Page 1

U nás v kraji Čtvrtletní zpravodaj Královéhradeckého kraje | duben 2011 | číslo 1/2011 | X. ročník | zdarma

Krajské nemocnice se chystají na další investice.

V dubnu se v kraji rozjedou první cyklobusy.

str.

str.

3

SLOVO HEJTMANA Jedna ze základních pouek, kterou se ídí každý správný noviná, zní: nepíšeme o tom, co se nestalo. Události, které se mohly stát, ale nakonec k nim nedošlo a co by se stalo kdyby, nepatí do zpravodajství. Také proto se v jarním vydání zpravodaje Královéhradeckého kraje nepíše o hrozb lékaského protestu „Dkujeme, odcházíme“, na jehož možné dopady se krajské zdravotnictví pipravovalo bhem uplynulého tvrt roku. Pro rozhoení léka jsem ml bhem tohoto protestu pochopení, avšak formu, jakou dali svou nepokojenost najevo, jsem považoval za nepijatelnou: pacienti se opravdu mohli stát rukojmími protestujících. Systém, podle kterého funguje eské zdravotnictví, není v poádku a je teba ho zmnit. O tom, co by se stalo a jak jsme byli bhem tohoto protestu pipraveni elit možným dopadm této krize ve zdravotnictví, je skuten zbytené psát. Chci však našim lékam podkovat za trplivost i pístup, který nakonec vedl k tomu, že pacienti nezstali bez pomoci a dál mžeme pokraovat v diskusi nad zpsobem léby eského zdravotnictví. Urit ji potebuje. Lubomír Franc, hejtman

4

Technické obory bojují s nedostatkem studentů.

str.

6

Ministr Dobeš: zeštíhlování středních škol má mou podporu a pochopení Současná síť středních škol nekoresponduje s demografickým vývojem. eské školství má na všech svých stupních obrovskou sí, která nedopovídá aktuální demogracké situaci zem: zeštíhlování stedních škol je nepopulární a bolestivé, nicmén nezbytné, uvedl ministr školství Josef Dobeš na návštv Královéhradeckého kraje 24. bezna. Ministr Dobeš se setkal s královéhradeckým hejtmanem Lubomírem Francem, vedením krajského školství i nkterými editeli stedních škol. „Souasná sí stedních škol nekoresponduje s demograckým vývojem. Plánovaným zeštíhlením této sít podpoíme kvalitu eské školství. Vedení Královéhradeckého kraje má k tomuto kroku mou

podporu,“ uvedl na jednání se zástupci kraje ministr školství Josef Dobeš. První roníky stedních škol v kraji nyní nabízejí kolem 12 tisíc volných míst, avšak základní školy nyní opouští mén než 6 tisíc žák. „Pan ministr dnes potvrdil, že

kroky, které ve stedoškolské síti škol iníme, jsou naprosto nezbytné. Nejde o krok politický i ideologický, ale zcela vcný a racionální. Pesto chceme dále v možném zeštíhlování stedních škol postupovat velice citliv a uvážliv,“ ekl královéhradecký hejtman Lubomír Franc. Pi setkání s ministrem Dobešem se editelé stedních škol zajímali napíklad o podporu technických odbor stedních škol, problematiku státních maturit i o podporu speciálního školství. V závru návštvy ministr vystoupil na zasedání krajského zastupitelstva. Více k optimalizaci školství na str. 2

Muzejní noci nabídnou setkání s ptačí říší i s ptačí perspektivou Setkání se zástupci ptaí íše i nevšední pohled na pozstatky pravké a stedovké krajiny východních ech z ptaí perspektivy nabídne hradecké Muzeum východních ech v rámci královéhradecké muzejní noci. Ta probhne 20. kvtna také v Muzeu války 1866 na Chlumu, v hradecké Galerii moderního umní a v Galerii Vladimíra Preclíka, v Muzejní expozici sdlovací a zabezpeovací techniNezvyklou podveerní návštvu v rámci muzejní noci si budou moci lidé poprvé vychutnat také ky, v Zahrádkáském muzeu a v eském farmaceutickém v Labyrintu loutek Divadla Drak v Hradci Králové.

muzeu. Nov se do muzejní noci, kdy se návštvníkm otevou muzejní expozice zdarma, zapojí také Labyrint loutek hradeckého Divadla Drak. Lidé si mohou muzea prohlédnout v nezvyklých veerních hodinách: napíklad chlumské Muzeum války 1866 bude oteveno od 18 hodin do plnoci, lidé budou moci vystoupit také na vyhlídkovou vž. Spojení mezi Hradcem a Chlumem bude zajišovat autobusová kyvadlová doprava.


U nás v kraji | duben 2011 | strana 2 Krize vloni ochudila kraj o téměř 300 milionů Dopady hospodáské krize ukrojily v lo ském roce z rozpotu Královéhradeckého kraje tém 300 milion korun v porovnání s rokem 2008. Vyplývá to z pehledu da ových píjm kraje za lo ský rok, který mají krajští ekonomové nyní k dispozici. Již druhým rokem se tak krajské píjmy kvli problémm globální ekonomiky propadají a zatím nedosáhly ani výše roku 2007. „Ekonomickou krizí zatím procházíme jako rozumní hospodái. Bhem našeho vedení jsme nikdy nepijímali žádné úvry a kraj zejm nebudeme zadlužovat ani v budoucnu. Díky našemu stízlivému pístupu k ešení propadu píjm, který kraj nezpsobil, se daí tímto složitým obdobím proplouvat bez vtších tžkostí,“ ekl první námstek královéhradeckého hejtmana Josef Táborský. V souvislosti s ešením dopad ekonomické krize se kraj snaží pijímat úsporná opatení: sjednocuje nákupy pro krajský úad i pro své píspvkové organizace, odbry plynu i elektiny. Udržet investiní aktivitu významn pomáhá také schopnost kraje erpat nanní podporu z Evropské unie Situaci zhoršuje i to, že v bohatších letech kraj erpal úvry, které nyní dosahují výše více než 1 miliardy korun. Každoron kraj také musí hradit leasingové splátky pesahující 70 milion korun na poízení krajského sídla v rekonstruovaném hradeckém pivovaru. Přehled vývoje daňových příjmů: rok 2007

příjmy kraje 3,046 mld. Kč

2008 2009 2010

3,276 mld. Kč 2,891 mld. Kč 2,977 mld. Kč

Tři hořické střední školy se sloučí do jedné, kraj chce zlepšit výuku a ušetřit Královéhradecký kraj od píštího školního roku slouí ti hoické stední školy gymnázium, obchodní akademii a stední zemdlskou školu. Rozhodli o tom krajští zastupitelé na svém beznovém zasedání. Slouení škol je nutné kvli poklesu žák, kteí opouštjí základní školy. Kraj chce ale tímto krokem i zlepšit výuku na daných školách a ušetit. „Žák, kteí opouštjí základní školy, stále ubývá. V Hoicích je v souasné dob

pt škol poskytujících stední vzdlání, což je znaný poet vzhledem k velikosti msta a množství jeho obyvatel. Když bychom napíklad tato

sítkami stedních škol, aby se Hoicím vyrovnalo. Škola bude moci po slouení efektivn využít pedagogy napí celou oborovou strukturou,

