Page 1

© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

listopad/prosinec 2017 magazín pro klienty a příznivce KPMG Česká republika

Reality na vrcholu


To nejdůležitější o daních, účetnictví a právu v roce 2018 Praha středa 22. listopadu 2017, Forum Karlín Olomouc středa 29. listopadu 2017, Clarion Congress Hotel České Budějovice čtvrtek 7. prosince 2017, Clarion Congress Hotel

Program a registrace na www.kpmg-eventy.cz.

© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Daňové a právní fórum


CO CHYBÍ? Historické epochy jsou definovány jednotlivými stavebními styly nebo minimálně ikonickými stavbami. Uvolněnost devadesátých let v Praze symbolizuje Tančící dům, současnost na svou ikonu zatím čeká. Její dosavadní absence není v žádném případě důsledkem nedostatku odvážných architektů. Praha a celá Česká republika se spíše potýkají s nedostatkem odvahy uskutečňovat vize rozvoje, který se právě do architektury, ale třeba i do výstavby infrastruktury přímo promítá. Před dvěma lety jsem v editorialu Marwicku psal o vizi Prahy pro dva miliony obyvatel. Aktuální prognóza obsažená ve strategickém plánu hlavního města hovoří o příchodu dalších 93 000 Pražanů jen do roku 2030. Pokud se předpověď ukáže jako správná, vytvoří narůstající počet obyvatel poptávku po 82 400 zatím nepostavených bytech a odpovídající přepravní kapacitě. Zatímco do Prahy denně dojíždí cca 150 tisíc automobilů, na své využití již řadu let čekají rozsáhlá rozvojová území s přímým napojením na již vybudovanou infrastrukturu. Trhu se na druhou stranu daří více než dobře. Jak shrnujeme v článku o aktuálním průzkumu KPMG Property Lending Barometer, realitní portfolia českých bank se těší dobré kondici, stejně jako transakce tažené pokračující konjunkturou. Mimo to se v aktuálním čísle dozvíte nejnovější informace z daňové oblasti a shrnutí našeho pohledu na novelu stavebního zákona. Určitě doporučuji vaší pozornosti inspirativní rozhovor s architektem Petrem Kolářem a neskromně i informace z probíhající rekonstrukce našeho pražského sídla.

Foto: Michael Tomeš

© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

editorial

Marwick – časopis pro klienty a příznivce KPMG Česká republika. Vydává 6x ročně KPMG Česká republika, Pobřežní 1a, Praha 8. MK ČR E 22213. Předplatné online verze na www.marwick.cz. Šéfredaktorka: Michaela Raková, art director: Štěpán Prokop, fotoeditorka: Barbora Mráčková, korektorka: Edita Bláhová, ilustrace obálky: Václav Havlíček, obsah a produkce: Boomerang Communication. Pobočky KPMG Česká republika najdete v Praze, Brně, Ostravě a Českých Budějovicích. www.kpmg.cz © 2017 KPMG Česká republika, s. r. o., a Czech limited liability company and a member firm of the KPMG network of independent member firms affiliated with KPMG International Cooperative („KPMG International“), a Swiss entity. All rights reserved.

Pavel Kliment Partner KPMG Česká republika pkliment@kpmg.cz

3


4

© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

REAL ESTATE


© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

real estate Pavel Kliment, Partner, KPMG Česká republika, pkliment@kpmg.cz Pavel Dolák, Director, KPMG Česká republika, pdolak@kpmg.cz

LEPŠÍ UŽ TO ASI NEBUDE Č

esko má za sebou nejúspěšnější období v historii financování realit. V první polovině roku přesáhl objem transakcí 2 miliardy eur. Vystřídali jsme tak na prvním místě regionu střední a východní Evropy Polsko. Investoři se u nás zaměřují na všechny segmenty trhu a nepolevují ani v mimopražských projektech. Kromě českých investorů, kteří realizují třetinu obchodů, mají o náš trh stabilně zájem investoři z Německa a významně roste vliv asijských investorů. Neunikáme pozornosti ani ostatních evropských zemí a USA. Další země regionu jako Maďarsko nebo Rumunsko i přes skokové nárůsty objemu investic v posledních letech zůstávají významně pozadu. Letošní průzkum KPMG Property Lending Barometer potvrdil pokračování pozitivního výhledu bank na financování realitního trhu, především díky hospodářskému růstu, rekordně nízké nezaměstnanosti, vysokému objemu investic, růstu cen i vypořádání se s problémovými úvěry z minulosti. Čeští i zahraniční bankéři předpokládají v následujících dvou letech růst úvěrového portfolia vlastní společnosti i celého sektoru. Na druhou stranu si ale kladou i otázku, jak dlouho je tento vývoj udržitelný.

5


4,0 % 3,5 % 3,0 % 2,5 % 2,0 % 1,5 % SWE

AUT

GER

CZE B

EVROPSKÝ TRH TÁHNE NĚMECKO Realitní transakce v celé Evropě nedosáhly v první polovině letošního roku objemu stejných období předchozích dvou let. Přesto se jedná o nadprůměrně úspěšné pololetí posledního desetiletí. Vývoj se liší v jednotlivých zemích – zatímco ve Velké Británii došlo k poklesu transakcí o 16 %, v Německu naopak narostly o třetinu. Právě tyto dvě země se podílí více než polovinou na všech obchodech v Evropě. PADÁ TABU OHLEDNĚ RŮSTU MARŽÍ Opatření České národní banky vnímá jako limitující faktor dalšího rozvoje více respondentů průzkumu než v minulých letech. Obdobná situace je nejen u nás, ale i v sousedním Rakousku nebo na Slovensku. V České republice jako limitující faktor méně často figuruje nedostatek vlastního kapitálu dlužníků, který je naopak velmi významný v Polsku. Nevnímáme ani nedostatek kvalitních projektů na rozdíl od Německa, Velké Británie, Irska nebo Holandska. Rozhodující vliv na trh má vývoj ekonomiky, a to bez rozdílu mezi jednotlivými zeměmi. Průzkum dále ukazuje, že průměrná výše úrokových marží v Evropě se oproti minulému roku výrazně nezměnila, případně mírně poklesla, a to především v zemích, 6

CZE

SVK

POL

HUN

ROM

které vykazovaly vysoké marže v minulosti. Nejnižší úroveň obhájilo Německo a Rakousko, kde jsou ale vyváženy přísnějšími podmínkami pro poskytnutí úvěrů. Na druhém konci pomyslného žebříčku najdeme Srbsko nebo Chorvatsko. V České republice jsme svědky snižování marží u bank, které je v minulosti měly vyšší, a naopak u bank s nízkými maržemi vidíme mírný nárůst, případně zastavení poklesu. Čeští bankéři se už o růstu marží nebojí mluvit nahlas. Důvodem prolomení tabu není jen nízká úroveň celkových úrokových nákladů, která snižuje citlivost dlužníků na výši marží (ti se více zaměřují na vyjednávání dalších podmínek úvěrů), ale i nárůst nákladů spojených s regulací na straně bank. V České republice je řada bank, které jsou schopny nabídnout úrokové marže pod 2 %. S těmi nižšími umí stále pracovat spíše větší banky, i když i některé menší subjekty jsou schopny jejich nabídce konkurovat. Průzkum potvrdil tendenci bankéřů považovat developerské projekty za rizikovější, proto pro jejich financování požadují vyšší úrokové marže než u projektů dokončených a pronajatých. Tento rozdíl se liší mezi jednotlivými zeměmi. U nás se pohybuje ve výši 0,2 až 0,6 procentního bodu, ve Velké Británii pak 1,5 až 2,2. Tuzemští bankéři požadují vyšší marže u hotelů oproti ostatním

© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

(CZE B = data z 5 největších českých bank)

PRŮMĚRNÉ ÚROKOVÉ MARŽE PRO DOKONČENÉ A PRONAJATÉ PROJEKTY kanceláře retail průmyslové projekty hotely


© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

nemovitostem. V souvislosti s rizikem růstu úrokových sazeb v budoucnu a snahou o eliminaci negativního dopadu na budoucí cash flow dlužníka většina bank u nás požaduje uzavření zajišťovacích instrumentů, nejčastěji ve formě úrokového swapu. Přístup jednotlivých bank se liší. Některé požadují zajištění na celou výši poskytnutého úvěru, jiné jen na jeho část. Setkáváme se i s podmínkou uzavření zajišťovacího instrumentu v případě, že dojde k dramatickému nárůstu úrokových sazeb. REZIDENČNÍ PROJEKTY VLÁDNOU VŠEM U českých bankéřů vedou stejně jako v minulých dvou letech rezidenční projekty a situace je podobná i v dalších zemích. Zatímco v zahraničí se celkově na druhé místo dostaly kancelářské, u nás si svoji pozici udržely s mírným náskokem průmyslové nemovitosti. Ačkoliv jsou hotely mezi bankéři nejméně preferované, každým rokem přibývá bank, které jsou ochotny tyto nemovitosti financovat nebo se na podobné projekty přímo zaměřují. Čeští bankéři spolu s německými nebo švédskými patří k těm, kteří nejvíce preferují již dokončené a pronajaté projekty. Za posledních dvanáct až osmnáct měsíců poskytly české banky třikrát více úvěrů na financování dokončených projektů než na nový development. Tento trend se u nás drží již po několik let a lišíme se tak od Rakouska, Maďarska nebo Slovenska, kde je poměr úvěrů na nový development a dokončené projekty relativně vyrovnaný. Dalším trendem je nárůst financovaní redevelopmentu či rekonstrukce stávajících nemovitostí, například obchodních center. MÉNĚ RIZIKOVÝCH ÚVĚRŮ V EVROPĚ Úbytek podílu rizikových úvěrů vykazovala i v letošním roce většina zúčastněných zemí. Skokanem v této kategorii je Španělsko, kde za významným poklesem problémových úvěrů stojí oživení trhu a nárůst transakcí i strukturální změny. Česká republika je s 94% podílem bezproblémových úvěrů již několik let zemí s nejmenším podílem problémových úvěrů, podobně jako Švédsko, Německo, Velká Británie nebo Polsko. Na opačné straně jsou pak Bulharsko, Chorvatsko

nebo Kypr. Případné problémové úvěry jsou v Česku řešeny ve většině případů restrukturalizací úvěru (nejčastěji úpravou splátkového kalendáře). Naopak ve Španělsku bankéři situaci problémových úvěrů řeší jejich prodejem, jelikož jsou přesvědčeni, že se dá restrukturalizací zachránit pouze 38 % úvěrů. PODMÍNKY SE ZATÍM NEMĚNÍ Základní bankovní kovenanty požadované českými bankami se nemění již několik let. Opomineme-li rozdíly v kalkulaci dluhové služby, která se liší mezi jednotlivými bankami i v rámci jedné země, je důležité zmínit, že kovenanty jsou pouze jedním z mnoha nástrojů. Navíc risk FINANCOVÁNÍ… … V JINÉ NEŽ DOMÁCÍ MĚNĚ Celkový podíl úvěrů poskytnutých v cizí měně (takřka výhradně v eurech) odhadujeme ve výši 70 %, což je srovnatelné s Polskem a Maďarskem. U většiny oslovených bank nemělo jarní ukončení měnového závazku ČNB významný dopad na poskytování bankovního financování, a to především díky jednomu z klíčových pravidel financování nájemného v eurech úvěrem v eurech. … KLUBOVÉ I letošní rok potvrdil nadprůměrnou oblíbenost poskytování syndikovaných úvěrů na financování nemovitostí mezi českými bankami v porovnání s Evropou. Administrativa a vedení klubového financování jsou spíše záležitostí větších bank. Novým trendem je syndikace úvěrů v rámci jedné bankovní skupiny, kde se na úvěrovém financování podílí jak česká dcera, tak i její zahraniční matka. … POZEMKŮ Bankovní financování pozemků je víceméně nemožné a dá se s vysokou pravděpodobností předpokládat, že tato situace se ve střednědobém horizontu nezmění a nevrátí se do stavu před finanční krizí. Výjimku částečně tvoří zemědělská půda. 7


2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

1 2 3 4 5 management jednotlivých bank ušel od doby poslední finanční krize dlouhou cestu a je předmětem mnohem intenzivnějšího dohledu ČNB. V průzkumu oproti loňskému roku více rezonoval důraz na pečlivý výběr projektů a nemovitostí při poskytování úvěrů. Nejsme svědky ani navyšování limitu pro jednotlivé úvěry. Obdobně jako v minulém roce nabízí nejdelší maximální dobu amortizace úvěru (tj. dobu požadovanou bankou na splacení celkové výše úvěru jednotlivými pravidelnými splátkami) německé, švédské nebo irské banky (kolem 50 let). Na druhou stranu v těchto zemích uzavřou s dlužníkem úvěr pouze na 6 až 9 let a stanoví mnohem přísnější ukazatele pro dluhovou službu (např. DSCR ve Švédsku je 2,1 až 2,8). V Česku jsou pak tyto hodnoty 19 let pro maximální dobu amortizace, respektive 9 let pro maximální délku úvěru, a obě hodnoty se pohybují na úrovni evropského průměru. DOPAD BREXITU NA FINANCOVÁNÍ NEMOVITOSTÍ Většina dotázaných včetně českých bankéřů se domnívá, že dopad bude spíše neutrální. Pozitivnější účinek očekávají v Holandsku a Irsku. Negativní odezvu očekávají bankéři v samotné Velké Británii. I přes stále panující nejistotu se ve Spojeném království zatím nenaplňují některé katastrofické scénáře. Země sice čelí zpomalení růstu ekonomiky, dochází k růstu inflace ovlivněné oslabením libry, ale nezaměstnanost klesá, výnosy jsou relativně stabilní a důvěra investorů je drží na vysoké úrovni. 8

KONCENTRACE TRHU Odhadujeme, že se dvě největší banky v Česku podílí na celkovém objemu poskytnutých úvěrů na financování nemovitostí u nás (mimo hypoteční úvěry) zhruba 30 procenty, pět největších má pak více než 70 procent trhu. Zbývající část připadá na ostatní banky a úvěrová družstva a zahraniční banky. Z cizích subjektů převládají německé s významným odstupem následované rakouskými. Německé banky typu Helaba, Deutsche Pfandbriefbank, Berlin Hyp nebo Bayerische Landesbank se zaměřují primárně na největší transakce a nejatraktivnější nemovitosti – za to jsou schopny nabídnout jedny z nejnižších úrokových marží a nadprůměrné délky úvěru. Podle průběhu začátku roku 2017 a aktivit německých bank se dá očekávat, že v letošním roce dojde k posílení pozice těchto i ostatních zahraničních bank ohledně financování v Česku. Důležitým faktorem bude objem a druh transakcí na nemovitostním trhu u nás.

Evropského průzkumu KPMG Property Lending Barometer 2017 se zúčastnilo přes 90 významných bank a finančních institucí v 17 evropských zemích. Data se sbírala prostřednictvím hloubkových rozhovorů s představiteli bank – vedoucími oddělení financování nemovitostí nebo řízení rizik. Property Lending Barometer 2017 najdete ke stažení na www.kpmg.cz.

© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

VÝVOJ PREFERENCÍ ČESKÝCH BANKÉŘŮ ‒ DEVELOPERSKÉ PROJEKTY Office Retail Residential Industrial Hotel


© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Nová konkurence se na věci dívá jinak Reagujete dost rychle, abyste neskončili ve slepé uličce?

Propojením znalostí, dat a technologií pomáháme přizpůsobit vaše podnikání neustálým změnám. kpmg.cz Anticipate tomorrow. Deliver today.

© 2017 KPMG Česká republika, s. r. o., a Czech limited liability company and a member firm of the KPMG network of independent member firms affiliated with KPMG International Cooperative („KPMG International“), a Swiss entity. All rights reserved.

9


Anna Dvořáková

VIDÍM MĚSTO VELIKÉ… V

íce zeleně, méně aut, moderní budovy a stadiony a hlavně spokojení lidé, kteří díky investicím a rozvoji technologií snadno najdou uplatnění. Tak vidí současní primátoři „svá“ krajská města za deset let. ZÁSADNÍ JE ODVÉST TRANZITNÍ DOPRAVU Z MĚSTA Hradec Králové vidím především jako město spokojených občanů, čisté a s dobrými podmínkami pro život a pro výchovu dětí. Budou tu stát dvě budovy (administrativní sídla ČSOB a Lesů ČR), které jsou z urbanistického a architektonického pohledu svým pojetím zcela unikátní pro Hradec Králové i v rámci republiky. Bude dokončena revitalizace městské zeleně a parků, velké investice jdou už nyní do elektromobility MHD. Z hlediska dopravy jsou však pro město zcela zásadní stavby komunikací, které odvedou tranzit z města. Pokud by se státu podařilo co nejdříve dostavět jižní spojku dálnice D11 se silnicí I/35 a plánovanou severní tangentu, která propojí silnice I/35 a I/11, je dopravní infrastruktura v Hradci Králové připravena zvládnout městský provoz 21. století bez problémů.

