Page 1

číslo 12 léto 2009

JIHOČESKÝ OBČASNÍK O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

DOPORUČENÁ CENA 25 Kč

Libuše Jozková ZÁCHRANNÉ STANICE

Matouš Šimek VODNÍ REZERVACE

Zdenka Jelenová ELEKTRÁRNA V PÍSKU

Téma: VODA, VODA, VODA ...


PORADNY SÍTĚ KRASEC PORADNY SÍTĚ KRASEC PORADNY SÍTĚ KRASEC

CALLA

370 04 České Budějovice, Fráni Šrámka 35 Tel.: 387 310 166, 387 311 381, e-mail: calla@calla.cz, web: http://www.calla.cz Poradna: Po 10–13 h. (především energetika, Edvard Sequens, edvard.sequens@calla.cz), St 13–15 h. (především procesně-právní poradenství, Pavla Matějková, pavla.matejkova@calla.cz) St 15–17 h. (především alternativy pro zemědělství, Hana Gabrielová, hana.gabrielova@calla.cz), Čt 14–17 h. (před. ochrana přírody a krajiny a ekologická obnova po těžbě surovin, Jiří Řehounek, rehounekj@seznam.cz). Databáze instalací OZE na www.zdrojeenergie.cz.

CEGV CASSIOPEIA

370 11 České Budějovice, Jizerská 4, Tel.: 385 520 951, web: http://www.cegv-cassiopeia.cz Poradna: Út a Čt 12–15 h. Environmentální výchova dětí a mládeže, specializované poradenství pro pedagogické pracovníky k EVVO, budování školních přírodních zahrad.

ČESKÝ NADAČNÍ FOND PRO VYDRU

379 01 Třeboň, Jateční 311 (Matouš Šimek – tel. 775 114 505, msimek@vydry.org, Marie Kameníková – tel. 739 233 081; web: http://www.vydry.org) Poradna: St a Čt 14–18 h. Průběžně konzultace v oblasti ochrany vydry říční, náhrady škod (Marie Pacovská 775 364 625, mpacovska@vydry.org)

EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS

390 01 Tábor, Převrátilská 330, Tel: 381 253 904, 545 575 229, e-mail: poradna@eps.cz, web: http://www.eps.cz Provoz poradny EPS v Táboře až do odvolání ukončen. S dotazy se můžete obracet na poradnu EPS v Brně – Markéta Višinková, tel: 545 575 229 (Po 13 – 18h., St 9 – 13 h., Pá 9 – 12h.) V Táboře pouze knihovna: Út a St 10 – 15 h.

Za podporu děkujeme Kavárně Měsíc ve dne, Nová ulice 3, České Budějovice, která poskytuje prostory pro konání akcí sítě KRASEC a pomáhá s distribucí časopisu.

MĚSÍC

VE DNE

Kavárna na půl cesty, Fair-Trade obchůdek, Galerie, Literární kavárna www.mesicvedne.cz

EKOCENTRUM – ELEKTRÁRNA KRÁLOVSKÉHO MĚSTA PÍSKU

397 01 Písek, V Podskalí čp. 2537, Tel. 777 061 224, 608 718 873, e-mail: marek.andel@quick.cz, web: http://www.elektrarna.info Poradna: Út a St 9 – 11 h. Poradenství v oblasti obnovitelných zdrojů energií, EVVO dětí a mládeže, spolupráce se školami formou exkurzí a seminářů.

EKOWATT

370 01 České Budějovice, Žižkova 1 (budova PVT) Tel.: 389 608 211, web: http://www.ekowatt.cz, www.energetika.cz Energetická poradna: Po a St 13 – 17 h. (tým odborných energetických poradců, kteří mají akreditaci České energetické agentury)

FLORIANUS

377 01 Jindřichův Hradec, Pražská 1286/II Tel.: 384 382 511, 774 690 755, e-mail: environment.florianus@seznam.cz, web: http://www.florianus.cz Poradna: Út 10–13 h., Čt 14–18 h. (Martin Charvát – specializace na oblast přírodních zahrad)

JIHOČESKÉ MATKY

370 01 České Budějovice, Nová 12 Tel.: 387 312 650, e-mail: jihoceske.matky@ecn.cz, web: http://www.jihoceskematky.cz Poradna: St 10–16 h., metodická pomoc při účasti ve správních řízeních, při zapojování veřejnosti do procesů EIA, při zakládání občanských sdružení.

OCHRANA FAUNY ČR

259 01 Votice, Zámecká ul. 390 03 Tábor, Žižkova 250 Tel.: 317 813 178, e-mail: info@ochranafauny.cz, web: http://www.ochranafauny.cz Poradna: Po – Čt 8-16 hod. (konzultace týkající se problematiky ochrany životního prostředí a metodická pomoc v oblasti ekologické výchovy a osvěty)

REGIO PÍSEK

397 01 Písek, Budějovická 102 Tel. 724 289 100 (Miroslav Mašek), e-mail: regio_pisek@centrum.cz, web: http://www.regiopisek.cz (organizace je členem Krasce, ale není poradnou)

ROSA

370 01 České Budějovice, Senovážné nám. 9 Tel.: 387 432 030, e-mail: rosa@rosacb.cz, web: http://www.rosacb.cz Poradna: Po 12–17 h, Pá 8–12 h. (všeobecné poradenství, šetrná domácnost, ekospotřebitelství, komunitní a strategické plánování)

VYHLÍDKA

383 01 Prachatice, Rumpálova 999 Tel. 388 317 806, 724 081 117 (Vlastislav Kašpar), e-mail: eko.dripatka@centrum.cz, web: http://www.dripatka.cz Poradna: Po a Čt 16–18h., v prostorách CEV Dřípatka (všeobecné poradenství, podpora a realizace EVVO dětí)

SLUNEČNICE CENTRUM PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL OBCHOD SE ZDRAVÝMI POTRAVINAMI A BYLINKAMI

VÁM NABÍZÍ:

OBCHOD SLUNEČNICE NAJDETE V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH V CHELČICKÉHO ULICI 21, MEZI LANNOVOU TŘÍDOU A RUDOLFOVSKOU ULICÍ VEDLE ELEKTRO HAVLÍČEK OTEVÍRACÍ DOBA: PO – PÁ 8,30 – 18,00 SO 8,30 – 12,00

v BIOPOTRAVINY, POTRAVINY PRO ZDRAVOU VÝŽIVU v BIO OVOCE A ZELENINU, BIOUHERÁK , BIOVÍNO v POTRAVINY PRO VEGETARIÁNY A VEGANY v ČERSTVÉ KOKOSOVÉ MLÉKO, ŽELEZITÉ VÍNO „KAGOR“ v VELKÝ VÝBĚR BIO KOŘENÍ, ŽITNÝ KVÁSKOVÝ CHLÉB v BIO JAVOROVÝ SIRUP, BIO MELASUBIO CUKROVINKY Bližší informace v BIO POHANKU, JÁHLY, ŠPALDU, OVES, ŽITO, KUSKUS… na tel. č. 603 266 753, v VELKÝ VÝBĚR BYLINNÝCH ČAJŮ, TINKTUR A SIRUPŮ 387 315 856 v MED, MEDOVINU, PROPOLIS A JINÉ VČELÍ PRODUKTY v PŘÍRODNÍ KOSMETIKU Z KONOPÍ, WELEDA, LAVERA… v SOLNÉ LAMPY, SVÍČKY, VONNÉ TYČKY, RELAXAČNÍ HUDBU v VONNÉ OLEJE DO AROMALAMPY A NA MASÁŽE v KNIHY O ZDRAVÉ VÝŽIVĚ A O LÉČENÍ NEMOCÍ STRAVOU v KNIHY S DUCHOVNÍ A EKOLOGICKOU TÉMATIKOU v EKOLOGICKÉ ČISTÍCÍ A PRACÍ PROSTŘEDKY „ECOVER“ A „SODASAN“ v KAŽDÉ PONDĚLÍ ČERSTVÉ BIOPEČIVO Z PEKÁRNY COUNTRY LIFE NENAČOVICE (BIO CHLÉB, ROHLÍKY, KOLÁČKY, BAGETY…) – JEDINÁ PEKÁRNA V ČR, KDE SI BIO ZRNO SAMI VYPĚSTUJÍ, SEMELOU NA KAMENNÉM MLÝNĚ A UPEČOU

Jihočeský občasník o životním prostředí Název časopisu je odvozen od názvu Krajské sítě environmentálních center v jižních Čechách. Zveřejněné články obsahují názory autorů, nevyjadřují (pokud není výslovně uvedeno) ani stanovisko sítě KRASEC, ani redakční rady. V y d á v á: Krasec, o.s., jako časopis Krajské sítě environmentálních center KRASEC A d r e s a r e d a k c e: KRASEC, o.s., Senovážné nám. 9, 370 01 České Budějovice e-mail: krasec@krasec.cz O d p ov ě d n á r e d a k t o r k a: Zdenka Jelenová R e d a k č n í r a d a: Libuše Jozková, Jiří Guth, Ivana Jonová Marie Pacovská, Josef Kadubec „V e l k é

f o t o n a o b á l c e: © Jan Voběrek

S a z b a, g r a f i k a a t i s k: Tiskárna ŠUMAVA, Český Krumlov E v i d o v á n o: Ministerstvo kultury ČR, reg. č. E 16312 TIŠTĚNO NA RECYKLOVANÉM PAPÍŘE

Projekt na vydávání časopisu Krasec byl finančně podpořen v grantovém řízení MŽP a je spolufinancován Jihočeským krajem. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP, ani názor Jihočeského kraje. © KRASEC 2009 ISSN 1802-1441


EDITORIAL

Z OBSAHU

Milé čtenářky, vážení čtenáři,

Martina KUČEROVÁ NP Šumava – úžasná učebna 6

UČEBNA POD ŠIRÝM NEBEM

STR. 6

„Národní park Šumava je jedinečné místo pro realizaci programů environmentální výchovy. Divočina je přímo ideálním místem pro pochopení „famóznosti" přírody prostřednictvím všech smyslů..."

Libuše JOZKOVÁ Péče o handicapovaná zvířata

7

Edvard SEQUENS EIA na další reaktory v Temelíně?

8

Jaroslava BROŽOVÁ Když nastanou deště...

9

Radní Karel Vlasák: Příroda je důležitá pro obyvatele i turisty

10

Radní Jana Krejsová: Krizi jsem uvítala

11

PŘÍLOHA PRO RODINU První pomoc mláďatům Pijme vodu z vodovodu! Nahoře bez-obratlí Výlety bez aut

I II III IV

Matouš ŠIMEK Povodňový paradox?

13

Oldřich SYROVÁTKA Nenechme Šumavu žíznit

15

Zdenka JELENOVÁ Elektrárna královského města Písku

17

ODJINUD K ochrane mokradí na Slovensku

19

MARTINA KUČEROVÁ

NÁHRADY ŠKOD

STR. 12

„Největší škody působí jednoznačně rybožraví predátoři. Objem vyplacených finančních prostředků se v případě vyder pohybuje v současné době okolo 6,5 mil. korun za rok a u kormoránů okolo 14 mil. Kč za rok...." MARIE BEŇOVÁ

NENECHME ŠUMAVU ŽÍZNIT

STR. 15

„V několika vlnách byly zlikvidovány meze a zamokřené louky, krajina byla odvodněna, malé toky zahloubeny, napřímeny. Navazují negativní dopady nejen na biologickou rozmanitost, ale i ekonomické a sociální. Uzavírání Vltavy pro vodáky je jen špičičkou ledovce..."

POHLEDEM HELENY KUJANOVÉ Platí, že jakákoliv snaha a úsilí posouvá člověka dál a vytváří nové možnosti. Platí to samé i pro neziskovou organizaci? Určitě ano. Cesta se někdy může zdát značně trnitá a pomalá. Na úspěšnost snažení působí mnoho faktorů, ale nejdůležitější je prostředí, ze kterého vychází, a lidé – jejich motivace a přesvědčení. Sdružení Krasec poskytuje služby nevládním neziskovým organizacím Jihočeského kraje působícím v oblasti environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO), koordinuje a propaguje jejich aktivity, vyhledává finanční zdroje pro jejich činnosti, zajišťuje další vzdělávání a výměnu zkušeností. Krasec sídlí v pronajaté kanceláři v centru Českých Budějovic a jeho činnost zajišťuje jediný placený zaměstnanec. Na konci loňského roku se díky úpravě stanov Krasec otevřel i střediskům ekologické výchovy Jihočeského kraje. Rozšířila se tím jeho členská základna a zesílí spolupráce environmentálních center ve prospěch EVVO v celém kraji.

OLDŘICH SYROVÁTKA

PANORAMA Tipy na webové stránky, nové knihy, recenze... 20-21 Irena KROPÁČKOVÁ O vetešnících

22

Naše úsilí bude pro další dva roky „odměněno" dotací Státního fondu životního prostředí. Občanské sdružení Krasec tak bude moci až do roku 2011 realizovat projekt „Pod korunou stromů". V jeho rámci budou podpořeny výukové programy pro jihočeské školy i poradenství pro veřejnost. Současně bude projekt podporovat udržení a zvyšování kvality poskytovaných služeb členských organizací. Zahájení projektu a výše finančních prostředků je v tuto chvíli ještě podmíněna úspěšností v jednání s Jihočeským krajem na zajištěním čtvrtinového spolufinancování. I když témata a zaměření naší práce se mění jen málo (např. předcházení vzniku odpadů, úspory energie, snižování znečišťování vody a ovzduší aj.), významně se aktualizují informace i poskytované služby. Ekoporadny se například připravují na poradenství veřejnosti v programu MŽP „Zelená úsporám", centra ekologické výchovy zase pomáhají učitelům s realizací environmentální výchovy na školách a jejím zařazením do školních vzdělávacích programů. Zdá se, že se EVVO v Jihočeském kraji blýská na lepší časy, a proto využijte našich služeb, získávejte informace, nepřestávejte se ptát a snažte se porozumět. Vždyť přece snaha a úsilí posouvá člověka dál! Autorka je předsedkyní o.s. Krasec

3 Jihočeský občasník o životním prostředí

Myslím, že se nám tentokrát povedlo zvolit téma přímo kolosální. Prolíná totiž celým naším životem. Řečeno se svatým Františkem z Assisi: „Buď chválen, Hospodine, sestrou vodou, která jest velice užitečná, pokorná a cudná." Nejen taková umí samozřejmě být – i o tom se v dnešních textech něco dozvíme. Ale vlastně i povodně či naopak nedostatek vody, kterým trpí velká část lidstva, jsme si většinou přivodili sami, svým nerozumným a nepokorným přístupem k Zemi. „Má tisíce podob, od čiré kapky, téměř nehmotné sněhové vločky nebo jitřní mlhy nad travami přes tichou lesní studánku nebo pouštní pramen, který zachrání poutníka před smrtí žízní, po burácející vodopád, řvoucí oceán či běsnící potopu..." (Miloslav Nevrlý). V článcích najdete například tipy na výpravy do maloplošných rezervací, spojených s vodou, zapřemýšlíme, zda je rozumné (a zdravé a ekonomické) kupovat pitnou vodu v lahvích, s odborníkem na revitalizace budeme hledat odpověď na otázku, proč se voda z naší krajiny vytrácí a jaká nás čeká budoucnost. Kromě textů vodních si ale můžete přečíst také názory dvou radních Jihočeského kraje, kteří mají ve své náplni práce témata související s ochranou přírody a životního prostředí. A také se dozvíte o krajských počinech v oblasti podpory stanic pro handicapované živočichy a v rubrice Pod lupou o problémech spojených s náhradami škod způsobených zvláště chráněnými živočichy. I to je v gesci kraje. Jak se zdá, mohou neziskové organizace, odborníci z univerzit, zástupci krajské samosprávy i úředníci úspěšně spolupracovat – nejen při vzniku tohoto časopisu. Pokud Vás při četbě cokoli zajímavého „na zelenou notu" napadne, potěší nás, když se o to s námi podělíte, například na webových stránkách www.krasec.cz. ZDENKA JELENOVÁ

AKTUÁLNĚ ZE SÍTĚ KRASEC Zprávy od partnerských organizací 4–5


AKTUÁLNĚ ZE SÍTĚ KRASEC Třiďte odpad,

Rosa opět

má to smysl Centrum ekologické výchovy Dřípatka natočilo šot o třídění odpadu. Natáčení probíhalo pod vedením režiséra a kameramana kabelové televize v Prachaticích Jana Voldřicha a účinkují v něm žákyně 4. třídy ZŠ Vodňanská, které navštěvují na Dřípatce přírodovědný kroužek „Ježci". Propagační šot pro městské vysílání vznikl podle scénáře, který si děvčata napsala sama s pomocí vedoucí kroužku a založily ho na rozhovoru přímo u kontejnerů na tříděný odpad. Malé „herečky" si chtěly natáčení užít, ale brzy zjistily, že to není jen zábava, ale také kus pořádné dřiny. Účinkování jim dalo zabrat víc, než čekaly. „Nejtěžší bylo zvyknout si na kameru a naučit se texty nazpaměť," shodly se. DŘÍPATKA

Rosa propaguje

propaguje

produkty místnímístní produkty Josef KADUBEC, kadubec@rosacb.cz I letos pořádá Rosa v rámci dlouhodobého programu podpory a rozvoje místních produktů několik akcí a rozvíjí systém certifikovaného značení produktů. Tradiční již jsou kurzy domácího zpracování mléka, zaměřené především na výrobu sýrů. V srpnu letošního roku proběhne již třetí ročník Ovčáckých slavností v Borovanech. Během těchto slavností proběhne také soutěž o nejlepší sýr, který budou hodnotit sami návštěvníci. Jako další akce je v plánu také kurz zpracování masa, který by měl proběhnout na přelomu září a října v Českých Budějovicích. Systém značení produktů z Novohradských hor vstupuje do závěrečné fáze. V současnosti Rosa vyřizuje formální stránky ochranné známky, tedy její registraci na Úřadě průmyslového vlastnictví. Během registrování ochranné známky budou osloveni výrobci z Novohradska, které se nám loni podařilo zařadit do katalogu Vyrobeno na Novohradsku, aby podali přihlášku k certifikaci, pokud o značku mají zájem. Způsob značení konkrétních výrobků bude řešen individuálně s každým výrobcem. Rosa ve spolupráci s dalšími subjekty (např. MAS Sdružení růže) se bude snažit o propagaci značených výrobků prostřednictvím nejrůznějších webových stránek, tisku a katalogu. Spotřebitel si tak bude moci vybrat mezi zbožím dovezeným a produkty z blízkého okolí.

Foto Dřípatka

Hodnotící kritéria a přihlášku k certifikaci najdou zájemci již brzy na webových stránkách Rosy. Ostatní akce najdete např. na www.krasec.cz v kalendáři akcí.

Chcete pomoci

Autor pracuje v ekoporadně Rosa, o.p.s.

zraněným zvířatům?

Jihočeský občasník o životním prostředí

4

Záchranná stanice pro handicapované živočichy při Českém nadačním fondu pro vydru v Třeboni nabízí možnost stát se adoptivními rodiči zvířat. Na www.vydry.org si můžete vybrat z kolonky „Záchranná stanice – Zvířata ve stanici" některé zvíře a podpořit je libovolnou částkou zaslanou na bankovní účet: 17530251/0100. Podrobné pokyny najdete na webu. Zvířátko je možno přijít adoptovat i osobně. Všichni jsou ve stanici vítáni!

Sdružení Jihočeské matky pořádá již čtvrtým rokem besedy na 2. stupni základních škol,

ČNFV

středních školách, odborných učilištích a vysokých školách. Beseda s názvem „Energie pro

Energie Energie

pro budoucnost pro budoucnost Monika MACHOVÁ-WITTINGEROVÁ, jihoceske.matky@ecn.cz

budoucnost" je zaměřena na problematiku úspor energií, možností využívání obno-

Nové projekty

vitelných zdrojů energie v České republice.

sítě Krasec úspěšné! Krasec získal dotaci MŽP 199 000 Kč na rok 2009 pro projekt s názvem Rozvoj environmentálního poradenství v jižních Čechách. Ještě podstatnější je úspěch sdružení v grantovém programu SFŽP, kde získal finance pro projekt „Podpora environ mentálních poradenských a výchovných center Jihočeského kraje – Pod korunou stromů". V rámci projektů je plánována spolupráce s Jihočeským krajem – např. uspořádání Kulatého stolu, na kterém se bude jednat o postavení NNO a o představách obou stran o další spolupráci. KRASEC

Druhá část besedy se soustřeďuje na otázky spojené s využíváním jaderné energetiky (zda je rozvoj jaderné energetiky řešením klimatických změn, klady a zápory jaderné energetiky). Školy si mohou samy vybrat, zda uspořádají besedu hodinovou (obnovitelné zdroje energie, úspory) či dvouhodinovou (obnovitelné zdroje energie, úspory, jaderná energetika). Do současné doby proběhlo přibližně 200 besed na školách v jižních Čechách, v kraji Vysočina a Praze. Kromě besed nabízíme školám na přechodnou dobu (týden až 14 dní) zdarma instalaci výstavy „Energie pro budoucnost", kde je na přehledných panelech shrnuta problematika obnovitelných zdrojů, úspor energie, využívání jaderné energetiky a globálních klimatických změn. Letos jsme tuto nabídku rozšířili o možnost uspořádat pro studenty po ukončení výstavy vědomostní soutěž o ceny. O besedy je velký zájem a doufáme tedy, že budou pokračovat i v dalších letech. V případě zájmu je možno obrátit se přímo na sdružení Jihočeské matky (viz adresář na str. 2). Autorka pracuje ve sdružení Jihočeské matky.