Návrh na sloučení hořických středních škol k 1. 8. 2011: • Gymnázium a Střední odborná škola (ul. Husova 1414) • Obchodní akademie (ul. Šalounova 919) • Vyšší odborná škola rozvoje venkova a Střední zemědělská škola (ul. Riegrova 1403) kritéria aplikovali na Hradec skupiny žák se budou moci Králové, tak by krajské msto propojovat pi volitelných muselo disponovat pti de- pedmtech, zvýší se také její

Sluováním stedních škol chce kraj reagovat na nepomr mezi potem student, kteí nastupují do prvních roník a kapacitou, které stední školy v kraji nabízejí. Zárove by se tím mla zvýšit kvalita výuky a kraj ušetí i na provozních výdajích. Na snímku je budova hoické obchodní akademie, která se stane souástí Gymnázia, stední odborné školy, stedního odborného uilišt a vyšší odborné školy, Hoice.

konkurenceschopnost. Jedním z cíl rovnž je, aby hoické gymnázium opt plnilo roli výbrové školy,“ ekl krajský radní pro oblast školství Jií Nosek. Slouení škol bude znamenat i úsporu pro krajský rozpoet. Ron se ušetí provozní náklady ve výši zhruba 1,5 milionu korun. Dalších 800 tisíc korun pak ušetí kraj díky tomu, že by se škola mla postupn pesthovat do budov, které patí kraji. V souasné dob sídlí gymnázium v budovách msta, kde platí nájem. Ze tí subjekt vznikne škola s ociálním názvem Gymnázium, stední odborná škola, stední odborné uilišt a vyšší odborná škola, Hoice. Všichni uchazei se budou pi pijímacím ízení hlásit do jedné školy a podle výsledk pak budou moci být pijati do obor, které pro n budou nejvhodnjší. Optimalizace škol v kraji pokrauje kvli demograckému poklesu žák a nadbytenému potu míst ve stedních školách. Je v souladu s Dlouhodobým zámrem vzdlávání a rozvoje vzdlávací soustavy Královéhradeckého kraje. Na zaátku letošního školního roku byla v kraji v prvních ronících stedních škol neobsazena zhruba polovina volných míst z celkového potu 12.000, v devátých ronících všech základních škol všech v kraji pak 4588 žák.

V dubnu začala poslední část opravy pivovarského nádvoří Zaátkem dubna se na nádvoí Regiocentra Nový pivovar vrátil stavební ruch. Stavbai tam pokraují v opravách vadné izolace, kterou do nkterých prostor nedávno rekonstruovaného areálu zatéká. Stavební práce by nemly výrazn omezit vstup do krajského úadu i hradecké fakulty, které v areálu bývalého pivovaru sídlí. „Vloni stavební spolenost, která hradecký pivovar rekonstruovala, provedla

opravy první vtší ásti pivovarského nádvoí. Tyto práce skuten závady odstranily a touto ástí nádvoí do budov již nezatéká. Stejný postup nyní eká druhou ást nádvoí. Všechny práce hradí stavební rma v rámci záruky na dílo, takže kraj nebudou tyto dodatené práce pochopiteln nic stát,“ uvedl námstek královéhradeckého hejtmana Vladimír Derner. Bhem oprav nádvoí, které mají skonit na podzim, budou moci návštvníci kraj-

ského úadu nadále využívat pístup ze Soukenické ulice od hradeckého Velkého námstí i z ulice Komenského po „zpívajících schodech“. Zhruba msíc nebude možné využít pro pístup do sídla kraje schodišt U Kozinky. Poprvé se stavbai kvli zatékání do objektu rekonstruovaného pivovaru vrátili již peloni v lét. Za poízení pivovaru by ml kraj do roku 2017, kdy se má stát jeho majetkem, zaplatit více než 1,8 miliardy korun.

Stavba, která promnila opuštný pivovarský areál v sídlo kraje, získala v roce 2008 celostátní ocenní Stavba roku.


strana 3 | duben 2011 | U nás v kraji

Trutnovskou nemocnici zateplí, jičínská bude mít ekologické vytápění Nové zateplení získají do píští zimy dv budovy v areálu trutnovské nemocnice. V Jiín zase získá tamní

vé vybavení a rekonstruuje areály nemocnic. Prioritou kraje je, aby byla zdravotní pée dostupná pro všechny

nemocnice nové ekologické vytápní, ímž se sníží emise a v ovzduší ubude i prachových ástic. Náklady na ob stavby pesáhnou 70 milion korun. Vtšinu nancí na tyto projekty dostane Královéhradecký kraj z fond Evropské unie. „Královéhradecký kraj se snaží postupn svá zdravotnická zaízení vylepšovat. Zajišuje moderní pístrojo-

obyvatele regionu a aby byla poskytována v píjemných prostorách. Investice do zateplení a moderního vytápní navíc snižují provozní náklady nemocnic,“ ekla krajská radní pro zdravotnictví Jana Teš áková. Dlníci zateplí v areálu Oblastní nemocnice Trutnov za 26 milion korun dv budovy vetn té hlavní. U hlavní budovy stavbai

obloží jižní a východní kídlo vetn soklu, vymní okna a dvee, opraví stešní pláš. Budou rovnž rekonstruovat stechy jižního a východního kídla. U pavilonu interny pak budou zatepleny obvodové konstrukce, stecha i sokl, vymní se okna a dvee. Vybudování ekologického vytápní v jiínské nemocnici bude stát zhruba 47 milion korun. Stávající kotelna zde projde bhem letošního roku kompletní rekonstrukcí vetn rekonstrukce rozvod a pedávacích stanic. Nyní je zde centrální kotelna již v havarijním stavu. Obdobná situace je i v nemocnici v Novém Bydžov, kde se letos rovnž poítá s modernizací vytápcího zaízení za 17 milion korun. V letošním roce pipravuje kraj evropské projekty za pl miliardy korun. Královéhradecký kraj je zizovatelem nemocnic v Náchod, Jiín, Trutnov, Rychnov nad Knžnou a ve Dvoe Králové nad Labem.

