Issuu on Google+

50. schůze VV ÚV KSČM dne 9. 3. 2012

Aktuální hospodářská a sociální situace ČR Cílem materiálu „Aktuální hospodářská a sociální situace ČR“ je zhodnotit a zanalyzovat hospodářskou a sociální situaci v ČR po tom, co 1. ledna 2012 vstoupila v platnost celá řada tzv. reforem připravených a následně schválených bez ohledu na hlasy opozice i veřejnosti parlamentní většinou současné pravicové koalice P. Nečase tvořené ODS, TOP09 a Věcmi veřejnými. Analýzu situace provádí pravidelně odborné zázemí při ÚV KSČM a sleduje různé dopady na různé skupiny obyvatel v české společnosti. Dokument volně navazuje na materiál „Hospodářská, sociální a politická situace v České republice a její dopad na občany“, který projednal ÚV KSČM na svém 14. zasedání dne 26. 3. 2011.

1. Charakteristika současné ekonomické situace 1.1 Stručný přehled o současné situaci v eurozóně Současná situace v eurozóně ukazuje, že hospodářská krize z let 2009-2010 a její příčiny nebyly zdaleka překonány a objevují se nové faktory této krize jako je například enormní zadlužení některých zemí eurozóny (Řecko, Portugalsko, Itálie, Španělsko). Dluhová a částečně úvěrová krize odhaluje problémy evropského rozhodování včetně evropské hospodářské politiky. Podíl veřejného dluhu v EU dosahuje v průměru přes 80 % HDP (průměr eurozóny je 96 %, Řecka více než 150 % a SRN 87 %). Maastrichtskému kriteriu 60 % HDP vyhovuje kromě ČR (zde je podíl dluhu cca 40 % HDP) jen Slovensko, též Slovinsko a Lucembursko. Oslabení dosud silného eura může podpořit evropské exporty, kritický pokles ale zaznamenaly i evropské burzy jako další indikátor vývoje a zdroj financí. Dle strategie na dalších 20 let chce EU dostat dluh do úrovně tohoto kriteria do roku 2030 především rozpočtovými škrty a uzákoněním rozpočtové discipliny. Tuto evropskou strategii však mnozí kritizují jako proti-růstovou. Skutečnost zatím nedosahuje propadu jako v roce 2009 – aktuální odhady světové ekonomiky mluví o globálním růstu 3,5 % HDP. Krizí jsou tak tentokrát postiženy především země EU a EU jako taková a její vyhlídky nejsou v současné době nejlepší. Pro země eurozóny na letošní rok MMF aktuálně prognózuje propad -0,5 %, OECD mluví jen o tempu +0.3 % HDP. Eurozóna se má vrátit k hodnotám HDP z jara 2008 nejdříve v roce 2016.

1


1.2 Současná ekonomická situace ČR V současné nelehké hospodářské a sociální situaci s přihlédnutím ke krizi eurozóny, která má na situaci V ČR zásadní vliv, neboť 80 % dovozu a vývozu je realizováno se zeměmi EU a zhruba 30 % pak se sousedním Německem, vláda ČR dává přednost restrikci a privatizaci veřejných služeb před podporou rozvoje. Pokud jde o příjmovou stranu veřejných rozpočtů, zpomalení růstu ovlivnilo daňové inkaso již na konci roku 2011, může se projevit i to, že jednotlivé daňové subjekty uplatňují při daňové optimalizaci ztráty z minulých let. Dalším rizikem pro plnění státního rozpočtu na letošní rok jsou evropské prostředky, protože EU pozastavila proplácení evropských programů. Rovněž tak hrozí zastavení financování některých programů financovaných z evropských fondů pro nekompetentnost jednotlivých ministerstev či v důsledku škrtů na výdajové stránce státního rozpočtu a možnost nečerpání z nich v důsledku neschopnosti kofinancovat projekty z české strany. V roce 2012 má být dosažen deficit 105 mld. Kč (tj. 3,5 % HDP), mají přitom vzrůst příjmy +2,7 %. Je však třeba říci, že současný státní rozpočet je postaven na velice pochybných číslech a již při jeho schvalování ministr financí Kalousek avizoval, že na začátku roku dojde k jeho přehodnocení a aktualizaci. Od 1. ledna 2012 vláda zvýšila DPH na 14 % (od roku 2012 má dojít ke sjednocení obou sazeb DPH na 17,5 %). Výnos by ale měl jít na účet reformy penzijního systému, jak bylo alespoň původně avizováno. Sníží se příjmy ze zdanění dividend (5 mld. Kč). Nikým neřešeným závažným problémem jsou velké daňové nedoplatky, které v roce 2010 dosáhly 170 mld. Kč. Hlavním opatřením vády jsou však masivní nekoncepční škrty na výdajové stránce státního rozpočtu. V roce 2012 mají výdaje klesnout o -0,1 %, inflace přitom má vzrůst o 3,5 %, tj. reálně výdaje klesají. Na ekonomický růst má přitom negativní vliv jak omezení vládních investic, tak platů a sociálních transferů. Ve 3. čtvrtletí 2011 vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství celkem proti stejnému období předchozího roku o 2,4 %, v podnikatelské sféře reálně vzrostla o 0,9 %, v nepodnikatelské reálně poklesla o 0,7 %. Znamená to, že již několikátý rok po sobě mzdy mírně stagnují, v nepodnikatelské sféře potom dokonce již druhý rok po sobě klesají. Rozpočty mohou do budoucna zatížit i řešení ekologických sanací (v megatendru byla vysoutěžena cena k 60 mld. Kč, ale ani rozdělení tendru nemusí vést k nižším cenám) a také majetkové narovnání s církvemi (kromě nedoloženého majetku také peněžní – splácet 59 mld. Kč navýšených o inflaci po 30 let). V roce 2013 pak budou potřeba kompenzace ve výši cca 27 mld. Kč na reformu penzí.