Zdeněk Fink, primátor města Hradec Králové

PŘEJI VARŮM CENTRÁLNÍ NÁMĚSTÍ Karlovy Vary budou mít víceméně současnou tvář. Především jejich centrum, dnes kandidující, ale v té době už zapsané na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, se bude rozvíjet velice citlivě a s respektem k chráněným hodnotám. Předpokládám funkční a smysluplné propojení rozdrobené urbánní infrastruktury 14 historických katastrálních území, vyřešení stávajících brownfieldů a rozvoj drobné a střední výroby a služeb ve vnějších částech města. Chloubou a novými póly lázeňského území se stanou rekonstruované budovy historických Císařských a Alžbětiných lázní. Moc bych přál Karlovým Varům, aby konečně dostaly nějaké náměstí nebo lokalitu, která bude organicky úlohu centrálního městského náměstí plnit. Petr Kulhánek, primátor města Karlovy Vary

10

BRNO BUDE OPĚT SLAVNÉ Věřím, že za deset let se Brno vrátí ke své slávě, jíž se pyšnilo před lety. Město intenzivně pracuje na tom, aby zde opět vznikly sportovní stadiony, které tu dnes citelně chybí. V příštích letech tu vyroste například nová atletická hala, fotbalový stadion a velodrom. Nejdále jsme s přípravou atletické haly. Hotová by měla být do roku 2020. Situace brněnské atletiky je dlouhodobě neutěšená. Klubům chybí zázemí především pro přípravu v zimních měsících. Výstavba této haly s parametry splňujícími kritéria Mezinárodní atletické federace pro národní i mezinárodní soutěže pokryje potřeby zimní přípravy brněnských atletických klubů včetně mládežnických a seniorských družstev. S rozvojem sportovní infrastruktury jde ruku v ruce i rozvoj dopravy. Realizací další části velkého městského okruhu bude město dostupnější a doprava plynulejší. Pro Brňany i návštěvníky to bude znamenat především větší pohodlí. Naším cílem je, aby bylo Brno za deset let moderním, přívětivým a otevřeným městem, srovnatelným se západoevropskými metropolemi. Petr Vokřál, primátor města Brno

ZLÍN BUDE MODERNÍ A VSTŘÍCNÝ Pevně věřím tomu, že Zlín bude za deset let moderním městem a příjemným místem pro život. Že bude využívat moderní technologie, bude stále jedinečný svou zelení, že bude vyhledávaným místem pro investory, rodiny i špičkové odborníky. A že bude ke svým obyvatelům a návštěvníkům vstřícný. Miroslav Adámek, primátor města Zlín

NOVÉ DIVADLO I STADION V BUDĚJOVICÍCH Myslím, že České Budějovice budou dálnicí D3 napojené na Linec, ale nebude hotové dálniční spojení s Prahou. Vznikne nová budova divadla, moderní sportovní hala a zimní stadion projde rekonstrukcí a bude se v něm hrát hokejová extraliga. Poklesne dopravní zatížení, město bude atraktivní pro bydlení i jako turistický cíl, bude vysoká zaměstnanost a nebude již nedostatek technických profesí. Stále budou chybět investiční zdroje na opravy infrastruktury (zejména ulice, chodníky, kanalizace). Část města bude využívat teplo z JE Temelín, budeme mít vyřešený sběr a likvidaci

© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

real estate


© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

odpadů. Stávající představitelé města budou většinou na zaslouženém odpočinku a městu a jeho obyvatelům budou přát spokojenost po všech stránkách. Jiří Svoboda, primátor města České Budějovice

CHYTRÉ MĚSTO PARDUBICE Deset let je v životě města vlastně krátká doba, když si uvědomíte, jak dlouho například trvá změna nebo pořízení územního plánu. Přesto jsem přesvědčen, že v roce 2027 budou Pardubice prosperujícím městem, které se rozvíjí dle zásad trvale udržitelného rozvoje a také v rámci filozofie chytrých měst. Doufám, že budou přitažlivé i architektonicky – citlivým propojením staré a nové architektury. Domnívám se také, že se výstavba bydlení vrátí z okolních obcí a extravilánu do intravilánu, respektive do jeho rezerv včetně brownfieldů. Těším se, že se chytré technologie a aplikace stanou běžnou součástí každodenního života a tím bude využívání služeb města ještě komfortnější a lepší. Martin Charvát, primátor města Pardubice

OLOMOUC JAKO CENTRUM VÝZKUMU Budoucí Olomouc vidím jako tradiční historické, kulturní a univerzitní město, které je současně plné života, město kongresové i individuální turistiky. Bude to město obyvatelům přátelské, které plně vyhovuje požadavkům na moderní, zdravý život a nabízí také kvalitní profesní uplatnění. Za deset let budou v Olomouci vyřešeny některé současné problémy v dopravě, bude hotová východní tangenta, což sníží dopravní zátěž. V centru města bude díky podpoře MHD i výraznému doplnění sítě cyklostezek méně osobních aut. Vedení města bude pokračovat ve vytěsňování tranzitní nákladní dopravy z Olomouce. Díky spolupráci s Univerzitou Palackého a využití jejího výzkumného potenciálu i špičkových pracovišť přibude v Olomouci firem, které se zabývají aplikací vědeckého výzkumu, v nabídce profesního uplatnění tak výrazně naroste segment čistého a sofistikovaného průmyslu. Další investoři budou moci působit v nové průmyslové zóně v Neředíně. Fungovat budou i centra kreativních a sdílených služeb, která využijí velkého množství kvalitně vzdělaných a jazykově dobře vybavených absolventů škol. Antonín Staněk, primátor města Olomouc

PLZEŇ CHCE BÝT MĚSTEM INOVACÍ Naší snahou je neustále zlepšovat život občanů města Plzně. I za deset let chceme být na špičce v rámci celé České republiky. Velmi aktivně se snažíme například zavádět elektromobilitu a využívat chytré technologie při zkvalitňování života. V 90. letech jsme měli v Plzni první průmyslovou zónu v ČR, nyní bychom stejně tak chtěli být prvním městem, jež přemění takzvané montovny na kvalifikovanou pracovní sílu. Byl bych tedy rád, aby tu u nás za deset let působily firmy s vazbou na Západočeskou univerzitu a abychom se pyšnili tím, že budeme městem výzkumu, vývoje a inovací. Velké ambice máme také v oblasti bezpilotního letectví, chceme být jedničkou v rámci republiky ve vývoji a využívání dronů. Jako první město v ČR máme povolení na provádění leteckých prací, máme nové zázemí pro naše centrum Dronet, iniciovali jsme vznik certifikátového programu Technologie bezpilotního létání na Západočeské univerzitě a pořádáme unikátní festival bezpilotního létání DronFest, který byl zařazen mezi největší akce svého druhu ve světě. Martin Zrzavecký, primátor města Plzeň

OSTRAVA BUDE NABITÁ ENERGIÍ Vize Ostravy za takových sedm, deset nebo patnáct let není jen má, je to společná vize obyvatel města – loni se dvacet tisíc z nich aktivně zapojilo do tvorby nového strategického plánu, který pomáhá utvářet budoucnost Ostravy. Za poslední desetiletí se podařilo zastavit a zvrátit trend odcházení lidí, protože se pro řadu z nich Ostrava stala městem nových začátků a aktivně láká mladé, talentované a pracovité obyvatele. Ostrava nyní kandiduje na titul European Green Capital a jako součást přípravy dokončuje významné projekty v oblasti revitalizace veřejného prostoru a městských parků, oživení historického centra města a adaptace na klimatickou změnu a potvrzuje tak pověst zeleného města. Také zúročuje svou průmyslovou tradici tím, že vyvíjí a využívá inovativní technologie šetrné k přírodě a životnímu prostředí. A proto bude za deset let Ostrava sebevědomým evropským městem nabitým energií aktivních lidí… Blíže světu, lidem a přírodě. Tomáš Macura, primátor města Ostrava

11


Pavel Dolák, Director, KPMG Česká republika, pdolak@kpmg.cz

HLEDÁ SE VLÁDNÍ ČTVRŤ N

ová vládní čtvrť, nebo historické budovy v centru Prahy? Tuto otázku neřeší politici poprvé. Historické budovy v centru města mají pořád své kouzlo, které mnozí nechtějí opustit. Nynější ministerské budovy kdysi sloužily například jako chudobinec, domov důchodců nebo klášter. Jak se jejich život v průběhu let vyvíjel a čím jsou jedinečné? Nahradí je někdy moderní varianty? Většina evropských měst koncentruje vládní úřady do centra. Praha není výjimkou. Nejvíc je jich v Praze 1, následuje Praha 2 a Praha 6. Většinou sídlí právě v historických budovách. Jejich využití je z důvodu památkové ochrany omezené. Sídlo ministerstva nebo jiného vládního úřadu či velvyslanectví je proto často zárukou, že se daná stavba dochová. Navíc jsou díky své architektuře mnohdy velmi reprezentativním místem, což se pro podobné instituce hodí. Provedeme vás Prahou a její neoddělitelnou součástí, kterou tato místa tvoří.

12

ZÁŘÍCÍ KOPULE A HUSÁKOVO TICHO Naši exkurzi začneme na místě bývalého Petrského nábřeží, kde československá vláda nechala na začátku 30. let minulého století vybudovat tři ministerstva – zemědělství, dopravy a průmyslu a obchodu. Právě budova ministerstva průmyslu a obchodu Na Františku je považována za jednu z nejhezčích u nás. Za tento přívlastek vděčí zářící prosklené kopuli, které si v noci nelze nevšimnout. Sídlo ministerstva dopravy od architekta Engela bylo původně postaveno pro československé ministerstvo železnic. Během socialismu pak budova sloužila jako sídlo Ústředního výboru komunistické strany Československa. Dokonce v ní bydlel i prezident Husák. Těšnovskému tunelu se pak lidově říkalo „Husákovo ticho“. Vznikl zde jeden z nejmodernějších protileteckých krytů v Praze. Vybavení krytu však vzalo za své během povodní v roce 2002. V současnosti budova slouží navíc i Generálnímu ředitelství Českých drah. Na druhé straně Vltavy již pět let úřaduje administrativní centrum navigačního

© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

real estate


© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

PÁTERNOSTER Fenoménem ministerstev postavených za první republiky je páternoster – druh výtahu s nepřetržitým řetězem kabin. Jde o vertikální dopravní zařízení pracující na plynulém oběžném principu. První oběžný výtah na světě byl instalován roku 1884 v Londýně. V Praze se nachází v 25 budovách, z toho v osmi sídlech ministerstev. systému Galileo – zatím jediné agentury EU u nás. Uvidíme, zda se podaří přesvědčit členské země a přibudou k ní další unijní úřady nebo agentury. Konkurence bude bezesporu veliká. MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI JAKO CHUDOBINEC Během první republiky se postavila celá řada budov speciálně pro účely ministerstev a státní správy. V obdivuhodně krásném neoklasicistním stylu například na konci 20. let minulého století vznikly pod Emauzským klášterem domy ministerstva zdravotnictví a ministerstva práce a sociálních věcí. Některé prošly přestavbou, třeba z místního chudobince, paláce nebo kláštera. Chudobinec byl na místě dnešního ministerstva spravedlnosti. Knížecí rodina Rohanů zase bydlela v nynějším ministerstvu školství. Ministerstvo financí v Letenské ulici pro změnu kdysi sloužilo jako klášter a ministerstvo pro místní rozvoj na Staroměstském náměstí jako sídlo Pražské městské pojišťovny. Víte, které stavbě se říká „kachlíkárna“? Jedná se o ministerstvo vnitra, které vzniklo na konci 40. let. Tuto přezdívku si vysloužilo kvůli svému vzhledu. Samotná stavba již dávno ministerstvu nestačí, a tak úředníky tohoto resortu najdeme na dalších místech v Praze. Kousek od ministerstva, naproti Výstavišti, sídlí i Policejní prezidium. NA DRUHÉ STRANĚ ŘEKY Hradčany. Kromě sídla prezidenta zde najdeme i další dvě krásné budovy sloužící vládě – ministerstvo zahraničí v Černínském a Toskánském (Thun-Hohenštejnském) paláci a ministerstvo kultury v Nosticově paláci. Černínský palác – reprezentativní sídlo naší diplomacie – se může pochlubit přilehlou zahradou o rozloze 1,7 hektaru. Blízkost ministerstva zahraničí a rezidenční ráz jsou důvodem pro vznik rozsáhlé diplomatické čtvrti v Praze 6 (především v Dejvicích a Bubenči). Najdeme zde více než 40 zastoupení cizích států a mezinárodních organizací. V této městské části je i ministerstvo obrany, a to

v ulici Na Valech (v budově bývalé kadetní školy) a v dalších budovách v okolí. Sídlo Generálního štábu armády pak tvoří jednu stranu do dnešního dne stavebně neuzavřeného Vítězného náměstí. NAHRADÍ HISTORII PRAKTICKÉ MODERNĚJŠÍ VARIANTY? Z naší malé procházky po místech různých vládních budov je patrné, jak jsou roztroušené. Například ministerstvo životního prostředí sídlí ve Vršovicích. Jeho zaměstnanci to mají na jednání vlády nejdál ze všech, a to skoro 7 kilometrů. Naproti tomu dnešní moderní kancelářské budovy mají řadu výhod, a to hlavně co se týče ekonomického a uživatelského standardu. Proto se už několikrát řešila myšlenka vybudování nové vládní čtvrti nebo výstavba moderních budov, kam by se některé úřady mohly přestěhovat. Zjednodušilo by to komunikaci i společná jednání. V této souvislosti se v minulosti diskutovaly lokality Bubnů, Libně, Pankráce, Letňan nebo Butovic. Uvolněné prostory by se daly přestavět na byty nebo hotely. Něco podobného zažila Praha v případě celé řady finančních institucí, které se přestěhovaly v minulých letech mimo centrum (o nich jsme psali v loňském listopadovém Marwicku). Nových budov však bylo v posledních 20 letech pro účely ministerstev nebo jiných centrálních úřadů postaveno jen velice málo. Jedná se například o sídlo Českého statistického úřadu (2004) ve Strašnicích vybudované jako náhrada za povodněmi zničenou budovu v Karlíně nebo Český úřad zeměměřický a katastrální (1996) v Kobylisích, který byl pro změnu postaven z důvodu dramatického nárůstu agendy. Uvidíme, co přinese budoucnost a jak se historické dědictví nakonec popere s praktičností a ekonomickou výhodností moderních budov v Praze.

13


Petr Toman, Partner, KPMG Česká republika, ptoman@kpmg.cz

© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

real estate

NOVOSTAVBY A DANĚ. KDE ZAPLATÍTE NEJVÍC? P

ři nákupu nových bytů hraje velkou roli také jejich daňové zatížení. Daň z přidané hodnoty a z nabytí nemovitých věcí by měla zajímat každého kupujícího. Jen při zohlednění všech aspektů nového bytu, tedy včetně těch daňových, si může udělat obrázek o konečné ceně nemovitosti. Studie KPMG srovnala daňové zatížení nových bytů z pohledu daně z přidané hodnoty a daně z nabytí nemovitých věcí v některých státech EU i v několika nečlenských zemích. Jak z takového srovnání vyšla Česká republika? MOŽNOSTI DAŇOVÉHO ZATÍŽENÍ BYTŮ Pro členské státy EU vymezuje daňové zatížení evropský DPH legislativní rámec (tzv. směrnice). Při předpokladu, že byt prodává podnikatelský subjekt registrovaný k DPH v zemi lokace, platí, že dodání bytu je od DPH osvobozeno. Výjimku ale tvoří novostavby, tedy budovy před prvním obydlením nebo do určité doby po jejich obydlení. Prodávající si také případně může zvolit, že DPH uplatní dobrovolně. Prodej nového bydlení podléhá v členských státech unie DPH na výstupu, a to v základní sazbě, která nyní nesmí být nižší než 15 procent. Výjimku může tvořit tzv. sociální bydlení, u něhož může být daň nižší. V ČR podléhá obecně převod novostaveb základní 21% DPH.

