Page 1

ČERVENEC/SRPEN 2017

časopis pro klienty a příznivce KPMG Česká republika

str. 4

Zákazník je pán

str. 12 str. 26 str. 40

Se zakladatelem Pietro Filipi o tom, jak se v Česku prodává móda Hrozí vám kontrola z finanční správy kvůli převodním cenám? Algoritmus Daniela Sýkory simuluje rukopis výtvarníků


Vaše daně nezajímají jen vás Pomůžeme vám posílit transparentnost a minimalizovat rizika.

To nejdůležitější o daních, účetnictví a právu najdete v Daňových a právních aktualitách KPMG. kpmg.cz Anticipate tomorrow. Deliver today.

© 2017 KPMG Česká republika, s. r. o., a Czech limited liability company and a member firm of the KPMG network of independent member firms affiliated with KPMG International Cooperative (“KPMG International”), a Swiss entity. All rights reserved.


3 — editorial

Retail dál žije revolucí

Marwick – časopis pro klienty a příznivce KPMG Česká republika. Vydává 6x ročně KPMG Česká republika, Pobřežní 1a, Praha 8. MK ČR E 22213. Předplatné online verze na www.marwick.cz. Šéfredaktorka: Michaela Raková Art director: Štěpán Prokop Fotoeditorka: Barbora Mráčková Korektorka: Edita Bláhová Ilustrace obálky: Václav Havlíček Obsah a produkce: Boomerang Communication Pobočky KPMG Česká republika najdete v Praze, Brně, Ostravě a Českých Budějovicích. www.kpmg.cz © 2017 KPMG

Zhruba před rokem jsem na tomto místě psala o tom, že úkolem auditora je zkoumat a podávat věrný obraz světa s tím, jaká je dnešní realita maloobchodu. Zatímco má role auditora se příliš nezměnila, maloobchod dál žije svou revolucí. Ve světě jsme se za tu dobu dočkali představení konceptu Amazon Go, ve Starbucks si nově objednáte a zaplatíte již cestou přes mobilní telefon a čím dál častěji potkáváme produkty, kterým složení nebo název nadiktovali uživatelé sociálních sítí. A nemusíme se dívat jen do zahraničí. V Česku se jen v loňském roce usadilo několik čínských e-shopů, byli jsme svědky vstupu tradičních „kamenných“ hráčů do e-commerce a u zákazníků roste obliba různých pop-up a netradičních obchodů. Revoluční změny pro nás představovaly výzvu při sestavování programu druhého ročníku KPMG Retail Fora, jehož závěry v tomto vydání Marwicku shrnujeme. Věřím, že pro vás bude inspirativní rozhovor s výraznou postavou české módní scény Petrem Hendrychem, pohled do budoucnosti retailu od Douga Stephense nebo představení nástroje Prompter od našeho datového týmu.

Česká republika, s. r. o., a Czech limited liability company and a member firm of the KPMG network of independent member firms affiliated with KPMG International Cooperative („KPMG International“), a Swiss entity. All rights reserved.

Martina Štegová Director, odpovídá za služby pro sektor maloobchodu KPMG Česká republika mstegova@kpmg.cz


KPMG Retail Forum 2017

Text: Pavla Francová

Nové technologie i požadavky lidí se mění a vyvíjejí tak rychle, že se obchodníci musí pořádně snažit, aby si získali nebo udrželi stabilní postavení. Jak říká klasik, příležitosti jsou. Jak se jich chopit a v tomto divokém desetiboji zvítězit, vysvětlovali profesionálové z maloobchodu na konferenci KPMG Retail Forum v pražském centru DOX. ‘

4 — téma

V obchodě vítězí emoce i data


5 — téma

Jedna věc nám jde výborně: Češi jsou přeborníci v honbě za slevami. Objem zboží, které se u nás prodá ve slevách, je v evropském srovnání mimořádně vysoký. Některých výrobků se prodá ve speciálních zlevněných nabídkách dokonce až kolem dvou třetin. Co je normální cena? A jak k sobě přitáhnout zákazníky, aniž by se musela celá nabídka zabalit do zářících sloganů, které budou nabízet další AKCI?

Red Bull: Zážitky vítězí Není potřeba propadat zoufalství. Existují totiž i jiné cesty k úspěchu. Přesvědčený je o tom například marketingový manažer Red Bullu Pavel Homolka. „Cenové promoce jsou vyčerpané, zvítězí emoce a zážitky,“ zdůraznil na letošním Retail Foru. Během svého vystoupení, kdy mluvil hlavně o zážitcích a o tom, jak je jejich komunikace propojena s prodejem energetických nápojů, se mu podařilo lehce získat pozornost posluchačů. „Red Bull prodává plechovky a zážitky prodávají Red Bull. Právě zážitky jsou v centru našeho marketingu,“ vysvětloval Homolka a dokládal svá slova videi, ve kterých není vidět jediná plechovka tohoto nápoje, a přitom dokážou získat zákazníky. Jaký je tedy recept Red Bullu na úspěch? „Postavili jsme do středu svého zájmu životní styl. Pro lidi je jednodušší se v tom najít právě přes zážitky a emoce,“ řekl Homolka s tím, že firma chce dál vytvářet zážitky a pracovat s obsahem. Své know-how v této oblasti by ráda sdílela i s obchodníky, aby tak společně získali víc. O zážitky, které dokážou zákazníky nejen získat, ale hlavně i dlouhodobě udržet, nejde jen v marketingu. Jednatelka a majitelka obchodů s módou Steilmann Praha Anna Motlíková ve svém vystoupení upozornila na věc, na niž obchodníci, zavalení spoustou jiných úkolů a starostí, často zapomínají.

Steilmann: Vítejte doma, tedy v prodejně „Retail je pro lidi a o lidech. Musíme přemýšlet, jak poctivě přistupovat k obchodu,“ řekla Motlíková a posluchačů se provokativně ptala, jak se jim v Česku nakupuje móda a jak se cítí v obchodech s oblečením. Moc nadšených hlasů, které by opěvovaly služby v tuzemských prodejnách a práci prodavačů, nezaznělo. Motlíková je přesvědčena, že je u nás nejen nízká kvalita služeb v obchodech, ale i samotná prestiž povolání prodavačů je bohužel chabá. Tyto dvě věci jsou podle ní velmi úzce propojené a bez zvýšení prestiže a kvalifikace se nedočkáme ani příjemnějšího zážitku při nakupování. Právě to je ovšem cesta, kterou se mohou obchodníci odlišit od konkurence a získat si věrné zákazníky. Prodejci musí umět svého zákazníka poznat a pochopit jeho potřeby, vědět, jestli a kdy na něj promluvit a co mu nabídnout, aby se cítil komfortně a do obchodu se rád vracel. „Na VŠE se bude vyučovat fashion management, začneme tak vychovávat vedoucí prodejen,“ řekla Motlíková s tím, že to je první krok, aby se u nás prestiž i kvalita prodavačů zvedla. Věří, že i když se v současnosti zásadně mění chování spotřebitelů a neustále přibývá těch, kteří nakupují i oblečení a módní doplňky přes internet, kamenné obchody mají také budoucnost. „Rozhodující bude právě přístup k zákazníkům. Ti se musí v prodejně cítit dobře – jako doma,“ dodala Motlíková.


Alza: Pozor na kouzla s čísly Jen na data se musí už dnes spolehnout online prodej, ve kterém na rozdíl od kamenných obchodů chybí cenný přímý kontakt se zákazníky. Na to upozornil Radomír Vychodil z jednoho z největších tuzemských e-shopů Alza.cz. „Sice nemáme přímý kontakt se zákazníkem, ale na druhou stranu máme data, se kterými můžeme pracovat. Velké množství dat ale může být i nevýhodou. Otázkou je totiž jejich co nejsprávnější analýza,“ upozornil Vychodil. S čísly a daty se dá podle něj různě „kouzlit“, a obchodníci by si proto měli ohlídat, jestli informace zpracovávají co možná nejvěrněji realitě. „Nenechte se opít čísly a tím, jak různé nástroje skvěle fungují. Ptejte se, kde se ta data berou,“ doporučil Vychodil a uvedl příklad z internetového prodeje, který je naprosto běžný a který může na první pohled jednoduše mást. Lidé například kliknou na reklamu s kávovarem, nakonec si ale v e-shopu koupí něco úplně jiného, třeba kolo. „Je velký rozdíl mezi inzerovaným zbožím a zbožím koupeným,“ dodal Vychodil. Obchodníci si proto mají v online prodeji velmi pečlivě rozmýšlet, do čeho investují peníze. Data jsou totiž dobrým zdrojem informací, záleží ale na tom, jak se vykládají. 6 — téma

IBM: Data zahýbou obchodem Zatímco přístup Motlíkové k tomu, jak poznávat a pochopit potřeby zákazníků, je spíš tradiční a vyžaduje od prodavačů hodně empatie i zkušeností, na konferenci se představily i modernější způsoby s podobným cílem. Data a datová analýza hýbou snad všemi obory. Někde se už prosadily víc, jinde je sice jasné, že mohou znamenat až revoluci, jen se zatím ještě nevyužívají úplně běžně. Takové tápání je dost typické i pro současný maloobchod. „Data máme, ale nevíme, jak s nimi efektivně naložit,“ shodují se obchodníci z nejrůznějších oblastí. Nespočet firem zkoumá, co a jak analyzovat. Na konferenci Retail Forum představila pohled do budoucnosti Etain Seymourová, jež má v IBM na starosti služby pro obchod a spotřebitele. Hovořila o tom, jak se dají již dnes využívat data pro poznávání zákazníků, které pak může obchodník lépe a cíleně oslovit. Tak, aniž by zákazníka obtěžoval nabídkou služeb nebo zboží, o které daný člověk zrovna vůbec nestojí. „Prostřednictvím nové generace analýzy sentimentu, rozpoznávání obličeje, výrazů a dalších prvků je možné zajistit lepší spotřebitelský zážitek,“ vysvětlovala Seymourová. Představila analytický softwarový nástroj Watson, který dokáže zpracovat data o zákaznících, jejich chování, vlivu promocí i řady dalších faktorů na prodej. Watson se zatím podle jejích informací v Česku nevyužívá, ale to může být jen otázkou času. Seymourová je totiž přesvědčena, že základem úspěchu je pochopení spotřebitelů. „Musíme vědět, proč a jak se chovají, abychom byli úspěšní,“ dodala.

Radomír Vychodil představuje atribuční model Alza.cz


6 myšlenek z Retail Fora 2017

Je velký rozdíl mezi tím, na co lidé kliknou v reklamě a co si pak skutečně v e-shopu koupí.

Některé kamenné obchody už používají pro sběr dat o zákaznících přímo v prodejnách softwarový nástroj Watson od IBM.

7 — téma

’ SSI Group: Bezpečí na prvním místě V maloobchodě se nemění jen chování zákazníků a razantní nástup technologií. Změny přicházejí i zvenčí. Jednu takovou představil Lukáš Bajgar z KPMG. „Blíží se nová regulace ochrany osobních údajů, která sice primárně cílí na finanční instituce, ale týká se i obchodníků,“ uvedl Bajgar s tím, že nová úprava klade velký důraz na zabezpečení osobních údajů. Její účinnost je sice až od 28. května příštího roku, změn je ale tolik, že je podle Bajgara ideální, aby se tomu začaly firmy věnovat už nyní. Navíc nejde jen o novou regulaci, která by znamenala další zátěž. Bajgar nabízí i optimistický pohled: „Efektivní implementace regulace může pomoci podpořit úspěch retailové společnosti.“ Na místě je ovšem i negativní motivace. Nově se totiž zvýší pokuty, které firmám za pochybení v oblasti ochrany osobních údajů hrozí. „Změna je například i v tom, že nově může být hlavní dozorový orgán pro řetězce ze zahraničí v jiné zemi. To je samozřejmě komplikované,“ upozornil Bajgar. S ochranou osobních údajů souvisí i zabezpečení prodejen. Právě to je téma, které obchodníky zaměstnává stále víc. Promluvil o tom Radek Škrabal, jednatel a provozní ředitel společnosti SSI Group, která zajišťuje bezpečnostní služby. „Z regálů obchodů v Česku ročně zmizí 12,6 miliardy korun,“ zdůraznil Škrabal. V poslední době se podle něj navíc mění struktura hrozeb. „Například v obchodech a obchodních centrech se zvyšuje agresivita pachatelů, často jde o organizované skupiny, které jsou dobře připravené,“ vysvětlil s tím, že roste ale nebezpečí i přímo uvnitř firem. „Podíl krádeží, za nimiž stojí zaměstnanci, je téměř stejný jako u externích krádeží,“ dodal Škrabal. Obchodníci proto hledají nové a efektivní nástroje, jak takové hrozby omezit. Stále víc se tak i v bezpečnostních službách využívají moderní technologie.

Na VŠE se začne vyučovat fashion management, který chce vychovávat kvalitní vedoucí prodejen.

Z regálů obchodů v ČR zmizí ročně zboží v hodnotě 12,6 miliardy korun.

Podíl krádeží ze strany návštěvníků a zaměstnanců obchodu je půl na půl.

S novou regulací GDPR se zvýší pokuty, které hrozí firmám za pochybení v oblasti osobních údajů.


Trendy v retailu:

Módní špión a předplatné na ponožky

‘

1 Me-tail: obchod jako zážitek Ve středu zájmu je člověk – a to není jen prázdný slogan. Americká síť obchodů s módou Trunk Club je vybavena velkými zkušebními kabinkami, které jsou zařízeny jako ten nejstylovější obývací pokoj. V samotném obchodě se ale zákazník nemusí ničím zdržovat, vše je pro něj nachystáno právě v kabince. Stačí předem zadat přes internet své míry, poradit se na dálku se stylistou a pak už jen zkoušet a zkoušet. Doprovodné služby jako kavárna s barem nebo kadeřnictví přímo v obchodě jsou tu samozřejmostí. Odpadá tak nekonečné bloumání mezi regály a bezradné vybírání padnoucích kousků. Takhle prý chtějí nakupovat muži! 2 Namířím a kupuji Když zahlédnete na ulici člověka s parádními botami, které už dlouho sháníte, a je vám nepříjemné se osobně zeptat, kde je koupil, stačí jen namířit telefon a danou věc vyfotit. Aplikace Spylight ji nejen rozezná, ale rovnou vám i nabídne obchod, ve kterém můžete toto zboží koupit online. Než dojedete domů, máte nakoupeno. 3 Kabinky bez převlékání Jaká barva mi sluší nejvíc? V obchodě Uniqlo v San Franciscu mají zkušební kabinky vybavené speciální dotykovou obrazovkou, na níž si zákazníci mohou zvolit jinou barvu nebo vzor oblečení, které mají na sobě. V zrcadle se pak uvidí, aniž by se museli několikrát složitě převlékat. V obchodech značky Rebecca Minkoff mají podobná zrcadla – ta v kabince rovnou navrhnou, jaké další zboží by se ke zkoušenému outfitu nejlépe hodilo.