HDP míra inflace nezaměs. dle ILO1

  

2006 2007 +6,8 % +6,1 % +2,5 % +2,8 % Ø7,1 % Ø5,3 %

2008 2009 +2,5 % -4,1 % +6,3 % +1,0 % Ø4,4 % Ø6,7 %

2010 +2,2 % +1,5 % Ø7,3 %

2011 +1,7 % +1,9 % Ø6,5 %

Podíváme-li se na údaje o růstu HDP v roce 2011, je zde vidět oproti roku 2010, kdy došlo k určitému malému oživení, začínající pokles české ekonomiky. Ten se projevil především v závěru roku 2011, kdy sice HDP vzrostl podle předběžného odhadu meziročně o 0,5 %, ve srovnání s předchozím čtvrtletím však naopak o 0,3 % klesl. Ukazuje se tak, že návrat na úroveň roku 2007 bude pro ČR ve světle dluhové krize eurozóny ještě velmi obtížný. Například německá ekonomika, na které je ČR ekonomicky 1

Mezinárodní organizace práce

2


závislá a jejíž HDP je provázáno s českým, vzrostla podle odhadu v roce 2011 o 2,9 %, na letošní rok však již je prognózován růst pouze o 0,5 % HDP. Tahounem ekonomiky byl po celý rok 2011 zpracovatelský průmysl, přestože i zde se meziroční přírůstky během roku snižovaly. Stabilně nadprůměrné výsledky zaznamenalo také odvětví dopravy a skladování, naopak výrazně klesla ekonomická výkonnost stavebnictví. Na postupné snižování HDP měla rovněž vliv snižující se investiční aktivita státu, ale i podnikatelů. Co se týká míry inflace, ta dosáhla za celý rok 2011 hodnoty 1,9 %, což je více než v roce 2010. To bylo způsobeno především růstem maloobchodních cen ve IV. čtvrtletí roku 2011 v souvislosti se schváleným zvýšením snížené sazby DPH z 10 % na 14 % od 1. ledna 2012. V lednu 2012 míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců dosáhla 2,1 %. Spotřebitelské ceny vzrostly meziměsíčně v lednu oproti prosinci o 1,8 %. Tento růst ovlivnilo zvýšení snížené sazby DPH z 10 % na 14 % a zvýšení cen zejména v oddíle bydlení. Meziroční růst spotřebitelských cen zrychlil na 3,5 % (ze 2,4 % v prosinci 2011). Ke konci ledna 2011 dosáhla míra registrované nezaměstnanost 571 863, tj. 9,7 %, o rok později, tedy v lednu 2012, pak činila 9,1 % a celkový počet nezaměstnaných dle statistik ministerstva práce a sociálních věcí činil 534 089 osob. Ve srovnání s prosincem 2011 došlo v lednu 2012 k nárůstu o 0,5 procentního bodu. Počet hlášených volných pracovních míst poklesl o 3,7 % na 34 471. V meziročním srovnání tedy došlo k poklesu počtu nezaměstnaných o více než 35 000 lidí. Jak však vyplývá z meziměsíčního srovnání, došlo k poměrně významnému nárůstu počtu nezaměstnaných. To mohlo být způsobeno především tím, že na konci roku 2011 doběhla řada smluv na dobu určitou a zaměstnavatelé v obavě z dalšího ekonomického vývoje tyto pracovní poměry neprodloužily, a také avizovaným dalším propouštěním ve státní sféře i v soukromém sektoru. Podporu v nezaměstnanosti však pobíralo pouze 117 567 uchazečů o zaměstnání, tj. 22 % všech uchazečů vedených v evidenci úřadů práce. Pro srovnání v prosinci 2011 činil tento údaj 25,6 % a v lednu 2011 33,6 %. Znamená to, že počet lidí, kterým vzniká nárok na pobírání dávek v nezaměstnanosti poměrně rapidně klesá. To může souviset se zpřísněním podmínek pro pobírání podpor v nezaměstnanosti, které vstoupily v platnost k 1. 1. 2012, ale jak ukazuje srovnání ledna a prosince 2011, ovlivnily tento ukazatel pravděpodobně i další faktory. Skutečný počet nezaměstnaných se však pohybuje kolem 750 000 osob, protože do počtu uchazečů o zaměstnání nejsou započítávány osoby vyřazené z různých důvodu z evidence a přitom zaměstnání nemají. Těch z evidence v lednu odešlo celkem 50 073. Bylo to o 11 872 osob více než v předchozím měsíci a o 7 139 osob méně než v lednu 2011. Do zaměstnání z nich ve sledovaném měsíci nastoupilo pouze 32 196 osob, tj. o 12 252 více než v předchozím měsíci a o 632 méně než v lednu minulého roku, 17 877 uchazečů bylo vyřazeno bez umístění. Míru nezaměstnanosti vyšší než republikový průměr vykázalo 46 okresů, nejvyšší byla v okresech Jeseník (17,8 %), Bruntál (17,4 %), Most (15,9 %), Znojmo (15,8 %) a Hodonín (15,4 %). Nejnižší míra nezaměstnanosti byla zaznamenána v okresech Prahavýchod (3,4 %), hl. m. Praha (4,0 %), Praha-západ (4,1 %) a Mladá Boleslav (5,0 %). Míra registrované nezaměstnanosti mužů vzrostla na 8,3 % a žen na 10,1 %.

3


2. Sociální složení obyvatelstva ČR V KSČM je používáno obecně i ve veřejných projevech politiků KSČM třískupinové rozdělení u příjmů výdělečně činných osob. Je to rozdělení na nízkopříjmové, středněpříjmové a vysokopříjmové vrstvy. Vědecky a filosoficky přesnější je rozdělení na čtyři skupiny výdělečně činných osob v ekonomice: nejchudší vrstva - chudší vrstva - střední vrstva - bohatší vrstva. Průměrný příjem každé z těchto uvedených skupin ukazuje mnohem lépe a konkrétně vývoj sociální polarizace obyvatelstva, který se zvláště v době hospodářské krize výrazněji a rychleji mění. Obecně v EU platí, že početnost střední vrstvy se snižuje.Vzestup ze střední vrstvy do bohatší vrstvy se zdaří jen malé části příslušníků střední vrstvy. Mnohem větší část střední vrstvy měnící svůj příjmový status přechází do chudší vrstvy. Někteří dokonce mezi nejchudší vrstvy.V souhrnu to znamená destabilizaci příjmových a sociálních vrstev a nárůst početnosti vrstev chudších i nejchudších. Také klasická marxistická definice tříd (Lenin 1919, Velká iniciativa) považuje výši příjmu za podstatný znak, i když nikoliv za ten základní a rozhodující, kterými jsou: vlastnictví výrobních prostředků, postavení v dělbě práce a dalších ekonomických činnostech a dále znak zdroj důchodu/příjmu z Marxova hlediska. Marxovo základní rozdělení je na mzdy dělníků, tedy variabilní kapitál, a dále na zdroje příjmů ekonomicky činných osob, které pocházejí přímo či nepřímo z nadhodnoty. 2.1 Rozdělení podle ekonomické aktivity obyvatelstva, věku a vzdělání Podle údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) bylo k 30. 9. 2011 v ČR 263 759 komunikujících zaměstnavatelů, 4 284 217 pojistníků, 667 395 osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) vykonávajících svou živnost jako hlavní a 347 543 OSVČ, kteří jí vykonávali jako vedlejší, tzn. příležitostně vedle svého zaměstnání. Celkový počet OSVČ činil 1 014 938. Drobní podnikatelé a výše jejich hrubých příjmů v% Výše příjmů 0 1 – 199 999 200 000 – 499 999 500 000 - 999 999 1 mil. – 2,999 mil. 3 mil. – 4,999 mil. 5 mil. – 9,999 mil. 10 mil. – 29,999 mil. 30 mil. – 59,999 mil. 60 mil. a více

