Page 1


3/ DEN RODINY / DEN MATEK OBSAH / ÚVODNÍK /2

OBSAH:

Ahoj krajánci,

Úvodník Mezinárodní den dětí Červnová výročí a významné dny Pranostikář Pohádka Křížovky Hádanky Krajánkova knihovna Omalovánka Kam s dětmi v Istanbulu Krajánkův lexikon Krajánkovo tvoření Říkanky Zpívánky Malý kuchařík MS ve fotbale 2014 Dětské centrum

2 3 4 5 6-7 8 9 10-11 12-13 14-15 16-17 18-19 20 21 22 23 24

červnový Krajánek je speciální. Již nebude vycházet jen v Turecku, budou si ho číst i děti ve Španělsku. Víte, kde to je? Tak honem, jukněte do mapy! Španělsko leží na Pyrenejském poloostrově a jeho hlavním a největším městem je Madrid. A v Madridu také bydlí děti, které se učí český jazyk a poznávají českou kulturu, jako vy. A představte si, že Španělsko je království a vládne tam král Juan Carlos I. Ale určitě vám naši noví přátelé sami tuto zemi v příštím vydání představí. V Turecku v červnu začíná Ramadán, období půstu, které bude trvat jeden měsíc. Děti se v tuto dobu během Ramadánu baví stínovým divadlem a loutkami Karagöze a Hacıvata. I vy si o nich můžete v tomto vydání něco přečíst a věru není toho málo. :) A k tomu si ještě můžete vybarvit omalovánku a zazpívat si písničky Kolo, kolo mlýnský, anebo se naučit nová slovíčka. A bude Mistrovství světa ve fotbalééé!!! Huráááá!!!! Góóóóĺ!!! Krajánci, mějte se krásně a dávejte na sebe pozor! Příjemnou zábavu! Krajánkův tým Milí krajánci a milí krajané,

zdroj

Redakce časopisu Krajánek:

Barbora Aydın Eva Sevinçli Ivana Kaçmaz Lucie Yakut Petra Bartíková Radka Çelik Titulní stranu připravila: Magdalena Sevinç Jazyková korekce: Petra Bartíková Grafická úprava: Radka Çelik, Ivana Kaçmaz Odpovědná redaktorka: Radka Çelik Kontakt: krajanek@krajaneistanbul.cz © Čeští krajané v Istanbulu

jistě jste si již podle titulní stránky všimli, že se náš Krajánek mění. Dostává nového brášku. Je až ze Španělska. Česká škola v Madridu kontaktovala náš krajanský spolek a domluvili jsme se, že Krajánka budeme připravovat společně. Některé rubriky budeme sdílet, jiné se budou upravovat dle potřeb té či oné země. Máme z této spolupráce velikou radost. Noví malí čtenáři jsou tím největším oceněním naší práce. Věříme, že Krajánek teď pro vás bude ještě zajímavější a že společnými silami dokážeme přitáhnout ještě více čtenářů.

Bienvenidos! www.ceskaskolamadrid.es zdroj:


vyhlásili, že 23. duben bude Dnem dětí. Uvědomili si, jak je důležité děti mít a vychovávat. A tak si řekli, že jim věnují jeden den plný oslav, radovánek a her. Tento svátek se pak rozšířil do celého světa. V Turecku se Den dětí stále slaví 23. dubna. Jak takový svůj den oslavíte vy? Pojedete s rodiči na výlet? Budete si užívat legrace s kamarády? Vyhlídkový let balónem nebo návštěva cirkusu, to by nemuselo být marné. Nejdůležitější je, abyste si tento den užily až do morku kostí.

1. června slaví děti na celém světě svůj svátek. A je to jeden z nejkrásnějších dní v roce. Děti by měly být stále veselé a šťastné a v tento den úplně nejvíc. Mezinárodní den dětí má upozorňovat na potřeby a práva dětí. Jaká to jsou? Právo na život a přežití – znamená, že máte mít kde bydlet, co jíst a mít přístup ke zdravotní péči

A když má někdo svátek, sluší se mu pěkně popřát.

Právo na osobní rozvoj – to zahrnuje právo na vzdělání a přístup k informacím (knížky, časopisy, televize, internet), ale také právo na hraní a hry .

Milé děti, přejeme vám tři nejdůležitější věci v životě: zdraví, prima rodinu a lásku.

Buďte šťastné.

Právo na ochranu – ochrana dětí proti všem druhům násilí a neúctě.

BLAHOPŘEJEME Právo na participaci – to znamená, že máte právo říci svůj názor.

Věděly byste, milé děti, kde má Mezinárodní den dětí své kořeny? Tedy spíše prakořeny? Budete se divit, ale v Turecku. Bylo to v roce 1920, kdy Turci zdroj:

2. 6. oslaví 2. narozeniny Vašík

zdroj:

MATEK DEN DEN RODINY /DEN 3/ MEZINÁRODNÍ DĚTÍ 3/

Všechno nejlepší k vašemu svátku, milí krajánci!