Stovka vzdělávacích projektů získala z Unie 430 milionů Vzdlávací programy pro záchranáe, nové formy výuky pro studenty stedních škol i využití nejmodernjších technologií pi výuce cizích jazyk: to jsou nápln nkterých ze 107 vzdlávacích projekt, které si od roku 2007 v Královéhradeckém kraji mezi sebe rozdlily 430 milion korun z Evropské unie, konkrétn z Operaního programu Vzdlávání pro konkurenceschopnost.

Do roku 2013 mohou žadatelé získat z tohoto nanního zdroje dalších 370 milion korun. „Výsledkem schopnosti našeho kraje erpat podporu z nanních zdroj Unie nejsou jen rekonstruované silnice, modernizované budovy i nové cyklostezky. Nemalé evropské dotace jdou rovnž na tak zvané mkké projekty, tedy investice do rozvoje lidských zdroj,“

ekl Josef Táborský, první námstek královéhradeckého hejtmana, který odpovídá za oblast evropských záležitostí. Z projekt, které získaly evropskou podporu, je napíklad projekt Obchodní akademie Náchod Dnes ktivn, zítra reáln, díky nmuž si studenti mohou vyzkoušet reálné fungování úetnictví i rmy již bhem studií. Dalším jsou napíklad Navazující vzdlávací moduly pro záchranáe.

Seriál otázek k projektu Etická výchova v Královéhradeckém kraji ...na které odpovídal garant projektu Vladimír Derner, námstek hejtmana Královéhradeckého kraje. Co je hlavním smyslem projektu etické výchovy? Komu je uren? Jsme všichni svdky neutšeného etického stavu spolenosti. A popravd nejenom naší. Vidíme, že v dsledku toho vznikají závažné krize, které již nelze pehlížet a podce ovat. Nelze je vyešit ani pouze „technicky“, lepší legislativou nebo „plánováním“. Obecným cílem projektu je proto pispt ke zlepšení tohoto stavu rznými formami osvty a vzdlávání. Specickým cílem je pak pedevším podpora systematické etické výchovy – pozitivního rozvoje charakteru a sociálních kompetencí dtí a mládeže na školách. Domnívám se, že se jedná o jednu z nejefektivnjších investic do budoucnosti. Nov podporujeme také výzkum, který provádí Kabinet etické výchovy pi katede pedagogiky a psychologie pedagogické fakulty hradecké univerzity. Pináší nám potebné informace a podnty i pro aktualizaci projektu. Jak konkrétn vypadá realizace tohoto projektu v praxi? Snažíme se ve spolupráci s koordinátory projektu vytváet v rámci projektu dlouhodobjší, koncepní nabídku osvty a vzdlávání urenou pedevším školám, avšak i širší veejnosti. V letošním roce nap. podporujeme nkolik jednodenních školení pro uitele etické výchovy poádaných Školským zaízením pro další vzdlávání pedagogických pracovník kraje a usilujeme o otevení dvouletého akreditovaného kurzu na hradecké univerzit. Školy z Královéhradeckého kraje mají možnost získat podporu pro zavádní etické výchovy v rámci programu implementace a programu podpory etické výchovy. Pro odbornou i širší veejnost pak pipravujeme pímo na krajském úad sérii pednášek významných osobností na eticky zajímavá témata. Jako pednášejícího jsme letos již mohli mezi námi pivítat Miroslava Antla, podíleli jsme se ve spolupráci s Centrem andragogiky na uspoádání úspšné konference „Etika – píklady dobré praxe“, naše pozvání na bezen pijal Jan Sokol, na podzim pislíbil úast také Tomáš Sedláek, kontaktujeme dále napíklad Jana Kellera, redaktorku T Danielu Drtinovou, Tomio Okamuru a další. Aktuální nabídka všech podporovaných akcí je zveejnna na http://etika.kr-kralovehradecky.cz/

Krajští politici loni ušetřili 3,6 milionu na svých výdajích Zhruba 3,6 milionu korun v lo ském roce ušetili na svých výdajích krajští politici. Finance z krajského rozpotu se jim podaily uspoit díky tomu, že podnikli mén zahraniních cest, snížili výdaje na reprezentaní úely, pohoštní i dary. S omezením tchto výdaj poítá politická reprezentace kraje i v letošním roce.

„Omezení výdaj, napíklad na reprezentaní úely, je jednou z reakcí na souasný stav krajského rozpotu, který musí zohled ovat z dlouhodobého hlediska každý výdaj. V tomto pípad se vedení kraje jeví úelnjší pesunout peníze do jiných odvtví, které je nutn potebují,“ ekl hejtman Lubomír Franc. V pípad zahraniních cest,

které mají význam pro kraj v oblasti navazování nových kontakt a spolupráce na úrovni ekonomické i spoleenské, by se mlo postupn navazování diplomatických kontakt oživit po odeznní dopad ekonomické krize. Politici ušetili na svých výdajích i v roce 2009. Úspora tehdy inila rovnž nkolik milion korun.

Úastníky konference „Etika - píklady dobré praxe“ obsluhovali klienti obecné prospšné spolenosti Skok do života, která se vnuje lidem s mentálním postižením v Hradci Králové. Ti tak mají možnost pi takovýchto píležitostech získat sebedvru, samostatnost, odpovdnost a mohou vnímat svj život jako smysluplný a srovnatelný s životy ostatních lidí.


U nás v kraji | duben 2011 | strana 4 V kraji funguje konzultační místo k energetice pro obce a podnikatele Jednotlivé obce, popípad malí a stední podnikatelé se v problematice energetiky mohou obrátit na konzultaní místo, které zídil Královéhradecký kraj spolu s Krajskou hospodáskou komorou Královéhradeckého kraje. Odborní konzultanti jsou pipraveni odpovdt na dotazy napíklad z oblasti legislativy, spoteby energií nebo možností erpání dotací v energetice. Konzultaní místo funguje od zaátku roku v rámci krajské rozvojové agentury Centra evropského projektování (www.cep-rra.cz). Složitjší dotazy budou odpovdní pracovníci konzultovat s leny Krajské energetické skupiny, která je tvoena zástupci Královéhradeckého kraje, Krajské hospodáské komory, podnikatel a nejvýznamnjších distributor jednotlivých energií v kraji a dalších odborník z ad podnikatel v prmyslu i zemdlství a veejné správy v oblasti energetiky a životního prostedí.

