Page 1

ZÁŘÍ/ŘÍJEN 2016

časopis pro klienty a příznivce KPMG Česká republika

str. 6

str. 12 str. 22 str. 34

CHAMTIVOST Proč zaměstnanci okrádají své firmy? Vyplatí se vám solární elektrárna? Spočítali jsme to Gamifikace podnikání: Jak si hrají dospělí Mecenáši v Česku podporují mladé vědce


Investment in the Czech Republic Background information for foreign investors

Download at www.kpmg.cz. For a hard copy brochure please contact aliprtova@kpmg.cz.


3 — editorial

Kdo jiný, když ne firmy? Sociální podnikání je relativně nový fenomén a někteří ho stále mylně zaměňují s činností neziskových organizací. Jeho smyslem ale je, stejně jako u každého byznys modelu, tvorba zisku. U tohoto typu podnikání je součástí podnikatelského záměru i řešení některé ze sociálních otázek, jako je například zaměstnávání znevýhodněných, zpřístupnění vzdělávání a kvalitního zdravotnictví sociálně vyloučeným a podobně. S rozvojem sociálního podnikání jsme svědky i dalšího fenoménu, kterým je celkový posun, respektive návrat role standardních firem ve společnosti. Nesmíme totiž zapomínat, že podnikatelé hráli vždy jednu z nejdůležitějších úloh, ať šlo o pokrok vědeckého bádání, tvorbu národního bohatství, rozvoj regionů, nebo filantropii. V posledních bezmála třech desetiletích jako by ale čeští podnikatelé na tuto roli trochu zapomněli a často nevnímali externality svého byznysu. To se dnes naštěstí mění, jak potvrzuje naše každodenní praxe. Role firem ve společnosti je tím významnější, čím víc roste pocit ohrožení, sociální nestability a rozevírajících se nůžek mezi sociálními vrstvami, ať už jsou tyto jevy skutečné, nebo domnělé. V českém soukromém sektoru jako zaměstnanci nebo samostatně výdělečné osoby pracují bezmála čtyři pětiny práceschopného obyvatelstva, což je významný rozdíl proti jedné pětině státních zaměstnanců. Pokud firmy vnímají svou roli ve společnosti a svůj díl odpovědnosti vůči okolí, vzdělávají zaměstnance a vlastním příkladem je učí férovosti a spolupráci, dokážou být nakonec garantem pozitivní budoucnosti možná lepším než samotný stát. V tomto čísle Marwicku si můžete přečíst nejen o příkladech toho, jak některé firmy chápou svou odpovědnost a roli ve společnosti. Přinášíme také inspirativní podnikatelské příběhy a řadu faktů a rad, které mají za cíl vždy informovat o stavu věcí a vést k jejich zlepšení. �

Marwick – časopis pro klienty a příznivce KPMG Česká republika. Vydává 6x ročně KPMG Česká republika, Pobřežní 1a, Praha 8. MK ČR E 22213. Předplatné online verze na www.marwick.cz. Šéfredaktorka: Michaela Raková Art director: Štěpán Prokop Fotoeditorka: Barbora Mráčková Korektorka: Edita Bláhová Ilustrace obálky: Václav Havlíček Pobočky KPMG Česká republika najdete

Karel Růžička Partner odpovědný za neziskový sektor KPMG Česká republika kruzicka@kpmg.cz

v Praze, Brně, Ostravě a Českých Budějovicích. www.kpmg.cz © 2016 KPMG Česká republika, s. r. o., a Czech limited liability company and a member firm of the KPMG network of independent member firms affiliated with KPMG International Cooperative („KPMG International“), a Swiss entity. All rights reserved.


2 496 EUR

připadá na každého Čecha z evropských dotací

1  848 EUR

průměr v regionu střední a východní Evropy

21,63 miliardy EUR

má Česko možnost vyčerpat období 2014 až 2020

Zatímco nejvyšší podíl z fondů EU mělo v letech 2007 až 2015 k dispozici Polsko, největší čerpání na obyvatele mají Estonsko, Maďarsko a Česká republika. V případě Česka jde o 2 496 eur, což výrazně převyšuje průměr zemí střední a východní Evropy, který je 1 848 eur. Vyplývá to ze studie EU Funds in Central and Eastern Europe mapující proces implementace fondů EU. Analýza KPMG ukazuje, že rychlost čerpání evropských fondů se v jednotlivých zemí střední a východní Evropy v průběhu let zásadně měnila. „V tomto ohledu si musíme kriticky přiznat, že Česká republika se společně s Rumunskem a Chorvatskem nedokázala včas připravit na efektivní čerpání těchto finančních prostředků,“ doplňuje Jan Linhart, Partner v Daňovém oddělení KPMG Česká republika. Jedenáct zemí regionu mělo v letech 2007 až 2015 v rámci fondů EU přístup k bezmála 176 miliardám eur, což odpovídá 14,8 % jejich souhrnného HDP. Ke konci roku 2015 bylo vyplaceno 163,66 miliard, tedy 93 %. Česká republika vyčerpala z celkové částky 15 %, na Slovensko šlo 6,6 % a do Polska 38,2 %. Pro období 2014 až 2020 je v rámci fondů EU k dispozici celkem 189,96 miliard eur. Množství financí alokovaných na období 2014 až 2020 se v jednotlivých zemích významně liší – nejvyšší objem je přidělen Polsku (76,87 miliardy eur), Česko má možnost čerpat 21,63 miliardy, Slovensko pak 13,77 miliardy. V přepočtu na jednoho obyvatele jsou na tom nejlépe Estonsko a Slovensko. „Otázka úspěšné implementace dnes už není spjata pouze s výší prostředků alokovaných pro jednotlivé země. Úkolem pro současné období by mělo být spíše efektivní využití těchto prostředků ke skokovému zvýšení socioekonomické úrovně podporovaných regionů,“ uzavírá Jan Linhart. Zdroj: Studii „EU Funds in Central and Eastern Europe“ připravuje každoročně síť KPMG ve střední a východní Evropě s využitím lokálních dat a podkladů Eurostatu. Studii KPMG

Ilustrace: Barbora Tögel

si stáhněte na www.kpmg.cz.

4 — EU fondy

A co vašich 2 500 Eur?


O autorovi Dr. Gregory Morris z britské University of Exeter je uznávaným odborníkem s dlouholetou praxí v oblasti převodních cen. Do akademické sféry přešel z právnické společnosti DLA Piper, kde působil na pozici šéfa oddělení daní pro Evropu. V květnu Gregory Morris vystoupil na konferenci KPMG Transfer Pricing Forum.

V posledních letech se zvýšil zájem o daňové chování firem, zejména nadnárodních skupin. Ty, které v dané zemi platí nízkou nebo žádnou daň z příjmu, jsou nyní předmětem otevřené a intenzivní diskuze. Přestože toto daňové jednání může být v souladu se zákonem, někteří ho odsuzují jako nemorální a tvrdí, že nadnárodní skupiny v takových případech neodvádějí na daních svůj „spravedlivý podíl“.

Je možné v tomto kontextu hodnotit firmy spíše z morálního než ekonomického hlediska? Jedná se o velmi důležitou a komplikovanou otázku, jež se dotýká samotné podstaty vztahu mezi firmami a veřejností. Odpověď na ni vyžaduje porozumění mnoha oblastem: co dělá firmu firmou, jak funguje daňová legislativa a kdy a jak je vhodné něco morálně hodnotit. Poslední bod je sporný, nicméně většina lidí se shodne na tom, že zásadní je čestnost a poctivost. Morální soudy bychom tedy možná měli vynášet pouze v rámci těchto standardů. Firma vlastní majetek a zdroje (aktiva), ale potřebuje lidi (svoje ředitele a zaměstnance), aby mohla aktiva spravovat a využívat pro svoje účely, kterými se obvykle rozumí udržení a zvýšení hodnoty těchto aktiv. Daňová legislativa dané země stanovuje zdanitelný příjem. Část zdanitelného příjmu vytvořeného firmou jde státu, který ho použije k poskytování veřejných statků a dalších věcí, jež mohou být nezbytné pro fungování firmy. Povinnost platit daně se tedy konkretizuje jako snížení hodnoty aktiv, která firma vlastní. Vymezením zdanitelného příjmu vytváří daňová legislativa rovněž možnost volby. Pečlivé posouzení legislativy umožňuje identifikovat různé organizační struktury, jejichž případné uplatnění v praxi může vést ke snížení daňové povinnosti. Například pokud si firma vybere strukturu A, bude se na ni vztahovat daňová sazba 1 000, ale při výběru struktury B to bude jen 100. Obě struktury představují zcela legitimní možnost. Jak je tedy možné nahlížet z morálního hlediska negativně

na to, že si firma vybere daňově výhodnější strukturu, když mají její ředitelé zákonnou povinnost udržovat nebo zvyšovat hodnotu firemních aktiv? Ředitelé a jejich poradci totiž skutečně mají právní a morální povinnost se podrobně zabývat daňovou legislativou, aby mohli vyhodnotit nejen to, kdy se daň má zaplatit, ale i to, kdy se zaplatit nemá. To naznačuje, že firma a její daňoví poradci jsou oprávněni (z hlediska práva i morálky) jednat tak, aby získali výhodnější daňové postavení. Přesto mohou nastat situace, kdy firma platí vyšší daně, než by vzhledem k možné alternativě musela – například pokud hrozí, že bude mít horší pověst, a tím pádem nižší hodnotu, když zákazníci nebudou schvalovat její daňové chování. Znamená to, že pro čistě morální hodnocení daňového chování firmy už zde není prostor? Morální rozměr je rozhodně i tak relevantní. Daňová legislativa a organizační struktury firem mohou být komplikované a nejisté. Posouzení daňové legislativy předtím, než firma učiní rozhodnutí, a následná domluva s finančním úřadem na konkrétních daňových dopadech a zajištění souladu se zákonem vyžaduje, aby zástupci firmy vždy jednali čestně a poctivě. Daňové chování firem, jež se opírá o nízkou transparentnost nebo poskytování neúplných informací, postrádá tyto klíčové morální charakteristiky a po právu ho lze považovat za nemorální. Na druhou stranu se jen těžko ospravedlňuje negativní morální soud firmy, která si vybrala organizační strukturu s nižší daňovou povinností, učinila-li tak poctivým a čestným způsobem.