AKTUÁLNĚ ZE SÍTĚ KRASEC

Zprávy z Casiopeii Zprávy z Casiopeii Tomáš SMRŽ, cassiopeiacb@centrum.cz Počátek kalendářního roku je vždy ve znamení intenzivní výuky v prostorách ekocentra a ve školách – za jediné čtvrtletí to znamená celkem 163 environmentálních výukových programů (EVP). Tyto programy jsou nejčastěji dvouhodinové, interaktivní, metodicky pestré, poskytující příležitosti k uplatnění ve skupině všem jejím členům. Tematicky zapadají programy do školních vzdělávacích programů všech stupňů škol a pomáhají při jejich naplňování. Nejčastějšími účastníky jsou žáci základních škol (celkem za 1. čtvrtletí to bylo sto programů pro osmnáct ZŠ), zhruba poloviční je programů pro mateřské školy. Studenti čtyř středních škol se zúčastnili třinácti EVP. Dalšími návštěvníky ekocentra jsou žáci českobudějovické školy pro sluchově postižené a praktických škol v Jindřichově Hradci a Trhových Svinech. V současné době se realizaci EVP na Cassiopee věnují čtyři lektoři, celkový objem práce činí asi 1,5 úvazku. Objednávací kalendář do konce tohoto školního roku je plný, přičemž stále zbývá kolem 60 nevyřízených objednávek. K tomu je třeba dodat, že kapacity pro služby školám v environmentální výchově jsou v Jihočeském kraji nerovnoměrně rozložené. Skutečný převis poptávky nad nabídkou lze odhadnout jako obrovský, což potvrdil i náš orientační průzkum zájmu škol, provedený koncem ledna. Mezi zájemci tvoří silnou skupinu školy z „odlehlých" částí kraje, pro něž jsou různé formy spolupráce s centry EV relativně nedostupné. Dosažení celkového vyrovnání nabídky poptávce při optimálním plošném rozdělení služeb by napomohla systémová podpora regionální sítě center ekologické výchovy, která se začíná postupně integrovat do občanského sdružení Krasec, které se tím stává širokou platformou pro environmentální výchovu, vzdělávání a osvětu v Jihočeském kraji. Nabídku je možné shlédnout na www.cegv-cassiopeia.cz v sekci objednávací systém. Autor pracuje ve sdružení Cassiopeia.

čtvrtky Zelené Zelené čtvrtky 2009 Josef KADUBEC, kadubec@rosacb.cz Každý třetí čtvrtek v měsíci pořádají společnost Rosa a sdružení Calla přednášky spojené

Energie z pole Calla uspořádala v březnu v rámci projektu NROS seminář ENERGIE Z POLE, který navázal na stejnojmennou zářijovou exkurzi. Seminář se věnoval pěstování a zpracování biomasy a účastníkům poskytl aktuální informace i zkušenosti z praxe a současně vytvořil prostor pro diskusi mezi zástupci státní správy a producenty biomasy. Zájem o seminář byl neočekávaně veliký a sál zastupitelstva Jihočeského kraje zaplnilo přes 80 účastníků nejen z řad zemědělců, odborné veřejnosti a zpracovatelů biomasy, ale i pracovníků státní správy a studentů. Podrobnou reportáž o příspěvcích, fotografie a prezentaci ze semináře najdete na www.krasec.cz. CALLA

Vydří akce v Krčínově domě Český nadační fond pro vydru nyní pořádá pravidelné akce, např. večery s přírodou, v Krčínově domě v centru Třeboně. Zde je také otevřena rybářská expozice našich ryb a v 1. patře se můžete zasmát u výstavy Čus vydrus! 18. března dům praskal ve švech, neboť jsme zde uspořádali přednášku o hadech, kterou provázel a mnohé živé hady představil RNDr. Roman Kössl ze ZOO Ohrada. Společně s hady si brzy získal přes 60 malých i velkých posluchačů. V dubnu se uskutečnil Večer aprílový se spisovatelem a kulturologem Františkem Berem a na Den Země večer na téma „Proč vymírá lesní hmyz?" s entomologem Štěpánem Vodkou. Na všechny další akce jste srdečně zváni (např. v kalendáři na www.krasec.cz)! ČNF PRO VYDRU

s besedou na vybrané environmentální téma.

Autor pracuje v ekoporadně Rosa.

Chcete si postavit elektrárnu? Fotovoltaických elektráren neustále přibývá, lákají velké i malé investory. Na rozdíl od jiných výroben elektřiny se zde dá investovat libovolně vysoká částka. EkoWATT proto uspořádal seminář určený všem zájemcům o solární energii. Účastníci se dozvěděli, co lze čekat od fotovoltaické elektrárny, jaké jsou technologické možnosti, jak elektrárna funguje po technické, ekonomické i právní stránce. Tyto informace můžete získat i v ekoporadně. EKOWATT

Foto EkoWATT

5 Jihočeský občasník o životním prostředí

Letošní série Zelených čtvrtků byla zahájena ožehavým tématem ropného zlomu. Jindřich Kalous z Trastu pro ekonomiku a společnost nastínil mimo jiné možné scénáře vývoje, kdyby lidstvo neustále využívalo pouze fosilní zdroje. Při únorovém Zeleném čtvrtku byl promítnut film Hormonální akvárium a poté následovala debata s režisérkou tohoto dokumentu Terezou Tara. Téma bylo ve stručnosti o tom, jak lidská touha po seFoto Krasec xuální volnosti ovlivňuje životní prostředí, především vodní organismy (více v textu Hormonální akvárium na str. 21). Zelený čtvrtek konaný v březnu byl trochu mrazivý a nesl název Oteplování Arktidy. S profesorem Karlem Prachem jsme se podívali na Špicberky, kde v rámci mezinárodního projektu působí český vědecký tým, sledující vliv klimatické změny na arktické ekosystémy. V dubnu následoval exkurz do přírodních zahrad s Martinem Charvátem z jindřichohradecké trvalkové školky Florianus. V květnu bude Ivan Beneš z CityPlan mluvit o bezpečné energetice a v červnu nás čeká Zelená opona. Nebojte se, s tou bývalou oponou železnou má ta zelená opona společný pouze liniový průběh skrze Evropu. Přednášet bude Michal Bartoš z Ústavu systémové biologie a ekologie. Po prázdninové pauze promluví Josef Polívka široce, úzce a hlavně speciálně o papíru. O tom však již v dalším čísle Krasce.


Z REGIONU

NP Šumava Šumana – úžasná učebna nebem podširým širým nebem Martina KUČEROVÁ, martina.kucerova@npsumava.cz Národní park Šumava je jedinečné místo pro realizaci programů environmentální výchovy (EV). Chráněná území mají velkou výhodu – „za přírodou" se nemusí chodit nikam daleko. Divočina je přímo ideálním místem pro pochopení „famóznosti" přírody prostřednictvím všech smyslů.

Děti od mateřských škol až po střední školy se mohou celoročně účastnit množství programů zaměřených na seznámení s chráněným územím ve střediscích environmentální výchovy ve Vimperku, v Kašperských Horách a ve Stožci. Na příští školní rok plánujeme velké množství novinek. Nabídka programů bude zaměřená především na seznámení se šumavskou přírodou, vyhlásíme celoroční projekty pro děti všeho věku, činnost zahájí „Kruh učitelů" a Ekoklub, školám nabídneme k zapůjčení či koupi program o NP Šumava. Bude pokračovat i úspěšný projekt „přírodovědných kroužků" pro děti od prvních tříd. Každý měsíc připravujeme akce pro rodiče s dětmi, aby se i rodiče mohli zapojit do činnosti. Vydáváme se na různé výpravy do NP Šumava, ale i k našim sousedům za hranice. Starší děti se mohou zapojit do programu mladých strážců „Junior Ranger", který zastřešuje organizace Europarc sdružující národní parky Evropy.

Programy pro veřejnost

Jihočeský občasník o životním prostředí

6

Na léto chystáme velké množství programů pro všechny cílové skupiny. Novinkou bude „Sázení stromků" – možnost zasadit si svůj strom v národním parku. Šumava také vždy poskytovala mnoho přírodních materiálů. Jak se takový kov nebo dřevo zpracovávalo, můžete vidět ve Stožci u informačního střediska na jarmarku Starých řemesel Šumavy. V rámci programů střediska EV v Kašperských Horách je možné v průběhu roku vyrazit za ptačím zpěvem, obojživelníky, nahlédnout do života netopýrů. Tvořivé dílny vás naučí prát, česat, barvit a spřádat ovčí vlnu na kolovrátku i dále zpracovávat např. tkaním či plstěním, nahlédnete též do výroby tradičních skleněných korálků. Můžete se vypravit i na programy v NP Bavorský les. Přehled všech programů: www.npsumava.cz, přehledný materiál lze získat i na Správě NPŠ.

Setkání na Rokytě Rádi bychom návštěvníky bez rozdílu věku pozvali 6. června na společný program NP Šumava, NP Bavorský les a obce Srní. Nad loukami se prolétne množství dravců brněnské skupiny Zayferus, budete si moci vyzkoušet lukostřelbu, lanové lezení, drátkováním si ozdobit kamínek, naučit se vyrábět skleněné korálky, vyzkoušet si své znalosti a přitom se zaposlouchat do hudby Samsona Lenka a skupiny Hop Trop. Zároveň si budete moci zakoupit řadu regionálních produktů ze Šumavy i z Bavorského lesa.

Kruh učitelů Od příštího školního roku zahájí činnost „Kruh učitelů". Jde o zcela nový projekt, který pedagogům z jižních a západních Čech nabídne množství aktivit, např. akreditované semináře, odborné doprovody po území národního parku, botanické vycházky, exkurze do informačních zařízení NP Šumava a Bavorský les. Zároveň chceme s učiteli úzce spolupracovat při metodickém zpracování výukových programů a získávat zpětnou vazbu. První setkání plánujeme na začátek června, kdy bude ve středisku EV ve Vimperku dokončeno zcela nové zázemí, které bychom rádi učitelům představili. Kontakt: Bc. Martina Kučerová, tel: 731 530 447, martina.kucerova@npsumava.cz

Z terénního programu. Foto autorka

Ekoklub NP a CHKO Šumava Ekoklub při středisku ekologické výchovy ve Vimperku je určen především pro šumavské středoškoláky a vysokoškoláky, jimž nabízí exkurze do přírodně cenných lokalit české i německé Šumavy, besedy s odborníky a praktickou péči o chráněná území. Chystáme sčítání živočichů i rostlin, kosení luk a možnost zapojit se do revitalizace rašelinišť. Kontakt: Ing. Romana Maunová, tel.: 731 530 366, romana.maunova@npsumava.cz

Děti malují Loni v září vyhlásila Správa NPŠ spolu s NP Bavorský les výtvarnou soutěž pro děti z 1.-4. tříd na téma „Zelená Šumava aneb Život živočichů v NP Šumava a Bavorský les". V březnu vybrala česko-německá porota nejlepší práce, které budou slavnostně vyhodnoceny 20. června v bavorském informačním středisku „Hans Eisenmann Haus", kde bude zároveň zahájena výstava prací. Součástí projektu je vydání kalendáře kreseb.

Nové didaktické materiály Vloni začala vycházet zcela nová řada propagačních materiálů Světem šumavské přírody, která seznamuje dospělé i děti s jednotlivými biotopy Šumavy. A tak máte možnost začíst se do „Horských smrčin" či „Šumavských řek", a od července i do dílů „Šumavská rašeliniště" a „Ledovcová jezera". Interaktivní knížečky s ilustracemi Pavla Procházky nabízejí možnost nakouknout pod hladinu řeky, do koruny stromů, do historie rašelinišť, atd. Nejmenším jsou určena didaktické puzzle na téma „Horské smrčiny" a „Biosférická rezervace". Jejich formát 20 x 60 cm a využití češtiny, angličtiny i němčiny napovídá, že jsou vhodné pro výuku přírodovědy i jazyků. Nový didaktický materiál – tripexeso „Znáš stromy Šumavy?" – děti naučí rozeznávat 18 druhů stromů rostoucích na české i bavorské straně Šumavy. Informace jsou opět v českém, anglickém a německém jazyce. Krásné kresby pana Dungela jistě nadchnou malé i velké. Další díly budou věnovány ptákům, savcům a rostlinám. Všechny zmíněné materiály je možné zakoupit v informačních střediscích nebo objednat poštou. Kontakty: Bc. Martina Kučerová, 731 530 447, martina.kucerova@npsumava.cz; SEV Vimperk – Ing. Romana Maunová, 731 530 366, romana.maunova@npsumava.cz; IS a SEV Kašperské Hory – Ing. Mirka Michnová, 731 530 284, mirka.michnova@npsumava.cz; IS a SEV Stožec – Bc. Pavlína Krupková, 731 530 282, isstozec@npsumava.cz. Autorka je vedoucí oddělení středisek EV v NP Šumava.


Z REGIONU

Péče o zvířata Péče o handicapovaná v kraji kraji zvířata v Jihočeském Libuše JOZKOVÁ, jozkova@kraj-jihocesky.cz

Vědci k situaci v NP Šumava Čeští vědci, kteří se zabývají problematikou lesů na Šumavě, zveřejnili své vyjádření k současné situaci v NPŠ. Reagují mimo jiné na některé publikace z poslední doby,

Centrální záchranná stanice pro zraněné, nemocné či jiným způsobem handicapované volně žijící živočichy se nachází v Rozově poblíž obce Temelín. Stanice patří pod ZOO Ohrada v Hluboké nad Vltavou. V praxi ovšem nelze zvládnout z jednoho místa všechny potřebné zásahy v celém kraji, ale ani následnou péči o handicapované živočichy. Proto o ně pečuje i několik dalších stanic, provozovaných nestátními neziskovými organizacemi. Jihočeský kraj podporuje činnost stanic cíleně od roku 2005, ale v roce 2009 se poprvé podařilo řešit podporu formou přímého příspěvku jednotlivým stanicím. Při určení jeho výše se vycházelo z objemu poskytovaných služeb, velikosti území, kde pracovníci stanice zasahují, a z počtu zvířat vzatých do péče v letech 2007-8. Dvě z podporovaných stanic se nacházejí za hranicemi kraje (Ochrana fauny ČR Votice působí v oblasti Táborska a Soběslavska a Záchranná stanice volně žijících zvířat Telč na území Dačicka a části Jindřichohradecka). Stanice využívají finanční příspěvky především na úhradu části nákladů na transport živočichů, veterinární péči, nákup léčiv, krmiv a případně na zajištění části mzdových nákladů.

Celkem poskytnuto z rozpočtu Jihočeského kraje

zóny. „Uvítali bychom, kdyby se konečně dalo na hlas vědecké obce a nikoliv na povrchní dojmy věci neznalých osob nebo závěry jednostranných a místy účelově orientovaných studií," píší v závěru vyjádření jeho autoři, mezi nimiž jsou hlavně vědci z Jihočeské univerzity a z českobudějovické AVČR. Úplný text prohlášení najdete na www.krasec.cz.

Evropská cena

Výše schválených příspěvků pro r. 2009: Příjemce: Centrum ochrany fauny Rozova u Temelína/ZOO Ohrada Záchranná stanice Makov Nová Ves u Písku Ochrana fauny ČR, stanice pro zraněné živočichy Votice Záchranná stanice při Českém nadačním fondu pro vydru Třeboň Záchranná stanice volně žijících zvířat Telč Sulimo – sdružení pro záchranu dravců a sov Doudleby

petici Zachraňme Šumavu a snahy některých politiků omezit či zrušit bezzásahové

pro Jihočešku

Výše (tis. Kč): 30 200 200 60 50 60

erozních opatření. Ocenění, které uděluje

600

Evropská organizace vlastníků půdy (ELO),

K nejčastějším zraněním zvířat dochází na silnicích, při střetu ptáků s nezabezpečenými sloupy elektrického vedení, někdy může být jedno zvíře zraněno jiným a bohužel také člověkem. Pozor na mláďata – z důvodu neznalosti se někdy nevhodně odeberou z jejich přirozeného prostředí (zdánlivě opuštěna matkou) a zbytečně se pak dostávají do péče stanice. Při pochybnostech je potřeba konzultovat nalezení opuštěného mláděte na pohotovostním telefonu s pracovníky stanice, na mládě nesahat a nebrat je z místa, kde se nachází! Stanice nepřijímají do péče nalezená domácí zvířata.

V případě nálezu zraněného nebo nemocného volně žijícího živočicha kontaktujte záchranné stanice:

Jihočeská farmářka Jana Maděrová z Jistebnice na Táborsku byla v Bruselu oceněna evropskou Cenou za ochranu půdy a životního prostředí za svůj projekt proti-

tak putuje poprvé v jeho historii do České republiky. Porotu tvořenou odborníky z několika evropských zemí zaujalo využití mezí, které chrání půdu před vodní erozí na jednohektarovém soutěžním pozemku. Farmářka hospodaří podle pravidel ekologického zemědělství, tedy bez používání chemických látek a šetrně k přírodě i na dalších pozemcích.

Záchranná stanice:

Kontakt. telefon: Územní působnost:

Centrum ochrany fauny Rozova u Temelína (ZOO Ohrada)

602 112 143

celý Jihočeský kraj

Záchranná stanice Makov Nová Ves u Písku

724 090 220

Písecko, Blatensko, Strakonicko, Vodňansko, Milevsko a okolí

Ochrana fauny ČR, stanice pro zraněné živočichy Votice

603 259 902 (pro návštěvu stanice tel. 317 813 178)

Táborsko, Soběslavsko

Záchranná stanice při ČNFV Třeboň

739 233 081

Jindřichohradecko, Třeboňsko, CHKO Třeboňsko

vládou v roce 2004 promarnil příležitost

Záchranná stanice volně žijících zvířat Telč

605 780 737

Dačicko, západní část Jindřichohradecka

k zásadní změně přístupu k obcím. 24

Sulimo – sdružení pro záchranu dravců a sov Doudleby

728 468 943

Českobudějovicko, Kaplicko, Trhovosvinensko, CHKO Třeboňsko, část Českokrumlovska a Prachaticka (mimo NP a CHKO Šumava)

a stali se pro stát skutečnými partnery.

Záchranná stanice při Muzeu Šumavy Kašperské Hory

723 760 887

NP a CHKO Šumava

Edvard Sequens ze sdružení Calla řekl:

7

Starostové

ze všech šesti lokalit ohrožených hlubinným úložištěm jaderných odpadů se sešli v Božejovicích na Táborsku. Vyjádřili lítost, že stát během pětiletého moratoria na provádění geologických prací vyhlášeného

účastníků přijalo výzvu zodpovědným ministrům, parlamentu a hejtmanům krajů. Žádají, aby byl respektován jejich názor

„Setkání ukázalo, že ve všech šesti lokalitách existuje společné volání po zásadní změně.

Cílem práce stanic je vrátit co největší počet vyléčených živočichů zpět do jejich přirozeného prostředí. V případě trvalého handicapu zůstávají zvířata umístěna ve stanici a mohou sloužit i pro osvětově výchovnou činnost. Po dohodě s pracovníky lze stanice navštívit v Makově, Voticích, Telči a Třeboni. Autorka pracuje na Krajském úřadu Jihočeského kraje.

Bohužel přístup státu nás vede opět do slepé uličky a odkazuje řešení problému radioaktivního odpadu na příští generace." Více o problému: www.calla.cz.

/zaj/

Jihočeský občasník o životním prostředí

o úložišti Starostové a zástupci občanských sdružení


Z REGIONU

Seminář o mokřadech o mokřadech Matouš ŠIMEK, msimek@vydry.org Již tradiční, VIII. seminář z ekologie mokřadů a hydrobotaniky, pořádaný na paměť Slavomila Hejného (1924-2001), se konal v Botanickém ústavu v Třeboni, pod taktovkou nestora této problematiky RNDr. Jana Květa. Vědečtí výzkumníci i studenti si na těchto seminářích předávají své poznatky a využívají jedinečné příležitosti získat přehled o tom, na čem kdo pracuje, a konzultovat své úvahy a metody výzkumu. Seminář je typický pestrostí příspěvků, není úzce zaměřen. Z programu vyberme např. výsledky sledování populace vzácného růžkatce bradavičnatého na Krvavém rybníku, vliv revitalizace na ekologii odvodněného šumavského rašeliniště, výsledky experimentů ověřujících chemické procesy v čistírnách kořenových vod za účelem poznání jejich účinnosti a jejího možného zvýšení. Nechyběly ani výsledky průzkumu veřejného mínění jihočechů o úloze mokřadů, ani referování o projektech a situaci ve vzdálených končinách, ať až v mokřadech Belize, v pobřežních porostech kanadských jezer, v Dánsku či kolem jezera Nakuru a Ukerewe (Fingerpoints – projekt ENKI). Říční nivě, zejména té lužnické, se věnovaly i příspěvky o zkoumání retence vody i změnách ve výskytu některých rostlin i celkové proměny krajinného pokryvu v přírodních i upravených nivách.