Letos se připravují evropské projekty za půl miliardy korun Na projektech za asi dvě miliardy korun se již pracuje, dalších 500 milionů by mohl region získat letos. Díky evropským financím se investuje do všech důležitých oblastí, jako je doprava, školství či zdravotnictví. O více než pl miliardy korun z fond Evropské unie se bude v letošním roce ucházet Královéhradecký kraj. Finance chce použít napíklad na opravy oprných zdí u silnic, zateplení školních budov, výstavbu Archeoparku ve Všestarech i digitálního planetária v Hradci Králové. Krom toho se již v regionu realizují další krajské projekty za evropské dotace ve výši asi dvou miliard korun. „Pro Královéhradecký kraj je úspšné erpání dotací z Evropské unie jednou z priorit. Na projektech za asi dv miliardy korun se již pracuje, dalších 500 milion bychom mohli pro region získat letos. Díky evropským nancím je možné investovat do všech dležitých oblastí, jako je doprava, školství i zdravotnictví,“ ekl hejtman Lubomír Franc. Letos kraj pipravuje napíklad projekt na rozšíení Archeoparku ve Všestarech za asi 47 milion korun, výstavbu unikátního digitálního planetária v Hradci Králové

Okusit autentickou atmosféru života pravkých lidí budou moci návštvníci archeoparku pravku, jehož výstavba s podporou Královéhradeckého kraje a Regionálního operaního programu NUTS II Severovýchod Evropské unie zane letos v lét.

za více než sto milion korun i zbudování operaního stediska zdravotnické záchranné služby za tém 39 milion korun. Další desítky milion korun budou smovat na rekonstrukce a zateplení škol, propagaci a prezentaci kraje jako turistické oblasti i digitalizaci úadu.

V realizaci jsou již projekty za nance z Evropské unie za asi dv miliardy korun. Jde napíklad o další etapu rekonstrukcí most za 86 milion korun, rekonstrukci oprných zdí na silnici z Vrchlabí do Špindlerova Mlýna za více než 80 milion i prtah Novým Bydžovem za necelých 50 milion korun.

Na konci dubna se v kraji rozjedou první cyklobusy, kraj je podpoří 3,5 miliony Milovníkm cyklistiky zanou od konce dubna sloužit ve tyech oblastech Královéhradeckého kraje linky speciálních cyklobus. První cyklobusy, které umož ují pepravovat cestující i s koly, se letos v kraji rozjedou 30. dubna v eském ráji. O rozdlení krajské podpory ve výši 3,5 milionu korun mezi tyi žadatele rozhodli krajští radní v polovin bezna. „Poznávat pírodní i historické hodnoty našeho kraje prostednictvím pohybu na kole je urit ideální. Náš kraj patí dlouhodob k právem nejnavštvovanjším oblastem naší zem a vedení kraje proto dlouhodob podporuje zlepšování služeb v oblasti cestovního ruchu. Podpora

provozu cyklobus, v zim skibus nebo úprava lyžaských bžeckých tras patí proto k tradiním nástrojm, jak tomu mže krajská samospráva pomoci,“ uvedl námstek královéhradeckého hejtmana Helmut Dohnálek, který odpovídá za regionální rozvoj a oblast cestovního ruchu. Cyklobusy budou kižovat v letošním roce eský ráj, Krkonoše, Orlické hory i Kladské pomezí. Provoz cyklobus se zastaví v záí. Ron najezdí speciální linky podporující cykloturistiku desetitisíce kilometr. Prmrn využívá linky cyklobus kolem dvaceti cestujících, ve špice používá jeden spoj až padesát lidí.

Desítky milion korun dále smují na zateplení školních budov a výstavbu Center odborného vzdlávání pi stedních školách. Zateplení za 60 milion korun by mly dostat i budovy v areálu trutnovské nemocnice. Projekt služeb sociální prevence v regionu obdrží z evropských fond 270 milion korun.

U nás v kraji čtvrtletní informační zpravodaj Královéhradeckého kraje Evid. číslo: MK ČR E 13773 Vydavatel: Královéhradecký kraj Pivovarské nám. 1245 Hradec Králové 495 817 111 unasvkraji@kr-kralovehradecky.cz. Texty a foto: archiv redakce Redakční rada: Imrich Dioszegi, Václava Domšová, Rudolf Dus, Jiří Hošna, Miloslav Plass, Marian Slodičák, Táňa Šormová, Jiří Veselý. Tisk a distribuce: NOVOTISK s.r.o.


strana 5 | duben 2011 | U nás v kraji

Kraj chystá rekonstrukce domova v Teplicích a Černožicích a v ernožicích plánuje Královéhradecký kraj investovat více než 100 milion korun. Podstatnou ást tchto nancí chceme získat ze státního rozpotu. Zahájení nových staveb tedy závisí do znané míry na tom, zda ministerstvo práce a sociálních vcí požadované dotace kraji poskytne,“ ekl námstek hejtmana

Vladimír Derner, který má na starosti sociální oblast. Na základ dlouhodobých analýz se Královéhradecký kraj rozhodl zídit v Domov Dolní zámek v Teplicích nad Metují domov se zvláštním režimem pro lidi závislé na návykových látkách. Náklady na jeho výstavbu iní 43,5 milionu korun. Další práce za asi 62,5 milionu korun by mly pokraovat v Domov dchodc v ernožicích. Kraj by rád rekonstruoval stávající ubytovací objekt domova, který pochází z let 1926 až 1927. V prbhu léta 2011 by mla být i loni zapoatá rekonstrukce Domova pro seniory ve Vrchlabí, jejíž náklady se vyšplhají na asi 34 milion korun. Do píští zimy V ernožicích již kraj loni zahájil pístavbu nového ubytovacího bude dodláno rovnž zaobjektu domova dchodc za více než 60 milion korun. Stavbu teplení ÚSP v Hajnici, které dokoní letos. bude stát kolem 10 milion. Výstavba a rekonstrukce Domova Dolní zámek Teplice nad Metují a rekonstrukce stávajícího ubytovacího objektu Domova dchodc v ernožicích by mly být v tomto roce hlavními krajskými investiními akcemi ze sociální „Do plánovaných staveb v Teplicích nad Metují