14

Sociální bydlení pak spadá do snížené 15% sazby. Kategorie sociálního bydlení není obecně striktně vymezena, v České republice jde o byty o podlahové ploše max. 120 m² a rodinné domy o podlahové ploše nepřesahující 350 m². SOCIÁLNÍ BYDLENÍ A DANĚ Některé státy EU snížení sazby daně na sociální bydlení vůbec nevyužívají. Jsou to například Nizozemsko (21% DPH), Slovensko (20% DPH) nebo Chorvatsko (25% DPH). Naopak některé státy nižší sazbu na tuto kategorii bydlení mají, a to významně nižší, než je tomu v ČR. Například v Maďarsku a Rumunsku jde o 5% DPH, v Polsku 8% a ve Slovinsku pak 9,5%. Česká snížená 15% sazba DPH tak z naší republiky dělá zemi s jedním z nejvyšších zatížení převodu bytů pro sociální bydlení. Zatímco oproti sousedům ze Slovenska kupující v tuzemsku při koupi bytu v rámci sociálního bydlení „ušetří“ 5 % z ceny bytu (v potaz nyní bereme jen DPH zatížení), oproti kupujícím v Polsku či Maďarsku budou české nové byty kvůli vyšší sazbě DPH o 7–10 % dražší. Velká Británie či Německo žádné DPH zatížení novostaveb nemají, nicméně jen na tuto nulu se při nákupu nemůžete spoléhat. Ve Velké Británii jde o tzv. nulovou sazbu DPH (zero-rate), tedy transakci, která sice není zatížena DPH při výstupu, ale prodávající si může uplatnit


© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

SAZBY DPH VE VYBRANÝCH ZEMÍCH – ZKRATKY DLE INTRASTAT* DPH DPH - sociální bydlení 30 % 27 % 25 % 23 % 21 % 20 % 21 % 20 % 15 % 10 %

BG

CZ

0%

0%

DE

GB

0% HR

HU

odpočet DPH u souvisejících nákladů. V případě Německa tato možnost uplatnit odpočet DPH není. Konečný dopad obchodu je tak v obou zemích diametrálně odlišný, a to jak pro prodávajícího, tak nakonec i pro kupujícího, protože DPH, kterou si prodávající nemůže odnárokovat, se promítne do prodejní ceny.

MD

22 %

20 %

10 %

8%

5%

0%

19 %

10 %

5% 0%

NL

PL

PT

RO

SI

SK

XS

* Bulharsko (BG), Česka republika (CZ), Německo (DE), Velká Británie (GB), Chorvatsko (HR), Maďarsko (HU), Moldavsko (MD), Nizozemsko (NL), Polsko (PL), Portugalsko (PT), Rumunsko (RO), Slovinsko (SI), Slovensko (SK), Srbsko (XS).

2 + KK V PRAZE A jak se DPH projeví v konkrétním případě? V případě menšího bytu, např. 2 + kk v ceně 4 miliony Kč (cca 150 tisíc EUR), se ukazuje, že rozdíl v daňovém zatížení nemovitosti může dosáhnout 1 milionu korun. Takový výsledek vyjde při srovnání bytu v Chorvatsku a ve Velké Británii. DAŇ Z NABYTÍ NEMOVITÝCH VĚCÍ Další daňové zatížení, které je relevantní při převodu bytů, je daň z nabytí nemovitých věcí. Princip je ve většině zemí podobný jako v ČR, tedy obvykle je minimálně první převod novostavby od této daně osvobozen. Někde je dokonce osvobození navázané na zatížení tohoto převodu daní z přidané hodnoty. To znamená, že pokud je převod zdaněn DPH, nemusí se platit daň z nabytí nemovitých věcí.

15


16

© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.


© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

real estate Pavel Kalouš

ARCHITEKT, NA KTERÉHO STOJÍ MILIARDÁŘI FRONTU S

taví školy, pivovary, hotelové resorty i domy pro české miliardáře. Stavby Petra Koláře, který patří mezi nejžádanější české architekty současnosti, ale mají jedno společné – promyšlený vnitřek. „Když vejdete dovnitř, musíte se umět intuitivně zorientovat. Tak se pozná kvalitní architektura,“ říká Kolář. Kdy naposledy jste se v Česku zastavil u nějaké stavby a řekl jste si „Panečku, to je něco“? Je tady spousta šikovných architektů, takže se dá i v Česku narazit na stavby, kvůli kterým stojí za to se zastavit. Naposledy se mi to stalo u Národní technické knihovny v Praze. To je krásná stavba. Jak je na tom architektura v Česku 28 let od revoluce? Řada lidí ji kritizuje, ale já to vůbec nevidím negativně. Vznikají tady nadčasové projekty, co vydrží desítky let, i když je pravda, že jde většinou o privátní stavby, které si jejich majitelé chrání, takže se k nim moc nedostanete. Ale obecně tady mají architekti stejnou volnost jako v zahraničí, chce to jen narazit na klienta, který bude mít odvahu experimentovat. No právě. Nechybí českým městům někdy víc odvahy? Jasně, chybí. My si nestěžujeme, máme za sebou krásné projekty, ale Praha je taková usedlejší, není lehké tady něco prosadit. Ne všichni památkáři tady jsou osvícení, drží se striktně pravidel, všechno musí být do puntíku. Chápu, že je to důležité, ale jsou místa, kde by se dal postavit dům jako socha, na který by se všichni chodili dívat. Dodnes mě třeba mrzí, že se nepostavila Kaplického knihovna. Na to se vůbec neměla dělat soutěž, mělo se to dát Janu Kaplickému přímo.

Jak se vlastně pozná kvalitní architektura? Pro mě to znamená hlavně funkční architektura. U fasády může vždycky vzniknout debata, někomu se líbí Tančící dům, někdo ho nenávidí. Někdo je nadšený z vily Tugendhat, pro někoho je to jako výloha obchodu. Každý člověk je jiný, v tom se nikdy neshodneme, a to je dobře. U té vnější skořápky je to jako s obrazem – každý architekt ji vymyslí jinak. Můžeme se bavit o tom, co je hezké a co ne, ale u vnitřního prostoru žádná polemika není. Ten buď funguje, nebo nefunguje. A jak se to pozná? Když stavíte dům, máte vzít za kliku a vědět, že jdete do obývacího pokoje a že se neocitnete na toaletě. Uvnitř se musíte umět zorientovat intuitivně. To spoustě dnešních staveb chybí. A třeba úspěch Malediv je postavený právě na tom. Všude najdete to, co potřebujete, protože to tam prostě je. Přijdete k bazénu, řeknete si, že by tady měl být bar – a on tam je. Tohle je dobrá architektura. Jenže každý přece kouká na stavbu zvenku. Ano, to je ta chyba. Podívejte se na Franka Gehryho. Pracuje jako sochař a jeho stavby jsou zvenku skvělé. Tančící dům se mi líbí, to jeho zakončení, pohyb, je to zkrátka krása. Jenže zevnitř ten dům vůbec nefunguje. V roce 1996 jsme tam s Evou Jiřičnou dělali interiéry, ale ten vnitřek je tak složitý, že to skoro nešlo. Proto dnes na architekturu koukám hlavně tak, jestli bych tam sám chtěl bydlet nebo pracovat, a navrhujeme takové prostory, kde bychom se sami chtěli pohybovat. Vás neláká postavit nějaký další Tančící dům, který vám zajistí nesmrtelnost? To, že tady Frank Gehry postavil Tančící dům, byl zázrak, který se už nebude opakovat, protože dneska by vám to už nikdo nedovolil postavit. To 17

Kvalitní architektura se pozná podle vnitřního prostoru. Buď funguje, nebo ne.


Restaurace a bar Tavaru na Maledivách. zaprvé. Zadruhé, já jsem mnohem spokojenější, že jsme postavili ostrov na Maledivách, který byl v roce 2014 vyhlášen nejlepším resortem na světě. Dodnes je mezi nejlepšími pěti, a kdykoliv tam přijedu a bavím se s hosty, zjišťuju, že jsou strašně spokojení. Zvou mě na kávu a chtějí si o tom povídat. A to je pro mě odměna za práci. Podle čeho si vybíráte zakázky? Už nejsem žádný mladý kluk, takže si je vybírám podle toho, kde cítím, že si klient bude vážit energie, kterou do toho dám, a že výsledek bude stát za to. Když přijmeme zakázku, je to pro mě práce třeba na tři a více let a já potřebuju vědět, že mě to bude bavit. Na čem pracujete teď? Momentálně děláme moc hezký projekt v Novém Skotsku v Kanadě. Jmenuje se Red Head, je to 14 domů, které jsou posazené na útesu s výhledem na oceán. První z nich už stojí a teď připravujeme druhý, který bude ještě odvážnější. Jako si Češi staví domy v Chorvatsku, tohle je ideální pro lidi z New Yorku, odkud je to jen hodina letu. Takže ticho a divoká příroda? Ano. Je to strašně relaxační místo, za čtyři dny si tam odpočinete jako za měsíc někde jinde. Sedíte, koukáte se na oceán, ráno vám tam chodí losi, na hladině vidíte velryby, hnízdí tam orli skalní a okolo jsou tři golfová hřiště, která patří do nejlepší desítky v Severní Americe. Jde o úplný opak horkých Malediv. Je to kouzelné místo, a i když už dnes nerad cestuju, tak sem jedu rád klidně jen na dva dny. I když pracuju, na tomhle místě si dokonale vyčistím hlavu. Vaše projekty mají jedno společné – investory jsou často čeští miliardáři. Proč si vás najímají? Myslím si, že poskytujeme služby, které jiní architekti neposkytují. Jsme schopni na klíč kdekoliv po světě udělat cokoliv. A jsme schopni dodržet termín a rozpočet, na kterém se 18

© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Architekti tu mají stejnou volnost jako v zahraničí. Jen je potřeba najít klienta s odvahou experimentovat.


© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Red Head v Novém Skotsku v Kanadě.

dohodneme. Jsou to logicky velmi inteligentní lidé, takže vedeme dlouhé inspirativní diskuze. To mě na tom baví. Dokázal byste odmítnout i miliardáře? Jo, už jsme pár takových zakázek odmítli. To, jak je klient bohatý, není rozhodující. Když necítíte, že to bude mít dobrý konec, je lepší to na začátku odmítnout. Protože nakonec se budete trápit oba. Za námi nechodí klienti, protože jsme architekti. My jsme takové to jedno dílo, co vidíte v galerii, jdete okolo, zvednete telefon a zavoláte nám, že byste to chtěli taky. V tu chvíli víte, že máte podobné estetické vnímání, že jste naladěni na stejnou vlnu. Na kterou svoji stavbu jste nejvíc pyšný? V roce 1993 jsem si postavil v Dolních Chabrech na okraji Prahy malý domeček, kolem kterého bylo hodně rušno. Strašně dlouho se to povolovalo, hádali jsme se s památkáři, jestli tam může být rovná střecha. Vzadu je kostel, na který je díky tomu vidět, navíc jsme zachovali měřítko malých domků stojících okolo, protože to má stále vesnický charakter. Myslím si, že se to tehdy povedlo, získalo to spoustu cen i v zahraničí. Teď jsem ten baráček po 25 letech prodával a musím říct, že mě to strašně mrzelo. Když jsem tam po těch letech vešel, zase mě to oslovilo. Taková věc mi stačí. Myslel jsem, že spíš zmíníte luxusní resort Velaa, který jste postavil na Maledivách. Jasně, na Maledivy jsem samozřejmě pyšný, koneckonců jsem tam strávil čtyři roky svého života. Když jsme tam v roce 2011 poprvé přijeli, nebylo tam nic, jen křoví a políčka domorodců, takže jsme tam museli přivézt všechno do posledního šroubku. Pro mě je ale každá práce, která je dobře udělaná a z které mají lidé radost, skvělá. Když skončíme, podáme si ruku s klientem a řekneme si, že to je dobrý, to mi dělá

radost. Nejsem ten typ, který touží po tom, aby zemřel a zůstala tady po něm nějaká monumentální stavba. Jak Velaa vypadá po pěti letech ve slané vodě, tropickém podnebí a monzunech? Vydržela? Vypadá pořád moc dobře. Na to jsem hrdý, protože jsme museli všechno domýšlet tak, aby ty složité povětrnostní podmínky kousek od rovníku měly minimální vliv na údržbu. Říkal jsem, že když do toho dáme o trochu víc peněz, vrátí se nám to. A to se teď potvrzuje. Po dokončení ostrova jste dostával spoustu podobných nabídek. Stavíte něco podobného? Máme teď rozjednanou podobnou nabídku v Karibiku, a co se týče Malediv, měli jsme asi tři nabídky, ale ani u jedné jsem necítil, že bychom mohli udělat tak výjimečnou věc. Nakonec z toho vždycky vylezlo, že investoři chtějí postavit něco příliš low-cost a chtějí jen využít naše jméno. A dělat tří- nebo čtyřhvězdičkový hotel v tomhle regionu, to se mi nechtělo. To je přesně to, co jsem říkal o plýtvání energií. Vy prý ale neumíte říkat ne. Už jsem se to docela naučil. Nebo takhle, ještě jsem se to nenaučil úplně, ale skoro už jo. Chci mít aspoň jeden den v týdnu volno, nebýt na telefonu a něco si také užít a věnovat se rodině. Ono to přijde s věkem. Když jste mladý, máte před sebou výzvy a chcete dělat všechno a dokázat si, že to zvládnete. Kdo vás tehdy těsně po revoluci nejvíc ovlivnil? Měl jsem štěstí, že jsem se na začátku 90. let dostal do Londýna k Evě Jiřičné, kde jsem měl jako na dlani všechny své bohy – Fostera, Rogerse, Calatravu, Grimshawa, Kaplického nebo Jiřičnou. A se všemi jsem se setkal. Vzpomínám si, jak ke mně tehdy na nějaké výstavě Santiaga Calatravy přišel Nicholas Grimshaw a povídá: „Hele, a tohle už stojí, nebo je to jenom projekt?“ 19


20

© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.


© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Co jste mu na to řekl? Nebyl jsem schopný mu odpovědět, protože na mě promluvil pan Božský. Vzhlížel jsem k němu. Tehdy ještě nebyl internet, takže jsme kupovali všechny knížky a snažili se odkoukat detaily. A máte svým stylem k někomu z nich blízko? Ze začátku nás strašně ovlivnila Eva Jiřičná, které si moc vážím. Ale člověk stárne, vyvíjí se a začne kráčet vlastní cestou. Stejně si časem vytvoříte vlastní styl. Jak vypadá ten váš? Málokdo zpočátku přesně ví, co chce. Spousta klientů si to na začátku neumí správně pojmenovat – a to je náš úkol. Pojmenovat to. My dnes nejvíc prodáváme zkušenosti, protože můžeme říct: „Takhle podobně jsme to dělali jinému klientovi a on to po dvou letech předělával, protože to nefungovalo.“ Všichni pořád chtějí vidět vizualizace střechy a okýnek, ale my začínáme od půdorysu a vnitřku. A teprve když se shodneme, že to uvnitř funguje, ukážeme jim tu skořápku. Bojujete často s tím, aby byl investor odvážnější a nekladl vaší kreativitě meze? Vždycky klientům říkám: „Jestli nás chcete, musíte si udělat čas, protože si na to musíme sednout a povídat si o tom. My jsme tady od toho, abychom plnili vaše sny, a já musím zjistit, jaké jsou.“ Musíme zjistit, kam až daleko můžeme s tou odvahou zajít. Někdy je ale odvaha i to, že má někdo na účtu jen pár milionů a přijde s tím, že chce postavit rodinný dům. A my řekneme, že to zkusíme. Nosíte v hlavě nějaký svůj sen? Že někdo přijde, zaklepe a dá vám životní zakázku? Nenosím. Já si ty sny plním. Sbírám umění,

stýkám se s umělci, jednou za čas si něco koupím. Teď jsem si zrovna koupil sochu od Tonyho Cragga, po které jsem asi osm let toužil. Takže tady nesedím a nečekám, až někdo přijde a řekne, že po mně chce postavit fotbalový stadion. Ne, každá věc, kterou děláme, je zajímavá. Já vlastně ani nevím, jestli bych chtěl třeba stavět mrakodrap. A kdybych si měl vybrat, jestli postavit mrakodrap na kraji Prahy, nebo malý domek v Kanadě, radši vezmu ten domek. Jak to? Protože je pro mě zábavnější. A o tom to celé je. Musíte z toho mít radost. Vybírám si projekty, které chci dělat. Když budu stavět mrakodrap v Praze, developer bude chtít stále šetřit a nakonec budeme nešťastní oba, protože výsledek bude rozporuplný. Proto svým dětem říkám: „Dělejte něco, co vás v životě bude bavit. A když půjdete do práce, snažte se, ať je to pro vás stejná radost, jako byste se šli projít do lesa nebo vykoupat do řeky.“ PETR KOLÁŘ Architekt a spolumajitel architektonického studia ADR, které v roce 1992 založil se svým spolužákem z VŠUP Alešem Lapkou. Jeho stavby najdete zhruba ve 30 zemích, mezi ty nejznámější patří část rezidenčního komplexu Waltrovka v Praze, škola Open Gate, Český olympijský dům v Londýně 2012 nebo luxusní resort Velaa na Maledivách. Mezi jeho klienty najdete většinu českých miliardářů.

