Page 1

© 2018 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

březen/duben 2018 magazín pro klienty a příznivce KPMG Česká republika

Budoucnost zdravotnictví


29. května 2018, Hauch Gallery, Praha To nejdůležitější o převodních cenách na tradiční konferenci KPMG. Program a registrace na www.kpmg-eventy.cz

© 2018 KPMG Česká republika, s. r. o., a Czech limited liability company and a member firm of the KPMG network of independent member firms affiliated with KPMG International Cooperative („KPMG International“), a Swiss entity. All rights reserved.

2—

© 2018 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Transfer Pricing Forum


© 2018 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Budoucnost je teď Minulé číslo časopisu Marwick jsme věnovali budoucnosti a zůstáváme u ní i v tom aktuálním. Věnujeme se trendům ve zdravotnictví a takzvanému healthtechu. Od něj je to jen krůček k biotechnologiím. xxxxxInvestice do nich jsou nejisté. Osobně proto obdivuji všechny ty, kdo se pro ně rozhodují i přesto, že výsledek snažení je nejasný. Vyžaduje to odvahu. Bez ní by nebylo možné posouvat hranice lidského poznání a rozvíjet vědu. Jsem rád, že nechybí ani soukromým investorům v České republice.xxxxxNa využití novinek ve zdravotnictví se čím dál tím výrazněji zaměřují také technologičtí giganti. Amazon například koncem ledna spolu s Berkshire Hathaway a JPMorgan Chase založil neziskovou zdravotnickou společnost. Zaměstnancům tří byznysových es by měla díky využití technologií přinést levnější medicínské služby.xxxxxNavzdory technologickému pokroku bychom neměli zapomínat, že středobodem léčby musí zůstat člověk, ať už pacient, nebo lékař. Proto v aktuálním čísle píšeme také o pacientské zkušenosti a přinášíme rozhovor s předním českým kardiochirurgem Michalem Pazderníkem. Neopomíjíme ani prevenci – mluvili jsme s běžeckým trenérem Milošem Škorpilem. xxxxxDo budoucnosti jsme se podívali i v dalších tématech. Zaměřili jsme se na trend sdílené mobility a prozkoumali, jak jsme na tom v Česku. Přečtěte si také text mé kolegyně z KPMG Legal Lindy Kolaříkové, která za svou práci na téma „zákony pro roboty“ získala ocenění v soutěži Právník roku. xxxxx

Daniel Szmaragowski Partner, KPMG Česká republika dszmaragowski@kpmg.cz

Marwick – časopis pro klienty a příznivce KPMG Česká republika. Vydává 6x ročně KPMG Česká republika, Pobřežní 1a, Praha 8. MK ČR E 22213. Předplatné online verze na www.marwick.cz. Šéfredaktorka: Michaela Raková, editorka: Marie Valentová, art director: Štěpán Prokop, fotoeditorka: Barbora Mráčková, korektorka: Edita Bláhová, ilustrace obálky: Václav Havlíček, obsah a produkce: Boomerang Communication. Pobočky KPMG Česká republika najdete v Praze, Brně, Ostravě a Českých Budějovicích. www.kpmg.cz © 2018 KPMG Česká republika, s. r. o., a Czech limited liability company and a member firm of the KPMG network of independent member firms affiliated with KPMG International Cooperative („KPMG International“), a Swiss entity. All rights reserved.

editorial — 3


© 2018 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Budoucnost zdravotnictví


© 2018 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Anna Dvořáková

Medicína jako ze sci-fi filmu K

dyž roboti s lidskou tváří sáhnou v seriálu Humans na člověka, poznají, jestli je nemocný. Animovaným The Jetsons zase stačí spolknout malý senzor, který útroby pacienta proskenuje. A zařízení, jež diagnostikuje pacienta na dálku, používá i Dr. Spock v kultovním Star Treku. Oblast zdravotnictví sci-fi filmaře přitahuje odjakživa, doposud ale obor na svoji disrupci čekal. V poslední době se však pozornost technologických firem obrací i tímto směrem. A ani Češi nejsou pozadu.

třeba nedostanou. Potenciál telehealthu spočívá právě v tom, že může poskytnout lékařskou péči lidem nepohyblivým nebo žijícím ve vzdálených oblastech.xxxxxVelmi perspektivní jsou nediagnostické digitální přístroje, součást takzvaného internetu věcí (IoT). Přístroje, např. náramky měřící krevní tlak nebo baby monitory zachycující srdeční funkce miminka, umožňují na dálku monitorovat zdraví. IoT však zahrnuje i složité přístroje schopné sledovat třeba kardiostimulátory.