Průzkum: krajský úřad poskytuje dobré služby Ti tvrtiny lidí, kteí jednají se zamstnanci Krajského úadu Královéhradeckého kraje, jsou s inností krajských úedník spokojeny. ím astji se lidé s krajským úadem setkají i mají více informací o jeho práci, tím jsou spokojenjší. Zájem o veejné dní v kraji a o innost krajského úadu roste. Ukázal to nezávislý sociologický przkum Filozocké fakulty Univerzity Hradec Králové, který v rámci projektu SMART kraj = SMART region probhl na pelomu letošního a lo ského roku. Nejvíce jsou obané spokojeni s chováním a odbornými kompetencemi krajských úedník. Pi posuzování vstícnosti, ochoty a slušnosti pracovník krajského úadu bylo celkem 30 procent lidí rozhodn spokojeno, polovina respondent spíše spokojena. Vyložen nespokojení byly 2,3 procenta dotázaných. Co se týe spokojenosti s odbornými kompetencemi úední-

k, bylo spokojeno 75 procent lidí, nespokojeno pibližn 20 procent dotázaných. „Ukázalo se také, že ím respondenti astji sledovali informace týkající se innosti krajského úadu, tím více si vdli rady s posouzením, zda úad spravuje kraj dobe, a sílilo jejich kladné stanovisko,“ uvedl vedoucí ešitelského týmu sociologického przkumu Lubomír Brokl z Filozocké fakulty Univerzity Hradec Králové. Bhem sbru dat specialisté z katedry sociologie oslovili ve všech okresech kraje více než tyi sta respondent. Projekt SMART kraj poítá se vznikem vize úadu, dílích funkních strategií i práv sociologického przkumu. Na jejich konci mají být efektivní služby, které krajský úad poskytuje lidem. Na realizaci tohoto projektu za necelých 20 milión korun získal kraj nanní podporu z Evropského sociálního fondu.

Silnice v kraji letos vyspraví rekonstrukce za půl miliardy Silnice druhých a tetích tíd v Královéhradeckém kraji vyspraví bhem letošního roku opravy za zhruba pl miliardy korun. Krajští silniái letos plánují rozsáhlé rekonstrukce delších úsek silnic, stavební práce na oprných zdech horských cest i na mostech, po kterých krajské silnice vedou. Vedle penz z krajského rozpotu pomže zaplatit opravy a rekonstrukce krajské silniní sít také nanní píspvek z Evropské unie i od státu. „Mezi nejvtší letošní stavební akce patí napíklad rekonstrukce oprných zdí na silnici spojující Vrchlabí se Špindlerovým Mlýnem. Chystají se rekonstrukce dalších osmi most za pedpokládaných 85 milion korun. Letos se bude realizovat další balík silniních staveb

s evropskou nanní podporou,“ uvedl Josef Ješina, krajský radní odpovdný za dopravu. V lo ském roce se podailo rozestavt i dokonit projekty na krajských silnicích za celkem 428 milion korun. Mezi n patí napíklad modernizace pístupových cest k hraniním pechodm na Broumovsku za více než 100 milion korun i modernizace silnice z Olešnice v Orlických horách smrem na Deštné v Orlických horách za více než 45 milion korun. Zaalo se i s rekonstrukcí prtahu Novým Bydžovem za 46 milion korun, na kterou pispla Unie z Regionálního operaního programu. Letos by ml vzniknout také obchvat Solnice na Rychnovsku v rámci rozvoje tamní prmyslové zóny za zhruba 85 milion korun.

Klání o nejlepší stavbu roku vyhrál hotel v Mladých Bukách

Titulem Stavba roku 2010 se mže pyšnit hotel Grund Resort & Ski v Mladých Bukách na Trutnovsku. V dalších kategoriích odborná porota této tradiní soutže udlila tyi estná uznání. Nejlepším regionálním stavbám za lo ský rok pedal v polovin února prestižní ocenní hejtman Královéhradeckého kraje Lubomír Franc. „Soutž stavba roku pispívá k rozvoji investiních a podnikatelských aktivit v Královéhradeckém kraji. Jsem rád, že se již stala tradiním regionálním kláním.

vého hišt a dalších sportoviš. Porota mimo jiné kladn ohodnotila použitý materiál na fasád - kanadský cedr v kombinaci s bílou plochou omítky. Jedinou drobnou výtku mla k souhe exteriéru a interiéru hotelu. estné uznání pak získaly stavební úpravy bývalé fary v Hnvevsi na Hradecku, rodinný dm v Seydlerov ulici v Hradci Králové, stavební úpravy teras Kozinka I když lo ský rok pozname- v Hradci Králové a Vakuová nala rozvoj stavebnictví eko- dílna PZP a.s. v Dobré na nomická krize, sešla se pesto Rychnovsku. ada kvalitních uchaze o toto prestižní ocenní,“ ekl hejtman Franc. Stavby soutžily ve tyech kategoriích: domy pro bydlení a rodinné domy, stavby obanské vybavenosti, stavby pro prmysl a zemdlství a dopravní a inženýrské stavby. Celkem se letos o vítzství v soutži ucházelo 11 staveb. Hotel v Mladých Bukách zaujal svým harmonickým vlenním do okolní krajiny. Stavba stojí v blízkosti golfo-


U nás v kraji | duben 2011 | strana 6

Technické obory představují jistotu zaměstnání a dobré výdělky České školství řeší závažný problém. Pokud se situace nezmění a technickým oborům se nedostane výrazné podpory, v nejbližších letech by se řada českých firem mohla dostat do existenčních problémů kvůli nedostatku kvalifikovaných pracovníků. Absolvent technických obor je v Královéhradeckém kraji i v celé eské republice stále nedostatek. Studentm by pitom toto vzdlání nabízelo jistotu dobrého zamstnání. Projekty na podporu technických obor zahájila Krajská hospodáská komora, Královéhradecký kraj pak nadále poítá s vyplácením stipendií. Budoucnost technických obor je totiž jednou ze základních podmínek hospodáského rozvoje státu. „Technické obory jsou nesmírn dležité a jejich absolventi jsou na trhu práce velmi žádaní. Rodie i žáci vycházející z devátých roník základních škol v souasné dob bohužel tíhnou k jinému typu vzdlání. Je to škoda, protože technické obory jsou dnes v ad pípad vysoce odbornou prací, která znamená jistotu zamstnání a dobré platové ohodnocení,“ ekl krajský radní pro školství Jií Nosek. Zatím tak eské školství eší závažný problém. Pokud se situace nezmní a technickým oborm se nedostane výrazné podpory, v nejbližších letech by se ada eských rem mohla dostat do existenních problém kvli nedostatku kvalikovaných pracovník, napíklad kovoobráb. „Prmrný vk kovoobráb je v našem

podniku padesát let. Pokud se situace nezmní, tak do deseti, patnácti let nikdo nebude umt vzít do ruky soustruh,“ ekl Otto Dank, generální editel Atas elektromotory Náchod. Shodli se na tom i další zástupci rem a odborníci pi diskusi u kulatého stolu „ emesla žijí!“. Akce se uskutenila v polovin ledna v Hradci Králové, uspoádalo ji v rámci projektu „Udržitelnost sociálního dialogu“ Regionální zastoupení Svazu prmyslu a dopravy R pro kraj Královéhradecký, Liberecký a Pardubický. V Královéhradeckém kraji bylo v letošním školním roce obsazeno pouze 55 procent kapacity stedních škol. Z tohoto potu bylo obsazeno 30 procent obory gymnázií a obchodních akademií, pípadn dalších ekonomických smr. Obory, o které zamstnavatelé nejvíce stojí, tedy obory strojírenské a elektrotechnické, pípadn chemické, získaly z celkového potu pouze zhruba dv procenta nových student. „Prioritním a veejným zájmem je spolupráce na vytváení podmínek reálného trhu práce a pozitivní ovliv ování mladé generace pro volbu technických povolání,“ uvedl Miroslav Dostál z personálního oddlení rmy Tanex, Plasty Jarom.