21


Radim Kotlaba, Senior Manager, a Lucián Staněk, Associate, KPMG Legal rkotlaba@kpmg.cz, lstanek@kpmg.cz

KOMU ULEHČÍ ŽIVOT NOVELA STAVEBNÍHO ZÁKONA? A

dvokáti z KPMG Legal hodnotí významnou novelu stavebního zákona, která začne platit příští rok. Její autoři si od ní slibují jednodušší proces výstavby. Bude tomu ale skutečně tak? Prvního ledna příštího roku nabude účinnosti významná novela stavebního zákona a souvisejících předpisů. Ve sbírce zákonů ji najdeme pod číslem 225/2017 Sb. a její autoři předpokládají, že zjednoduší i zrychlí územní a stavební řízení. Jednoznačnou změnu k lepšímu by novela měla přinést pro drobné stavebníky. Od ledna bude například možné tzv. na ohlášení stavět rodinné domy bez omezení zastavěné plochy. Dosud lze tímto zjednodušeným způsobem stavět rodinné domy pouze do sto padesáti metrů čtverečních zastavěné plochy. Pro realizaci větších rodinných domů je nezbytné získat plnohodnotné územní rozhodnutí a stavební povolení, což často bývá administrativně a časově náročné. Dále dojde k úlevám u některých drobných staveb, jako jsou bazény či skleníky do čtyřiceti metrů čtverečních. Ty bude možné zřizovat zcela bez formalit, pokud budou stát nejméně dva metry od hranice pozemku. V zastavěném území obcí si na vlastním pozemku též postavíme bez papírování až dva metry vysoký plot, pokud nebude hraničit s veřejnou komunikací nebo prostranstvím.

22

© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

real estate


© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Sloučení řízení má podle novely urychlit výstavbu. Skutečně? ŘÍZENÍ PŮJDOU SLOUČIT DO JEDNOHO Zajímavá vylepšení čekají i developery a další velké stavebníky. Především jim je určena novinka v podobě možnosti sloučit územní a stavební řízení i proces posuzování vlivů na životní prostředí, je-li u daného záměru vyžadován, do jednoho společného řízení. To by dle názoru zákonodárců mělo zjednodušit a urychlit výstavbu zejména průmyslových, rezidenčních a infrastrukturních projektů. Výsledkem takového společného řízení bude vydání jednoho společného povolení, a to i pro celý soubor staveb najednou. Jak jsme již zmínili, půjde o variantu danou stavebníkům na výběr, nikoliv o povinnost – i nadále bude možné vést jednotlivá řízení odděleně jako doposud. V této souvislosti zůstává otázkou, zda a jak často budou stavebníci variantu společného řízení v praxi využívat. Důvodem je zejména objem dokumentace. V případě oddělených řízení lze totiž většinu připomínek dotčených orgánů a účastníků vypořádat už v rámci procesu posuzování vlivů na životní prostředí či v územním řízení. V této fázi dokumentace zamýšleného záměru ještě není tak detailní jako ve stavebním řízení, a je tedy snazší a levnější ji upravit. Dokumenty odevzdávané pro společné řízení musí naproti tomu svým obsahem odpovídat i projektu pro stavební řízení, tedy být již od počátku mnohem podrobnější. Pokud pak během společného řízení bude potřeba dokumentaci upravit (což lze zejména u větších projektů téměř s jistotou očekávat), může to být náročnější a dražší, než kdyby probíhala jednotlivá řízení odděleně. Zákonodárci předpokládají, že si stavebníci dovedou sami nejlépe zhodnotit, kdy se jim vyplatí riskovat větší náklady na přípravu a úpravy dokumentace pro společné řízení s vidinou rychlejšího zahájení stavebních prací, a tedy i rychlejšího dokončení jejich záměru. Bude zajímavé sledovat, kterou variantu budou developeři v praxi upřednostňovat.

BUDE MÍT NOVELA DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ? Některé zaváděné novinky však zdaleka nevyvolávají jen pozitivní ohlasy. Novela totiž ruší právo spolků (podle dřívější právní terminologie „občanských sdružení“) účastnit se při splnění zákonných podmínek územních a stavebních řízení. Spolky se sice i nadále budou moci zapojit do procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), to se však provádí jen u některých typů staveb. S uvedenou změnou se pojí naděje některých poslanců na urychlení výstavby zejména dopravní infrastruktury. Z druhé strany se však na tuto změnu snáší výrazná kritika, neboť hrozí riziko, že bez kontroly ze strany široké veřejnosti prostřednictvím účasti spolků budou nově povolované stavby necitlivé vůči životnímu prostředí. Toto riziko je uváděno jako obzvláště vysoké zejména u středně velkých staveb různých hal, garáží, parkovišť či obchodů, které – na rozdíl od velkých infrastrukturních a průmyslových projektů – zpravidla nepodléhají procesu posuzování vlivů na životní prostředí. Kromě toho je zrušení práva účasti spolků v územních a stavebních řízeních dle některých názorů i v rozporu s Ústavou ČR a Listinou základních práv a svobod. Příslušná část novely tak míří na základě žaloby podané skupinou senátorů k Ústavnímu soudu, který má nyní otázku zrušení či zachování účasti spolků v těchto řízeních ve svých rukách. Povede tedy aktuální novela stavebního zákona skutečně ke zjednodušení výstavby? U malých staveb od zahradních bazénů po rodinné domy nepochybně ano. Zda tomu tak bude i u developerských projektů a průmyslové či dopravní infrastruktury, ukáže až praxe. A to do značné míry nezávisle na tom, jak se ke kritizované části novely postaví Ústavní soud.

23


Lukáš Rozmajzl, pracuje pro Sharry Europe

KANCELÁŘ S VELMI VYSOKÝM IQ Chytré Z kanceláře mají hlavně zvýšit naši produktivitu

aměstnancům v pražských kancelářích STRV vznikají nejmodernější technologie doslova pod rukama, když vyvíjejí mobilní aplikace pro nadané startupy sídlící především v oblasti amerického Silicon Valley. Zároveň ale hi-tech vynálezy mají i pod nohama. Po karlínských kancelářích s rozlohou 5,5 tisíce metrů čtverečních se totiž pohybují na elektrickém skateboardu Boosted board. Speciální „prkýnko“ je poháněno energií z dobíjecí baterie, s níž může člověk svištět rychlostí až 35 kilometrů v hodině, jezdit pohodlně do kopce nebo zastavit na místě díky ovladači v ruce. Hlavní centrála STRV je tak v mnoha ohledech „prolezlá“ technologiemi. „Máme v kancelářích Oculus Rift, nové zařízení pro virtuální realitu od Facebooku. Hlavní investicí pro nás byl upgrade počítačů, kdy jsme všechny naše vývojáře vybavili nejnovějšími MacBooky Pro, protože věříme, že špičkové pracovní nástroje jsou nezbytné pro perfektně odvedenou práci,“ vyjmenovává spoluzakladatel společnosti Lubo Smid letošní přírůstky do technologického vybavení. Pražské vývojářské studio tak pokračuje v dlouhodobém trendu symbiózy s moderními technologiemi, jenž jí ostatně v únoru vynesl titul „Chytrá kancelář“ v prestižní soutěži Zasedačka roku s architektkou Evou Jiřičnou coby vedoucí postavou odborné poroty. Lubo Smid z STRV si pro sebe chytrou kancelář definuje jako takový prostor, který „využívá moderních technologií, aby zpříjemnily čas strávený v kanceláři a zefektivnily fungování týmu“.

24

TECHNOLOGIE JSOU VŠUDE Koncept smart office není pouze o trendy technologických hračkách, jako jsou výše zmíněné elektrické skateboardy a brýle pro virtuální realitu, ale proniká například i do tajemných koutů pracovních toalet. Představte si box na papírové utěrky, který je vybaven speciálním senzorem. Ten může s předstihem autonomně objednat nové balení a zároveň díky němu mají pracovníci údržby přehled, které záchody jsou nejvíce používané, a mohou tomu přizpůsobit plán čištění. (Další komponenty smart office najdete na následující dvoustraně.) „Chytrá kancelář využívá technologie k automatizaci rutinních a každodenních úkolů, abychom skutečně optimalizovali způsob, jakým pracujeme. Výsledkem bude zvýšená produktivita, jelikož zaměstnanci budou mít dostatek času na svou skutečnou práci – práci, kterou technologie nezvládne,“ uvedl v rozhovoru pro Business News Daily Slovinec Luka Birsa, spoluzakladatel a technický ředitel firmy Visionect, jež se specializuje na oblast digital signage. Zvýšenou produktivitu ostatně vidí jako hlavní benefit proudící z chytrých kanceláří i Michal Gróf, obchodní ředitel architektonického studia U1, které se chlubí, že do nových kanceláří usadilo již více než 30 tisíc lidí. „Pro firmy znamená smart office jednoznačně úsporu času, ulehčenou komunikaci, spokojené a loajální zaměstnance, větší atraktivitu v oblasti HR a to vše ruku v ruce vede ke zvýšení produktivity práce,“ podotýká zástupce U1. A čas jsou samozřejmě peníze, které firma ušetří například

© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

real estate


© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

tím, že zaměstnanci nebudou díky technologii indoor navigace bloudit v budově nebo automatické systémy zhasnou světlo nad pracovním stolem, který zrovna není obsazený. „Pro zaměstnance má smart office v podstatě stejný efekt, jen z pohledu z druhé strany,“ dodává Gróf. KANCELÁŘSKÉ HNÍZDO Jedním z hlavních zdrojů konceptu chytrých kanceláří je prudký rozvoj takzvaného internetu věcí, pod který spadají všemožné senzory, čipy, beacony a všechna ostatní zařízení s možností připojit se k síti sítí. Do roku 2020 by podle predikce analytiků z Gartneru mělo být globálně propojeno asi 26 miliard přístrojů (firma Cisco odhaduje dokonce dvojnásobek). Jenže podle Josefa Šachty, spoluzakladatele firmy Sharry Europe vyvíjející software pro chytré budovy, je v moderních kancelářských prostorech problém právě s integrací všech digitálních systémů. V každé oblasti, od parkingu přes recepci až po navigaci, existuje mnoho různých technologií, ale chybí mezi nimi propojení. Další zásadní změna se nicméně odehrává na lidské úrovni a skrývá se pod zkratkou ABW – activity-based workplace. To je strategie, kdy interiér kanceláří nabízí různé typy prostředí pro různé typy pracovních činností. Schematicky řečeno, tiché a oddělené kouty pro možnost koncentrovat se nebo si v soukromí vyřídit telefonát a naopak místnost podněcující kreativitu, kde mohou lidé ležet na nafukovacích pytlích, čmárat po stěnách nebo při brainstormingu brnkat na kytaru. Pracovat osm

hodin denně na jednom místě je přežitek. Autor bestselleru Konec prokrastinace Petr Ludwig doporučuje pro lepší pracovní výsledky sedět každý den u jiného stolu. „Chápu, že někteří lidé mají potřebu hnízdit. Přinesou si jeden obrázek, druhý a najednou jich tam mají deset. A k tomu oblíbené plyšáky a mají pracovní místo celé obložené. To ale k produktivitě nevede,“ uvedl Ludwig pro Hospodářské noviny. I problém s „hnízděním“ už dokážou technologie vyřešit. Pomocí mobilní aplikace napojené na beacony nebo systém VLC (visible light communications) od společnosti Philips lze rozpoznat, kdy zaměstnanec dorazil na vybrané místo, a upravit intenzitu nebo barevnost osvětlení, ale i teplotu nebo vůni dle jeho individuálních preferencí. A portrét rodinných příslušníků? Detail, který lze jednoduše vyřešit aktualizovaným obsahem v digitálním fotorámečku…

Podívejte se, co nás v chytrých kancelářích čeká

25


HI-TECH ROSTLINY Australská společnost Parrot vyhlásila boj zvadlým rostlinám v kancelářích. Vyvinula speciální senzory Flower Power, které zapíchnete do květináče a ony vám budou na telefon posílat upozornění, že už je nejvyšší čas zelené společnice znovu zavlažit. Zároveň měří teplotu, množství slunečního záření a hlásí i množství živin v půdě.

PRÁDELNA Jedna z méně obvyklých služeb, kterou však nabízí některé české kancelářské budovy (třeba budova Five v Praze). Se špinavým prádlem už manažeři nemusí chodit za maminkou, ale stačí ho odnést do speciální skříňky, přes mobilní telefon si objednat vyčištění a druhý den si ve skříni vyzvednout čistou kravatu či košili. V Česku službu nabízí například LaundryBox.

26

ZASEDACÍ MÍSTNOSTI Typický příklad – dvouhodinový meeting v zasedačce skončil o 30 minut dříve, systém přesto dál eviduje prostor jako rezervovaný a brání ostatním uživatelům, aby ho využili. Řešením jsou speciální senzory po stěnách nebo v žárovkách, díky nimž můžete v reálném čase ověřit, zda a případně kým je zasedačka právě obsazená. Při meetingu software automaticky reguluje teplotu a přísun čerstvého vzduchu do místnosti podle počtu osob, zároveň lze i typ osvětlení přizpůsobit charakteru schůzky.

CHYTRÝ NÁBYTEK Na trhu je k dispozici velké množství nábytku či doplňků, díky nimž lze upravit pracovní místo dle individuálních potřeb zaměstnance. Například pomocí vytahovacích zástěn navodit větší pocit soukromí v open space. U polohovacích stolů si lidé mohou vybrat, zda budou pracovat vsedě nebo vestoje. Zapomeňte na ručně psané zápisy z porad, poznámky z digitálního flipchartu se vám budou automaticky sdílet online. Nebo můžete znovu a znovu psát po „chytrých zdech“ opatřených speciálním otíratelným nátěrem.

ENERGIE OD LIDÍ Velké množství firem má vstup do budovy regulovaný pomocí turniketů. Pomiňme pro tuto chvíli různé způsoby, jak identifikovat člověka (čipové karty, číselný kód, biometrické údaje, mobilní telefon, implantovaný čip v ruce…). Zkuste si představit turniket jako generátor energie a každou procházející osobu jako zdroj. Čínští designéři z Guangdong University of Technology navrhli turnikety Green Pass, které právě energii z otočení dokážou skladovat a následně jí pohánět systémy v budově. Podobně lze použít třeba i rotopedy z firemní posilovny.

© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

INOVACE VE VÝTAHU Říkáte si, že u výtahů toho kromě designu už moc vylepšit nejde? Německá společnost ThyssenKrupp už testuje inovativní systém „multivýtahů“, které se mohou pohybovat nejen vertikálně, ale i do stran. To může zásadně ovlivnit způsob, jakým jsou konstruovány výškové budovy. V ostrém provozu by horizontální výtah mohl být už v roce 2019.


© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

INTELIGENTNÍ ZRCADLO Jako v pohádce o Sněhurce si vaši zaměstnanci mohou připadat ve chvíli, kdy si pořídíte inteligentní zrcadla. Je to vlastně klasické zrcadlo, ve kterém je integrována zobrazovací technologie. Ta umožňuje promítat libovolný obsah včetně televizního vysílání nebo proudu příspěvků ze sociálních sítí kontinuálně po celý den.

JAK ZAPARKOVAT Komplexní systém, který řeší nejrůznější úkoly, od rezervace parkovacího místa přes kontrolu přístupu do objektu a navigaci až po automatické zalogování zaměstnance do interního docházkového systému. Některé firmy třeba zvažují možnost pronajímat svá volná parkovací místa, především o víkendech, široké veřejnosti.

