Page 1


OBSAH / ÚVODNÍK /2

OBSAH:

Ahoj děti!

Úvodník 2 Den matek, MD rodiny 3 Výročí a významné dny 4 Čeští svatí a patroni 5 Pohádka 6–7 MS v hokeji, Rádio Junior 8 Říkanky a hádanky 9 Kam s dětmi v Istanbulu 10–11 Zpívánky 12 Omalovánka 13 Krajánkova knihovna 14–15 Čtení na pokračování 16 Křížovky 17 Hrátky s češtinou 18–19 Český zeměpis 20 Putování za chutěmi 21 Krajánkovo tvoření 22–23 Dětské centrum 24

Tak jaký byl měsíc duben? Vystřelily jste si z někoho na apríla? Zase jsme se ani nenadáli a je tu květen. Věděly jste, že dřív se květnu říkalo máj, trnopuk nebo traven? Zní to teda opravdu zvláštně, že? Květen zní mnohem líp! Však to má taky svůj důvod, jen se podívejte okolo sebe, až budete venku. Všechno kvete, pučí, ... prostě je úplně jasné, že opravdové jaro je tu.

Redakce časopisu Krajánek: Barbora Aydın Eva Sevinçli Hana Katzourakiová Ivana Kaçmaz Jana Schulzová Jitka Lores Zákoucká Kateřina Balunová Marie Švédová Mirka Čechovská Monika Tutucu Radka Çelik Soňa Alfieri Soňa Klimešová Titulní stranu připravila: Magdaléna Sevinç Jazyková korekce: Lucie Yakut, Barbora Aydın Grafická úprava: Radka Çelik, Ivana Kaçmaz Odpovědná redaktorka: Radka Çelik Kontakt: krajanek@krajaneistanbul.cz www.facebook.com/casopiskrajanek © Čeští krajané v Istanbulu

Víte co, máme nápad. Co kdybyste si udělaly jaro i doma, třeba v obýváku nebo v pokojíčku? Jak? Jednoduše – vezměte si pastelky, papír, a nakreslete krásně rozkvetlou louku. A taky si k té louce můžete vyrobit třeba srdce. Ale nenechávejte si ho, darujte ho mamince, protože v květnu slavíme Den matek a určitě jí udělá obrovskou radost, když od vás nějaký malý dáreček dostane. A děje se toho mnohem víc! Co? To se dozvíte v květnovém vydání časopisu Krajánek. Užijte si čtení a mějte se krásně, redakce časopisu Krajánek


V

íte, děti, kdy má svátek maminka? Na Marii? Na Janu? Na Evu? Může být. Ale existuje i den, kdy mají svátek všechny maminky najednou! Je to Den matek. Slaví se – v řadě zemí, jako třeba v ČR, Itálii, Řecku, Turecku – druhou květnovou neděli, letos tedy 10. května. Španělské maminky si ho připomenou o týden dříve, někde jinde na světě už v březnu nebo zase až v prosinci. Nezapomeňte tedy a potěšte maminku kytičkou nebo vlastnoručně vyrobeným dárečkem! Z májových oslav si připomeňme ještě Mezinárodní den rodiny, připadající na 15. květen. Jak by bylo hezké sejít se celá rodina, být spolu! A když budete jako rodina spolu, nechte si vyprávět o svých předcích: o praprarodičích, jak se jmenovali, kde žili... Potom si můžete s Krajánkem vytvořit zvláštní „obrázek“ rodiny, kterému se odborně říká genealogický strom, strom rodiny nebo také rodokmen. Každý strom bude jedinečný, podle vaší rodiny.

Strom rodiny Nakreslete listnatý strom. Od kmenu povedou dvě větve – na jednu nalepte fotku nebo obrázek maminky, na druhou tatínka. Nebo jen do okének napište své a jejich jména. Každá z větví se zase rozdělí na dvě – tam bude místo pro babičku a dědečka. A tak to jde pořád dál – k prababičkám a pradědečkům, k praprarodičům, … až kam vám paměť na jména Irena Václav Ludmila nebo papír stačí! František Kukačková Brouček Větvička

12. 11. 1955

5. 10. 1956

23. 5. 1952

Radek Brouček

Petra Větvičková

9. 6. 1978

24. 10. 1980

Adéla Broučková 17. 7. 2005

Můj rodokmen Zdroj obrázků ve vydání: pixabay

Slámová

24. 10. 1980

3/ SVÁTEK MATEK / STROM RODINY

Den matek a Mezinárodní den rodiny


VÝROČÍ A VÝZNAMNÉ DNY /4

6. května 1879 v Lysé nad Labem se narodil Bedřich Hrozný Profesor Hrozný jako první člověk na světě rozluštil jazyk starověkých Chetitů, který se dlouhou dobu nedařilo nikomu jinému rozlousknout. Položil tak základy oboru chetitologie. To je věda, která se zabývá studiem jazyka Chetitů, tedy lidí, kteří psali na klínopisné tabulky před třemi tisíci lety.

23. května 1951 v Rusku se narodil Anatolij KARPOV Není snad žádný milovník šachu, který by neznal dva největší šachové rivaly na světě: Anatolije Karpova a Gari Kasparova! A. Karpov je ruský šachista, který vyhrál všechna mistrovství světa v šachu v letech 1975–1985. Některá jeho vítězství představují dodnes absolutní vrchol šachového mistrovství.