Rozvoji technických obor by mohly pomoci zmny v legislativ a hlavn da ové zvýhodnní rem, které nabízejí zaškolení i praxi studentm, dále nancování škol, stipendia nebo regulace rozvoje dalších nepotebných obor. „Krajská hospodáská komora Královéhradeckého kraje realizuje v souasné dob projekt Volba povolání. Jeho nejvýznamnjší aktivitou jsou organizace exkurzí s dotovanou dopravou do nejrznjších rem v regionu, aby se žáci osobn seznámili s praxí. Druhým projektem je 10 lekcí techniky. Od poátku projektu do konce roku 2010 jsme v jeho rámci zahájili 80 kroužk na 15 stedních školách a uilištích se zamením na elektrotechniku, práci se devem, práci s kovy a s textilem. Organizujeme rovnž výmnné stáže mezi studenty škol vetn škol v zahranií,“ uvedl Jií Daniel, oblastní editel Krajské hospodáské komory. Budoucnost technických obor je pitom jednou ze základních podmínek hospodáského rozvoje státu. Technické obory se však nyní staly „ohroženým druhem“, mimo jiné kvli nerovnomrnému vývoji školské soustavy v 90. letech minulého století. „Velmi pozitivní roli v zájmu o nedostatkové tíleté technic-

ké obory - napíklad nástroja, strojní mechanik, obráb kov, klempí pro strojírenskou výrobu, elektriká silno i slaboproud - v posledních letech sehrává systém stipendií, která poskytuje jejich žákm Královéhradecký kraj. Kdyby toho nebylo, ada tchto obor by již nepežila,“ uvedl Pavel Jankovský,

editel SOŠ a SOU Hradební v Hradci Králové. Kraj poskytuje od roku 2008 msíní stipendia žákm vybraných technických obor. Jejich souástí je i systém až nkolikatisícových odmn za dobré studijní výsledky. Podrobnosti jsou k dispozici na internetových stránkách Královéhradeckého kraje.

Podkováři a tesaři z Jaroměře uspěli v řemeslné soutěži Studenti ze Stední školy emeslné v Jaromi v beznu uspli v soutžích, pi nichž mili své síly podkovái a tesai z eské republiky i ze zahranií. Získali adu hlavních cen, napíklad za nejlepší vykovanou podkovu i kovásky svaovanou sekeru. Stední škola emeslná v Jaromi si letos pipomíná 125 let od svého založení. Jaromská škola je jedinou v eské republice, která vyuuje bez perušení obor ková a podková. Máme pro výuku výborné podmín-

ky, kvalitní uitele a pro praxi žák zajištné velké množství koní,“ uvedl Zdenk Vítek, zástupce editele školy. Nejlepší podkovu se v soutži podailo vytvoit Petru Maátovi. Zdailé práce rovnž odvedli žáci jaromské školy ve volném kování. Nejlepší dílo s motivem kvtiny vykoval Miroslav Richter, porota ocenila i kovásky svaovanou sekeru Jiího Celera a výkovek s názvem pták od Karla Loukoty. Podkováských dn se úastnila stovka podková z Polska, Sloven-

ska, eska Soutž navštívila i ada odborník, napíklad Bernard Duvernay, významný podková ze Švýcarska. Ve spolupráci s Cechem klempí, pokrýva a tesa uspoádala škola také již devátý roník národní soutže dovedností pro žáky uebního oboru tesa. Jaromské družstvo ve složení Josef Va ouek a Lukáš Janák v ní získalo druhé místo a kvalikovalo se díky tomu na mezinárodní mistrovství, které se uskutení na stavebním veletrhu Brno IBF.


strana 7 | duben 2011 | U nás v kraji

Prospěšná rozhodnutí někdy mohou bolet Každé omezení sít škol vyvolává negativní reakce žák, jejich rodi i uitel. Je to proto, že drtivá vtšina z nich je spokojená se stavem školství a jeho systémem, což dokládají i nejnovjší przkumy. A není divu. Vždy poty stedních škol a jejich kapacity jsou v souasné dob u nás siln naddimenzované a dtí, které vycházejí ze základních škol, stále ubývá. Žáci i jejich rodie tak nyní mají v souasné dob tém jistotu, že se svou pihláškou uspjí. Je to velice píjemné a pohodlné, je ale tento „systém“ pínosný i pro rozvoj vzdlanosti a úrovn školství? Díky úbytku dtí a velkému potu míst v prvních ronících stedních škol, se každoron místo pijímacích zkoušek koná spíše „hromadný nábor“.

Napíklad i na gymnázia, která byla vždy výbrovými školami, se tak dostává i ada dtí, které nemají pro tento typ studia vlohy. Výuka se pak pizpsobuje práv tmto žákm, ímž trpí její úrove . Kraj nyní stojí ped rozhodnutím, zda nepopulárními kroky v podob sluování škol i omezení nkterých obor pispt k dalšímu zdravému rozvoji školství, anebo se alibisticky tváit, že je vše v poádku a pipustit, aby jím zizované školy zvolna upadaly do prmru a lply na své struktue a kapacitách. Vedení krajského školství chce mít školy co nejlepší, konkurenceschopné a vzdlávání na vysoké úrovni. Proto v pípadech, kdy je to nutné, nemže váhat a radji pistoupí ke slouení nkterých škol, tak jako nyní v Hoicích, než aby zavíralo oi ped problémy, které ve struktue školství jsou a ohrožují jeho budoucnost. Jií Nosek (SSD)