DIGITAL SIGNAGE Moderní kancelářské budovy lze vnímat jako specifické médium, které může komunikovat se svými uživateli skrze velkoplošné obrazovky u recepce, inteligentní zrcadla na toaletách nebo displeje jejich mobilních telefonů. Obsah sdělení lze vzdáleně upravovat na míru jednotlivým uživatelům a měnit dle času a místa zobrazení.

CHYTRÉ SVĚTLO Denní světlo je nenahraditelné. Dokládá to i loňský průzkum společnosti Erste Group Immorent, podle něhož by 48 procent dotázaných nepracovalo v kanceláři bez oken ani za výrazného zvýšení současné mzdy. V chytré kanceláři můžete nicméně měnit intenzitu nebo barvu umělého osvětlení na dálku přes displej mobilního telefonu jako v případě inteligentních žárovek od společnosti Philips. Jiné zářivky v sobě mají zabudovaný systém na lokalizaci lidí (VLC), testuje se i možnost šíření internetu přes světelné vlny (Li-Fi).

SENZORY Například v Česku sídlící startup Spaceti nabízí senzory, které vedle lokalizace osob v budově pomocí takzvaných beaconů umí měřit i okolní teplotu, vlhkost vzduchu, hluk anebo koncentraci CO₂. Firmy tím mohou šetřit náklady a upravovat pracovní prostředí dle přání zaměstnanců. „Už máme také před masovou výrobou pasivních senzorů, jež jsou schopny říci, které židle (například v coworkingu) jsou volné,“ popisuje mluvčí společnosti Do Thu Trang.

MOBILNÍ APLIKACE Centrální klíč, který uživateli odemkne přístup k široké paletě funkcí. Například přes mobilní aplikace, které pro kancelářské budovy vyvíjí společnost Sharry Europe, lze zarezervovat firemní sdílené auto, jízdní kolo či skútr, prohlédnout si polední menu okolních restaurací nebo se inspirovat přehledem zajímavých akcí v okolí. Přes telefon si objednáte čistírnu oblečení a zároveň zjistíte, kdy vám z práce jede tramvaj domů.

27


28

© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.


© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

real estate Pavel Kliment, Partner, KPMG Česká republika, pkliment@kpmg.cz

KPMG BUDUJE MODERNÍ SÍDLO V PRAZE R

ekonstrukce firmy za plného provozu a vidina moderní budovy – to nyní čeká pražské sídlo KPMG Česká republika. Proč jsme zvolili tento způsob a co od změny očekáváme? Do budovy na pražské Florenci jsme se stěhovali na začátku milénia. V podobě, v jaké byla postavena před více než patnácti lety, fungovala až dodnes. Nyní přišel čas na změnu. Současní zaměstnanci už mají na své pracovní prostředí jiné požadavky. Především mladou generaci, z níž nabíráme každoročně přes sto absolventů, už stávající prostory příliš neoslovovaly. S blížícím se koncem nájemní smlouvy na Florenci jsme zvažovali, co bude dál. Jednou z možností bylo stěhování celé firmy do nové budovy, ale nakonec jsme se rozhodli zůstat v té stávající. Jednak je na skvělém místě v blízkosti dvou linek metra, tramvají, magistrály a mnoha výborných restaurací a kaváren, jednak jsme chtěli jít cestou udržitelnosti. Obrazně řečeno – nevybydlíme jeden dům, a když přestane vyhovovat, nepřestěhujeme se do jiného. Zvolili jsme netradiční řešení – rekonstrukci za plného provozu společnosti. Část auditního oddělení jsme dočasně přestěhovali do náhradních

prostor, ostatní zůstali v budově a přemisťují se podle toho, které patro se zrovna rekonstruuje. Hlučné práce probíhají převážně o víkendu a mimo pracovní dobu, tudíž i naši lidé mají klid na práci. Kromě nového designu nás čeká i zcela nové uspořádání kanceláří. Z analýzy vytíženosti pracovních míst vyplynulo, že většina z nich bývá celé hodiny nebo i dny neobsazená. Naši zaměstnanci tráví poměrně dost času přímo u klientů. Zvolili jsme proto částečný flexi seating – zejména u těch kolegů, kteří se často pohybují mimo kancelář. Součástí každého patra budou místa na principu activity based seating – zaměstnanec si vybere stůl podle činnosti, kterou bude dělat. Pokud potřebuje pracovat v týmu, využije různě velké zasedací místnosti. Když bude nutné pracovat soustředěně a o samotě, zvolí focus room nebo telefonní místnost. Na své si přijdou i návštěvníci. Budujeme reprezentativní VIP klientskou zónu v nejvyšším patře s krásným výhledem na centrum stověžaté Prahy a Hrad. Foyer se zbrusu novou recepcí doplní instalace jednoho z nejznámějších českých sochařů Čestmíra Sušky. Zákazníky a návštěvy uvítáme v novém prostředí v průběhu roku 2018.

29


30

© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

REVUE


C

enami ověnčený broadwayský hiphopový muzikál v Londýně, nové muzeum módního návrháře Yvese Saint-Laurenta v Paříži nebo první velká italská výstava secese v Terstu připravená českými kurátory. Vydejte se s námi na výpravu po nejzajímavějších kulturních událostech, které se v evropských metropolích odehrají od listopadu tohoto roku až do ledna roku příštího.

SAINT-LAURENT Paříž, Francie, od podzimu 2017 Módní návrhář Yves Saint-Laurent ovlivnil styl oblékání milionů žen. Vzhledem k tomu, jak hluboce byl jeho život spjat s Paříží, vznikne na podzim právě zde muzeum věnované jeho kariéře. Najdete jej na Avenue Marceau, kde Saint-Laurent vytvořil řadu svých ikonických kolekcí.

SECESE Terst, Itálie, do ledna 2018 Čeští kurátoři připravili v muzeu v italském Terstu vůbec první velkou přehlídku secese v Itálii. Secesi představují italskému publiku na dvou stovkách děl ze sbírky Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Kromě Alfonse Muchy jsou zde zastoupeny práce Jana Preislera, Gustava Klimta či Jana Kotěry.

HAMILTON Londýn, Velká Británie, od listopadu 2017 Hiphopový muzikál, který posbíral na newyorské Broadwayi 11 prestižních amerických divadelních cen Tony, vypráví příběh Alexandera Hamiltona, jednoho z amerických otců zakladatelů. Autorem a hlavní hvězdou muzikálu je raper Lin-Manuel Miranda. Hraje se v londýnském Victoria Palace.

DALÍ / DUCHAMP Londýn, Velká Británie, do 3. ledna 2018 V londýnské Royal Academy of Arts můžete porovnat styly dvou vůdčích figur surrealismu (Salvador Dalí) a dadaismu (Marcel Duchamp). Umělci byli blízkými přáteli, a tak na výstavě najdete také korespondenci, v níž se dotýkají svých společných zájmů – erotiky, jazyka, optiky a her.

CAMILLE HENROT Paříž, Francie, do 7. ledna 2018 Podzim roku 2017 v pařížské galerii Palais de Tokyo patří Camille Henrot, francouzské umělkyni žijící v New Yorku. Celý výstavní prostor art deco budovy tak zaplní další ze série tzv. carte blanche výstav. Henrot přizvala umělce Davida Horvitze, Mariu Lobodu, Samaru Scott či básníka Jacoba Bromberga.

LULU Vídeň, Rakousko, prosinec 2017 Vídeňská státní opera, která se řadí mezi nejlepší světové operní scény, chystá v prosinci 2017 premiéru díla Lulu od Albana Berga. Tato dodekafonická opera je považována za jedno z klíčových děl 20. století. V hlavní roli Lulu se představí Agneta Eichenholz, dirigovat bude Ingo Metzmacher. 31

EVROPSKÁ SCÉNA

© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Anna Batistová


Anna Batistová

32

© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

revue


© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

NÁMĚTY KNIH ČERPÁM ZE SNŮ D

o roku 2007 se skrýval pod literárním alter egem Odillo Stradický ze Strdic. Skutečný úspěch u čtenářů i kritiků ale zaznamenal až s knihami, které napsal pod svým občanským jménem. Po historických prózách Pérák, Mlýn na mumie a Andělí vejce teď Petr Stančík pracuje na detektivce ze současnosti. „Bude se jmenovat Nulorožec a vyjde do roka a do dne,“ prozrazuje nositel ceny Magnesia Litera, jehož díla spojuje zvláštní snová logika. Právě píšete další román s podivuhodným názvem Nulorožec. O čem bude? V Nulorožci zpracovávám svou dávnou myšlenku chovat nosorožce pro rohy. Jsou to kožní deriváty, které při vhodné dietě rychle dorůstají, takže není třeba ty roztomilé tvory střílet. Nulorožec je detektivka ze současnosti, ve které se řeší dvanáctinásobná vražda nosorožců. To je ovšem jen taková záminka, ta kniha je především o poznání sebe sama. Víc už ale nebudu prozrazovat. Jako typický Blíženec ovšem dělám na více knihách najednou, většinou tak kolem deseti. Zrovna dnes mě napadlo, že bych mohl napsat pokračování Péráka. Chystám i další příběh komisaře Durmana (hlavní postavy románu Mlýn na mumie, pozn. red.). Bude se odehrávat v židovském městě, kde bude Durman řešit sériovou vraždu podle kabaly. Jinak samozřejmě připravuju knížky pro děti, právě píšu nový díl Jezevce Chrujdy. Jestliže pracujete na deseti knihách najednou, projevuje se vůbec to, co zrovna píšete, ve vašem životě? Většinou se to téma ve mně nějak projeví. Když jsem psal Mlýn na mumie, byl jsem hodně ponořený v roce 1866, takže mě vždy překvapovaly věci, které tam nepatřily, jako mobily nebo internet. Mimochodem, já nějak nedokážu tyto věci implementovat do svých knížek. Ani v detektivce ze současnosti nikdo nemá mobil. Sám ho používám, ale nějak mi ta technologie vadí. Zažil jsem ještě doby, kdy mobily neexistovaly, a bylo to v něčem mnohem příjemnější. Například lidé drželi slovo, a když se domluvili, že někam přijdou, tak tam přišli. Anebo taky ne, a pak to bylo špatně. Dnes se lidé běžně spoléhají na to,

že mohou schůzku posunout nebo odvolat. Samozřejmě že dnešní doba má i své výhody, ale myslím, že by mi bylo bližší žít v 19. století. Chodí k vám náměty samy, nebo je musíte vyhledávat? Námětů mám zatím tolik, že nové snad ani nehledám. Vyrůstají mi v hlavě samy. Mým velkým inspiračním zdrojem jsou sny. Ty si zapisuju, sbírám je a třídím, zejména na erotické a normální. Sny je totiž potřeba zafixovat. Zjistil jsem dlouholetou zkušeností, že když si sen nenapíšete hned ráno, zapomenete ho. Snové schéma je natolik nekompatibilní s běžnou každodenní logikou, že se v paměti neuchytí. Proto ho zachycuji a moje příběhy pak připomínají snovou logiku. Můžete prozradit, jak vypadá vaše spisovatelská rutina? Kdy a jak píšete? Už rok a půl jsem na volné noze a to je velké osvobození. Nepíšu pravidelně. Někdy napíšu i dvacet stran za den a jindy prokrastinuji. Předtím jsem pracoval jako reklamní textař a myslel jsem si, že to lze nějak paralelně zvládat, ale dnes vidím, že to byl omyl. Spisovatel se na psaní musí soustředit, a to i za cenu, že tím moje příjmy poněkud poklesly a je to taková nejistá spisovatelská sezóna. A metoda? Když jsem začínal, koupil jsem si ve starožitnostech krásný psací stroj Remington. Byl to takový sílič svalů. Měl ovšem jednu zásadní nevýhodu. Já text neustále předělávám. Potřebuju ho vidět napsaný a pak ho přepíšu a dělám to několikrát za sebou. Když jsem psal na stroji, dělal jsem takové koláže. Vystřihoval jsem slova a lepil je, připisoval jsem i celé stránky a z rukopisu pak čouhaly jakési skládanky. Tenkrát mě jako první začal tisknout Ivan Wernisch, kterému se to velmi líbilo, a říkal mi, že to pak prodal do Památníku národního písemnictví. Od té doby, co mám počítač, žádné velké speciality nemám. Jeden čas jsem si zvykl psát vleže na břiše, ale začaly se mi z toho otlačovat lokty. Navíc mi do počítače pořád lezl můj pes, takže se obávám, že část mé poslední knihy napsal on. Jak jste začal psát romány? Nepamatuju si, že bych chtěl být spisovatelem. Když jsem byl malý chlapec, tak jsem toužil být 33

STB mě lákala na vydání knížky. Řekl jsem, že počkám, až režim padne. Dostal jsem facku.


34

ji mám rád. Dunu od Franka Herberta dodnes považuju za jednu z největších knih nejenom v tomto oboru, ale vůbec. Je v ní všechno. Kdyby si člověk měl přečíst jen jednu knihu, doporučoval bych tuto. Až do roku 2007 jste psal pod pseudonymem. Proč? S Odillem Stradickým ze Strdic jsme toho hodně prožili. Toto svoje alter ego jsem vymyslel už v roce 1983 ve svých patnácti letech, takže jsem s ním byl asi třiadvacet roků. Tenkrát jsem se hodně věnoval astrologii a okultním vědám. Jako Odillo jsem si udělal horoskop a zjistil jsem si tehdy datum úmrtí. Není etické vypočítávat ho cizím lidem, ale sobě to udělat můžete. Vyšlo mi to na 26. prosince 2006. Dokonce jsem to psal na záložkách knih a místo narozenin jsem slavil smrtiny. Legrácky, legrácky… A pak v tom roce 2006 jsem doopravdy málem umřel. Něco se mi stalo, dodneška nepřišli na to, co to bylo. V hrudníku se mi vylila krev a probudil jsem se na ARU. Bylo to v listopadu 2006, nikoliv v prosinci, takže jsem to nečekal. Předpověď to ale nebyla špatná. Byl jsem dvě a půl minuty

© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Moje knihovna je labyrint. Radši si jdu knihu půjčit, než abych ji hledal.

kosmonautem nebo vědcem. Pak jsem asi v 15 letech začal číst poezii, především dekadenci, Jiřího Karáska ze Lvovic a tak, ale ambici věnovat se literatuře soustavně jsem neměl. Navíc když jsem byl ve věku, kdy se začíná psát, bylo celkem nereálné něco otisknout. Na StB mě lákali, že když jim podepíšu spolupráci, budu moct vydat knížku. Řekl jsem jim, že radši tu knížku vydám, až režim padne, za což jsem dostal tenkrát facku. Přesně to se pak ale stalo. To už jsem byl ovšem v docela pokročilém věku na spisovatele. I potom jsem měl psaní spíše jako koníčka. Opravdovým spisovatelem jsem se stal až před tím rokem a půl, když jsem se rozhodl, že se psaním budu živit naplno. Pocházíte z učitelské rodiny. Jak to, co se doma četlo, ovlivnilo váš literární vkus? Velice. Rodiče byli sečtělí, i když je to paradoxní, oba byli sportovci, tělocvikáři. Můj otec k tomu měl aprobaci matematiku, fyziku a maminka ruštinu, protože byla dcerou ruského vojáka, rudoarmějce, kterého zabil německý odstřelovač 10. května 1945, den po osvobození Prahy. Je to ten, o kterém píše Václav Hrabě v Blues pro bláznivou holku. Maminka byla výborná, protože když jsem byl na táboře, psala mi na pokračování sci-fi příběh o víle Amálce, která létá po vesmíru v raketě ze stromu. Byla to ona, kdo mi kupoval první knížky. Koupila mi třeba Tolkienova Hobita s nádhernými obrázky od Jiřího Šalamouna. Tu knihu mám dodnes rád. Maminka mě také vodila do antikvariátu a jeden čas se ze mě stal takový drogově závislý na antikvariátech. Trávil jsem tam spoustu času a inhaloval jsem tu vůni plesnivého papíru a starých kožených vazeb. Zůstalo vám to dodnes? Ani ne. Knihovna se mi tolik rozrostla, že už nesmím kupovat žádné další knihy. Slíbil jsem to. Z mé knihovny se stal takový labyrint, že když potřebuji nějakou knihu, která není zrovna navrchu, tak si ji většinou půjčím raději z knihovny. Je to rychlejší než se prohrabávat tím borgesovským labyrintem, tou babylonskou knihovnou. Jaké knihy čtete? Jsou autoři, kteří vás inspirují? V poslední době moc nečtu, protože hodně píšu. Mám takovou geologickou vrstvu knih, které bych si chtěl přečíst. I když jsem skeptický k současné literatuře a umění obecně, pár oblíbených autorů mám. Celoživotně obdivuju Ivana Wernische, který zásadním způsobem ovlivnil mou tvorbu. Michala Ajvaze považuju za jednoho z mála z českých autorů, kteří umí psát prózu. Úžasný byl Ivan Blatný od Martina Reinera. Také mám rád Bogdana Trojaka, což je můj kamarád, ale myslím si, že jeho díla patří k tomu nejkvalitnějšímu, co v poslední době vzniklo. Ze světových autorů je mou největší inspirací Jorge Borges. Docela rád mám starší díla Umberta Eca. A také jsem se vrátil k Timu Powersovi, což je autor fantasy na velmi vysoké úrovni. Fantasy se u nás považuje za takový frivolní žánr, ale já


© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

v klinické smrti, takže to se Odillovi skutečně povedlo. A když svůj osud takto téměř naplnil, uvědomil jsem si, že už vlastně tento dekadentní a pseudoaristokratický postoj, který fungoval hlavně jako účinná obrana za bolševismu proti buranství režimu, nepotřebuju. Posunul jsem se někam jinam, a tak jsem Stradického pochoval. Bohužel to zároveň znamenalo, že jsem přestal psát poezii. Nebyl to žádný kalkul. Poezii psal Odillo Stradický, mně to nějak nepíše a lámat to nechci. I když třeba v Andělím vejci jsou tři básně a myslím si, že nejsou špatné. To se ve mně ale spíš ozval Stradický ze záhrobí. To, co s vaším alter egem souvisí, je záliba v historii. Zajímáte se především o pozdní středověk. Čím vás tak přitahuje? Období vlády Karla IV., Václava IV. až do Jiřího z Poděbrad bylo fascinující dobou plnou zvratů a záhad. Naše země byla tehdy světovou velmocí. Karel IV. postavil Nové Město jako Nový Jeruzalém. V jeho středu, na místě, kde se v Jeruzalémě nachází Šalomounův chrám, vystavoval ostatky svatých z korunovačního pokladu a uvědomil si, že by bylo dobré mít k tomu nějaký svátek. Poslal poselstvo k papeži a papež bleskurychle vyhověl a udělal mu na to Svátek hřebů a kopí Ježíše Krista. Tenkrát opravdu stačilo lusknout a papež v Avignonu tancoval. Když to srovnáte s dneškem, je to skutečně velký rozdíl. Pozdní středověk mám rád i proto, že to byla krásná doba, ve které se gotika ukazovala v tom nejúžasnějším světle. Stavební technologii už zvládali natolik, že si mohli dovolit dělat psí kusy – třeba klenební žebra nedělali jednolitá, ale předstírali, že jsou zlomená a spravená. Bylo to takové dekadentní období. Mluvíme-li o gotice, ještě se zajímáte o zbořenou kapli Božího těla a krve na Novém Městě? Ano, vydal jsem o tom monografii, která už je rozebraná. A nyní chystám další, populárnější knihu, v níž budou barevné obrázky, ale hlavně tam bude nový objev, který se mi podařilo učinit. V Drážďanech v kunstkomoře saských kurfiřtů a králů je vystaven buvolí roh, na němž je stříbrná miniatura kaple Božího těla a krve. Neví se, jak se tam roh dostal, ale je datován do Prahy kolem roku 1400, tedy přímo do doby, kdy kaple vznikla. Nejen že je to nejstarší pramen o tom, jak kaple vypadala, ale zároveň je to první trojrozměrný architektonický model kaple. Je to další krok k naplnění mého snu, že by se na místě, kde stála, vyznačil její půdorys na připomínku, jak vypadala. Tři metry pod zemí sice zůstaly základy, nedá se k nim ovšem dostat. Kaple totiž stála na místě, kde dnes jezdí tramvaje a tisíce aut, na spojnici mezi Ječnou a Resslovou ulicí. Mimochodem, ve středověku žádná Resslova neexistovala. Karel IV. to vymyslel tak, že od brány sv. Jana, což je dnes náměstí I. P. Pavlova, vedla Ječná ulice na Karlovo náměstí a tam končila, protože to byl cíl cesty. Až na konci 18. století, kdy se začínala rozvíjet průmyslová předměstí, jako je Smíchov, tam prorazili cestu a zničili mimo jiné krásnou skálu, která

tam stála, a zdemolovali i klášter Na Zderaze. To je ta Bestia triumphans průmyslové revoluce. V období průmyslové revoluce se odehrává vaše dosud nejúspěšnější kniha Mlýn na mumie. Napsal jste ji jako historický thriller s gastronomickými a pornografickými prvky. Vycházela tato forma z historické rešerše doby? Částečně to vychází z té doby, protože v 19. století byly jak jídlo a pití, tak sex výrazně důležitější součástí života než dnes. Rozkoše a zábavy, kterými se obklopujeme dnes, neexistovaly. Nebyla televize, nebyl internet, nebyly ani žárovky, takže když se smrákalo, nebylo co jiného na práci než sex. A tenkrát, i když nám to dnes připadá neuvěřitelné, všichni spali v jedné posteli, včetně dětí. Sex nebyl tak intimní záležitostí jako dneska. Hlavní hrdina knihy, komisař Durman, také chodí pořád po bordelech. Tenkrát v jeho společenské vrstvě, řekněme středostavovské, neexistoval předmanželský sex. To si mohla dovolit šlechta nebo naopak nižší vrstvy, ale slušné dívky si držely kolena u sebe, a když ne, tak měly maminku, která na to dohlédla. A když je někomu pětadvacet jako Durmanovi, tak prostě musí tu páru upustit, takže on chodil do bordelů, nic jiného mu nezbývalo. Bordely byly tehdy velmi levné, šlo o spotřební záležitost. Chodili tam vojáci a studenti, tak to stálo asi jako oběd v restauraci. Rád bych ale podotkl, že jsem v Mlýnu na mumie tuto vrstvu požitků chtěl vyvážit mystickými a duchovními momenty, aby to nebylo takové jednostranné. Bohužel mám někdy pocit, že někteří čtenáři i kritici se přes tu vrstvu jídla a souložení neprokousali dál, což je samozřejmě jejich právo. Myslím si ovšem, že kdyby se tam dokousali, okusili by mnohem zajímavější rozkoše, než jsou ty primární tělesné. Uzavřeme naše povídání vaší poslední knihou pro dospělé – Andělím vejcem. Je inspirována příběhem vašeho prapradědečka. Je vám proto bližší než ostatní knihy? V hlavní postavě Andělího vejce Augustinu Hnátovi je syntetizována řada členů mé rodiny, jsou to vesměs moji předci. Augustin Stančík byl můj prapradědeček. Můj pradědeček byl Leopold, po kterém se jmenuje Leopold Durman z Mlýnu na mumie. V Augustinu Hnátovi je ovšem i část pradědečka Leopolda a část mého dědečka Bohumíra. Dalo by se říct, že je to taková rodinná kronika. Pro mě je ovšem vždycky nejdůležitější ta kniha, kterou právě píšu.

PETR STANČÍK Petr Stančík (* 1968) se narodil v Rychnově nad Kněžnou. Je spisovatelem s širokým žánrovým rozpětím, píše pro dospělé i pro děti. Za svůj román Mlýn na mumie získal v roce 2015 cenu Magnesia Litera za prózu. Jeho texty byly přeloženy do několika jazyků. Kromě literatury se věnuje také historii pozdního středověku. 35


Pavel Kalouš

NA BETON! Z

a dob panelákových sídlišť získal mizernou pověst, jenže teď zažívá beton renesanci a jeho popularita strmě roste. Ukážeme vám, jak a proč mít beton i ve svém interiéru. Kdykoliv má designérka Ivanka Kowalski pocit, že interiér, který navrhuje, začíná působit příliš luxusně nebo snobsky, použije osvědčený trik – přidá do něj trochu betonových prvků. „Dobře se tím srazí ta přezdobenost, skvěle to funguje jako kontrast, který hezky rozbije celý prostor,“ usmívá se Kowalski. A není sama, kdo si beton oblíbil. Popularita chladného materiálu v posledních letech stoupá a dnes už se bez něj neobejde téměř žádný moderní interiér. Možností, jak ho do svého bytu dostat, je několik. Od čistých neomítnutých zdí a stropů, které by dřív působily nedokončeným dojmem, přes betonové stěrky až po nábytek a drobné doplňky. „Přijde mi, že lidé, kteří by před pěti nebo deseti lety pohledový beton na stropě odmítli, s ním už dávno nemají takový problém. Dřív by si ho nechali v suterénu, ale ne v ložnici. Beton má podobné výhody jako dřevo, jen je šedivý. A šedivá už lidem také nevadí,“ říká architektka Tereza Froňková. Kromě toho, že beton funguje v interiéru dobře jako kontrast, je tady ještě jedna velká výhoda. Dokáže rozbít unylost jednobarevných ploch, protože sám není vůbec jednobarevný. „Beton je živý materiál, má strukturu a barevnost, takže nikdy nevypadá jako jednobarevná deska. Jsou tam desítky odstínů šedi, sem tam má kaz, který mu dodává živost. Vidíte na něm, že je to přírodní materiál, který má strukturu, a je kreativnější než čtyři bílé zdi,“ dodává Froňková. Dnes už si můžete nechat vyrobit z betonu téměř cokoliv a problém není ani umyvadlo. Díky speciálním impregnačním směsím odolá nejen vodě, ale i agresivnějším tekutinám, jako je třeba káva, takže se ho nemusíte

36

bát použít ani na pracovní desky v kuchyni. Beton navíc stárnutím postupně získává patinu, která mu na rozdíl od kovu nebo dřeva přidává na atraktivitě. Pozor si musíte dát jen na dvě věci. Zaprvé, abyste si interiér betonem moc „nezaplácali“. Kombinujte ho s jinými materiály. A víc než kde jinde tady platí, že méně je více. „Používejte ho opatrně, betonu nesmí být moc, pak interiér vypadá zase až moc syrově, industriálně a studeně,“ radí Kowalski. Zadruhé je potřeba myslet i na hmotnost a statiku vaší stavby. Třeba Tereza Froňková nejradši jezdí do obyčejných betonárek, kde vám z betonu odlijí cokoliv. Stůl z něj pak bude sice vypadat nádherně, protože klasický neodlehčený beton je nejhezčí, jenže bude také vážit klidně několik tun. I tento problém se však dá řešit. Postarali se o to dva kamarádi Jiří Peters a Ladislav Eberl, kteří v roce 2012 založili značku Gravelli (poitalštěná verze anglického výrazu pro štěrk) a pustili se do výroby designových kousků z betonu, jež do té doby nebylo možné vyrobit. Peters je totiž vystudovaný stavař, kterého už ve škole beton fascinoval natolik, že dlouhé měsíce zkoušel míchat různé směsi, až vytvořil beton, který je extrémně lehký a tenký, a přesto vydrží a nepraskne. Mohou za to skelná vlákna, která se do něj vedle cementu, písku a vody přimíchávají. „Doteď byli architekti zvyklí, že když je něco z betonu, musí to být minimálně osm centimetrů tlusté a vážit tunu, takže do bytu v šestém patře jste na to mohli rovnou zapomenout. A my najednou přišli se subtilními výrobky z betonu, které jsou odolné,“ vysvětluje Eberl. BETON V INTERIÉRU Oblé tvary, pevnost a odolnost. Podívejte se, jak v Gravelli pracují s netradičním surovým materiálem v interiérech. Na několika příkladech svých výrobků nám Jiří Peters a Ladislav Eberl vysvětlují, jak při navrhování a výrobě postupovali.

© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

revue


© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

STŮL Deska stolu má pouhých 15 milimetrů a beton je už tak tenký, že se při vysychání dokonce kroutí a je potřeba ho během dozrávání narovnat. Podobně tenký a odolný beton umí kromě Gravelli vyrobit i několik dalších firem na světě, tou nejznámější je francouzská značka Lyon Béton. Zásadní rozdíl je ale v ošetření a kvalitě betonu, což je detail, ve kterém patří Peters s Eberlem mezi světovou špičku. Jejich speciální impregnace by prý měla odolat i skvrnám od maggi.

LEHÁTKO Říkáte si, že tohle lehátko pod vámi přece musí prasknout? Nejste sami – právě s tímto záměrem lehátko Zephyr v Gravelli vymysleli. Aby vás dráždilo a lákalo vás ho vyzkoušet. Je tlusté tři centimetry a unese přinejmenším 160 kilogramů. V místě, kde máte své boky, tedy tam, kde je lehátko nejvíc zatížené, se vznáší nad zemí, a díky skelným vláknům uvnitř dokonce lehce pruží. Pro Peterse a Eberla je to vlajková loď, na níž všem ukazovali, že jejich beton může fungovat.

UMYVADLO Umyvadla jsou dodnes jedním z bestsellerů Gravelli. Betonové směsi na ně Peters míchal už v koupelně svého tehdejšího bytu a prvním zákazníkům je pak s Eberlem vozil ještě tramvají. Od té doby se ale hodně změnilo – zlepšila se impregnace, která zaručí, že beton nenasákne vodu, a výrazně dál je i design. Umyvadlo Map bylo vyrobeno pro čínského investora a jeho tvar kopíruje reliéf údolí, ve kterém stojí kongresové centrum, do něhož umyvadla putovala. Každý jeho schůdek nebo, chcete-li, vrstevnice má přesně spočítaný sklon, aby voda stekla i z toho nejvzdálenějšího místa.

37


MÍSA Úplně první mísy byly skoro dva centimetry tlusté, dnes už mají stěnu v průměru tenkou jen dva milimetry a ta největší s průměrem 35 centimetrů váží pouhých 2,5 kilogramu. Zvenku je beton naprosto hladký, zevnitř má mísa naopak záměrně přiznanou strukturu včetně bublinek. Pro většinu klientů je to první výrobek, který si od Gravelli kupují – a zhruba 40 procent z nich si pak nechá vyrobit i stůl.

STOLKY Na sestavě tří konferenčních stolků se nejlépe vysvětluje, jak v Gravelli pracují. Beton se v tomto případě neodlévá, ale speciálními pistolemi se v tenkých vrstvách stříká do dřevěných forem. Ty si Peters a Eberl nechávají vyrábět u truhláře za Prahou, zbytek jejich kouzel už ale probíhá v srdci průmyslových Vysočan. V boční místnosti se beton míchá, v té hlavní se stříká do forem a vzadu pak všechno vysychá a zraje dalších pět týdnů. To je klíčová část celého procesu, takže není kam spěchat.

SVĚTLA Betonová stínítka mají na výšku 40 centimetrů a průměr 14 centimetrů. Jejich tenká skořepina z betonu připomíná mísy Bowls a i jejich výroba je stejná. Jde o relativně jednoduchý výrobek, který od Gravelli kopírují už i další výrobci, proto se jimi Peters a Eberl už ani moc nechlubí.

38

© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

PRŮSVITNÝ BETON LICRETE Představte si betonovou stěnu, která je stejně pevná jako ta klasická, jenže na rozdíl od ní propouští světlo, takže když za ní někdo projde, z druhé strany vidíte siluetu lidské postavy. S nápadem na průsvitný beton sice Peters s Eberlem nepřišli jako první, ale jako první vymysleli, jak jeho výrobu zjednodušit a hlavně zlevnit, aby se z něj reálně dalo stavět. Základ každé tvárnice tvoří mřížka z plexiskla, která se ve formě zalije do betonu a oproti obvyklým řešením nepropouští tři procenta světla, ale rovnou dvacet procent. V pražském Foru Karlín je z něj například vyroben efektní bar.


Ondřej Krynek, šéfredaktor DesignMagazin.cz

DESIGN NEWS

© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

revue

VZDUCHOLOĎ GULLIVER Na střeše pražského Centra pro současné umění DOX přistála vzducholoď Gulliver. Navrhl ji architekt Martin Rajniš se svým studiem Huť architektury jako prvek nekorespondující s minimalistickými tvary budovy galerie. Přes 42 metrů dlouhá a 10 metrů široká konstrukce ze dřeva a oceli v sobě ukrývá možnost posezení. Navštívit ji můžete už jen do konce roku 2017.