EIA na další reaktory jaderné reaktory v Temelíně v Temelíně? Jihočeský občasník o životním prostředí

8

Edvard SEQUENS, edvard.sequens@calla.cz V únoru skončila první fáze procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) – zjišťovací řízení na projekt „Nový jaderný zdroj v lokalitě Temelín včetně vyvedení výkonu do rozvodny Kočín". Tedy další dva reaktory ČEZ v JETE. MŽP v závěru řízení požádalo o zásadní doplnění dokumentace pro další etapy hodnocení. Ta bude muset pokrýt všechny se záměrem přímo související stavební objekty, bez nichž by nebylo možné reaktory provozovat, ale které současně mají či mohou mít významné vlivy na životní prostředí. Jde především o zcela nové dvojité vedení 400 kV Kočín – Mírovka (u Havlíčkova Brodu), které je nezbytné pro vyvedení plánovaného výkonu do přenosové elektroenergetické sítě a které může mít i dopad do několika evropsky významných lokalit soustavy NATURA 2000. Pokud však bude chtít ČEZ postavit nový zdroj o výkonu vyšším než 2000 MW (a v oznámení tyto varianty popsány jsou), muselo by dle zpracovaných analýz dojít k dalšímu výraznému posilování přenosové soustavy v širším okolí JETE. S novými reaktory také přímo souvisí rozšíření dopravních tras pro přepravu nadrozměrných a těžkých komponent (zvažovány jsou větší reaktory, než byly kdysi dopraveny do JETE). Významným objektem, který rovněž nebyl v posuzovaných podkladech hodnocen, je sklad vyhořelého jaderného paliva, ačkoliv bezprostředně souvisí se záměrem nového jaderného zdroje. Bez komplexního vyhodnocení vlivů všech těchto navzájem souvisejících staveb na životní prostředí, které by stejně musely projít samostatným procesem hodnocení podle zá-

Foto Krasec

Obsáhlejší příspěvek se zabýval odpovědí mokřadů na změny klimatu, jiný referát se je snažil odhalovat pomocí změn rozmnožovacího chování obojživelníků. Zazněly i informace o připravované nové metodice vyčíslování škod způsobených vydrou či ornitologický příspěvek o vývoji v počtech a druzích ptactva, které u nás zimuje. Nakonec jsme se vrátili na Mokrá luka na Třeboňsku, abychom poznali, jak se mění půdní respirace i mikrobiální aktivita na různě hnojených loukách, i jaký je vliv letní záplavy na ekosystémovou výměnu CO2. Pokud vás téma zajímá, neváhejte a příští zimu se přihlašte (např. na mail Jan.Kvet@seznam.cz). Na dvoudenním semináři panuje přátelská až rodinná atmosféra a není problém si domluvit přespání v Třeboni (v Botanickém ústavu nebo na ČNFV). Autor pracuje v Českém nadačním fondu pro vydru v Třeboni

kona č. 100/2001 Sb., by EIA připomínala známé krájení salámu na tenká kolečka. Nová dokumentace bude muset obsahovat konkrétní technický a technologický popis uvažovaných typů reaktorů a jejich dopadů na životní prostředí. Zatím ČEZ přemýšlí o čtyřech různých (proto)typech. Vždy po dvou reaktorech, takže výkon nového zdroje by mohl být od 2000 do 3400 MW. Jedná se o výrazně odlišné konstrukce reaktorů, s čímž souvisí zásadně rozdílné dopady na životní prostředí. Tyto ale musí být naprosto konkrétně popsány a zhodnoceny, jinak procedura ztratí svůj smysl. Rádi bychom viděli, aby dokumentace vyhodnotila způsoby nakládání s odpady, zejména vysoceradioaktivními, včetně vyhořelého jaderného paliva. Musí být jasné, jak bude s tímto odpadem naloženo nejen teoreticky, ale i prakticky. V podmínkách ČR to znamená mít nalezeno místo pro hlubinné úložiště. Nelze stavět další reaktory, produkovat tisíce tun vyhořelého paliva a důvěřovat ujištěním, že řešení bude jistojistě nalezeno. Podobně je nezbytné představit koncepci bezpečného ukončení provozu reaktorů s vyhodnocením zejména radiačních vlivů a ostatních dopadů vybraného postupu na životní prostředí. Požadavků na dokumentaci je ještě celá řada. Pokud však bude ČEZ předkládat podobně nedostatečné podklady jako do zjišťovacího řízení, jen těžko bude moci nadávat na zdlouhavý povolovací proces kvůli špatným zákonům a překážejícím aktivistům. Případné vybudování nových reaktorů posílí dominantní postavení firmy ČEZ a prodlouží výrazně exportní charakter naší elektroenergetiky na mnoho let do budoucnosti. Autor pracuje ve sdružení Calla.


Z REGIONU

Když Když nastanou nastanou deště deště... Jaroslava BROŽOVÁ, jihoceske.matky@ecn.cz Vždycky, když nastane jarní tání nebo vytrvalejší deště, bojíme se možných povodní. Udělali jsme opravdu všechno, co bylo v našich silách, abychom takové riziko co nejvíc omezili?

Budějovice Budějovice mekkou obchodu? Pavla MATĚJKOVÁ, pavla.matejkova@calla.cz České Budějovice jsou v poslední době pod tvrdou palbou obchodních, administrativních, popřípadě porůznu kombinovaných velkoplošných center. Na Dlouhé louce má vyrůst gigantické centrum Stromovka, Družbu u Pražské třídy má nahradit velkostavba rozšiřující IGY, na křižovatce ulic Mánesova a Lidická je naplánované administrativní centrum Modrá Hvězda, na Lannovce zase „přistane" Černý Pelikán. Všem těmto stavbám je jedno společné – nejedná se o umisťování na periférii, ale do těch nejzajímavějších, dosud nezastavěných lokalit vnitřního města. K zastavění tak prakticky zbývá již jen Senovážné

Autorka je členkou sdružení Jihočeské matky.

9 Písecký kamenný most během povodní v srpnu 2002. Foto Wikipedia.cz

a Mariánské náměstí. I tato místa umožňuje územní plán zastavět podobnými stavbami. Calla, spolu s dalšími šesti občanskými sdruženími (Arnika, Jihočeské matky, Hnutí Duha, Modrý most, Stromovka, Vídeňská čtvrť) a Klubem přátel Českých Budějovic zaslala primátorovi města otevřený dopis s požadavky na důslednější regulaci výstavby podobných staveb v centru města (plné znění dopisu najdete na www.krasec.cz). Zatím zůstal bez odezvy. Neoficiálně prý primátor se zaslanými požadavky souhlasí a zahrne je jako podnět k novému územnímu plánu. Ovšem ten se má schvalovat až za celé dva roky – bude ještě v té době co zachraňovat? Proti obchodnímu centru Stromovka vznikla již petice, ke které lze připojit podpis na webové stránce http://ocstromovka.googlepages.com/. Také obyvatelé z okolí Mánesovy a Lidické připravují petici, která by donutila vedení města k většímu zájmu na koordinaci soukromých a veřejných zájmů v tomto území. Autorka pracuje v ekoporadně Calla.

Jihočeský občasník o životním prostředí

Právě před 150 roky bylo v jihočeské metropoli započato se systematickým měřením výšky vodní hladiny Vltavy. Následující velké povodně z let 1876, 1888 a 1890 byly podnětem pro vypracování projektů ochrany Českých Budějovic. Plány byly několikrát upravovány, vždy však vycházely z pevného přesvěčení, že vše je jen otázkou dobře vymyšlených technických řešení. S regulací Vltavy i Malše se začalo brzy po 1. světové válce, pokračovala až do čtyřicátých let, kdy zde vykonávali nucené práce mladí lidé židovského původu, předtím než byli odvlečeni do koncentračních táborů. „Město ochráněno jest zátopy a bývalé luční inundované území možno dnes již plánovitě zastavovati..." – jásal už ve 20. letech časopis „Jihočeský přehled". Další velké povodně přišly ovšem např. v letech 1924 a 1956. Zejména „tisíciletá voda" v roce 2002 technokratické optimisty poučila. Hned poté, kdy „spláchla" polovinu Čech, byla k slyšení mnohá předsevzetí, co všechno musíme udělat, aby příště k tak velkým škodám nedošlo. Mnohokrát se tehdy opakovalo, že pevné hráze příliš nepomohou, pokud vodu nezadržíme v krajině na horních tocích řek a nezpomalíme její průtok vodními koryty. V Holandsku, kde byl systém ochranných hrází doveden takřka k technické dokonalosti a přece zemi v 90. letech proti ničivým záplavám neochránily, už pochopili, že je třeba změnit přístup a nechat vodě víc místa. Jaká je ale situace u nás? I nadále se staví v zátopových územích, i když pouze v lokalitách tzv. „pasívní inundace". Chybí protipovodňové plány velkých územních celků, nejlépe celých povodí. Ochranná opatření se provádějí „salámovou metodou", podle principu „ochráníme naše Kotěhůlky hrázemi, velkou vodu pošleme sousedům". Betonáři se radují, mají zajištěnou práci. U nás v obci se v loňském roce důkladně opevnilo koryto Dobrovodského potoka. Po několika týdnech přišly větší deště a vyplavily sklepy části níže položeného Suchého Vrbného. Správce toku má prý už ale vymyšlené perfektní technické řešení, aby k tomu příště nedošlo.

Dosud nezastavěné části břehů Vltavy a Malše v katastru Českých Budějovic lákají developery, a tak na nich postupně – živelně a bez jakékoliv urbanistické koncepce – přibývají nová sídliště či obchodní a kancelářská centra. Kupříkladu k obytné zástavbě uvažované území od Velkého jezu k Červenému Dvoru bude jistě atraktivní lokalitou pro stavebníky nových rodinných domů, pokud si nepřečtou historické záznamy o jeho častém zaplavování. Jistě ne náhodou stával na místě bývalého buquojského areálu už ve středověku mlýn. Přemýšlejí o těchto věcech městští radní, když schvalují změny územního plánu? Už po povodních v roce 1997 navrhovala Agentura ochrany přírody a krajiny urychlenou realizaci krajinotvorných programů jako preventivních opatření v povodích horních toků řek. K tomu měly být využity tzv. „komplexní pozemkové úpravy", kterými je uváděn pořádek do evidence vlastníků půdy, zanedbané zejména v období násilné kolektivizace zemědělství. Jaká je současná realita u nás v jižních Čechách? Peníze z Evropské unie na pozemkové úpravy jsou převážně využívány jen ke scelování pozemků a k výstavbě či obnově místních cest. Na obnovu mezí, remízků i alejí v krajině není jaksi „nálada", místa pro vysazování nových stromů a keřů se nacházejí jen sporadicky. Zemědělská půda je přece zdrojem zajímavých dotací – kdo by chtěl na svých pozemcích „neziskové" dřeviny? A tak zůstáváme i nadále v začarovaném kruhu, z něhož únik úpravami krajiny ustrnul povětšinou v teoretické rovině. K urychlené realizaci chybí zřejmě politická vůle. Až zase nastanou vytrvalé deště, opět budeme hledat hlavní viníky na nás seslané potopy...


Z REGIONU

Radní Karel Vlasák:

příroda Příroda je důležitá proproobyvatele turisty obyvatele i ituristy ZDENKA JELENOVA, jeleni@mybox.cz

Foto Jihočeský kraj

Ing. Karel Vlasák je uvolněný radní Jihočeského kraje, zodpovědný za zabezpečování úkolů v oblasti životního prostředí, venkovského prostoru; rozvoj života na venkově, zemědělství, lesnictví a rybářství. Člen ODS, 2006-2008 místostarosta Strakonic. Vystudoval geodézii a kartografii na Stavební fakultě ČVUT v Praze, vybudoval úspěšnou zeměměřičskou firmu, která zaměstnává 15 lidí. Jaká je vaše vize jakožto člena rady zodpovědného za oblast environmentální výchovy? Jihočeský kraj má samozřejmě vypracován systém podpory environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO) a informování veřejnosti o životním prostředí. Myslím si, že nyní, kdy uplynulo několik měsíců od podzimních voleb, je čas i prostor k uchopení systému environmentální výchovy, aby opravdu přinášela pozitiva, a to pokud možno v ještě větší míře, než dosud. Nyní dochází ve spolupráci s krajskou koordinátorkou pro úsek EVVO (Ing. Libuše Jozková) k upřesnění a sestavení nové koordinační skupiny pro environmentální výchovu. V čem změny spočívají? Především by skupina měla zeštíhlet a dosáhnout větší operativnosti. Cílem je revize celého systému EVVO v kraji, jeho přizpůsobení novým trendům a poznatkům.

Jihočeský občasník o životním prostředí

10

Mohl byste to vyjádřit konkrétněji? Skupina se musí scházet častěji a přijímat konkrétní závěry a doporučení Jihočeskému kraji, jak na tomto poli postupovat dále. Kraj určitě stojí o prohlubování spolupráce s neziskovými organizacemi či s jakýmikoli subjekty, které se zabývají ochranou životního prostředí, ekologickou výchovou a osvětou. Jakou máte představu o funkci neziskovek? Kraji, potažmo mně jakožto uvolněnému radnímu pro zemědělství a životního prostředí, je zřejmá nezastupitelná role neziskových organizací, ať už členů sítě Krasec či různých dalších. Spolupracuje se vám s nimi dobře? Jaké jsou vaše osobní zkušenosti? Životní prostředí je složitá oblast a snaha o jeho udržitelný rozvoj by se měla stát primárním cílem každého z nás, a je tedy asi dobře, jsou-li kolem nás subjekty, které nám to připomínají a trochu sráží náš technický rozhled poněkud zpátky k přírodě. To je podle vás hlavní úkol neziskovek? Každý subjekt, který v dnešní nelehké době dokáže přežít, ať už za podpory svých příznivců, nebo samospráv, tak určitě prokázal, že své místo má. A k jejich hlavnímu úkolu – to je spíše otázka na neziskové organizace a určitě si každá z nich našla právě tu svoji problematiku číslo jedna.

Problém číslo 1: černé skládky Co vidíte jako největší kauzy či problémy životního prostředí v kraji? Tak samozřejmě využití Boletic. Osobně ale nyní cítím jako největší problém existenci třiadvaceti velkých skládek nebezpečného odpadu – to se primárně dotýká života lidí, kteří v jejich blízkosti žijí. Chtěli bychom přispět k jejich urychlené likvidaci. Jako první přijde na řadu černá skládka v katastrálním území obce Cehnice, na rybníku Třtí, kde se ve spolupráci s Pozemkovým fondem ČR podaří zlikvidovat tisíce kubíků nešťastného pozůstatku minulosti. Dále mne napadají projekty na zlepšování čistoty

přehradních nádrží Lipno a Orlík. A další oblastí našeho zájmu je samozřejmě Národní park Šumava. Tam ovšem nemá kraj příliš kompetencí? Ne, tam má všechny kompetence správa parku, ale my máme velký zájem na zachování přírodního bohatství a na rozvoji obcí a turistického ruchu na Šumavě. Tématem tohoto čísla Krasce je voda – s tím souvisí například protipovodňová opatření... Po zkušenostech z povodní věnuje Jihočeský kraj této problematice velkou pozornost, důkazem toho budiž například grantový program, vyhlašovaný již několik let, na protipovodňová opatření, který je dotován částkou osmnáct milionů korun a již mnohá obec díky němu vylepšila svou připravenost na podobnou pohromu. Ze strany neziskovek a ekologů k tomu bývají slyšet výtky, že je pozornost věnována primárně technickým opatřením, která někdy mohou přinést více škody než užitku... Nemělo by se víc pozornosti věnovat například krajinotvorným projektům, podpoře retenčních schopností krajiny a podobně? Program je určen na úpravy smysluplné, nikoliv výhradně technické! Samozřejmě vnímám, že tlak těch přírodě-nakloněných organizací – v dobrém – je na omezení technických opatření a podporu přírodních procesů, ať už jsou to poldry, rozlivové plochy, přetváření krajiny, ovšem toto zohledňuje krajský grantový program pro rozvoj venkova a krajiny, kdy v opatření číslo jedna je možnost čerpat peníze na podporu biodiverzity a právě i na revitalizace vodních toků, čistění zanesených historických rybníků a vůbec úpravy krajiny, aby měla větší schopnost pojímat vodu. A to jsou všechno řešení, navrhovaná i nezávislými ekologickými organizacemi. Rozhodně to není tak, že by krajská samospráva trvala jenom na budování betonových hrází kolem vodních toků! Myslíte, že spolupráce mezi krajem a sítí ekocenter Krasec, případně i dalšími neziskovkami, která tady za minulého vedení byla zahájena, bude dál pokračovat? Já jsem tady víc než čtyři měsíce a sešel jsem se zatím se zástupci Krasce, Českého nadačního fondu pro vydru a komunikuji se Šmidingerovou knihovnou, která je takovým přidruženým pozorovatelem Krasce. Nedá se tedy rozhodně říci, že bych ze strany neziskových organizací byl zrovna bombardován o četnost vzájemného styku... A jste nakloněn další spolupráci? Určitě. Samozřejmě se nová jihočeská samospráva nemůže tvářit, že tady není nikdo další, kdo by měl hovořit do životního prostředí, a zrovna tak věřím, že tyto organizace jistě vnímají, že této samosprávě jde primárně o to, aby jižní Čechy měly nadále přírodu a životní prostředí takové, jako dosud, a pokud možno ještě lepší. Je to stejně důležité pro místní obyvatele i pro přijíždějící turisty. Je to náš společný zájem.


Z REGIONU

Radní Jana Krejsová:

krizikrizi jsem Současnou uvítala jsem uvítala ZDENKA JELENOVÁ, jeleni@mybox.cz Foto Jihočeský kraj

RNDr. Jana Krejsová je uvolněná členka rady kraje zodpovědná za zabezpečování úkolů v oblasti ekonomického rozvoje a znalostní ekonomiky, rozvoje podnikatelského prostředí, posilování konkurenceschopnosti, rozvoje výzkumných kapacit, trhu práce a podpory hospodářsky slabých oblastí a v oblasti školství, mládeže, sportu a celoživotního učení. Vyučuje na VŠ technické a ekonomické v Č. Budějovicích, členka ČSSD, zastupitelka města Prachatice. Vystudovala Přírodovědeckou fakultu UK. Co považujete za hlavní problémy, které by nové vedení kraje chtělo vyřešit v oblasti ochrany přírody a životního prostředí? Já bych byla raději, kdybyste se zeptala, co chci konkrétně vyřešit já. Dobře: Co tedy přinášíte jako své hlavní téma? Díky tomu, že jsem učila životní prostředí na vysoké škole, tak chci zdůraznit to, co vysvětluju studentům: Jsme všichni příliš energeticky nenapapaní. Naše společnost do všeho vkládá příliš energie a máme pořád všeho málo... Já jsem uvítala krizi! Lidi se musí konečně naučit šetřit. Tato společnost potřebuje šetřit energiemi všech druhů. Pořádně přemýšlet, zda si koupím nové boty, zda je opravdu potřebuju – když cokoli kupuju, musím přemýšlet, kolik se do výroby vložilo energie a také za jak dlouho se to stane odpadem, který musí někdo zlikvidovat. A znovu se zeptám: Potřebuju to opravdu? Měli bychom konečně přemýšlet z pohledu úspor energie a ne, jak všeho vyrábět stále víc a víc! S tím souvisí i problém stále více odpadů... Jistě, já vždycky říkám studentům: Prosím vás, nekupujte si ty petky s vodou – nejkvalitnější a nejčerstvější voda teče z kohoutků! Opravdu to tak je, mám to vyzkoušeno za léta práce na hygieně.

Snažím se působit na okolí

Ještě další téma vás tíží? Problém popílků a prachu a jejich využití například ve stavebnictví, výstavbě komunikací, protihlukových stěn, zpevňování svahů – tyhle odpady by neměly končit na skládce, ale měla by se zajistit jejich recyklace, další využití. To se dá všechno využít, ale musí se chtít!

Z velké části se environmentální výchova týká i škol, které patří do vaší gesce... Jistě. Hlavně bych ráda, aby do těch škol chodili odborníci a ne někdo jen tak „plácat si játra," jestli to tak mohu vyjádřit. Není to v žádném případě dobrovolná činnost, máme tu přece i odborné školy, jako třeba ve Veselí nad Lužnicí, které se přímo zaměřují na životní prostředí. Ekologická výchova je podle mne samozřejmě velice důležitá. Vědomí, že existujou zákony a vyhlášky, kterými se řídíme... Děti se musí taky naučit rozlišovat zdroje informací, které jsou validní a které nejsou důvěryhodné... To je ale spíš informatika – neměla by být úkolem ekologické výchovy i něco hlubšího? A jak si představujete hloubku při dnešní jednoduchosti? To by mne hrozně zajímalo! Přivést děti k poznání přírody, k tomu, že má nějakou hodnotu? No, můžu vám říct, že devadesát procent dětí sedí u toho počítače a internetu... A je třeba je zvednout a to právě můžete přes zajímavé informace.