VÝROČÍ A VÝZNAMNÉ DNY /4

8. června 1621 se narodil Jean de La Fontaine ————–—-—— Byl to francouzsky basník a bajkar. Vstoupil do klastera, ale zjistil, ze takovy zivot není pro nej, a mnissky rad opustil. Žil v Parízi, kde take psal sva díla. Vydal dvanact knih bajek a inspiraci pro ne cerpal ze zivota okolo sebe i od svych predchudcu. Jedním z nich byl i nemene slavny bajkar Ezop. Urcite znate nektere La Fontainovi bajky treba o zabe, ktera se nafukovala, az praskla, nebo O lisce a capu.

3. června 1801 se narodil František ŠKROUP ——————— Byl cesky hudebník, skladatel a dirigent. S hudbou se setkaval jiz od detství. I behem svych studií si privydelaval ucením zpevu a hudby. Žahy se zacal zajímat o ochotnicke divadlo. Spolu s dalsími ochotníky uvadeli opery v cestine a slavili veliky uspech. To ho primelo k napsaní první ceske opery Dráteník. Dalsím jeho pocinem byla spoluprace na divadelní hre Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, kterou napsali spolecne s Josefem Kajetánem Tylem. V teto hre slozil F. Škroup slova k písni Kde domov můj, ktera se pozdeji stala českou státní hymnou.

MEZINÁRODNÍ DEN TRPASLÍKŮ

zdroj

Věděli jste, že i trpaslíci slaví 21. června svůj svátek? Mluvíme samozřejmě o těch zahradních. :) Určitě už jste nějakého nehnutě sedícího a hlídajícího v zahradě zahlédli. Jsou to pomocníci a přinášejí lidem štěstí. Najdou se ale i takoví lidé, kteří trpaslíky v zahradě za nic nechtějí. A proto: Chraňme trpaslíky! Ještě malý vědomostní test:

Co je nanologie? A) věda o nanucích B) věda o nanotechnologiích C) věda o trpaslících

30. června 1930 se narodil Adolf BORN ———————-——–—-—— Je jeden z nejznamejsích cesky malíru a ilustratoru. Namaloval obrazky k více, nez 400 knízkam. Nektere z nich jiste znate. Treba Macha a Sebestovou, Ja Baryk, Boríkovy lapalie nebo knízku o opicce Žofce.

Správná odpověď je v křížovce na straně 8.


e tu měsíc červen, slunovrat a začínající léto. Pojďte si něco o tomto krásném období přečíst. Poznejte pár pranostik, které se k červnu vztahují. Krásný červen všem krajánkům! České jméno měsíce června je vykládáno různě. Odvozuje se z červenání ovoce a jahod nebo od červů, kteří v tomto období dělají škody zvláště na štěpích a ovoci. Spisovatel Karel Jaromír Erben odvozoval původ slova červen od červenosti růže šípkové, která v červnu nejbujněji kvete.

Červnové pranostiky     

zdroj:

Měsíc červen voní deštěm. Hřmí-li v červnu, bude pěkné obilí. Jaký červen, takový prosinec. Jak červen teplem září, takový bude i měsíc září. Je-li červen mírný, nebude v prosinci mráz silný. zdroj

Letní slunovrat Není to tak dloluho, kdy jsme psali o jarní rovnodennosti, a už tu máme letní slunovrat. Jaro přechází v léto 21. června. Slunce v tento den stojí na obloze nejvýše . Nastává nejdelší den a nejkratší noc v roce. Na jižním pólu je polární noc, na severním polární den.

DEN OTCŮ

15. června

V červnu neslaví svátek jen děti, ale také naši milí tatínkové. Den otců se slaví každou třetí neděli v červnu. Co bychom tatínkům měli popřát? Určitě hodně zdraví, síly a energie na hraní si s námi. Aby nás stále učili ty kukovské věci jako je pískat na prsty a bránit se.

Medardova kápě čtyřicet dní kape V tento den většina z nás s obavami vzhlíží k nebi, zda se neobjeví černošedé mračisko. Jak praví nejznámější pranostika, začne-li 8. června na Medarda pršet, neustane déšť po čtyřicet dní. Legenda vypráví, že malý chlapec Medard šel jednou mezi poli na procházku a tam jej stihla bouře s prudkým lijákem, tzv. průtrž mračen. Avšak, kde se vzal, tu se vzal, jako blesk z nebe se snesl obrovský orel a roztáhl nad chlapcem své perutě, aby nepromokl. zdroj:

/ VOLNOČAOVKY VOLNOČASOVKY 5/

J

Pranostikář


POHÁDKA /6 POHÁDKA /6

Krejčík králem il, byl ve vísce jmenem Podlesí krejcík Cihlicka. Vychytraly byl jak lisak. Žil sam, ženu nemel. Říkal si, co by mu žena ujedla, to radeji sní sam a bude jednou tak silnejsí. Nechtelo se mu porad jen latat žaplaty, a tak vymyslel, cím jinym by se mohl žabavit. Nakonec ale vždycky žustal verny svemu naprstku a jehle.