STANISLAV LIBENSKÝ AWARD 2017 Jen do 20. listopadu je možné na témže místě ‒ v galerii DOX ‒ navštívit výstavu 30 finalistů prestižní soutěže Stanislav Libenský Award 2017, která každoročně vybírá nejzajímavější projekty čerstvých absolventů uměleckých škol, v jejichž práci se objevilo sklo. V expozici najdete mnoho poutavých děl designérů a výtvarníků z celého světa včetně České republiky. Minout byste neměli instalaci Visible and Invisible, kterou navrhl vítěz letošního ročníku Martin Opl.

MÓDNÍ DŮM DIOR SLAVÍ 70 LET VELKOLEPOU VÝSTAVOU Francouzský módní dům Dior slaví 70. výročí, a to ve velkém stylu. V pařížském The Musée des Arts Décoratifs otevřel velkou retrospektivu, kde se můžete seznámit s historií značky, jejími nejvýznamnějšími počiny v oblasti módy včetně New Look i aktuálními kolekcemi. V expozici najdete také řadu bot, klobouků, kabelek, šperků i parfémů, jež je možné vyzkoušet.

39


MARWICK VYBÍRÁ

Anna Batistová

BIRTHDAY GIRL (HARUKI MURAKAMI) V nakladatelství Odeon vyšel další román Harukiho Murakamiho, jednoho z nejvýznamnějších japonských spisovatelů současnosti. Autor románů Norské dřevo či Afterdark byl několikrát žhavým kandidátem na Nobelovu cenu. Jeho nová kniha Birthday Girl je tajemným příběhem mladé dívky. V den svých dvacátých narozenin musí zaskočit za kamarádku v restauraci. A zrovna ten večer má dovézt majiteli podniku večeři do šestého patra. Postarší noblesní muž, kterého vidí poprvé a naposledy v životě, působí dobráckým, ale i záhadným dojmem. Nabídne, že jí splní jakékoli přání…

REPUTATION (TAYLOR SWIFT) Slavná americká zpěvačka Taylor Swift vydává 10. listopadu nové, v pořadí šesté album. Pojmenovala ho Reputation a do světa s předstihem vypustila singl Look What You Made Me Do, který má na YouTube už přes 400 milionů zhlédnutí. I její tři roky staré album 1989, pojmenované po jejím datu narození, se v Americe prodávalo nejlépe za posledních deset let, ačkoliv tento rekord o rok později zlomila Adele s nahrávkou 25. Taylor Swift se loni podle žebříčku magazínu Forbes stala nejvýdělečnější zpěvačkou a zároveň i celebritou roku. Uspěla především díky turné k desce 1989.

VRAŽDA V ORIENT EXPRESU (KENNETH BRANAGH) Přední britský shakespearovský herec sir Kenneth Branagh se rozhodl natočit remake slavné epizody detektiva Hercula Poirota Vražda v Orient expresu na motivy románu Agathy Christie. Do role detektiva Poirota, který v luxusním vlaku na trase Istanbul–Calais při průjezdu Jugoslávií řeší vraždu Američana Samuela Ratchetta, obsadil Kenneth Branagh sám sebe. I v dalších rolích se představí hvězdné herecké osobnosti jako Judi Dench, Johnny Depp, Penélope Cruz, Michelle Pfeiffer či Daisy Ridley. Film, který produkovala společnost 20th Century Fox, jde do českých kin 23. listopadu. 40

© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

revue


© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

revue Anna Batistová

FOCUS: KLAVÍRNÍ FESTIVAL RUDOLFA FIRKUŠNÉHO P

ět klavírních večerů. Vynikající, a přitom zcela různorodé výkony umělců současné interpretační špičky. Pražské Rudolfinum v listopadu už popáté rozezní hudební festival nesoucí jméno slavného českého klavíristy Rudolfa Firkušného. Pořádá ho festival Pražské jaro. „Tvoří jakousi protiváhu k velkému květnovému festivalu – je malým a na klavírní koncerty úzce zaměřeným festivalem. Oba festivaly však spojuje úsilí přinášet českému publiku zážitek ze světové interpretační úrovně,“ říká Pavel Trojan z Pražského jara. Interprety pátého ročníku festivalu budou klavíristé Andrej Gavrilov, Pierre-Laurent Aimard, David Fray nebo Tomáš Víšek, můžete je stručně představit? Andrej Gavrilov je živoucí legendou – když roku 1974 ve věku pouhých osmnácti let získal první cenu na prestižní Čajkovského soutěži v Moskvě, bylo všem jasné, že na klavírní nebe vystoupala nová hvězda. V jeho životopisu nalézáme epizody téměř jako vystřižené ze špionážních románů: byl tvrdě pronásledován tajnou sovětskou službou KGB. Pierre-Laurent Aimard je mistrem nejmenších hudebních detailů, což je znamenitá dispozice pro interpretaci Goldbergových variací z pera J. S. Bacha. David Fray je oslnivým talentem, zástupcem nejmladší generace klavíristů. A Tomáš Víšek je jedním z objevů české klavírní školy, který mj. představí ukázku z téměř neznámého skladatelského odkazu klavíristy Rudolfa Firkušného. Letošní novinkou je koncert věnovaný čtyřruční hře, a to v podání sesterského dua Khatii a Gvantsy Buniatishvili. V čem bude specifický? Tyto temperamentní sestry od mládí sdílely vášeň pro klavír. Stal se nástrojem snění, kterým se vymaňovaly z neutěšené situace v rodné

Gruzii jejich mládí. Sesterské spříznění je skvělým předpokladem pro spontánní hru – jedna na druhou dokonale slyší, mohou si užívat téměř bezmeznou volnost. Také zvolený repertoár (Milhaudův Scaramouche, fantazie na Gershwinovu operu Porgy a Bess a Ravelova „choreografická báseň“ La Valse) vystihuje jejich naturel. Máte tip, který z koncertů by se mohl stát jednou z událostí pražské hudební sezóny a proč? Osobně se velmi těším na debut mladého francouzského klavíristy Davida Fraye, který dobývá světová pódia. Když roku 2008 získal cenu prestižního britského magazínu BBC Music v kategorii objev roku, mnoho recenzentů jeho interpretaci Bachovy hudby srovnávalo s dnes již legendárními nahrávkami Glenna Goulda. Troufám si říci, že se pro české publikum stane opravdovým objevem! 41


Pavla Čechová, foto: Soutěž a podnikej

STŘEDOŠKOLÁCI PODNIKATELÉ J

eště neodmaturovali a už mají diáře plné schůzek s klienty a obchodními partnery. Radí jim úspěšní byznysmeni nebo manažeři a ve volném čase promýšlejí nejlepší strategii pro svůj produkt. Řeč je o středoškolských studentech, kteří se snaží uspět v projektu Soutěž a podnikej. Středoškolákům, kterým nechybí chuť a odvaha začít podnikat, stačí na začátku celkem málo. Pokud mají dobrý nápad, přihlásí se na webových stránkách projektu Soutěž a podnikej. V té době jim musí být alespoň 16 let a měli by studovat na české střední škole. Anna Suková, která letos odmaturovala na pražské obchodní akademii, se do soutěže přihlásila loni touto dobou s nápadem, který měl přesah do sociální sféry. Všimla si, že děti často „opouštějí staré hračky pro nové“, jak se zpívá v písni Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře. Napadlo ji, že hračkám, které by lidé vyhodili, by bylo dobré dopřát druhý život. Vyprat je, vydezinfikovat, opravit a za přijatelnou cenu nabídnout mateřským školám. Polovinu z výtěžku by posílala kojeneckým ústavům. To měl být krok A. V další fázi by chtěla nabídnout práci sociálně znevýhodněným ženám – například samoživitelkám a ženám v azylových domech. Pro svou budoucí firmu vymyslela název Hračky s příběhem a na plné čáře zvítězila v celostátním kole u poroty soutěže, v níž kromě pořadatelů zasedli šéfové firem KPMG, Liftago, Zaraguza, UP21

42

či Blackfox Advisors. Uspěla tak v konkurenci 116 účastníků. Směsice nápadů, s nimiž se středoškoláci do soutěže hlásí, je opravdu pestrá. Na předních příčkách se umístila například dívka, která vyrábí originální čelenky do vlasů. Uspěla i studentka s aplikací zjišťující aktuální polohu vozů MHD či mladík, který vymyslel, jak recyklovat obaly od jogurtu a vyrábět z nich květináče. „Vycházíme z toho, že nic není nevhodný nápad,“ říká Martin Vítek, spoluzakladatel a spolupořadatel soutěže. Studenti si podle něj mohou své podnikatelské ideje ověřit a v průběhu soutěže svůj nápad klidně i změnit. „Nebo zjistí, zda opravdu řeší skutečný problém. Jde především o to, naučit se podnikat v reálném prostředí. Třeba pak zjistí,

© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

revue


© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Anna Suková, loňská vítězka, má za sebou obchodní cestu do Chicaga

že v oboru, který si vybrali, to možné není. Potkají ale jiné lidi, se kterými se spojí, a společně třeba přijdou na něco úplně nového,“ dodává Martin Vítek. S PROJEKTEM POMOHOU MENTOŘI Další kolo soutěže odstartovalo letos v září. Středoškoláci mají nejprve měsíc a půl času na to, aby se přihlásili. Zvolí si, zda do soutěže vstoupí sami za sebe, nebo v týmu nejvýše tří lidí. „Následně je potřeba, aby sepsali svůj projekt. Musí z něj být jasné, pro koho je určen a jaký konkrétní problém řeší,“ vysvětluje David Friedl, druhý ze zakladatelů a pořadatelů soutěže. Každému z vybraných účastníků je pak přidělen mentor, který studenta vede podle metodiky soutěže a motivuje ho k další činnosti. Prvním úkolem je zpracovat byznys plán, další úkoly pak většinou bývají menší a studenti je musí plnit pravidelně. Mentoři se obvykle rekrutují z prostředí podnikatelských inkubátorů. Jejich práce je baví a chtějí se seznámit s novými nápady a předat dále své zkušenosti. „Je to určitý typ lidí, kteří jsou schopni vidět věci dlouhodobě. Mohou pomoci někomu, kdo bude v budoucnu jejich partnerem, nebo zkrátka jenom přispět ke zlepšení situace ve společnosti. Jde zároveň o druh networkingu, tedy setkávání lidí, kteří by se za jiných okolností potkali jen těžko,“ vysvětluje David Friedl. Je to podle něj navíc opravdu cenná příležitost nahlédnout do duše nejmladší generace, která za pár

let začne být ekonomicky činná a bude určovat trendy v nakupování. Následuje prezentace před porotou a hodnocení. Porota se obvykle skládá z šéfů velkých firem. „Jsou to lidé, kteří dokážou projekt vyhodnotit. Musí poznat, zda je soutěžící schopen podnikání uchopit a zda má jeho nápad šanci na úspěch. Zároveň musí umět dát studentům reálnou zpětnou vazbu,“ vysvětluje David Friedl. V regionálních kolech studentské podnikatele hodnotí tříčlenná porota, ve finále už jde o porotu skládající se z pěti členů. „Část hodnotitelů v porotě říká, že i jim na začátku pomohla nějaká soutěž. Rádi se proto účastní podobných akcí,“ dodává Martin Vítek. Ti nejúspěšnější soutěžící se pak mohou těšit na skvělé ceny. Ta největší čeká pochopitelně na vítěze – na rozjezd podnikání dostane 120 tisíc korun a v létě ho čeká obchodní cesta do Chicaga. Během ní bude mít příležitost představit se potenciálním partnerům, investorům i zákazníkům. Atraktivní ceny, například v podobě zajímavé finanční částky na rozjezd, členství ve startupech a na workshopech, ale čekají na všechny z první trojice. O SOUTĚŽI Soutěž a podnikej je projekt pro studenty středních škol z České republiky. Je určen studentům, kteří mají zájem pracovat na svých nápadech a nastartovat vlastní podnikání ještě na střední škole. Vítězové jednotlivých regionálních kol se utkají ve finálovém celostátním kole, které se bude konat v Praze. Smyslem soutěže je umožnit středoškolským studentům pracovat na vlastních projektech a získat podporu profesionálních mentorů. www.soutezapodnikej.cz

43


Richard Valoušek

44

© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

revue


© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

ČEŠI NEJSOU SOBCI H

ra, kreativita, dobrodružství, svoboda. Slova běžná spíše pro naše dětská léta, manželé Jiří a Radana Waldovi je však chtějí lidem připomínat i v pozdějším věku. „Je to součást našeho života a k tomu neodmyslitelně patří i nezávislá kultura, ta vše spojuje,“ mají jasno. Jací vlastně jsou novodobí čeští filantropové, kteří pomáhají řadou charitativních projektů české společnosti? Přečtěte si rozhovor redakce Marwicku, která nakladatelství WALD Press navštívila. Vzpomenete si na svou první dětskou hru? Jiří: Byla to obdoba slavné stavebnice Merkur. Byla však ze dřeva a jmenovala se Matador. Radana: Až do první třídy jsem žila v rodinné izolaci s rodiči a prarodiči. Pamatuji si na zahradu s ovocnými stromy, králíky a slepicemi. To byli moji kamarádi z dětství. Vybírala jsem od slepic vejce, čekala na ježky, ochočovala králíky a později jsem místo panenek v kočárku uspávala kocoura. Bylo vaše dětství plné dobrodružství, nebo jste byli tlačeni do šedi společnosti a hlavně nevynikat? Jiří: Děti mají to štěstí, že totalitu příliš nevnímají, mají svůj svět, ve kterém není nic nemožné. Prožil jsem radostné dětství plné dobrodružství kluka z okraje Prahy. Byla to skutečná dobrodružství, nikoli virtuální. Výpravy pražskými kanály do podzemí Prahy, rvačky s Žižkováky, výroba bouchacích kuliček a neviditelných inkoustů. Radana: V šedi společnosti jsme vyrůstali všichni, ale díky dvougenerační rodině mě silně zasáhl i vliv přemýšlení mých prarodičů. Dědeček z maminčiny strany se narodil v malé vesnici na Moravě na konci 19. století, v Praze si vybudoval malé hospodářství a svou pracovitostí se přes učitele, legionáře a studenta práv stal pracovníkem Ministerstva zahraničí ČSR. Díky tomu působil v několika zemích Jižní Ameriky. Jak silně do jeho osudu zasáhla válka? Radana: Válka ani ne, ale nový režim, který po ní přišel – tehdy byl předčasně penzionován. Již odmala se ve mně tvořilo povědomí o tom, co je správné, nechápala jsem, proč mám ve škole

oslovovat paní učitelku „soudružko“. Cítila jsem se vlastně spíše na okraji společnosti než v její šedi. Jací byli vaši rodiče? Učili vás svobodnému přemýšlení? Jiří: Myslím, že moje výchova ke svobodě nebyla špatná. Filozofický systém mých rodičů, podle něhož není celek jen pouhý souhrn jednotlivých částí, nýbrž celistvost je základní vlastností celého světa, se mi dostal, jak se říká, pod kůži. Byl jsem vychováván v duchu Komenského holistického myšlení, které i dnes považuji za nejlepší recept pro nápravu světa. Hráli při vaší výchově významnou roli prarodiče? Jiří: Ano, babička Julie byla úžasnou vypravěčkou pohádek a dědeček František mne bral při svých vzpomínkách na toulky za vykopávkami do Pompejí. Rodiče měli blízko k Steinerově waldorfské pedagogice, a tak jsem mnoho času trávil s uměním. Doma byla veliká knihovna plná skautské literatury, kterou jsem měl obzvláště rád, protože skauting byl komunisty zlikvidován, a jak známo, zakázané ovoce nejvíce chutná. A Praha žila odjakživa uměním, které nám rodiče s láskou zprostředkovávali. Radana: U nás doma se vždy hodně pracovalo. Možná to je zdroj svobody a kreativity. Pro rodiče to nikdy nebylo jen jít do práce a přijít domů a případně koukat na televizi. Byla zde starost o dům, zahradu, nájemníky. To bylo možné i za minulého režimu? Radana: Existovala forma osobního, nikoliv soukromého vlastnictví – a to byl případ domu, kde jsme žili a který postavil právě můj dědeček. Obsahem však byla povinnost starat se o všechno, ale nájemné připadalo národnímu výboru. Těžko učit svobodnému myšlení v nesvobodné době. Člověk musel být velmi kreativní, aby měl možnost najít vnitřní svobodu. Jak těžké je při výchově nechat dětem dostatek kreativity a přitom jejich chování ukočírovat, aby znaly hranice, kam až mohou svým hravým chováním zajít? Radana: Je to víc než těžké a vyžaduje to mnoho času, který většina rodičů nemá. Každé dítě je osobnost, platí na něj jiné metody. Teoreticky 45