2001 3,1 43,3 21,4 12,4 13,4 2,6 2,1 1,3 0,2 0,1

2002 3,7 42,2 22,4 12,8 13,1 2,5 1,9 1,2 0,2 0

2003 0,1 41,8 24,1 13,8 14 2,7 2 1,2 0,2 0,1

2004 0,2 39,2 25,4 15 13,9 2,9 2 1,2 0,2 0,1

Zdroj: MSP v ČR, ČSÚ, 5/4 2005 Kolem 40 % drobných podnikatelů přiznalo v roce 2004 roční hrubé příjmy pouze ve výši do 199 999 Kč, což naznačuje, že tato skupina dosahuje celkově podprůměrných

4


měsíčních příjmů, a to i ve srovnání s měřeným rokem, kdy průměrná měsíční hrubá mzda činila 19 890 Kč nebo pro ni není podnikání hlavním zdrojem příjmů. Co se týká celkového počtu důchodců, bylo jich k 30. 9. 2011 v ČR 2 842 624. Z toho bylo 2 310 238 důchodců pobírajících starobní důchod včetně předčasných a souběhu s pozůstalostními důchody, 451 409 osob s invalidními včetně souběhů s pozůstalostními důchody a 80 977 občanů pobírajících pozůstalostní důchod. Průměrná výše sólo starobního důchodu činila k 30. 9. 2011 celkem 10 539 Kč, z toho u mužů 11 692 Kč a u žen 9 572 Kč (jedná se o vyplácené starobní důchody vč. předčasných). Celkový počet klientů ČSSZ, tedy důchodců, všech OSVČ, pojištěnců, a zaměstnavatelů bez studentů, byl k 30. 9. 2011 8 476 802. Pokud se podíváme na zaměstnaneckou strukturu dle údajů ČSÚ, vedle 667 395 OSVČ vykonávajících tuto činnost jako své hlavní zaměstnání u nich pracovalo 33 000 pomáhajících rodinných příslušníků. Zaměstnanců v malých podnicích o velikosti od 1 do 19 zaměstnanců je zhruba 870 000, 560 000 zaměstnanců pracuje v podnicích o velikosti od 20 do 49 zaměstnanců, 970 000 v podnicích o velikosti od 50 do 249 zaměstnanců a 1 600 000 v podnicích s více než 250 zaměstnanci. Celkový počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním činil v průměru za 1.-3. čtvrtletí minulého roku 4 900 000 a v porovnání se stejným obdobím roku 2010 se zvýšil o 26 300. Podle aktuálních dostupných údajů, které však jsou z roku 2009, byla průměrná měsíční hrubá mzda v podniku od 1 do 49 zaměstnanců 18 363 Kč, v podniku od 50 do 249 zaměstnanců 24 186 Kč a v podnicích nad 250 zaměstnanců 27 115 Kč. Co se týká počtu žáků a studentů navštěvujících základní, střední a vysoké školy, je jejich počet ve školním roce 2011/2012 následující. Do základních škol v uvedeném školním roce dochází 795 600 žáků, na střední školy pak nastoupilo 454 100 žáků, kteří se vzdělávají v denní formě vzdělávání v oborech středního vzdělání, středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání s maturitní zkouškou. Z toho na gymnáziích je to 134 300 žáků, v ostatních oborech středního vzdělání s maturitní zkouškou 217 500 žáků a v oborech středního vzdělání a středního vzdělání s výučním listem 102 300 žáků. Mediány hrubých měsíčních mezd podle věku a pohlaví k 31. 12. 2010

Věk

Mediány hrubých měsíčních mezd v Kč (celkem)

Muži

Ženy

15 až 19 let 20 až 24 let 25 až 29 let 30 až 34 let 35 až 39 let 40 až 44 let 45 až 49 let 50 až 54 let 55 až 59 let 60 až 64 let 65 a více let

14 479 18 169 22 524 24 281 23 187 23 052 23 104 22 353 22 316 23 587 20 646

15 246 19 168 23 554 26 534 26 702 26 366 25 708 24 462 23 564 23 979 22 394

13 275 16 809 21 178 20 635 19 408 20 011 20 665 20 117 20 604 22 379 17 658

Zdroj: ČSÚ

5


Co se týká vzdělání podle dat ČSÚ za 3. čtvrtletí roku 2011, bylo mezi občany ČR staršími 15ti let 1 421 000 občanů se základním vzděláním, 3 180 800 se středoškolským vzděláním bez maturity, 3 049 300 se středoškolským s maturitou či vyšším odborným a 1 351 400 s vysokoškolským vzděláním, 13 500 osob je bez vzdělání. Průměrná měsíční hrubá mzda a medián podle dosaženého vzdělání (2010) Průměrná mzda v Kč podle vzdělání Základní a nedokončené Střední bez maturity Střední s maturitou Vyšší odborné a bakalářské Vysokoškolské Neuvedeno PRŮMĚR CELKEM Medián mezd v Kč podle vzdělání Základní a nedokončené Střední bez maturity Střední s maturitou Vyšší odborné a bakalářské Vysokoškolské Neuvedeno MEDIÁN CELKEM

celkem 17 007 20 375 26 924 31 001 45 909 23 593 26 881 celkem 15 673 19 274 24 020 26 942 34 906 19 551 22 608

muži 19 352 22 482 30 426 36 089 53 086 27 665 30 192 muži 18 396 21 468 26 940 31 536 40 041 21 522 24 693