Ž

Ve svetnici, kde sil, spal a take varil, mu byly spolecnicemi mouchy. Cely den bžucely, až ž toho krejcíkovi usi žalehaly. Co placacek už polamal, a much se prece nežbavil. Jednou dosíval rukav od kabatu, když tu kolem neho proletel roj much. Pak se usadily na platne na stole jakoby nic. Cihlicku to dopalilo. Ohnal se, jako když do neho sídlem píchne, a tím nedositym rukavem mnoho much pobil a mnoho jich jeste stacilo s polamanymi krídly uletet otevrenymi dvermi ven. Krejcíka napadlo, že si je spocíta. Pocíta, pocíta a pro sebe si povída: „Sto, dve ste, tri sta…. a jeste urcite jednou tolik jich ven uletelo.“

Najednou se krejcík rožžaril, žajasal a žvolal: „Jednou ranou tri sta žabil a dvakrat tolik poranil!“ Napsal si to na cepici, popadl nohy na ramena a horem padem utíkal ž vísky do mestecka. Lide, kterí ho potkavali, si mohli oci vykoukat, když videli krejcíka v cepici, na ktere se belel napis: JEDNOU ŘANOU 300 ŽABIL, DVAKŘAT TOLIK POŘANIL! Už vychažel ž mesta ven, když žaslechl bubnovaní, že se v te žemi usídlil strasny drak a její kral da kralovství tomu, kdo ho od te obludy osvobodí. Filuta Cihlicka se okamžite rožhodl, že tam pujde. V tu chvíli kolem neho proíždel kocar taženy ctyrmi konmi, a jak krejcíka míjel, žastavil. Kral sedící uvnitr si vsiml, že se tomu pocestnemu neco blystí na cepici, a poslal lokaje, ať žjistí, co to je. Lokaj pribehl cely vydeseny, že ten clovek jednou ranou tri sta žabil a dvakrat tolik poranil! Kral se žaradoval, že takoveho žrovna hleda, ať ho privede. Krejcík se

tvaril nevrle a prísne, aby nahanel hružu, ale s kralem sel. Ten mu vypravel o svem trapení s drakem a že už mu vsechno dali, teď prijde rada na lidi. Cihlicka krali odpovedel, že nebude tak žle, že sice je mu život mily, ale pro kralovství a jeho obyvatele udela vse co bude v jeho silach. V žamku byli vsichni smutní. Již žítra se melo losovat, koho predhodí drakovi. Cihlicka v žamku uvidel chlapa jako obra velikeho, že by mohl skaly lamat a duby

Obrázky pocházejí ze stránek: http://www.pohadkyprodeti.cz/krejcik-kralem/ zdroj: moucha


v lese preražet. Prisel ž daleke žeme a take proto, aby žachranil kralovství od hrožneho draka. Když uvidel krejcíka, smal se, že prece takovy knoflík nemuže mít tolik síly, aby tri sta lidí žabil a dvakrat tolik poranil. No, uvidíme, odpovedel mu sibalsky krejcík. A sli síly pomerit do žahrady, kde stala vysoka visen, že do její koruny žadny žebrík nedosahoval. Krejcík rekl obrovi, že vyhraje ten, kdo strom preskocí tak, aniž se dotkne vetví. Obr se rožbehl, skocil, ale nohy se mu žamotaly do vetví, až celou korunu ohnul k žemi. Krejcík se vetví chytil, a když se obr vymotal, koruna se opet narovnala a Cihlicku vymrstila na druhou stranu. Spadl jako hruska na žem a jen se obrovi vysmal, jak na nej vyžral. Ten si to nenechal líbit a vymyslel ukol daleko žaludnejsí. Tentokrate vyhraje ten, kdo tuhle ohromnou želežnou kouli vyhodí až do nebe. Řožmachl se a koule letela, jako by to byl kamínek. Krejcík se sehnul a kouli sotva obejmul. Najednou žavolal smerem k nebi: „Kristofeee, Kristofeee!“ Obr se divil, na koho vola? Krejcík odvetil, že nahore ma bratra kovare a chce se ho žeptat, jestli nepotrebuje želežo na kovaní. Koule byla obrova a nechtel o ni prijít. I nechal krejcíka byt se slovy, že teď se opravdu rožhodne, komu bude patrit Volně převyprávěno na motivy pohádky Krejčík králem od Václava Beneše Třebízského. zdroj: moucha