Výraz „healthtech“ zahrnuje řadu technologií zaměřených na zdraví, od pacienty nositelných zařízení až po software pro správu dat. Investoři potenciál odvětví dobře znají, celkový objem zakázek v oboru stále roste a loni překročil 4,5 miliardy dolarů. Čtvrtina z nich navíc přesáhla hodnotu 5 milionů dolarů. V počtu sjednaných obchodů i objemu peněz mířících do healthtechu dominují USA. Osm z deseti největších dealů roku 2017 bylo uzavřeno právě tam. Ani zbytek světa nezůstává pozadu a sektor roste kromě tradičních evropských center také v Číně. xxxxxDůvod je zřejmý: lidé se dožívají stále vyššího věku. Průměrný věk dožití v EU v roce 2016 poprvé překročil osmdesátku. Nejdéle žijí Španělé a Italové (83 let), u Čechů je to 79 let. S prodlužujícím se životem souvisí i větší dostupnost léků, díky nimž zůstáváme tak dlouho naživu. To se týká i nejmodernějších technologií, které usnadňují pacientům přístup ke zdravotní péči. Výdaje na ni představují ve vyspělých zemích významné procento HDP a neustále rostou s tím, jak populace dál stárne a stále víc ji trápí civilizační choroby – cukrovka, rakovina, srdeční či cévní choroby, obezita, deprese… xxxxxZdravotnictví je jedním z oborů zralých na kompletní proměnu. Konzultanti z KPMG venture capital sektoru identifikovali tři hlavní oblasti, v nichž se změny projeví nejdříve.

Oblast druhá – práce s daty Healthtech netvoří jen inovativní medicínské technologie. Celý léčebný proces generuje ohromné množství dat, většinou v řadě různých vzájemně nepropojených systémů. Právě sem proto míří zájem firem, jež kvanta informací shromažďují a třídí. Startup Clover Health, který pomocí analýzy dat pracuje s pojištěním a preventivním screeningem, získal už 130 milionů dolarů.xxxxxŽádaný je také software, který umožní komunikaci mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními a lékaři. Sdílení informací značně usnadní péči o pacienty a urychlí diagnostikování nemocí. Průkopníky jsou v tomto ohledu Estonci, kteří si přes adresu eesti.ee mohou zkontrolovat daně, příjmy, ale právě i zdravotní údaje. Systém uchovává informace o diagnózách, dříve předepsaných lécích nebo podstoupených operacích. Do oblasti zdravotnictví míří také princip blockchainu zpopularizovaný kryptoměnami. Vizionáři si od něj slibují boření bariér mezi izolovanými databázemi s životně důležitými daty o pacientovi.

Oblast první – telehealth Investice míří do různých sektorů healthtechu. Jedním z nich je telehealth definovaný jako technologie pro vzdálenou diagnostiku a péči. Příkladem budiž Babylon Health, který loni získal 60 milionů dolarů na systém konzultací prostřednictvím Skypu. Pomocí aplikace si může každý projít své symptomy a do dvou hodin je probrat s lékařem ve videohovoru. Projekt cílí na ty, kteří si klasickou zdravotní péči v nemocnici nemohou dovolit buď finančně, nebo se k ní

Oblast třetí – umělá inteligence Další kapitolou je umělá inteligence. I když nenahradí klinickou praxi, může pomoci k lepší diagnóze a terapii a také minimalizovat lidské chyby. Velké investice mohou očekávat i projekty personalizované léčby ušité na míru každému pacientovi. Jedním z mediálně známých počinů loňského roku je například otevření AI centra v kampusu univerzity v San Diegu ve spolupráci s IBM, jehož cílem je zvyšování kvality života seniorů. xxxxxHealthtech čeká na významné inovace. Rychlé diagnostické nástroje, výkonný software a přístup k detailním osobním informacím významně promění zdravotnický sektor jak směrem k pacientům, tak k profesionálům z oboru. zdravotnictví — 5


Kámen mudrců

Na Masarykově univerzitě v Brně probíhá výzkum, který by jednou mohl prodloužit lidský život o desítky let. A klíčovou roli v něm hraje teprve devatenáctiletá Karina Movsesjan.

