kino Ládví leží na sídlišti Ďáblice, které je hodnoceno jako nejkrásnější a nejhodnotnější sídliště v České republice. O sídlišti dokonce vyšla kniha, která slouží jako podklad pro žádost na prohlášení sídliště národní památkovou zónou včetně několika památek. Dále bylo o sídlišti napsáno několik desítek článků a bylo dále propagováno v médiích včetně televize. 7000 občanů, polovina obyvatel sídliště, a tedy i vašich potenciálních zákazníků, se vyjádřilo pro zachování tohoto unikátního sídliště. V posledním roce došlo i k několika masovým protestům proti plánovaným demolicím. Věřím, že s těmito novými informacemi ustoupíte od demolice této hodnotné kulturní památky minulého století a budovu kina zachováte. S pozdravem, Josef Platil předseda Spolku přátel sídliště Ďáblice


Příloha č. 3 Open letter to REWE Group Dear REWE Group, as a chairman of the Spolek přátel sídliště Ďáblice, I wrote to Mr. Kunath, member of the REWE International AG board an open letter. In it I kindly ask you to check on Penny Market s.r.o. Česká republika as they plan to destroy a building in the center of Sídliště Ďáblice, unique housing estate about which we published a book last year. The intention of your Czech colleagues is to tear down the building of a former cinema and replace it with a generic (yet ugly striped) new development that is not unique, nor extraordinary architecture. Please note that 7000 inhabitants (half of all) of the housing estate signed a petition in which they see this housing estate as worth of protection. By tearing down the cinema house, the whole concept and the urbanism of the housing estate will be devalued. It is unfortunate that this decision to tear down the building is being done in corona-times in which all focus of the public is on its health and not on architecture, nor urbanism. Regards, Josef Platil chairman of the Spolek přátel sídliště Ďáblice


Příloha č. 4

Současný stav 2.4.2020


Příloha č. 5

Současný stav 2.4.2020


Příloha č. 6

Návrh rekonstrukce od Ard architects ctí původní návrh a vrací zpět velká okna, která tam bývala před konverzí kinosálu na multikino

Srovnání s návrhem nové budovy supermarketu s drogerií bije do očí na první pohled.


Příloha č. 7 O sídlišti: Obytný soubor sídliště Ďáblice Vymezení Sídliště Ďáblice, Praha 8 – Kobylisy, kat. území Kobylisy Sídliště je ze severu ohraničeno Ďáblickým hájem, na západě ulicí Čumpelíkova, na jihu ulicí Střelničná, Dolejškova, U Slovanky, Davídkova, Střelničná, Na dílech, Na Slovance, objekty čp.1956, 1957, 1958, 1959, 1961 a 1962 při ulicích Štěpničná a Bedřichovská a na východě ulicemi Ďáblická, Akátová a Kubíkova. Vznik Urbanistické řešení obytného souboru Ďáblice (dále jen sídliště Ďáblice) navázalo na soutěžní návrh Vlastimila Durdíka a Jiřího Novotného z roku 1963, který dále rozpracoval tým pod vedením architekta Viktora Tučka. Koncepce Koncepce ďáblického sídliště pracuje velmi nápaditě s malým množstvím prvků a využívá archetypu bloku a ulice. Urbanistická koncepce čtvercových polootevřených bloků v jižní části sídliště asociuje tradiční městské dvory, dvojice superbloků ve střední části ulice. Těžiště souboru tvoří z podzemí zásobovaná obchodní ulice ústící do náměstí s budovou kina, kulturního a obchodního domu. Budovy občanské vybavenosti tvoří nízkou pavilonovou podnož (jedno, dvou a tří podlažní) výškovým obytným domům (11 a 14 podlažní deskové domy, 19 podlažní věžové domy). Na východě je zástavba zakončena pěticí věžových domů, severní část sídliště je tvořena šestipodlažními bodovými domy. Kvalita obytného souboru Urbanistická koncepce důmyslně pracuje s průhledy ze sídliště na Ďáblický háj a vrch Ládví, jenž je přírodní památkou a převádí jeho zeleň do hloubky zástavby, kde se volně proměňuje v parkovou převážně skupinovou zeleň se sítí pěších cest. Značný podíl na vysoké kvalitě veřejných prostor má i řada osazených výtvarných děl, vodních prvků, práce s modelací terénu a využití náspů bývalé Kobyliské střelnice. Pietní místo popravy 1300 občanů nacisty (památník s uměleckými díly) jako nedílná součást architektonické koncepce sídliště má statut Národní kulturní památky. Zeleň souboru včetně skladby dřevin a biotopového jezírka navrhla Zorka Buriánková. Kvalita zpracování Autoři věnovali velkou péči výběru kvalitních materiálů, dobře řemeslně zpracovaným detailům i uměleckým dílům, která zdobí objekty veřejné vybavenosti a velkoryse dimenzované monolitické vstupní haly bytových domů. Deskové domy mají ojediněle pojaté koncové sekce s lodžiemi ve štítu, fasády jsou kromě pásových oken členěny dvojicemi hlubokých lodžií a slunolamy, zakrývajícími spáry mezi panely. Chodníky jsou u deskových domů na rozdíl od naprosté většiny sídlišť vedeny městotvorně při patě domů. Parter deskových domů je obohacen podloubími a průchody, věžové domy vyrůstají z terasových podnoží. Sídliště jako vzor Urbanistické i architektonické řešení a úprava veřejných ploch sídliště Ďáblice doposud zůstává vzorovým příkladem jedné z nejkvalitnějších realizací obytného souboru výstavby 60.-70.let 20.století. Kvalitou návrhu a realizace je srovnatelné s brněnským sídlištěm Lesná a experimentálním pražským sídlištěm Invalidovna, z nichž je dle názoru mnohých nejlepší a dosud i nejlépe dochované.