Ve skale byly dve díry. Jednou se drak vydaval ven ža potravou a tou druhou se vracel domu. Obr navrhl Cihlickovi, aby mu draka vyhnal a on že ho venku žabije. Pak se o kralovskou odmenu roždelí. Cihlicka sibalsky souhlasil a vydal se ža drakem tou dírou, kterou se vracel nasycen domu. Prave nastal cas, kdy drak dostaval hlad, a chystal se ven neco pojíst. Ožval se hrožny rev, ž díry vykoukla drací hlava, oci jí svítily jako dve rožžhavena želeža a tlama se otevírala a ukažovala ostra žubiska. Obr nevahal a prastil težkou želežnou palicí draka po hlave. Ten padl k žemi mrtev. Ždola se ožvalo se krejcíkovo volaní, co to obr vyvedl? On prece držel draka ža nohu a chtel ho krali privežt živeho. Obr mu ho žabil. To se o odmenu delit nebudou. Každy rožumny clovek prece musí užnat, že odmena patrí krejcíku Cihlickovi. Obr rožmržele odesel pryc do dalekych krajin. A kdo ví, jestli tu krejcíkovu lež nekdy prokoukl. Kral dodržel sve slovo a po jeho smrti se stal Cihlicka kralem celeho kralovství. Nežapomnel ani na svou vísku Podlesí, svou chaloupku nasel opravenou tak, jak by to ani sam nesvedl, a venoval ji dobrym lidem, kterí se v ní usadili. Od te doby se v Podlesí povída o tom, jak se krejcík stal kralem.

Obrázky pocházejí ze stránek: http://www.pohadkyprodeti.cz/krejcik-kralem/

POHÁDKA 7/ / VOLNOČAOVKY

chvala a cest. Vydali se k dracímu doupeti.


POHÁDKA /6 /8 VOLNOČASOVKY

A znáte tenhle? Paní učitelka vybírá domácí úkoly a zastaví se u Pepíčka: „ Pepíčku,to jsi psal ty?“ „ Ne, táta.“ „ A proč?“ ptá se paní učitelka. „ Protože maminka neměla čas!“ Tentokráte v tajenkách najdete odpovědi na otázky skrývající se uvnitř časopisu. Zelená tajenka ukrývá odpověď na otázku ze strany 4, že nanologie je věda o TAJENKA. Z oranžové tajenky se po vyluštění dozvíte odpověď na otázku ze strany 23. Příjemnou zábavu, milí krajánci. :)

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

1. Kateřina 2. kaprovitá ryba 3. svah 4. obilná květenství 5. přechody přes vodu 6. náčiní hráče ping-pongu 7. zemina 8. třešňové jadérko 9. dýchací orgán 10. delší chůze

1. kolenní kloub 2. paní, která pracuje v knihovně 3. Sněžka 4. zakončení 5. část dne, kdy se podává oběd 6. o Velikonocích chodí s pomlázkou 7. jedovatý had 8. mládě osla 9. nejvyšší karta 10. je jím pokryta pláž u moře 11. rezavá lesní šelma

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

A znáte tenhle? „ Pepíčku, vyjmenuj deset zvířat, která žijí v Africe.“ „ Jeden slon a devět žiraf…“ zdroje: kůň, žirafa, Messi1, Messi2, pšenice, třešně


Běhá to okolo chalupy, dělá to ciputy dupity

Kolik udělá vrabec kroků za sto roků?

žádný , protože skáče

dešťové kapky

Táta dlouhý, máma krátká, děti jako pimprlátka

Chodí v koruně, král není, nosí ostruhy, rytíř není. Má šavli, husar není, k ránu budívá, ponocný není

hrábě

kohout

A znáte tenhle? „Jak to, že jsi zase dostal pětku z dějepisu?“ ptá se otec. „Za to může Alexandr Veliký!“ hájí se syn. „Tak si najdi jiného kamaráda!“

Jazykolamář

zdroj:

Dokážete správně přečíst a zopakovat následující jazykolamy? A dokážete je rychle opakovat tak, aby se vám nezamotal nebo nezlomil jazyk?

Dalajláma v lomu láme skálu. Ještě štěstí, že se nesešli. Já rád játra, ty rád játra. Kapka kapla, klapka klapla.

VOLNOČASOVKY 9/ / VOLNOČAOVKY

Hádankář


/10 KNIHOVNA /10 KRAJÁNKOVAKNIHOVNA KRAJÁNKOVA

Karagöz a Hacivat Už brzy začne Ramadán. Měsíc, kdy muslimové drží půst, přes den nejedí a nepijí, a ve kterém si Turci častěji než jindy hrají se stínovým divadlem a dvěma vykutálenými kašpárky Karagözem a Hacivatem. Hádal se Karagöz s Hacivatem: „Můj Karagözi,“ zvolal Hacivat. „Čtení otevírá mysl, uvolňuje zlost.“ „Milý bratře,“ odpověděl Karagöz. „Lahmacun zas voní, je očím pro radost!“ „Můj Karagözi,“ nenechal se odbýt Hacivat. „Když budeš číst, budeš i lépe mluviti.“ A co na to Karagöz? „S citrónem v puse se můžeš směšně tvářiti!“ Znáte dva turecké vtipálky, co vypadají jako shrbení kašpárci? Karagöz s Hacivatem jsou placatí, barevní a Turci s nimi rádi hrají stínové divadlo. Hlavně o Ramadánu, protože tak se to v Turecku dříve dělávalo. „Když jsme byli s bráchou malí, chodili jsme po ke strejdovi na návštěvu. Bylo nás tam víc a všichni jsme chtěli vidět stínové divadlo s Karagözem a Hacivatem. Byly to naše oblíbené loutky,“ zavzpomínal dnes už třicetiletý Turek Davut Çeşmeci. „Strejda si příběhy vymýšlel. Byly originální a moc legrační. Jednou nám vyprávěl, jak Karagöz s Hacivatem hledali zvíře, co jim snědlo večeři. Nenašli ho. Co víc, cestou z lesa se ztratili a museli v něm přenocovat.“ zdroj

Tradiční stínové divadlo s Karagözem a Hacivatem se o Ramadánu hrává dodnes, i když už ne tolik jako dřív. Schválně, zeptejte se svých tureckých strejdů a tet, jestli ho znají, a když ano, poproste je, aby vám zahráli jedno malé představení se dvěma vykutálenými šprýmaři!