Vážit slova a zodpovědnost Jaká je vaše představa o funkci neziskového sektoru? Mne mrzí, že pokud jste například fyzická osoba, firma nebo státní či odborný orgán, tak za své rozhodnutí nesete svou zodpovědnost. Neziskovky mohou vydat prohlášení, mohou chtít prosadit cokoli, ale oni za to tu zodpovědnost nenesou. Rozumíte?

Což medializovaná témata jako Boletice, Šumava? To jsou věci, které se táhnou už dlouhá léta. U Šumavy mne mrzí, že to došlo tak daleko, že to tam kůrovec sežral. My si musíme udržet vodu a k tomu potřebujeme vegetaci, lesy, a ty musí člověk udržovat.

Rozumím, nesouhlasím s tím, ale chápu, co asi chcete říct. Jaký je ale rozdíl mezi zodpovědností neziskové organizace, která v místě působí léta, a třeba politiků? Každý by měl vážit slova a nést za svá rozhodnutí a činy zodpovědnost. A mít problém, k němuž se vyjadřuje, dobře nastudovaný, získat kvalitní informace i z úřadů. Já jsem se s tím setkávala jako hygienik, kdy lidé z neziskovek často přijeli bez jakýchkoliv informací a vystupovali s tím, že hygiena v tom daném problému nic neudělala..., a byla to lež. A to sráží význam neziskových organizací a jejich důvěryhodnost.

Ovšem názory jihočeských vědců jsou odlišné, podporují bezzásahovost... Ale přejděme k environmentální výchově, jak by se v ní mělo v kraji pokračovat dál? Ekologickou výchovu by rozhodně měli dělat profesionálové. Já jsem se s touhle problematikou setkala při své práci na hygieně a zabývám se životním prostředím, takže vím, že by to měli dělat lidé, kteří absolvovali

Myslíte, že je to obecný problém neziskových organizací? Myslím, že ano. Setkala jsem se s tím osobně vícekrát. Jinak v neziskovkách je situace úplně stejná jako v politice a nejvíc záleží na konkrétních lidech. Nepotkala jsem ale zatím žádnou neziskovku, o které bych mohla říct, že je skvělá. To je moje zkušenost. Cílevědomě jsem je ovšem nehledala, to je pravda.

11 Jihočeský občasník o životním prostředí

A když to vztáhnu k mé původní otázce? Jakým způsobem tohle chcete dostat do práce radní? Osobně se snažím působit na všechny, s nimiž přicházím do styku. Pokud jde o úlohu kraje, tak tam jde například o opravy vodovodů, rozšíření vodovodní sítě, zkvalitnění zdrojů pitné vody hlavně v malých obcích. Dále podpora výstavby kanalizace v obcích, což zase vede ke zlepšení kvality povrchových vod. Kraj má na tohle všechno grantové programy.

nějaké odborné vzdělávání, měli by za sebou mít oponovanou publikační činnost a musí být patřičně vybaveni znalostí legislativy. Tohle téma je spíš v gesci kolegy Vlasáka, nicméně postupně se s touto problematikou seznamuji. Zatím ještě na to nemám názor.


POD LUPOU

Náhrady škod způsobených živočichy chráněnými živočichy MARIE BEŇOVÁ, benova@kraj-jihocesky.cz V roce 2000 vešel v platnost zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy (dále jen zákon č. 115/2000 Sb.). Vybranými živočichy, u kterých lze náhradu škody uplatnit, jsou bobr evropský (Castor fiber L.), vydra říční (Lutra lutra L.), kormorán velký (Phalacrocorax carbo L.), los evropský (Alce alce L.), medvěd hnědý (Ursus actor L.), rys ostrovid (Lynx lynx L.) a vlk (Canis lupus L.). O žádostech poškozených osob rozhoduje příslušný krajský úřad.

Jihočeský občasník o životním prostředí

12

U Krajského úřadu Jihočeského kraje byly dosud uplatněny náhrady škod způsobených čtyřmi druhy chráněných živočichů: kormorán velký, vydra říční, rys ostrovid a los evropský. Největší škody působí jednoznačně rybožraví predátoři, kterými jsou kormorán a vydra, na rybách. O tom svědčí jak počet podaných žádostí, který se u vyder ustálil v průměru na 120 žádostech za rok a u kormorána na 20 žádostech za rok, tak objem vyplacených finančních prostředků, který se v případě vyder pohybuje v současné době okolo 6,5 mil. korun za rok a u kormoránů okolo 14 mil. Kč za rok. Je možné konstatovat, že v Jihočeském kraji jednak stoupá populace obou zmíněných druhů živočichů, ale též rybářské společnosti a zejména „drobní" rybáři se naučili náhradu vzniklé škody uplatňovat. V případě škod působených rysem se jedná pouze o škody nahodilé, kdy rys usmrtí čerstvě narozené tele nebo jehně. Vyřizováno bývá ročně u zdejšího krajského úřadu přibližně pět žádostí, přičemž celková výše vyplacených finančních prostředků nepřesahuje 20 tisíc korun za rok. Los evropský způsobuje již několik let škodu na lesních porostech v oblasti Vyšebrodska, kde o její náhradu pravidelně žádá podnik LČR, s.p. Výše vyplacené náhrady se pohybuje do 70 tisíc korun ročně. Postup při uplatňování náhrady škody není složitý. V první řadě musí poškozený vznik škody oznámit místně příslušnému orgánu ochrany přírody, kterým jsou většinou obecní úřady s rozšířenou působností, jen na územích chráněných krajinných oblastí a národních parků jsou to jejich správy. Tento úřad provede místní šetření, sepíše protokol a vhodným způsobem zajistí důkazní materiál (např. fotodokumentaci). Druhým krokem je pak v případě škod působených kormorány a vydrami oslovení zpracovatele odborného či znaleckého posudku o vzniku škody na rybách a o její výši, aby tento zpracovatel měl dostatek času posudek vypracovat. V případě škody způsobené rysem musí být osloven veterinární lékař, který stanoví příčinu úhynu zabitého domestikovaného zvířete. Posledním krokem je pak samotné podání žádosti o náhradu škody krajskému úřadu. V příloze k zákonu č. 115/2000 Sb. jsou uvedeny náležitosti a doklady žádosti.

Náležitosti žádosti o náhradu škody: l jméno,

příjmení, rodné číslo a trvalý pobyt žadatele (poškozeného), je-li jím fyzická osoba, l název, sídlo a identifikační číslo žadatele (poškozeného), je-li jím právnická osoba,

Foto NPŠ

l popis

příčin vzniku škody a uvedení rozsahu škody, vybraného živočicha, který škody podle poznatků žadatele (poškozeného) způsobil, l popis opatření žadatele (poškozeného), které učinil k zabránění vzniku škody, l způsob poskytnutí náhrady škody (např. převodem finančních prostředků na účet poškozeného u peněžního ústavu, výplatou peněžní částky v hotovosti v pokladně krajského úřadu nebo zasláním peněžní částky poštovní poukázkou na adresu poškozeného). l označení

Přílohy k žádosti o náhradu škody: l doklad

nebo jiný důkaz o vlastnickém právu k živočichům, na kterých uplatňována škoda (např. ryby či domestikované zvířata), l doklad o uživatelském právu k rybníku, sádce, rybí líhni, rybí odchovně nebo pstruží farmě, l odborný nebo znalecký posudek o vzniku škody na rybách a o její výši (v případě vydry říční zpracovávají AOPK ČR a také Český nadační fond pro vydru, Třeboň) l potvrzení veterinárního lékaře o příčině úhynu zvířete v majetku poškozeného, l protokol z místního šetření (pokud ho již nedoložil příslušný úřad). V případě jakýchkoli nejasností či dotazů v souvislosti s uplatňování náhrad škod dle zákona č. 115/2000 Sb. lze kontaktovat pracovníky krajského úřadu Ing. Marii Beňovou (tel.: 386 720 811, e-mail: benova@kraj-jihocesky.cz) nebo Ing. Dagmar Pivovou (tel: 386 720 773, e-mail: pivova@kraj-jihocesky.cz). Zákony l Zákon

č.:115/2000 Sb., o náhradě škod způsobených zvláště chráněnými druhy l Zákon č.: 449/2001 Sb., o myslivosti l Zákon č.: 289/1995 Sb., o lesích l Vyhláška MŽP č.: 360/2000 Sb., o výpočtu výše náhrady škody způsobené chráněnými druhy

Podrobnosti k uplatňování náhrad za škody způsobené vydrou: Od roku 2000 je možné poskytnout náhradu způsobené škody na rybách chovaných v rybích líhních a odchovnách, sádkách, rybnících, klecových chovech nebo pstružích farmách, pokud se vydra v době a na místě vzniku škody prokazatelně vyskytovala. Přítomnost vydry lze zjistit podle pobytových znamení, z nichž nejznámější jsou stopy (končetiny jsou pětiprsté, s plovací blánou mezi prsty a odlišným otiskem přední a zadní končetiny), trus šedozelené barvy obsahující úlomky kostí a rybích šupin s typickým zápachem po rybím tuku a zbytky kořisti ponechané v blízkosti břehu. U rybo-chovných zařízení (kromě rybníků) je náhrada ztrát na rybách možná, pokud tato zařízení byla v době vzniku škody oplocena a na odtoku a přítoku vody opatřena mřížkami bránícími vniknutí vydry. Dne 31. 3. 2006 byla schválena změna zákona č. 115/2000 Sb. V této změně se uvádí, že náhradu škody způsobenou na rybách lze uplatňovat i v rybářských revírech. Více informací: Český nadační fond pro vydru, Třeboň, www.vydry.org, Ing. Marie Pacovská, tel. 775 364 625.

Foto NPŠ


CO

D Ě L A T,

EKOSPOTŘEBITEL

Jak si pořídit fotovoltaickou elektrárnu Následující postup je doporučený (není vždy třeba dodržet všechny body a jejich následnost). Pozor, některé body mohou trvat několik měsíců!

Příloha pro rodinu

Na prostředním vyjímatelném dvojlistu nabízíme rady a náměty „trvanlivé“ a motivující. Otevíráme tu časopisovou formu poradny a nezapomínáme ani na nejmenší čtenáře. Tipy na výlety zaujmou jistě celou rodinu. Budeme rádi, když nám napíšete vaše dotazy, postřehy či náměty, a to buď písemně na adresu Krasec, o.s., Senovážné nám. 9, 370 01 České Budějovice (můžete využít korespondenční lístek ze zadní strany obálky), nebo ještě lépe e-mailem: krasec@krasec.cz.

1. Podle objemu peněz, které chcete investovat, můžete odhadnout velikost elektrárny. Orientačně lze uvažovat s cenou 120 až 180 tis. Kč./ k Wp instalovaného výkonu. Pokud chcete dát panely na šikmou střechu, počítejte s plochou zhruba 8 m2/ kWp. Pokud chcete použít pevné panely na stojanech, je zábor plochy 2x až 3x větší kvůli rozestupům mezi řadami panelů. Při použití trackerů (dvouosých natáčecích systémů) je zábor plochy 40 až 50 m2/ kWp. 2. Zjistěte na místním stavebním úřadě, zda v daném místě nebrání stavbě elektrárny územní plán, ochranná pásma nebo jiné okolnosti.

K D Y Ž ...

První pomoc mláďatům

OLINA ZIGLEROVÁ, Ochrana fauny ČR

4. Zpracujte si podnikatelský záměr a studii proveditelnosti, která zváží i rizika. 5. Nechte si zpracovat energetický audit, který porovná třeba různé technologie, jejich cenu a výnos energií. Audit je výhodné zpracovat souběžně se studií proveditelnosti. 6. Pokud už víte, co budete stavět (výkon, technické parametry), pak na základě výsledků auditu začněte jednat s místním distributorem (PRE, ČEZ, E.ON) o technických podmínkách připojení k síti. Pravidla pro připojení zdroje: www.eru.cz. 7. Nechte si vypracovat projektovou dokumentaci. 8. Požádejte na stavebním úřadě o vydání územního rozhodnutí a následně stavebního povolení. Zde vám sdělí případné další podmínky, např. nutnost studie EIA. Elektrárnu lze postavit jen v území, kde je to v souladu s územním plánem. Příp. můžete obec požádat o jeho změnu. 9. Pokud budete investovat s využitím úvěru, začněte jednat s bankou. 10. Podejte případnou žádost o dotaci. V současnosti je získání dotace spíše teoretickou možností. I když různé programy deklarují podporu obnovitelných zdrojů, v praxi jsou podmínky takové, že dotaci získat nelze. Současné dotační programy na národní úrovni viz: dotace pro fyzické osoby, obce, NNO: Státní fond životního prostředí (www.sfzp.cz); dotace pro obce a podnikatele: Program EFEKT (www.mpo.cz); dotace pro podnikatele: Program EKO-ENERGIE (Operační program podnikání a inovace - OPPI) (www.czechinvest.org/eko-energie); dotace pro obce a NNO: Operační program životní prostředí (www.opzp.cz). Další možnost představují dotační programy na úrovni krajů, měst a obcí, ale i zde je šance nízká. 11. Souběžně začněte jednat s ERÚ o přidělení licence pro podnikání v energetice. Na www.eru.cz najdete podrobnosti a formuláře. 12. Podle způsobu financování případně vyčkejte na výsledek žádosti o dotaci či úvěr. 13. Proveďte výběrové řízení na dodavatele technologie a dodavatele stavby. 14. Instalujte systém a připojte k síti, získejte od distributora souhlas s připojením a provozem. Zařízení musí mít nezávislé měření dodané energie. KAREL SRDEČNÝ, EKOWATT

Foto EkoWatt

EkoWatt vám může nabídnout zpracování specializovaného energetického auditu, studie proveditelnosti a pomoci s vyřizováním žádosti o dotaci.

I Jihočeský občasník o životním prostředí

Jaro je v plném proudu a do záchranných stanic se opět dostává velké množství mláďat. Asi nejčastějšími „pacienty" jsou mláďata drobných pěvců, ale i dravců, sov a savců (veverky, zajíci, srnčata, kuny...). Bohužel, nemálo z nich lidskou pomoc vůbec nepotřebuje a jsou matkám odebrána z neznalosti. Vloni bylo často najednou ve stanici pro zraněné živočichy Ochrany fauny ČR i 50 mláďat najednou, což bylo velmi náročné fyzicky i časově (24hodinová péče u mláďat) pro zaměstnance, ale i z hlediska kapacity stanice zcela vyčerpávající. Proto bychom rádi připomněli základní pravidla, která platí při nálezu mláděte volně žijícího živočicha. Asi nejčastěji můžeme naFoto Český nadační fond pro vydru lézt ptáče. Základem je rozpoznat, zda se jedná o mládě, nebo zraněného dospělého jedince. Mládě poznáme podle těchto znaků: Nemá zcela vyvinuté opeření (tělo a hlavu pokrývá chmýří nebo holá kůže), u pěvců je zobák lemován zbytnělou kůží žluté barvy. Často se stane, že mláďata vypadnou z hnízda – nejčastěji při bouři, větru, silném dešti. Matka pak o ně mimo hnízdo nepečuje, neumí je dostat zpět, mládě tak na zemi prochladne a zahyne. Proto je nejúčinnější pomocí ptáče vrátit do hnízda mezi sourozence. Pokud je hnízdo vysoko, nebo není jasné, odkud mládě vypadlo, obraťte se na odborníky. Nikdy se nesnažte ptáčata odchovávat sami, jednotlivě odchovaná ptáčata jsou krotká, nenaučí se hledat potravu a po vypuštění do přírody většinou hynou. Častou chybou je též záměna vypadlých mláďat s vylétlými, ta lidskou pomoc nepotřebují, pouze v případě, že jim hrozí nebezpečí od aut, lidí, koček nebo psů. V tomto případě doporučujeme větší druhy vysadit na strom, alespoň do dvou metrů vysoko, mláďata pěvců pak odneseme k nejbližšímu keři. V naší stanici každý rok úspěšně odchováme desítky mláďat ptáků, která téměř ve všech případech bez jakýchkoliv problémů můžeme vypustit zpět do přírody. Mláďata savců se k nám nedostávají tak často, ale péče o ně bývá náročnější a jejich návrat do přírody složitější. Mladí savci se snadno ochočí a ztrácejí přirozenou plachost. Lidé k nám často nosí mláďata zajíců, srnčí, jelení, dančí a mufloní zvěře. Pomoc ale potřebuje jen takové mládě, které je prokazatelně osiřelé, zraněné nebo uvízlé. Při nálezu jakéhokoliv zraněného volně žijícího živočicha, při nálezu mláděte či pokud si nebudete jisti, zda zvíře opravdu potřebuje pomoc, kontaktujte záchrannou stanici ve vašem okolí, nebo městskou policii na čísle 156, která vám poskytne kontakt na nejbližší záchrannou stanici (více o jihočeských záchranných stanicích na str. 7).

3. Vyžádejte si od místního distributora (PRE, ČEZ, E.ON) předběžný souhlas s připojením k síti.


Příloha pro rodinu

DOMÁCNOST

VAŘÍME

Pijme vodu z vodovodu! Mnozí jsme si již zvykli vyrážet na výlety s PET lahví koupené vody. Někteří se zásobují balenou vodou i doma. Zbytečně tím zatěžují životní prostředí odpadem a dopravou, ale také svoji peněženku. Balená voda není ani zdravější, ani bezpečnější, ani levnější než voda z kohoutku! Kvalitu balených vod ovlivňuje mnoho faktorů. Jsou jimi místo čerpání nebo stáčení, přeprava skladování v meziskladech, v obchodech i u konečného spotřebitele. Pro uchování kvality je důležité skladovat vodu v chladu a temnu. V obchodech ovšem bývají vyskládány v teple a na světle, což může vést k rozvoji mikrobiologických organismů. Na základě vyhlášky 275/2004 Sb. je u balených vod označen zdroj vody a kategorie – voda pramenitá, kojenecká, minerální, nebo pitná. Pitná voda může být stáčena i z vodovodu, pramenitá a minerální musí pocházet z chráněného podzemního zdroje. Kojenecká voda má přísnější limity na obsah dusičnanů – maximálně 10 mg na 1 litr a mohou být upravovány jen UV zářením. Minerální vody bychom měli pít jen občas, nadbytek minerálů škodí našemu tělu stejně jako jejich nedostatek.

Voda z vodovodu Voda z vodovodního řadu podléhá velmi přísnému dohledu, máme ji velice blízko, je neustále ve tmě a v chladu, na přepravu není potřeba obalů ani aut. Její kvalita závisí pouze na zdroji a na stavu potrubí, za což (mimo soukromé trubky v domech) odpovídá provozovatel vodovodní sítě. Dvě třetiny obyvatel Jihočeského kraje jsou připojeny na veřejný vodovod a nemusí mít o kvalitu zdroje starost. Z jednotné vodovodní sítě v jižních Čechách teče z hlediska obsahu dusičnanů voda kojenecká. Vadí-li nám přítomnost chloru ve vodě, můžeme ji natočit a dát do lednice. Chlor se odvětrá, případně zreaguje s látkami obsaženými ve vodě, voda zůstane bez závady.

Jihočeský občasník o životním prostředí

II

Foto Krasec

Ve starších domech může potíže působit staré olověné potrubí, z něhož se olovo může uvolňovat, ale tyto problémy jsou už dnes výjimečné. Máme-li podezření na přítomnost olova či jiných látek, můžeme si nechat udělat test (má jedinou nevýhodu – cenu). Problematické mohou být soukromé a obecní studny, které bývají někdy nevyhovující z mikrobiologického hlediska a kvůli obsahu dusičnanů. Je možné si vyžádat u majitele studny rozbor nebo si jej nechat udělat z odběrného místa (např. doma v koupelně). Velkou výhodou vody z vodovodu je cena. Při srovnání dejte pozor na správné jednotky, vodné a stočné bývá uváděno za metr krychlový – 1 m 3 = 1000 litrů! O vodu z vodovodu žádejte i v restauracích ke kávě nebo na zředění džusu.

Shrňme, proč pít vodu z kohoutku: l je kvalitní,

čerstvá, lehce mineralizovaná, ideální pro každodenní pití

l nezatěžuje l je asi

přírodu odpadem a dopravou

stokrát levnější než voda balená

l je jednou

z nejkontrolovanějších potravin

l je okamžitě l nemusíme

dostupná v jakémkoliv množství

se zatěžovat s jejím nošením

l nepodílíme

se na zbytečném vyčerpávání hlubinných zdrojů vody

Foto Krasec

JOSEF KADUBEC, Rosa a MARIE PACOVSKÁ, Český nadační fond pro vydru Literatura: Monika Vokálová, O vodě bez obalu – vydala ZO ČSOP Veronica, Brno 2008. Možno zdarma stáhnout na http://www.veronica.cz/voda.

S

LÍBOU

Vážené čtenářky a čtenáři, název prvního dnešního pokrmu je poněkud zvláštní. Jde samozřejmě o specialitu krajovou, a i když se některým lidem nezdá dobré, že z něj nelze na první poslech zjistit, oč jde, tak jej ponechávám tak, jak jsem zvyklá, jak jídlo s tímto jménem znám. Jde o „jakousi" hustou polévku, která může sloužit jako samostatné jídlo, podobně jako jiné syté polévky (bramborová, gulášová apod.). Můžete ji také doplnit sladkým desertem – což je můj dnešní druhý tip.