NOC KOSTELŮ 29. května Noc kostelů vznikla v roce 2001 v Německu. Jejím cílem je seznámit veřejnost s křesťanstvím. Jsou zpřístupněny kostely, je možné nahlédnout do kostelních sakristií či klášterních zahrad, zkusit si zahrát na varhany, vystoupat do věže či sestoupit do starobylých krypt. To jsou podzemní klenuté kaple pod kostelem sloužící k pohřbívání. Seznam všech zpřístupněných kostelů ČR naleznete zde.

TŘI ZMRZLÍ — LEDOVÍ MUŽI Jinak také Pankrác, Servác a Bonifác, přicházejí 14. května a přinášejí studené počasí s deštěm. Vinaři a zahradníci nemají takové počasí rádi, protože už pilně pracují na polích a vinicích. V půlce května však mohou ještě občas přicházet mrazíky, proto by měly kabáty a bundy zůstat na věšáku.

KONEC DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY

8. května 1945 Už to bude 70 let, kdy si připomeneme konec druhé světové války, největšího a nejrozsáhlejšího konfliktu v dějinách lidstva. V České republice skončila 8. května, kdy na její území vstoupili vojáci armád, které naši zemi osvobodili od nepřátel.


V

íte, co je to tajemství, děti? Je to něco, co má zůstat skryté a utajené. Kněz při zpovědi musí věci jemu svěřené uchovat sám pro sebe a nikomu neprozradit. Já jsem jedno takové tajemství prozradit odmítl, a proto jsem zemřel. Kdo ještě neuhodl mé jméno, dovolte mi, abych se představil. Jmenuji se Jan Nepomucký, jsem českým světcem a patronem Čech, Bavorska, všech vorařů, loďařů a mlynářů. Narodil jsem se někdy kolem roku 1345 v městečku Pomuk, dnes známém jako Nepomuk. Pomuk, Nepomuk, tak jak tedy? Pokud byste, děti, četly nějaké staré latinské spisy, uvidíte v některých z nich jméno Jan de Pomuk neboli Jan Pomucký. Ale protože i knihy píší jen lidé, častokrát nedostatečně vzdělaní, najdeme v nich sem tam nějaké ty chyby. A tak jednoho dne někdo přeložil Jan de Pomuk jako Jan Nepomucký a toto jméno mi už zůstalo. Tak tedy jsem se narodil v tom tehdejším Pomuku. Můj tatínek se jmenoval Velfín a pracoval jako soudce. Někde jsem se dokonce dočetl, že byl i starostou městečka, ale to vám potvrdit nemohu. A kdopak byla moje maminka? Tak to si nechám pro sebe. Máte to marné, děti, i kdybyste přečetly tisíce knih, zmínku o ní nenajdete ani v jediné. A má to tak asi zůstat. Když jsem se tak jednou vrátil do Pomuku, abych navštívil svůj rodný dům, byl jsem víc než mile překvapen. Dům už tam sice nestál, ale zato se na onom místě přede mnou objevil nádherný kostel. A co mi opravdu vykouzlilo široký úsměv na tváři? Jméno kostela. No představte si, kostel sv. Jana Nepomuckého. Protože jsem vždy chtěl mít dobrou práci a vědět toho o světě co nejvíce, rozhodl jsem se studovat na pražské univerzitě. Poté, co jsem studia zdárně ukončil, jsem praco-

val jako notář v Praze. Ale protože chuť naučit se něčemu novému mě stále neopouštěla, odjel jsem do Padovy studovat církevní právo. No a pak to šlo s mou kariérou velmi rychle nahoru, ale i dolů. V době, kdy jsem pracoval pro arcibiskupa Jana z Jenštejna, se zhoršoval vztah mezi ním a králem Václavem IV. Šlo zkrátka o to, že Václav jako král chtěl mít pod kontrolou vše včetně církve a to se Janovi samozřejmě nelíbilo. Václav si říkal: „Jak to jenom udělat. Jak jen toho Jana zbavit takové moci?“ Cha! Už to mám! Zřídím nové biskupství a jako biskupa zvolím svého kamaráda!“ Ale Jan byl mnohem chytřejší. Volby nového biskupa naplánoval v době, kdy si král užíval volných dní na hradě Žebrák, a tak byl králův plán zmařen. No ten vám zuřil, jak se to dozvěděl! Dokonce veřejně vyhrožoval smrtí úředníkům arcibiskupa. A to už i já jsem se začal trochu bát! A bylo proč! Za pár dní si pro nás přišli a odvedli na výslech. A nezůstalo jen u toho. Dokonce vím, co to je zakusit nástrahy mučírny. Po chvilce mi došlo proč zrovna já. Proč nikoho jiného nemučí tak jako mě! Já jsem vám, děti, dokonce pracoval i jako osobní zpovědník královny Žofie, manželky krále Václava. A na rozdíl od krále jsem já věděl všechna její tajemství. A protože jsem mu je nechtěl prozradit, doslova mě na těch mučidlech umučili. Aby zahladili všechny stopy, bylo moje tělo svrženo z Karlova mostu do Vltavy. Ale i po smrti jsem byl bojovník. Zachytil jsem se na pravém břehu Vltavy, kde mě našli rybáři. Dnes jsem pohřben v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. A kdybyste mě, děti, chtěly přijít pozdravit, tak na vás čekám na Karlově mostě, kde mi postavili nádhernou sochu!