Text: Pavla Francová

4 Personalizace a kousky s příběhem Unikátní zboží vyrobené na míru, to se dnes cení víc než kdy dřív. Dobře to vědí i v Burberry, kde si lidé mohou objednat kabelky nebo třeba kabáty s designem přesně podle svého přání. Na kabelce můžete mít i své jméno. Zdokumentovaná je i samotná výroba. Zákazník získá video, ve kterém je zachyceno, jak se jeho produkt navrhoval a vyráběl. 5 3D tisk přímo v obchodě Australský prodejce obuvi Shoes of Prey nabízí unikátní zážitek: člověk si tady může své nové boty vytvořit sám s použitím 3D technologie. Stačí si vybrat barvu, tvar, materiály a velikost obuvi, stisknout tlačítko a 3D tiskárna už se postará o zbytek během chvíle.

8 — téma

„Ve světě, kde je téměř každý aspekt našeho života nějak spjatý s technologiemi, vítězí zážitky, které jsou propojené s našimi těly, smysly a duchem,“ říká Doug Stephens, futurista a autor Retail Prophet. Jen skvělé zboží a dobrá cena už dávno nestačí. Chcete, aby u vás zákazník nakoupil? Snažte se! Podívejte se na vybrané světové trendy, které mají obchodníkům pomoci uspět v době plné nadbytku, digitalizace a nekonečného proudu nových dat.


9 — téma

6 Navigace v obchodě Všichni mluví o propojení kamenných obchodů a e-commerce. Nejde ale jen o samotný prodej. Aplikace Aisle411 dokazuje, že mobilní technologie mohou zákazníkům pomoci i jinak. Tato vychytávka totiž ukáže přesné umístění hledaného zboží v obchodě, například v supermarketu, a navede k němu. 7 Předplatné na cokoliv Víte, že pravidelně potřebujete nové ponožky nebo třeba krmení pro svého psa či vlastní kosmetiku? Proč by měl člověk pořád chodit do obchodu, když mohou věci samy doputovat za ním? To je myšlenka tzv. předplatitelského retailu, kdy si zákazník objedná pravidelné dodávky určitého zboží. Nově s tím začala například skupina jednoho z největších světových vydavatelů, která doručuje svým zákazníkům každý měsíc základní pečovatelské zboží. Obsah balíčků si člověk navolí sám. 8 Obchody jako umělecké galerie Čím víc je kolem nás digitalizace, tím víc toužíme i po analogových zážitcích. V obchodě se proto stále častěji mluví o „visual merchandisingu“. Jednoduše se jedná o to, že obchody a prezentace zboží musí být krásné a lákavé. Vůbec přitom nejde o zaplněné regály, naopak! Ukazuje se totiž, že čím víc zboží člověk vidí, tím je pro něj výběr složitější. A nakonec třeba raději nekoupí nic. Obchody tak budou stále častěji připomínat výstavní galerie s kavárnou a třeba i květinářstvím, kde bude ležérně vystaveno jen pár kousků. Zbytek zboží si může člověk objednat z e-shopu k vyzkoušení. Příjemné osvětlení a stylová hudba jsou samozřejmostí. 9 Omnichannel vítězí Vyhrají kamenné obchody, nebo e-shopy? V tomto souboji zvítězí ti, kteří vsadí na kompromis a dokážou prodejní kanály efektivně propojit. Například v parfumeriích Sephora si mohou lidé výrobky vyzkoušet, přivonět k parfémům nebo si nechat udělat kompletní make-up. Vybrané zboží si pak nakoupí přes internet. Nebo v prodejnách John Lewis najdou zákazníci jen pár modelů, ostatní zboží je k objednání online. S nákupem v obchodě pomáhají poradci, kteří k výrobkům dokládají i tištěné recenze ostatních uživatelů z internetu.

10 Sociální sítě přímo v obchodech Sociální média hrají stále větší roli. Projevuje se to i v byznysu a obchodě. Například v parfumeriích Sephora zákazníkům ukazují, jak se nalíčit pomocí videí z YouTube, nebo jim dávají možnost vytvořit si přímo na místě vlastní videotutorial. V supermarketech budoucnosti pak najdeme různá zrcadla či tablety (například propojené s Microsoft Kinect), na kterých si zákazník může pustit film o tom, jak bylo zboží vyrobeno. Obchody Nike pro změnu vypadají jako sportovní hřiště, kde si zákazník může zaposilovat, zastřílet na basketbalový koš či si vyzkoušet nejmodernější technologie. 11 Exkluzivita a pocit výjimečnosti V době blahobytu a neomezených možností funguje, když se možnosti trochu omezí. Sází na to tzv. pop-up obchody, které se na čas někde objeví (ideálně v netradičních prostorách, starých továrních halách a podobně) a v nichž se prodávají limitované edice zboží. Dočasnost a exkluzivita spolehlivě přilákají zákazníky a snadno je motivují k nákupu. 12 Diskont v luxusu Digitalizace je jedna věc, ale ta se už dnes bere jako samozřejmost. Zaujmout musí obchodníci i venku v reálném světě. Proto roste tlak na získání co nejlepší lokality na top místech pro kamenné obchody. Nemusí to být nutně jen klasické drahé nákupní ulice, sexy jsou i unikátní prostory jako třeba staré továrny. A že se do top lokalit opravdu hrnou všichni, dokazuje například pop-up obchod diskontu Lidl s módou, který otevřel v Hamburku vedle značek, jako je Gucci, Prada nebo Louis Vuitton.


Jak Češi nakupují Cena je po kvalitě stále druhým nejdůležitějším kritériem při nákupu potravin. Za pět let se také téměř zdvojnásobil počet těch, kteří měsíčně utratí za potraviny více než tři tisíce korun. Češi nejvíce kupují instantní kávu a pro pivo míří do supermarketů. Co jsme se dozvěděli z pátého ročníku průzkumu KPMG Nákupní zvyklosti v České republice?

1

Kvalita je pro nás na prvním místě

2

Nejlépe známe mlékárny

3

Cenovka na zboží je stále pro většinu Čechů druhým nejdůležitějším kritériem při výběru potravin. Její podíl ale pozvolna klesá a více respondentů se už dnes přiklání ke kvalitě toho, co nakupují. Záleží na výši příjmu a vzdělání – 43 % lidí bez maturity stále upřednostňuje cenu.

Ptali jsme se i na značky, které nakupující spontánně napadnou, když se řekne výrobce potravin. Madeta, Olma, Hamé – tyto značky stabilně vytanou na mysli nejvíce Čechům.

Každý druhý Čech utratí do dvou tisíc měsíčně za jídlo. V čase ale roste počet těch, kteří utratí i více než tři tisíce korun, za pět let se téměř zdvojnásobil. Zde opět data korelují s výší měsíčního příjmu a vzděláním.

Za potraviny utratíme do dvou tisíc měsíčně

O průzkumu

KPMG Česká republika realizovala průzkum Nákupní zvyklosti ve spolupráci s agenturou Data Collect. Sběr dat proběhl ve dnech 22.–24. ledna 2017, a to u 1 000 respondentů, kteří mají v domácnosti na starosti většinu nákupů. Reprezentativní vzorek byl vybrán na základě pohlaví, věku a kraje. Všechna data najdete na www.kpmg.cz.

10 — téma

¢


11 — téma

4

Jídlo často končí v kontejneru

5

Pro pivo chodíme do supermarketů

České domácnosti preferují instantní kávu

O plýtvání potravinami jsme psali v minulém vydání magazínu Marwick. Tři čtvrtiny českých domácností vyhazují potraviny z důvodu prošlé záruční lhůty. Většina Čechů takto vyhodí okolo 10 % nakoupeného jídla.

Tři čtvrtiny Čechů nakupují náš národní nápoj v hypermarketech nebo supermarketech. Specializované prodejny jsou spíše okrajovou záležitostí pro 6 % nakupujících. Pivo nakupují spíše muži a totéž platí i pro věkovou kategorii 18 až 24 let.

Dvě třetiny nakupujících dávají přednost rozpustné kávě, téměř polovina nakupuje také mletou kávu na oblíbeného turka nebo do presovače. S rostoucím příjmem ale o instantní typ nápoje zájem klesá. Každý pátý obyvatel velkoměsta kupuje kapsle do kávovaru.

Fair trade kávu skoro neznáme

8 Dva ze tří Čechů třídí papír i sklo

9

7

Nákup fair trade kávy je pro Čechy stále velkou neznámou. Nejširší povědomí o ní mají vysokoškolsky vzdělaní respondenti (75 % jich fair trade zná), nižší pak absolventi středních škol s maturitou (53 %), bez maturity ji zná jen 36 % dotázaných.

V důslednosti třídění vedou ženy, všechny typy odpadu třídí častěji než muži. Alespoň někdy třídí odpad naprostá většina Čechů – téměř 100 %. Nejméně často pak hledáme speciální nádoby na kovy – ty nikdy nevytřídilo 12 % z nás.

6

V peněžence nosíme průměrně šest věrnostních kartiček

Téměř dvě třetiny z nás u sebe nosí obvykle do pěti věrnostních kartiček do obchodů, pouze každý dvacátý nemá ani jednu. V průměru jich nosíme 5,9. Nejzajímavější odměnou věrnostních programů jsou pro nakupující slevy (pro 90 % Čechů), na druhém místě jsou služby nebo zboží zdarma.


Zakladatel Pietro Filipi:

Z Petra Hendrycha mohl být vrcholový hokejista. Nakonec se ale vydal na dráhu podnikání a vytvořil úspěšnou módní značku Pietro Filipi. Zakládá si na tom, že naprostá většina výrobků jeho značky se šije v Česku, a v rozhovoru vysvětluje, proč se nebojí internetu. ‘

O značce Pietro Filipi º V roce 1993 zakládá Petr Hendrych značku, Převedeno namódu. spořicí účet která chce vytvářet kvalitní českou º Při založení se inspiroval Itálií, která udává trendy nejen v oblasti módy. º Od 30 do 400 kusů vyrábí Pietro Filipi od jednoho výrobku, aby byla zachována originalita. º Více než 90 % produkce vzniká v Česku a na Slovensku.

Text: Pavla Francová, foto: Barbora Mráčková

České výrobky jsou kvalitní a konkurenceschopné


Nemyslím, že by internet zlikvidoval kamenné obchody. Prezentace módy bude dál důležitá.

Příběh vaší značky – spojení jmen a jejich italské podoby – je docela známý. Jakou roli hraje vaše značka dnes v porovnání s 90. léty, když jste začínali? Myslím, že se na tom nic zásadního nezměnilo. Vždycky jde o to, aby se zákazník ztotožnil s DNA značky a jejími produkty. Jedna věc u naší společnosti je samotné spojení jmen Petr a Filip, druhá věc je skutečnost, že jsme se tehdy jezdili hodně často inspirovat do Itálie, a to se netýkalo jen módy, ale i přístupu k životu a jakési lehkosti, která se pak promítá i do postoje k módě. Naše značka má nádhernou podstatu a hloubku. Narodil se mi tehdy syn a bylo to o krásném a silném vztahu, který začal vznikat, a myslím, že i celé naše podnikání je o silném vztahu brandu se zákazníkem. Jak jste tehdy přišel na to, že budete podnikat v módě? Náhodou. V roce 1990 jsem začal do Čech dovážet zahraniční značky. Díky tomu jsem se naučil hodně věcí okolo distribuce. Postupně jsem ale cítil stále větší chuť a potřebu vytvořit vlastní značku a produkt. Distribuci jsme už měli, a tak jsme začali budovat společnost tak, aby byla samostatná od návrhu přes výrobu až po samotný prodej.

Co se za dobu vašeho podnikání v Česku změnilo? Často se mluví o tom, že se Češi vrací k lokálním výrobkům. Je to skutečně tak, nebo jde spíš jen o mediální téma? Jsem rád, že zmiňujete, že se tento trend vrací. Na rozdíl od generace, která byla zatížena historií, kdy se nabízely jen české produkty či zboží z RVHP, tady dnes máme novou generaci. V dnešní době u nás existuje již mnoho skvělých českých produktů a brandů. Velice si jich vážím a domnívám se, že jsou vysoce kvalitní a konkurenceschopné i na zahraničních trzích. Proto si myslím, že dnešní český spotřebitel si vyhodnotí poměr cena–výkon a do této rovnice mu zapadají české výrobky. Je zároveň těžší udržet si věrné zákazníky, nebo to naopak u české značky funguje lépe než u zahraničních jmen? Udržet si věrného zákazníka vždy těžké bylo, je a bude. To, co má zásadní vliv na prodej, je změna zákaznického chování primárně ve změně životního stylu, lifestylu a hodnot. Cítíme to například v přelévání víkendových a týdenních tržeb. Dříve jsme měli silnější prodeje o víkendech a dnes se nám nákupní trendy srovnávají. Je to způsobeno i tím, že dnešní generace a naše cílová skupina daleko více využívá svůj volný čas pro sebe a svoji rodinu. Nakupovat tedy chodí daleko více účelově. Bezesporu další velký vliv na prodeje má internetové prostředí.


Jak se už dnes promítá prodej přes internet ve vašem oboru? S rozvojem internetu přichází obrovská dostupnost různých módních značek, které se u nás nikdy v historii ani zdaleka tolik neprezentovaly. Internet nám poskytuje mnoho informací, myslím, že někdy i víc, než pro svůj život potřebujeme. Zároveň nás ale zbavuje i mnoha zážitků.