Zablafuňky 800 g brambor, 1,5 litru vody, 250 ml mléka, 1 kelímek smetany (12% tuku), cca 50 g polohrubé mouky, 4 vejce, 50 ml octa, sůl, bobkový list, celé nové koření, celý pepř, tymián, 2 lžíce cukru, případně citrón Do menší nádoby dáme půl balíčku celého bobkového listu, cca 20 kuliček nového koření a 20 kuliček celého pepře, přidáme cukr, ocet, zalijeme 0,3 litry vody a dáme vařit na 20-25 minut, pokud je potřeba, přidáme ke koření v průběhu varu vodu. Oloupané brambory pokrájíme na větší kousky (velikosti přílohových brambor), zalijeme vodou, chvíli necháme odstát, vodu vylijeme (odstraní se tak část škrobu) a zalijeme znovu 1,2 litrem vody, osolíme, přidáme cca 1,5 kávové lžičky tymiánu a dáme vařit. Když jsou brambory poloměkké, rozmícháme mouku v mléce a touto tzv. záklechtkou (což je opravdu strašné slovo, horší než zablafuňky) základ zablafuněk zahustíme, pravidelně promícháváme, aby se zahuštěná polévka nezačala ode dna připalovat, cca po 7 minutách přidáme nerozmíchaná vejce, která necháme v polévce srazit, poté hrnec odstavíme z ohně. Vývar z koření (nenechte se odradit zeleno-hnědou barvou, to je v pořádku) slijeme přes cedník do polévky a dobře promícháme. Nakonec přidáme smetanu, opět promícháme a dochutíme podle libosti (slano/sladko/kyselo). Vyznavačům kyselých příchutí je možné podat citrón a šťávou ještě přikyselit porci naservírovanou už na talíři.

Jáhlový tvarožník (bezlepkový) 2 hrnky jáhel, voda, sůl, 2 vaničky měkkého tvarohu, 2 vejce, 1 prášek do pečiva, 4 polévkové lžíce cukru (nebo medu či tekutého karamelu), půl sáčku hrozinek (50 g), 1 hrnek kukuřičné mouky, 0,1 litru oleje, tuk na vymazání plechu, 1 čokoláda na vaření (100 g), cca 50 g másla Jáhly 2-3x spaříme horkou vodou, aby se zbavily nahořklé příchuti, spařené zalijeme vodou, mírně osolíme a uvaříme do měkka (na kaši), necháme vychladnout (lze také zpracovat zbylou kaši – tak vlastně recept vznikl). K vychladlé kaši přidáme vejce, tvaroh, cukr/med/karamel, olej, hrozinky a dobře promícháme, nakonec vmícháme kukuřičnou mouku s práškem do pečiva. Plech vytřeme tukem, rozprostřeme těsto (plech nemusí být vysypaný moukou) a pečeme v troubě (cca 220 stupňů C) do růžova. Čokoládu rozpustíme s máslem a natřeme ji ve stejnoměrné vrstvě na vychladlý tvarožník. Brzy poté můžeme krájet řezy a ochutnávat, jak se dílo podařilo. LIBUŠE JOZKOVÁ


Příloha pro rodinu

DĚTI PRO NEJEN

III

Jihočeský občasník o životním prostředí


Příloha pro rodinu

VÝLETY

BEZ

AUT

Nejen za Michalem Tučným a Zdeňkem Troškou

O Anežce a bouřkovém strachu

Jihočeská vesnice Hoštice u Volyně je všeobecně známá z filmů svého rodáka Zdeňka Trošky a je dokonce častým cílem autobusových zájezdů. Jejich účastníci se projdou po návsi, posedí v hospodě, zajdou na hřbitov pozdravit Michala Tučného, ale pak už musí pokračovat za nějakými dalšími atraktivními cíli, i když z televize vědí, že kolem je hezká krajina. My, pěší poutníci, si můžeme krásy okolní přírody pěkně v klidu vychutnat.

Ve spolupráci s občanským sdružením Jihočeské pohádkové království vám představujeme pohádkovou formou zajímavé turistické cíle. Dnes se vydáme na Šumavu. Více informací o sdružení: www.pohadkovekralovstvi.cz.

Z vlaku na trase Strakonice – Volyně vystoupíme například ve Strunkovicích nad Volyňkou a hned v okolí zastávky můžeme začít vesele botanizovat. Do vsi dojdeme tak, že popojdeme po silnici kousek směrem na Strakonice a při nejbližší příležitosti odbočíme doprava na pěšinu. Vede do kopce mezi dvěma vysokými stráněmi. Mezi domy si najdeme cestu, která vede jihovýchodním směrem do polí a luk. I tu lemují stráně, tentokrát nižší. V létě jsou hezky rozkvetlé. Tu a tam rostou i keře, hlavně černý bez a šípek. Při přírodovědné procházce s nezapomenutelným botanikem Václavem Chánem, kterou pořádala v červnu 2004 strakonická ZO ČSOP spolu se Šmidingerovou knihovnou, jsme zde našli i vzácný druh šípkové růže s voňavými listy. Mineme maličký rybníček a pokračujeme směrem k borovému lesu. Ještě se rozhlédneme po krajině, protože výhled stojí za to. Jsou vidět necelých deset kilometrů vzdálené Strakonice a za nimi na obzoru táhlý hřeben Zámek, dále směrem doprava Kuřidlo, Tisovník, Holý vrch, Šibeniční vrch, Trubný vrch a Hradec. Také v lese se vyplatí zapomenout na čas. Rostou tu houby, borůvky a různé lesní květiny. Poblíž je křížek a o kousek dál je schovaný židovský hřbitov. Kdysi byl celý zarostlý šípkovými keři, takže v červnu byl ozdobený a provoněný jejich květy. Při opravě hřbitova byly růže odstraněny a některé náhrobky byly přeneseny z prostředka do krajů ke zdi. Vyskytuje se zde například rulík zlomocný (na Strakonicku vzácný), potměchuť nebo svízel okrouhlolistý. Ten je ukazatelem jedlin a bučin, a to i na místech, kde dříve jedle a buky rostly a nyní už tam nejsou.

Jihočeský občasník o životním prostředí

IV

Na cestě od hřbitova do Hoštic se nám otevře pohled na Volyni a okolní kopce. Z nichž nejlépe se dá poznat Mářský vrch (podle vysílače). Na obzoru je vidět Libín, Bobík a Boubín. V sedle pod Bobíkem láká k dalšímu výletu barokní poutní kostel sv. Vojtěcha. Na mapě bychom ho našli u vesnice Lštění. Projdeme kolem stavení, které je na samotě a dříve bylo pohodnicí, a už jsme skoro v Hošticích. Při procházce po vsi musíme počítat s tím, že železniční zastávka je ještě kousek dál, nejsou to ale ani dva kilometry a cesta vede s kopce. Dá se ale také jít opačným směrem do Milejovic, podívat se na Dobrou vodu ke kostelíku se studánkou a zastaveními křížové cesty a oklikou doputovat až do Volyně. ALENA HRDLIČKOVÁ, Šmidingerova knihovna

Židovský hřbitov. Foto Vilém Hrdlička

Jestli jste ještě nezažili bouřku na Šumavě, Kresba Jaroslav Kerles tak si ji snad ani nebudete umět představit. Obrovská černá mračna se přiženou většinou bez varování. Najednou je tma a vypadá to, jako by si ta hrozivá černá obloha chtěla sednout na zem. Z ničeho nic se přiřítí vichr, stromy se ohýbají až k zemi a všichni se snaží co nejrychleji schovat, než začne to nejhorší. Z mračen se začnou valit proudy vody, padají kroupy velké jako slepičí vejce a ulamují stromům větvičky. Do toho uhodí blesk a ozáří okolí tak děsivým způsobem, že je snad tma lepší. A po blesku přijde hrom, který nejenže rachotí oblohou, ale duní i v zemi. A další blesky a další hromy, že už ani nestíháte sledovat, kde zrovna uhodilo. Ovšem většina lidí to stejně nesleduje a schovávají se pod peřinou se zacpanýma ušima a třesou se strachy. Jako třeba Anežka z Horské Kvildy. Bydlí v malém domku u lesa docela sama, muž jí zemřel a dcera se vdala do ciziny. Maminku si chtěla vzít s sebou, ale kdepak Anežka a cizina. Za celý život nebyla dál než v Kašperských Horách. „Tady jsem se narodila a tady i umřu, co budu někam rajzovat. Kdyby Pán Bůh chtěl, abych lítala po světě, tak by mi dal křídla," říkávala. Bydlela ve své malé chaloupce, malovala skleněné obrázky, chodila po rozlehlých pláních a lesích, sbírala houby a borůvky, občas zašla k sousedovi řezbářovi a pochvalovala si: „Vždyť žiju na nejkrásnějším místě na světě, tak kampak na mě s cizinou." To ale jen než se přiblížila bouřka. Najednou se ze spokojené ženské stala vystrašená hromádka neštěstí. Rychle dala do okna svíčku – hromničku, v ruce žmoulala sošku Panenky Marie z lipového dřeva, modlila se k dřevěnému kříži na stěně a jak zaslechla první hrom – šup, už byla pod peřinou. Hned po bouřce se vydala s sousedovi řezbáři. „Tak ta lipová, Karle, nefunguje," podává mu sošku Panenky Marie, „bála jsem se víc než kdy předtím. Nezkusíme třeba švestku?" „Jistě, vyřežu ti jí ze švestky," souhlasí soused a vybírá si špalíček šveskového dřeva. Sice moc nevěří, že by to Anežce mohlo proti strachu pomoct, ale proč by jí neudělal radost. Na druhou stranu – švestkové dřevo opravdu uklidňuje, tak proč to nezkusit. „Ale ten křížek, cos mi udělal z jabloně, skutečně pomáhá," pochvaluje si Anežka, „ledviny už skoro necítím." „Hm, a mám tu pro tebe další, ten je z buku, pomůže ti s tím dýcháním..." Povídání jim pěkně utíká, a než se Anežka začne loučit, podává jí Karel čerstvě vyřezanou švestkovou sošku. Jenže po další bouřce je Anežka zpátky jako na koni. „Tak já ti nevím, co to se mnou je, ale na mě nefunguje ani švestka," postěžuje si hned ve dveřích. „A copak máte za problém?" překvapil Anežku Karlův bratr Vašek, který přijel z města na návštěvu. „Ale, Anežka se hrozně bojí bouřky," vysvětluje Karel. „Dneska se už bouřky přece nikdo nebojí," zasmál se Vašek. „Jakpakto že ne, to jsem jediná?" diví se Anežka. „Asi už jo. Ve městě už všichni ví, že při bouřce stačí udělat okolo sebe kruh z léčivých kamenů a jako byste byla na ostrově bezpečí. Strach hned odejde." „Já nikdy o léčivých kamenech neslyšela, to jsou z potoka nebo z lesa?" „Ale ne, to jsou drahé kameny. Třeba tygří oko, smaragd nebo tyrkys. Když máte těch kamenů dvanáct, uděláte kolem sebe kruh a je po strachu." „I co to plácáte, drahé kameny, kdepak bych je vzala?!" „Víš co," usmál se Karel, „já je udělám z léčivých dřev. Místo tygřího oka budeš mít buk, smaragd nahradíme tisem a tyrkys hrušní. To by bylo, aby to nešlo, viď, Vašku." „No jistě, dřevo je ještě lepší, na šumavskou bouřku platí nejvíc šumavské dřevo." A tak Anežka dostala dvanáct léčivých kamenů. Už když se blížila další bouřka, zůstala klidná. Přece je dobře vybavená, stejně jako všichni ti lidé ve městě, kteří se dávno bouřky nebojí. Sedla si na podlahu a udělala kolem sebe kruh z kamenů. Strach opravdu nepřišel – Anežka seděla uprostřed kruhu a poslouchala dumění hromů a šumění deště a říkala si: „Tak, teď uhodilo na Jezerní slati, tohle vypadá na Filipovu Huť..." „Ty, Vašku," usmál se Karel, když také poslouchali s bratrem bouřku, „s těma kamenana to není pravda, viď?" „No, že jsou léčivé, to pravda je, to víš stejně dobře jako já, že dřevo léčí. Ale Anežce pomůžou i proti strachu z bouřky, protože věří, že má konečně osvědčený recept, který pomáhá. A to je dobře." BÁRA STLUKOVÁ, z knihy Pohádky z jižních Čech a Šumavy


TÉMA

VODA V RŮZNÝCH Voda SOUVISLOSTECH v souvislostech

Voda vzniká prudkým až explozivním slučováním vodíku s kyslíkem (hořením bezbarvým plamenem) podle rovnice: 2H2 + O2 → 2H2O. Od dětství slýcháváme o vodě živé a mrtvé, někteří hned na začátku potkali vodu svěcenou, bohužel vzdálenou máme vodu mořskou, naopak bez té pitné nepřežijeme... Mnohé o její důležitosti nám napoví používání slůvka „voda" v běžném jazyce i v mudrosloví: roste jako z vody, je bystrý jako vodička, spí, jako když ho do vody hodí, a řítí se jako velká voda. Chorý člověk spí jako na vodě a taky žaludek má jako na vodě. Chudý vaří z vody a ani na vodu nevydělá, zatímco bohatý je za vodou a jiní jak takž drží se nad vodou. Lhář má řečí jako vody, a když je usvědčen, zčervená jako by ho vřelou vodou polil. Pro blízkého člověka jsme ochotni skočit do vody, ale špatný nestojí za to, abychom mu vodu podali. Úkoly píšeme často z jedné vody načisto a v nových šatech honíme vodu. Intrikán kalí vodu, sobecky žene vodu na svůj mlýn a spolehlivý je jako voda v pytli, takže ho klidně pustíme k vodě. Ostatně život plyne jak voda... A tak se nad tématem VODA v tomto čísle zamýšlíme, a to z různých úhlů pohledu.

Světový Světový den den vody

vody

Hana GABRIELOVÁ, hana.gabrielova@calla.cz Tématem letošního mezinárodního svátku vody, který připadl na 22. března, byla společná odpovědnost za využití vodních zdrojů. Voda je bezesporu jedním z nejcennějších zdrojů planety. Dopady klimatických změn však v posledních letech působí, že zásoby vody v mnoha regionech světa ubývá.

Matouš ŠIMEK, msimek@vydry.org Když taje sníh, povodně nehrozí na Vltavě a Otavě, ale na Dyji, Lužnici a Nežárce! Proč? Na první pohled překvapivé – řeky, které tečou z hor, kde je víc sněhu, mají při tání méně vody, než jejich kolegyně, které sbírají vodu hlavně z pahorkatin a vrchovin. Když se trochu zamyslíme, překvapivé to vůbec není. Na horách taje sníh pomaleji a hlavně postupně – nejprve v podhůří, až poté na svazích horských údolí, později na vysoko položených vrchovištích a až v pokročilém jaru nahoře na hřebenech. Situace se může zhoršit, jen pokud do tajícího sněhu i intenzivně prší, nebo nastane extrémní obleva s delším oteplením z nuly na více než 15°C, což je výjimečné. Naproti tomu v třeboňské pánvi a okolních pahorkatinách (Lišovský práh, Kardašořečicko, Kamenicko, Strmilovsko, Novobystřicko, Waldviertel) taje sníh téměř současně. Ráz naráz. Když tedy leží souvisle sníh, oteplí se a začne tát, obávat se mohou více jihočeši bydlící v záplavovém území Lužnice a zejména jejího přítoku Nežárky i dalších přítoků (Skřemelice, Dračice, Černovický, Kozský potok, Smutná). A také v povodí Moravské Dyje na Dačicku. Povodeň z tání v roce 2006 i ta menší letošní potvrdila, že nejrizikovějšími toky v ČR jsou v těchto situacích Dyje, Jihlava, Sázava, Lužnice a jejich přítoky. Obávat se příliš nemusí jihočeši u Vltavy a Otavy, trochu může pozlobit Malše a Stropnice, Blanice a Volyňka, či Lomnice a Skalice. Literatura: Vlasák T. (2006): Přehled a klasifikace povodní na Lužnici In: Vlasák, T. (ed.), Hodnocení vlivu změn přírodního prostředí na vznik a vývoj povodní, PřF UK, Praha, s. 19-26. Vlasák T. (2007): Povodňové režimy Otavy a Lužnice, ČHMÚ České Budějovice, 9 s. Brádka, J. a kol. (1961): Počasí na území Čech a Moravy v typických povětrnostních situacích. ČHMÚ, Praha Vodní stavy a průtoky na webu Povodí Vltavy www.pvl.cz/portal/sap/cz/index.htm Autor pracuje v ČNF pro vydru.

Podle tiskové zprávy centra OSN. Foto Krasec

13 Jihočeský občasník o životním prostředí

Ledovce se zmenšují, srážky jsou méně předvídatelné a záplavy a sucha stále extrémnější. Stále rostoucí počet obyvatel Země zvyšuje i spotřebu vody a je proto důležité, aby lidé na ochraně vodního bohatství co nejvíce spolupracovali. Celkový objem vody na Zemi je přibližně 1,4 miliardy km3. Z toho je 35 milionů km 3 – přibližně 2,5 procenta – sladké vody. Sedmdesát procent zásob sladké vody se vyskytuje ve formě ledu nebo trvalé sněhové pokrývky na horách a oblastech Antarktidy a Arktidy. Přibližně 30 procent sladké vody je ukryto v zemi, sladkovodní jezera a řeky obsahují 0,3 procenta. Jen necelé jedno procento zásob vody je využitelné pro ekosystémy a lidstvo. Přibližně 70 procent zásob sladké vody je využíváno na zavlažování, 22 procent v průmyslu a osm v domácnostech. V průběhu minulého století rostla spotřeba vody dvakrát rychleji v porovnání s nárůstem počtu obyvatelstva Země. Téměř čtvrtina lidské populace nemá přístup ke kvalitní pitné vodě a polovina trpí jejím nedostatkem k sanitárním účelům. Ročně tak umírá na nemoci přenosné vodou 5 milionů lidí, což je 10x více než ve válkách. Ačkoliv člověku stačí 2 až 4 litry vody denně, produkce jednoho kilogramu rýže vyžaduje jeden až tři tisíce litrů vody a kilogram hovězího masa 13 až 15 tisíc litrů! Do roku 2025 se podle odhadů zvýší úbytek zdrojů vody v rozvojových zemích o 50 procent, v zemích vyspělých o 18 procent. Podle předpokladů OSN bude do roku 2025 1,8 miliardy lidí žít v zemích a regionech s absolutním nedostatkem vody a až dvěma třetinám populace může nedostatek vody hrozit. Objem sněhu a ledu v Himalájích, jenž je z velké části zásobárnou vody pro zemědělskou výrobu v jižní Asii, se do roku 2030 zmenší díky probíhající klimatické změně až o 20 procent. Na celém světě bylo dodnes uzavřeno více než 300 mezinárodních smluv o vodě, a to často i mezi stranami, které mají rozepře. Přestože sdílení omezeného množství vody může být katalyzátorem násilných konfliktů mezi státy či jednotlivými složkami společnosti, nejčastějším řešením přístupu ke zdrojům vody je vždy spolupráce.

paradox Povodňový paradox?