5/ ČEŠTÍ SVATÍ A PATRONI

Svatý Jan Nepomucký


POHÁDKA /6

Jabloňová panna Na motivy pohádky Karla Jaromíra Erbena

M

ladý a spravedlivý král jednou během dlouhého a namáhavého lovu dostal žízeň a rozhodl se vyhledat studánku, ze které by se mohl napít. Dostal se až k jabloni s krásnými červenými jablky, stromě ukrytém v hlubokém lese. Jedno jablko utrhl a rozkrojil ho, že se jím osvěží na zpáteční cestu. V tu chvíli z jablka vyskočila krásná nahá panna a volala: „Vody! Vody!“ Než se král vzpamatoval, tak panna vmžiku zmizela. S druhým jablkem se přihodila stejná událost, vyskočila z něj ještě krásnější dívka a začala křičet: „Vody! Vody!“ Třetí plod již král chytře nerozkrojil, ale počkal s tím, až dojde k nějaké vodě. Jakmile jablko rozpůlil a další, ještě krásnější panna než ty předešlé, vyskočila z jablka, král ji honem pokropil vodou a ona už nezmizela. Jak se tak král na krasavici díval, okamžitě se do ní bezhlavě zamiloval. Nahá dívka jej následně poprosila o plášť, aby se jím mohla zakrýt, protože se před králem styděla. Král jí plášť zapůjčil pod podmínkou, že se stane jeho ženou, což panna přislíbila, neboť fešný král se jí také velmi zalíbil. Král dívku požádal, aby na něj na břehu jezera chvíli počkala, že se pro ni vrátí s královským průvodem a se vší slávou. Panna si tedy sedla na břeh a čekala na svého budoucího ženicha.

Mezitím se u panny objevila zlá a škaredá čarodějnice, která nebohou dívku najednou prudce do vody svrhla, až se nad ní voda nemilosrdně zavřela. Baba se hned přikryla pláštěm, čekala na krále a předstírala, že je jeho nevěsta. Král byl velice nemile překvapen, když na břehu jezera objevil místo své vysněné krasavice takovou obludu, ale myslel si, že je to nějaké další kouzlo, které pomine, až se s ní ožení. Odvezl ji tedy na zámek a začaly svatební přípravy. Králi se všichni v celém království tajně posmívali, že si vyvolil takovou ošklivku za ženu. Král posměšky snášel trpělivě a s pokorou, protože očekával, že se stane zázrak a jeho krasavice se vrátí. Babice se ovšem neproměnila ani po svatbě a král byl z toho stále zarmoucenější a smutnější. Nadále odmítal se svou ošklivou manželkou mluvit a spát s ní na jedné posteli. Jednoho dne se u králova okna objevila holubička a začala králi zpívat o tom, že si špatně zvolil nevěstu a že jeho milovaná leží na dně jezera a čeká na vysvobození. Ptáček se několikrát ke králi vrátil se stejnou písničkou a král byl ještě více zarmoucený než předtím a své manželky si nevšímal stále více. Jeho škaredá a zlá žena vypátrala, že k manželovi létá holubice a něco mu zpívá. Rozhodla se tedy ptáčka zbavit a nechala ho krutě zastřelit a spálit.


dvě starší sestry stále čekaly na svou svobodu zakleté v podobě holubic. Princezny budou zaklety do té doby, dokud jejich škůdkyně a zlá čarodějnice bude naživu. Tyto dvě holubičky najednou přilétly otevřeným oknem a sedly své již vysvobozené sestře na rameno a radostně si prozpěvovaly, že aspoň jedna z nich už byla zachráněna. Král tedy konečně poznal pravdu, porozuměl zpětně svým pocitům a pochybám o své ošklivé manželce a rozhodl se ji řádně a jednou provždy příkladně potrestat. Babici dal zatknout, svázat a rozhodl se ji vhodit do stejné pece, ve které tato zlá osoba předtím spálila nebohou holubičku. Zlo bylo tedy potrestáno a nemělo již žádnou moc nad princeznami. Vzápětí se dvě holubičky proměnily v překrásné princezny a rozplakaly se radostí nad svým vysvobozením. Král naprosto šťastný, že znovu našel svou milovanou dívku, nechal vystrojit slavnou a nákladnou svatbu, kde se tentokrát veselil se svou krásnou manželkou, která se ukázala být vzornou královnou a milující ženou.

7/ POHÁDKA

Na místě, kde ptáček spadl k zemi na královské zahradě, však zůstaly tři jasně červené kapky krve, které se vpily do země a postupně přes noc z nich vyrostl rozkošný jabloňový strom. Na stromku následně vyrašily tři překrásné rudé květy s okouzlující vůní po celé zahradě. Zahradníkova dcera byla velká milovnice květin, kterým velmi rozuměla a každý den na královské zahradě všechny nové květy pozorovala a s láskou zalévala. Z omamné vůně této nové jabloně se velmi potěšila a jeden květ utrhla a dala jej za okno svého domku, aby ji těšil co nejdéle s nadcházejícím zamračeným podzimem. Druhý den po práci se vrátila do domku a našla celou chaloupku uklizenou, postele ustlané, vše srovnané v dokonalém pořádku. Zahradníkovic dcerka se velmi podivila, protože ona ještě neuklidila a nevěděla, kdo to tedy byl. Když se stejná situace opakovala poněkolikáté, chytré děvče se rozhodlo vše vypátrat. Ráno jakoby odešla do práce jako každý den, a přitom se schovala v předsíni a pozorovala, co se bude dít. Z jabloňového květu za oknem se vyloupla překrásná panna, která hbitě začala v místnosti vše pečlivě uklízet. Zahradníkovo děvče vkročilo do místnosti a vtom panna vykřikla: „Vody! Vody!“ Děvče pannu tedy hned pokropilo vodou ze zahradnické konvice a panna jí poděkovala za záchranu. Poté, co neznámé krasavici děvče půjčilo své oblečení, vypravilo se na královský hrad, aby o všem povědělo králi. Král se hned do zahradnického domku vypravil a svou vyvolenou krasavici z jabloňového květu okamžitě poznal. Dívka mu podrobně vyprávěla, jak zlá čarodějnice, která se nyní lživě vydává za královu manželku, ji a její dvě sestry, královské dcery, ze závisti a zloby zaklela v hustém lese do jabloňového stromu, kde musely předlouho čekat na své vysvobození. Nejmladší dcera a králova vyvolená byla sice již vysvobozená, ale její