Text: Gregory Morris

5 — tax

Morálka daňového chování


Text: Pavel Urban

6 — téma

Padesátiletý sympaťák? Fajn kolega, ale možná i podvodník


7 — téma

Žádné kukly a atrapy pistolí. V dnešní době už se nelegálně získávají peníze chytřeji a hlavně méně okatě. Typickým českým firemním podvodníkem je muž mezi 46–55 lety, který pracuje ve vedení společnosti. A proč podvádí? Svádí to na firemní kulturu. ↓

V Česku ještě v mnoha oblastech panuje názor, že krást je vlastně docela normální a že to v menší či větší míře dělá téměř každý. „Je překvapivé, že v českém prostředí stále přetrvává pocit, že podvádět je běžnou součástí firemní kultury, zatímco v ostatních zemích střední a východní Evropy jsou podobně jako ve světě hlavním motivem podvodů osobní finanční ambice,“ říká Maroš Holodňák, Director ve forenzním oddělení KPMG Česká republika. �


Přilepšení nebo maskování Ve světovém měřítku je klasický podvodník nejčastěji ve věku 36–45 let, tedy o dekádu mladší než u nás, a ve firmě také nepracuje moc dlouho. Navíc mu na jeho kejkle stačí patřit do středního managementu. Také tyto údaje vyplývají ze studie KPMG „Globální profil podvodníka“, kterou zpracovaly týmy forenzních auditorů pracujících na odhalování podvodů ve firmách po celém světě. Je zajímavé, že zhruba ve třetině případů je příčinou nekalého jednání nespokojenost s platem. K podvodům se také lidé uchylují kvůli splnění příliš ambiciózního cíle nebo prostě jen potřebují maskovat ztráty. Dělají to ze strachu o vlastní pozici, nebo naopak z touhy po penězích. Pro české podvodníky je také typické, že jde o zaměstnance firmy, která je podvodem poškozena. A ještě jedna perlička. Zatímco v roce 2007 se rekrutovali podvodníci z řad výkonných ředitelů pouze v desetině všech případů, z nejnovějších údajů vyplývá, že jde už o třetinu z dopadených. Drobné náznaky I když máte pocit, že se kolem vás ve vaší firmě nic špatného neděje, ještě to nemusí nic znamenat. Podvodník totiž vysílá určité signály, které ho mohou prozradit. Tak například si nikdy nebere dovolenou a nestojí třeba ani o povýšení. Vše si totiž potřebuje hlídat. „Na jeho trestnou činnost se tak často přijde náhodou, například pokud onemocní,“ upozorňuje v jednom ze svých blogů na serveru zpodpalubi.cz Aneta Kubínová z forenzního oddělení KPMG. Podvodník má také nadstandardní vztahy se zákazníky a obchodními partnery. Když pak jeho chamtivost překročí meze, může se prozradit nápadně drahými věcmi. Podobné signály byste tedy neměli přehlížet.

8 — téma

Léta bez povšimnutí Když pak člověk pracuje déle než šest let v jedné firmě na slušné pozici ředitele a ví, jak to uvnitř chodí, možná ho snadněji dohoní choutky na nějaký ne zrovna poctivý bonus. Ostatně jedno z přísloví praví, že příležitost dělá zloděje. A je dost pravděpodobné, že mu toto obohacování, pokud vše dělá chytře, bude dlouho procházet. Většina odhalených zločinů totiž trvala déle než tři roky. „Indikuje to, že systém odhalování podvodů je u nás zřejmě méně efektivní než v jiných zemích,“ komentuje tento nelichotivý údaj Holodňák. Typický podvodník se chová sice nadřazeně, ale zároveň přátelsky. Můžete ho znát celá léta a nemít vůbec žádné podezření, že by firmu okrádal.


Našlapovat opatrně Za to, že podvodníkům jejich chování a okrádání prochází klidně i několik let, mohou především nedostatečné kontroly. V některých zemích se osvědčují interní audity. Například v Německu se s jejich pomocí odhalilo přes polovinu šetřených podvodů, v České republice to ale bylo v posledních letech jen něco přes deset procent. Tato praxe ještě není v tuzemsku úplně samozřejmá. Najmutí odborníků vyjde majitele firmy určitě na méně peněz, než o jaké může přijít, pokud se podvod včas neodhalí. Když už ale má šéf či někdo ze zaměstnanců podezření, že kdosi z kolegů páchá trestnou činnost, vyvstává otázka, jak se zachovat. Samozřejmě zdravý rozum velí všechno nahlásit. Jenže komu a jakou zvolit metodu? Takové obvinění totiž může velmi narušit vztahy ve firmě i morálku mezi zaměstnanci.

Potraviny zdarma Jenže zmíněný whistleblowing má stále ještě ve většině zemí Evropy svá úskalí. Nenalézá totiž pevnou oporu v legislativě. A tak se může takový oznamovatel vystavit následné šikaně, či dokonce propuštění, že na firmu uvrhl negativní pozornost. Například občanské sdružení Oživení provedlo před dvěma lety analýzu rozhovorů o praktických zkušenostech 40 oznamovatelů z pěti evropských zemí. S jedinou výjimkou čelili všichni různým formám odvetných opatření od zaměstnavatelů. Co s hříšníky? Jak neslavně mohou skončit oznamovatelé podvodů, jsme už naznačili. A co se děje s těmi, kteří firmu okrádali? Nejčastějším postihem je propuštění, ale vězte, že celá čtvrtina podvodníků v České republice vyvázne bez postihu, což je dvakrát více než v ostatních zemích. Pro firmu je totiž velmi citlivé si přiznat, že zaměstnávala podvodníka. „Snaží se tedy postupovat co nejopatrněji. Trestní oznámení je proto podáno pouze v desetině všech odhalených případů,“ dodává Kubínová. �

9 — téma

Pískejte s odvahou Aktuálně nejúčinnější způsob, jak odhalit podvod, je takzvaný whistleblowing, v překladu pískání na píšťalku, tzn. v přeneseném smyslu upozornění, že se nehraje podle pravidel. V českém jazyce se užívá pro takového člověka slovo oznamovatel. Ten upozorní na nekalé jednání v jeho zaměstnání, ideálně na specializovanou informační linku. Rady najdete třeba na webu bezkorupce.cz. Pomocí whistleblowingu se podařilo odhalit 43 procent případů v Česku oproti 35 procentům ve světě. Osvědčily se také anonymní tipy. „Domníváme se, že anonymní udání i whistleblowing jsou nejúčinnějšími detekčními metodami, obzvláště v případech,

kdy má podvodník komplice,“ uvádí Jimmy Helm, partner ve forenzním oddělení KPMG pro střední a východní Evropu. Naopak interní audity či vnitřní kontroly, jak bylo naznačeno, zatím tak úspěšné nejsou, protože chytří podvodníci je umí obejít. A zajímavý je také fakt, že na desetinu případů se v ČR přišlo jen náhodou.

Vévodí zpronevěra

Pracují s komplici

Zákon je na cestě

V České republice i ve světě figuruje na první příčce mezi typy podvodů zpronevěra majetku a peněz. Chamtivost je hlavním rysem podvodníka. U nás byla ale v posledních dvou letech velmi častá rovněž manipulace s finančními výkazy, respektive podvodné účetnictví.

Převážná většina českých podvodníků (85 %) využívá ke své nekalé činnosti komplice. Ve světě je přitom tento podíl nižší (61 %). Často jde o smíšenou skupinu dvou až pěti lidí, jak v rámci firmy, tak na straně dodavatelů nebo jiné osoby. Co se týče žen, ty se věnují nekalé činnosti většinou samy.

Naděje pro oznamovatele nekalého jednání, jako jsou korupce či zpronevěra, u nás přece jen existuje. V parlamentu leží návrh zákona o ochraně oznamovatelů před neoprávněným postihem ze strany zaměstnavatele. Kdy bude schválen, je ale otázka.


Jejich práce je trochu opředená tajemstvím. S Anetou Kubínovou z KPMG se na jejich náplň pracovního dne podíváme podrobněji. Forenzní služby zahrnují čtyři klíčové disciplíny. ↓ 1. Řízení rizik vzniku podvodu

2. Vyšetřování

3. Poradenství při řešení sporů

4. Forensic Technology

Odborníci pomohou klientům připravit, uplatňovat a vyhodnocovat etické kodexy, nastavené cíle v oblasti compliance a související kontroly. A také celé programy pro boj proti podvodům.

Cílem je pro klienta zjistit, jestli došlo k podvodu nebo jinému protiprávnímu jednání. Experti se snaží potvrdit či vyvrátit obavu klienta, že má v týmu zločince. Nebo se po něm pátrá.

Jde o vypracování znaleckých posudků, které jsou podkladem pro rozhodnutí v soudním nebo rozhodčím řízení. Typické otázky se týkají výše škody. Experti mohou sloužit přímo jako rozhodci či mediátoři.

Oddělení datových analytiků, kteří identifikují, shromažďují a analyzují účetní záznamy či jiné informace potřebné pro vedení sporu nebo vyšetřování.

10 — téma

Co dělají forenzní experti?


Nová konkurence se na věci dívá jinak Reagujete dost rychle, abyste neskončili ve slepé uličce?

Propojením znalostí, dat a technologií pomáháme přizpůsobit vaše podnikání neustálým změnám. kpmg.cz

Anticipate tomorrow. Deliver today.

© 2016 KPMG Česká republika, s. r. o., a Czech limited liability company and a member firm of the KPMG network of independent member firms affiliated with KPMG International Cooperative (“KPMG International“), a Swiss entity. All rights reserved.


12 — energy

Vyplatí se panely na střeše? Spočítali jsme to

Dva obory lidské činnosti se blíží k zásadnímu zlomu a u obou hrají hlavní roli baterie – automobilový průmysl a elektroenergetika. V oblasti zdrojů elektřiny v domácnostech šlo dosud hlavně o odbornou, nebo spíš ideologickou debatu. S nástupem rentabilních solárních elektráren pro domácnosti vstupují do hry faktory podobné těm, které ovlivňují i svět automobilů, jako je touha osvobodit se, odlišit se, chovat se ekologicky nebo potvrdit svůj společenský status. Ekonomickou stránku věci pak silně ovlivňuje dotační podpora ze strany státu a jeho závazek dostát cílům EU pro podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie pro roky 2020, respektive 2030. Decentralizované zdroje v podobě rodinných a firemních solárních elektráren umístěných na budovách spolu se zvyšováním efektivity jsou bezpochyby jedna z cest, na níž se shodne i často rozdělená odborná veřejnost. Firmy i domácnosti mohou aktuálně čerpat podporu ze tří hlavních programů určených na podporu OZE a decentralizace, které shrnujeme v infoboxu. Další zlom v rozvoji decentralizovaných zdrojů se očekává s příchodem nových druhů baterií a s poklesem jejich cen. Optimisté mluví o tom, že nás od okamžiku, kdy se domácí instalace vyplatí i bez dotace, dělí jen několik málo let. Ekonomický efekt fotovoltaické elektrárny pro domácnost zatím není nijak podstatný. Nicméně jak ukazuje níže uvedený modelový příklad, nejedná se už o ztrátovou investici, a to zejména díky dotacím. V současnosti velcí dodavatelé energií

začali koncovým spotřebitelům nabízet ke komoditě i různá energetická řešení, mezi něž patří také instalace střešní fotovoltaické elektrárny. Jeden z nich nedávno oznámil desítky instalací a stovky objednávek. V modelovém příkladu jsme zpracovali dva podporované typy instalací: střešní instalaci o výkonu 2,2 kWp s akumulací do teplé vody a domácí fotovoltaickou elektrárnu o výkonu 4 kWp s akumulací do akumulátoru. Jak je vidět z předpokládaných parametrů výpočtu, počítáme spíše s konzervativnějšími hodnotami. Přesto se ukazuje, že uvažovat o vlastní elektrárně už dnes není úplně od věci. Investice by se při našem konzervativním výpočtu měla v případě první varianty vrátit za 11 let, v případě použití baterií pak za 15 let. Rozvoj instalací střešních fotovoltaických elektráren v České republice v širším měřítku předpokládáme až v případě snížení cen a zvýšení efektivity elektrických akumulačních systémů nebo při zavedení net meteringu či v případě dalšího snížení cen střešních FVE, respektive zvýšení dotací na instalaci těchto systémů. �

Petr Lux Manager, Management Consulting KPMG Česká republika plux@kpmg.cz

Martin Barany Senior Consultant, Management Consulting KPMG Česká republika mbarany@kpmg.cz


Dotace

13 — energy

↓ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014–2020 �

PRIORITNÍ OSA 3: účinné nakládání s energií, rozvoj energetické infrastruktury a OZE

Operační program Životní prostředí 2014–2020 �

PRIORITNÍ OSA 5: energetické úspory

Program Nová zelená úsporám (3. výzva – kontinuální do roku 2021) �

Rodinné domy: oblast C.3 – efektivní využití zdrojů energie – solární systémy

FVE 2,2 kWp s akumulací do teplé vody

FVE 4 kWp s akumulací do akumulátoru

Předpokládané parametry výpočtu Investice 70,4 tis. Kč/kWp Růst cen elektřiny 1,5 % Využití energie pro vl.spotřebu 80 % Využití instalovaného výkonu 1 050 h Cena elektřiny vč.distribuce 4,15 Kč/kWh Cena elektřiny dodané do sítě 0,85 Kč/kWh � Doba návratnosti 11 let s dotací (17 let bez) � Další ukazatele investice NPV s dotací (25 let) 84 319 Kč IRR s dotací (25 let) 3,5 %

Předpokládané parametry výpočtu Investice 93,5 tis. Kč/kWp Růst cen elektřiny 1,5 % Využití energie pro vl. spotřebu 90 % Využití instalovaného výkonu 1 050 h Cena elektřiny vč. distribuce 4,15 Kč/kWh Cena elektřiny dodané do sítě 0,85 Kč/kWh � Doba návratnosti 15 let s dotací (20 let bez) � Další ukazatele investice NPV s dotací (25 let) 87 790 Kč IRR s dotací (25 let) 1,8 %


Od doby, kdy se na filmovém plátně na dálku seznamovali hlavní hrdinové filmu Láska přes internet, v originále You've Got Mail, v podání Toma Hankse s Meg Ryan, uplynulo hodně času. Rozvoj internetu, a zvlášť toho mobilního, ale dál zásadně mění lidské chování. V aktuálním průzkumu KPMG jsme se podrobně podívali jak.