Nejčastěji se nás lidé ptají, proč to děláme a co z toho máme


již bylo mnoho řečeno a napsáno, ale všechno je často jinak. Utvrdila mě v tom poměrně nedávno i maminka spolužačky našeho nejmladšího syna. Je psycholožka a byla naprosto vyvedena z míry chováním svého třetího dítěte. Na besedě s rodiči přesně vystihla i můj názor, že existuje jen obecný pohled na výchovu a jinak je vše pouze v rukou rodičů, protože své dítě znají nejlépe. Ale myslím, že ještě důležitější než svoboda a kreativita, pojmy, o kterých se dnes tolik hovoří, je jít dětem příkladem. České školy jsou kritizovány, že děti neučí být dostatečně kreativní. Setkáváte se s tím také? Jiří: To není problém jenom českých škol. Školy většinou připravují žáky na jejich budoucí zaměstnání, zprostředkovávají jim vědomosti a rozvíjí dovednosti. Rozvíjet představivost dětí, resp. žáků, je však daleko složitější. Je to umění, které nemá s biflováním pojmů mnoho společného. „Představivost je důležitější než vědomosti. Vědomosti jsou omezené, zatímco představivost zahrnuje celý svět.“ Tuto větu řekl prý Albert Einstein a já s ním mohu pouze souhlasit. Radana: Za vším jsou jednotliví pedagogové a jako ve všech oborech jsou dobří a méně dobří, a dokonce i špatní. Dobrá škola se jistě pozná podle toho, jestli tam děti chodí rády. Myslím si, že je velmi podceňováno školství a pedagogové na prvním stupni, kde děti získávají svůj vztah ke vzdělání. Ta první paní učitelka je nezapomenutelná. Zde pedagogové rozhodně chybí. Líbí se mi, že často citujete Jana Amose Komenského nebo Jana Wericha. Co by tito velikáni řekli na dnešní dobu a na českou společnost? Jiří: Jan Werich by s největší pravděpodobností zopakoval národu své milé doporučení, které měli mnozí z nás dlouhá léta pověšené nad psacím stolem: „Když už člověk jednou je, tak má koukat, aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ A Komenský by se asi pousmál nad tím, jak nadčasové dílo – Labyrint světa a ráj srdce – napsal. Radana: Možná že by byli překvapeni, že se toho ve své podstatě moc nezměnilo. Máte pocit, že oba byli „úspěšní“ ve svém slova smyslu právě díky tomu, že měli hravou, a tím pádem i svobodnou duši? Jiří: Určitě ano. Jako podnikatel prožívám svobodu rozhodování spojenou s velikou odpovědností prakticky každý den. Je to radostný pocit, který si užívám, a přál bych ho zakusit alespoň na chvíli každému. Být skutečně svobodný vyžaduje odhodlání a odvahu. Cesta ke svobodě je náročná a vyžaduje veliké odříkání. My jsme 46

s manželkou přesvědčeni, že je to právě umění, co umožňuje člověku rozvíjet jeho tvůrčí schopnosti, které jsou pro svobodný život člověka i celé společnosti podstatné. A jsou podstatné také pro úspěšné podnikání. Radana: Také souhlasím, ale hravost a svobodná duše jistě k úspěchu nestačí. Opravdový úspěch zpravidla vyžaduje pevnou vůli, sebezapření a určitě pevné morální zásady a i trochu sobeckosti. Jsou Češi vůbec kreativní? Jiří: Byli, jsou a jistě také budou. Jsme malá středoevropská země a zvýšená míra tvořivosti ve společnosti je otázkou našeho národního přežití. Nakonec to nejlépe dokládá naše nedávná historie. Komunistická totalita byla charakteristická totálním nedostatkem čehokoliv. Tak třeba svoji první elektrofonickou kytaru jsem si musel s pomocí kamarádů vyrobit sám, abych se nemusel stydět hrát na plesech v Lucerně. Hodně se tehdy také směňovaly služby i zboží. A to všechno vás nutilo být velmi kreativní. Tlak prostředí vytváří nutnost být tvůrčí, hledat alternativní řešení. Radana: Určitě ano, a to v pozitivním i negativním smyslu. Vezměme např. množství Čechů, kteří jsou celosvětově úspěšní ve vědě, kultuře, umění i v jiných oborech. A na druhou stranu v České republice snad neexistuje zákon či vyhláška, kde by česká hlava nenašla kličku, jak se z povinností vymanit. Celý svůj podnikatelský život se snažíte vysvětlovat lidem, aby nemysleli při podnikání jenom na sebe. Daří se to, nebo jsme sobci? Jiří: Nevím, zda a v jaké míře se nám daří našimi mediálními výstupy ovlivňovat myšlení a jednání lidí. Podle statistik Češi nejsou sobci. Vždy když je doma či v zahraničí nějaký malér, najde se obrovské množství lidí, kteří pomáhají, ať už finančně, nebo jinak. Radana: Myslím, že jsme sobci, ale jen do určité míry. V českém národě se periodicky zvedá vlna solidarity a mnoho jednotlivců si již uvědomuje, že kultivace a pomoc společnosti je přínosem pro obě dvě strany. Při vyhlášení ceny za podnikatelský přínos kultuře a umění jste na pódiu při děkovné řeči Igoru Chaunovi mj. řekl, že nebude-li kultura finančně podporovaná, tak nebude svobodná. A že je pravděpodobné, že někteří lidé podvědomě cítí, že čím více bude tvořivých lidí, tím větší náklady budou na jejich ovládání. A to se jim pochopitelně nelíbí. Jak velký ohlas váš proslov měl?

© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Být skutečně svobodný vyžaduje odhodlání a odvahu


© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Jiří: Dostali jsme řadu důležitých pozitivních ohlasů, které nás posílily v přesvědčení, že téma rozvoje tvůrčí představivosti prostřednictvím kulturních aktivit má zásadní význam pro rozvoj svobodné společnosti. Dokážete spočítat, kolikrát se vás lidé zeptali, proč to děláte? Jiří: „Proč to děláte? Co z toho máte?“ To byly nejčastější otázky, které nám všem byly opakovaně kladeny. Pro nás byla odpověď vždy jednoduchá: Dělá nám to radost a společnosti to určitě neškodí. Dnes už filantropii lidé nevnímají jako pozitivní deviaci odchylující se od zaběhlých společenských norem. Lidé pomáhají obětem povodní či zemětřesení a neptají se „Proč? Co z toho budu mít?“. Váš největší projekt „Uměním ke svobodě“ začal povodněmi na Moravě v roce 1997, kdy jste získali s pomocí řady podniků sto čističek vzduchu a rozvezli je do stovky ložnic v postižených dětských domovech. Jak se vám to povedlo? Jiří: Vydávali jsme tehdy noviny pro lékaře a jeden redaktor nás oslovil s prosbou, zda bychom nedokázali řešit problém s polétavými plísněmi, které vdechovaly děti ve vysychajících ložnicích dětských domovů. Podařilo se dát dohromady dostatek finančních prostředků, nakoupit stovku speciálních čističek vzduchu a rozvézt je do stovky ložnic v dětských domovech na Moravě. A tak jsme se dostali do mnoha dětských domovů a při rozhovorech s dětmi jsme zjistili, že netrpí materiálním nedostatkem, jak jsme si do té doby mysleli, ale kolektivní výchovou. Prý jste byli překvapeni, kolik dětí je v dětských domovech? Radana: Byl to šok. Do té doby jsme se takto přímo s tímto českým fenoménem nesetkali. Vážně jsme přemýšleli o adopci, ale s naším počtem dětí a pracovním vytížením jsme si řekli, že by to bylo nezodpovědné. Namísto adopce jsme nakonec vytvořili projekt „Uměním ke svobodě“, kdy jsme pro děti ze tří českých dětských domovů každoročně organizovali prázdniny v jižní Francii v Provence. Zvali jsme známé české umělce, kteří s nimi pracovali v uměleckých dílnách, protože umění opravdu otvírá duši a rozvíjí kreativitu. Co je pro vás největší odměnou – je to uplatnění dětí z dětských domovů v běžném životě? Radana: Upřímně řečeno, jsem velmi smutná z toho, jak těžké je začlenit děti z dětských domovů zpět do společnosti. Opravdu se to podaří jen nízkému počtu dětí. Těžko navazují nová

přátelství, společnost je pro ně na druhém břehu a často v ní vidí nepřítele. A to platí bohužel i naopak. Mají pocit, že jim život ukřivdil? Radana: Nemohou se vyrovnat s vlastním osudem, proč zrovna ony. Pro většinu mladých lidí je největší problém odpustit svým rodičům, že byli nuceni vyrůstat v dětských domovech. V českých dětských domovech jsou umístěny především děti, které mají rodiče, ale jsou jim z nějakého důvodu odebrány. Není zatím dostatečná pomoc ohroženým rodinám ani dostatečný počet míst v pěstounských rodinách. V našich uměleckých dílnách byla většina dětských děl určena pro maminku nebo tatínka. Rodina je prostě nenahraditelná a děti bez ní jsou psychicky poškozeny na celý život. Co tedy vnímáte jako odměnu, co vás potěší? Radana: Že jsme těmto dětem připravili prázdniny, které jsou pro ně nezapomenutelné, a to, že se ozývají, i když často potřebují spíš nějakou finanční podporu. MANŽELÉ WALDOVI Radana a Jiří Waldovi jsou zakladateli několika obchodních společností. První byla zapsána již v roce 1990 a položila základy významné farmaceutické společnosti MUCOS Pharma CZ, která dodnes úspěšně působí ve střední a východní Evropě. Zapsali se do dějin novodobé české filantropie rozsáhlou podporou řady charitativních projektů v sociální a zdravotní oblasti a za své dlouholeté aktivity v humanitární a kulturní sféře získali řadu ocenění doma i v zahraničí. Jsou mecenáši Nadačního fondu Neuron. Mezi nejznámější filantropické projekty manželů Waldových patří projekt zdravotní prevence Manažerem vlastního zdraví (1998–2001), projekt pro pomoc opuštěným dětem Uměním ke svobodě (od roku 2000 až dodnes) a mezinárodní výstavní projekt Orbis Pictus PLAY (od roku 2005 až dodnes), rozvíjející prostřednictvím interaktivního umění kreativitu a chuť lidí inovovat. Projekt Orbis Pictus PLAY měl rozsáhlé mediální pokrytí včetně CNN a The New York Times.

47


KLÁRA SPILKOVÁ NA CESTÁCH / SKOTSKO

K

de se dobře najíst, kde se jak hraje… Nejlepší česká golfistka Klára Spilková se dělí se čtenáři magazínu Marwick o své tipy a zážitky z golfových cest po světě. Po americkém dobrodružství jsem se vydala na sever Británie – do země dudáků, lochnesské nestvůry a golfu… Každý rok hraji ve Skotsku a vždy se tam moc ráda vracím. I když počasí je tu vždy nestálé. První týden jsme bydleli kousek od Troonu, kde se minulý rok hrálo The Open. V přímořském městečku panuje působivá golfová atmosféra na každém rohu. Stejně tak to platilo o týden později v rodišti golfu – v St. Andrews. Letos jsme bydleli přímo u slavné Road Hole,

48

17. jamky, takže jsem každé ráno a večer mohla sledovat povedené i nepovedené údery přímo z pokoje. Toto místo má opravdu něco do sebe. Nejvíc mě vždy pobaví, když vidím golfisty, jak jdou přímo středem města cestou z osmnáctého greenu rovnou do pubu ještě s bagem na zádech. V jednom z nejslavnějších golfových pubů ve městě – Dunveganu – jsem se několikrát stavila i já. Dala jsem si proslulé fish and chips a po dohrání turnaje i pivo. Avšak nejen kvůli pubům a golfu stojí za to město navštívit. St. Andrews má bohatou historii, která sahá až do 6. století. Rozhodně se vyplatí tam zastavit a staré historické městečko si projít. Tak na viděnou příště zase někde na druhé straně světa!

© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

revue


© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

St. Andrews leží na východě Skotska u Severního moře

KLÁRA SPILKOVÁ CESTUJE SE ČTENÁŘI MARWICKU PO SVĚTĚ

Chicago St. Andrews

Sitges

49


TOP 3 PODNIKY

Lukáš Rozmajzl, šéfredaktor CityBee.cz

ARCHITEKTONICKÝ KEMP Architekti po létě rozbili nový kemp hned vedle Emauzského kláštera. Není to však squattingová provokace. Řeč je o novém Centru architektury a městského plánování (CAMP). Multifunkčnímu prostoru vévodí prostorná hala s netradiční širokoúhlou promítací plochou a výstavními panely. Návštěvníkům už se na nich představilo několik desítek nových staveb, které brzy obohatí Prahu, nebo nový městský mobiliář. Součástí CAMPu je i vnitřní amfiteátr pro odborné prezentace, přednášky či konference. Knihkupectví a nakladatelství Page Five zároveň vybavilo zdejší obchod a čítárnu desítkami publikací o architektuře, designu či urbanismu. „CAMP bude místem, kde je možné se přímo podílet na budoucnosti města,“ slibují autoři projektu. Vstup je zdarma. Extra tip: Padne-li na vás architektonická skepse, můžete ji zředit limonádami John Lemon nebo uzemnit výborným mangovým cheesecakem z místní kavárny. Ta je otevřena každý den včetně víkendů.

ARABSKÝ LOUVRE S pětiletým zpožděním, ale teď už konečně by se v sobotu 11. 11. 2017 mělo světu poprvé otevřít muzeum Louvre Abú Dhabi vybudované na umělém ostrově v srdci Spojených arabských emirátů. Nová kulturní instituce by vedle stálé expozice o vývoji civilizace, umění a dějinách regionu měla prezentovat umělecké bohatství, které skrývají depozitáře pařížského Louvru, včetně pláten od da Vinciho nebo van Gogha (o zapůjčení portrétu Mony Lisy zatím nepadlo ani slovo). Jednodenní vstupenka do objektu navrženého slavným architektem Jeanem Nouvelem stojí v přepočtu asi 360 korun. Extra tip: Dominantou nové stavby je „děravá“ kupole o průměru 180 metrů s geometrickými obrazci, které dovnitř propouštějí světlo. Váží asi 7 500 tun, tedy stejně jako konstrukce Eiffelovy věže v Paříži.

50

MĚSTO S VLASTNÍM PIVOVAREM Přeštice na Plzeňsku mají asi sedm tisíc obyvatel. A také vlastní pivovar, jako třetí město v republice. Výroba se rozjela na začátku podzimu po 112 letech v budově dříve zvané Peklo. „Objekt je přímo na náměstí, kde lze kdykoliv zaparkovat. Přes náměstí vede mezinárodní komunikace a v brzké budoucnosti by měl být realizován obchvat města. Pivovar s restaurací je proto jedním z cílů, kvůli kterým by mělo projíždějícím stát za to z obchvatu sjet a zastavit se tu,“ popisuje motivaci pro netradiční investici z městského eráru starosta Přeštic Karel Naxera. Pivovar má roční kapacitu 1 400 hektolitrů a z každého prodaného litru piva by město mělo získat 1 korunu. Extra tip: Pokud váháte, co z produkce přeštického sládka ochutnat, objednejte si pivní degustační prkénko. Na talíři by neměla chybět pochoutka z místního plemene černostrakatého přeštického prasete. Restaurace obecně vaří především českou kuchyni.

© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

revue


© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Konkurenti rostou jako houby po dešti Reagujete dost rychle, aby vás nepřerostli?

Propojením znalostí, dat a technologií pomáháme přizpůsobit vaše podnikání neustálým změnám. kpmg.cz Anticipate tomorrow. Deliver today.

© 2017 KPMG Česká republika, s. r. o., a Czech limited liability company and a member firm of the KPMG network of independent member firms affiliated with KPMG International Cooperative („KPMG International“), a Swiss entity. All rights reserved.

51


marwick.cz

The information contained herein is of a general nature and is not intended to address the circumstances of any particular individual or entity. Although we endeavor to provide accurate and timely information, there can be no guarantee that such information is accurate as of the date it is received or that it will continue to be accurate in the future. No one should act on such information without appropriate professional advice after a thorough examination of the particular situation. The views and opinions expressed herein are those of the interviewees/survey respondents/authors and do not necessarily represent the views and opinions of KPMG in the Czech Republic.

© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Pravidelně v e-mailové schránce

Marwick listopad/prosinec 2017  
Marwick listopad/prosinec 2017  

Magazín pro klienty a příznivce KPMG Česká republika