ženy 15 200 16 180 23 733 26 837 35 657 20 055 22 666 ženy 14 271 15 156 21 986 24 161 29 035 17 914 20 070

Zdroj: ČSÚ

6


Průměrné mzdy a jejich nominální růst podle sfér

Ve 3. čtvrtletí 2011 činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda celkem 24 089 Kč, což je o 562 Kč (2,4 %) více než ve stejném období roku 2010. Souhrnné údaje za 1. - 3. čtvrtletí 2011 ukazují celkovou stagnaci u počtu zaměstnanců a růst průměrné mzdy o 2,2 % nominálně a 0,4 % reálně. Projevil se významný rozdíl mezi podnikatelskou a nepodnikatelskou sférou, kdy v podnikatelské sféře došlo k nárůstu počtu zaměstnanců o 0,5 % a růst průměrné mzdy o 2,9 %, naopak v nepodnikatelské sféře došlo k poklesu počtu zaměstnanců o 2,2 % a snížení průměrného platu o 0,5 %. Je však otázkou, na co poukáží údaje za 4. čtvrtletí 2011, tzn., zda bude pokračovat nastartovaný trend, tj. růst zaměstnanců a mezd v podnikatelské sféře a naopak snižování počtu pracovníků a jejich platů v nepodnikatelské oblasti nebo dojde ke změně. V letošním roce lze v souvislosti s dalšími škrty a omezováním až úplným zastavením státních zakázek především na výstavbu dopravní infrastruktury očekávat propouštění i podnikatelské sféře v oblasti dopravních staveb, ale i v dalších návazných odvětvích. Na vývoj zaměstnanosti bude mít rovněž vliv i situace ohledně krize eurozóny.

7


Orientační rozložení platů v ČR

Orientační tabulka charakterizující rozložení mezd na 11418 zpracovaných nabídek práce ukazuje, že více než 64,5 % zaměstnanců pobírá v současné době méně než je průměrná mzda, tj. 24 089 Kč hrubého měsíčně. Ale i na celkově velmi výraznou diferenciaci ve mzdách, které způsobují pokřivení údajů o výši průměrné mzdy. Jako přesnější údaj o výši mzdy se tak jeví medián, tj. statistická míra centrální tendence, u které platí, že nejméně 50 % hodnot je menších nebo rovných a nejméně 50 % hodnot je větších nebo rovných mediánu. 2.2 Příjmy dle jednotlivých typů domácností V prvé řadě je třeba nastínit průměrný počet členů domácností, který vychází z údajů MPSV, kdy nejaktuálnější jsou k dispozici za rok 2010:  Zaměstnanci celkem 2,56  Zaměstnanci bez dětí 1,60  Zaměstnanci s dětmi 3,50  Domácnosti OSVČ 2,84  Domácnosti důchodců (bez EA členů) 1,49  Domácnosti s dětmi s min. příjmy 3,33 Dalším důležitým údajem pro stanovení finanční situace domácností je určení minimálních peněžních příjmů domácností v přepočtu na jednoho člena domácnosti, které ukazuje vývoj v letech 2008-2010. Přestože novější údaje nejsou k dispozici, je třeba konstatovat, že v roce 2011 nemohlo dojít k výrazné změně. Jak již bylo řečeno výše, v nepodnikatelské sféře příjmy klesaly a v podnikatelské vzrostly jen velmi mírně. Valorizace důchodů sice proběhla, ale jejich zvýšení nebylo nikterak významné. K 1. 1. 2012 pak sice došlo ke zvýšení životního a existenčního minima,dále však již od roku 2007 stagnuje minimální mzda. To pak může mít určitý vliv na vývoj v sekci domácnosti s dětmi s minimálními příjmy.

8


Nominální čisté peněžní příjmy jednotlivých typů domácností v letech 20082010 (měsíční průměr v Kč a meziroční indexy v % na 1 člena domácnosti) Vlastní propočty z údajů ČSÚ Kč Zaměstnanci celkem index (%) index spotřebitelských cen (%) index reálných příjmů (%) při použití indexu spotř. cen Kč Zaměstnanci bez dětí index (%) index spotřebitelských cen (%) index reálných příjmů (%) při použití indexu spotř. cen Kč Zaměstnanci s dětmi index (%) index spotřebitelských cen (%) index reálných příjmů (%) při použití indexu spotř. cen Kč Samostatně výdělečně činní index (%) index spotřebitelských cen (%) index reálných příjmů (%) při použití indexu spotř. cen Kč Důchodci celkem index (%) index spotřebitelských cen (%) index reálných příjmů (%) při použití indexu spotř. cen Kč Domácnosti s dětmi s min. příjmy index (%) index spotřebitelských cen (%) index reálných příjmů (%) při použití indexu spotř. cen

2008 2009 2010 12 307 12 787 13 047 108,8 103,9 102 106,3

101

101,5

102,4 102,9 100,5 16 848 17 784 18 118 107,9 105,6 101,9 106,3

101

101,5

101,5 104,5 100,4 10 139 10 458 10 796 109 103,1 103,2 106,3

101

101,5

103,2 102,1 101,7 11 118 11 440 11 265 113,3 102,3 98,5 106,3

101

101,5

106,6 101,2 97 9 846 10 402 10 919 105,9 105,6 105 106,3

101,0

101,5

99,6 4 044 103

104,6 3 968 98,1

103,4 3 962 99,8

106,3

101,0

101,5

94,4

97,1

98,4

Zdroj: MPSV

9


Z výše uvedené tabulky vyplývá, že mezi roky 2008-2010 došlo ve všech sledovaných skupinách k meziročnímu snížení nominální mzdy, tedy ke zpomalování jejího růstu. Ze sledovaných skupin mají nejvyšší čisté nominální příjmy zaměstnanci bez dětí, na druhém místě pak stojí zaměstnanci s dětmi a domácnosti s dětmi s minimálními příjmy, kde se příjmy na jednoho člena domácnosti pohybují pod 4000 Kč. Co se týká reálné výše mezd, tedy takové, do které již je započítána míra inflace a je ji možno považovat za více vypovídající, je možné konstatovat setrvalý pokles většiny sledovaných skupin v období let 2008-2010 vyjma skupiny domácností s dětmi s minimálními příjmy.