Ilustrace: Barbora Tögel

Spotřeba mobilních dat globálně roste o desítky procent ročně a Česko nezůstává stranou. Podle průzkumu, který jsme provedli na reprezentativním vzorku 1 800 uživatelů mobilního internetu, spotřebují Češi měsíčně v průměru 600 MB dat. V porovnání s ostatními vyspělými státy jde o podprůměrné číslo, ale tento rozdíl Češi pravděpodobně brzy doženou. Díky dobudování LTE sítě, která dnes pokrývá 92 % populace, zpružnění trhu a hlavně kvalitě, kterou mobilní internet do života lidí přinesl. Více sebevzdělávání, lepší cestování, méně plánování, seznamování Závěr průzkumu ukazuje, že dvě třetiny všech přenesených mobilních dat jdou na vrub pěti nejpoužívanějším aplikacím. Sociální sítě se u českých aktivních uživatelů mobilního internetu na spotřebě podílí přibližně 15 %, na videoobsah, převážně skrze službu YouTube, pak připadá 40–60 % přenesených dat. Češi přitom mobilní internet využívají hlavně pro komunikaci a získávání informací. Přes dvě třetiny respondentů označily komunikaci, surfování na internetu, hledání informací, navigaci a sociální sítě jako hlavní aktivity, ke kterým využívají mobilní internet. Každý šestý respondent se přiznal, že v důsledku internetu v mobilním telefonu omezuje osobní komunikaci s přáteli a raději využívá online komunikaci. Každý šestý respondent také uvedl, že se díky mobilnímu internetu snadněji seznamuje s novými přáteli či partnery. O opravdové změně v našem chování napříč populací svědčí i to, že z výsledků průzkumu není patrný vliv velikosti obce na odpovědi respondentů, které se týkají jejich návyků, a změnu chování tak lze považovat víceméně za plošnou.

Datující Čech Z průzkumu KPMG vyplývá, že internet v mobilu používají více muži (60 % mužů oproti 50 % žen). Obliba mobilního internetu zpravidla roste s velikostí obce, stupněm nejvyššího dosaženého vzdělání a samozřejmě s výší příjmů. Mobilní internet vede především u mladších generací. Téměř 70 % lidí ve věku 18–34 let používá internet ve svém telefonu. Ve věku 45–54 let je to přitom méně než polovina, ve skupině 55–64 let dokonce již jen třetina. Mladí uživatelé tráví aktivitami s mobilním telefonem denně až několik hodin. Z našeho průzkumu vyplývá, že mladí lidé ve věku 18–24 let výrazně častěji na mobilu sledují celé epizody TV seriálů, jejich úryvky, hudební videoklipy nebo ukázky z filmů. Přestože jde o datově náročné služby, má tato skupina ve skutečnosti jedno z nejvyšších zastoupení ve spotřebě těch nejnižších tarifů mobilních dat do 200 MB měsíčně. Lze tak usuzovat, že mladí využívají především připojení přes Wi-Fi. Naopak „ukázkovým“ platícím uživatelem dat v telefonu je muž ve věku do 44 let bydlící v obci nad 100 tisíc obyvatel s minimálně středoškolským vzděláním a alespoň průměrnou mzdou. Steve Jobs kdysi označil počítače za bicykl pro lidský mozek, chytrý telefon připojený k internetu můžeme podobně označit za bicykl pro celý život. Ondřej Holek Senior Manager vedoucí sektoru telekomunikací oholek@kpmg.cz

14 — telco

Mobilní data přinesla do života Čechů více lásky


Ze studie Češi a mobilní data 2016 →

Kompletní studii najdete na www.kpmg.cz.

Pro jaké aktivity využíváte internet v mobilu?

Jak ovlivnilo používání mobilního internetu zvyky a chování uživatelů?

15 — telco

Vystihuje

Nevystihuje

Ani vystihuje, ani nevystihuje

Komunikace (e-mail, WhatsApp Messenger apod.)

� Více čtu online zprávy a aktuality

79,8 %

71,0 %

Získávání informací (zprávy, novinky apod.)

� Více používám navigaci v telefonu

76,6 %

63,2 %

Brouzdání po internetu / vyhledávání

� Častěji sleduji předpověď počasí

75,6 %

64,3 %

Mapy/navigace

� Cestování se pro mě stalo příjemnějším

75,3 %

61,3 %

Sociální sítě (Facebook, Instagram apod.)

� Spoléhám na okamžitou dostupnost dat a méně plánuji

66,5 %

51 %

Zábava (hry apod.)

� Své finance řídím více z mobilního telefonu

36,5 %

30,7 %

Správa financí

� Více poslouchám hudbu z internetu

34,7 %

30,0 %

Sledování videa

� Více času věnuji sebevzdělávání

31,2 %

34,5 %

Nakupování online

� Sleduji méně televizi a více videa v mobilním telefonu

29,9 %

19,5 %

Poslech hudby 29,8 %

� Snadněji se seznamuji s přáteli či partnery

17,5 %

17,4 %

19,4 %

17,8 %

17,9 %

23,7 %

15 %

25,8 %

17,4 %

23,2 %

51,9 %

23,7 %

35,1 %

21,6 %

17,0 %

11,5 %

28,1 %

46,3 %

30,4 %

58,9 %

54,9 %

� Méně se scházím s přáteli, více komunikujeme online 16,1 %

28,7 %

55,2 %

� Jsem ochotnější platit za videoobsah 7 %

13,5 %

79,5 %


Londýn, Paříž nebo Berlín? Ať už se na podzim chystáte do kterékoliv z těchto evropských metropolí, přinášíme vám tip na to, kam zajít za kulturou. Že zůstáváte v Česku? Nevadí. Praha bude v září hostit špičkové světové hudebníky, za všechny jmenujme třeba Londýnský symfonický orchestr. →

Marwick Revue

1 Georgia O'Keeffe Londýn ǫǫTate Modern ǫǫdo 30. října 2016 Abstraktní malířka Georgia Totto O'Keeffe je skutečnou americkou ikonou - bývá označována za matku amerického modernismu. Navíc je vůbec nejdražší malířkou na světě.

2 9. berlínské bienále Berlín ǫǫBerlín (více výstavních prostor) ǫǫdo 18. září 2016 Letošní ročník jedné z nejprestižnějších uměleckých akcí na světě připravilo newyorské studio DIS. Řeší hlavně fascinaci internetovou kulturou a její dopad na každodenní svět.

3 DADA Africa Berlín ǫǫBerlinische Galerie, muzeum moderního umění ǫǫdo 11. listopadu 2016 Berlínská galerie oslavuje stoleté výročí vzniku dadaistického uměleckého hnutí. Výstava ukazuje, jak se dadaisté ve své tvorbě inspirovali estetikou exotického afrického umění.

4 Dvořákova Praha Praha ǫǫRudolfinum ǫǫod 5. do 24. září Jednou z největších událostí festivalu bude ve čtvrtek 8. září koncert London Symphony Orchestra s violoncellistou Jiřím Bártou: Dvořákův koncert pro violoncello a orchestr h moll, op. 104, B. 191.

Text: Anna Batistová

5 Josef Sudek Paříž ǫǫmuzeum moderního umění Jeu de Paume ǫǫdo 25. září 2016 Sto třicet vystavených fotografií jako průřez celoživotním dílem Josefa Sudka je vůbec první zahraniční výstavou českého fotografa v takovém rozsahu. V říjnu se díla stěhují do Národní galerie v Ottawě.

6 Beethoven Festival Bonn ǫǫBeethovenhalle ǫǫod 9. září do 9. října 2016 Oceňovaný festival klasické hudby letos 9. září v Beethovenhalle zahájí koncert České filharmonie pod vedením Jiřího Bělohlávka. Na programu bude Dvořák, Mozart nebo Ligeti.

16 — marwick revue

Evropská scéna


Marwick doporučuje

Marwick Revue

1 Dešťová hůl Literatura ǫǫJiří Hájíček V říjnu vyjde v nakladelství Host další román úspěšného českého spisovatele Jiřího Hájíčka. Dešťová hůl vypráví silný příběh, v němž hrají důležitou roli pozemky a spory kolem jejich vlastnictví.

3 Skeleton Tree Hudba ǫǫNick Cave and the Bad Seeds Australský hudebník Nick Cave vydává 9. září novou desku s názvem Skeleton Tree. Doprovodí ji dokumentární film s 3D scénami, který jeho alternativní rocková kapela k albu natočila.

4 Tři sestry Divadlo ǫǫStavovské divadlo, režie: Daniel Špinar Ve Stavovském divadle budou mít 8. a 9. září premiéru Čechovovy Tři sestry v režii Daniela Špinara. Hrají Radúz Mácha, Magdaléna Borová, Tereza Vilišová, Jana Pidrmanová a Jana Stryková.

5 Designblok Výstava ǫǫPrague Design and Fashion Week Designblok, největší výběrová přehlídka designu a módy ve střední Evropě, se letos představí od 27. do 31. října v několika výstavních prostorách v Praze. Každoročně přiláká více než 50 tisíc lidí.

6 Red Bull Flying Bach Tanec ǫǫFlying Steps Netradiční spojení breakdance a klasiky přinese představení Flying Steps. Tancem ztvárněné pasáže z Bachova cyklu Dobře temperovaný klavír již 23. a 24. září v Praze a 1. října v Ostravě.

Text: Anna Batistová

17 — marwick revue

2 Café Society Film ǫǫrežie: Woody Allen Do českých kin jde 22. září nový snímek Woodyho Allena. V příběhu z Hollywoodu třicátých let se představí hvězdní herci Kristen Stewart, Blake Lively nebo Jesse Eisenberg.


Marwick Revue

18 — marwick revue

Design news

1 27. bienále Brno

Text: Ondřej Krynek, šéfredaktor DesignMagazin.cz

Do 30. října 2016 můžete v Moravské galerii v Brně navštívit 27. bienále Brno, které je tradičním a světově uznávaným mezinárodním bienále grafického designu. Součástí rozsáhlé akce je krom mezinárodní přehlídky také několik dalších doprovodných výstav věnovaných například dílu Zdeňka Zieglera či soubornému dílu složenému ze sbírek kurátorů.