Obnova zaniklé železniční trati mezi Broumovskem a Polskem – ano či ne? Iniciativou nkterých samospráv a mnoha nadšenc vznikl zámr obnovit dopravní spojení na esko-polské hranici, konkrétn trat Broumov – Otovice – Tlumaczów. Jist zajímavá myšlenka. Jenže nadšení nestaí. Dnes nevíme, kolik by taková obnova trati vlastn stála, kdo by ji využíval a co by taková doprava vlastn

pinesla, jestli se její obnova vbec vyplatí. Proto Rada Královéhradeckého kraje rozhodla o zadání studie, která si klade za cíl na tyto otázky odpovdt. V nedávné dob vyvolal tento zámr mnoho pozitivních ohlas, ale také mnoho hysterie, nepochopení a bylo eeno i napsáno množství niím nepodložených nesmysl. Na konci kvtna tohoto roku bude jasno. Studie, která má za cíl zabývat se a vyhodnotit fakta, ne nadšení nebo skepsi, nám odpoví na mnoho

dnešních dohad a pání. Poté budeme teprve v situaci, kdy bude mít smysl o celé vci hovoit a teba se i o jednotlivé argumenty pít. Jestliže jsme na zaátku konstatovali, že bez dopravy nemže existovat ani rozvoj spolenosti, nechme se pekvapit, zda obnova zaniklé trati spojující Broumovsko a Polsko bude tím správným krokem pro tato území. O výsledku této studie bude veejnost pln informována. Helmut Dohnálek (SNK-ED)

Vytvoření koncepce zdravotnictví přišlo v pravý čas

Po dlouhých letech byla projednán a pipomínkován Zastupitelstvo kraje konen vytvoena a dsled- ve zdravotním výboru. Výna svém n uplatnna metodika, která sledkem je jasná pedstava l e t o š n í m umož uje skutené porovná- kraje o poskytování pée do beznovém vání jednotlivých poskytova- roku 2015. Koncepce poítá zachováj e d n á n í tel zdravotní pée. Po získání s c h v á l i l o a pekontrolování širokého ním stávající sít nemocnic „ K o n c e p c i spektra ukazatel innosti se stávajícími lžkovými odzdravotnictví Královéhradec- jednotlivých nemocnic byly dleními. Její široká podpora krajských zastupitel kého kraje“. Obdobné „kon- ustaveny odborné pracovní u cepce“ vznikaly i v jiných skupiny složené z primá i odborné veejnosti ji pedurnemocnic uje stát se materiálem, který krajích a nezasvcený pozo- holdingových rovatel mže kritizovat, že a hradecké fakultní nemocni- bude oporou vedení kraje vytváení té naší trvalo déle ce, které doporuily stedn- pi jednání s ministerstvem Projekt zastupitelů ODS: než jinde. Podstatn dleži- dobé koncepce zajištní pée zdravotnictví a zdravotními Informovat veřejnost! pojišovnami o potebném tjší než doba poízení tohoto v jednotlivých oborech. Souhrnný materiál byl pak potu nemocniních lžek N á š v Hradci Králové 15. bezna. klíového dokumentu je ale klub za- Chtli jsme seznámit obany zpsob jeho tvorby a získaný ped pedložením ke schvále- v kraji. ní zastupitelstvu opakovan s t u p i t e l  s touto problematikou a znát výsledek. Jií Veselý (KDÚ-SL) u s p o  á d á jejich názory, zkušenosti sérii se- a podnty, které bychom mli Kde je příčina poklesu vzdělanosti českých dětí? m i n á   brát v úvahu a penášet je do Odpov lovk hodnocen jako osob- z jedné školy do druhé slyší spojených naší práce. Garantem a modeje nasnad: nost, ale jako pouhopouhý dít jednu látku dvakrát, ale s besedou rátorem byl tentokrát krajský v celé eské lidský zdroj. Ano, lidský zdroj o jiné nic, protože už byla pro širokou veejnost. První zastupitel Jií Vambera. Mezi s p o l e  n o s - píjmu pro pány podnikatele, probrána v lo ském roce. lednový seminá se vnoval zajímavými hosty zmíním ti. Svého manažery a státní kasu. Ale vy Proto mi jako rajská hudba neziskovému sektoru. Ga- napíklad europoslance Olasu se na jako zdroj potebujete uživit zní úvahy pana ministra rantem této akce byl krajský dicha Vlasáka i námstka jedné besed i sami sebe. Jako „zdroj“ máte o návratu k osnovám. Ano, zastupitel Miloslav Plass, ministra MMR Miroslava rodi bu- njakou cenu na trhu práce. existují rámcové vzdlávací pedseda komise rady Krá- Kalouse. doucích prv ák zeptali ím vyšší vzdláni, tím více programy, ale školní vzdlálovéhradeckého kraje pro Ke „kulatému stolu“ byli jejich budoucího uitele, star- šancí k uplatnní. Zkrátka vací programy si musely dlat ešení problematiky osob se pozváni i pedstavitelé kraj- šího pána, zkušeného kantora, musíte znát, musíte umt. jednotlivé školy samy. Výslezdravotním postižením. ského úadu, bohužel se však co mají dti umt, než pijdou A je jedno, jestli je to doved- dek? Co škola, to „originál“. Zajímavý píspvek zde nikdo se zvaných osob opt do školy. Jeho odpov byla nost manuální, i duševní. A tak, aby ministerstvo kanpednesl námstek minis- nezúastnil! Že by se zástup- struná: „Poslechnout. Aby Druhou dležitou pí- torské snažení typu „samo tra práce a sociálních vcí ci kraje báli konfrontace i dlaly to, co se jim ekne. inou je naprostý rozpad domo“ sjednotilo, zavede Ing. David Kafka, který se diskuse s obany?! Ostatní je nauím, ale káze celého eského vzdlávacího srovnávací testy a jednotné zamil na zmny ve nanDalší seminá spojený musí být.“ Byl dtmi doslova systému. Kolegové z Anglie státní maturity. Nezdá se vám cování sociálních služeb od s besedou - Zdravotnictví po milován a dodnes je vítaným se po staletí snaží o jednot- to trochu postavené na hlavu? roku 2012. Po vystoupení „velkém tesku“ - se uskute- hostem na abiturientských ný systém vzdlávání, my Nejsem proti státním maturidalších pedstavitel nezisko- ní 24. kvtna, v 16.30 hod., srazech. Jsou dnešní mladí jsme ho mli a nechali jsme tám, práv naopak, protože vých organizací se rozvinula v sále MÚ Trutnov. Svoji ukáznní, umjí poslouchat? si ho rozbít. Co škola to jiný úrove nkterých maturit byla debata mezi pednášejícími úast pislíbil ministr zdravot- Všude je slyšet o právech systém. Kolikrát se s bídou rzná, ba až hrzná. Sjednoa pítomnými obany. Což nictví Leoš Heger. Více in- dítte, ale co jejich povinnos- domluví kolegové a kolegyn cení je nutné, ale ekl bych, byl také smysl této akce. formací a výstupy ze seminá- ti? Já sám svým studentm v kabinetech. Nedej bože, aby že zavádíme krok B, aniž by Druhá beseda, která se  najdete na webové stránce krom jiného pipomínám se rodina sthovala. Mnohdy bylo eeno ono A, tedy sjedtýkala penz z Evropské unie, www.kr-opozice.cz. jednu základní – vzdlávat i v jednom mst dochází nocení pedchozí výuky. se uskutenila v KC Aldis Jan Michálek (ODS) se. V dnešní spolenosti není k paradoxu, že po pechodu Josef Lukášek (KSM)