15 — téma

Jak to myslíte? Když si například objednám po internetu jídlo domů, tak ho pak jednoduše sním. Nebo je druhá možnost, že si vyrazím do restaurace a vytvořím si hezkou zážitkovou večeři. Přesně mezi tady tím bych hledal odpověď do budoucna. Na jedné straně je internet, který mi šetří čas, a na druhé straně je zážitek, který mám spojený s atmosférou nákupu. Nemyslím si ani, že by internet měl zlikvidovat kamenné obchody, protože prezentace módy bude dál důležitá. Jakým způsobem se dají zážitky přenést do obchodu a ve vašem případě obchodu s módou? To je věc, na kterou se nyní hodně zaměřujeme. Připravujeme vytvoření nové platformy pro omnichannel přístup. Jde o to, vytvořit takové prostředí, v němž můžeme velmi dobře komunikovat se zákazníkem, který si zároveň může předpřipravit svou objednávku odkudkoli, přes tablet, mobil nebo počítač. V obchodě, kde bude mít připravené zboží, které si vybral, se pak odehraje ten zážitek. Velmi důležitá je v tom komunikace našeho personálu. Zákazník se pak až na místě rozhodne, zda a co si koupí.

Plánujete třeba i nějakou změnu vašeho sortimentu? Móda je hodně dynamický segment a je zapotřebí na něj také dynamicky reagovat. V segmentu formálních oděvů, kde se pohybujeme my, cítím ústup od společenského tlaku na to, jak se mám pro jakou příležitost obléknout. Dochází tak k větší uvolněnosti a tím se celý segment formálních oděvů přesouvá blíže k segmentu smart casual. To se mně osobně moc líbí, hlavně proto, že nám to dává daleko větší prostor pro sebevyjádření, nejsme tolik stažení a máme větší možnost kombinace outfitů. Máte pochopení pro zalíbení Čechů ve sportovním oblečení, které často nosí i mimo sportovní aktivity? Myslím si, že Češi jsou velice sportovní národ a k této činnosti potřebují outdoorové oblečení. Zároveň ale vidím velice hezky oblečené lidi při různých společenských příležitostech. Myslím si, že díky globalizaci se i mladí Češi posouvají a vyvíjejí ve vnímání fashion. A abych se přiznal, sám moc lidí, kteří by nosili softshellové bundy do práce, nepotkávám. Získávají tedy Češi pomalu cit pro módu a styl? Jak se to stalo? Zásadní vývoj tu proběhl v prvním desetiletí po roce 2000, kdy sem přišlo mnoho developerů a postavili tady velké množství prodejních ploch. S tím na český trh vstoupilo i mnoho módních značek, které tu představovaly aktuální kolekce a tím zákazníkům ukazovaly módní trendy. Zákazník tak postupně přivyká tomu, co vidí všude kolem sebe, a tím se vyvíjí. A samozřejmě mladší generace je a bude víc otevřená a vnímavá k trendům.


Připravujeme vytvoření nové platformy pro omnichannel přístup.

Kdo je vlastně váš typický klient nebo stěžejní cílová skupina? Muži a ženy mezi 30 až 45 lety, ale věk je hrozně zavádějící. Jsou to spíš lidé, kteří žijí aktivním způsobem, věnují čas sobě, svým dětem a do určité míry se zajímají o módu. Několikrát jste zmínil DNA vaší společnosti, jak byste ho popsal? Říkáme, že to krásné je skryté uvnitř. Nejsme prvoplánoví a okázalí, snažíme se víc dívat dovnitř a dát lidem prostor pro sebevyjádření. Naše výrobky nejsou popsané Pietro Filipi. Nemyslíme si, že je důležité, aby náš zákazník stavěl na odiv značku, ale aby dal na vědomí svou osobnost a naše výrobky ho při tom podtrhovaly. Kde se vlastně vaše zboží vyrábí? Z 90 % vyrábíme na území Čech a Slovenska. Myslím si, že z historické podstaty je tady mnoho kvalitních výrob, kde můžeme realizovat svoji produkci, a to právě proto, že klademe vysoký důraz na kvalitu. Výroby, které tady stále jsou, nám vyhovují a o jejich úrovni svědčí i to, že se v nich šije nejen pro české, ale i pro zahraniční značky. Co se týká látky, tak tu převážně nakupujeme v Itálii, Francii, Německu a dalších evropských zemích. U nás je vaše společnost známá a úspěšná, jak je to v zahraničí? Máme svoje dceřiné společnosti v Litvě a Lotyšsku, kde v poslední době zaznamenáváme v meziročním srovnání mírný nárůst tržeb. Zároveň máme několik franšízových partnerů v Bělorusku, Kazachstánu a Rusku, kde registrujeme také silný pozitivní vývoj. Myslím si, že i toto je jedna z velkých příležitostí pro naši společnost.

16 — téma

Mění se i to, kde se inspirujete? Tohle je otázka spíš pro designéry, nicméně odpovím za ně. Jezdí se inspirovat do Mekk módy ve Francii a Itálii, kde sledují vývoje trendů v oblasti top design brands. Současně sledují módní přehlídky těchto značek a v neposlední řadě čerpají z internetového portálu WGSN, kde je spousta informací ze světa módy. Zároveň je ale hodně důležitý i jejich vlastní rukopis. Je potřeba, aby znali vývoj ve světě i DNA naší značky a dokázali to transformovat pro našeho cílového zákazníka. A přitom chceme, aby si naši návrháři udrželi i svůj rukopis.


17 — téma

Chystáte se na nějaké další trhy, nebo spíš podpoříte ty oblasti, kde už jste? Chceme se daleko víc soustředit na ty oblasti a regiony, kde už máme partnery. To chceme podporovat. Co je podle vás nejtěžší na byznysu s módou? Nevím, jestli je to to nejtěžší, ale podstata tohoto podnikání tkví v tom, že je velice dlouhé v procesech. V současné době prodáváme kolekci jaro/léto 2017, vyrábíme podzim/zima 2017, máme připravenou kolekci pro jaro/léto 2018 a začínáme připravovat kolekci podzim/zima 2018, která bude hotová do konce roku. Takže musíme být i tak trochu vizionáři a jakýkoliv omyl v řízení fashion risku se velice těžce napravuje. Od šesti let jste žil hokejem, připravoval jste se na sportovní kariéru. Dokázal byste říct, co má vrcholový sport společného s byznysem? To je hodně těžká otázka. Byla to jiná etapa života, je to už dávno, ale jednu společnou věc přece jen vidím. V životě musíme vždycky dělat to, co nás baví, naplňuje, nabíjí, a to všechno dělat s láskou. Pak z toho máme potěšení čili úspěch a je úplně jedno, co děláme. Když nastoupíme na zápas s tím, že to jdeme odklouzat, tak je nejvyšší čas přestat. A tak je to v životě se vším.


Vím, co chcete. A rád vám to prozradím Poznat, kdo jsou jejich zákazníci a co chtějí, není pro e-shopy úplně snadné. Prompter (z angl. výrazu pro divadelní nápovědu) od KPMG jim v tom pomáhá a ukazuje, jak díky datům pochopit nakupující.

Moje kolegyně je obětí špatně zacílené reklamy. V posledních týdnech na ni na internetu neustále vyskakuje reklama na těhotenské oblečení. Ne, opravdu není v jiném stavu a křižuje se, že ani nic k mateřství nebo těhotenství nehledala. „Proč mi to jen nabízejí? Kdyby mi raději ukázali něco, co potřebuju,“ vzteká se. Známe to všichni: nabídky z e-shopů, které nás nezajímají, nebo třeba e-maily, které říkají, co si máme koupit, i když to už dávno máme. Díky ohromnému množství dat, jež mají internetoví prodejci k dispozici, to ale může fungovat i mnohem lépe. A mé kolegyni by tak místo kočárků mohly chodit nabídky na top fotoaparáty, které ji zajímají o dost víc. Tým Advanced Analytics české kanceláře poradenské společnosti KPMG má řešení. Vytvořil systém Prompter, který má e-shopům pomoci poznat zákazníky a co možná nejlépe na ně cílit svou nabídku. Umět pracovat s daty Jednoduše řečeno, jde o využití toho, co mají e-shopy už dnes k dispozici. Vezměte si třeba takového zákazníka Petra Šťastného, který pravidelně kupuje krmení pro svého psa. E-shop o něm ví, jak se jmenuje, má jeho kontakt, vidí, že to je muž, a třeba zná i Petrův věk. Další informace ohledně sociodemografické situace může získat z externích zdrojů (např. sčítání lidu) na základě znalosti Petrova bydliště. Navíc má samozřejmě přesné údaje o tom, co a kdy v daném obchodě koupil. To jsou základní informace, které Prompter zpracovává. Kromě Petra má i statisíce nebo milióny dalších zákazníků a jejich údaje. Díky tomu může zjistit, kdo se jak chová a kdo je komu podobný.

V první fázi se Prompter dívá na každého zákazníka samostatně. Snaží se určit, jestli je člověk v e-shopu nový, jestli jde o stálého zákazníka nebo je to někdo, o koho e-shop pomalu přichází. V druhé fázi pak definuje, co je potřeba udělat, aby se podpořilo žádoucí chování zákazníka. Například u nového klienta je dobré hned zezačátku zjistit, jak je citlivý na cenu, jestli má smysl mu dávat slevu a případně jak velkou. Vedle toho u někoho, kdo v daném e-shopu nakupuje pravidelně, se hodí vědět, jaké další nabídky a zboží by ho mohly zajímat, co nakupují jemu podobní lidé a on ne. U každého zákazníka lze poté vypočítat jeho vytěžitelný potenciál. Na řadu pak přichází třetí fáze, tedy oslovení zákazníků cílenou nabídkou takřka na míru. Prompter dokáže zjistit a poradit, komu raději poslat e-mail, kdo dává přednost SMS a komu případně dokonce zavolat. Navíc nejde jen o to jak, ale důležité je i správné načasování oslovení. Systém od KPMG z dostupných dat zjistí, kdy – třeba náš Petr Šťastný – nejčastěji otevírá e-maily a na jaké typy nabídek reagoval nejlépe. „Cílem je podívat se kdykoli na všechny klienty a jasně říct, co zrovna potřebují a co pro ně může e-shop udělat, aby byli spokojení a koupili víc zboží. Prompter doporučí, co, jak a kdy jim nabídnout,“ vysvětluje jeden z tvůrců tohoto nástroje Martin Čekal z KPMG.

18 — téma

‘


Petr Václav vedoucí týmu Advanced Analytics KPMG Česká republika pvaclav@kpmg.cz @petrvaclav

19 — téma

Testujeme v Rusku

Co když data ještě nemáme? Kromě vlastních dat e-shopů a toho, jak se člověk chová na jejich stránkách, využívá Prompter i informace z Googlu či historii prohlížení. Systém ví, jak je člověk aktivní, jak často se připojuje na stránku, co na ní dělá, nebo třeba to, jestli otevírá e-maily, které mu e-shop posílá. Jenže jak postupovat u někoho, kdo je v e-shopu nově? „V tom případě se podíváme, jakým dalším klientům se podobá, a zařadíme ho do patřičné behaviorální skupiny. Podle té mu pak nabídneme další zboží,“ vysvětluje další z autorů Prompteru David Švenka s tím, že čím víc kvalitních dat se do nástroje „nasype“, tím lepší výsledek bude. Zpracováváme Big Data Ostatně právě zpracování velkého množství dat bylo pro autory Prompteru jednou z největších technických výzev. „Ke každému člověku přistupujeme individuálně a v podstatě ho ‚rozložíme‘ do stovek až tisíců numerických faktorů, které ho detailně popíšou. Takovéto množství faktorů má nesrovnatelně lepší predikční schopnosti než klasické marketingové strategie založené na lidské intuici. Tento algoritmus je dále kombinován se speciálními typy neuronových sítí, čímž se predikce dále zlepšují, ale interpretabilita výsledků zůstává zachována,“ říká k zajímavé výzvě při tvorbě Prompteru David Švenka. Cílem Prompteru jsou primárně dvě věci. Jednak pomoci e-shopu prodat víc zboží a za lepší cenu. Obchodníci ztrácejí peníze tím, že dávají slevy, a proto je dobré vědět, kteří zákazníci jsou na slevy citliví a jak moc. Druhým cílem je pak zlepšit vnímání e-shopu v očích zákazníků tím, že je obchodník zbytečně nezahlcuje nabídkami, které se jich netýkají, ale naopak člověk dostává zajímavé nabídky na míru. Nástroj už má za sebou první úspěšné nasazení ve spolupráci s velkým ruským e-shopem (více informací v infoboxu). Testovanému vzorku zákazníků se díky němu podařilo až třikrát častěji prodat zboží nabízené skrze e-mailing a návratnost investic na oslovení klientů vzrostla z 5 % na celých 61 %.

Prompter jsme vyvinuli a nasadili pro významný ruský e-shop, který prodává 4 miliony druhů zboží. Do prvního testování bylo zahrnuto 300 tisíc zákazníků. Vedle toho jsme sledovali i stejný počet zákazníků, u kterých se nic nezměnilo a pokračovali v běžném režimu e-shopu – ten na ně dál cílil své kampaně a oslovoval je stejně jako dosud. Na první skupině se testoval Prompter. Podle něj se navrhovaly speciální nabídky nebo slevy, s nimiž e-shop oslovil ty, které systém doporučil. Jak to dopadlo? Ukázalo se, že KPMG přístup v čele s Prompterem dosáhl během měsíčního testování až 61% ROI (return-on-investment – návratnost investic), zatímco klientův stávající přístup, kdy rozešle velké množství slev mase klientů, má ROI jen kolem 5 %. Cílené nabídky vytvořené v rámci KPMG řešení pak otevřelo o třetinu více zákazníků než porovnatelné nabídky vytvořené klientem. Stejně tak se KPMG povedlo zákazníkům, kteří svou nabídku otevřeli, prodat až 3x častěji nabízený produkt. Kromě toho náš přístup dokázal, že je možné úspěšně „probudit“ i zákazníky, kteří v e-shopu našeho klienta už několik let nic nekoupili.


Čtyři fáze nákupního procesu „Vztahy dnešních obchodníků a klientů se velmi podobají těsným vazbám mezi ševci a jejich zákazníky ve 20. letech 20. století,“ připodobňuje současný stav v maloobchodě Paul Martin, šéf retailového sektoru britské kanceláře KPMG.

20 — téma

¢

Budování povědomí (awareness) Aby zákazník vaše zboží nakoupil, musí se nejdřív o jeho existenci dozvědět. Nepodceňte v online nakupování ani offline kanály, jsou neméně důležité. Do skupiny, která přichází s vašimi produkty do styku nejvíce, patří mileniálové, a to jak v online prostředí, tak překvapivě i mimo ně. Je o 25 % větší šance, že právě mileniál viděl vaše zboží v obchodě spíše než baby boomer, a o 50 % pravděpodobněji se o něm bavil s přáteli.