2 Praha bude mít budovu od Zahy Hadid Oblast okolo Masarykova nádraží v Praze se promění. Na aktuálně nezastavěných pozemcích proběhne do roku 2023 rozsáhlá revitalizace. Výsledkem bude výstavba několika víceúčelových objektů pod souhrnným názvem Central Business District. Hlavní dominantou se stane další pomyslná zlatá věž. Urbanismus, architekturu i interiéry budov navrhla před svou nedávnou smrtí architektka a designérka Zaha Hadid ve svém oblíbeném tekutém designu.

3 Retro 70. a 80. let

Moderní budova Tančícího domu v Praze nabízí už jen do 16. října výstavu nazvanou jednoduše Retro 70. a 80. let. Návštěvníci se v expozici mohou setkat s nejvýznamnějšími předměty té doby v Československu. Nechybí plně vybavený improvizovaný byt, prodejna s občerstvením a možností posezení, dobové hry a móda, automobil Škoda Rapid či motocykl značky Jawa.


TOP 3 nové podniky

Marwick Revue

² Z menu nové pražské restaurace MaSa.

Londýnský podnik Bunyadi je unikátní svým konceptem coby nahá restaurace. Po příchodu do baru si můžete dát drink ještě oblečení, pro vstup do jídelní sekce je doporučeno (nikoli povinně vyžadováno) svršky odložit. „Chceme, aby lidé dostali možnost zažít jeden večer bez jakýchkoli příměsí: bez chemikálií, bez elektřiny, bez telefonu, a dokonce i bez oblečení, pokud budou chtít,“ vysvětluje základní ideu zakladatel Seb Lyall. Jídelníčku dominují veganská jídla servírovaná na ručně vyráběných hliněných talířích. Pětichodové menu stojí necelých 60 liber (asi 2 000 korun). Londýnská pop-up restaurace Bunyadi se v létě otevřela jen na tři měsíce, na podzim by se měla stěhovat do Paříže.

2 Manipulátorská MaSa

Prestižní michelinskou hvězdou pro nejlepší restaurace světa se mohou pyšnit už tři pražské podniky. Brzy by k nim mohla přibýt další restaurace - MaSa by Hervé Rodriguéz situovaná na Starém Městě v Praze. Za jejím konceptem stojí známý francouzský šéfkuchař, který už jednu hvězdu má z rodné Paříže a který si za svůj osobitý styl vysloužil přezdívku „Manipulateur de Saveurs", tedy manipulátor lidských chutí. Můžete pak čekat prakticky cokoli, když si z menu poručíte například trojkombinaci kuře/ inkoust/ústřice a k ní květákové cappuccino. Základní set menu o šesti chodech stojí pro jednu osobu 1 200 korun.

3 Poetický bar

Bar Žlutá ponorka rozhodně není v českobudějovických vodách neznámým podnikem, na scéně figuruje už 16 let. V roce 2000 vyplouvala z přízemí místního paneláku, letos zakotvila v klasicistní budově přímo v centru a rozrostla se o kuchyni. Hostům je k dispozici na 140 míst buď v hlavní barové části, nebo ve dvou saloncích. Celá ponorka je nekuřácká. K drinkům si rozhodně otevřete i jídelní lístek, na kterém jsou speciality mezinárodní kuchyně. Interiér Žluté ponorce v historické budově z 19. století dominují knihy. Portréty spisovatelů jsou na některých křeslech, citáty z románů pak zdobí stoly nebo jsou napsané na stěnách, pokud ty nejsou rovnou polepeny stránkami z knih. Proto nosí podnik přídomek „poetic cocktail bar“. Tip na drink Hemingway Special - Havana Club Añejo Especial, Maraschino, limetový džus, grapefruitový džus.

Co o sobě říká? V čem je pražská restaurace MaSa unikátní? „Provokativní interiér a extravagantní jídlo doplněné o kvalitní servis. Chceme zpracovávat a kombinovat ty nejlepší potraviny ze všech koutů světa, přidávat k nim něco zábavného navrch, aniž bychom je připravili o základní chuť.“ Je vaším cílem získat michelinskou hvězdu? „Hervé Rodriguéz by samozřejmě chtěl docílit své další hvězdy i v této restauraci, ale prioritou je pro nás restaurace plná spokojených zákazníků.“ Barbora Cihlářová, restaurant manager MaSa ² MaSa láká i na designový interiér.

Text: Lukáš Rozmajzl, šéfredaktor CityBee.cz

19 — marwick revue

1 První nahá restaurace


Marwick Revue

20 — marwick revue

Podzimní eventy KPMG

Daňové a právní fórum KPMG →

21. 11. ↓

29. 11. ↓

7. 12. ↓

Praha, Forum Karlín

Olomouc, Clarion Congress Hotel

České Budějovice, Clarion Congress Hotel

Můžete se těšit na odborníky z KPMG i na externí spíkry, kteří vás uvedou do připravovaných daňových a legislativních změn. Pro všechny akce KPMG sledujte náš web www.kpmg‑eventy.cz.


Marwick Revue

„Samuel,“ řekla. „To musí být aspoň padesát let.“ Připravila se. Nauč se svůj příběh zpaměti. Dbej na to, aby byl bez mezer. Připrav se tak, abys o svých odpovědích nemusela přemýšlet. Ale nebuď přehnaně přesná. Přílišná přesnost bývá podezřelá. „Padesát jedna,“ odpověděl jsem. Políbili jsme se na obě tváře.

Britský spisovatel Simon Mawer se stal na našem trhu jedním z nejprodávanějších autorů. Kromě toho, že je skvělý vypravěč, má – i ve svých knihách – blízký vztah k Česku. Čechy si získal románem Skleněný pokoj (2009), který vypráví z velké části fiktivní příběh brněnské vily Tugendhat. Letos vyšla v nakladatelství Kniha Zlín jeho zatím poslední kniha Provazochodkyně. Můžeme ji číst jako historický thriller, psychologické drama i milostný román. Kniha Provazochodkyně navazuje na Mawerův předchozí román Dívka, která spadla z nebe (2012), neznalost první knihy ale přečtení druhé nijak nebrání. Díla spojuje vlastně jen postava hlavní hrdinky Marion Sutrové, britské špionky, která za druhé světové války působila jako odvážná spojka v okupované Francii do chvíle, než ji někdo zradil. V Provazochodkyni se setkáváme s vyhublou a válkou zdeptanou Marion, která prošla koncentračním táborem. Netrvá však dlouho, než se mladá agentka otrká a pod novou válečnou hrozbou se znovu zapojuje do spletitých her tajných služeb. I když sama žije dvojí, místy dokonce trojí život, nakonec se nechá málem polapit do pasti, kterou na ni nastražila vášnivá láska k agentovi KGB. Mawer v Provazochodkyni znovu potvrzuje, že je autorem, který umí napsat dobrý román se vším, co k dobrému románu patří: silným příběhem, napětím a komplikovanou love story.

„ Mawer se u nás prodává lépe než ve světě,“ říká nakladatel Jak jste se dostal k vydávání knih Simona Mawera? O tak úspěšného autora muselo mít zájem hned několik českých nakladatelství… Ano, ale asi jsem byl rychlejší. Dostal jsem se ke Skleněnému pokoji v nabídce agentury, která jej zastupuje na londýnském veletrhu, a neváhal jsem ani chvilku, protože už tehdy byla kniha na shortlistu Man Bookerovy ceny. Mawerovy knihy slaví úspěch po celé Evropě i v Americe. Můžete porovnat, jak se prodává ve světě a jak u nás? Myslím, že u nás se prodává asi nejlíp. Jeho knihy se zčásti týkají Česka a naši čtenáři mají rádi literaturu, která popisuje naši zemi z nadhledu, viz třeba úspěch románu Gottland. Která z Mawerových knih je vůbec nejprodávanější? Kolik se již prodalo výtisků? Zdaleka nejlépe prodávanou (i hodnocenou) knihou je Skleněný pokoj pojednávající o vile Tugendhat v Brně. Prodali jsme asi 50 000 výtisků. O jak důležitého autora se jedná z hlediska vašeho nakladatelství? Po knihách Jo Nesbøho se jedná o druhého nejlépe prodávaného autora. Marek Turňa, nakladatel Kniha Zlín

Text: Anna Batistová

Simon Mawer: Provazochodkyně Přel. Filip Hanzlík, Kniha Zlín, Zlín, 2016, 468 s.

21 — marwick revue

FOCUS: Simon Mawer


Proč hrajeme hry Během léta se i díky raketovému startu mobilní hry Pokémon GO otevřelo téma vyhrazené zdánlivě jen dětem: hraní. Najednou si ale hrála snad celá generace mileniálů, navenek dospělých lidí. Možná jste si ťukali na čelo. Co vede člověka k tomu, vzít telefon a hodiny s ním lovit virtuální příšerky? Pro odpověď je třeba jít trochu hlouběji do lidské hlavy. Leckoho by překvapilo, jak často si v reálném životě hrajeme, i když zrovna nechytáme pokémony. S herními principy se totiž setkáváme všichni každý den a při správném nastavení mají potenciál pomáhat i s byznysem.

Text: Petr Pouchlý (Court of Moravia), Martin Jedlička, ilustrace: Barbora Tögel

Hra na každém kroku Hraní je s námi už od velmi útlého dětství, jde o nejpřirozenější způsob učení. Hraním objevujeme svět. Opakujeme slova, hrajeme si na obchod, četníky i zloděje, na doktora. Jednoduchým herním principům neutečeme ani ve škole: známkování, které proměníme na konci roku za vysvědčení, je typickým příkladem jeho aplikace v seriózním prostředí. Jenomže pak jednou přijde den, kdy už jsme na hraní moc dospělí, není dost seriózní, a tak nám začne připadat nepatřičné. Přitom je úplně běžné, že si hrají i dospělí lidé, jen jejich hry vypadají se stoupajícím věkem jinak. Šachy a golf jsou považovány za ušlechtilé hry, v parcích mnoha západních měst se běžně hrají deskové hry, v české hospodě je normální mariáš nebo šipky. Hravé principy a experimentální objevování skrze herní proces nahrazují hry, které mají pevná pravidla a mohou jasně ukázat, kdo vyhrál. Za spontánní hravost se spíše stydíme a tváříme se seriózně. Všechny klíčové prvky hravosti tak nakonec reflektujeme především v sexu, což ovšem není zrovna téma, které většina z nás běžně sdílí s okolím. Herní mechaniky a některé návyky, které si osvojíme hraním, nás provází i v jiném kontextu. Zpravidla nejde o komplexní hru, ale o činnosti, které apelují na náš herní návyk. Typickým příkladem jsou věrnostní programy: body na benzínce nebo razítka za obědy ve vaší oblíbené restauraci, abyste dostali desáté jídlo zdarma, jsou příklady herních principů aplikované do běžného života. Z tohoto pohledu není chytání pokémonů tak extravagantní, jak se na první pohled zdá. Je to jen jiná forma hry, která zaujala mladší publikum a prolíná se do reálného, neherního světa. Není to ale zdaleka první pervazivní hra, tedy taková, která překračuje pravidla a vstupuje do reálného světa — starší hráče baví už roky třeba geocaching.