MS V HOKEJI/RÁDIO JUNIOR /8

Mistrovství světa v ledním hokeji

2015 Milí Krajánci, je to tady, startuje mistrovství světa v ledním hokeji! Znáte hokej? To je taková ta hra na ledě, kdy za každý tým hraje šest hráčů a snaží se za pomoci hokejek vstřelit protihráčům gól. Každý rok se koná mistrovství světa, to znamená, že se týmy z různých zemí snaží porazit ty ostatní, aby vyhrály zlatou medaili. Letos se mistrovství koná právě v České republice, konkrétně v Praze a Ostravě. Je to už po desáté, co je pořádající zemí právě Česko. Letos se ho účastní celkem 16 týmů, bohužel tým z Itálie, Španělska, Řecka ani Turecka na ledě neuvidíme, o to lehčí ale bude rozhodování v tom, komu fandit. Češi hrají první zápas hned 1. května, soupeř bude těžký, své síly poměříme se Švédy, takže držte palce! Finální, tedy konečný zápas, se odehraje 17. května. A děti, že neuhodnete, kdo je maskotem celého šampionátu? Nejdřív to měl být Krteček, ale asi se někde zrovna schovával pod zemí, takže za něj zaskočí dvojice Bob a Bobek. Věříme, že pomohou celému českému hokejovému týmu k vítězství. Takže:

Češi, do toho!!!

Rádio Junior Před 92 lety se „narodil“ Český rozhlas, bylo to přesně 18. května 1923. A abyste, děti, věděly, že Český rozhlas nevysílá jen pro dospěláky, má také stanice určené jen a jen pro děti a rovnou dvě a poslouchat ho můžete celých 24 hodin! V zahraničí si ho můžete pustit jednoduše přes internet na počítači, telefonu nebo tabletu. Rádio Junior a Rádio Junior Písničky. Celým vysíláním provázejí pohádkové postavy – víla Budínka, skřítek Hajaja a Ušoun Rušoun. To je srandovní jméno, že? Rušoun se mu totiž neříká jen tak, představte si, že on třeba ukousne kousek písničky! Prostě se snaží za každou cenu rušit. A co v rádiu uslyšíte? Můžete poslouchat pohádky, písničky, také přijdou i různí hosté a budou vyprávět o zajímavých věcech, o tom, co se děje kolem nás. A dokonce můžete do rádia zavolat a zeptat se na to, co vás zajímá, třeba na to, proč má žirafa tak dlouhý krk? :) Volnou chvíli si můžete zkrátit i na Webíku Rádia Junior, A víte, co je paráda? Pravidelně každý večer před usnutím si můžete z rádia poslechnout novou pohádku. Začíná pravidelně ve 20.00 hodin (SEČ). Do té doby už byste měly být připravené v postýlce a těšit se na nové vyprávění.

Tak šup šup, laďte, ať o nic nepřijdete! zdroj: logo, Bob a Bobek,mrknutí


Ségro, bráško, tetičko, chcete také jablíčko? Červené a uvnitř sladké, navrchu je krásně hladké. L e vá - pr a vá , s e no , sl á ma , l e vá - p ra vá , s e no , sl á ma . J e t u t át a, j e t u má ma , j e t u dě da , je t u b á b a. L e vá - pr a vá , s e no , sl á ma .

H á d a n ky

Neustále to mění tvar, ale přesto je to stále kulaté.

V modré díži mazaneček, sám se uhnět, sám se peče, máslo z něho na zem teče.

měsíc

slunce

Jazy k ol am Byl jednou jeden Řek a ten mi řek, abych mu řek, kolik je v Řecku řeckých řek. A já mu řek, že nejsem Řek, abych mu řek, kolik je v Řecku řeckých řek. zdroj: miminko, rodina , rodina,

9/ VOLNOČASOVKY

Říkanky pro nejmenší krajánky


KAM S DĚTMI V ISTANBULU /10

Modrá mešita zdroj:

zdroj

V

minulém čísle jsme společně navštívili jednu z nejváženějších budov světa, starobylou Hagii Sofii. Její kouzlo vyráží dech téměř každému, kdo ji navštíví, a proto i my vám doporučíme se po její návštěvě s námi na chvíli posadit do malého útulného parku s fontánkou, který se nachází hned před jejím východem. No, a když už si tam tak budeme lebedit, co kdybychom se rozhlédli okolo a našli budovu s nejvíce věžičkami? Že už ji vidíte? Tak šup šup šup... Dojíst simity, dopít ayrany a pokračujeme v objevování náměstí Sultanahmet návštěvou majestátní mešity!

Mešita je nejen místem, které slouží muslimům k uctívání Alláha, ale zároveň slouží jako společenské centrum dané oblasti. Poznáte ji většinou podle toho, že je to velká budova s krásnými věžičkami (zvanými minarety) a kopulí. Pro minarety platí nepsané pravidlo: čím více minaretů, tím více důležitosti.

