GLOSÁŘ
ESEJ
K těžbě uranu na Strakonicku Podle informací zveřejněných v jihočeských médiích již nikdo reálně nepočítá s těžbou uranu na ložisku Mečichov (Bratronice) na Strakonicku. Ministr průmyslu Tošovský však představil svůj návrh energetické politiky, která stojí na vytěžení všech paliv, které v republice máme. Hnědého uhlí pod severočeskými vesnicemi, černého uhlí v Beskydech, ale i uranu. Jeho těžba má být čtyřikrát větší, než je tomu dnes, a jsou žádány investice státu do tohoto odvětví. I přesto, že jen na sanacích po té dosavadní zaplatí daňoví poplatníci ještě nejméně 60 miliard korun. Pokud by něco takového vůbec mělo těžařům projít, pak jsou ale v republice vydatnější ložiska uranu, než je Strakonicko. V Mečichově je totiž udáváno pouze 1200 tun těžitelných zásob, a proto nebude prioritně v hledáčku zájmu uranových firem. Tím „Eldorádem“ má být Liberecko, kde se začíná zmiňovat i obnova chemického loužení. Ale kdoví, co přinesou další roky, pokud by politici kývli na naši cestu do energetické minulosti, tak, jak je popsána v návrhu energetické koncepce státu. EDVARD SEQUENS
Co proti zneužívání významné tržní síly?
Jihočeský občasník o životním prostředí
16
Lidé z Potravinářské komory prý napsali a poslanci z ČSSD – bezpochyby – předložili návrh nového zákona za tím účelem. Někteří pravicoví poslanci proti němu dosti vášnivě vystupovali v rozpravě, ale jiní umožnili jeho schválení. Senátoři upřesnili, že regulace se vztahuje jen na zemědělské a potravinářské zboží a velkou většinou ji také podpořili. Prezident republiky návrh vetoval. Je to mnohem víc ideologický nežli obsahový spor. Podle navržené úpravy je povinností obchodních firem s čistým obratem větším než pět miliard korun dodržovat určitá pravidla fakturace a určité podmínky všeobecné, smluvní a prodejní a vystříhat se určitých praktik. Pravidla, podmínky a praktiky (např. dumping) jsou vypsány v přílohách zákona, jehož dodržování má kontrolovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Skutečný efekt – vedle symbolického, deklaratorního – nového zákona je obtížné předvídat. Je velmi pravděpodobné, že poněkud pomůže několika potravinářským a obchodním firmám (zemědělcům jen zanedbatelně) bez ohledu na jejich velikost a vlastnické poměry. Poslanecká sněmovna nakonec přehlasovala prezidentovo veto (ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a všichni zelení) a zákon pod číslem 395/2009 Sb. nabude účinnosti 1. února 2010. JIŘÍ GUTH
Globální krize jako
globální (globální) šance
šance
RADOMIL HRADIL Globální změny klimatu nedávají mnoha lidem spát, je toho však mnohem více, co nám dělá vrásky na čele. Vedle často skloňované finanční krize se problémy dotýkají i dalších oblastí života, takže se dnes hovoří o krizi společnosti, o krizi lidské civilizace jako takové, o krizi hodnot či krizi identity. Krize s sebou ale vždycky přináší také šanci, příležitost ke změně toho, co ke krizi vedlo. V čem tedy hledat příčiny a jaká z toho vyplývají východiska?
Taky jsem tomu oteplování dlouho nevěřil... Grafika Jitka Klimešová
V letošním roce si připomínáme 20 let od takzvané sametové revoluce. Naděje, které jsme tenkrát vkládali do společenských změn, se v lecčems naplnily, v mnohém však zažíváme zklamání. V provolání nazvaném „Několik vět 2009“, které se v souvislosti s chystanými volbami šíří po internetu a jehož autorství je připisováno známé socioložce Jiřině Šiklové, je výstižně charakterizováno, co nám vlastně na současném politickém systému vadí: jako jeden z pohoršujících jevů je zde uvedena korupce na komunální, krajské i centrální, tedy celostátní úrovni. Různé firmy se propojují s politickými orgány, podplácejí je a na oplátku dostávají výhodné zakázky. Mnohá politická rozhodnutí jsou zřejmě již od samého počátku motivována právě udělením zakázky a konečným podílem na zisku. Uměle se tím vytváří spotřeba, staví se silnice a dálnice, které devastují krajinu, takže se stává téměř neobyvatelnou, průmyslové zóny rostou jako houby po dešti, aby pak jednotlivé objekty teprve hledaly své nájemce, zavádí se internet do škol, vyzbrojuje se armáda atd. Tato korupce či klientelismus je nejen pohoršující, ale působí v konečném důsledku destruktivně na přírodu i společnost. Přesto bují dál a člověk se nemůže ubránit otázce, proč se jako civilizace chováme sebedestruktivně. Máme možnost chovat se jinak? Proč to tedy neděláme? Vždyť je přece zřejmé, že si podřezáváme větev, na které sedíme – všichni do jednoho.
Od malé korupce k velké destrukci Jenže mají vůbec podniky v konkurenčním prostředí možnost chovat se jinak? Když se vžiji do situace, v níž se nachází šéf velké firmy s milionovými zisky, pak budu především uvažovat, jak zajistit pro firmu maximální zisk, tedy co největší a co nejvýhodnější odbyt. Vedle reklamy budu mít samozřejmě ještě druhý mocný prostředek, a tím bude právě lobbing. Budu tedy lobbovat, abych dostal ty nejvýhodnější zakázky, případně aby takové zakázky vůbec byly vytvořeny. Čím větší kapitál budu mít k dispozici, tím větší bude má lobbovací síla, tím lepší zakázky budu schopen získat a tím větší budu mít zisk. Velké nadnárodní koncerny, takzvaní globální hráči, mají k dispozici nikoli milionové, ale mnohamiliardové zisky ročně, s nimiž se už mohou do lobbingu řádně opřít. Co by jim v tom také mělo bránit? A tak se zaměřují na vlády, národní parlamenty, ale také na mezinárodní organizace: Vždyť co může být lepší zakázkou pro farmaceutický gigant, než když WHO vyhlásí nějakou pandemii a k její léčbě doporučí vakcínu právě tohoto gigantu – jehož zástupce samozřejmě nechybí v poradním sboru WHO. Co může být lepší zakázkou než válka, vyhlášená třeba mediálně vytvořeným teroristům? A jestliže korupce v malém je v konečném důsledku destruktivní v malém, pak tento lobbing globálně operujících firem působí destrukci globální.
Kauza mobilní telefony Uveďme si příklad: V 90. letech minulého století se začala prudce šířit technologie mobilních telefonů založená na mikrovlnném záření. Operátoři a výrobci mobilů zaznamenávali a dodnes zaznamenávají pohádkové zisky, které jen v ČR jdou ročně do desítek miliard korun. I když se velmi rychle zjistilo, že toto záření poškozuje mozkovou tkáň, ale také buněčná jádra, chromozomy, pohlavní buňky atd., a to nejen u lidí, byla