1. fáze

Kde se zákazníci setkali s vaším zbožím, než si ho koupili

Podíl zákazníků, kteří si v daném kanálu hledají informace o produktu Online vyhledávání recenzí a doporučení

55 %

online obchod

30 %

Návštěva webové stránky prodejce

online reklama

15 %

47 %

online recenze

15 %

26 %

sociální sítě nebo blogy

10 %

Návštěva kamenného obchodu, kde si vyzkouší a prohlédnou zboží

e-mailové promo

10 %

Rozhovory s přáteli a rodinou

23 %

online článek nebo magazín

7%

Online kanály À

Offline kanály À

59 %

Zvažování koupě a rešerše prodejce V další fázi už klient váš produkt zná a rozhoduje se, jestli si ho pořídí, nebo ne. V této fázi hraje hlavní roli internet, a to především online recenze (rozhodující pro 55 % lidí) a vaše firemní stránky (klíčové pro 47 %). Nicméně ani zde není dobré vynechat offline – zákazníci navštěvují obchody (zde opět vedou mileniálové, kteří chodí do kamenných prodejen o 50 % více než ostatní generace) nebo se o zboží baví se svými přáteli.

2. fáze

52 %

fyzický obchod

22 %

rozhovor s přáteli

5%

rozhovor s rodinou

13 %

viděli ho u kamaráda

12 %

tištěný magazín nebo noviny

9%

v televizi nebo ve filmu

8%


21 — téma

Konverze (nákup) Pokud se vám podaří během prvních dvou fází přesvědčit nakupující, aby si pořídili právě váš produkt, nastává třetí krok – kdy a kde dojde k nákupu. To záleží na několika faktorech – vítězí nepřekvapivě cena, v těsném závěsu ale stojí oblíbenost konkrétního online obchodu. Pokud k vám má tedy zákazník vybudovaný kladný vztah a s nákupem u vás má dobrou zkušenost, můžete uspět i s vyšší cenou.

3. fáze

Podle čeho se zákazníci rozhodují, kde nakoupí

4. fáze Hodnocení Nedílnou součástí nákupního procesu je také zpětné hodnocení zákazníků. To má totiž velký vliv jak na ně samotné a pravděpodobnost jejich dalšího nákupu, tak na ostatní nakupující. A pozor, zákazníci nebudou hodnotit pouze tam, kde jim k tomu dáte prostor.

Kde zákazníci sdílejí zpětnou vazbu k nákupu

Nejvýhodnější cena

36 %

Webová stránka, kde nakoupili

47 %

Oblíbenost obchodu

30 %

Facebook

31 %

Nejvýhodnější doprava

17 %

Stránka výrobce nebo značky

18 %

Dostupnost skladem

14 %

WhatsApp

17 %

Doporučení přátel

2%

Instagram

12 %

Reklamační podmínky

1%

Online fórum

11 %

(a další)


Ačkoli existují teorie, podle nichž moderní technologie zapříčiní výrazné snížení počtu pracovních míst v advokacii, alespoň prozatím se v oboru k ničemu takovému neschyluje. Špičkové technologie však do odvětví pronikají, pomáhají pracovat efektivněji a dávají prostor věnovat se klientům.

Text: Luděk Vokáč

’

Advokátní prostředí je relativně konzervativní, přesto v současné době nemůže zůstat stranou a ignorovat moderní trendy. Už třeba jen proto, že řada klientů advokátních kanceláří pochází z technologického prostředí a postupy a řešení, která využívají, často očekávají i od svých partnerů. Moderní technika, zejména umělá inteligence a cloudová řešení, totiž usnadňuje práci v celé řadě oborů a advokacie v tomto případě rozhodně není výjimkou. Obtížné porozumění Technologie ovládají svět a to se musí promítnout i do právního prostředí. Samotná legislativa se dnes nestíhá přizpůsobovat překotnému rozvoji v technologické oblasti a svým způsobem tak současný stav v některých oblastech zpomaluje inovace. Na druhou stranu dává šanci některé budoucí kroky důkladně promyslet a technologie pochopit. Ostatně, správné pochopení technologií a možností jejich využití je jednou z oblastí, na něž je dnes zapotřebí se obecně velmi soustředit, a to i v právní oblasti. Zdaleka ne všichni uživatelé si totiž rozumí i se základními řešeními, která by měli umět ovládat a která jsou dnes běžnou součástí pracovního života, nikoli žádným moderním sci-fi prvkem. Známý propagátor inovací v advokacii Aron Solomon (Law Made) na konferenci Innovative Legal Services Forum 2017 v Praze prohlásil, že standardizovaný test „Legal assessment of technology“, který by měl právníkům zabrat asi hodinu práce, zvládají odborníci z této oblasti v průměru asi za sedm hodin. To je jasný důkaz toho, že s technologiemi dnes stále mnozí neumí správně zacházet. S trochou nadsázky pak Solomon připomněl, že doposud bylo tou nejzásadnější technologií v advokacii písmo. Na konzervativní povahu právního prostředí upozorňuje ve své knize The Future of the Professions: How Technology Will Transform the Work of Human Experts i profesor Richard Susskind z University of Glasgow. Tvrdí, že v odvětví, kde se metody řady soudců a právníků v zásadě nezměnily od dob Charlese Dickense, musí dojít k výrazným změnám.

22 — legal

Technologie právníky o práci nepřipraví


23 — legal

Hlavně zefektivnit práci Možná i proto se někteří odborníci domnívají, že až skutečně dovedeme v advokacii využít současné inovace naplno, povede to ke ztrátě stovek tisíců nebo milionů pracovních míst v oboru. Jenže tento odhad vychází z předpokladu, že až technologie výrazně zefektivní práci v odvětví, nebude mít spousta advokátů co dělat. Martin Hrdlík z advokátní kanceláře KPMG Legal tvrdí, že na zásadní změny si musíme v advokacii ještě řadu let počkat a že i přes jejich příchod nebudou inovace příčinou ztráty příliš mnoha pracovních míst či pádu řady advokátních kanceláří. „Technologie v oboru nesměřují k personální substituci, ale spíš k optimalizaci činností právníků. Pokud k nějakému nahrazení dojde, bude to v řádu jednotek procent, a to jen u určitých typů služeb,“ tvrdí Hrdlík. A v podstatě totéž říká známý profesor Susskind. „Jednou velkou otázkou, která se v tom všem skrývá, je, zda může někdo přijít a udělat s právem to, co udělal Amazon v oblasti knihkupectví,“ citují Susskinda Financial Times. Profesor se domnívá, že tak dramatické to ale nebude. „Budeme svědky postupných změn v oblastech, jako je přezkoumávání dokumentů nebo posouzení právního rizika,“ cituje Susskinda uznávaný deník. Vztahy s klientem Tyto postupné změny pak nepovedou k dramatickému úbytku pracovních míst, nýbrž ke změnám v tom, jak právníci pracují. Ti se namísto zdlouhavého vyhledávání informací, zkoumání dokumentů a porovnávání smluv budou moci soustředit na důležitější úkoly: na samotné vyhodnocení získaných informací, interpretaci práva a hlavně na vztahy s klienty. To potvrzuje i Martin Hrdlík z advokátní kanceláře KPMG Legal. „Lidský faktor je podle mého názoru zatím nenahraditelný. Minimálně u nás platí, že jakkoli by zákonodárce měl takové ambice, zatím není možné jednoduše a jednoznačně právo interpretovat. Proto je stále potřeba právnička či právník,“ vysvětluje.

Podle něj zatím není umělá inteligence na takové úrovni, aby dovedla věci vykládat tak, jak to umí člověk. A zajímavým faktorem má být i legitimizace „práce“ umělé inteligence před klientem. „Bude ochoten platit stejné peníze za službu, kterou vykonává robot, jako platil, když ji dělal člověk? Bude takové službě důvěřovat?“ ptá se Hrdlík. Podle něj už dnes chodí klienti do vybraných právních kanceláří především kvůli vztahům s konkrétními právníky a důvěře k nim. „Jsme přesvědčeni o profesních a lidských kvalitách těchto lidí a tento vztah umělá inteligence jen tak nenahradí. Klient vždy bude potřebovat záruku, že třeba i práci, kterou vykonal stroj, zkontroloval někdo důvěryhodný,“ vysvětluje Hrdlík. I přesto, že tedy navenek nadále hraje a do budoucna i má hrát zásadní roli člověk, neznamená to, že by inovativní metody nebyly využívány. Naopak, do advokacie intenzivně pronikají, a potvrzuje to i David Slánský, partner KPMG a šéf pražského datového týmu firmy. Moderní technologie se podle něj používají pro několik typů úloh. Jde především o vyhledávání hůře dostupných dat. „Technologie jsou skvělé pro hledání na první pohled nepostřehnutelných známek nějakého nestandardního chování a pomohou tak snadno odhalit případný problém,“ říká Slánský. Moderní řešení se podle něj také využívají například pro porovnávání smluv, přičemž umělá inteligence už dnes umí rozpoznávat i kontext jazyka.


KPMG se v rámci svého CSR programu zapojuje do celé řady aktivit, které pomáhají zlepšovat podnikatelské prostředí v České republice. Jednou z nich je mentoring neziskových organizací – pomoc se dostane nejen vybrané organizaci, ale určité výhody to má i pro mentory. Na začátku je neziskovka, která se potýká s nějakým konkrétním problémem, na jehož řešení sama nestačí. Fórum dárců, občanské sdružení, jehož členy jsou nadace, nadační fondy i firemní dárci, ji následně spáruje s konzultanty z KPMG. Ti pak takové společnosti zdarma poskytnou půlroční mentoring. Zahrnuje deset hodin mentorování, na jehož základě pak neziskovka v budoucnu zvládne řešit problémy sama. Novým věcem se tím ale naučí i naši konzultanti. Spolupráce jim přináší příležitost procvičit si znalosti ze školení v bezpečném prostředí a zároveň si tak prohloubit své měkké dovednosti. To jim přináší plusové body, když se rozhoduje o povýšení. Široké spektrum aktivit Nedávno se mentoringového programu zúčastnila Kateřina Hawlová a Vladimír Okáč z pražské kanceláře KPMG. Neziskovka, které pomáhali, se jmenuje JAHODA, o. p. s., a působí v Praze na Černém Mostě a na Vinohradech. Klientům, kterými jsou hlavně děti a mladí lidé, nabízí program v nízkoprahových klubech a má i svůj terénní program. Pořádá rovněž vlastní vzdělávací a komunitní aktivity, jako je například festival Strawberry Fields, který přispívá ke zlepšování života a k prevenci kriminality na sídlišti Černý Most. Začínajícím kapelám na sídlišti pak nabízí vybavenou hudební zkušebnu s nahrávacím studiem. Kromě toho ale provozuje i vlastní školky, jesle, odpolední družinu a rodinná centra. Do dobrovolnického programu, díky kterému pak spolupracovala s KPMG, se JAHODA, o. p. s., přihlásila v roce 2016, a to právě v době, kdy se její činnost začala výrazně rozšiřovat. Velké množství nových aktivit vedlo k tomu, že JAHODA, o. p. s., potřebovala reorganizaci, jejímž cílem bylo rozšíření týmu. „Hledali jsme řešení pro zastupitelnost, udržitelnost a vytvoření procesů fungování nového týmu. Během několika setkání jsme společně našli ideální řešení. Nově nastavené pozice, rozdělení rolí a kompetencí členů vedení společnosti v současné době zavádíme do praxe a ukazuje se jako velmi efektivní,“ popisuje dnes Markéta Kalinová, ředitelka obecně prospěšné společnosti JAHODA, své zkušenosti s mentoringovým programem.

24 — CSR

Text: Pavla Čechová, ilustrace: Barbora Tögelová

Mentorem v neziskovce


KPMG – pomáháme tím, co umíme V rámci komunity, v níž působíme, se soustředíme na představení svého odborného know-how neziskovkám a sociálním podnikům, aby dosáhly vyšší efektivity, a tím i společenské prospěšnosti. Odborná pomoc přináší našim zaměstnancům možnost rozvíjet své technické i měkké schopnosti a dovednosti.

25 — CSR

Karel Růžička partner odpovědný za CSR KPMG Česká republika

Neformální prostředí Vladimír Okáč i Kateřina Hawlová komunikovali přímo s paní ředitelkou, ale také se dvakrát zúčastnili zasedání správní rady. „Rozšíření sociálních služeb vyžadovalo přijmout nové lidi, na které paní ředitelka bude delegovat část své práce. Do té doby plnila mnoho rolí sama, zvládla i účetnictví či fundraising. Nyní tyto funkce plní jiní lidé, paní ředitelka je zastupitelná a zároveň má možnost řešit přednostně vizionářské věci,“ popisuje svou činnost Vladimír Okáč. Podle obou konzultantů šlo o zcela jinou zkušenost, než na jakou byli dosud zvyklí. Například už fakt, že neziskovky fungují úplně jinak než běžné firmy. „První, co mě překvapilo, byly prostory společnosti. Nemají vůbec žádné zasedačky, protože je zkrátka pro běžný provoz nepotřebují,“ popisuje Vladimír Okáč. Neformální prostředí a snadný přístup k vedení společnosti oběma mentorům usnadnil práci. „Bylo to velmi příjemné a přátelské prostředí. Aplikovat některá opatření by v komerčním sektoru bylo zřejmě složitější. Díky tomu, že jsme tam měli přímo přístup k paní ředitelce, jsme si například mohli přesně definovat požadavky,“ vysvětluje Kateřina Hawlová.

Nová zkušenost S odstupem obě strany hodnotí spolupráci jako obohacující. „Vzhledem k tomu, že jsem neměl žádnou předchozí zkušenost s neziskovým sektorem, pro mne bylo velmi zajímavé vidět, jak rychle může taková společnost vyrůst. Viděl jsem také zápal paní ředitelky a jejích spolupracovníků a musím před nimi smeknout. Věřím, že je nově nabyté znalosti a zkušenosti, které získali i díky nám, posunou o úroveň výše,“ popisuje Vladimír Okáč s tím, že by možnost zkusit si mentoringový program doporučil především méně zkušeným kolegům, kteří tak získají nové dovednosti. Kateřina Hawlová ocenila, že mohla být u projektu, díky němuž se obecně prospěšná společnost organizačně měnila k lepšímu. „Pro mne to byla velmi dobrá zkušenost. Potěšilo mne, že jsem se na tom mohla podílet, a věřím, že to ve společnosti JAHODA bude dobře fungovat,“ uvedla. Naopak Markéta Kalinová ocenila, jak rychle se konzultanti KPMG zorientovali v neziskovém sektoru. „Dokázali nalézt ideální řešení s ohledem na naše možnosti. Nejcennější pro mne byla srozumitelnost, odbornost a vstřícnost,“ popsala ředitelka.