Modrá mešita, kterou dnes navštívíme, má minaretů hned šest. Když ji v roce 1609 na příkaz sultána Ahmeta I. začali stavět, lidem se to moc nelíbilo, protože tolik minaretů mohla mít pouze mešita v hlavním sídle islámského světa v Mekce. Mešita v Mekce s dnešními 9 minarety zdroj


vat fakt, že se jedná o modlitební místo, a tudíž vyžaduje určitou úctu.

Než vejdete: - sundejte si čepice a sluneční brýle - zbavte se žvýkaček a možného jídla a pití, které máte po ruce - vypněte mobily - buďte vhodně oblečení (nejvhodnější oblečení je to, které pokrývá celé vaše tělo). Ženy si musí zahalit vlasy. - vyzujte si boty a v sáčku, který je k dispozici před vstupem, je vezmete s sebou (jinde v mešitách nechte na botnících u vstupu do mešity)

Vevnitř: Sultán Ahmet I.

Tato mešita se oficiálně nazývá Mešita sultána Ahmeta (Sultan Ahmet camii). Druhotný název „Modrá mešita“ se vžil do paměti návštěvníků hlavně proto, že její interiér zdobí především modré dlaždičky z Izniku. A nejen to. Je zde ještě jedno tajemství modra. V noci je mešita osvícena speciálními světly, které jí dodávají kouzelný nádech a modrozelený odstín.

- hovořte tichým hlasem, respektujte ty, kteří se přišli pomodlit - pokud se posadíte, vyhněte se tomu, aby špičky vašich byly ve směru kibly, tedy tím směrem, kterým se lidé modlí

Pokud si chcete Modrou mešitu prohlédnout i zevnitř, měli byste respekto-

zdroj

11/ KAM S DĚTMI V ISTANBULU

Sultán Ahmet I. se však nenechal odradit a Modrou mešitu v roce 1616 slavnostně otevřel. Architektem, tedy člověkem, který celou budovu navrhl a postavil, byl slavný turecký architekt Mehmed Ağa.


ZPÍVÁNKY /12

Muzikantská rodina Svolejte všechny členy rodiny, posbírejte potřebné náčiní a zazpívejte si jako děti na tomto videu: https://www.youtube.com/watch?v=bndrsW465Cc

zdroj

2. V kuchyni zas maminka,

4. I náš Véna ze zvyku,

každou chvilku zacinká,

umí dělat muziku,

paličkou x x x,

panečku x x x,

velkou nebo maličkou.

vařečkou o vařečku.

3. Naše malá Monika taky v hudbě vyniká, ta hraje x x x, na skleničku od čaje.

5. Když my hrajem do-re-mi, každý pozná, kdo jsme my, jediná x x x, muzikantská rodina.


13/ OMALOVÁNKA


KRAJÁNKOVA KNIHOVNA /14

D

ětská psycholožka, která píše pro děti. Pokud byste ale čekali, že tahle paní spisovatelka „na vedlejšák“ vydala jen pár knih, mýlili byste se! Na svém kontě má kolem šedesáti knížek a několik ocenění (např. za knihu Bez práce nejsou koláče). Paní Zuzana je mi kromě své tvorby sympatická i tím, že se dětstvím pročetla stejně jako já. :)

Zuzana POspíšilová Vaším životním heslem je: „Ten, kdo radost rozdává, ten ji také dostává.“ Co Vám poslední dobou udělalo největší radost? Hodně mne potěšilo, že o vysílání mých pohádek projevil zájem Český rozhlas. V pořadu Hajaja se už vysílaly Vánoční pohádky, Pohádky pod polštář a chystají se Pohádky z parkoviště nebo DeTeKTiVoVé. Snažím se ale užívat si i drobných každodenních radostí. Mám radost, když někoho potěší moje knížky, těší mě, když se mně nebo mým dětem něco podaří. Jako řidička (věčná začátečnice) si v autě zažívám horké chvilky, a tak se raduji třeba i z toho, když se mi podaří hezky zaparkovat nebo najít cestu z nekonečného bludiště podzemních garáži. Líbí se mi, když se na sebe lidé usmívají, a tak se snažím usmívat taky.

Hrdinové jednoho z Vašich pohádkových příběhů jsou Lumpíček a Rošťanda. Zlobila jste jako malá? Ve škole jsem byla spíš hodná a vzorná žákyně. Jinak to ani nešlo, protože maminka byla paní učitelka a učila na stejné škole. Doma jsem ale určitě zlobila jako všechny jiné děti. Mám dva mladší sourozence, sestru a bratra, a ve třech se drobnému hašteření, lumpačení a rošťačení vyhnout nedá.

Podle čeho vybíráte, kdo namaluje obrázky k Vašim knížkám? V mnoha nakladatelstvích si ilustrátora vybírat nemohu. O výběr se stará výtvarná redakce. Prozatím jsem měla na ilustrátory štěstí a obrázky k textům pokaždé padly jako ulité. Na každou knížku se vždycky ohromně těším. Když vidím v kompletní podobě obrázky společně s textem, je to báječný pocit zhmotnění mé práce. Když si ilustrátora vybrat mohu, pak mám moc ráda například obrázky Markéty Vydrové, které jsou něžné i vtipné zároveň.

Jaká je Vaše oblíbená barva? Mám ráda všechny barvy, ale přednost dávám vínově červené, oranžové nebo tyrkysové. Rozhovor připravila: Lenka Kanellia.