Jaké prvky jsou v hrách silné? ǫǫTouha vyhrát: Přirozeně chceme někoho porazit, ukázat, že jsme lepší, případně překonat sami sebe. Typickými příklady jsou zápasy, poziční deskové hry či znalostní hry. ǫǫTouha ovlivnit náhodu: Náhoda je prvek, který nemůžeme ovlivnit, ale zároveň toužíme kontrolovat vlastní svět. Je to ztělesnění osudu, který stále dokola zkoušíme pokořit. A zároveň je to prostor pro zdůvodnění, proč něco nevyšlo. Hry s prvky náhody – typicky karty – jsou řádově oblíbenější než hry bez ní. ǫǫTouha po spontánnosti: Hra nám umožňuje odložit své běžné sociální masky, oddat se adrenalinu, pocitu závrati a soustředit se pouze na samotnou hravost. Spadají sem aktivity, jako je horská dráha, tanec a fyzicky náročné sporty. ǫǫNápodoba: Od dětství se chceme podobat svým vzorům, ať jsou jimi supermodelky (oblékáme se podle nich), nebo Rocky Balboa se svým americkým snem (motivuje nás makat na sobě). Být hrdinou však především bolí, takže jejich příběhy raději prožíváme ve vlastní fantazii, skrze příběh v divadle, ve filmu či v digitálních hrách. Magický kruh: kde končí hra a začíná svět Obvykle má hra pravidla, kterým rozumíme a která jsou po celou dobu hry neměnná — na rozdíl od pravidel reálného světa, která nikdo pořádně nezná, rozumět jim je složité a pravda není téměř nikdy černobílá. Hru vymezuje tzv. magický kruh, omezený pravidly, prostorem a časem. Jednoznačně víme, co je hra a co již nikoliv. Přirozeně rozlišujeme mezi stavem hry a stavem mimo ni. Intuitivně my i většina zvířat schopných hry poznáme ze souboje mláďat, jestli jde o neškodnou hru ,nebo skutečný boj na život a na smrt.

22 — gamifikace


23 — gamifikace

Rozlišení mezi činností, co se děje ve hře a co mimo ni, je klíčový prvek. Dává nám svobodu ve hře učinit rozhodnutí, která bychom reálně udělat nemohli. Vyzkoušet si role a pozice, za která bychom v reálném životě byli odsuzováni, zatímco v rámci herních aktivit za ně můžeme být oceněni. A zároveň je taková zkušenost opravdová a učíme se z ní. Vezměme si za příklad učinění rozhodnutí v rámci hry, které je sobecké, autoritářské a zároveň vedoucí k zajímavému zvratu. Něco se změní, když pošlete na smrt i fiktivní tisíce vojáků a uvědomíte si důsledky rozhodnutí. A zároveň ostatní spoluhráči vědí, že jste hráli jen hru, nikoliv že byste ubližovali jim osobně. Představte si americký wrestling nebo akční filmy, kde také víte, že jde pouze o divadlo a fikci, nikoliv o reálný zápas, kde jsou lidé mrzačeni. Co lidé potřebují, aby je hra bavila? ǫǫReálně participovat a ovlivnit výsledek – být aktérem, podílet se na rozhodování a spoluvytvářet děj. ǫǫFérová pravidla – na rozdíl od reálného světa se ve hře hraje podle pravidel, která platí pro všechny a jejichž porušení je tabu. ǫǫJasná herní plocha – je důležité mít přehled, co se děje, vidět, jak je hra rozsáhlá a jak dlouho bude trvat. ǫǫStřídání strategie a taktiky – známe celkový cíl hry, musíme zvolit déletrvající strategii a tu prolínat s aktuálními taktickými rozhodnutími, u kterých však můžeme později vidět dopady. ǫǫSrozumitelný komunikační rámec – v rámci hry znamenají určité pojmy stejnou věc pro všechny a je snadné se vzájemně pochopit. ǫǫSouznět s příběhem – každého baví něco jiného; buď se nám daný rámec líbí a baví nás, nebo ne. ǫǫMít možnost udělat chybu – zatímco v reálném životě může mít chyba fatální důsledky, ve hře ji máme možnost opakovat a učit se tím.

Využití her k lepšímu podnikání Pokud jsou lidé ochotní strávit hodiny nad vymýšlením vítězné strategie v hrách, zkoušet možnosti, učit se ze svých chyb, zlepšovat se tréninkem a ponořit se naplno do hravé činnosti, otevírá se otázka, jak využít těchto skutečností pro rozvoj reálného byznysu. Obor gamifikace se zabývá otázkami, jak vzít určitý princip, který rezonuje s naším já, a využít jej mimo herní prostředí. Kombinací behaviorální psychologie vycházející z chování hráčů při hraní a designového myšlení vznikají služby, produkty či mechaniky, které podporují především angažovanost (zapojení cílové skupiny do aktivit spojených se značkou) a loajalitu (opakování kontaktu se značkou a budování určitého pozitivního návyku). Cílovou skupinou jsou obvykle zákazníci nebo zaměstnanci. V marketingu, prodeji či designu služeb obvykle dostatečně fungují jednodušší principy, protože cílem bývá práce v rámci časově omezené kampaně. Ostatně nejrůznější věrnostní programy, soutěže či sběratelské akce jsou v tomto segmentu běžnými praktikami již od sedmdesátých let. Dobře v nich fungují aspekty objevování, kompletování a pocitu „výhry nad systémem či náhodou“. Zpravidla jsou zaměřeny na jednotlivce. Využití v řízení procesů, vzdělávání zaměstnanců, budování výkonných týmů či zefektivňování komunikace a spolupráce napříč organizací je však mnohem náročnější. Jednoduché prvky gamifikace, které fungují při krátkodobých kampaních na zákazníky, nestačí a do designu je již potřeba zahrnout i principy příběhu, širší strategie a dobrého vybudování společných pravidel. Dlouhodobá udržitelnost a především budování pozitivního návyku jsou důležitější prvky než efektní zpracování, překvapivé momenty a emoční kotvy. Zkušení designéři tady přechází z principů jednoduché gamifikace spíše k hravému designu, který nepoužívá jen dílčí herní principy mimo herní kontext, ale naopak vtahuje běžné principy do herního kontextu. Doslova se tu nabízí parafráze na Komenského „práci hrou“. Samozřejmě tento koncept playful designu je pro starší generace jen těžko představitelný a z výše uvedených důvodů mohou mít pocit, že hra pro ně není důstojnou variantou. Dokonce mnohdy ani nepotřebují budovat angažovanost a hledat motivaci skrze souznění s příběhem firmy, protože si již dávno našli vlastní pádné důvody, proč svou práci dělají skvěle. Na druhou stranu generace Y a Z, které již v tuto chvíli tvoří 40 % zaměstnanců, ještě dané návyky nemají, často nevidí souvislosti, mají nejasné představy o pracovním životě a zároveň vyrostly na hrách, takže herní principy jsou jim vlastní a často si hrají i v dospělém věku. Pro tuto cílovou skupinu je potom pochopení vlastní organizace, pracovních postupů a kariérního rozvoje skrze paralelu s deskovou či digitální hrou výrazně efektivní cestou k nalezení vlastního pracovního štěstí a smyslu. Simulačními hrami a experimenty získávají potřebnou jistotu, bezpečnou zkušenost v praxi a zároveň posilují vlastní souvztažnost se zaměstnavatelskou značkou. Všechny výše uvedené aspekty, proč je baví hry, promítá playful design do každodenního pracovního drilu formou, která je chytlavá a atraktivní. To při rozumné aplikaci dokáže nenásilně zlepšit procesy, loajalitu a angažovanost celého týmu. �


Gamifikace v práci 1. Náborová kampaň

2. Assessment centrum při přijímání zaměstnanců

3. Výkon týmů

↓ ↓

První setkání s vaší firmou zažijí vaši budoucí kolegové při náborové kampani. Pokud se správně nastaví, zatraktivní vaši firmu a usnadní výběr kandidátů. V ideálním případě zaujme správnou cílovou skupinu a prověří vhodnost uchazečů ještě předtím, než přijdou na pohovor – ušetříte tím čas.

Vybrat ty správné zaměstnance je těžké. Výsledek se promítne do nákladů i do výkonu týmu, který nováčka přijme mezi sebe. Gamifikace pomůže zpřehlednit výsledky assessment centra, takže budou lépe čitelné a usnadní vám jejich komunikaci uchazečům. Podpoří soutěživost mezi uchazeči a přiblíží jim firemní kulturu.

Pokud tým nedosahuje výsledků, nedává pro firmu smysl. Zvláště u prodejního týmu a zákaznické podpory je výkon natolik klíčový, že se soutěžení o nejlepší tým stává jádrem pracovní náplně. Jejich společný úspěch ovlivňuje výnosy celé firmy. Gamifikace podpoří spolupráci týmu, povzbudí k soutěživosti týmů navzájem a je zábavná, což na trhu s juniorskými pozicemi může znamenat konkurenční výhodu.

Jak to může vypadat? Firma Kentico chtěla oslovit studenty IT v Brně a přitáhnout je do nově otevřených firemních prostor. Účastníky napřed nalákala microsite s testem „Jak velký jsi geek“, následovala odpolední městská hra v prostorách firmy s hercem, projekcí v temné místnosti a skvělou atmosférou. Hry se zúčastnilo 150 lidí, do cíle jich přišla téměř stovka. O hře samotné informovala média, bonus navíc.

Jak to může vypadat? Firma Revelian vyvinula sérii her s názvem Theme Park Hero. Krátké hry testují přesně ty dovednosti, které od nového zaměstnance firma potřebuje – analytické myšlení, pohotovost nebo pozornost. Uchazeč získává rychlou zpětnou vazbu podle toho, jak se mu daří. Firma pak dostane všechna data o úspěšnosti uchazečů digitálně. Hry fungují podobně jako klasické psychometrické testy, jsou ale atraktivnější.

Jak to může vypadat? Aplikace Fantasy Sales Team využívá přirovnání obchodnického týmu ke sportovcům. Tým si může vybrat z více témat. Získáváním obchodních případů zvyšují hráči své skóre v zápase. Snaha zvítězit nad ostatními pak povzbuzuje jejich týmový výkon. Zkušenější hráči mají zájem a důvod trénovat své kolegy, aniž by je vnímali jako konkurenci.

24 — gamifikace

Gamifikace přenáší to, co lidi na hrách nejvíce baví, do firemního prostředí. Pracuje s herními prvky, nemusí být ale plnohodnotnou hrou – přesto dokáže zvýšit efektivitu lidí, vytěžit jejich potenciál a dopomoci k tomu, aby je práce více bavila. Předstihněte konkurenci ve hře o ty nejlepší hráče na trhu práce. →


4. Interní online systémy

5. Každodenní život v kanceláři

6. Budování efektivního kolektivu

7. Trénink formou hry

Nástroje, se kterými zaměstnanci pracují, často výrazně ovlivňují výkon během pracovního dne. Týká se to i digitálních nástrojů – interních systémů, CMS, CRM, databází… Gamifikace zvýší produktivitu zaměstnanců, zpřehlední virtuální prostředí, v němž jsou vaši lidé každý den, a usnadní zadávání a sledování úkolů.

Od zaměstnanců firma očekává plné nasazení, kvalitně odvedenou práci a zlepšující se výsledky. K tomu potřebují mít lidé zázemí, které je podporuje a motivuje. Dobře zvládnutá gamifikace zatraktivní pracovní prostředí tak, že se v něm budou zaměstnanci cítit příjemně a bude se jim lépe pracovat, nasměruje jejich pozornost k důležitým úkolům a zároveň bojuje proti prokrastinaci a inspiruje.

Budování přátelského kolektivu v práci a respekt mezi kolegy jsou nezbytné. Gamifikace dokáže motivovat ke spolupráci a vzájemné pomoci mezi zaměstnanci. Podpoří kolektivní firemní identitu, díky aplikaci behaviorální psychologie umí docílit změny v chování.