TÉMA

Povodně a sucha – co tůňky na to tůňky Lužnice v nivě Lužnice? MATOUŠ ŠIMEK, msimek@vydry.org V souvislosti s častějším výskytem povodní i velmi suchých period v posledních patnácti letech (pravděpodobně v důsledku klimatických změn) začíná být čím dál častěji skloňován termín retence vody – rozumí se tím zadržování vody s efektem zmírňování povodní i such. Pro tento účel se na našich tocích vybudovala řada přehrad. A mají se stavět další. Je to nutné? Lužnice po jarním tání 2006. Foto autor

Jihočeský občasník o životním prostředí

14

Je nutné stavět drahé přehrady a zaplavovat cenné biotopy v údolích řek? Plochý terén v okolí řeky, který je s řekou velmi těsně provázán, zvaný říční niva, poskytuje totiž službu retence na velmi slušné úrovni. Právě v jednom z nejzachovalejších úseků přírodní říční nivy ve střední Evropě na Lužnici mezi rakouským Gmündem a rybníkem Rožmberk na Třeboňsku jsem zpracovával diplomovou práci, která k posouzení retence v nivě využívala tůní, které se v nivě hojně nachází. Z hlediska biodiverzity i retence vody jsou důležitou součástí nivy stojaté vody – slepá říční ramena a fluviální jezera. Ta podlouhlého tvaru (většinou do U) jsou mrtvá ramena a vznikají změnou trasy řeky v rámci nivy. Kruhové a oválné bývají tůně. Vznikají vířivým dynamickým účinkem vody v nivě (zejména při povodních). Některé jsou periodické, jiné stálé. Ty mají vzhledem k ploše často překvapivě velkou hloubku. V říční divočině nivy Lužnice mezi Novou Vsí a Dvory nad Lužnicí (v PR Horní Lužnice) bylo vybráno místo s větším počtem stálých tůní. Na šesti z nich byl zjišťován pomocí instalovaných vodočetných latí pohyb vodní hladiny. Stejně tak na řece v jejich blízkosti. Nyní je sledování již zčásti zautomatizováno. Předtím bylo třeba se na místo dostat co nejčastěji. Zejména při změnách průtoků po deštích to znamenalo třeba každý den, jindy stačilo jednou týdně. Pohyb hladiny v jednotlivých tůních se podle očekávání lišil. Překvapivě výrazně i na tůních, které spolu bezprostředně sousedí. Pohyb vody v některých tůních téměř kopíroval pohyb hladiny v řece, u jiných nikoliv. Zejména v suchých obdobích klesala voda v některých tůních výrazně pomaleji, než v řece. Celá lokalita byla zmapována pomocí totální stanice. Zaznamenával jsem i úrovně hladiny, kdy se z řeky začíná vylévat voda do nivy, délku trvání rozlivů, výšku hladiny vody v tůních, kdy z nich přestává povrchově vytékat aj. Mohla pak být ověřena korelace mezi retenčními projevy tůní a některými jejich parametry vyplývající z jejich umístění v terénu apod. Jedním z nejdůležitějších výsledků práce je získání zkušenosti, že posuzování retence v nivě při povodni a během sucha je třeba oddělit. Tůně, ve kterých klesá hladina oproti řece a jiným tůním pomalu, jsou při suchu rezervoárem vody pro své okolí a zřejmě podzemní cestou zmírňují pokles vody i v samotné řece (pohyby vody pod povrchem nivy jsou pro svou podstatnost nyní zkoumány systémem vrtů). Při nástupu povodně pak ale poskytují menší retenční prostor, než stejně velké tůně, ve kterých voda předtím klesla rychleji. Suma sumárum: některé tůně retenčně fungují více za sucha, jiné naopak při povodních. A to je v pořádku. Diverzita vlastností tůní podporuje retenci při obou extrémech. Souvisí s prostorovou heterogenitou (rozrůzněním) nivy. Tu je třeba podporovat a neodstraňovat např. všechny padlé

kmeny, u nichž často vznikají víry hloubící tůně (to jsem pozoroval při povodni v červenci 2006 a září 2007). Vodohospodáři a obce mají často snahu porosty v nivě prořezávat, zkrátka „odstraňovat ten bordel". To by se mělo dít jen na místě, kde je to skutečně nutné a hrozí zde při povodni ucpání řeky a okolí unášeným materiálem. V případě povodní je třeba zdůraznit, že větší význam než tůně (které vzhledem ke své velikosti neposkytují moc velký retenční objem) mají mrtvá ramena a různé ploché deprese, které se v nivě zaplňují, až když voda opustí koryto řeky (v nivě Lužnice se tak děje ještě před vyhlášením prvního, nejslabšího povodňového stupně). U naprosté většiny povodní dochází na uvedeném úseku Lužnice k výraznému zpomalení postupu povodňové vlny (o více než den oproti sousedním tokům) a jejímu postupnému zplošštění, čili snížení extremity povodně. Díky tomu se může pomoci Veselí nad Lužnicí. V jednom případě ale může říční niva situaci za povodně ještě ztížit, a to když se do vody zde rozlité přiřítí brzy následující druhá povodňová vlna. Pro ni už nejsou volné žádné retenční prostory a vody pak vystoupí velmi vysoko (k tomu došlo v srpnu 2002). Retence tůně při suchu je pozitivně korelována s výškou hladiny, kdy z této tůně přestává unikat voda po povrchu, nebo také s rozsahem občasně zaplavovaných mělkých močálů, které na tůň navazují. Zdá se, že vliv má také umístění tůněk vzhledem k vlnící se hlavní říční terase, jejíž 4-20 metrů vysoký svah jasně ohraničuje plochou nivu. Vzdálenost tůně od řeky naopak není určující. Pomocí tůní určitě nemůžeme přesně popsat retenci vody v celé nivě. Jejich sledování je však materiálově a finančně jednoduchou metodou k orientačnímu posouzení této retence. Získá se přehled o tom, jak se tůňky liší a tedy i o tom, jak rozrůzněná je okolní niva. Literatura: Matouš Šimek (2008): Hydrologická funkce fluviálních jezer v nivě Horní Lužnice (diplomová práce, ÚŽP, PřF UK Praha) Pithart, D., Pechar, L., Černý, R. a kol. (2003): Vodní ekosystémy v nivě. In: Prach, K., Pithart, D. a Francírková, T. (eds.), Ekologické funkce a hospodaření v říčních nivách, Botanický ústav AV ČR Pokorný, J. (1998): Povodně a sucha, následek lidské činnosti, In: Krajina, voda, povodeň, Sborník Správy chráněných krajinných oblastí ČR, Ročník 2, Praha 1998 Guth, J., Prach, K. (1996): Scenarios of possible future floodplain development. In: Prach, K., Jeník, J., Large A.R.G. (eds.), Floodplain ekology and management. SPB Academic publishing, Amsterdam, 1996 Schützner, J. (1998): Paleogeografický vývoj povodí a hydrografické sítě. In: Havlová, J. (ed.), Ekologická studie Lužnice, Hydroprojekt a.s., Praha Autor pracuje v ČNF pro vydru.


TÉMA

Nenechme Šumavu Šumavu žíznit žíznit… Oldřich SYROVÁTKA, syrovatk@fm.vse.cz S každým jarem přichází doba, kdy na horách roztají zásoby sněhu. Snadno se nad velkou vodou mávne rukou: „Jarní povodně vždy byly a budou". Není však škoda vody, jež se přes zimu na horách nashromáždila? Zatím si u nás málokdo láme hlavu nad skutečností, že významná část lidstva jen s obtížemi získává pitnou vodu; a přece i na nás začínají dopadat důsledky nerozumného nakládání s krajinou.

Ráno na Rokytské slati. Foto Jan Kavale/NPŠ

Ve vztahu ke změnám klimatu je nutné upozornit i na dosud nepochopený význam odvodňování půdy, orby a následné dekompozice organické hmoty v půdě, a to i v globálním měřítku. V rovnovážném systému se CO2 spotřebuje na produkci biomasy. Nevhodné nakládání s půdou však může globální rovnováhu mezi produkcí biomasy a půdním dýcháním narušit. Podle dvou současných odhadů toto narušení rovnováhy způsobuje zvýšení koncentrace CO2 v atmosféře odpovídající 20-30 % současné produkce CO 2 ze spalování fosilních paliv!

Co přinesou klimatické změny?

Cesty k budoucnosti

Již nyní jsou velmi intenzívně řešeny otázky prevence škod působených oteplováním klimatu. Možné scénáře dopadu klimatických změn na vodní režim v ČR již máme k dispozici. Podle studií Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM v Praze se na našem území nepředpokládá zásadní změna v ročních srážkových úhrnech; z hlediska odtoku je však významnou skutečností předpokládaná změna ročního chodu srážek. Výrazné má být postupné zvýšení srážkových úhrnů v zimních měsících (prosinec-březen) o 20 až 50 % a stejně tak jejich snížení v letních měsících (červen-září) v rozmezí 20 až 50 %. V zimě vlivem oteplení nebude docházet k významnému zadržení vody ve sněhové pokrývce, což se projeví ve zvýšení odtoku nad současné hodnoty. Naopak drasticky klesá odtok v měsících duben-listopad pro všechny uvažované scénáře. Hrozí tak nebezpečí, že průtoky nebudou dosahovat minimálních zůstatkových průtoků. V tomto kontextu je třeba vidět i krajinu Šumavy. Zde byly ve druhé polovině minulého století prováděny velmi nevhodné plošné úpravy půdy, jež měly zintenzivnit zemědělství. V několika vlnách byly zlikvidovány meze a zamokřené louky, krajina byla zbavena nezbytné přirozené „drsnosti", odvodněna, malé toky zahloubeny, napřímeny a často i svedeny pod zem. Podzemní drenážní systémy neodvádějí jen vodu gravitační, ale podchycují i četné prameny a malé toky. Nevhodné úpravy se dotkly i niv toků, v nichž byly budovány hluboké odvodňovací příkopy. Negativní důsledky jsou mnohačetné; dominantním z nich je rozkolísání odtoků a vysychání krajiny. Navazují negativní dopady nejen na biologickou rozmanitost, ale i ekonomické a sociální. Uzavírání Vltavy nad Lipnem pro vodáky je jen špičičkou ledovce. Na území ČR dopadá obrovské množství energie, uvádí se 9.4 x 1010 MWh/rok. Rostliny transpirací aktivně ochlazují své orgány i okolní vzduch a omezují průnik tepla do půdy; jsou nejen chladičem, ale i regulátorem místního klimatu. Voda pro transpiraci je odebírána z půdy. Fungování tak zvaného malého či uzavřeného vodního cyklu je podmíněno dostatkem půdní vody.

Stále naléhavějším problémem je revitalizace krajiny, čímž se rozumí realizace opatření, jež odstartují proces obnovy a stabilizace vodního režimu povodí a obnovu narušené půdy. Podpora rozšíření vhodných zemědělských kultur a rozvoj přírodě blízkých ekosystémů zároveň znamená zahájení procesu stabilizace místního klimatu. Globálními cíli plošné revitalizace krajiny, jež by měly být diskutovány a přijaty i na nadnárodních úrovních, je co nejdůslednější plošné navracení organické hmoty do půdy, podpora obnovy biologických, chemických a fyzikálních vlastností půdy, plošné zadržení vody v půdní nádrži krajiny a zlepšení podmínek pro infiltraci vody do podzemních rezervoárů. V případě rozsáhlých hladkých odvodněných svahů v povodí Vltavy nad Lipnem by bylo rozhodně vhodné vytvoření širokých pásů porostů dřevin, jež by mohly být využívány k energetických účelům. Tyto pásy, orientované po vrstevnici, by účinně zpomalily povrchový odtok a podpořily vsakování vody do půdy. Je taková změna managementu krajiny na Šumavě možná? Snad ano, shodnout se na tom však musí vlastníci půdy, zemědělci, místní samosprávy i orgány CHKO a NP Šumava. Vytvoření klastru (sítě) producentů, zpracovatelů, distributorů a spotřebitelů energie z místních zdrojů biomasy by zřejmě bylo významným přínosem nejen v lokálním, ale i nadregionálním rozsahu. Podobné přístupy ovšem mohou volit i jiné mikroregiony v horských a podhorských oblastech (např. Česká Kanada, Blanský les aj.). Pro další čtení: Kutílek M., 2001: Půda a bilance CO2 v ovzduší. Rezervoár organického uhlíku VESMÍR 80 (3): 153 – 155. Novický O., Vyskoč P., Vizina A., Kašpárek L. a Picek J., 2008: Klimatická změna a vodní zdroje v povodí Vltavy. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, ISBN 978-80-85900-79-8, 30 str. http://jeseniky.ecn.cz/Herminovy/Studie/Syrovatka.htm http://www.hydromeliorace.cz/Drenaz/diskuse.html#Syrovátka Autor je proděkanem Fakulty managementu v Jindřichově Hradci, VŠE v Praze.

15 Jihočeský občasník o životním prostředí

Krajiny Evropy jsou ovlivňovány člověkem po tisíce let. V řadě projevů lidské činnosti vyniká značný rozsah odlesnění a odvodnění krajiny. Jen v České republice bylo odvodněno 1.081.836 ha (25,4 %) zemědělské půdy a 72,2 % z toho zorněno; z 90.959 km vodních toků bylo u nás upraveno plných 36.527 km (40,2 %) a délka toků byla zkrácena o jednu třetinu. Nebezpečným faktorem je i rozsáhlé zakrývání („zapečetění") půdy výstavbou na zelené louce. Omezení ekologické stability krajiny má řadu negativních dopadů místního, regionálního i nadregionálního významu.


TÉMA

Vodní rezervace rezervace jižních Čech jižních Čech Matouš ŠIMEK, msimek@vydry.org Přinášíme vám stručný výběr z pestré mozaiky maloplošných chráněných území v jižních Čechách, která jsou nerozlučně spjata s vodou. Jejich početnější výčet a popis můžete najít ve stejnojmenném článku na www.krasec.cz. Pozorovatelna na rybníku Řežabinec. Foto autor

Vrbenské rybníky (Přírodní rezervace, 246 ha) – Soustava rybníků v bezprostřední blízkosti sídliště Vltava v ČB. Díky poněkud nižší intenzitě rybničního hospodaření, četným vhodným ostrůvkům aj. jsou tyto rybníky rájem vodního ptactva. Dobře přístupné po hrázích rybníků. Zelendárky (Přírodní památka, 30,5 ha) – Soustava 11 rybníčků začleněná do malebných mokrých luk v údolí vedoucím od Píseckých hor k Protivínu, bohatá flóra i fauna. 12 km naučné stezky. Řežabinec a řežabinecké tůně (Národní přírodní rezervace, 110,5 ha) – Jedna z nejcennějších mokřadních lokalit jižních Čech. Částečně přístupné po hrázi a cestách při obvodu. Naučná stezka. Dalekohled s sebou! Blanice (Národní přírodní památka, 294,5 ha) – Horská niva horního toku Blanice, která zde meandruje. V jejím štěrkovém korytě se daří i perlorodkám říčním. Málo známé místo při hranicích boletického prostoru, obtížně přístupné od Arnoštova či Zbytin neudržovanými cestami či po zbytcích náspu bývalé lesní železnice. Chalupská slať (I.zóna NP Šumava, cca 50 ha) – Jedno z nejkrásnějších vrchovištních rašelinišť na Šumavě s naším největším rašelinným jezírkem (1,3 ha). Kleč, suchopýry, bříza zakrslá aj. Naučná stezka po haťovém chodníku od Svinné Lady.

Jihočeský občasník o životním prostředí

16

Kaňon Světlé (I.zóna NP Šumava, cca 60 ha) – Divoká bystřina Světlá ústící do Studené Vltavy protéká zaříznutým údolím, kterým vede cesta. Menší obdoba Vydry či Křemelné. Při balvanitém divokém řečišti nechybí obří hrnce. Rašeliniště Bobovec (Přírodní památka, 48 ha) – Zbytky lesního rašeliniště s borovicí lesní i blatkou, olšiny, prameništní vegetace v zapadlých končinách poblíž Lipna. Konfrontace s těženou částí rašeliniště v sousedství. Přístupné po zelené značené mezi Frymburkem a Světlíkem. Naučnou stezkou Údolím říčky Černé (4 km) – Naučná stezka otevřená Cassiopeiou vás provede hlubokým údolím při masivu Slepičích hor poblíž obce Soběnov. Konipas horský, skorec, ledňáček, skalnaté srázy se zříceninou Sokolčí.

Dračice (Přírodní rezervace, 8,1 ha) – Nečekaný fenomén v ploché krajině třeboňské rybniční pánve. Zaříznuté údolí říčky Dračice, v níž voda svižně proudí balvanitým řečištěm. Ideální pro skorce vodní i procházku po cestě od Františkova. Stará řeka (Národní přírodní rezervace, 745 ha) – Komplex lužního lesa s původním meandrujícím tokem Lužnice zde zvaného Stará řeka v samém srdci Třeboňska. Výskyt mohutných jedinců listnatých i jehličnatých dřevin, včetně dubů na části Novořecké hráze. Těžiště výskytu vydry říční v regionu. Přístupné po značených a lesních cestách. Rybníky u Vitmanova (Přírodní rezervace, 202ha) – Chrání lesní rybníky Nový Vdovec a Ženich, které jsou díky četným ostrovům a pobřežním porostům významným hnízdištěm vodních ptáků. Na ostrovech Ženicha největší kolonie kormoránů velkých v ČR. Dobře přístupné po hrázích. Rybník Dědek a Velký Troubný (Přírodní památka, 2,8 + 8,2 ha) – Malebné rybníky s výskytem četných druhů obojživelníků i planktonu. Přístupné po naučné stezce údolím Slavonického potoka, jež vede i zaniklou středověkou obcí Pfaffenschlag a poblíž kamenné sluje, kde se ukrýval loupežník Gresel (grázl). Krvavý a Kačležský rybník (Přírodní rezervace, 385,5 ha) – Dva největší rybníky v okolí Jindřichova Hradce. Hnízdiště i podzimní a zimní shromaždiště řady druhů ptáků. Židova strouha (Přírodní památka, 21 ha) – Menší přítok Lužnice protéká romantickým kaňonem, jímž vede cesta, která nás však několikrát přinutí potok přeskákat či přebrodit. Zdroje: Mapy 1:50 000 Klubu Českých turistů (Českobudějovicko, Třeboňsko a Horní Lužnice, Česká Kanada a Slavonicko, Novohradské hory, Šumava Lipno, Šumava Trojmezí, Pošumaví Prachaticko, Pošumaví Vimpersko, Písecko, Táborsko jih), Správa CHKO Třeboňsko (www.trebonsko.ochranaprirody.cz), Správa CHKO Blanský les (www.blanskyles.ochranaprirody.cz), Správa NP a CHKO Šumava (www.npsumava.cz), Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (www.nature.cz).

Terčino údolí (Národní přírodní památka, 138,5 ha) – 5,5 km dlouhá naučná stezka vás provede krajinářsky velmi cenným parkem ve členitém údolí Stropnice nad Novými Hrady. Umělý vodopád, cizokrajné dřeviny. Brouskův mlýn (Národní přírodní rezervace, 138 ha) – Chrání zachovalou přírodní nivu meandrující říčky Stropnice mezi Těšínovem a Borovany. Vhodný management území zajišťuje sdružení Calla (kosení luk, vhodné struktury na malé pískovničce). Do nivy vede jen pár cest od Třebče či nádraží Jílovice. Lainsitzerau, Krabonošská niva a Horní Lužnice (Přírodní rezervace, dohromady cca 600 ha) – Chrání zachovalou přírodní říční nivu a živě meandrující řeku mezi Gmündem a Suchdolem nad Lužnicí. Ráj vyder a ledňáčků. Výskyt vranek, mníka jednovousého, piskoře pruhovaného. Do území je výhled z teras, které jasně ohraničují rezervaci i nivu, do ní vede jen pár cest (většinou slepých). Rosnatka okrouhlolistá. Foto Krasec


NA NÁVŠTĚVĚ

Elektrárna královského královského města Písku Písku Zdenka JELENOVÁ, jeleni@mybox.cz Kam jinam bychom se mohli v tomto čísle vydat, má-li to mít úzkou souvislost s tématem VODA, než do Písku, do nejstarší funkční vodní elektrárny v naší republice. V pronájmu od města ji už druhým rokem mají dva podnikatelé – Marek Anděl a Robert Turinský – kteří v souvislosti s provozováním elektrárny a muzea založili i neziskovou organizaci, obecně prospěšnou společnost Ekologické centrum – Elektrárna královského města Písku. Tohle nové ekocentrum se záhy stalo členem sítě Krasec. Do výběrového řízení na provoz elektrárny se v roce 2007 hlásil i další člen Krasce – Regio Písek, které zdejší muzejní expozici provozovalo předtím. Výhercem se stala dvojice podnikatelů, kteří podle výběrové komise předložili komplexnější projekt a vyhovovali i po odborné stránce (Robert Turinský provozuje dvě malé vodní elektrárny v nedalekém Zátaví). Za 130 tisíc korun ročně získali elektrárnu do patnáctiletého pronájmu.

Na lodičce kolem elektrárny

Nejstarší v Čechách Elektrárna z roku 1888 je nejstarší památkou svého druhu v Čechách, navíc již o rok dříve v Písku jako v prvním městě v Čechách zavedl František Křižík stálé veřejné elektrické osvětlení. Zájem o prohlídku historické expozice i funkčních turbín je zvláště v sezóně velký, jednak ze strany individuálních turistů, ale také školních a studentských

skupin: „Je přitom zajímavé sledovat, jak se děti různě chovají – některé tu pobíhají s notýsky a na všechno se vyptávají, jiné jen prolétnou a nezajímá je nic. Záleží hlavně na přístupu učitele." Pokud jde o princip neziskové činnosti, je Marek Anděl poměrně skeptický: „Mám pocit, že nezisková činnost je mnohem složitější než podnikatelská. Třeba granty: Než si můžu zažádat o stokorunu, mám pocit, že musím tři vydat, abych splnil všechny požadavky. Rozhodně to platí, pokud spočítám všechen investovaný čas a trápení... Uhlídat termíny, seznámit se se složitou administrativou, sehnat všechna potvrzení, vyplnit tisíc kolonek, zaručit spolufinancování a různá partnerství... A nakonec stejně většina žádostí z nejrůznějších, často malicherných důvodů podpořena není! Možná by bylo jednodušší věnovat ten čas na vydělávání peněz podnikáním, a pak je do ekologické výchovy investovat." Kromě toho připomíná, že konkrétně některé projekty environmentální výchovy by mohly být připravovány i jako samofinancovatelné, protože například školy si mohou na jejich objednání čerpat granty a dotace vlastní a je to pro ně jednodušší, když si mohou kvalitní program objednat „na klíč". „K nám přijíždí spousta tříd, které návštěvu spojí s exkurzí do Temelína. ČEZ se snaží děti od mala přesvědčit o své pravdě, my bychom chtěli prakticky ukazovat jakýsi protipól – význam a potenciál obnovitelných zdrojů energie." Rádi by proto v elektrárně zřídili expozici funkčních modelů různých způsobů využití obnovitelné energie. „Viděli jsme něco takového nedávno na veletrhu ve Wellsu, kde předváděli eko-autobus, který objíždí školy a takové exponáty žákům předvádí. Je o to prý obrovský zájem, takže si to dovedu představit i u nás, přímo v objektu elektrárny," vysvětluje Marek Anděl svůj další plán: „Už tady skoro vidím velkou vitrínu s krajinou, kde se pasou krávy, děti napumpují vodu na kopec, pustí ji korytem na mlýn, začne se točit kolo a rozsvítí se diody... a tak dále. Myslím, že bychom to zvládli zainvestovat i bez dotací, a školy by o to měly velký zájem." Ekocentrum se ovšem nesoustředí úzce „jen" na elektrárnu, ale spolupracuje na mnoha akcích ve městě – ať už jde o tradiční jarní úklid Otavy, oslavy Dne Země, Týden mobility a Den bez aut, ale i jiné, např. kulturní a turistické akce. Tím vším se prolíná skutečnost, že Marek Anděl je aktivním členem městské Komise životního prostředí, takže jej zaměstnává třeba i projekt na likvidaci černých skládek na území města – „Myslím, že je to jeden ze způsobů, jak o sobě neziskovky mohou dát vědět a jak si od města mohou i přivydělat nějakou korunu na svou činnost," vysvětluje.