Nominální čisté peněžní výdaje jednotlivých typů domácností v letech 20082010 (měsíční průměr v Kč a meziroční indexy v % na 1 člena domácnosti) Vlastní propočty z údajů ČSÚ Kč Zaměstnanci celkem index (%) Kč Zaměstnanci bez dětí index (%) Kč Zaměstnanci s dětmi index (%) Kč Samostatně výdělečně činní index (%) Kč Důchodci celkem index (%) Kč Domácnosti s dětmi s min. příjmy index (%)

2008 10 628 100,1 13 981 99,3 9 030 101,3 11 186 109,6 9 448 106,9 4 577 104,7

2009 11 144 104,9 15 295 109,4 9 204 101,9 10 911 97,5 9 962 105,4 4 429 96,8

2010 11 188 100,4 15 124 98,9 9 442 102,6 10 854 99,5 10 690 107,3 4 264 96,3

Zdroj: MPSV Ze srovnání výše uvedených dvou tabulek, tj. tabulky vyjadřující nominální čisté peněžní příjmy jednotlivých typů domácností v letech 2008-2010 (měsíční průměr v Kč a meziroční indexy v % na 1 člena domácnosti) a tabulky s údaji o nominálních čistých peněžních výdajích jednotlivých typů domácností v letech 2008-2010 (měsíční průměr v Kč a meziroční indexy v % na 1 člena domácnosti) vyplývá, že poměrně výrazný přebytek mezi příjmy a výdaji domácností mají celkem logicky domácnosti zaměstnanců bez dětí. Už méně je tomu tak u zaměstnanců s dětmi a domácností s osobami samostatně výdělečně činnými. Kritičtější se situace jevila u domácností důchodců a zcela v záporu se ocitly domácnosti s dětmi s minimálními příjmy. V roce 2011 pak nemohlo dojít ke zlepšení jejich situace vzhledem k inflaci a růstu spotřebitelských cen, zpřísňování vyplácení sociálních dávek, propouštění zaměstnanců především v nepodnikatelském sektoru a jen mírnému růstu reálných mezd.

10


3. Obsah a bezprostřední důsledky tzv. reforem Vláda P. Nečase přijala v roce 2011 celou řadu tzv. reforem, které vstoupily v platnost k 1. 1. 2012 a dále budou vstupovat v platnost v průběhu roku 2012 a na začátku roku 2013. K těm, které vstoupí v platnost od roku 2013, patří především reforma důchodového systému a občanského zákoníku, které přinesou občanům dalekosáhlé významné změny. Níže jsou uvedeny pouze změny, které vstoupily v platnost na začátku roku 2012. Na životní úroveň obyvatelstva asi nejmarkantnější vliv má zvýšení snížené sazby DPH z 10 % na 14 %, pro určité skupiny občanů ČR pak jde o změny v oblasti sociálního zabezpečení a pobírání podpor v nezaměstnanosti. K dalším změnám, které zasáhnou do života všech pracujících, jsou pak změny v Zákoníku práce. 3.1 Změny DPH Od 1. ledna 2012 došlo ke zvýšení snížené sazby DPH z 10 % na 14 % a od roku 2013 by mělo dojít ke sjednocení obou sazeb DPH na 17,5 %. Vzhledem k postupující krizi eurozóny a neschopnosti vlády hledat řešení východisek z krize jinde než na straně zvyšování nepřímých daní a masivních škrtů na výdajové stránce státního rozpočtu se však čím dál častěji objevují úvahy o sjednocení sazeb DPH na 19%. Zvýšení sazby DPH se již výrazně projevilo v údajích ČSÚ za leden 2012. Celková hladina spotřebitelských cen v lednu proti prosinci vzrostla o výrazných 1,8 %. Vliv zvýšené nižší sazby DPH na meziměsíční úhrnný přírůstek indexu spotřebitelských cen v lednu představoval podle orientačního propočtu ČSÚ 1,1 procentního bodu. Úhrnem se zvýšily ceny zboží o 1,6 % a ceny služeb o 2 %. Největší nárůst cen zaznamenaly oddíly zdraví (o 4 %), bydlení, voda, energie a paliva (o 3,2 %) a potraviny a nealkoholické nápoje (o 2,2 %). Na snižování cenové úrovně působil zejména pokles cen oděvů o 4,8 % a obuvi o 4,2 %. Spotřebitelské ceny vzrostly meziročně o 3,5 % (v prosinci o 2,4 %), v domácnostech důchodců o 4,9 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje došlo k dalšímu růstu cen masa o 2,4 %, ryb o 1,8 %, vajec o 5,5 %, jogurtů o 4,7 %, olejů a tuků o 1,8 %, ovoce o 5,4 %, zeleniny o 4,5 %, nealkoholických nápojů o 2,8 %. V oddíle zdraví vzrostly především ceny léků a jejich doplatků o 6,4 %. V bydlení vzrostly především ceny položek nacházejících se ve snížené sazbě DPH, ceny vodného vzrostly o 11,7 %, stočného o 10 %, tepla a teplé vody o 6,7 %. Ceny elektřiny a zemního plynu vzrostly shodně o 4,2 %. Čisté nájemné se zvýšilo o 2,7 %, z toho regulované o 5,7 % a tržní o 1,4 %. V dopravě došlo k nárůstu ceny dopravních služeb o 4 %. Ceny pohonných hmot byly vyšší o 2,1 %. V oddíle alkoholické nápoje a tabák vzrostly ceny lihovin o 3,9 %. U novin a časopisů došlo především díky zvýšení snížené sazby DPH k nárůstu cen o 5,4 %. Ve stravování a ubytování došlo k mírnému růstu cen téměř u všech položek, z toho nejvíce u stravování v mateřských školách o 3,6 % a ve školních jídelnách o 2,9 %. 3.2 Zákoník práce Změny obsažené ve schváleném Zákoníku práce posilují zásadu "co není zakázáno, je dovoleno". Zákoník práce ale nadále uvádí, která ustanovení jsou závazná, a nelze se od nich odchýlit. Výslovně je rovněž uvedeno, že jestliže zákoník práce neobsahuje jinou úpravu, musí být v pracovněprávních vztazích použit Občanský zákoník (jako základní předpis pro soukromé právo). Od ledna 2012 lidé, kteří u stejného zaměstnavatele pracují méně než dva roky, dostanou nižší odstupné. Zatímco do konce roku 2011 činil tři měsíční mzdy nezávisle na délce pracovního poměru, nově je vypláceno podle délky odpracovaných let. Kdo je u firmy zaměstnán méně než rok od 1. 1. 2012 dostává odstupné jen ve výši jednoho