Daniel Szmaragowski Director, KPMG Česká republika dszmaragowski@kpmg.cz

O tom, že velké globální firmy musí kvůli svým daňovým optimalizacím doplatit miliardy dolarů, čteme v médiích už několik let. Téma převodních cen a s tím související doplácení daně a zvyšování daňového základu zapustilo kořeny i v českém podnikatelském prostředí. Finanční správa v loňském roce doměřila firmám za chyby v nastavení převodních cen okolo 900 milionů korun plus penále a úrok z prodlení. ¢

Čím dál častěji slýcháváme zkratky jako ATAD, BEPS, Country by Country reporting, Master File či Local File. Nedílnou součástí života korporátního poplatníka se stala příloha k položce 12 daňového přiznání shrnující transakce ve skupině. Rozmach této problematiky podtrhuje například i skutečnost, že při kontrolách zejména nadnárodních firem finanční úřady již zcela automaticky požadují předložení lokální dokumentace převodních cen. To vše přináší zvýšenou administrativní zátěž daňových poplatníků. Z průzkumu KPMG vyplývá, že 43 % českých finančních manažerek a manažerů vnímá v oblasti převodních cen ze strany finanční správy zesílený tlak. U třetiny oslovených proběhla v posledních třech letech v této oblasti kontrola. Kdy přijde kontrola Dříve se finanční úředníci kontrole převodních cen spíše vyhýbali a zažít ji v této oblasti bylo vzácné. Dnes co úředník, to specialista na převodní ceny s mnohdy neortodoxními názory, jak by se bývala měla firma v dané situaci ekonomicky zachovat. V některých ohledech postupy zavánějí až zneužíváním postavení státní správy, obdobně jako při vydávání zajišťovacích příkazů. Narůstající zájem finanční správy dokládá vývoj doměrků v oblasti převodních cen. V roce 2016 proběhlo cca 900 kontrol, což je v porovnání se situací před rokem nárůst o více než 10 %. Podívejte se na tabulku, která srovnává aktivitu finanční správy v této oblasti v posledních čtyřech letech.

Co tedy může být pro finanční správu přímo pozvánkou na kontrolu? Z naší zkušenosti jsou to především vykázané ztráty, reportované vysoké fakturace za služby, změna výše ziskovosti – zejména po ukončení čerpání pobídek. Přibývají rovněž kontroly jako reakce na výsledky kontrol v zahraničí nebo zahájení kontroly v důsledku úspěšného doměření z titulu převodních cen u poplatníka v jiném zdaňovacím období, neboť převodní ceny jsou systémová záležitost. „Do budoucna se bude daňová správa zaměřovat i na finanční transakce, viz tolik diskutované korunové dluhopisy,“ uvedl na květnovém Transfer Pricing Foru Zdeněk Řehák z daňového oddělení KPMG Česká republika. „Aktuálním trendem, na který bychom chtěli upozornit, jsou zajišťovací příkazy,“ dodává jeho kolegyně Veronika Červenková. „Zajišťovací příkazy bohužel nejsou fenoménem pouze daně z přidané hodnoty. Když finanční správa v rámci kontroly sezná, že vám doměří daň, v tom lepším případě chce vložit peníze do tří dnů na účet. V tom horším vydá zajišťovací příkaz, který nabývá účinnosti okamžitě poté, co vyjede z tiskárny, a finanční správa vám na jeho základě může obstavit účty, či přímo nařídit prodej vašeho majetku. Firmy se tak dostávají do velkých potíží,“ doplňuje Červenková.

26 — tax

Finanční správa si zamilovala převodní ceny


27 — tax

Na co se zaměřit

Převodní ceny mají být tržně obvyklé

À

À

1. Neopomíjejte tuzemské transakce Mezi časté předsudky panující v českých firmách patří přesvědčení, že se převodní ceny vztahují pouze na transakce se zahraničím. Česká daňová legislativa však nerozlišuje tuzemské transakce od mezinárodních.

Když se řekne převodní ceny, mluvíme o transakcích, které provádějí firmy navzájem v rámci jedné skupiny. Ty vznikají v okamžiku, kdy se na vývoji a dodání výrobku nebo služby na trh podílí více subjektů ze skupiny a mezi sebou si fakturují. Daňová legislativa si žádá, aby tyto ceny byly tržně obvyklé a nedocházelo tak k umělému přelévání zisků z jurisdikcí s vyšší daňovou zátěží do těch s nižší (například daňových rájů) nebo do investičními pobídkami podpořených firem.

2. Nezapomeňte fakturovat Střední a menší firmy také občas zapomínají, že navzájem poskytované služby v rámci skupiny je nutné fakturovat. Často pak vznikají paradoxní situace, kdy jedna společnost nakoupí software či vyvine nějaké know-how, které používá více firem ze skupiny, náklady však nese pouze jedna. Obdobné situace nastávají u klíčových řídících osob, když mzdové náklady nese pouze jedna firma, ale z jejích aktivit mají výhody i další společnosti.

ně da

ně da

ty rá zt

u ad kl zá

vé ňo da ní íže Sn

í en ýš Zv

ek ěr m Do

l ro nt ko

k Ro

4. Nepodceňujte plánování Pokud se podcení plánování, s odstupem několika let se obvykle vynoří nutnost zásadnější změny nastavení. Tento přístup však finanční úřady vnímají velmi citlivě a změny bývají předmětem podrobného zkoumání. Je třeba si dopředu rozmyslet, jaké budou funkce jednotlivých firem a jaká rizika ponesou. Od toho se pak odvíjí výběr správné metodiky výpočtu převodní ceny.

Meziroční srovnání finančních kontrol

t če Po

3. Neplaťte zbytečně vysoké daně Nezřídka se stává, že distributoři ve skupině vykazují ztráty, zatímco jejich mateřská společnost nadměrné zisky. Takové nastavení může, ale nemusí mít ekonomické opodstatnění. Někdy se ukáže, že pouze chyběl komplexní pohled na nastavení skupiny a rozdělení rolí. Kvůli systémově nesprávnému nastavení převodních cen pak dochází k daňovým neefektivitám (například k propadání daňových ztrát), a tím k vyššímu daňovému zatížení skupiny jako celku.

2013

282

71 759 104

336 386 414

2014

459

59 402 410

259 612 320

131 267 918 244 221 586

2015

786

446 263 377

2 431 935 440

390 970 153

*2016

900

886 116 252

4 783 203 802

8 502 980 932

* Předběžná data, čísla ještě nejsou konečná.

5. Přesun aktivit mezi společnostmi ve skupině může mít daňové dopady V poslední době se stále častěji setkáváme se zcela opomenutým vyhodnocením možných daňových dopadů vyplývajících z přesunů funkcí či aktivit mezi společnostmi ve skupině. Příkladem může být centralizace prodejních aktivit, přesun výrobních linek či části výrobního portfolia apod. Pokud na realizaci přesouvaných aktivit generovala původní společnost zisk, doporučujeme detailněji posoudit, zda by vzdání se budoucího ziskového potenciálu mělo být jednorázově odměněno (tzv. exit charge). Tato úvaha pak platí nejen při přesunu aktivit z České republiky, ale i při převádění činnosti ze skupiny do české společnosti.


Evropská scéna Léto snad ve všech evropských zemích patří velkým hudebním festivalům. Z českých akcí si nenechte ujít festival Colours of Ostrava, který se pojí s mezinárodním diskusním fórem Meltingpot. Ze zahraničních festivalů letos vybíráme například Sziget v Budapešti nebo Ruisrock ve finském Turku. µ

Marwick Revue

Colours of Ostrava Ostrava º Dolní Vítkovice º od 19. do 22. července 2017 Imagine Dragons, Jamiroquai, Norah Jones, alt-J, Moderat, Birdy… Festival Colours of Ostrava opět aspiruje na hudební událost léta. Navíc se už podruhé spojí s mezinárodním diskusním fórem Meltingpot, které do Ostravy přiveze vynikající vědce, filozofy, spisovatele nebo ekonomy. 1

2 Dlouhá muzejní noc Německo º Berlín º 19. srpna 2017 Noční svátek pro všechny milovníky výtvarného umění letos v Berlíně vypukne 19. srpna. Od šesti večer do dvou ráno krouží městem speciální autobusy mezi berlínskými muzei a galeriemi. Kromě vernisáží, výstav a expozic se můžete těšit na koncerty, tanec, happeningy nebo výtvarné instalace.

Opera na jezeře Rakousko º Bregenz º od 19. července do 20. srpna 2017 Na Bizetovu Carmen letos láká velkolepý Bregenzský hudební festival, který nabízí na břehu Bodamského jezera jednu z nejkrásnějších operních scén na světě. Již tradičně na tomto hudebním festivalu účinkuje Pražský filharmonický sbor pod vedením sbormistra Lukáše Vasilka.

Hudební událost léta? Festival Colours of Ostrava

4 California Velká Británie º Londýn, The Design Museum º do 15. října 2017 Jak designéři ze sanfranciské Bay Area ovlivnili náš každodenní život? Ambiciózní výstava s jednoduchým názvem California v londýnském Design Museum představuje příběh průkopníků designu od šedesátých let minulého století dodnes, od LSD přes skateboardy až po iPhony.

Sziget Maďarsko º Budapešť, Hajógyári Island º od 9. do 16. srpna 2017 K 25. výročí budapešťského festivalu Sziget připravili organizátoři průřez tím nejlepším, co se na Szigetu hrálo za posledních 25 let. Nultý den festivalu odstartuje maďarská hudební vlna. Mezi headlinery Szigetu patří P!nk, Kasabian, Jamie Cullum, Wiz Khalifa, Major Lazer, PJ Harvey či alt-J. 5

6 Ruisrock Finsko º Turku º od 7. do 9. července 2017 Ideální festival pro milovníky přírody se koná v areálu národního parku ve městě Turku. Jde o druhý nejstarší pravidelný festival v Evropě. Při poslechu převážně rockové hudby se můžete vykoupat na přilehlé pláži. Letos návštěvníkům zahrají Kygo, DJ Snake, Bastille, Stormzy a další.

28 — revue

Text: Anna Batistová

3


Marwick vybírá

Marwick Revue

Příběh nového jména Literatura º Elena Ferrante Italská autorka Elena Ferrante je novodobou literární senzací. Její tetralogie Geniální přítelkyně právě vychází v češtině. K prvnímu dílu nyní přibyl díl druhý – Příběh nového jména. Třetí díl vydá nakladatelství Prostor na podzim. Ferrante vypráví příběh o ženském přátelství, které trvá celý život.

1

Filmové Vary Film º Mezinárodní filmový festival Karlovarský filmový festival je tradičně filmovou událostí léta. Jeho 52. ročník se koná od 30. června do 8. července 2017. Mezi oceněnými jsou letos britský režisér Ken Loach či režisér Václav Vorlíček, který dostane cenu za celoživotní dílo. Křišťálový globus převezme skladatel James N. Howard.

Relaxer Hudba º alt-J V červnu 2017 vyšla nová deska britské indie-rockové skupiny alt-J. V pořadí třetí studiové album se jmenuje Relaxer. Kapela, která hned za svou první desku An Awesome Wave dostala Mercury Prize, se v létě představí i českému publiku, a to na festivalu Colours of Ostrava.

29 — revue

3

Letní shakespearovské slavnosti Divadlo º Praha, Brno, Ostrava, Bratislava Letošní Letní shakespearovské slavnosti lákají na nové nastudování Hamleta s Jaroslavem Pleslem a Hynkem Čermákem. Tradiční divadelní přehlídka se v Praze z důvodu rekonstrukce odehraje místo obvyklého Nejvyššího purkrabství v Královské zahradě před Míčovnou.

4

Sólo pro nás dva Tanec º Nová scéna ND V červnu 2017 měl na Nové scéně Národního divadla v Praze premiéru balet Sólo pro nás dva. Představení v choreografii a režii Petra Zusky, které doprovází hudba Jarka Nohavici a Beaty Bocek, navazuje na úspěšné taneční divadlo Brel – Vysockij – Kryl / Sólo pro tři.

5

Bornův Jedinečný svět Výstava º Museum Kampa Jen do 30. července můžete v Museu Kampa navštívit velkou přehlídku děl Adolfa Borna Jedinečný svět. Těžištěm výstavy je průřez Bornovou volnou tvorbou, nechybějí tu však ani originální ilustrace knih včetně příběhů Macha a Šebestové nebo básní Christiana Morgensterna.

6

Kapela alt-J vydává novou desku. Představí ji v Ostravě

Text: Anna Batistová

2


Design News Výstava KMENY 90 reflektuje fenomén alternativní kultury 90. let

1 Bratislava staví rezidenční komplex Sky Park od Zahy Hadid V centru Bratislavy byla zahájena výstavba tří výškových obytných budov, které před šesti lety navrhla slavná architektka a designérka Zaha Hadid. Projekt nazvaný Sky Park má jednotný organický design a budovy budou po dokončení nabízet nejen bydlení, ale i kanceláře, obchody a kavárny. Zaha Hadid se svým studiem navrhla bytům i interiéry.

Brněnská výstava KMENY 90 připomíná subkultury 90. let Moravská galerie v Brně otevřela velkou výstavu KMENY 90, kterou připravil rapper Vladimir 518. Zaměřuje se na období 90. let a porevoluční společenské uvolnění, díky němuž se v Česku projevily alternativní kultury. Expozice se tedy zaměřují na subkultury, jakými jsou metalisté, rappeři, anarchisté, skinheadi, vontové, squateři, hráči Dračího doupěte a mnoho dalších. Tehdejší doba je připomenuta i dobovým uměním. 2

3 Tančící dům se velkou výstavou věnuje době první republiky Až do 25. října můžete v Galerii Tančící dům navštívit rozsáhlou výstavu 13 komnat první republiky, která na čtyřech patrech prostřednictvím módy, bytového vybavení, techniky, kultury a fotografií přibližuje toto období rozkvětu. Největšími lákadly výstavy jsou loutky Jiřího Trnky, osobní věci tehdejších slavných herců, například Vlasty Buriana, a dále kabriolet Walter továrníka Josefa Waltera či motocykl Jawa Robot 1937.