Nejspokojenější bych byla třeba v partě DeTeKTiVů. Dan, Tadeáš, Kuba, Tomáš a Vašek, to je skupina chlapců, kterým se podaří pátrat po zlodějích a jiných darebácích. (Je to série knih: DeTeKTiVoVé, DeTeKTiVoVé a zachráněné peníze, DeTeKTiVoVé a podivné krádeže. Březnovou novinkou je kniha DeTeKTiVoVé a falešní stěhováci. Připravuje se i pátý díl - DeTeKTiVoVé a zloději kabelek.) Mám ráda dobrodružství, ale ve skutečnosti jsem hrozný strašpytel, a tak si dobrodružné chvilky užívám alespoň ve fantazii při psaní příběhů. Vždycky děj knihy prožívám tak, jako kdybych byla jeho součástí.

Četla jste si jako malá před spaním? Jako malá holka jsem četla nejen před spaním, ale třeba o přestávkách ve škole, o víkendech na nějakém báječném místě jako třeba na stromě nebo v odlehlém koutě zahrady. Skvělé bylo i tajné čtení s baterkou pod peřinou v době, kdy jsem měla spát.

Fotografie a obálky knih: Zuzana Pospíšilová

15/ KRAJÁNKOVA KNIHOVNA

Kdybyste se mohla stát postavou jednoho z vašich příběhů, kým byste chtěla být?


ČTENÍ NA POKRACOVÁNÍ / 16

Část šestá

Napsala: Markéta Pilátová, nakladatelství Meander

to ještě neznáte Kiko. Někdy se J enže stává, že i když usne, tak vlastně nespí. Tedy, spí, jenže při tom dělá zvláštní věci. Třeba vstane a jen tak v noční košili vyjde ven z pokojíčku. Našlapuje při tom tiše a ruce má natažené před sebou. Někdy si i tenounce prozpěvuje. No ano, Kiko je náměsíčná. Tatínek o tom ví, ale Kiko se vždycky hrozně lekne, když ji probudí nebo jí v jejím nočním putování chce nějak zabránit, a tak ji tatínek většinou nechá se chvilku procházet, pak ji vezme za ruku a dovede zpátky do postele. Dnes byl ale tatínek opravdu moc unavený a spal tak tvrdě, že si vůbec nevšiml, že Kiko otevřela dveře a vyšla v noční košili na nádvoří. Kiko prošla štěrkovou cestičkou, vystoupala po kamenných schodech, až se ocitla nahoře před Starou knihovnou. Sedla si na malou rozvrzanou židličku, z kapsičky noční košile vytáhla svoje papírky a začala ve spánku skládat origami hvězdičky. Najednou jí kolem hlavy něco zašustilo, vzduch jako by byl o něco chladnější a Kiko kýchla, až se to rozlehlo po celé dlouhatánské zámecké chodbě. Za Kiko se objevila malá postavička v zelených, zlatou nití protkávaných šatech. V hustých dlouhých vlasech měla malou korunku. Byly zrzavé jako měď a bledě zářily ve světle měsíce, které sem oknem dopadalo z Podzámky. Kiko si ale ničeho nevšimla a dál skládala své hvězdičky. To je ale krása! pomyslela si malá princeznička v zelených šatech. Pozorovala Kiko, jak skládá, a opatrně se k ní přiblížila. Naškrobené šaty zašustily, až se princeznička lekla, aby Kiko neprobu-

dila. Nic se ale nestalo, Kiko byla ponořená do své práce. Princeznička jí šikovně sebrala, aby si Kiko ničeho nevšimla, pár proužků papíru a pozorně Kiko napodobovala. Docela jí to šlo. Když už měla dvě hvězdičky hotové, Kiko se najednou zvedla a vydala se po schodech dolů. Přešla rozvážně nádvoří a vlezla si zpátky k medvídkovi Nurimu do postýlky. Malá princeznička se za ní dlouho dívala, natáhla ruce před sebe a kráčela pomalu chodbou. Stejně jako Kiko zvedala vysoko nohy a poťouchle se u toho chichotala. Zkrátka měla z náměsíčné Kiko velkou legraci. Pak sesbírala všechny hvězdičky, které tam ta zvláštní holčička nechala, i ty, co udělala ona sama, a fj úúú…, zatočila se a zmizela ve Staré knihovně. Ráno, když přišel tatínek se svými barvami, štětečky a lahvičkami do knihovny, nemohl uvěřit tomu, co uviděl. V knihovně na kovových mřížích připomínajících železné krajky visely malé barevné hvězdičky, no zrovna takové, jaké umí dělat Kiko a její maminka. Ale jak se tam dostaly? Copak tady někdo skládá origami? Paní vrátná nebo některá paní průvodkyně? A proč zdobí zrovna knihovnu? Inu, záhada.

Pokračování příště


Skupina lvů pozoruje z dálky skupinku rytířů v brnění. Jeden vzdychne: „Ach jo, zase konzervy!“ zdroj:

Dne 4. května slavíme den hasičů. Jsou to lidé, kteří bojují s ohněm a zachraňují lidské životy. V křížovce najdete jméno jejich patrona, kterým je svatý …

1 2 3 4

1. Jak se jmenuje kontinent, kde žijí zebry a žirafy?

5

2. Co vychází každé ráno?

6

3. Co přede a mňouká?

7

4. Co honí vítr po obloze? Dokážeš vyluštit názvy jarních květin?

5. Co padá na podzim ze stromů? 6. Co skáče a kváká? 7. Co padá v zimě z oblohy?

Zkuste přečíst následující slova:

PAMPE + PETR +

ME2DI

TULI +

BRA3 O5

7

+ IKRÁSKA

MĚ100

100LEK

17/ VOLNOČASOVKY

A znáte tenhle?