11


měsíčního platu. Kdo pracoval rok až dva, dostane dva měsíční platy. A teprve lidé, jejichž pracovní poměr trval přes dva roky dostanou tříměsíční odstupné. Na samotné povinnosti platit odstupné se nic nemění. Nadále má tedy náležet při ukončení pracovního poměru z takzvaných organizačních důvodů nebo zákonem stanovených zdravotních důvodů. Nově mohou dát zaměstnavatelé výpověď lidem, kteří "zvlášť hrubým způsobem" poruší lékařem stanovený režim při nemocenské. Seznam hlavních povinností zaměstnanců se rozšířil o "zdržování se v místě pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti" a "dodržování doby a rozsahu povolených vycházek". Pokud zaměstnanec dostane výpověď z tohoto důvodu, nemá již nárok na odstupné. Běží mu však standardní výpovědní doba. Podle schválené úpravy se od ledna 2012 rozšířilo zahrnutí práce přesčas do „běžné“ mzdy - na všechny zaměstnance, tedy nejen vedoucí pracovníky. Takto paušálně jde nyní ocenit případnou práci přesčas u běžných zaměstnanců až do limitu 150 hodin v kalendářním roce. Speciální hodinová odměna (nebo náhradní volno) jim pak náleží až nad rámec tohoto limitu, dohodnou-li se na takovém zvýšení. Do 31. prosince 2011 platilo, že příplatek za noční práci nebo za práci v sobotu či neděli musel v podnikatelské sféře dosahovat vždy alespoň 10 % průměrného výdělku pracovníka. Od nového roku není tento limit pevně určen a záleží pouze na domluvě mezi firmou a zaměstnancem. Zkušební doba pro běžné zaměstnance zůstává beze změny, tedy maximálně tříměsíční. Nově zákon umožnil, aby u takzvaných vedoucích zaměstnanců činila zkušební doba až šest měsíců . Limit pro dohody o provedení práce se zvýšil ze 150 na 300 hodin ročně. Současně nově platí, že přesáhne-li příjem 10 000 Kč měsíčně, musí se z dohod odvádět také zdravotní a sociální pojištění. Novela zavedla definici rovnoměrného a nerovnoměrného rozvržení pracovní doby a zrušila stávající ustanovení o rozvrhování pracovní doby. Zůstaly jen limity týkající se stanovených odpočinků mezi směnami a v týdnu, dále jednotná nejvyšší délka směny 12 hodin a stanovená týdenní pracovní doba. Odpadla také povinnost zaměstnavatelů vykazovat u konta pracovní doby každý týden rozdíl mezi stanovenou a odpracovanou dobou. Ze zákoníku zmizely některé povinnosti zaměstnavatele. Podle Zákoníku práce platného do 31. 12. 2011 byly zaměstnavatelé povinni vytvářet zaměstnancům pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce. Výslovně uváděly, že mají zajišťovat zejména:  zřízení, údržbu a zlepšení zařízení pro zaměstnance,  zlepšení vzhledu a úpravy pracovišť,  vytváření podmínek pro uspokojování kulturních, rekreačních a tělovýchovných potřeb a zájmů zaměstnanců, závodní preventivní péči. V zákoně nově zůstala jen povinnost „vytvářet zaměstnancům pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce, a v souladu se zvláštními právními předpisy zajišťovat pro zaměstnance závodní preventivní péči“. 3.3 Stavební spoření Počínaje příspěvkem za rok 2011 (připisovaném v roce 2012) dosáhne podpora maximálně 2000 korun ročně, a to včetně starých smluv uzavřených do roku 2003. Státní podpora zároveň klesla na 10 % z uspořené částky v příslušném kalendářním roce. Do konce roku 2011 činila 15 % u smluv uzavřených po roce 2003, u starších smluv dokonce 25 %. Maximální částka úspor, z níž se podpora počítá, zůstala na 20 000 Kč (u smluv uzavřených do roku 2003 se počítala maximálně z 18 000). Od roku 2011 současně