Příloha č. 8 Kniha: Sídliště Ďáblice: Architektura pro lidi Kniha Sídliště Ďáblice: Architektura pro lidi je věnována jednomu z nejhodnotnějších a nejkrásnějších sídlišť v České republice. Vznikla z popudu nadšenců, kteří v Ďáblicích či v jeho okolí žijí a oceňují jej pro jeho přetrvávající kvality. Ke spolupráci na této knize byli přizváni odborníci v oboru historie umění, architektury, památkové péče, krajinné architektury a také potomci hlavního architekta Viktora Tučka. Kniha popisuje architektonickou soutěž, postupný vývoj návrhu a náročnost dotažení koncepce do plánované podoby navzdory omezení v době vzniku. Dále se zaměřuje na urbanistickou a architektonickou hodnotu tohoto souboru, řešení zeleně a ojedinělý počet výtvarných děl v celém areálu sídliště. Závěrečná kapitola textové části se věnuje srovnání Ďáblic s několika dalšími soubory a možným předlohám a vzorům nejen u nás, ale i v zahraničí, na něž mohli jejich tvůrci navázat. Do knihy jsou také zakomponovány vzpomínky obyvatel a pamětníků výstavby a prvního zabydlování sídliště. Ty byly sesbírány formou rozhovorů a zachycují subjektivní pohled jednotlivých osob. Cílem je zaznamenat, jak bylo sídliště vnímáno očima lidí, kteří zde vyrůstali a vychovávali své děti. Poslední část tvoří medailony vybraných autorů, kteří se podíleli na urbanistické a architektonické podobě Ďáblic, a přehled většiny typů obytných a občanských staveb. Kniha o sídlišti Ďáblice je určená široké i odborné veřejnosti. Smyslem publikace je obeznámit čtenáře s tímto výjimečným obytným souborem, posílit povědomí o tomto pražském sídlišti a obrátit pozornost na kvalitní a umělecky cenné památky mimo centrum města. Díky svým odborným textům naváže na několik spřízněných projektů z poslední doby (Paneláci, Sídliště Solidarita, Sídliště KladnoRozdělov) a přispěje tak k probíhající diskusi o sídlištní výstavbě a s tím souvisejícím kulturním dědictvím. Autoři: Irena Lehkoživová (ed.), Josef Platil (ed.), Ondřej Tuček (ed.) Rozhovory: Alena Pechátová Texty: Marie Jelínková, Tomáš Řepa, Hana Řepková, Rostislav Švácha, Ondřej Tuček, Karel Veselý Grafický design Petra Roubalová & Matěj Hanauer Jazyková redakce Irena Hlinková


Profile for Josef Platil

Návrh na památkovou ochranu budovy bývalého kina Moskava a Budovy Kulturního domu Ládví  

Návrh na památkovou ochranu budovy bývalého kina Moskava a Budovy Kulturního domu Ládví

Návrh na památkovou ochranu budovy bývalého kina Moskava a Budovy Kulturního domu Ládví  

Návrh na památkovou ochranu budovy bývalého kina Moskava a Budovy Kulturního domu Ládví

Profile for ladvi
Advertisement

Recommendations could not be loaded

Recommendations could not be loaded

Recommendations could not be loaded

Recommendations could not be loaded