Po stopách stínového divadla Karagöz a Hacivat se narodili v Burse. Odtud se středoasijská tradice stínového loutkového divadla rozšířila do všech osmanských zemí. Loutky se vyráběly z velbloudí kůže, která se ošetřovala olejem, aby byla průsvitná, a pak se malovala barvami. Herci pohybovali loutkami za bílou látkou, která byla zezadu osvětlená, takže se na ni promítal jejich obraz. Říká se, že Karagöz byl jedním z předáků, kteří pracovali na stavbě mešity Ulu Camii v Burse. Spolu se svým kolegou, který se jmenoval Hacivat, bavil své kamarády předváděním tak povedených scének, že dělníci přestávali pracovat a sledovali je. To ovšem rozčílilo sultána, a tak nechal dva povedené šprýmaře popravit. Jejich komické scénky se však staly nesmrtelnými. Turci si je rádi připomínají, třeba v Burse, kde je i muzeum tradičního loutkářství a obrovský památník hrdiny Karagöze. Snad se do Bursy jednou podíváte. Ale než to uděláte, hrejte si. Třeba na to, jak si Karagöz s Hacivatem povídali o jídle a čtení. Schválně, co je lepší - jíst, nebo číst?

Laškování Hacivata a Karagöze: Jak přesvědčit Karagöze, aby četl Autor: Bülent Balcı, 2012, Antalya Překlad: Eva Sevinçli, 2014, Istanbul HACIVAT: Vítej Karagözi, kamaráde. KARAGÖZ: Díky, brachu, jmenovče. HACIVAT: Jejda, Karagözi, odkdypak jsme jmenovci? KARAGÖZ: Co já vím, co jsme. Možná jmenovci, možná soukmenovci?


HACIVAT: Můj Karagözi, čtení nechá uzrát Tvou mysl. KARAGÖZ: Vázání a tkaní koberců má také svůj smysl.

HACIVAT: Karagözi, kéž by Tvá oddanost k jídlu měla stejnou míru v čtení! KARAGÖZ: „Ani hladový medvěd nečte,“ bratře, to je známé rčení

HACIVAT: Můj Karagözi, každou knihu si rád přečtu řádek po řádku. KARAGÖZ: Milý brachu, to když já se nudím, procházím se i pozpátku.

HACIVAT:To rčení já znám, však „ani hladový medvěd si nehraje“ správně je. KARAGÖZ: Dej medvědovi meloun a uvidíš, jak si pohraje.

HACIVAT: Můj Karagözi, navštívím teď knihkupce a zakoupím si nové knihy. KARAGÖZ: Já ponořím se do hloubky a chytnu nějaké ryby.

HACIVAT: Karagözi, chci Ti říct jak prospěšné je čtení. KARAGÖZ: Mluv radši o melounech, čtení nikoho nenakrmí.

HACIVAT: Kniha napomáhá chápání a mluvě. KARAGÖZ: Ukapnuté mastné v ohni vzplane velmi rudě.

HACIVAT: Můj Karagözi, čtení potřebujeme stejně jako jídlo a pití. KARAGÖZ: Chceš říct, že když budu číst, tak mi ty sám nachystáš pohostiní? HACIVAT: Můj Karagözi, když budeš číst, budeš i lépe mysliti. KARAGÖZ: Já spíše u dobrého jídla chtěl bych se pomíti. HACIVAT: Můj Karagözi, když budeš číst, vytvoříš více krásných vět. KARAGÖZ: Nesněz moc oříšků, žízeň tu bude hned. HACIVAT: No vidíš, Karagözi, i po informacích člověk žíznit může. KARAGÖZ: Vždycky jez jen ty čerstvé, po starých Ti pak už nic nepomůže.

HACIVAT: Čtení knih nás obohatí o nová slova. KARAGÖZ: Na krajíci chleba je nejlepší máslo z venkova. HACIVAT: Můj Karagözi, nech už toho jídla. KARAGÖZ: Mám již plný žaludek, brachu, teď číst bych neodmítal. HACIVAT: Můj Karagözi, rozumím-li dobře, již pochopil jsi čtení důvody. KARAGÖZ: Brachu, kdopak nevěděl by dnes, jaké má čtení výhody?! HACIVAT: Můj Karagözi, není hanbou neumět číst, ale nechtít se to naučit. KARAGÖZ: Můj Hacivate, nemuseli jsme tím pádem tolik času promarnit. HACIVAT: Přísloví i hádanky čtu rád, kudy chodím. KARAGÖZ: I když mladík nejsi již, s Tebou v rozumu nezávodím.