12


skončilo dosavadní osvobození úroků od daně z příjmů, nově jsou zdaněny běžnou 15% sazbou stejně jako úroky v bance. Od roku 2013 pak vláda plánuje omezení státní podpory jen na financování vlastního bydlení. Podporu má získat jen ten, kdo ji použije na bydlení, nebo si ke stejnému účelu vezme úvěr od stavební spořitelny. Zatím jde stále jen o návrh, novela ještě nebyla schválena. 3.4 Mzdy, důchody a daně K 31. 12. 2011 skončila tzv. Kalouskova povodňová stokoruna. Sleva na dani za poplatníka se tak vrátila na 24 840 korun. Jako kompenzace vyšší DPH se o 150 korun měsíčně (1 800 korun ročně) zvýšila daňová sleva na dítě. Rodiče si tedy mohou ročně odečíst za jedno dítě 13 404 korun. Došlo k valorizaci důchodů, v průměru o 174 korun. Základní výměra vzrostla z 2 230 na 2 270 korun a procentní výměra o 1,6 % (137 korun). Zároveň se zpřísnily sankce za předčasný odchod do penze. Například v nejčasnějším pásmu (1081-1170 dní) se bude nově výměra důchodu krátit až o 15,9 %. Stát od ledna rovněž zdaní hazard 19%. 3.5 Rodičovský příspěvek a porodné Od roku 2012 platí jednotný strop 220 000 Kč nezávisle na délce čerpání rodičovského příspěvku (v úhrnu za celou dobu pobírání příspěvku na jedno dítě). Zatímco dosavadní tříletá varianta tak klesla až o téměř 16 000 Kč, méně rozšířená dvou- a čtyřletá varianta se o 3400 Kč zvýšila. Nově si jde zvolit v zásadě jakoukoliv délku čerpání (maximálně čtyři roky), přičemž na celkovou výši příspěvku to nemá vliv - pro všechny činí zmíněných maximálně 220 000 Kč. Výše příspěvku je omezena 70% předchozího výdělku (vyměřovacího základu) a maximálně 11 500 Kč měsíčně. Má se tím zamezit situaci, kdy by některé matky dostávaly od státu více peněz, než si předtím vydělávaly v zaměstnání. Rodičům dětí starších dvou let je nově rodičovský příspěvek poskytován bez ohledu na délku pobytu v zařízení péče o dítě. Novela od ledna 2012 zpřísnila dosavadní pravidla a zavedla novou sankci. Pokud rodič řádně neplní povinnost, související s povinnou školní docházkou staršího dítěte, může mu úřad z tohoto celkového limitu příspěvku (v součtu maximálně 220 000 Kč na jedno dítě) nově strhnout 22 800 Kč (u mladšího dítěte). Mírně se zvýšila hranice pro nárok na porodné (společně s růstem životního minima). 3.6 Podpora v nezaměstnanosti O jeden rok se od začátku roku zkrátilo tzv. rozhodné období, důležité pro nárok na podporu. Podporu nyní dostává jen uchazeč o zaměstnání, který pracoval v součtu alespoň 12 měsíců během posledních dvou let (před zařazením do evidence úřadu práce). Dosud stačilo, když dvanáctiměsíční minimum splnil během předchozích tří let. Od třetího měsíce pobírání podpory od nového roku uchazeči o zaměstnání nově vykonávají veřejnou službu, pokud jim to úřad práce „nabídne“, a to v rozsahu až poloviny týdenní pracovní doby - tedy až 20 hodin týdně. Veřejnou službou se rozumí pomoc obci, zejména při "zlepšování životního prostředí v obci, udržování čistoty veřejných prostranství či pomoci v oblasti kulturního rozvoje a sociální péče" – vedle úklidu tedy třeba i činnosti dřívějších „civilkářů“. Za výkon veřejné služby nenáleží odměna. Kdo bez vážného důvodu tuto činnost odmítne, přijde o podporu v nezaměstnanosti. Nedostane přitom od státu ani dávky v hmotné nouzi, tedy pomoc pro nejchudší. Také na ně totiž nemá nově nárok člověk, který odmítne veřejnou službu.

13


I lidé, kteří jsou nezaměstnaní jen krátce, musí nově přijmout nabídku veřejně prospěšné práce. Za ně sice - oproti veřejné službě - náleží mzda, ta je ale vzhledem k rozsahu a charakteru práce nepatrná. Do konce roku 2011 bylo potřeba, aby tyto práce odpovídaly nejen zdravotnímu stavu uchazeče, ale také jeho kvalifikaci. Od 1. ledna 2012 druhá z podmínek – kvalifikace – odpadává. Pokud uchazeč takovou práci přijme, přijde o podporu v nezaměstnanosti. Už od roku 2011 totiž vláda zrušila možnost alespoň malého přivýdělku k podpoře. Podle ministra práce a sociálních věcí Drábka nicméně může požádat ještě o dávky v hmotné nouzi, tedy pomoc pro nejchudší. Jestliže uchazeč takovou práci bez vážných důvodů odmítne, přijde o podporu v nezaměstnanosti, ale nedostane přitom ani minimální odměnu (za veřejně prospěšnou práci) a zaniká mu i nárok na dávky hmotné nouze. Do konce prosince 2011 přišel o podporu jen ten, kdo práci zprostředkovanou úřadem práce předem odmítl. Od roku 2012 hrozí sankce i tomu, kdo do ní sice nastoupí, ale do půl roku dobrovolně skončí (podá výpověď nebo odejde dohodou). A také tomu, kdo z takového zaměstnání dostane výpověď kvůli porušení pracovních povinnosti zvlášť hrubým způsobem. O opětovné zařazení do evidence úřadu práce, a tedy i podporu v nezaměstnanosti mohou tito lidé moci požádat až po uplynutí šesti měsíců. Lhůta se nicméně začíná počítat ode dne nástupu do takto ukončeného zaměstnání, nikoliv až ode dne jeho ukončení. Lidé, kteří odejdou od 1. ledna ze zaměstnání po dohodě se zaměstnavatelem či na vlastní žádost, mají nově nárok pouze na nižší podporu v nezaměstnanosti, ve výši 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. OSVČ pak mají nárok na překlenovací příspěvek, pokud už nebude registrována jako uchazeč o zaměstnání. Podpora v nezaměstnanosti se nyní vyplácí až po uplynutí doby, která odpovídá vyplacenému odstupnému nebo odchodnému. Za nevyplacené odstupné či odchodné bude stát vyplácet kompenzaci. Někteří nezaměstnaní se nově musí hlásit v předem určených termínech na poště, přesněji na kontaktním místě Czech Point, nejblíže místu trvalého bydliště. Opatření má zamezit nelegálnímu zaměstnávání - lidé by se totiž museli osobně dostavit v termínech odpovídajících standardní pracovní době. Přesný čas další návštěvy se uchazeč o zaměstnání dozvídá maximálně tři dny předem. Zavedla se možnost převést zprostředkování zaměstnání z úřadů práce na pracovní agentury. Ty nově budou dostávat za každého uchazeče 5000 korun, za jeho umístění 1250 korun a za jeho setrvání v pracovním poměru na dobu neurčitou po dobu nejméně šesti měsíců dalších 500 korun. Studenti denního studia od roku 2012 získají nárok na výplatu podpory v nezaměstnanosti. Podmínkou je, že předtím pracovali a přispívali na sociální pojištění. Uchazeč o zaměstnání dostane nově možnost vybrat si poskytovatele rekvalifikace. Pro tento případ je nově stanoven maximální limit úhrady ceny (úřad zaplatí maximálně 50 000 Kč za tři kalendářní roky). Zájemce navrhne takový kurz úřadu práce a ten zvolenou rekvalifikaci posoudí s ohledem na jeho zdravotní stav a uplatnitelnost na pracovním trhu. Musí jít o akreditované vzdělávací programy. Od roku 2012 zaměstnavatelé nemusí hlásit volná místa na Úřad práce, nově to bude jen dobrovolné. 3.7 Výplata sociálních dávek Zákon, který kvůli sjednocení vyplácení dávek mění zákon o pomoci v hmotné nouzi, o sociálních službách či o státní sociální podpoře a) dávky, příspěvky a podpory nově vyplácí jen úřady práce