Škoda představila nové kompaktní SUV jménem Karoq Dlouho očekávané menší SUV než nedávno představený model Kodiaq je zde. Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto uvádí kompaktní model Karoq. Design následuje aktuální směr značky a tvarosloví vychází ze svého většího předobrazu. Designéři vsadili na jednoduchost, emocionální a dynamický design. Neopomněli krystalické prvky, které najdeme především na světlometech. Jejich provedení odkazuje na tradici českého sklářství.

4

30 — revue

Text: Ondřej Krynek, šéfredaktor DesignMagazin.cz

Marwick Revue


Marwick Revue

Byly tu stáje, pak garáže a vězení. Teď prostor okupuje kultura

1 Kulturní Kasárna Karlín Naposledy tady bylo „živo“ při povodních, teď vyplouvá objekt bývalých karlínských kasáren znovu na pražskou scénu. Na konci června se veřejnosti otevřel revitalizovaný vnitroblok, který má ambice stát se novým centrálním kulturním náměstím této městské čtvrti. „V provozu je denní kavárna, kinosál a divadelní, resp. hudební klub. Na nádvoří pak funguje dětské sportoviště, beachvolejbalové a nohejbalové hřiště a letní kino,“ vypočítává Diana Vávrová z produkčního štábu Kasáren Karlín. Od vlastníka budov, kterým je Ministerstvo spravedlnosti, mají objekt zapůjčený zatím na tři roky. V budoucnu by zde měl stát justiční palác.

Extra tip Našli noví správci objektu při vyklízení a odvážení odpadů nějaký poklad? „Po prořezání náletových křovin jsme narazili na krásně kvetoucí jabloň,“ poznamenává Diana Vávrová na adresu nové přírodní dominanty vnitrobloku.

Hipsta klášter Podobně jako vloni proslavila Olomouc na gastronomické mapě po celém Česku restaurace Entrée, letos stejně rázně mašíruje Long Story Short. Koncept, který bloger Lukáš Hejlík označil za „hipsta klášter“, v sobě spojuje hostel pro 56 hostů a zároveň stylové bistro. „Naše jídlo je založené na moravské tradici, ale je kombinované s moderní kuchyní z celého světa. Děláme horké otevřené sendviče, obědové polévky vždy vegetariánské nebo veganské s možností garnishů i pro milovníky masa,“ popisuje ředitelka nového olomouckého podniku Eva Dlabalová. Ať už si objednáte cokoli, sníst si to můžete i na letní zahrádce. (Jen pozor, podnik je pro nerezidenty otevřený až od 12 hodin.) 2

Extra tip „Naší specialitou je takzvaný obláčkový dort (cloud cake) – čokoládový bezlepkový dort, lehký a nadýchaný, který vás vynese směrem do nebe,“ slibuje Eva Dlabalová. Muzeum chyb Když může Norsko v televizi vysílat přímý přenos, jak se plete svetr, proč by Švédsko nemohlo mít muzeum asi 60 vynálezů, které měly dobýt svět, kdyby jen „soudruzi“ někde neudělali chybu… Nejsou mezi nimi plastové lžičky ani jiné relikty východního bloku, ale novější artefakty jako chytré brýle Google Glass, parfém značky Harley-Davidson nebo propisky navržené speciálně pro ženy. Podle jednoho z kurátorů expozice Samuela Westa by si lidé z návštěvy Museum of Failure v přístavním městě Helsingborg měli odnést dvojí poznání – že neúspěch je neoddělitelnou součástí pokroku a že z chyb je potřeba se učit. 3

Extra tip Muzeum je otevřeno denně od 12 do 18 hodin. Popisky k exponátům jsou ve švédštině a angličtině. Pokud by vás přepadl hlad, zajeďte si na protější břeh do restaurace Sletten.

Text: Lukáš Rozmajzl, šéfredaktor CityBee.cz

31 — revue

TOP 3 nové podniky


Marwick Revue

Klára Spilková na cestách

32 — revue

Text a foto: Klára Spilková

Kde se dobře najíst, kde se jak hraje… Nejlepší česká golfistka Klára Spilková se dělí se čtenáři magazínu Marwick o své tipy a zážitky z golfových cest po světě.

Marocké datle v Rabatu Moje letošní sedmá sezona na Ladies European Tour odstartovala nejlíp, jak mohla. Vyhrála jsem konečně svůj první turnaj – v Maroku, kde jsem v roce 2011 svou kariéru začínala. Vracím se tam velice ráda. Také kvůli příjemnému počasí, velice přátelské atmosféře a perfektnímu servisu. Přiletíte do Casablanky a přesunete se do dějiště turnaje v Rabatu. Miluji tamní trh, kde seženete snad všechno. Mě uchvátil nespočet druhů koření a sušeného ovoce, jako jsou velké marocké datle. Mám také ráda místní jídlo i speciální marocký čaj. V Maroku jsem přebírala i cenu od samotného prince. V úzkých uličkách městečka Sitges Ze severu Afriky jsem letěla do Španělska, na turnaj nedaleko Barcelony. Bydleli jsme v krásném přímořském městečku Sitges. Jeho specialitou je každoroční setkání gayů z celého světa. V centru ovšem najdete i pár barů, kam ženy nezavítají, a mají sem dokonce vstup zakázán. Jsou tu ale i velice příjemné restaurace specializující se hlavně na mořské plody. Zamilovala jsem si smažené kalamáry, pokapané citronem chutnají úžasně. Městečko je propletené úzkými uličkami, které – hlavně večer – mají tajemnou atmosféru. Po turnaji jsem se vydala ještě do Barcelony. Minulý rok jsem tam strávila dovolenou a od té doby jsem do toho města zamilovaná.


Focus

33 — revue

kdy kde co

do 1. 10. 2017 Karlín, Praha Nová přehlídka výtvarného umění pod širým nebem, kterou pořádá umělecké studio Bubec za podpory Galerie hlavního města Prahy, Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, městské části Praha 8 a společnosti KPMG ČR, která je generálním partnerem festivalu. Letošní ročník s tématem Na hraně oživí oblast Karlína kolem bývalé Invalidovny, mohutného barokního objektu s půvabnou zahradou. Uměleckým ředitelem festivalu je sochař Čestmír Suška. Kurátory zahajovacího ročníku jsou Radek Wohlmuth a Daniela Kramerová. Mezi vystavovanými umělci se představí Matěj Frank, Jakub Geltner, Kryštof Kaplan, Lenka Klodová, Pavel Korbička, Vojtěch Míča, Aleš Novák, Jan Paclt, Martin Skalický, Petr Stibral, Čestmír Suška, Samuel Šrom, Timo, Jan Zdvořák, ZEB ONE. Přístup k instalacím i doprovodný program je zdarma.

¿

Vážný zájem | Silent classic (koncert) 26. 8. v 18 hodin Kaizlovy sady, Praha 8 Silent disco na klasickou notu. Několik hudebníků hraje na speciální nástroje, které jsou slyšet jen v bezdrátových sluchátkách. Ta jsou nabízena kolemjdoucím, kteří se mohou usadit na připravené židle a křesílka – do obývacího pokoje ve veřejném prostoru.

¿

Série workshopů pro děti 11. 7. 10–16 hodin procházka výstavou pro děti od 5 do 8 let 9. 8. 10–16 hodin procházka výstavou pro děti od 9 do 12 let 19. 8. 10–16 hodin m³ vzhůru nohama, výroba camery obscury 23. 8. 10–16 hodin urbanismus a architektura pro děti od 10 do 15 let

¿

Maud Kotasová | Vyšívání soch Čestmíra Sušky (workshop/performance) 29. a 30. 7. 10–18 hodin Kaizlovy sady, Praha 8 Maud Kotasová nejraději vyšívá auta. Většinou si objekty k vyšívání připravuje, někdy je ale v pokušení vyšít si prakticky cokoliv. Máte chuť si něco vyšít ve veřejném prostoru? Třeba sochy jednoho z nejvýraznějších současných českých sochařů Čestmíra Sušky? Vyšíváním vznikne subtilní zásah do kovové struktury svébytné sochy jiného autora.

¿

K čemu to tu je? (diskuse) 21. 9. 2017 v 18 hodin Dům U Kamenného zvonu, koncertní sál

Foto: Marek Volf

Festival m3 / Umění v prostoru


Staré cisterny, které nikdo nechce a nepotřebuje, schraňuje a dává jim nový život. Přední český sochař Čestmír Suška ve svém řeporyjském studiu Bubec vyřezává do nalezených kovových objektů jednoduché vzory a vytváří z nich jedinečná umělecká díla. Jeho nejnovější projekt, instalaci Opuštěná obydlí, můžete navštívit až do září v pražském Karlíně na festivalu m3 / Umění v prostoru, který pořádá právě studio Bubec. ‘

Text: Anna Batistová, foto: Barbora Mráčková

Umění, do kterého prší


36 — revue

Čestmír Suška Vystudoval Akademii výtvarných umění (AVU), na přelomu 80. a 90. let byl členem skupiny Tvrdohlaví. Sochal ze dřeva i z kamene, dnes se ve své tvorbě věnuje především práci s kovem. Vystavoval v Praze, v Birminghamu i New Yorku.

Co musí podle vás splňovat socha, aby fungovala ve veřejném prostoru? Socha má smysl, když se ji povede zasadit do veřejného prostoru tak, že tam není ani ideově, ani formálně zbytečná nebo násilná. Musí plnit svůj účel, musí lidi zajímat a skvělé je, pokud ji třeba mohou i nějakým způsobem využívat. Která vaše socha měla z tohoto pohledu největší úspěch? Myslím, že mně se nejvíc povedla rozhledna, kterou jsme instalovali před třemi lety v Botanické zahradě v Troji. Je to socha z kovové cisterny, do které se dá vstoupit a vystoupat po schodech nahoru. Její zajímavost tkví právě v tom, že se dá obývat a využívat. V pražském Karlíně je na právě probíhajícím festivalu m³ / Umění v prostoru k vidění vaše instalace Opuštěná obydlí. S jakým záměrem jste ji vyráběl? Opuštěná obydlí je instalace, kterou tvoří pět domečků z ocelových nádob. Jsou inspirované domorodými stavbami, jako jsou jurty, ale třeba i eskymáckými iglú. Ty mé jsou vytvořeny z oceli, takže vypadají také trochu jako vojenské stany nebo bunkry, a vznikly proto, že si myslím, že je to v současné době důležité téma. Ve světě dochází k migrační vlně, lidé opouštějí svá obydlí nebo jsou z nich vyháněni. Vnímám to jako problém, který může přerůst v obrovskou krizi.


37 — revue

Jak se dají Opuštěná obydlí využívat? Každý z domečků má svoje dveře a podlahu. Dají se obývat, zároveň je to samozřejmě umělecké dílo, které má v sobě různé otvory, takže dovnitř prší. Je to symbol obydlí, které je opuštěné a čeká na novou náplň. Instalaci jsem vytvářel s tím, že během festivalu bude ožívat. Doufal jsem, že se na obydlí lidé půjdou podívat, že se v nich budou scházet, přinesou si s sebou svačinu, že do nich budou lézt děti a hrát si v nich… Navíc v rámci festivalu Opuštěná obydlí ožijí různými performancemi, divadelními představeními, proběhla tu například hudební akce Opuštěný festival, kterou připravili lidé z Artedu. Jaká další díla jsou v Karlíně vystavena? V Karlíně jsme instalovali celkem 15 děl od převážně českých umělců mladé a střední generace. Některá z děl vznikla u nás ve studiu Bubec, neboť máme velké prostory, těžkou mechanizaci a jeřáby, které jsou často k vytvoření rozměrných děl potřeba. Jak vznikl nápad uspořádat outdoorový festival m³ / Umění v prostoru? Prezentace umění ve veřejném prostoru mne dlouhodobě zajímá. Už v roce 1981 jsem byl iniciátorem a jedním z organizátorů výstavy Sochy a objekty na malostranských dvorcích. Setkala se s obrovským zájmem, a tak jsme v roce 1990 uspořádali pokračování na staroměstských dvorcích. I se studiem Bubec, které jsme založili v roce 2000, jsme pořádali výstavy ve veřejném

prostoru a uvědomili jsme si, že bychom chtěli něco takového dělat pravidelně. A protože i vedení města se opakovaně vyjádřilo, že chce, aby Praha začala být evropským městem, kde se moderní sochy normálně vyskytují, připravili jsme přehlídku vizuálního umění m³ / Umění v prostoru. V umělecké radě festivalu jsou proto kromě členů studia Bubec i zástupci Galerie hlavního města Prahy, Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy, Akademie výtvarných umění, Vysoké školy uměleckoprůmyslové a lobbista za výtvarné umění ve veřejném prostoru Pavel Karous. Letos se koná první, zahajovací ročník a chtěli bychom, aby se z festivalu stala každoroční mezinárodní přehlídka. Každý rok bude zvolen kurátor, který vybere umělce, navrhne téma a lokalitu. Hlavní kurátoři letošní přehlídky, Daniela Kramerová a Radek Wohlmuth, si vybrali Karlín. Proč? Náš záměr je lokalitu vždy vybírat podle toho, jaké je téma ročníku, a podle toho, co se nám zdá aktuální. Tématem letošního ročníku je „Na hraně“ a je to myšleno jak v pravém slova smyslu, tak v přeneseném. V současné době stále probíhají debaty o využití budovy Invalidovny – zda skončí celá ve státní památkové péči, anebo se částečně otevře pro občanské aktivity a neziskovky, což považujeme za důležitý moment. A Karlín nám přijde jako čtvrť zajímavý tím, že zde po povodních došlo k obrovským změnám, které jsou často pozitivní, ale někdy třeba i negativní. Hodně se mluví o tom, že developerské projekty, které zde vznikají, jsou tak rozsáhlé a velkorysé, že lidé, kteří bydlí v Karlíně, se potom cítí


Jaká je podle vás v Praze úroveň umění ve veřejném prostoru? Myslíme si, že Praze chybí dobrá koncepce a že by měla vznikat, protože Praha je úžasný prostor, kterého bychom si měli vážit. Zrovna tak jako si chce člověk domů nebo na zahradu dávat pěkné věci, které mají smysl, tak by to mělo fungovat i s Prahou. Měli bychom dbát na to, aby byla díla, která se na veřejná prostranství umisťují, kvalitní. Například některé pomníky v Praze jsou hodně kontroverzní. Naštěstí na tom ale Praha není až tak špatně jako třeba Budapešť, kde se umístily stovky děl všelijaké kvality. Především je potřeba o tom mluvit a dobře se starat o to, aby veřejný prostor kvetl a aby město bylo pro lidi čím dál zajímavější. Jaké sochy, které už v Praze aktuálně ve veřejném prostoru stojí, považujete za dobré? V Praze se mi líbí například Pomník parašutistů nebo pomníky a lampy Krištofa Kintery. Také mimina, co šplhají po Žižkovské věži, jsou dobrý počin. Zatím toho ale není mnoho.