HACIVAT: Můj Karagözi, čtení otevírá mysl, uvolňuje zlost. KARAGÖZ: Milý bratře, lahmacun zas voní, je očím pro radost.

HACIVAT: Příběhy, pohádky, básně i romány, toť pro mě žádná práce. KARAGÖZ: Kdo čte, rozzáří budoucí generace.

HACIVAT: Můj Karagözi, když budeš číst, budeš i lépe mluviti. KARAGÖZ: S citrónem v puse se můžeš směšně tvářiti.

HACIVAT: Kdyby knihy nebyly tu, jak bychom se učili? KARAGÖZ: Bez četby bych nerozuměl planetě či vývoji.

HACIVAT: Můj Karagözi, když budeš číst, získáš více zkušeností a znalostí. KARAGÖZ: Kdo zaplatí, tomu zelináři zváží melouny s velkou radostí.

HACIVAT: Ejhle, ejhle, opona je nachystána, pouze světla svítí, naše hra je stín ... KARAGÖZ: Tato opona je zrcadlem pravdy a tu by měla nastínit.

HACIVAT: Časté čtení nám v životě cestu k úspěchům jen otevírá. KARAGÖZ: Když u snídaně nezbyde sýr, tak žaludek se mi svírá.

HACIVAT: Tahle opona je jiná, oponou hry stínové je. KARAGÖZ: A pro dnes stačí, Karagözi a Hacivate. Opona padá, končíme.

zdroje: Karagöz

KRAJÁNKOVA KNIHOVNA 11/ / VOLNOČAOVKY

HACIVAT: Karagözi, jmenovci stejná jména mají; dadaš se lidé z Erzurumu nazývají. KARAGÖZ: O tom já nic nevím. A sýr s chlebem a melounem si dají?


zdroj

OMALOVÁNKA /12 OMALOVÁNKA /12


RODINY / DEN MATEK 3/ OMALOVÁNKA 13/ DEN


KAM /14 ISTANBULU /14 DĚTMI VV ISTANBULU KAM SS DĚTMI

J

aro bývá tím nejsvěžejším obdobím celého roku. Kromě toho, že se příroda probudila, stromy ze zazelenaly, květiny rozkvetly a zvířátka si protáhla údy, i nás začalo sluníčko lákat svými paprsky ven. Návštěva botanické zahrady je proto v tomto ročním období nejideálnější. Děti se zde mohou pobavit se svými kamarády a zároveň se něco přiučit. Rodiče pak mohou mít dobrý pocit z nepromarněného dne, kde u skotačení v parku bylo ještě něco navíc.

Botanická zahrada Nezahta Gökyığıta Tato botanická zahrada byla otevřena v roce 2002 a je domovem různých druhů flóry z celého světa, které se zde pěstují za účelem výstav, výzkumu a vzdělání.

Zahrada je rozdělena na šest ostrovů, z nichž každý ostrov má svou podkategorii, podle které je členěn. Například na Centrálním ostrově

můžete obdivovat kolekce geofytů, trvalek, kaktusů, kamennou zahradu a halofytickou zahradu, zahradu s ovocem a zeleninou nebo živé ploty. V botanické zahradě jsou dále k dispozici vzdělávací programy (včetně sázení stromků) nejen pro děti, ale i pro dospělé. Kde: Istanbul - Ataşehir Telefon: 0216 456 4437 Otevírací doba: denně Vstup: zdarma

Více informací v angličtině na: http://ngbb.org.tr/en/

Botanický park Bakırköy Botanický park v Bakırköy byl otevřen v roce 2013 na celkové ploše 96 tisíc m2. Tento zelený ráj nabízí kromě jedenácti tematických zahrad a endemických a exotických druhů rostlin i malý rybník, dětské hřiště s dlouhou skluzavkou nebo modely dinosaurů.


Více informací na: https://www.facebook.com/ BakirkoyBotanikParki

Botanická zahrada Alfreda Heilbronna (Istanbulská univerzita) Alfred Heilbronn byl německým botanikem, který po nástupu nacistů v roce 1933 emigroval z rodného Německa do Turecka, aby působil na Istanbulské univerzitě. Alfred Heilbronn byl průkopníkem moderního výzkumu léčivých rostlin v Turecku a zakladatelem botanické zahrady Istanbulské univerzity v roce 1935.

Více informací na: http://fen.istanbul.edu.tr/wpcontent/uploads/2013/07/ botany2013.pdf

Zahrada se pyšní skleníky s tropickou flórou a dlouhými zelenými promenádami. Můžete zde obdivovat sněženky, trákijské tulipány, kávovníky, vanilku, avokádo nebo mucholapky.

