Ovšem součástí anti-modelu žádná scéna s policií nebyla. V reakci na tuto intervenci tedy agent naťukal číslo policie do telefonu a herec, který byl právě mimo jeviště, mu okamžitě odpověděl a udělal ze sebe policejního vyšetřovatele. Ostatní herci okamžitě vytvořili, s pomocí několika diváko-herců, improvizovanou policejní stanici. Odsud mladý muž zavolal svému právníkovi. V mikrokosmu anti-modelu však pochopitelně žádný právník nebyl. Nebyl to však nejmenší problém − odpověděl mu jeden z herců a opět s přispěním diváko-herců zde ihned vznikla právní kancelář. Teď byla řada na právníkovi − zavolal rodičům mladíka. Herci a diváko-herci zaimprovizovali domovy, rodiny, prarodiče, strýčky a tetičky i sousedy. Během několika minut se celá místnost změnila v obrovskou scénu, kde měl skoro každý svou úlohu. Z toho je zřejmé, že anti-model představuje vždy pouze mikrokosmos, ale že tento mikrokosmos patří do makrokosmu celé společnosti, kterou se fórum zabývá. Do divadla fórum tedy může vstupovat celá společnost, ať už jsou dimenze anti-modelu jakékoli.
14. Jak vystřídat herce, aniž bychom postavu proměnili v někoho jiného? 86
Diváko-herec může někdy tím, že vystřídá herce v jeho roli, pozměnit postavu takovým způsobem, že řešení bude zcela nepřirozené. Diváko-herci musí proto respektovat jisté „danosti“ problému. Když diváko-herec střídá herce a převezme do detailu chování dané postavy v anti-modelu, pochopitelně toho moc nezmění − ani co se týče dramatické akce, ani co se týče děje. Přitom je ale zcela jasné, že něco se změnit musí. Individuum tu nahrazuje jiné individuum, diváko-herec nahrazuje postavu, lidská bytost nahrazuje jinou lidskou bytost. Něco se mění. Co ale můžeme a co nemůžeme ve hře měnit? Zaprvé: Nesmíme měnit dané sociální aspekty problému. Nemůžeme měnit rodinné vztahy mezi postavami, věk, ekonomický status atd., protože tyto aspekty podmiňují konání postav. Pokud by tyto faktory byly změněny, řešení nebudou použitelná, protože se budou týkat úplně jiných případů než těch, které nastínil anti-model. Zadruhé: Nesmíme měnit motivace postavy. Příkladem může být jeden model v Norrköpingu pojednávající o případu ženy, která byla donucena odejít z práce, aby mohla následovat svého muže do místa, kde získal novou práci. Její hlavní motivací pro tento čin bylo to, že chtěla zůstat se svým mužem. Hned jako první na jeviště vystoupila žena, která okamžitě poslala manžela k šípku. Tím očividně pozměnila nejzákladnější danost celé situace. Kdyby žena z anti-modelu svého muže nesnášela, jeho pře-