Klasických školení už vaši manažeři zažili tolik, že už o dalších nechtějí ani slyšet? Naordinujte jim rozvíjení komunikačních dovedností formou hry. Cvičení konfliktních situací v rámci příběhu, ve kterém se mohou schovat za určitou roli, posílí jejich dovednosti a připraví je na řešení reálných situací mnohem lépe než suchá teorie z powerpointových prezentací.

Jak to může vypadat? CRM systém Zurmo má svou gamifikovanou část. Uživatelé sbírají body za své akce v systému a získávají virtuální předměty jako odměny. Jednoduchý mechanismus odměňování a žebříčků nejaktivnějších uživatelů na většinu uživatelů skutečně funguje a zvyšuje jejich aktivitu v systému.

Jak to může vypadat? Officevibe je jednoduchá gamifikovaná aplikace, která měří spokojenost zaměstnanců na pracovišti. Zaměstnanci nezabere více než 5 minut měsíčně, jednou za čas se připomene a položí jednoduchou otázku. Odpovědi schraňuje, vyhodnocuje a odesílá, HR tak má rychlou zpětnou vazbu.

Jak to může vypadat? Příkladem je třeba projekt Škool, který vychovává nové herní designéry. V online prostředí je to třeba Stackoverflow, online fórum pro programátory. Aplikováním bodů a žebříčků podpořilo sdílení otázek a řešení problémů s programováním. Důležitým rozdílem ve srovnání s jinými sociálními aplikacemi nebo mechanismy je, že ocenění a body získávají uživatelé za kolaborativní práci.

Jak to může vypadat? Court of Moravia pořádá netradiční tréninky pro manažery v podobě hry na role, kde účastníci vystupují v rolích fiktivních postav a řeší nastolenou situaci. Příkladem je třeba hra na palubě ponorky, v níž si týmy procvičují jednání v krizové situaci, jsou vystavené konfrontaci, rozhodování a vyjednávání při protichůdných záměrech členů týmu. Na samotnou hru navazuje školení, které zpracovává reflexi a ukotvuje nabyté zkušenosti.

Ilustrace: Barbora Tögel

25 — gamifikace

CV


Boj o talenty se přesouvá na sociální sítě

Text: Michaela Raková

Slabší populační ročníky i trh přesycený nabídkami práce staví před personalisty čím dál náročnější výzvy spojené s náborem absolventů. Dříve stačilo nabídku zajímavé pozice vyvěsit na pracovní portál nebo webové stránky firmy a životopisy se jenom hrnuly. Připadá vám, že dnešní mladí lidé jsou nějak moc vybíraví? Třeba s nimi jen neumíte správně komunikovat. „U svých budoucích zaměstnavatelů čeští studenti nejčastěji hledají přátelské prostředí, které je zároveň kreativní a dynamické. Je tedy důležité vědět, co by firma měla komunikovat. Dnešním trendem je ukázat firmu zevnitř např. prostřednictvím multimediálního obsahu. Kandidáti tak mají možnost zjistit, jestli firma splňuje jejich požadavky a jestli se v ní budou cítit dobře. A to ještě dřív, než vůbec zažádají o pracovní pozici,“ říká Tomáš Rašner, country manažer společnosti Universum v České republice, která organizuje celosvětové průzkumy kariérních preferencí studentů. Nezvaný host? Z nejnovějšího průzkumu zaměřeného na interakce studentů s potenciálními zaměstnavateli vyplývá, že s absolventy je nejvhodnější navázat kontakt v online prostředí, které jim je blízké. Prvotní seznámení s firmami totiž většina z nich činí právě tam. Asi nikoho nezarazí, že dvě třetiny studentů hledají základní informace na webových stránkách zaměstnavatelů. Je ale vůbec vhodné infiltrovat se do prostoru sociálních sítí, který byl dlouhou dobu vyhrazen zábavě a komunikaci s vrstevníky? Nebudete si tam připadat jako nezvaný strýček na dětské party? Průzkum ukazuje, že obavy nejsou na místě – 57 % českých vysokoškoláků informace o zaměstnavatelích na sociálních sítích samo vyhledává a více než třetina si myslí, že by zaměstnavatelé měli do sítí investovat více času i peněz. „Vhodné je využít kombinaci více sociálních sítí, např. Facebook, LinkedIn, Instagram nebo i YouTube, a dávat kandidátům obsah, který hledají a chtějí. Čeští studenti nejčastěji vyhledávají informace o pracovních nabídkách, o tom, jaké to je pracovat u zaměstnavatele, nebo o způsobu přijímání nových zaměstnanců,“ doplňuje Rašner.

Na bannery zapomeňte Jakou formu prezentace je na internetu nejvhodnější zvolit? Klasické reklamní formáty mladou generaci už příliš neosloví, a to ani v digitálním prostředí. Místo bannerů nebo pracovní inzerce tak firmy přicházejí s kreativnějšími nápady a do popředí se dostává obsahový marketing. Za nejvyhledávanější formu prezentace studenti označují rozhovory se zaměstnanci nebo videa. „Když jsem si hledala práci, zaujal mě hlavně moderní design a vizuální prezentace pracovních nabídek přes fotografie a videa, která mi pomohla najít to, co jsem hledala,“ popisuje třiadvacetiletá Barbora, jež nedávno nastoupila jako frontend developerka do digitální agentury. „Nehledala jsem totiž jen pracovní místo, ale i mladý kolektiv a příjemné kreativní prostředí, do kterého zapadnu. Ve firmě jsem už půl roku a byla to správná volba,“ dodává. Digitální transformace, s níž se potýkají všechny obory a která výrazně mění podnikatelské prostředí, se zkrátka dotýká všech oblastí, lákání mladých talentovaných zaměstnanců nevyjímaje.

26 — generace XYZ

Že jsou čeští vysokoškoláci na internetu jako doma, není žádným překvapením. Přes 94 % z nich tráví online až několik hodin denně. Kromě zábavy a socializace s vrstevníky studenti prostřednictvím digitálních kanálů ovšem také hledají informace o svých možných budoucích zaměstnavatelích. ↓


Kde zjišťují vysokoškoláci informace o potenciálních zaměstnavatelích? Webové stránky zaměstnavatelů 66 % Sociální média 57 % Pracovní portály 49 % Kariérní weby 46 % Magazíny pro studenty 39 %

27 — generace XYZ

Prezentace na akademické půdě 34 %

Kolik minut stráví v dané síti/komunitě při každé návštěvě? Facebook – 41 minut

YouTube – 40 minut

LinkedIn – 13 minut

Zdroj dat:

průzkum Communication with talents na vzorku 1 600 respondentů z řad českých vysokoškoláků provedla švédská společnost Universum ve spolupráci se Studenta Media v akademickém roce 2015/2016.


28 — CSR

Text: Richard Valoušek , foto: Tomáš Hercog

Siemens restartuje život lidem bez domova. Má to úspěch


29 — CSR

Jeden příklad za všechny, dalo by se říci na začátku našeho příběhu. Ten Moničin je plný emocí, zklamání, radosti, smutku i štěstí. Přesně tak nepředvídatelně, jak jdou za sebou naše slova, běžel i její život. Alespoň dokud nenastoupila do programu Restart@Siemens. „Od té doby žiju jako na obláčku,“ říká s úsměvem jednatřicetiletá Monika. ↓

Vcházíme do zasedací místnosti ve výrobním závodě společnosti Siemens na okraji východočeského Trutnova. Na zdech se zde pyšní úspěšnými programy, které tato společnost započala, fotografiemi zaměstnanců i prostředím, kde sídlí. Za oknem je lehce pod mrakem a pěkně fouká, venku stojí jen ti nejskalnější kuřáci. Ostatní pilně za svými stoly začínají pracovní den. �


jako by omlouvala tehdejší situaci a to, jak dlouho ji přehlížela. Po letech dostala odvahu a i se svým synem se odstěhovala do azylového domu. „Vyrůstala jsem tady ve východních Čechách a najednou se ocitla na Moravě. Chtěla jsem daleko od svého bývalého. Bylo to pro nás jednodušší,“ vysvětluje. Když zavzpomíná na smutnější část svého života, své vyprávění zpomalí, ztiší se, jako by nechtěla říci něco nevhodného. Po chvilce mlčení pokračuje. „Nebylo to snadné, trápila jsem se a občas měla i strach. Bylo na čase se synem odejít,“ dodá razantněji, snad aby zdůraznila, jak těžké bylo najít odvahu. V azylovém domě se Monice změnil život „Najednou jsme žili se synem sami pro sebe. Nikdo nás neomezoval, na pravidla v domě jsme si rychle zvykli a já začala hledat práci,“ popisuje začátky života bez přítele. „Odpověděla jsem na dvě desítky inzerátů, řadu míst obešla, ale bez �

30 — CSR

O chvilku později přichází slečna Monika. Na sobě bílý ochranný plášť, vlasy do culíku, na tváři úsměv. Vypadá spokojeně, jen lehce nervózně. Má ostych, není zvyklá mluvit s novináři. Posadí se po mé levé ruce, ty své položí na stůl a pronese směrem k našemu fotografovi: „Nevím, jestli jsem vhodný člověk na focení.“ Nemá důvod, i přes pracovní úbor vypadá elegantně. Seznam otázek dostala předem, alespoň tak jsme chtěli předejít její nervozitě. Částečně se to povedlo. Po chvíli je bariéra překonána, připravené otázky zůstanou na papíře, nad stolem začne spontánní vyprávění životního příběhu této skromné dámy. „Vždycky jsem snila o rodině, o hezkém bytě a dobré práci,“ začíná. „Když se teď na svůj život podívám, mám to,“ rozzáří se jí na tváři upřímný úsměv. Pojďme ale popořádku, ne vždy měla tak blízko ke spokojenosti. „Všechno to začalo po pár měsících vztahu s mým bývalým přítelem. Počáteční idylku vystřídala žárlivost, výčitky, hádky. Bydleli jsme společně s jeho maminkou, nebylo to snadné,“

Ing. Eduard Palíšek, Ph.D., MBA, generální ředitel Siemens ČR: „Komplexní individuální a dlouhodobá pomoc lidem bez domova má smysl, neboť je to jediná cesta, jak je navrátit zpět do běžného života. Lidé bez domova mají vůli a motivaci svou těžkou životní situaci změnit, ale bez dlouhodobé finanční, poradenské a sociální pomoci nemají šanci uspět. Všichni se umíme radovat z vlastního úspěchu, ale program Restart@Siemens nám dává možnost radovat se z každodenních pokroků těch, kdo již sami ve vlastní úspěch ztráceli víru a naději. A to je odměna, kterou nelze vyčíslit.“


31 — CSR

Mgr. Michaela Marksová, ministryně práce a sociálních věcí: „Na projektu Restart@Siemens je vidět, že když se chce, tak to zkrátka jde. Tedy nejen to, že spolupráce soukromé a veřejné sféry může fungovat a v tomto konkrétním případě pomáhat, ale hlavně to, že když se někdo ocitne v krizové životní situaci, dostane šanci a rozhodne se ji využít, může to s pomocí ostatních opravdu dokázat.“

úspěchu. Nikdy jsem však nepřestala doufat,“ říká s jiskrou v oku. Brzy se totiž mělo vše změnit. „Dodnes si pamatuji, když za mnou přišla sociální pracovnice, zda bych nechtěla zkusit nastoupit do programu Restart od společnosti Siemens. Nevěděla jsem, do čeho jdu, ale hrozně jsem to chtěla zkusit. Se synem jsme měli oba radost.“ Monika byla vhodným adeptem, měla čistý trestní rejstřík, byla odhodlaná udělat něco se svým životem a měla elán. To rozhodlo o jejím přijetí. „Když jsem si vybírala, kam bych v Siemensu nastoupila, zvolila jsem Trutnov. Kousek odtud jsem vyrůstala, chtěla jsem domů.“ Siemens s ní podepsal roční smlouvu. Ta obnášela i hrazení nájmu. „Nedávno mi smlouva skončila a já byla nervózní, co bude dál. Když mi nabídli prodloužení smlouvy, měli jsme doma druhé Vánoce,“ říká se smíchem. „Dostala jsem přidáno, takže si teď i byt už můžu platit sama.“