Kde: Istanbulská univerzita, Istanbul–Süleymaniye Telefon: 0212 455 5700 Vstup: rezervace

DEN MATEK 3/ DEN S DĚTMI V/ ISTANBULU KAMRODINY 15/

Kde: Istanbul - Bakırköy Otevírací doba: denně Vstup: zdarma


16 KRAJÁNKŮVLEXIKON LEXIKON / 16 KRAJÁNKŮV

Milí krajánci, máme tu nový měsíc a s ním i nový výběr slovíček. Vztahují se k červnu, létu, k pohádce, kterou si v Krajánkovi můžete přečíst, a dalším událostem prvního letního měsíce. Nezapomeňte, že hrou s kartičkami si slovíčka lépe zapamatujete. Přejeme vám příjemnou zábavu. :)

kral

ejderha

král

drak

cüce

terzi

trpaslík

krejčí

gündönümü

güneş

slunovrat

Slunce

uluslararasi çocuk günü

gölge tiyatrosu

Mezinárodní den dětí

stínové divadlo

zdroj


Karabatak

racek

kormorán

bıldırcın

bombus (tüylü arı)

křepelka

čmelák

karasinek

sivrisinek

moucha

komár

tırtıl

solucan

housenka

žížala

toprak

elbise güvesi

hlína

mol

/ DEN MATEK RODINY LEXIKON-ESP 3/ KRAJÁNKŮV 17/ DEN

martı


18 TVOŘENÍ // 18 KRAJÁNKOVO TVOŘENÍ KRAJÁNKOVO

Sluníčko z otisků prstů zdroj:

S

červnem nás začínají lechtat první letní paprsky, a tak si s námi pojďte jedno takové vyrobit. Tentokrát budeme pracovat s prstovými barvami a to mi věřte, že se u toho pěkně zapatláte. :) Zvlášť menší děti. Ať vám raději maminka obleče starší tričko, kterého nebude škoda, když si do něj otřete nabarvené prstíky. Tak připravit, pozor, start! Jdeme na to! Na sluníčko budete potřebovat: papír, prstové barvy, pastelky nebo fixy

zdroj:

Nejdříve si jednu dlaň pořádně natřete žlutou barvou. Třeba štětcem. Jestli vám to nejde, poproste maminku, ať vám pomůže. Dlaň teď opatrně obtiskněte na připravený papír.

zdroj:

Ručičku zvedněte a pootočte o kousek doleva nebo doprava a zase přitiskněte na papír. Dávejte pozor, ať dlaň přitisknete na to samé místo jako poprvé.

Pokud máte pocit, že by vaše sluníčko mělo mít i jinou barvu než jen žlutou, tak jen do toho! :) Žlutá není podmínkou.


zdroj:

zdroj:

Hotovo? Nechte sluníčko dobře zaschnout. Znovu si vezměte barvy, pastelky nebo fixy a sluníčku domalujte oči, nos a pusinku. Juk! :)

Jak se vám sluníčko povedlo? Pošlete nám jeho obrázek na adresu: krajanek@krajaneistanbul.cz V příštím čísle ho určitě najdete. zdroj:

DEN MATEK /TVOŘENÍ RODINY TVOŘENÍ KRAJÁNKOVO 19/ 3/ KRAJÁNKOVO 19/ DEN

Teď si ručičku zase pořádně natřete barvou a celý postup opakujte. Pořád otáčejte ruku dokruhu, až bude mít sluníčko kolem dokola paprsky.


/6 ŘÍKANKY POHÁDKA//20 20 ŘÍKANKY

V červnu modré zvonky zvoní, květy bezu zdáli voní, plachý drozd líbezně zpívá, prasátko únavou zívá.

Červen V červnu už se červená každá druhá jahoda. I třešně se červenají, špačci z toho radost mají. Nejen špačci, děti taky. Když nepřijdou černé mraky, třešněmi se budou cpát a s peckami bojovat.

Jah ů a n dka s i k do e zar is jak lunce se ne dívá se s ji so dívá cho , t váv va vid áa í, sty dí.

(Dagmar Vysoká)

Had l eze z díry, vystrk uje kn íry, bába se ho l e kla, na ko lena k l ekla. Já jse m pře c e hodn já má ý had m vše , chny lidi rá d.

Kdo mě budí ze spánku? Slyším zpívat studánku. Celý den nám pěkně zpívá, že by byla voda živá? Ano, ano, je to tak živá voda, kvaky kvak! Cožpak mají vodní kapky stejný hlásek jako žabky? Žádné kvaky kvaky kvak! Studánka je plná žab!

Naše kočka strakatá měla čtyři koťata. Jedno mourek, druhé bílé, třetí žluté, roztomilé. A to čtvrté strakaté, po mamince okaté.

Šnečku, šnečku, vystrč růžky, dám ti krejcar na tvarůžky a troníček na tabáček, bude z tebe hajdaláček! Sedí liška pod dubem, má píšťalku a buben. Na píšťalku píská, na bubínek tříská.


zdroj:

VEZMEME SI HOBLÍK, PILKU, ZAHRAJEM SI JEŠTĚ CHVILKU, AŽ TO KOLO SPRAVÍME, TÁÁÁK SE ZATOČÍÍÍÍÍÍME.

zdroj

RODINY / DEN MATEK 3/ DEN ZPÍVÁNKY 21/

Kolo, kolo mlýnský


POHÁDKA / /6 22 MALÝ KUCHAŘÍK

L

éto už se blíží, venku se krásně otepluje a za chvíli budeme chodit na bazén. Já nevím jak vy, ale moje nejoblíbenější letní pochoutka je…zmrzlina! Kdybych mohla, tak ji budu snídat, obědvat i večeřet. No jo, jenomže když jsem byla malá, tak jsem nechodila do práce a neměla peníze na to, abych si ji koupila. Tak jsem si ji prostě dělala doma. A jak si kamarádi pochutnali, když přišli na návštěvu! Tak co, zkusíte to i vy?