V jakých evropských městech lze hledat inspiraci? Kde umění v prostoru funguje dobře? Úžasně to funguje v německém Kasselu, kde je jedna z nejlepších přehlídek s dlouhou tradicí. I u nás se ale najdou dobré příklady, třeba bienále Brno Art Open anebo ostravská přehlídka Kukačka. To jsou zajímavé počiny, mezi které bychom se chtěli zařadit. Každý rok budete oživovat jiné místo. Co tedy bude se sochami, až festival v Karlíně skončí? Sochy jsou prodejné, takže si je mohou zakoupit třeba firmy, které by chtěly řešit prostor buď v okolí sídla společnosti, anebo by chtěly nějak podpořit veřejný prostor ve čtvrti, kde fungují. Na magistrátu vznikla iniciativa, která chce takové aktivity podporovat i finančně, tak doufám, že se to bude dařit a firmy budou mít zájem a že díky tomu zůstanou některé sochy ve veřejném prostoru dlouhodobě

38 — revue

nějakým způsobem omezováni a dochází k tření. Diskuse o tom, jak by měli developeři s tou čtvrtí spolupracovat, aby to bylo prospěšné pro její rozvoj nejenom z jejich pohledu, ale i z pohledu občanů, nám přišla natolik zajímavá, že jsme festival letos umístili právě do Karlína.


6. 6.

1. 10. 2017

Praha - Karlín

Uvádí: BUBEC o. p. s.

www.festivalm3.cz

Kurátoři

Radek Wohlmuth Daniela Kramerová

Matěj Frank Jan Paclt Jakub Geltner Kryštof Kaplan Lenka Klodová Pavel Korbička Vojtěch Míča Jan Zdvořák Zeb One Aleš Novák Martin Skalický Petr Stibral Čestmír Suška Samuel Šrom Timo

Daniela Hermana a MČ Praha 8.

hl. m. Prahy Adriany Krnáčové, ministra kultury ČR

Festival se koná pod záštitou primátorky

Umělci

generální partner

mediální partneři

partneři


Od Rumcajse do Hollywoodu Také jste jako děti milovali černobílé kreslené pohádky? Měly své kouzlo, ale bez barev by je dnešní děti jen těžko ocenily. Ani nemusí, protože jsou už dávno plné sytých tónů. A nejen to, stále více se podobají reálnému ztvárnění výtvarníků.

doc. Ing. Daniel Sýkora, Ph.D. Laureát Ceny Neuron se věnuje počítačové grafice. Vyvinul algoritmus, který dokáže rutinní práci výtvarníků z velké části převést na stále dokonalejší počítače, aniž by výsledek přišel o výtvarníkův rukopis.

Text: Richard Valoušek, foto: Barbora Mráčková

‘


Taky jsem vyrostl u počítače, ale chtěl jsem na něm vždycky především tvořit. Své děti tudíž vedu k tomu, aby nebyly jeho pasivními konzumenty. Je to někdy boj, odtrhnout je od displeje, ale věřím, že to půjde.

Všechno to začalo Rumcajsem Aby si však mohl Daniel Sýkora plnit sny, musel ujít pořádně dlouhou cestu. Tu začal psát už jako malý kluk, když se zakoukal do oblíbeného večerníčku o loupežníku Rumcajsovi. „Vyrostl jsem na večerníčcích od Radka Pilaře, které namluvil můj oblíbený Karel Höger. Nejvíce mě ale vždycky bavil právě Rumcajs,“ přiznává. Možná právě proto mu oblíbenou českou postavičku osud přivál do cesty i během studií. A ta mu změnila život. „Doslova,“ směje se tomu dodnes Sýkora. Tehdy ještě jako student ČVUT si připadal mezi ostatními studenty nesvůj, měl jiné zájmy a do studia byl zapálený po svém. „Chtěl jsem dělat 3D počítačovou grafiku, vlastní syntézu obrazu na základě algoritmů šíření světla. Pak ale přišla nabídka dělat obarvování černobílého Rumcajse a já měl jasno. Pustil jsem se do toho po hlavě.“ Právě průlomové Sýkorovy výzkumy a způsob přemýšlení jeho nadřízené oslovily. „Zaujal jsem je na jednotlivých cvičeních, opravdu jsem se o obor zajímal a dělal věci, které se vymykaly,“ vysvětluje. „Nabídka se mi tak líbila, že jsem do toho jít musel. Zpočátku to ale bylo trápení, původní nadšení vystřídal pocit marnosti,“ popisuje začátky na novém projektu. „Dlouho jsem nedokázal přijít na algoritmus, který by usnadnil šíleně zdlouhavou ruční práci. Byla to ale zároveň motivace a já se nevzdal.“ Právě nezdolná vůle a nepopiratelný talent Sýkoru dovedly ke kýženému výsledku. „Řešení bylo ve finále poměrně jednoduché, přesto na něj nikdo dříve nepřišel. Zkoušel jsem totiž různé typy filtrů, ale vždy systematicky, jak už bylo v minulosti ověřeno. Musel jsem jít však úplně jinou cestou, otestovat filtry v kombinacích, ve kterých by je nikdo nezkusil, protože to nedávalo do té doby smysl. Teď ale ano, a rázem byl problém vyřešen. Využil jsem zkrátka na ověřené cestě zcela nový postup.“ Pokud se vám to zdá složité, nemějte obavy – to asi každému, kdo se nepohybuje ve světě počítačové animace. Daniel Sýkora ale u svého vyprávění vypadá naprosto přesvědčivě. I díky tomu mohla začít jeho cesta za celosvětovým uznáním.

42 — věda

Na tom, aby tomu tak bylo, denně pracuje český vědec a čerstvý laureát Ceny Neuron Daniel Sýkora. „Vyvíjím metody a algoritmy, které nejenže umělcům zjednoduší práci, ale také zachovají jejich originální ručně kreslený styl,“ vysvětluje na okraj. Za jeho šikovností se toho však skrývá mnohem víc. I proto ho před lety oslovilo ke spolupráci vedení hollywoodské společnosti Disney. „Byla to pro mě mimořádná zkušenost. Měl jsem podepsanou spolupráci na čtyři roky a během nich dvakrát v Los Angeles pobýval. Pracoval jsem na úpravě filmu Lví král ve 3D. Výsledek byl skvělý,“ popisuje angažmá ve slavném studiu.


43 — věda

Už nebylo cesty zpět Úspěch s Rumcajsem Sýkoru v oboru vyšvihl mezi respektované kapacity. Jak sám přiznává, výzkum ho naprosto pohltil, byl plný motivace objevovat dál. „Publikoval jsem články a po doktorandském studiu chtěl pokračovat ve výzkumu. Shodou náhod jsem k tomu měl ideální příležitost.“ Shoda to byla opravdu až neuvěřitelná. Třídní sraz s dávnými spolužáky ze základní školy mu otevřel dveře do studia animačního filmu, které jeho bývalí kamarádi vedli. „Naběhl jsem tam, koukal kolem sebe, sledoval, jak se řeší barvení filmového obrazu. Tehdy se pracovalo na filmu Doktor Animo,“ popisuje začátky, které ale opět vůbec nebyly snadné. „Úkol obarvit film, který neměl tak jasně vykreslené kontury jako Rumcajs, byl něčím novým. Mnou vytvořený algoritmus naprosto selhal. Původní nadšení tak rychle zchladilo zklamání. Opět jsem začínal od nuly.“ Naštěstí ne na dlouho. Nezměrný talent a chuť se nevzdávat donutily Sýkoru k zamyšlení, které nakonec vedlo k ještě mimořádnějšímu objevu než u večerníčku s populárním loupežníkem. „Využil jsem moderní matematické metody založené na grafových algoritmech, které původně pro barvení nebyly určeny, ale já je vhodně přizpůsobil danému problému. Víc do hloubky to asi nemá cenu vysvětlovat,“ usmívá se Sýkora. Důležité bylo, že se dostavil výsledek, a to dokonce tak velký, že český vědec dostal pozvánku ze slavného studia Disney.

Cesta do Hollywoodu „Vzpomínám si na to moc dobře, byl jsem na Vánoce v Česku, ale jinak pobýval na Trinity College v Dublinu. Právě na školní e-mail mi psali, jestli bych nechtěl přijet do Hollywoodu. Líbil se jim můj algoritmus a chtěli ho využít pro vlastní tvorbu,“ vysvětluje. A tak se vydal za oceán, kde začal sbírat zkušenosti v nejuznávanějším studiu světa – u Disneyho. „Byl jsem nadšený. Navíc člověk, který mě tam pozval, byl neuvěřitelně laskavý. Měl jsem pocit, že by pro mě udělal cokoliv.“ Původní idylka netrvala dlouho, tento člověk ve studiu skončil a Disney rušil ruční animaci. „Bylo to jako vždycky, když jsem pracoval na něčem velkém: začalo to mým nadšením a pokračovalo padnutím na dno.“ Přesto se Sýkora nevzdal. Byl na své cestě tak daleko, že by byla škoda udělat krok zpět. Vyplatilo se! I když bylo celé oddělení ruční animace na spadnutí, přišla nabídka, aby Sýkora pomohl s přetvořením dobře známého filmu Lví král do 3D. „Mělo to obrovský úspěch. Ne samozřejmě tak velký jako úplně nový film, ale i tak to byl velký pokrok v animaci,“ říká Sýkora. V Americe se poprvé zdržel před sedmi lety na tři měsíce, stejně dlouhou návštěvu absolvoval o čtyři roky později. Bylo to na začátku a na konci spolupráce, kterou se studiem uzavřel. I když je s jeho zaměstnanci dále v kontaktu, zpět do Ameriky se zatím nechystá. „Mám v Česku rozdělané projekty, kterých se nechci vzdát. Mým snem je ještě více se přiblížit tomu, aby byl výsledek v počítači stejný nebo téměř totožný, jako by ho tvořil sám výtvarník,“ říká Sýkora. Nebyl by to on, aby si nekladl ty nejvyšší cíle. Proto se nabízí otázka, kdy se dočkáme dalšího milníku ve filmové animaci. „Může to trvat pět let, stejně jako rok. Nechte se překvapit.“


Ta strašidelná budova u D1 kousek od Brna roky chátrala, zatímco Jiří Lešikar rozvíjel pražské podniky Soho nebo Zdeněk Oyster’s Bar a Lumír Sendrei se v podobně prestižních provozovnách věnoval své celoživotní vášni – vínu. ‘

44 — business lifestyle

Text: Eva Samšuková, foto: Signature

Králičí fašírka pro byznysmeny


Perličky ze Signature kuchyně

45 — business lifestyle

º V Lumírově vinotéce najdete přes 160 etiket jeho oblíbeného Champagne, a to i v několikalitrových lahvích. „Jestliže víno hostům chutná, proč otevírat stále nové lahve, když pohodlně postačí otevřít jednu velkou?“ º Od roku 1950 nechybí kromě 70. let ani jedna lahev Armagnacu. „Oslavenci si při oslavě mohou připít sklenkou stejně starého nápoje!“ zve Lumír. º Family brunch. Jednou měsíčně si do středu stolu můžete postavit mísy se vším jídlem a cítit se jako v hollywoodském filmu. Rodiče hodují a děti většinou tráví čas v kuchyni.

Díky velkorysému investorovi se oba pánové nyní realizují „ve vlastním“. Ve zvelebeném komplexu v Popůvkách provozují novou restauraci Signature, která rapidně zlepšila úroveň gastronomie české dopravní tepny. Unikátním designem, smysluplnou kuchyní a profesionálním personálem odpovídají všem dálničním motorestům, benzinovým stanicím a fast foodům. Exit 182 aneb lokalita Brno je uzlem dopravních spojení nejen mezi zeměmi Visegrádské skupiny. Ačkoli centrum skýtá mnoho kvalitních podniků a dobře se najíte i na Kraví hoře nebo na Králově Poli, zpomalit ze 130kilometrové rychlosti na padesátku v centru města jen kvůli jídlu není zrovna pohodlné. To si Jiří s Lumírem uvědomovali stejně jako fakt, že ne každý byznysmen je ochoten podstoupit riziko potřísnění pracovní košile majonézou z bagety na pumpě. A tak u sjezdu kousek od brněnského autodromu otevřeli designovou kulinářskou oázu. Vsadili na to, že kromě řidičů, kteří se často zastaví jen na kávu, si za kvalitní gastronomií ochotně docestují i Brňané. Kupodivu to funguje navzdory faktu, že restaurace je součástí čtyřhvězdičkového hotelu a přilehlého kasina, a z dálky byste tak o její existenci neměli ani ponětí. Půl hodiny jízdy brněnskou MHD nebo poloviční čas za vlastním volantem (leckdy nastavený zácpou) jsou obyvatelé druhého největšího města v ČR ochotni podstoupit i díky šeptandě, která o Signature v Brně koluje. „O vizibilitu v okolí areálu se s kasinem a hotelem musíme dělit na třetiny. Vzájemná spolupráce nám ale při provozu spíše prospívá,“ uvádí na pravou míru vztah tří podniků Jiří Lešikar, „protože díky hostům máme objednávky na snídaně i další denní jídla.“


Kostky ve skluzu Oblíbené slovní spojení obou majitelů, jež se však restaurací vznáší jako příklad pokrmu, který na talíři nikdy neuvidíte. „Chceme, aby se hosté dobře najedli a druhý den dokázali popsat, co že to měli k večeři. To se u stylizovaného pokrmu nemůže nikdy podařit,“ popisuje koncept zdejší kuchyně její představený Pavel Veltruský s tím, že hlavně vaří to, co má smysl. „Raději si nechám dovézt výbornou tresku z Norska než vařit tučného vykrmeného kapra z místních sádek,“ popisuje, co že to pro něj vlastně představuje smysluplná kuchyně. To ale neznamená, že zkušený kulinářský harcovník, který má v portfoliu praxi z michelinské restaurace Waterside Inn v Anglii i z pražských La Gare nebo Salabky, zapomíná na svůj původ. Jeho vlajkovým pokrmem je králičí fašírka, kterou jeho prababička vařila pro šlechtu na panských zámcích. Veltruský ji teď servíruje byznysmenům na cestách. Majitelé doslova vydržovali budoucího šéfkuchaře několik měsíců, aniž by musel smočit vařečku v omáčce. „Otevření Signature se klasicky zpozdilo, a to dokonce o několik měsíců,“ přiznává Jiří Lešikar. „Nechtěli jsme ale dopustit, aby nám Pavel utekl za jinou příležitostí. Měli jsme tak hodně času menu vyšperkovat,“ směje se nyní Jiří nad náklady navíc. Při pohledu přes zaplněné stoly stylové restaurace je ale po půl roce provozu jasné, že se investice do interiéru, dálnice D1 i prvotřídního šéfkuchaře vyplatily.