U nás v kraji | duben 2011 | strana 8

Výstava Zlatý kolovrat ukazuje výjimečnost lidových řemesel K výjimenému setkání s emesly, kterými se po staletí živili obyvatelé Východních ech, mají píležitost návštvníci výstavy

Zlatý kolovrat. Expozice bude v Muzeu východních ech v Hradci Králové otevena do 24. dubna. Shrnuje historii stejnojmenné ceny, kterou Královéhradecký kraj od roku 2002 oce uje tvrce v oboru tradiních lidových emesel i osobnosti, které se o jejich udržování a rozvoj zasloužili. Dosud kraj tímto zpsobem ocenil na 25 lidí za tvrí

práci i za dlouholetou innost v rozvoji lidového umní a emesel. „Oce ováním lidí udržujících lidové tradice v oblasti emesel je náš kraj

Lidé se mohou seznámit s výrobky z oblasti ezbáství, palikované krajky, zdobení kraslice, zdobeného perníku, gury z hronovského peiva, podmalbou na skle, s výrobky z kukuiného šustí, práce z vrbového proutí, výrobou pomcek pro palikování krajek a jiných rukodlných technik z píze a vlny, pedení vlny a runí tkaní, gurální keramika, repliky lidové výšivky a šití lidových kroj. Poslední Zlaté kolovraty za lo ský rok pevzali padlena a tkadlena Ines Šovíková a ezbá Ladislav Pacholátko.

výjimený. Tuto cenu lze považovat za podkování tm, kteí steží výjimený odkaz našich pedk. Výstavu, které pipomene všechny ocenné, jsme se rozhodli uspoádat v souvislosti se vzpomínkovými akcemi desetiletého výroí vzniku Královéhradeckého kraje,“ uvedl královéhradecký hejtman Lubomír Franc, který cenu Zlatý kolovrat laureátm pedává.

4. - 17. dubna HOUSLOVÁ SOUTĚŽ MISTRA JOSEFA MUZIKY 15. ročník houslové soutěže studentů hudebních škol se zahraniční účastí Gymnázium a SOŠ pedagogická, Nová Paka 5. - 29. dubna FEBIOFEST mezinárodní festival filmu, televize a videa Artkino Centrál, Hradec Králové 15. - 17. dubna ŠLITROVO JARO 18. ročník setkání příznivců Jiřího Šlitra a divadla Semafor Pelcovo divadlo, kino, Společenské centrum v Rychnově nad Kněžnou 30. dubna - 7. května NÁCHODSKÁ PRIMA SEZONA

festival studentské tvorby inspirované dílem Josefa Škvoreckého Náchod

Hejtman ocenil seniorského atleta a novináře V únoru pevzal pamtní medaili hejtmana Královéhradeckého kraje Jií Soukup za dlouhodobou, úspšnou reprezentaci kraje ve sportovních soutžích senior. Jií Soukup ve svých 83 letech reprezentuje eskou republiku v rzných bžeckých disciplínách: v maratonu i bhu do vrchu. Stal se napíklad mistrem Evropy atlet – veterán ve slovinské Lublani. Z tchto závod si odvezl jednu zlatou a stíbrnou a dv bronzové medaile v bžeckých disciplínách. „Vždycky dležité jako zdolat vrchol, je jsem se ídil krédem, že stejn také poteba mít dost sil na cestu zpátky. Tohle písloví je mi sympatické a vždycky mi pomáhalo,“ prozradil Soukup. Pamtní medaili královéhradeckého hejtmana získal v beznu také Josef Krám za významný pínos rozvoji cestovního ruchu: autor na-

KULTURNÍ TIPY NA LETOŠNÍ JARO

1. května STŘEDOEVROPSKÝ DIXIELANDOVÝ MOST mezinárodní hudební setkání zemí „Viszegradské čtyřky“ Masarykovo náměstí v Hradci Králové 14. - 15. května KRAJSKÁ SOUTĚŽ AMATÉRSKÝCH FILMŮ s postupem do celostátní soutěže amatérských filmů v Ústí nad Orlicí Country klub Lucie v Hradci Králové

píklad zpracovává prvodce Rychnovem a vydává ho v interaktivní podob. Pamtní medaili královéhradeckého hejtmana již díve obdrželi napíklad prezident republiky Václav Klaus, pražský arcibiskup Dominik Duka i držitelka titulu Miss World Taána Kuchaová.

17. května - 26. června HOŘICKÉ HUDEBNÍ SLAVNOSTI festivalu inspirovaný bohatou tradicí hořických a podkrkonošských hudebních spolků sál radnice, Chrám Narození Panny Marie, Smetanovy sady a v lom sv. Josefa v Hořicích

25. - 28. května NA JEDNOM BŘEHU

9. ročník hudebního festivalu jazz, funky, world a ethno music letní kino Širák v Hradci Králové 28. - 29. května KOLETOVA RTYNĚ 47. ročník mezinárodního festivalu dechových orchestrů přírodní areál Na Rychtě ve Rtyni v Podkrkonoší 3. - 5. června FOLKLÓRNÍ FESTIVAL PARDUBICE – HRADEC KRÁLOVÉ Městská hudební síň v Hradci Králové, Šrámkův statek v Pileticích, Pernštýnské náměstí v Pardubicích 3. - 4. června SWINGOVÝ FESTIVAL JARDY MARČÍKA 16. ročník tradičního swingového festivalu Kulturní centrum města Týniště nad Orlicí 9. - 12. června KRÁLOVÉHRADECKÉ SLAVNOSTI SBOROVÉHO ZPĚVU mezinárodní nesoutěžní festival sborového zpěvu Adalbertinum, Městská hudební síň a Kongresové centrum Aldis v Hradci Králové 16. - 19. června MEZINÁRODNÍ FESTIVAL PÍSNÍ A TANCŮ POD ZVIČINOU

tradiční folklórní festival určený zejména dětem a mládeži Lázně Bělohrad

21. - 30. června DIVADLO EVROPSKÝCH REGIONŮ 24. května - 3. června CAMERATA NOVA NÁCHOD 17. ročník mezinárodního přeshraniční festival komorní divadelního festivalu Klicperovo divadlo a Divadlo hudby Drak v Hradci Králové Náchod

U nás v kraji  
U nás v kraji  

Čtvrtletní zpravodaj Královéhradeckého kraje, X. ročník, duben 2011 | číslo 1/2011

Advertisement