HRÁTKY S ČEŠTINOU / 18

Jak se domino hraje? 1. Kartičky domina se zamíchají a položí obrázkem dolů. Každý hráč dostane čtyři kartičky. Zbytek kartiček se srovná na hromádku.

Poproste maminku, tatínka, brášku nebo sestřičku a zahrajte si. Kartičky si vytiskněte, podlepte papírem a poté rozstříhejte v místech, kde jsou symboly nůžek.

2. První hráč vyloží jednu kartičku na stůl a pokud má další hráč slovo shodné s obrázkem na kartičce, může je přiložit. Shodný obrázek a slovo musí být vždy vedle sebe. 3. Nemá-li hráč vhodnou kartičku, musí si vzít jednu z hromádky. V případě, že je na ní shodné slovo k obrázku, může ji přiložit. 4. Hráči se v tazích střídají.

devetsil

5. Vyhrává ten, kdo nejrychleji přiložil všechny své kartičky.

Je jen na vás, zda-li budete dodržovat tato pravidla nebo si vytvoříte pravidla nová. Hru můžete hrát i sami se sebou.

blatoůch

růže

žvonek

tůlipan

fialka

narcis

slůnecnice

sneženka

petrklíc

zdroj: chrpa, vlčí mák, zvonek, sedmikráska, kopretina, pomněnka, konvalinka, jetel, bodlák, lilie zlatohlavá, fialka, maceška, petrklíč, divizna, jitrocel, leknín devětsil blatouch


pampeliska

kopretina

divižna

chrpa

jitrocel

vlcí mak

leknín

konvalinka

maceska

sedmikraska

jetel

bodlak

lilie

19/ HRÁTKY S ČEŠTINOU

pomnenka


ČESKÝ ZEMĚPIS / 20

Pardubice

zdroj zdroj:

Tentokrát se v našich toulkách po České republice podíváme do Pardubic, které jsou jedním z nejkrásnějších měst východních Čech.

P

ardubice leží na soutoku řek Labe a Chrudimky. Město i jeho krásné okolí rozhodně stojí za to si dobře prohlédnout. Samotné město můžete mít jako na dlani, pokud vystoupíte na Zelenou bránu, která se nachází při vstupu do historického centra. A pokud vás budou už z toulky po Pardubicích bolet nohy, nastupte si na výletní loď, která vás povozí po Labi.

Ještě jedna otázka. Děti, milujete sladkosti? Že se ptáme, viďte! Jedna z nejstarších dobrůtek na světě — perník — pochází z Pardubic. Vlastně se zpočátku ani nejednalo o sladkost, ale jen o oslazenou žitnou placku provoněnou pepřem, které se říkalo peprník. A ještě vám dáme dva tipy do okolí Pardubic.

Asi nejkrásnější pardubickou památkou je zámek. V něm můžete zhlédnout největší středoevropskou sbírku pohlednic Orbis pictus nebo cennou sbírku zbraní. Uvnitř zámeckých hradeb v centru města žije padesát druhů chráněných živočichů, zejména zpěvného ptactva. A představte si, že v noci slyší Pardubičané zpívat také slavíky! Jestlipak, děti, víte, proč mají Pardubice ve svém znaku koně? Pardubice jsou spojovány s dostihy. Velká pardubická je jedním z nejtěžších závodů na světě, jak pro jezdce, tak pro jejich koně.

Chcete-li okusit peprnou vůni pardubického perníku, vydejte se do blízké vesničky Ráby u Pardubic, kde najdete Perníkovou chaloupku a Muzeum perníku. Navštívit tak rovnou můžete i nedaleký hrad Kunětická Hora, který místní nazývají legračně Kuňka. A dokonce se zde natáčel pohádkový seriál Arabela. Obdivujete-li koně, tak byste si určitě neměly nechat ujít hřebčín v Kladrubech nad Labem. Je proslulý chovem bílých starokladrubských koní.


Již v názvu „tiramisu” je schováno tajemství jeho oblíbenosti: doslovně znamená zvedni mě! Rozumějte: pozvedni mou náladu, rozvesel mě! Pro čtyři osoby budete potřebovat: 4 čerstvá vajíčka, 80 g cukru, 500 g mascarpone (to je čerstvý krémový sýr vyrobený ze smetany, dnes je běžně k dostání), 250 g cukrářských piškotů, kakao a šálek kávy (espresso). Nejdříve poproste maminku, ať vám pomůže oddělit bílky od žloutků. Žloutky ušlehejte spolu s cukrem, dokud nevytvoří nadýchanou bílou pěnu. Pak vařečkou dobře vmíchejte mascarpone a úplně nakonec tuhý sníh, který jste si ušlehaly ze zbylých bílků. S ním pracujte obzvlášť jemně, ať neztratí svou nadýchanost! Stranou si do mističky vylejte zchladlou kávu a oslaďte ji cukrem. Dospělí do ní v tuto chvíli přidávají malou skleničku likéru. Vy si ji ale místo toho můžete trochu naředit vodou a pro čokoládovější chuť, kterou vy děti obvykle tolik milujete, přimíchejte trochu kakaového prášku. Pak už jen vezměte (nejlépe hranatou) mísu, dno potřete trochou krému a skládejte do ní střídavě vrstvu piškotů namáčených rychle z obou stran v čokoládové kávě a vrstvu připraveného krému. Ideální jsou dvě vrstvy piškotů a dvě krému. Poslední horní vrstvu krému bohatě za pomocí sítka posypejte kakaem. A teď přichází to nejtěžší! Musíte aspoň dvě hodiny čekat, než tahle úžasná dobrota v ledničce ztuhne a bude připravena ke konzumaci! Vězte, že úplně nejlepší je nechat tiramisu odpočinout celou noc, ale řekněte… kdo to má vydržet, když se mu v puse sbíhají sliny??!