Kontakt a otevírací doba Elektrárnu najdete v Písku v uličce V Podskalí. Provozní doba: duben až červen, září až říjen od úterý do neděle 09-12 h. a 13-16 h., přes prázdniny pak každý den 9-18 h. Mimo provozní dobu lze sjednat prohlídku na tel. 737 605 605 – Marek Anděl, který po předchozím objednání nabízí také (bezplatné) konzultace pro zájemce o zřízení vodní elektrárny a průvodcovské služby po elektrárně. Vstupné 30,- Kč, školní skupinové vstupné (nad 40 osob) 25,- Kč, děti do 6 let zdarma. Foto Krasec

17 Jihočeský občasník o životním prostředí

Podle vítězného projektu mají nejen zrekonstruovat a provozovat památkově chráněné turbíny, ale také rozšířit muzejní expozici, zřídit tu půjčovnu kol a lodiček, úschovnu zavazadel a ve druhé budově, která je zatím v katastrofálním stavu, centrum ekologické výchovy. S městem po svém vítězství svedla dvojice podnikatelů zajímavou bitvu, v níž dokázali (ovšem bez jakéhokoli dalšího efektu), že historické výrobní zařízení elektrárny bylo zásadně poškozeno, že elektrárna nebyla Městskými službami Písek dlouhodobě řádně spravována a město do ní zbytečně „nalévalo" statisíce korun ročně. Pokud jde ovšem o další peníze nyní, současné vedení města zatím do svého majetku investovat příliš nehodlá. Handrkování o každou korunu na údržbu městského majetku podnikatele neodradilo a postupně své představy naplňují. Expozice muzea byla obnovena, v průběhu minulého roku do ní přibyly nové zajímavé exponáty, otevřeli půjčovnu jízdních kol, na ostrůvku za elektrárnou bude brzy zřízena půjčovna lodiček. „Pro návštěvníky, ale i pro Písečáky bude určitě zajímavá možnost prohlédnout si starý most zespodu," říká Marek Anděl.

Foto Krasec


ZAMYŠLENÍ

GLOSÁŘ

otec Zemřel otec botaniky jihočeské botaniky V neděli 15.2. zemřel ve věku nedožitých 80 let pan Václav Chán. Všechny, kteří znali tuto mimořádnou osobnost, tato zpráva zaskočila. Odešel vzácný člověk, milovník a ochránce přírody, který i ve svém věku byl stále plný energie, hýřil nápady a mnohý mladík si z něj mohl brát příklad.

Jihočeský občasník o životním prostředí

18

Ač povoláním technik, který 40 let pracoval jako metalograf v ČZ Strakonice, od mládí miloval přírodu a zvláště rostliny. Již od svých středoškolských studií tak botanice zasvětil každou volnou chvilku. Za svůj život dokázal shromáždit ohromné množství materiálu a získal odborné znalosti, kterými si dobyl respekt a úctu profesionálních botaniků. Jeho vrozené vynikající organizační schopnosti a smysl pro pořádek byly motorem činnosti jihočeské pobočky České botanické společnosti, kterou spoluzakládal a která se věnuje floristickému průzkumu jižní části Čech již 50 let. Za tuto dobu se zejména jeho zásluhou podařilo dosáhnout úctyhodných výsledků. Systematický průzkum celého území přinesl množství významných objevů ve flóře jižních Čech a poskytl četné cenné údaje pro přední české odborníky na kritické skupiny rostlin. Výsledky byly publikovány v mnohých odborných článcích a v Komentovaném červeném seznamu jižní části Čech, který lze považovat v jistém smyslu za vyvrcholení jeho odborné i organizační práce a který i do budoucna bude základním informačním zdrojem o významných rostlinách jižních Čech. Po roce 1989 stál Václav Chán u navázání spolupráce s hornorakouskými botaniky, a tak vznikla tradice česko-rakouských setkání. Odborná činnost Václava Chána byla oceněna v roce 1989 udělením titulu „Zasloužilý člen České botanické společnosti". Václav Chán obdivoval nejen rostliny, ale také celou jihočeskou krajinu. Jeho oblíbeným územím bylo Předšumaví, odkud pocházel jeho rod, a zejména vápence a teplomilné stráňky, které miloval. Rostliny a přírodu nejen studoval, ale také chránil. Byl zakládajícím členem ZO ČSOP ve Strakonicích a na jeho popud vznikla řada nových chráněných území na Strakonicku. Do poslední chvíle se aktivně podílel na ochraně rostlin, včetně fyzické práce při potřebných managementových zásazích na významných lokalitách. Jeho opravdový a spravedlivý hněv nad ničením přírody a úředním šimlem v ochraně přírody nám bude stále znít v uších. Václav Chán vždy toužil sdílet své znalosti se širokou veřejností, a tak kromě exkurzí pro jihočeskou pobočku ČBS spoluorganizoval a vedl od roku 1997 přírodovědné vycházky a výlety do okolí Strakonic (viz www.csop-strakonice.net a www.knih-st.cz). Do roku 2008 jich bylo téměř sto a staly se oblíbeným místem setkávání strakonických zájemců o přírodu. Dozvídali se na nich nejen poutavě podané informace z oblasti botaniky a ekologie, ale také mnoho zajímavostí o krajině a historických památkách. Často se vyprávěly i veselé historky, přetřásaly různé vzpomínky a panovala neopakovatelná atmosféra. Václav Chán stál rovněž u vzniku pravidelného cyklu přírodovědných přednášek pro veřejnost, které se konají od roku 2000 od podzimu do jara jednou měsíčně v budově strakonického gymnázia. Svým skvělým vypravěčským uměním dokázal probudit zájem u mnoha mladých milovníků přírody a postupně odchoval řadu svých žáků. Byl jim vždy vzorem nejen v botanice a ochraně přírody, ale i svými kvalitami morálními. Pan Chán byl obětavým, nezištným, spolehlivým a skromným člověkem, který neváhal vzdát se pohodlí a podat pomocnou ruku lidem i rostlinám. Byl dobrým znalcem historie a měl rád dobrý humor. Miloval také svou rodinu a hodně se jí věnoval i přes své velké pracovní vytížení. Úmrtí Václava Chána je skutečně bolestnou a nenahraditelnou ztrátou pro českou botaniku i strakonickou ochranu přírody. Milan ŠTECH, přednášející na PřF JU v Českých Budějovicích, člen České botanické společnosti Alena HRDLIČKOVÁ, knihovnice Šmidingerovy knihovny Strakonice, členka ZO ČSOP Strakonice Radim PAULIČ, student Zemědělské fakulty JU v Českých Budějovicích, člen České botanické společnosti

Foto ČSOP Strakonice

Špatné zprávy dopravní V okolních státech bují populistické „šrotovné" a v ČR ubývá cestujících ve veřejné dopravě, především na regionálních tratích resp. spojích. V meziročním srovnání to jsou zatím jen jednotky procent, ale všichni zasvěcení očekávají další pokles. Na vině prý je rostoucí nezaměstnanost a klesající ceny pohonných hmot. Mluvčí Jihočeského kraje to považuje za „generační jev", ale tím se asi přece jen aktuální úbytek v posledních týdnech a měsících dobře nevysvětlí. Přípravy integrovaných tarifů, zlepšování jízdních řádů a podobná lákadla přitom v různých krajích a městech pokračují jen velmi volným, úředně setrvačným tempem. Připomeňme, že podle všech dostupných podkladů má „šrotovné" (málokterý jazyk pro ně má tak stručný a zvučný výraz) neblahé účinky ekonomické i environmentální. Uvážíme-li roli automobilového průmyslu v současné ekonomické krizi, toto opatření lze přirovnat k pádu zadržovanému úprkem vpřed. Přesněji řečeno, ten pád je jen odložený. Pěkně – varovně – o tom píše Tomáš Škrdlant v knížce Demokracie přírody. /jigu/

Otázky energetické Do roku 2012 zmizí z trhů v Evropské unii neúsporné žárovky, zní z Bruselu. Má se tak ušetřit každý rok 11 miliard Eur (297 mld. Kč), průměrná domácnost na účtech za elektřinu ušetří ročně 25-50 Eur, a do ovzduší by se mělo vypustit o 32 milionu tun CO2 méně než nyní. To je dosti nadějná zpráva. Přesto mi v hlavě hlodají dvě otázky: 1) Běžná domácnost spotřebuje méně elektřiny, ale budou také elektrárny vyrábět méně, aby se dosáhlo kýžených 32 mil. tun CO2? 2) Potřebujeme další jaderné reaktory, ať už kdekoli, když dokážeme snižovat spotřebu (nebo alespoň nezvyšovat)? I přes tyto nejistoty se však nepřestanu chovat co nejšetrněji k životnímu prostředí i své peněžence. /JoKa/

Boletice nebo Smrčina? Jihočeský hejtman se vyslovil po nedávném jednání s Vojenským újezdem Boletice pro odstoupení od záměru vybudovat v Boletickém prostoru lyžařský areál. Vedení Jihočeského kraje sice podle něj bude nadále usilovat o vyjmutí části újezdu pod civilní správu, ale pravděpodobně pro šetrnější variantu rekreace – naučné a cyklistické stezky v zatím nepřístupných územích. Zda je to skutečným cílem, anebo pouze prázdným slovem zastupitelů, se prokáže v nově schvalované územně plánovací dokumentaci kraje, tzv. Zásadách územního rozvoje. Zmizí záměr skicentra na Špičáka ze současné podoby návrhu? Pokud ano, je třeba na druhé straně očekávat, že poté dojde k zesílení snah o prosazení lanovky na Smrčině, a případně i zmenšení NP Šumava... /pm/


ODJINUD

K ochrane mokradí na Slovensku na Slovensku v Karpatoch a v Karpatoch Mokrade vo všetkých svojich podobách majú nezastupiteľný význam pre prírodu, biologickú a krajinnú rozmanitosť, i pre človeka. Sú dôležité pre Rašeliniská sú významnou súčasťou Oravskej kotliny. Foto: ŠOP SR zadržiavanie vody v krajine, dopĺňanie zásob podzemných vôd, zmierňovanie záplav, samočistiace procesy vo vodách, zachytávanie živín i sedimentov, sú zdrojom vody pre človeka, produkujú potravu pre zvieratá i pre ľudí, poskytujú materiál, ale aj možnosti oddychu, rekreačného využitia a umeleckej inšpirácie. V poslednom čase sa často zdôrazňuje ich význam pre stabilizáciu klímy našej planéty.

Všetky tieto aspekty mala v povedomí vláda Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, keď v roku 1990 pristúpila k medzinárodnému Dohovoru o mokradiach majúcich medzinárodný význam predovšetkým ako biotopy vodného vtáctva (známy je ako Ramsarský dohovor alebo Dohovor o mokradiach), ktorý je zameraný na ochranu a múdre využívanie všetkých mokradí. V roku 1993, po rozdelení ČSFR sa stala Slovenská republika samostatnou zmluvnou stranou Ramsarského dohovoru a v rámci plnenia jedného zo svojich základných záväzkov prihlásila do Zoznamu mokradí medzinárodného významu doteraz 14 lokalít. Slovensko je prevažne hornatá krajina s rozmanitými typmi biotopov a aj v rámci národnej sústavy chránených území, i pre medzinárodné siete (tzv. ramsarské lokality, územia európskej sústavy Natura 2000) zapísala rôzne najvýznamnejšie mokraďové ekosystémy záplavových území nížinných riek (Dunaja, Moravy, Rudavy, Latorice, Poiplia, Tisy), močiarov (Parížske močiare, Šúr), podhorských riek (Orava a prítoky), mozaiky rozličných typov mokradí kotlín severného Slovenska (Oravskej kotliny, Turca), ale aj poloprírodné mokrade významné pre migrujúce a hniezdiace vodné vtáctvo (rybníky pri Sennom), či nezvyčajné podzemné krasové mokrade (jaskyňa Domica a Jaskyne Demänovskej doliny). Prehľad ramsarských lokalít prináša tabuľka.

Prehľad mokradí medzinárodného významu (ramsarských lokalít) na Slovensku: Názov mokrade Parížske močiare Senné rybníky Šúr Dunajské luhy Latorica Moravské luhy Alúvium Rudavy Mokrade Turca Mokrade Oravskej kotliny Rieka Orava a jej prítoky Poiplie Domica Tisa Jaskyne Demänovskej doliny

Rok zapísania 1990 1990 1990 1993 1993 1993 1998 1998 1998 1998 1998 2001 2004 2006

Na zabezpečenie plnenia záväzkov vyplývajúcich z Dohovoru o mokradiach a jeho Strategického plánu vláda Slovenskej republiky schvaľuje Program starostlivosti o mokrade. Jeho posledná aktualizácia na roky 2008-2014 bola schválená v roku 2007 a spolu so svojím Akčným plánom vytvára rámec pre podporu ochrany zapísaných ramsarských lokalít, trvalo udržateľného využívania a starostlivosti o ostatné mokrade, pre ochranu mokradí prostredníctvom chránených území, medzinárodnej spolupráce, pre podporu kapacít, výchovy, vzdelávania, výskumu a manažmentu mokradí. Viaceré významné mokrade Slovenska sú cezhraničného charakteru (napr. Dunajské luhy, Poiplie s Maďarskom, jaskyňa Domica je prepo-

Ján KADLEČÍK, Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky, Banská Bystrica Zuzana KADLEČÍKOVÁ, Český nadační fond pro vydru, Třeboň

Rieka Turiec (súčasť ramsarskej lokality Mokrade Turca). Foto: Z. Kadlečíková

19 Jihočeský občasník o životním prostředí

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14

jený jaskynný systém s Baradlou v Maďarsku, Tisa s Maďarskom a Ukrajinou, Latorica s Ukrajinou, mokrade Oravy s Poľskom) a zachované mokrade na sútoku Moravy, Dyje a Dunaja sú predmetom spoločného záujmu a spolupráce Českej republiky, Slovenska a Rakúska v tzv. Trilaterálnej ramsarskej platforme. Po viacerých rokoch spoločného úsilia a ochrany jednotlivo vyhlásených ramsarských lokalít v tomto cezhraničnom území dostali od Sekretariátu Ramsarského dohovoru oficiálny štatút trilaterálnej ramsarskej lokality a koncom marca 2009 sa koná už 10. zasadnutie tejto platformy spolupráce štátnych orgánov ochrany prírody, správy povodí i mimovládnych organizácií, smerujúce ku konkrétnym opatreniam a spoločným postupom. V roku 2002 získali iniciátori tejto spolupráce z mimovládnych organizácií všetkých troch krajín ramsarskú Cenu za ochranu mokradí, udeľovanú počas zasadnutí konferencie zmluvných strán Dohovoru o mokradiach. Aj vďaka dobrej spolupráci s Ministerstvom životného prostredia Českej republiky sa sľubne rozvíja aj širšia kooperácia v rámci celého karpatského oblúka v takzvanej Karpatskej iniciatíve pre mokrade, čo je regionálna ramsarská iniciatíva, koordinovaná slovenskou Štátnou ochranou prírody na podporu Memoranda o spolupráci medzi sekretariátmi Ramsarského dohovoru o mokradiach a Rámcového dohovoru o ochrane a trvalo udržateľnom rozvoji Karpát. Oficiálne uznanie tejto regionálnej iniciatívy sa očakáva na najbližšom zasadnutí Stáleho výboru Ramsarského dohovoru v máji 2009, keď už predtým ju zaradili do svojho programu karpatské krajiny na zasadnutiach konferencie zmluvných strán Karpatského dohovoru. Ďalší rozvoj spolupráce a koordinácie pri ochrane mokradí Slovenskej a Českej republiky sa predpokladá tiež po podpísaní dohody o spolupráci medzi Štátnou ochranou prírody SR a Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR v tomto roku. Mokrade patria k najohrozenejším a najviac ubúdajúcim ekosystémom sveta, preto spoločné úsilie susedných krajín môže významne prospieť k udržaniu ich funkcií a krás aj v stredoeurópskom priestore.


PANORAMA TIPY ZE SÍTĚ – k tématu voda http://www.mokrady.cz/ Stránky projektu Síť center pro péči o mokřady a vodu v krajině, který by měl přispět k lepšímu pochopení pohybu vody v krajině, vlastností různých typů vodních útvarů i možností jejich pozitivního ovlivnění nejen u odborníků, ale i u co nejširší veřejnosti.

http://www.zmenaklimatu.cz Má pravdu Václav Klaus? Nebo ji mají klimatologové? V sekci dokumenty/přednášky tohoto webu nově přibyla prezentace z přednášky RNDr. Jana Pokorného a RNDr. Libora Pechara, která ukazuje, jak je možné levnou cestou zmírnit dopad klimatických změn. V zásadě se jedná o plošné opatření se zadržením vody v krajině a využití klimatických schopnosti stromů v malém vodním cyklu.

http://vodovoda.cz Hodnocení restaurací z hlediska ochoty přinést vodu z vodovodu zdarma k objednanému jídlu. Cílem webu je: Šířit a posilovat obecné povědomí o tom, že pití obyčejné vody je ekonomické, ekologické a zdravé. Informovat o „vodní" situaci v českých restauracích. Opakovaným požadováním obyčejné vody vytvořit tlak na provozovatele restaurací – voda k objednanému jídlu je samozřejmostí. Stránky byly spuštěny 12.12.2008., počet hodnocených restaurací již překročil stovku!

amphibia.webzdarma.cz Stránky Jaromíra Maštery o obojživelnících. Na podstránce Fotogalerie-Galerie 1 najdete fotografie dospělců, snůšek i larev většiny našich druhů obojživelníků, doplněné popisy hlavních determinačních znaků larev a snůšek.

Dýchat s ptáky Autor: Václav Cílek. Podtitul: Obyčejné texty o světle paměti, pravdě oblaků a útěše míst. Vydalo nakl. Dokořán 2008, 248 stran.

Jihočeský občasník o životním prostředí

20

Kdo rád čte eseje Václava Cílka, jistě už svou knihovničku o tuto knihu rozšířil. Ostatním ji doporučujeme. Autor se v ní přiznává nejen k tomu, kdo jsou jeho učitelé umění eseje, ale také sděluje, že kniha vyšla jaksi mimoděk, že její sepsání nebylo „v plánu". Kniha navazuje na předchozí Cílkovy tituly, především na knihu Krajiny vnitřní a vnější a Makom, kniha míst, a to hlavně v první části, nazvané Místa z druhé strany. Mimo jiné si můžete přečíst o tom, proč by bylo obtížné být prokletým básníkem v Českých Budějovicích, ale i o zimním Českém Krumlově, a také o Adamovi Michnovi z Otradovic, který prožil téměř celý svůj život v Jindřichově Hradci. Další část knihy – Právo na klimatickou svobodu – nahlíží na téma klimatu a jeho změny z různých (a mnohdy velmi neobvyklých) úhlů pohledu. Na poměrně často kladenou otázku, zda je víc ohroženo klima, nebo svoboda, V. Cílek odpovídá, že „tím, že je ohroženo klima, je bohužel ohrožena i naše svoboda", což dokládá na několika příkladech. V závěrečné kapitole (Svět je rychlejší než my) se autor zamýšlí např. nad tím, jak by mohla vypadat Evropa za dvacet let, jak by vypadala ekonomika, která by byla součástí přírodních a nikoliv spoleVáclav Cílek a Jaroslav Dušek v českobudějovické Solnici. čenských věd, jaký Foto Jan Voběrek je rozdíl mezi ságou a dynastií a co to znamená „být úspěšný jako asfalt". V samém závěru knihy autor sděluje: „Myslím, že v příštích letech o hodně přijdeme, ale také nám toho hodně krásného zůstane. Třeba voda a ptáci. Soustřeďuji se na to, co zůstává, a snažím se nelitovat toho, co odchází. Pokud v této dost obyčejné knize, kterou jsem neplánoval a vlastně ani neměl v úmyslu psát, je něco hodnotného, je to právě čin pozorování a smiřování". Publikaci doplňují černobílé fotografie a velmi zajímavé kresby Olgy Karlíkové. LIBUŠE JOZKOVÁ

Radioaktivní odpad: kam s ním? Calla ve spolupráci s Hnutím DUHA vydaly novou informační skládačku "Radioaktivní odpad: kam s ním?" rozebírající možnosti nakládání s vyhořelým jaderným palivem, jeho rizika, českou cestu k vyhledávání hlubinného úložiště a její alternativy. Publikaci je možno zdarma stáhnout na www.calla.cz.