14


b) zavedení takzvané sociální karty, která nahradí průkazy pro postižené TP, ZTP a ZTP/P, budou se na ni vyplácet dávky a příspěvky, má sloužit jako identifikační a případně i platební karta c) změna posuzování zdravotního stavu kvůli přidělení dávek - hodnocení deseti oblastí d) jednodušší pravidla pro dávky pro zdravotně postižené; nově jsou jen dvě e) omezení doby poskytování příspěvku na bydlení na sedm let během deseti let, netýká se postižených a seniorů nad 70 let f) příspěvek na péči dostávají dál přímo postižení a senioři, ne poskytovatelé služeb g) zvýšil se příspěvek na péči pro děti do 18 let z 5 000 na 6 000 Kč (II. stupeň závislosti na pomoci) h) příspěvek na péči se v prvním stupni snížil ze současných 2000 na 800 korun měsíčně i) zvýšilo se životní minimum (z 3 126 na 3 410 Kč měsíčně) a existenční minimum (z 2 020 na 2 200 Kč měsíčně) 3.7.1 Další změny v sociální oblasti Přehled hlavních změn, které přináší vládní balíček úspor v sociální oblasti tak, jak platí od 1. ledna 2012: a) Zaměstnavatelé si nadále nemohou odečíst polovinu náhrady mzdy poskytnuté za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény od pojistného na sociální zabezpečení, které má zaměstnavatel odvádět. b) Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) si může určit vyšší měsíční základ pro odvod pojistného na nemocenské pojištění, než odpovídá jejím příjmům, pokud si určí měsíční vyměřovací základ pro placení záloh na pojistné na důchodové pojištění minimálně ve stejné výši nebo vyšší. c) Zaměstnavatelé s maximálně 25 zaměstnanci se mohou přihlásit do zvláštního systému placení pojistného na nemocenské pojištění se sazbou pojistného o jeden procentní bod vyšší, zvýšil se z 2,3 % na 3,3 %. Díky tomu si nyní mohou odečíst z pojistného polovinu z náhrady mzdy vyplácené za dočasné pracovní neschopnosti. d) Omezila se výplata sociálního příplatku pro rodiny, kde alespoň jeden její člen má dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Opatření se projevilo v systému dávek hmotné nouze. 3.8 Zdravotnictví První změny v oblasti zdravotnictví nevstoupily v platnost až od 1. 1. 2012, ale již v prosinci 2011, šlo o zvýšení regulačního poplatku za pobyt v nemocnici z původních 60 na 100 Kč a dále úpravu podmínek při změně zdravotní pojišťovny. Po dlouhých diskusích došlo k rozdělení péče na standardní a nadstandardní a nastavení jejích pravidel. V platnost vešla vyhláška rozlišující ekonomickou a nadstandardní variantu péče. V tuto chvíli již existuje seznam 18ti nadstandardních výkonů. Dva z nich se týkají očních čoček, devět lehčí sádry a sedm pak očkování. Další rozšíření seznamu nadstandardních výkonů se plánuje pravděpodobně od dubna 2012 a dále pak od roku 2013. Změnil se rovněž princip platby za recept, nově se 30 Kč neplatí za každou položku na receptu, ale za celý recept. Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění stanovila lhůty, do kdy nejpozději musí být pacientům poskytnuta zdravotní péče. Došlo rovněž k prodloužení dojezdové doby záchranky z 15 na 20 minut.

15


4. Závěry vyplývající z aktuální a hospodářské situace V České republice lze pod vlivem vývoje hospodářské krize v zemi a Evropské unii a pod vlivem dalších dopadů neoliberálních vládních reforem očekávat výrazné zhoršení ekonomické a sociální situace drtivé většiny obyvatel. V této souvislosti lze očekávat růst sociálního napětí přelévající se do různých veřejných forem protestů proti politice dnešní pravicové vládní koalice. Tyto nesouhlasy s politikou Nečasovy vlády budou dále vytvářet prostor nejen pro dnešní levicovou opozici, ale i pro iniciativy představující krajně pravicová uskupení. Pro KSČM z toho vyplývá nutnost zvýšené potřeby vnímat, analyzovat a odpovídajícím způsobem reagovat na všechny druhy protestů nesouhlasu s vládní politikou. Z hlediska analýzy dostupných statistických informací je jednoznačné, že nejohroženějšími skupinami obyvatel budou zaměstnanci od padesáti let věku výše, a dále zaměstnanci odvětví nejvíce ohrožených hospodářskou krizí. Mezi ohrožené patří rovněž ty skupiny zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků, které nedosahují ve svých příjmech průměru mediánu ve vztahu k průměrné mzdě, absolventi škol při nástupu do prvního zaměstnání, mladé rodiny s dětmi, ale i zdravotně postižení či rodiny závislé na sociálních dávkách. Do kategorie sociálně ohrožených skupin obyvatel jsou výrazně zařazeny domácnosti důchodců, ale i osob samostatně výdělečně činných kategorií, především živnostníků a malých podnikatelů. Je tedy nutné, aby se KSČM soustředila zejména na zásadní vyjádření nesouhlasu s již proběhlými reformami a především pak s reformami připravovanými a zakrývanými falešnou solidaritou a nutností úspor. Souběžně s tím by mělo do popředí vystoupit naplňování volebního programu KSČM směrem k:  zvýšení minimální mzdy, alespoň na hranici oficiální míry chudoby – tj. 9 200,- Kč a postupně až na 14 000 Kč  stanovení minimálního důchodu a zachování povinnosti jeho valorizace  odmítnutí školného ve všech jeho podobách i zápisného  odmítnutí současného pojetí standardu a nadstandardu ve zdravotní péči, zrušení regulačních poplatků ve zdravotnictví  okamžitému snížení DPH na potraviny, léky a energie na 10 %  odložení a následnému zrušení důchodové reformy  zdanění vysokých příjmů progresivním způsobem.

16


Aktuální hospodářská a sociální siuace ČR