A co na to dnes již jedenáctiletý syn? „Ten je šťastný a to dělá šťastnou mě. Má svůj život, našel si hodně kamarádů, pořád někde lítá. Má sice mírný handicap, i proto chodí o dvě třídy níž, ale baví ho to. Doma se snažíme učit. Je to legrace, i když často dřina,“ popisuje chod domácnosti její šéfka. Ta si rychle zvykla na život ve svém rodném kraji. „Dokonce jsem si našla mezi kolegyněmi i kamarádku. Trávíme spolu hodně času,“ pokračuje s nadšením a nezapomíná zmínit i nového přítele. „Je z Hradce Králové, ale stěhování zatím neplánuji. Jsme spokojeni tam, kde jsme.“


Siemens: Chceme řešit problémy české společnosti

32 — CSR

V Česku má společnost Siemens tradici 125 let, zaměstnává 9 tisíc lidí a je tak důležitým hráčem naší ekonomiky. Před více než rokem se rozhodla založit program Restart, který pomáhá lidem bez domova. Důvody tohoto rozhodnutí a jak se program zatím vyvíjí, nám přiblížila Mariana Kellerová, CSR manažerka této společnosti. Proč jste do tohoto projektu šli? Chudobu, která vede k bezdomovectví, vnímáme jako palčivý problém dnešní společnosti. A jako společensky odpovědná firma cítíme morální povinnost podílet se na hledání jeho řešení. Proto jsme vymysleli program Restart@Siemens a spolu s neziskovými organizacemi Armáda spásy, Charita ČR a NADĚJE jej od roku 2015 realizujeme. Podle čeho vybíráte vhodné kandidáty? Úplně nejdůležitější je jejich motivace a odhodlání začít znovu. Všichni za sebou mají složité období a ze zkušenosti víme, že si při návratu do běžného života sáhnou na samé dno svých psychických i fyzických sil. Mají nastavená přísná pravidla? Účastníci programu Restart@Siemens mají stejná práva a povinnosti jako všichni ostatní zaměstnanci, náleží jim také stejné benefity. Očekáváme, že budou spolehlivě pracovat, spolupracovat se svými sociálními pracovníky a řešit své závazky z minulosti. Už se stalo, že jste s někým z programu museli ukončit spolupráci? Účast v programu jsme dosud nabídli deseti lidem bez domova, šest nabídku přijalo. Bohužel dva z nich museli účast v programu ze zdravotních důvodů zrušit. V současné chvíli svoji účast v programu završili dva první účastníci, oběma bylo nabídnuto dlouhodobé zaměstnání. Zapracovali se, řeší svoji osobní situaci a jsou přínosem pro své týmy. Je s nimi těžší spolupráce než s ostatními zaměstnanci? Není možné zobecňovat, program Restart@Siemens je založen na osobním přístupu. Lidé bez domova nejsou jiní než ostatní, jen potřebují pomoci v oblastech, kde si většina z nás umí poradit. Jejich snaha, odhodlání a ochota věci změnit představují pro jejich kolegy velkou motivaci. Do konce roku byste chtěli zapojit až 20 zaměstnanců, jak se to daří? A jaké máte vyhlídky do budoucna? Stále vybíráme vhodné účastníky. Jsme připraveni je zaměstnat jak v našich závodech, tak v centrech sdílených služeb i obchodních organizacích. Získali jsme zkušenosti, které pomáhají jak nám v dalších fázích programu, tak se o ně rádi podělíme s dalšími, kdo by chtěli lidem bez domova pomoci. Potvrdilo se nám, že dlouhodobá, individuální a cílená pomoc má smysl a dokáže zcela změnit lidský osud.


33 — CSR

O programu Restart@Siemens

Ve spolupráci s partnerskými neziskovými organizacemi Siemens vybírá jednotlivce, kteří o svůj domov přišli bez vlastního zavinění a mají ty nejlepší předpoklady vrátit se do běžného života. Těm v souladu s jejich schopnostmi, znalostmi a zkušenostmi nabízí odpovídající pracovní místa ve výrobních závodech a prodejních jednotkách a roční pracovní smlouvu. Pokud se jednotlivci vybraní do programu osvědčí, mohou v práci pro Siemens pokračovat.


Text: Lada Brůnová, Eva Samšuková

34 — věda

Moderní mecenáši


Jeho podstatu definoval už poradce císaře Augusta G. C. Maecenas v prvním století před naším letopočtem. Novodobí podnikatelé se k němu opět vracejí. Řeč je o mecenášství neboli nezištném podporování umělců a vědců. To zažívá celosvětové obrození a neuniklo ani pozornosti českých byznysmenů. Na poli vědy je v tomto směru nejvýrazněji zastřešuje Nadační fond Neuron, skrze který nyní z vlastních prostředků podporuje nadějné české vědce už deset mecenášů.

G. C. Maecenas Přítel i poradce římského císaře Augusta Gaius Cilnius Maecenas žil a působil v prvním století před naším letopočtem. Zastával nejen post jakéhosi ministra pro kulturu, ale mimo jiné také podporoval mladé a nadané básníky tehdejší doby, například Vergilia a Horatia, čímž položil základy pojmu mecenášství.

35 — věda

↓ Patří mezi ně například Karel Janeček, Libor Winkler, Dalibor Dědek, Martin Ducháček a další. Jejich řady se rozrůstají, protože úspěšní čeští podnikatelé si stále více začínají uvědomovat, jak důležité je podporovat vědu, která posouvá civilizaci dopředu. Bohužel podpora vědy ze státních peněz není dostatečná, proto se ti, kdo mají k vědě citový vztah, rozhodli český výzkum posílit. V České republice neexistuje kompetentní státní orgán, který by byl schopen kvalifikovaně rozdělovat veřejné prostředky na vědu a výzkum, z čehož vyplývá nestabilita systému financování. Proto mecenáši udělují mladým vědcům podporu jednou ročně a bez zbytečné byrokracie – skrze jednoduchou online aplikaci. Finanční obnos pak rada složená ze špičkových českých vědců na základě odborného posouzení rozděluje mezi ty nejlepší kandidáty. Vybírá zejména projekty, které se věnují základnímu (v medicíně i aplikovanému) výzkumu. Právě základní výzkum totiž často trpí tím, že jeho výsledky nejsou jisté, proto do něho přichází méně peněz. Vždy je tu riziko, že výzkum skončí ve slepé uličce. Toho jsou si mecenáši v Neuronu vědomi a peníze poskytují nezištně. „Nadační fond Neuron má ambici stát se prestižní platformou podporující vědu v České republice ze soukromých zdrojů, a to bez nároku na jakýkoliv vlastní zisk,“ dodává k poslání fondu Monika Vondráková, která stála u zrodu myšlenky podporovat mladé české vědce a spolu s Karlem Janečkem a Josefem Veselkou založila Nadační fond Neuron na podporu vědy, jehož je dnes předsedkyní správní rady. „Mecenáše Neuronu spojuje přesvědčení, že čeští vědci mají ve světě velmi zvučné jméno, a proto si zaslouží pozornost veřejnosti. Je pro ně důležité ocenit ty, kteří zasvětili svůj život vědě, která je v České republice náročnou disciplínou bez vidiny horentního výdělku,“ dodává.

Známí mecenáši ze světa Tomu, že se z mecenášství stává celosvětový trend, nasvědčuje i cena Breakthrough Prize, za níž stojí ti nejúspěšnější podnikatelé planety jako internetový podnikatel a investor Jurij Milner, ředitel Applu Arthur Levinson, zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg nebo zakladatel Googlu Sergej Brin. Mezi známé dlouhodobé podporovatele vědy patří i Bill Gates, který skrze vlastní nadaci The Gates Foundation věnoval 10 miliard dolarů na boj proti tuberkulóze, dětské obrně a malárii. Dalším úspěšným podnikatelem, jenž se rozhodl podporovat vědu, je například Lawrence Ellison, spoluzakladatel Oraclu. Daroval téměř 500 milionů dolarů Ellison Medical Foundation na výzkum chorob stárnutí. Kořeny české filantropie Mezi známé osobnosti, jež podporovaly umění a vědu v českých zemích, patřil například Rudolf II., Přemysl Otakar II. nebo Karel IV. Ve dvacátém století se do dějin zapsal architekt Josef Hlávka, který v roce 1904 založil nadaci pro podporu umění a nadání. Mecenášský věhlas získal svým do detailu promyšleným programem zaměřeným na kulturu a vzdělanost českého národa. Jeho finanční účast měla rozhodující podíl na založení České akademie, inicioval stavbu nové budovy Akademie výtvarných umění. Díky jeho iniciativě vznikla i Hlávkova kolej coby reakce na tíživou situaci chudších studentů, kteří v Praze těžko sháněli bydlení. Podpořil tak tři a půl tisíce vysokoškolských studentů, což znamenalo otevření cesty ke vzniku a uplatnění české inteligence v české společnosti. Právě on se stal inspirací pro založení Nadačního fondu Neuron na podporu vědy.


Mecenáši vědy

Karel Janeček

Dalibor Dědek

Libor Winkler

Martin Ducháček

Mecenáši podporují vědecké projekty, k nimž mají citový vztah. U zakladatele fondu Karla Janečka, podnikatele a zakladatele společnosti RSJ, to je osobní vztah k matematice. „Lidé, kteří něčeho dosáhli a jsou úspěšní, by se měli zamyslet nad smyslem našich životů a základními principy vývoje společnosti. Věřím, že jedním z těchto principů je zodpovědnost, která nám ukládá povinnost myslet na budoucnost naší společnosti a pomáhat jejímu rozvoji,“ říká a dodává: „Jsem přesvědčen, že věda, výzkum a poznání patří mezi nejdůležitější oblasti lidského poslání.“

Dalibor Dědek byl aktivitou fondu nadšený a jako jeden z prvních příkladu Karla Janečka následoval. Majitel společnosti Jablotron, která má statisíce zákazníků po celém světě, podporuje skrz Neuron špičkové české vědce zabývající se fyzikou. Vyhovuje mu možnost financovat je napřímo. „Nepovažuji za rozumné, aby byli vědci financováni složitými penězovody,“ říká s tím, že pokud chceme žít v lepším světě, neměli bychom čekat, až ho někdo vybuduje za nás. „Důležité je cestu ukazovat,“ dodává.

Předseda představenstva společnosti RSJ a odborník na kapitálové trhy sám začínal profesní kariéru jako vědecký pracovník. K Nadačnímu fondu Neuron se připojil v roce 2013 s tím, že se chtěl podílet na podpoře mladých chemiků. Nyní se stal také mecenášem nově otevřeného oboru biologie. „Chci hlavně podpořit motivaci mladých lidí pracovat ve vědě,“ odkrývá své pohnutky s tím, že si všímá faktu, že v Česku, stejně jako v dalších vyspělých ekonomikách, zájem o technické obory dlouhodobě klesá, což může být dáno nejen jejich obtížností, ale také lepším finančním ohodnocením v humanitních oborech, kam se zájem studentů přesouvá.