Stromy a hmyz Calla, březen 2009, zdarma ke stažení nebo k objednání na www.calla.cz Kácení stromů patří k častým předmětům správních řízení v obcích a městech. Až dosud se při jeho povolování zohledňoval především zdravotní stav stromu a bezpečnost lidí, kteří kolem stromů procházejí. Staré a mrtvé stromy však jsou mimo jiné i útočištěm řady vzácných, chráněných a ohrožených druhů hmyzu a dalších živočichů. Sdružení Calla proto vydalo brožuru „Stromy a hmyz – praktický rádce pro účast ve správních řízeních". Publikace se věnuje právní problematice ochrany hmyzu vázaného na staré stromy a nabízí různé možnosti jeho ochrany. Obsahuje také úplný výčet zvláště chráněných druhů vázaných na dřeviny mimo les, včetně možností rozpoznání jejich přítomnosti v zimním období. Závěrečné kapitoly jsou věnovány druhům červeného seznamu a dřevinám důležitým pro ochranu hmyzu. JIŘÍ ŘEHOUNEK

Vydří novinky Eko-obchůdek Na webových stránkách Českého nadačního fondu pro vydru si můžete zakoupit zajímavé předměty s tematikou živočišné říše a zároveň svou koupí finančně přispět na handicapované živočichy v záchranné stanici. Čerstvou novinkou jsou různě barevná trička s motivy puštíka obecného, potápky roháče a kvakoše nočního. K nim brzy přibude rys ostrovid, ropucha obecná a roháč velký. Jako předlohy na trička jsou použity linoryty Václava Bartušky z Třeboně.

Nové výukové programy Český nadační fond pro vydru nově nabízí za podpory sítě ekologických středisek Pavučina zábavné poznávání přírody prostřednictvím programů pro děti všech věkových kategorií. V pohádkách pro nejmenší, v programech pro ZŠ, ale i v „Malování se zvířaty" pomáhají liška Agáta, poštolka Pája, fretka Pišta a ježek Bodlina. Výukové hodiny probíhají v Krčínově domě v Třeboni, kde je také možnost zhlédnout zajímavé expozice sladkovodních ryb. S většinou programů můžeme po domluvě přijet do všech škol v jižních Čechách. Informace: www.vydry.org Foto ČNFV


PANORAMA Voda z pohledu evropského Na českém informačním portálu o dění v Evropské unii http://www.euractiv.cz najdete mimo jiné i zajímavé články o problémech s vodou z globálního hlediska, vybíráme např.:

Světové fórum uznalo vodu jako „základní potřebu" a ne jako „lidské právo" (24.03.2009) Světové fórum uznalo vodu jako „základní potřebu" a ne jako „lidské právo". Uprostřed zvyšujícího se tlaku mezinárodních organizací, expertů a nevládních organizací, odmítli v neděli 22. března ministři světa uznat vodu jako jedno ze základních lidských práv. Místo toho ji označili jako „základní potřebu".

Svět se v řadě oblastí brzy ocitne bez vody (06.02.2009) Trvalý ekonomický růst, lidská bezpečnost a politická stabilita závisí v následující dvou desetiletí na tom, jak budeme nakládat s vodou, varuje Světové ekonomické fórum ve zprávě, která naléhá na vlády a podniky, aby přestaly plýtvat a příliš využívat vodní zdroje. Zpráva o řízení budoucích potřeb vody, která byla projednávána minulý týden v Davosu, ukazuje, že v současné době jsme v celé řadě oblastí na pokraji zhroucení vodních zásob a neexistuje způsob, jak najít cestu zpět.

Evropa si není vědoma nadměrné spotřeby vody (19.02.2009) Vodní záznam (Water Footprint) je celkový objem vody, který každá země potřebuje pro své obyvatelstvo a průmysl. Evropa má dostatek vody, ale využívá vodu i z jiných oblastí prostřednictvím obchodu se zemědělskými produkty. Podle Barlow je třeba monitorovat pohyb vody a zjistit, kolik která země spotřebovává. Británie prý dováží dvě třetiny svých vodních zásob, a to především z Afriky a Jižní Ameriky, tedy z oblastí, které nemají vody dostatek.

Hormonální akvárium Dokument, ČR 2007, režie Tereza Tara, 20 min.

Podporováno má být: zateplení obálky rodinných a bytových domů l kvalitní zateplení vybraných částí rodinných a bytových domů (stěn, oken, krovu, využití rekuperace apod.) l výstavba nových rodinných a bytových domů v pasivním energetickém standardu l výměna neekologického vytápění v rodinných a bytových domech (kotle na tuhá a kapalná fosilní paliva, elektrické vytápění) za účinné nízkoemisní zdroje na biomasu a tepelná čerpadla l pořízení kotlů na biomasu a tepelných čerpadel do nízkoenergetických novostaveb l instalace solárně-termických kolektorů na obytné budovy l komplexní

Vybrané opatření musí provést certifikovaná firma. Je připravováno zapojení finančních institucí do administrace programu. O dotaci mohou žádat vlastníci rodinných a bytových domů: fyzické osoby, bytová družstva, sdružení vlastníků, města a obce i podnikatelé. Smutní asi zůstanou obyvatelé panelových bytových domů, protože „Zelená úsporám" se jich netýká. Více informací najdete na www.sfzp.cz nebo v ekoporadnách sítě KRASEC. EDVARD SEQUENS

KOMENTÁŘ: Zelená sporná? Dotační program pro úspory energií v domácnostech a pro využití obnovitelných zdrojů energie tamtéž budí velkou pozornost kladnou i zápornou. Největší zklamání přitom jako obvykle pramení v přehnaných očekáváních. Prý je to předvolební tah zelených (těch Bursíkových). Možná i je, ale jednak není jisté, jestli opravdu může „zabrat", jednak to jeho obsahu (efektu pro spotřebu energií a ochranu klimatu) nijak neubližuje. Lze důvodně spekulovat, že kvůli dohodě o předčasných volbách byl také vyhlášen poněkud „předčasně". Skutečná (ne-)připravenost (seznam dodavatelů, výrobků a technologií, kontaktní místa pověřených bank atd.) tomu napovídá. Jak moc je „korupcevzdorný"? Podle zveřejněných dokumentů soudím, že ne méně než jiné dotační programy v ČR. Stanovisko Národního památkového úřadu z 23. dubna upozorňuje na jiná vážná, ale snad překonatelná rizika: ohrožení „historické a umělecké podstaty chráněných staveb" a druhotně znevýhodnění majitelů takových staveb resp. špatné vnímání orgánů památkové péče (jako překážek získání dotací). Nesporné je, že program přitáhl skutečně masovou pozornost k otázkám, které byly dosud spíše doménou ochranářů a nevelkých přímo zainteresovaných zájmových skupin (úspory, OZE). Toto vidím jako skutečně politický (v širokém, ne stranickém chápání) úspěch. Určitě je to lepší než nic. Ba dokonce je to lepší než jedna z vážně navrhovaných alternativ, totiž budování podzemních zásobníků oxidu uhličitého. JIŘÍ GUTH

ÚLET

Velká voda jménem Miloš Jako velká voda vtrhl do Jihočeského kraje vysloužilý politik Miloš Zeman. Zakroužil si bez povolení vrtulníkem nad Šumavou, pohovořil fundovaně se svými obdivovateli. Nepochybuji, že to pro pana Zemana byl příjemně strávený čas. Slunečně jarní počasí mu hrálo do noty, i nálada občanů byla hřejivá. Proč tedy velká voda? Každá povodeň za sebou zanechá stopy. Stalo se tak i v tomto případě. Nezbyly rozbořené domy, vyvrácené stromy, nikdo nepřišel o život. Přesto ale Zemanův pobyt v jižních Čechách napáchal značné škody. Jeho výroky na účet státní ochrany přírody na Šumavě byly vskutku nevybíravé až urážlivé, aniž by pro ně měl solidní podklady. Kresba Václav Morava Pan Zeman je naštěstí (jak častokrát opakuje) důchodce. Za svou dlouholetou politickou kariéru se však mohl naučit, že není dobré stavět na jednostranných informacích. Možná kdyby se obtěžoval sestoupit i mezi vědce a vyslechl si názory a fakta „z opačné strany", mohl by šumavské přírodě pomoci. Stačí se jen zblízka podívat dovnitř šumavského (na první pohled mrtvého) lesa, aby každý viděl, kolik nového života se v něm za relativně krátkou dobu vyklubalo a jaký potenciál skýtá do budoucna. To je ovšem z vrtulníku zhola nemožné. SOŇA FRANCOVÁ, ČNFV

21 Jihočeský občasník o životním prostředí

Dokument o hormonálním znečištění životního prostředí, jehož následkem je změna pohlaví rybích samečků. Jaké změny budou následovat? Podle nejnovějších výzkumů mohou za to, že rybí samci přicházejí stále častěji o svou „mužnost", takzvané endokrinní disruptory. Tyto látky se dostávají do vody z moči žen užívajících hormonální antikoncepci. „Ačkoliv měla být antikoncepční pilulka symbolem sexuální svobody žen, činí je závislými na syntetických hormonech, masově produkovaných a propagovaných nejen farmaceutickým průmyslem, ale i samotnými lékaři. Ženské tělo je vinou pilulek překladištěm látek, které se dále vylučují do prostředí a znečišťují naše okolí..." V hravém a vtipně sestříhaném černobílém dokumentu studentky FAMU zavítáme nejen mezi gynekoložky, vášnivé rybáře či mladé dívky, ale také mezi biology milující cyklistiku či básně Christiana Morgensterna. Film získal cenu časopisu Vesmír na 43. ročníku dokumentárního filmu Academia film Olomouc. (zaj)

Zelená úsporám Drahá energie nám vytahuje spoustu peněz z kapes, vytápění našich příbytků se podílí na vysokých českých emisích skleníkových plynů a rusko-ukrajinská plynová krize nám připomněla riziko závislosti. Východiskem je snížení naší spotřeby energie pro topení či ohřev vody, zateplení domu a/nebo čerpání části energie z místně dostupných obnovitelných zdrojů. Ale i na to potřebujeme peníze a ne málo. Státním fondem životního prostředí (SFŽP) byl proto vyhlášen rozsahem unikátní dotační program pro domácnosti „Zelená úsporám". Do konce roku 2012 by na něj mělo být k dispozici až 25 miliard korun z prodeje přebytku tzv. emisních kreditů v mezinárodním obchodování.


ZE ŠUPLÍKU

ZE ŠUPLÍKU FRANTIŠKA LANGMAJERA Na dobrou noc

Břízo bílá

Přeji já Ti dobrou noc, spi jak kotě celou noc.

Ach břízo, břízo, břízo bílá. Proč jenom jsi mi tolik milá?!

Tak už děvče zavři víčka pošlu já Ti Večerníčka

Tvé bílé stíny v rozednění. Tvých větví něžná pohlazení.

A hříbeček s broučkem k tomu, buď jen pokoj Tvému domu. Měsíček Tě vezme s sebou, i když nožky trochu zebou.

V závanu větru šepot listí, natrpklá vůně duši čistí.

Povede Tě po hvězdách, spi už, ať to stihneš v snách.

Ach břízo, břízo, břízo bílá, zůstaň jen navždy moje milá!

Kdo jsem? Nevím, zda jsem skřítek, elf, anebo Kelt. Ale jsem. Jsem a krev mi vaří v žilách. Mým tělem proudí síla pramenící ze všech stromů, rostlin a kořenů kolem. Vrůstám do Země a ony se stávají prodlouženou částí mého těla. Cítím kouř z obětních ohňů. Vůni pálících se bylin. Slyším divoký zpěv a řinčení mečů. Kolem tančí skřítci a víly a mezi nimi šťastní lidé... Proč svůj domov zahlédnu vždy jen na okamžik, a sotva se ho dotknu, zmizí?! Někdy se cítím jak odsouzenec za mříží. Srdce naplněno zoufalým steskem... Jak velké muselo být moje provinění?!

František LANGMAJER je čtenářem a přítelem Krasce, žije v Katovicích u Strakonic, kde si zrekonstruoval malý historický domeček a v něm, v soukromé tajemné čajovně, připravuje za pomoci přírodních bytostí k vydání knihu pohádek (nejen) pro děti. Ilustrační fotografie Zdenka Jelenová

Jihočeský občasník o životním prostředí

22

FEJETON Ireny Vackové

O vetešnících Když se řekne vetešník, představí si většina společnosti člověka zarostlého, se slepeným plnovousem, v otřepeném oblečení nevábného vzhledu a zápachu obklopeného všelikým haraburdím. Naopak vetešník vidí sebe jako zachránce věcí, udatného rytíře bojujícího za znovuvyužití věcí krásných, leč mírně poškozených a neoprávněně vyhozených. Já se tak vidím také. Mé ekologické srdce trpí, když někdo vynáší k vyhození staré věci jen proto, že už vyšly z módy nebo se okoukaly, mé zelené srdce stísněně tepe i ve chvíli, kdy někdo vynáší věc nefunkční, leč vhodnou k opravě. Rozbité věci opravuji a pokud je nepotřebuji, posílám je za cenu opravy dál do světa. Nevěřili byste například, jaký je zájem o staré dřevěné sáňky s pěkným novým potahem. A kolik saní leží opuštěných při sběrných dnech na hromadách. Nemám nákladní vůz, abych zachránila všechny, ale kdybych to udělala, pomohu světu dvakrát. Vlastně čtyřikrát. Čalouník na konci ulice, co už skoro musel zavřít provozovnu, získá práci, na skládkách bude méně odpadu, při výrobě se naopak ušetří nové materiály a rodinám s malými dětmi zbude víc peněz třeba na biopotraviny nebo fair-trade výrobky.

Druhý aspekt vetešnictví se již nezdá tak přínosný. Totiž, vetešníci jsou i ti, kteří doma schovávají a schraňují po léta, na co přijdou – „To by se mohlo hodit …". A tak své domovy plní krabičkami, vymytými kelímky, sklenicemi, šroubečky bez matek, drátky, krátkými provázky, protékajícími vázami, odstřižky látek, starým textilem. Možná vám to připomene známou Hrabalovu postavu z filmu Slavnosti sněženek, kterou krásně ztvárnil Jaromír Hanzlík. Další typickou skupinku tvoří šetrné babičky. Ty také nikdy nic nevyhodily, dá se to pochopit, bída je naučila, schovávají, na co přijdou, a děti či vnoučata jim to mají za zlé. Buďte k nim, prosím, shovívaví. A jestli si myslíte, že nikdo nemůže být většími střadateli než ony, mýlíte se. Proti mně jsou tyto babičky slabý odvar! Jen namátkou: pro náš klub maminek schovávám kulaté krabičky od sýrů, zátky od piva, korky od vína, prázdné plechovky, polystyren, krabice, zbytky látek, roličky od toaletního papíru... Pro své známé v zemědělství schovávám krabičky od vajec, sklenice od okurek, krabičky od Ramy; na přírodní kroužek zase síťky od ovoce, pírka, kulaté kamínky, staré punčochy, papíry popsané z jedné strany…Když k tomu připočítám svých devět kategorií tříděného odpadu, vychází, že celý můj byt musí být jedno velké skladiště. Když někdo z návštěv u nás něco použije, skoro se bojí, zda to může vyhodit. Vetešníci jsou lidé citliví, chtějí věci využít nejen proto, že v nich vidí cenný materiál, ale i lidskou práci a pot, a dokonce i ve věcech totálně k nevyužití tuší jejich budoucí užitečnost. Chci volat do všech světových stran: „Staňte se vetešníky taky!" Je to stoprocentně ekologické, smysluplné a užijete přitom hodně legrace! Autorka je spolupracovnicí Krasce.


TIPY Z KALENDÁŘE KRASCE: 10. června: Pískovny za humny (tentokrát nejen v pískovnách) Pedagogická exkurze, pořádá: Calla a CEGV Cassiopeia. Sraz v 9:30 ve Veselí n. Lužnicí, před železniční stanicí. V plánu je návštěva Přírodní rezervace Borkovická blata, pískovny u Borkovic, vápencového lomu v Přírodní rezervaci Kladrubská hora a možná i překvapení.

AKTUALIZOVANÝ KALENDÁŘ PŘEDNÁŠEK, SEMINÁŘŮ A DALŠÍCH AKCÍ PRO VEŘEJNOST NAJDETE NA

www.krasec.cz/kalendar

18. června od 18:00 Zelený čtvrtek: Zelená opona Akci pořádá Rosa, od 18 h. v galerii Měsíc ve dne, Nová ul. 3, České Budějovice.

22. září: Evropský den bez aut Akce pro veřejnost v Č. Budějovicích na náměstí Přemysla Otakara II. a ve většině dalších měst. Spolupořádají ekoporadny Krasce.

13. října: Konference Mrkvička Konference pedagogů z mateřských škol – Č.Budějovice, pořádá CEGV Cassiopeia.

10. listopadu: Konference MRKEV ZŠ Konference pedagogů ZŠ – Č.Budějovice, pořádá CEGV Cassiopeia.

11. listopadu: Konference MRKEV SŠ Konference učitelů SŠ – Č.Budějovice, pořádá CEGV Cassiopeia.

Na internetových stránkách www.krasec.cz je provozována on-line ekologická poradna, v níž je nejširší veřejnosti nabízena možnost zeptat se na otázky z následujících tematických oblastí: - Ochrana přírody - Přírodní zahrada - Biopotraviny a místní potraviny - Energetika - Ekologické stavění - Odpady - Zelená kancelář - Správní řízení / účast veřejnosti - Zvířata - Zákony - Komunitní a místní rozvoj - Ekologická výchova (školní i mimoškolní) - Šetrná domácnost - Zemědělské alternativy - Jiné

Mám zájem o objednání publikace: INZERCE V ČASOPISU KRASEC Soukromá řádková inzerce - do 3 řádků sloupce (musí být uveden kontakt) - 50 Kč Komerční plošná inzerce - celá strana A4: 3 000,- Kč - 1/2 strany: 1 800,- Kč - 1/4 strany: 1 000,- Kč - 1/8 strany: 600,- Kč - inzerce na obálce (vpředu, vzadu): + 50 % Slevy pro opakované zveřejnění inzerce: - 2 x zveřejnění sleva 10% - 3 x a více zveřejnění sleva 15%

o informace k akcím (seminář, přednáška, výstava aj.):

Jméno: Kontakt (adresa, telefon nebo e-mail):

KONTAKT: krasec@krasec.cz

Dne:

Podpis:

Svým podpisem vyjadřujete souhlas se zpracováním Vašich osobních údajů uvedených na kupónu Krascem, o.s., Senovážné nám. 9, České Budějovice, po dobu neurčitou za účelem poskytování služeb EVVO a jejich evidence. Dále vyjadřujete souhlas se zpřístupněním údajů MŽP, Jihočeskému kraji a kontrolním orgánům. Veškeré údaje jsou poskytovány dobrovolně.

Po vyplnění formuláře je otázka odeslána specializovanému poradci, který tazateli odpoví. Otázky a odpovědi, které mají širší platnost, jsou zároveň zveřejněny na internetu.


TÉMA PŘÍŠTÍHO ČÍSLA:

OHROŽUJÍ KLIMATICKÉ ZMĚNY I NÁS? „Již jsme se ocitli vysoko nad bezpečnou úrovni koncentrace skleníkových plynů. Věci se začínají hroutit; taje mořský led v Arktidě, bublinky metanu unikají z permafrostu, mizejí horské ledovce. Během několika málo příštích let musíme nastoupit cestu jiným směrem, abychom se vyhnuli tomu, že planetu přivedeme na cestu urychlujících se změn klimatu, s nimiž už nebude možné nic dělat..." Z textu Jamese Hansena, ředitele Goddardova institutu pro vesmírné studie NASA

Jihočeský občasník o životním prostředí

Nebo má pravdu Václav Klaus, nic nám nehrozí a pokud přece, tak s tím stejně nic nezmůžeme? Pokud máte k tomuto tématu co sdělit ostatním, ozvěte se nám do redakce nebo do kterékoliv z ekoporaden Krasce.

Kde můžete získat časopis Krasec? l České Budějovice

Kavárna Měsíc ve dne, Nová ul. 3 Obchod Slunečnice, Chelčického 21 l Jindřichův Hradec

Galerie Inspirace, Nám. Míru 138/I l Strakonice

Zdravá výživa JEČMÍNEK, Velké nám. 219 Šmidingerova knihovna, Husova 380 Městské infocentrum, Velké nám. 2

KRASEC, o.s.

l Vodňany

Městské muzeum, Nám. Svobody 18

Senovážné náměstí 9

l Písek

Prodejna NATURAL, Budovcova ul. l EKOPORADNY sítě KRASEC

ČESKÉ BUDĚJOVICE

l SÍŤ kanceláří Pohádkového království l Krajský úřad JČ. kraje – odbor ŽP l knihovny v jižních Čechách

3

7

0

0

1

l školy zapojené do sítě MRKEV l objednat na www.krasec.cz

Časopis Krasec  

časopis Krasec

Advertisement