Zdravé a dobré džusové nanuky Suroviny: ovocny dzus kousky ovoce

zdroj:

Postup:

zdroj:

Je to uuuplne jednoduche, formicky naplnte dzusem, pridejte ovoce a nechte zmrazit. K přípravě budete potřebovat formičky na nanuky (koupíte je třeba v Ikea). Ale pokud nemáte, nevadí. Skvěle poslouží i kelímek od jogurtu. A samozřejmě dřívka, která koupíte v papírnictví, nebo si je prostě schovejte od nanuků koupených. :-)

Jahodové nanuky Suroviny: 4 lzíce krupicoveho cukru sťava z pulky citronu 300 g jahod 1 dcl vody Postup: zdroj: Jahody umyjeme, dáme do mixéru, přidáme cukr a citronovou šťávu s vodou. Vše pečlivě rozmixujeme. Potom naplníme formičky a mrazíme :-) Hotovo? Povedlo se? Pošlete nám fotku vašich povedených lahůdek na adresu: krajanek@krajaneistanbul.cz Zdroje: jahody, vařečka


je to tady! V červnu začíná tolik očekávané Mistrovství světa (MS) ve fotbale. Letos již po dvacáté. A víte, ve které zemi tentokrát? Přece v Brazílii! A hrát se bude hned ve dvanácti městech na dvanácti stadionech.

MS ve fotbale se koná jednou za čtyři roky a poslední hostitelskou zemí v roce 2010 byla Jihoafrická republika. Afričtí fotbaloví fanoušci se tehdy proslavili troubením na místní lidový hudební nástroj Vuvuzelu. Vydává velice pronikavý zvuk, pro fotbalové fandění na stadionu jedinečný, takže se z něho stal velký hit. Starší z vás si tyto vřeštící dlouhé trubky možná budou ještě pamatovat. MS v roce 2010 vyhrál národní tým Španělska. A kdo myslíte, že to bude tentokrát? Máte svůj tip?

Představte si, že svým věhlasem a množstvím fanoušků předčí tato sportovní událost i Olympijské hry. Trvat bude od 12. června do 13. července. To budeme fandit celý měsíc v kuse. Huráááá! :) V Brazílii se utká celkem 32 národních týmů z celého světa. Bohužel mezi ně nepatří ten z České republiky a ani z Turecka. Sama Brazílie finále MS vyhrála celkem pětkrát. Národní tým České republiky si na MS zahrál pouze jednou v roce 2006 v Německu. Ovšem nepostoupil v základní skupině a jelo se domů. Víte, že země, ve které se MS koná, má účast na šampionátu vždy předem zaručenou?

Z Brazílie pochází bývalý fotbalista Edison Arantes do Nascimento. Říká se o něm, že je nejlepším hráčem všech dob. Vaši tatínkové, dědečkové a možná i vy ho budete znát pod přezdívkou Pelé.

maskot letošního MS: pásovec

Příští fotbalové MS se bude konat v roce 2018 v Rusku. Pak si o tom zase něco povíme :)

A věděli byste, milí krajánci, který fotbalista současnosti je ve světě považován za toho nejlepšího? Odpověď je v křížovce na str. 8.

zdroj: míč, vlajka

DEN MATEK DENVERODINY 3/ MS FOTBALE/2014 23/

A


Dětské centrum Výprava do vesmíru V neděli 18. 5. 2014 jsme s dětmi objevovali tajemství vesmíru. Děti opatřily nebe hvězdami a planetami a vyrobily rakety, abychom se k těm hvězdám měli jak dopravit. Užili jsme si při tom spoustu zábavy. Lektorům, dětem i zúčastněným rodičům děkujeme. Fotografie naleznete jako vždy ve Fotogalerii krajanského webu.

OSLAVTE S NÁMI MEZINÁRODNÍ DEN DĚTÍ! Čeští krajané v Istanbulu Vás u příležitosti Mezinárodního dne dětí zvou ke společně strávenému dopoledni ve společnosti krajanů a krajanských dětí. Kdy: v neděli 8. června v 10.30 hod. Kde: Firuzköy, Doguscan piknik alani, Avcilar Připraveny jsou soutěže pro malé i velké děti a na výherce čekají odměny!

Krajánek 6 / červen 2014  
Krajánek 6 / červen 2014  

Máme tu měsíc červen a s ním nové číslo Krajánka. Přichází s ním i překvapení. Krajánek má nového brášku. Je z Madridu ze Španělska. Přeje...

Advertisement