Čtvrtým mecenášem se stal Martin Ducháček, vedoucí vývoje algoritmických systémů ve společnosti RSJ. Jsou mu blízké projekty v oblasti zdravého stravování, gastronomie a výzkumy v oblasti medicíny. Problém vidí hlavně ve finančním ocenění vědců, kteří odcházejí do zahraničí. Věří, že pokud budou mít čeští vědci lepší podmínky, může se podařit odlivu schopných lidí do ciziny zabránit: „Přál bych si, aby talentovaní mladí vědci zůstávali v České republice a dělali svůj výzkum zde.“

36 — věda

Představujeme pětici největších mecenášů Nadačního fondu Neuron a jejich motivaci podporovat české vědce.


Nadační fond Neuron na podporu vědy

37 — věda

Václav Dejčmar ↓

Podnikatel a spolumajitel společnosti RSJ Václav Dejčmar se zase nadchl pro podporu projektu Expedice Neuron, který navazuje na slavnou éru výprav českých vědců. Věří, že vědecké expedice mohou mít pro současné poznání významný přínos. „Expedice se spojují se slovy jako dobrodružství nebo tajemno a o tom by měla být i věda,“ vysvětluje svůj zájem. Hodnotu v činnosti Nadačního fondu Neuron navíc vidí v popularizaci vědy a českých vědců mezi běžnou veřejností, která je od vědeckého světa často zbytečně odtržená. „Bylo by skvělé, kdyby to mladé lidi inspirovalo vydat se cestou prvotřídních vědců,“ dodává.

Nadační fond Neuron na podporu vědy je nezisková organizace, jejímž posláním je rozvíjení moderního mecenášství v oblasti vědy a výzkumu v České republice. Fond přiděluje z prostředků mecenášů Neuron Impulsy na vědecké projekty v oborech biologie, fyzika, chemie, matematika, medicína a společenské vědy. Špičkovým vědcům fond uděluje Cenu Neuron za přínos světové vědě a nadějným mladým vědcům pak Cenu Neuron pro mladé vědce. Vědce fond podporuje nejen finančně, ale pomáhá jim také s komunikací jejich výzkumu vůči veřejnosti. Fond se významně angažuje v popularizaci vědy. Cílem veškerých aktivit fondu je zvýšení prestiže vědy v české společnosti. Staňte se také novodobým mecenášem, a jakmile odložíte Marwick, napište na mecenas@nfneuron.cz.

Nadační fond Neuron v číslech 7.

ročník

24

přidělených Neuron Impulsů

25

vědců oceněných Cenou Neuron pro mladé vědce

24

vědců oceněných Cenou Neuron za přínos světové vědě

31

milionů věnovaných na podporu vědy


Text: Michaela Raková, foto: Barbora Mráčková

„Dej bůh štěstí,“ říkalo se tradičně v pivovarech, aby se sládkovi další várka podařila. Ještě před objevem kvasnic byl totiž výsledek vaření piva značně nejistý. Stejný nápis nás vítá i ve varně rodinného pivovaru Hendrych ve Vrchlabí, a i když už moderní technologie značně pokročily, motta se zde nevzdali dodnes. ↓ V pivovarnictví nikdy nepodnikali, přesto patří Hendrychovi k jedněm z nejzajímavějších malých producentů v republice. Ve Vrchlabí, přímo u hlavního tahu z Prahy do Špindlerova Mlýna, otevřeli pivovar s ročním výstavem dva a půl tisíce hektolitrů. Čtyři základní druhy piva Hendrych dnes ochutnáte ve sto třiceti restauracích. Cestu k plánovanému výstavu deset tisíc hektolitrů rodinnému pivovaru otevírá změna preferencí zákazníků. „Nápad na založení pivovaru jsem měl už na vysoké škole. Toužil jsem podnikat v nějakém tradičním českém oboru. Ve hře byly boty, pivo, sklo nebo porcelán,“ popisuje začátky svého podnikání Vojtěch Hendrych, jeden z majitelů pivovaru stejného jména. Tím druhým je jeho otec Vladimír, který v rodinné firmě figuruje v roli investora. „Říká se, že nejhorší je podnikat v rodině, a to mohu potvrdit,“ pokračuje s nadsázkou Hendrych mladší, „o pracovních záležitostech se bavíme neustále a samozřejmě máme na řadu věcí hodně odlišné názory, dělí nás čtyřicet let. Respektuji otce, že se mnou do podnikání šel a nechává mě a celý náš tým pracovat. Přináší myšlenky a nápady zvenčí, já řeším provozní věci,“ líčí rozdělení rolí.

Osmička – pivo budoucnosti „Chtěli jsme vařit pivo, které je plné, čisté, bez vad a hořké,“ popisuje vlastnosti piva Vojtěch a zvedá první půllitr k přípitku. „Dej bůh štěstí“ zní namísto obligátního „na zdraví“. Výrazná chuť a hořkost je to, čeho si při úvodní degustaci všímáme hned po prvním doušku. Pivovar nabízí čtyři základní druhy doplněné o sezonní speciály. „Začali jsme v Česku nejoblíbenějším pivem, jedenáctkou ležákem, ten tvoří asi 60-70 % výroby. Pak se přidala polotmavá třináctka a svrchně kvašená šestnáctka typu Ale,“ popisuje Hendrych svůj sortiment. Jeho osobním černým koněm je ale spodně kvašená osmička, luxusní pivo s menším obsahem alkoholu. „To je podle mě pivo budoucnosti, lidé budou chtít pít lehčí, ale precizně připravená piva.“ Receptury připravují u Hendrychů v trojlístku majitel, ředitelka pivovaru a samozřejmě sládek. Tím je ve Vrchlabí „pražský sládek z Petrohradu“, jak ho sám majitel, který si ho povolal ke spolupráci až z Ruska, tituluje. Cílem rodinné firmy je v segmentu vyrůst na osm až deset tisíc hektolitrů za rok. „To je hranice, na které jsme schopni držet vysokou kvalitu,“ dodává Vojtěch. „Rádi bychom také založili vlastní obchodní síť, podobně jako to už dnes dělají některé mlékárny nebo uzenáři, hlavně z důvodu kontroly kvality. Do velkých řetězců náš produkt vhodný není, pivo je totiž nefiltrované, nepasterované a má pouze měsíční trvanlivost.“

38 — business lifestyle

Jak založit pivovar


39 — business lifestyle

2009 2011 11. 8. 2012 1. 9. 2012 2015 2016

Půl milionu „na markýzu“ Pivo Hendrych si kromě Vrchlabí mohou zákazníci dát ve více než stovce restaurací po Česku a Slovensku. Do těch se ale podle slov majitele dostává velmi těžko. „Narážíme na velmi zvrácený trh. Hospodští jsou upláceni výrobci piva, aby odebírali jejich značku. Ne všemi, samozřejmě. Vážím si těch, kteří od těchto praktik upustili a veřejně je odsuzují. A ještě víc si cením restauratérů, kteří takto nepřemýšlejí, a je jich díky bohu víc a víc. Před čtyřmi lety, když jsme začínali, to bylo mnohem horší,“ popisuje slabiny podnikání v oboru. „Restauratérovi nabízíme vše k tomu, aby mohl naše pivo v odpovídající kvalitě podávat, od výčepního a chladicího zařízení přes sklenice a podtácky až po školení personálu. Ale určitě za nimi nechodíme: ‚Tady máte půl milionu na zahrádku nebo na markýzu a 300 tisíc do kapsy a nazveme to v účetnictví třeba sponzoring…‘ To je prostě podvod a zneužití velké tržní síly.“ Rivalitu mezi ostatními minipivovary v okolí nevnímá, v boji proti „starým pořádkům“ v přístupu hospodských jsou na jedné lodi. „Nebojujeme mezi sebou, to nastane tak za deset let, ale spíš s těmi restauratéry, kteří chtějí vysát velké dodavatele a říkají si o různé finanční ‚bonusy‘. Těším se na EET, to by mohlo pomoct narovnat trh. Jinak tu moc překážek v podnikání nevnímám. Každý samozřejmě brečí nad administrativou a byrokracií, ale na druhou stranu třeba v Polsku to mají ještě horší. Já koukám spíš na problémy, které si děláme sami a které můžeme změnit.“

nápad založit pivovar vznikl během vysokoškolských studií Vojtěcha Hendrycha začínají rekonstruovat objekt pivovaru ve Vrchlabí první výčep - první představení piva místním na Krkonošských pivních slavnostech ve Vrchlabí začínají pivo oficiálně dodávat do restaurací výstav 1 858 hl piva odhad výstavu – 2 500 hl piva

Módní vlna? Spíš posun v myšlení „Je to změna nastavení myšlení ve společnosti. Mění se nám vkus, nenecháme se obsluhovat od někoho, kdo se nechová slušně nebo se neusmívá, tlačíme na kvalitu. A nejedná se jenom o gastronomii,“ odpovídá Vojtěch na otázku, proč se v posledních letech těší minipivovary čím dál větší popularitě. „Je to také jeden z předpokladů úspěchu našeho pivovaru. Kdybychom ho otevřeli před dvaceti lety, neuspějeme,“ dodává. Personál pro pivovar i přilehlý bar s penzionem je místní, ve Vrchlabí prý nabírají většinu zaměstnanců. I na ně kladou vysoké nároky, aby dostáli tlaku svých zákazníků na kvalitu obsluhy. „Tady ve Vrchlabí je spousta úžasných lidí, nabíráme výhradně v okolí, kromě sládka jsou všichni místní,“ doplňuje Vojtěch. Čtyři úspěšné roky v gastrobyznysu mají Hendrychovi za sebou, tímto oborem ale jejich sny nekončí. „První živnosťák jsem měl v osmnácti, jenom rok jsem byl v zaměstnaneckém poměru. Bezesporu bych to měl těžší, kdyby naše rodina neměla podnikatelského ducha a zkušenosti. Člověk v byznysu stojí před rozhodnutími, která nejsou jednoduchá a ovlivňují životy dalších lidí, o penězích nemluvě. Často musí udělat krok do neznáma, jako když jde ve tmě ze schodů. Kdybych neměl zázemí, nebyl bych takový blázen, abych šel podnikat,“ uzavírá Vojtěch. �


40 — business lifestyle

Vybavení pochází z dílny Pacovských strojíren, které se specializují na pivovary a minipivovary. „Všechno tady máme na míru a přizpůsobené našim potřebám. Neustále výrobu zdokonalujeme. Když to člověk nechá tak, připraví se o efektivitu,“ říká Vojtěch Hendrych.


41 — business lifestyle

„Před vznikem našeho piva jsem se sládkem chodil po hospodách s bodovými kartami, do kterých jsme hodnotili piva podle barvy, první chutě po napití, hořkosti, plnosti, řízu apod. Ochutnávání probíhá stejně jako u vína, whisky nebo kávy. Podle toho jsme tvořili výslednou chuť našeho produktu. Je to pivo z Krkonoš, tak musí být plnější a hořké.“

„Tamhle vzadu pivo leží a přirozeně zraje čtyři až osm týdnů. Nijak ho neurychlujeme, necpeme tam nic pod tlakem. Proto není možné, aby se naše nápoje prodávaly v supermarketech a měly dlouhou trvanlivost.“


42 — business lifestyle

„Vidět na štítu svoje jméno je dobrý pocit, ale velmi zavazující. Měli jsme desítky návrhů na název podle místních kopců nebo zvířat. Ale Hendrych je pro pivovar podle mě dobré jméno.“


43 — business lifestyle

Daňové a právní aktuality To nejdůležitější z oblasti financí, daní, účetnictví, legislativy a práva.

Přihlaste se k bezplatnému odběru na www.kpmg.cz


Pravidelně v e-mailové schránce .marwick.cz

Marwick září/říjen  

Magazín pro klienty a příznivce KPMG Česká republika.

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you