Dobrou chuť!

Buon appetito!

21/ PUTOVÁNÍ ZA CHUTĚMI

Italská kuchyně je proslavená po celém světě. Určitě znáte pizzu, která je přímo symbolem italské kuchyně! Ale italských receptů a typických surovin, které milují lidé na všech kontinentech, je veliká spousta.


KRAJÁNKOVO TVOŘENÍ / 22

P

rvní květnovou neděli oslavíme Den matek ve Španělsku a druhou květnovou neděli budeme slavit Den matek v České republice, Turecku, Itálii, Řecku a mnoha dalších zemích na celém světě. Tento den má svátek každá maminka, ale především ta naše. Abychom svoji maminku tento den potěšili, vyrobíme jí společně malý dárek — barevné papírové srdce.

Srdce pro maminku

Budeme potřebovat: dvě čtvrtky barevného tvrdého papíru (dvě různé barvy nebo dekory) pravítko, tužku a kružítko nůžky lepidlo


ka a pravítka stejný tvar, jako je ten na obrázku. Čím větší uděláme tento tvar, tím větší bude výsledné srdce. Před vystřižením můžeme obě části ještě vyzdobit, třeba barevnými puntíky, proužky nebo kytičkami.

2. Obě části vystřihneme a nastříháme také pásky, které potom budeme proplétat.

3. Nastříhané poloviny srdce položíme k sobě a papírové pásky vzájemně propleteme podle obrázku. Chce to jen trochu pečlivosti a trpělivosti!

4. Nakonec zastřihneme vyčnívající konce papíru a konce pásků potom k sobě ještě slepíme, aby celé srdce krásně drželo pohromadě. Kromě jednobarevného papíru zkuste udělat srdce třeba z papíru potištěného různými motivy. Na hotové srdce pak ještě můžete napsat věnování nebo milý vzkaz. A perfektní dárek je hotový! Mamince udělá určitě velikou radost. zdroj obrázků

23/ KRAJÁNKOVO TVOŘENÍ

1. Na oba papíry si nakreslíme pomocí kružít-


DĚTSKÉ CENTRUM VELIKONOČNÍ WORKSHOP

PUTOVÁNÍ KAŠPÁRKA PIMPRLETE

Na konci března jsme se intenzivně chystali na Velikonoce. Nejdřív jsme vybarvovali megavelké papírové vejce. Šesti krajánkům to šlo raz dva od ruky. A pak přišla na řadu vejce opravdová. Malovali jsme vyfouknutá vajíčka a zatímco nám schla, vyplnili jsme čekání pohádkou Jak šlo vejce na vandr. Popovídali jsme si i o velikonočních zvycích, pomlázce a vázání barevných stužek. O přestávce nás čekala čokoládová zaječí odměna. V druhé části workshopu jsme se věnovali Istanbulu, Kašpárkovi Pimprleti a jeho místním průvodcům Hacivatovi a Karagözovi. Připravený kvíz o místních pamětihodnostech jsme zvládli na jedničku a Kašpárek se tak mnohé o Istanbulu dověděl.

Kašpárek na Istanbul asi hned tak nezapomene. Cestoval městem křížem krážem a pořád čekal, až se ukáže sluníčko a bude moci vyrazit do terénu. Děti a jejich místní pomocníci Hacivat a Karagöz mu popsali všechny důležité památky a on se těšil, až je uvidí. V neděli 12. dubna se na něj konečně usmálo štěstí, vlastně sluníčko. A Kašpárek vyrazil do Miniatürku, kde si všechny slibované památky prohlédl na jednom místě. A nejen to. I mnoho dalších istanbulských a tureckých pamětihodností a úchvatných přírodních útvarů. Hned by se vydal na svých cestách dál po Turecku, tak je tady krásně. Všechny cesty Kašpárka Pimprlete budou zmapovány a včetně mapek, průvodců, fotokoláží a jiných prací dětí budou k vidění v Plzni v Muzeu loutek v době letních prázdnin.

DINOSAUŘÍ DUBNOVÝ WORKSHOP Tentokrát jsme se šesti krajánky pustili s vervou do práce s prstovými barvami, pastelkami, nůžkami a lepidlem. Hledali jsme rozdíly mezi moderním a dinosauřím světem. Na pomoc jsme si vzali makety a chytré knížky a učili jsme se různé dinosaury pojmenovávat. Odměnou za správné jméno každého dinosaura byla obrázková kartička. Dinosaurů jsme měli i plné pexeso. A protože nám z toho trochu zdřevěněly nohy, šli jsme se i protáhnout na hřiště. Těšíme se na viděnou zase za pár týdnů!

Krajánek 5 / květen 2015  

Tak jaký byl měsíc duben? Vystřelily jste si z někoho na apríla? Zase jsme se ani nenadáli a je tu květen. Věděly jste, že dřív se květnu ří...

Krajánek 5 / květen 2015  

Tak jaký byl měsíc duben? Vystřelily jste si z někoho na apríla? Zase jsme se ani nenadáli a je tu květen. Věděly jste, že dřív se květnu ří...

Advertisement