46 — business lifestyle

Stokrát otočené příbory „Chceme být restaurací, kde se lidé výborně najedí a dostanou prvotřídní servis, ale nemusí se cítit sešněrováni etiketou,“ vysvětluje Jiří Lešikar, proč se tu při jídle nemusíte bát opřít lokty o stůl, i když sedíte na židlích značky Vitra. „Nepotřebujeme mít interiér plný drahých designérských značek, jenže když jsme seděli na desítkách různých židlí, Vitra to s pohodlím stejně vyhrála,“ vypráví. Podobně se to má se sklenicemi (ty jsou od Crystalexu) nebo s příbory. „Všechno možné nádobí jsme stokrát otáčeli v rukou, než jsme se pro ně rozhodli. Ty správné talíře jsme ale najít nemohli, tak si je necháváme vyrábět v nedaleké hrnčířské dílně.“ Ani s návrhy oblečení pro obsluhu nebo rondony nebyli majitelé spokojeni, a tak zvolili rodinnou cestu – zástěry i motýlky jim šije maminka. Jinou kapitolou je ovšem variabilní a vysoce designový interiér. Ten včetně loga nebo skládacího menu navrhoval Pavel Kříž ze studia Komplits. Zkušený architekt, jehož rukopis poznáte i v olomoucké Entrée, Signature vybavil dřevem, kovem i skandinávským mechem. „Tím na nás upletl Pavel bič. Doufali jsme, že mech si potřebnou vláhu sám nasaje ze vzduchu. Ten je ale moc suchý, takže musíme každou noc okolo třetí nebo čtvrté vstát a všechny tři mechové dekorace speciálně zavlažit,“ popisuje Jiří Lešikar vystřízlivění z mechového snu.


Člověk věří jen tomu, co vidí na vlastní oči O důvod víc podívat se pořádně.

Díky propojení dat, technologií a zkušeností z různých odvětví identifikujeme rizika vašeho podnikání a pomáháme objevit nevyužitý potenciál. Více o auditu KPMG na kpmg.cz.

Anticipate tomorrow. Deliver today.

© 2017 KPMG Česká republika, s. r. o., a Czech limited liability company and a member firm of the KPMG network of independent member firms affiliated with KPMG International Cooperative (“KPMG International”), a Swiss entity. All rights reserved.


Silicon Valley, ráj pro vývojáře všech zemí, se stane domovskou stanicí také pro českého matematika Jana Vlachého. Ten je čerstvým nováčkem ve společnosti Google. Cestu do řad významného internetového hráče si musel tvrdě vydobýt. Kudy vedly jeho kroky z Karlovy univerzity, než dostal příležitost v USA?

Text: Richard Valoušek

‘

Říká se o vás, že jste geniální matematik. Vy se však tomuto označení bráníte. Zkuste nám ho rozmluvit. Matematik jsem, ale určitě ne geniální. Na matfyzu bylo mnoho lepších studentů, jenže talent je jen část úspěchu. Stejně důležité jsou odvaha vykročit do neznáma, uvědomění si svých pracovních či životních cílů a úsilí potřebné k jejich dosažení. Vaše studia vás dovedla k výzkumu ve zdravotnictví. Jak jste se k tomuto oboru dopracoval? Ačkoli jsem se na Karlově univerzitě věnoval převážně teoretické matematice, uvědomil jsem si, že bych v životě mnohem radši použil svůj matematický talent ke zlepšování světa napřímo místo vyvíjení nových matematických teorií. Proto jsem se snažil během doktorátu věnovat aplikovanému výzkumu a aplikacím. A jak došlo na obor zdravotnictví? Formuloval jsem a řešil matematické modely týkající se zdravotnictví. Pro pohotovost, pro primární péči, pro finanční systémy a pro doktory neurology. Dále jsem pracoval na letních stážích, které pokrývaly různé aplikační oblasti: statistiku v ropném a plynárenském průmyslu, analytiku lidských zdrojů, matematiku různorodých aplikací v nemocnici a optimalizaci logistiky pro sběr záchodového odpadu v Keni. Jak na podobné výzkumy reagují samotní lékaři, když je nedělá někdo z oboru? Dobrý aplikovaný výzkum nikdy neděláte ve skrytu své kanceláře, ale musíte spolupracovat s experty v oboru. To znamená, že jsem na různých projektech pracoval s doktory, zdravotními sestrami, epidemiology a zdravotnickými úředníky. Pokud s těmito lidmi konzultujete a třeba je i zahrnete jako spoluvýzkumníky, máte šanci, že se vaše modely uplatní v praxi a doktoři je budou respektovat. Pokud je nezahrnete, možná se vám podaří váš výzkum publikovat v recenzovaném matematickém časopise, ale tento výzkum bude jen akademická hříčka, která nejspíš nikdy nikomu nepomůže.

48 — věda

Čech v Googlu zlepšuje svět matematikou


49 — věda

Do zahraničí jste vyrazil na magisterské studium. Proč jste zvolil zrovna tuto cestu? Erasmus byla má první myšlenka po dokončení bakaláře, ale přišel mi příliš krátký, tak jsem se rovnou přihlásil na magisterské studium, a to do Nizozemska. Velké díky Evropské unii za standardizování bakalářských a magisterských programů, přihlásit se do zahraničí tak bylo snadné. Po magisterském studiu jsem dostal několik nabídek doktorandského studia z Nizozemska, Velké Británie a Spojených států, a tak jsem o doktorandském studiu v Česku ani neuvažoval. Proč? Protože u nás máme tak nízká doktorandská stipendia, že se s nimi nedá vyžít, a doktorandům nezbývá než vedle studia ještě pracovat, většinou na plný úvazek. Naproti tomu v zahraničí mi všechny programy nabídly stipendia odpovídající velmi slušnému platu, takže jsem se mohl naplno věnovat studiu a výzkumu a nemusel se trápit tím, jak zaplatit jídlo nebo nájem. Z Holandska jste zamířil do USA, jak se vám tam podařilo získat stipendium? Stipendia, která jsem ve Spojených státech dostal, byla „bonusová“, odpovídající bonusu ke standardnímu doktorandskému stipendiu. Dvě z těchto tří stipendií jsem dostal za kvalitu výzkumu a to třetí na podporu mého aplikačního oboru – zdravotnictví. Tato stipendia většinou pochází od bohatých dárců, kteří chtějí podpořit svou alma mater. Těch je tu mnohem víc než v Evropě, do velké míry kvůli extrémní platové nerovnosti. Cítil jste po jejich získání větší tlak na svou osobu, nebo to pro vás naopak byla motivace dokázat, že na to máte, že jste si je zasloužil? Stipendia a jiná ocenění jsou v USA mezi studenty mnohem žádanější. Mnohem víc se za nimi ženou. Obecně je tu pracovní a studijní prostředí mnohem víc konkurenční než v Evropě. Tlak je tu veliký, ať už stipendium dostanete, nebo ne.

Brzy školu dokončíte. Co bude vaší nejsilnější vzpomínkou na studia v USA, kde jste strávil bezmála pět let? Studovat delší dobu v zahraničí a přizpůsobit se místní kultuře není jako zaletět si na týden do New Yorku. Je to jako ponořit se do úplně jiného světa, možná jako přestěhovat se na Mars. Pro mě to znamenalo přátele ze všech konců světa, aklimatizaci na subtropická vlhká vedra, přeučení se z evropské na americkou angličtinu, dlouhé dny v mé prosluněné kanceláři a někdy i dlouhé noci podpořené kávou a mikrovlnkovým jídlem, cesty kolem Spojených států za konferencemi, stážemi a přáteli, několik Dnů díkůvzdání v různorodých amerických rodinách, úžasnou diverzitu lidí, chutí a kultur a ještě mnohem víc. Co méně příjemné vzpomínky? Třeba hyperkompetitivní prostředí, chudoba jako z rozvojového světa hned vedle blýskavých mrakodrapů, plýtvání a neúcta k životnímu prostředí, vysoká kriminalita nebo města postavená pro auta, a ne pro lidi. Na co budete nejraději vzpomínat z odborného hlediska? Z technického pohledu asi na dva články ve vysoce hodnocených časopisech v našem podoboru. Ale z pohledu všeobecného přínosu možná spíš na článek v prestižním časopise pro neurology, který vysvětluje jeden častý, ale ne dobře prozkoumaný elektroencefalografický fenomén a který snad zlepší způsob, jak neurologové tento fenomén posuzují a léčí. Když se pustíme trošku do srovnání, umíte si představit, že byste podobné výzkumy dělal i v Česku? Ze svého subjektivního pohledu vidím tři kroky, které by české doktorandské programy musely podniknout, aby čeští doktorandi měli aspoň trochu srovnatelné šance s těmi v USA nebo v západní Evropě. Za prvé, jak jsem již zmínil, doktorandi musí být dostatečně placení, aby si nemuseli hledat přivýdělky a mohli se naplno věnovat svému výzkumu. V českých poměrech by to mohlo


Dále? Pro aplikovaný výzkum je potřeba větší spolupráce akademiků s okolním světem: s firmami, nemocnicemi, vládními institucemi. V Česku se často zdá, že jak akademici, tak okolní svět jsou vůči takové spolupráci skeptičtí. Naproti tomu v USA je relevantní aplikovaný výzkum běžně sponzorovaný firmami a jinými institucemi. Například mé základní doktorandské stipendium bylo částečně placené neurologickým oddělením v nemocnici, se kterou jsem spolupracoval. A ten třetí krok? Češi se musí více zapojit do světového výzkumu. Všechny články, které čeští doktorandi publikují, by měly být publikované v mezinárodních recenzovaných („peer review“) časopisech. Snad nemusím dodávat, že doktorandi by měli všechny články a dizertace psát v angličtině. Výuka by měla být také v angličtině, takže by doktorandské studium v ČR mohlo přilákat talentované cizince. Je toho opravdu tolik? Raději toho vyjmenovat více, ne? Možná že někteří čeští doktorandi už teď takové podmínky mají, ale z rozhovorů se svými přáteli doktorandy soudím, že tomu tak většinou není. Zkusme něco pozitivnějšího – souhlasíte, že české zdravotnictví je na vyšší úrovni než v USA? Myslím si, že je opravdu ve většině ohledů lepší, alespoň z pohledu pacienta. Americké zdravotnictví má hodně peněz na výzkum a některé nemocnice jsou světově proslulé v léčbě rakoviny nebo vzácných nemocí, ale mnoho Američanů k nim nemá přístup.

Spousta z nich si dokonce ani nemůže dovolit zdejší předražené zdravotní pojištění a mnoho dalších má zdravotní pojištění, jež nehradí množství služeb, které Češi považují za samozřejmost. Například? Třeba zubaře, kožní nebo pobyt v nemocnici. Americké zdravotnictví je dražší než kdekoli jinde na světě, ale přitom jsou výsledky horší než v jiných rozvinutých zemích. Láká vás své práce implementovat i do Čech, být prospěšný i české vědě? Pokud by se naskytla příležitost prospět České republice, ať už výzkumem, co jsem dělal, nebo jinými znalostmi a dovednostmi, určitě bych rád pomohl. Pokud čtenáři o takové příležitosti vědí, určitě bych o ní rád slyšel. V těchto dnech nastupujete do Googlu v Silicon Valley. Co přesně tam budete dělat? Moje role odpovídá tomu, čemu nyní v Americe říkají „data scientist“. Víceméně je to nový název pro aplikované matematiky a statistiky, kteří pomáhají firmám analyzovat data a optimalizovat rozhodnutí a procesy. Skupina, ve které v Googlu začnu, zjednodušeně řečeno optimalizuje, jakým způsobem a jak často Google vyhledávač „prolézá“ internet. Co od té práce čekáte? Těšíte se, nebo jste nervózní? Určitě se těším! Toto je má ideální práce. Můžu kombinovat matematiku a práci s lidmi, hodně se toho naučím a přitom mám pocit, že tato práce prospívá lidem. Koneckonců, kdopak dnes nepoužívá Google?

50 — věda

být třeba 20 000 až 25 000 Kč za měsíc. To by jistě znamenalo, že doktorandské programy budou menší a selektivnější.


Zákazníci se skrývají ve vašich datech Dokážete je najít?

S využitím analytických nástrojů, kterým můžete důvěřovat, pomáháme vaší firmě růst a nacházet nové příležitosti. kpmg.cz

Anticipate tomorrow. Deliver today.

© 2017 KPMG Česká republika, s. r. o., a Czech limited liability company and a member firm of the KPMG network of independent member firms affiliated with KPMG International Cooperative („KPMG International“), a Swiss entity. All rights reserved.


Pravidelně v e-mailové schránce .marwick.cz

The information contained herein is of a general nature and is not intended to address the circumstances of any particular individual or entity. Although we endeavor to provide accurate and timely information, there can be no guarantee that such information is accurate as of the date it is received or that it will continue to be accurate in the future. No one should act on such information without appropriate professional advice after a thorough examination of the particular situation. The views and opinions expressed herein are those of the interviewees/survey respondents/authors and do not necessarily represent the views and opinions of KPMG in the Czech Republic.

Marwick červenec/srpen 2017  

Magazín pro klienty a příznivce KPMG Česká republika.