6 — zdravotnictví

© 2018 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Pavel Kalouš


© 2018 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Podobné příhody, jako je ta následující, se Karině Movsesjan stávají běžně, takže ji už nepřekvapí. Koneckonců to má pokaždé stejný průběh. Jako třeba loni na vědecké konferenci na Krétě. Nejprve pár zdvořilostních frází, pak několik odborných dotazů na proteiny, DNA a buňky a nakonec otázka, která celou dobu visí ve vzduchu: „A kde si doděláváte doktorandské studium?“ Jako by se dotyčný chtěl zdvořile ujistit, že ta drobná dívka mladě opravdu jen vypadá. Karina se usměje a popravdě odpoví: „Já ještě nemám ani maturitu. Bylo mi teprve 19 let.“xxxxxNe, tohle není vtip. Studentka karlovarského gymnázia prostě jen neztrácí čas. Před třemi lety si usmyslela, že najde způsob, jak by lidé mohli žít alespoň 130 let, domluvila si individuální studium, nechala se zaměstnat na Masarykově univerzitě v Brně a od té doby je zavřená v laboratoři. Jedna z největších nadějí české vědy tam zkoumá lidskou DNA, respektive to, jak zařídit, aby lidské tělo dokázalo poškozenou DNA – což je jeden z důvodů stárnutí – opravit. Takže až se jednou dočkáme pilulky, která nám výrazně prodlouží život, dost možná to bude díky Karině Movsesjan.xxxxx„Víme, že stárnutí není dané a že k němu nedochází jen kvůli celkovému opotřebení organismu. U některých organismů stačilo vyřadit pár genů a žily i desetkrát déle,“ vypráví Movsesjan a hned dodá, že stejně by to mohlo fungovat i u lidí. „Minimálně 120 nebo 130 let by neměl být problém.“ Za svůj

výzkum už také dostala spoustu cen. Nejprve vyhrála Českou hlavičku, pak tři ceny na prestižní světové soutěži Intel ISEF a také jednu ze tří hlavních cen Evropské unie pro mladé vědce. Najít nesmrtelnost Její projekty totiž mohou přispět i k léčbě nádorových onemocnění, protože poškození DNA hraje roli právě často i při vzniku nádorů. Movsesjan například zkoumá, jak mutace, které byly nalezeny u pacientů s děložními nádory nebo i dědičným onemocněním Fanconiho anémie, ovlivňují schopnost proteinu opravit poškozenou DNA. A boj s rakovinou je logicky téma, které dnes budí velkou pozornost. Mladou vědkyni ale pořád stejně nejvíc zajímá to, co ji k vědě přivedlo – stárnutí.xxxxx„Když jsem byla v prváku na gymnáziu, ohromně mě bavila fyzika a matika. Čím víc jsem se jim ale věnovala, tím víc jsem si uvědomovala, že většina slavných fyziků, kteří lidstvo někam posunuli, si výsledky své práce nikdy moc neužila. Protože prostě dřív umřeli,“ vzpomíná Movsesjan. Tohle zjištění tehdy šestnáctiletou dívku doslova vykolejilo. Týden kvůli tomu plakala a ptala se sama sebe, jestli má vůbec smysl, aby se vědě dál věnovala. „Tak jsem si řekla, že jestli se mám něčemu věnovat, musí to být otázka prodloužení života,“ vypráví, co ji odvedlo od milované fyziky k biologii.xxxxxSedí u toho v malé laboratoři Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy

zdravotnictví — 7


Neztrácet čas Movsesjan se narodila v Kyrgyzstánu, ale v Česku žije od svých tří let, má české občanství a česky mluví dokonale, takže byste to nejspíš ani nepoznali. Sama sebe nepovažuje za zázračné dítě. „Jako malá jsem normálně lezla po stromech, takže nic extra,“ mávne rukou se smíchem. Zlom u ní nastal až před třemi lety v prvním ročníku na gymnáziu. Mladou studentku bavila fyzika a matematika, jenže měla pocit, že výuka ve škole je na ni moc pomalá. Nechtěla čekat na další hodinu a místo toho doma ležela v knížkách. Počet zameškaných hodin narůstal, a když se rozhodla, že musí přijít na to, jak zpomalit a oddálit lidské stárnutí, začalo to být už neúnosné. xxxxxTehdy poprvé napsala svému současnému vedoucímu Lumíru Krejčímu, že by se v Brně chtěla připojit k jeho výzkumnému týmu. „Pak jsem šla za ředitelem, že bych chtěla pracovat v laboratoři. Měla jsem obrovské štěstí, že mi v tom škola vychází maximálně vstříc,“ přiznává. V Krejčího laboratoři byla suverénně nejmladší – tedy až do loňského 8 — zdravotnictví

© 2018 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

univerzity na okraji Brna, na sobě má stejné tenisky a džíny jako její vrstevníci, jenže tím veškerá podobnost končí. Navíc je tady ještě bílý plášť a zkumavky, do kterých Movsesjan pipetou kape čirou tekutinu. Zjednodušeně řečeno, právě míchá DNA a proteiny a sleduje, co se stane. To, co zkoumá, je totiž tak miniaturní, že na to nestačí ani mikroskop. Takže výzkum probíhá spíš tak, že se pozorují vzájemné reakce. „Jedna ze současných léčeb rakoviny je založena na tom, že v rakovinné buňce zlomí a poškodí DNA. A my řešíme, proč dochází k tomu, že to buňka dokáže opravit a léčbu obejít. Mohlo by nám to pomoct u nádorů, u kterých standardní léčba právě z tohoto důvodu nefunguje,“ vysvětluje.


© 2018 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

podzimu, kdy Movsesjan začala vést studenta, který je o dva dny mladší než ona. „Trochu jsem si oddechla,“ culí se.xxxxxDo své školy už jezdí jen jednou za čtvrt roku dodělat si všechny zkoušky a přes týden pracuje ve své laboratoři. xxxxx„Týden“ v jejím případě ale dost často znamená opravdu sedm dní – Movsesjan zkrátka nechce ztrácet čas. „Musím mít na paměti, že mám k dispozici limitní čas a že se musím snažit ho využít tak, abych v něčem přispěla lidstvu. Když dělám něco jiného, mám z toho výčitky svědomí,“ usměje se. „Naposledy jsem si nadávala, když jsem začala usínat v autobuse. Mohla jsem si něco číst!“ kroutí hlavou a v nadsázce dodává, že pokud klíč k prodloužení života nenajde ani ona, bude se muset nechat zamrazit a doufat, že to dokáže někdo jiný. Nikdy nezestárnout Žádná schválená látka, která by byla určena přímo ke zpomalení stárnutí, momentálně na trhu neexistuje. V různých fázích studií už ale jsou různé látky, které například u myší dokázaly prodloužit jejich život o třetinu. Navíc některé z těchto látek již prošly klinickým testováním a jsou už schválené například pro léčbu diabetu nebo rakoviny – a až později se ukázalo, že mají i příznivé vedlejší účinky na stárnutí.xxxxxPráce Kariny Movsesjan spadá do kategorie základního výzkumu, takže v ní jde spíš o to, pochopit procesy uvnitř buněk, které dnes ještě všechny nechápeme, ale mladá vědkyně věří, že na tomto základě jednou podobná látka vznikne. „Kdybych žila ve středověku, asi bych byla nějaký alchymista a vařila kámen mudrců,“ přemýšlí Movsesjan. Recept na nesmrtelnost sice neobjeví, ale o tom, že jsme blízko nalezení způsobu, jak výrazně prodloužit lidský život, je přesvědčená. „Už teď víme, že se život

prodloužit dá, dokonce víme, jak na to. Kdybychom se o to nepokusili, bylo by to stejné, jako bychom měli na dosah účinný lék na rakovinu, ale místo toho bychom nemocným řekli, ať radši umřou.“xxxxxKoneckonců rakovina je s otázkou stárnutí úzce spojená. Když se vám prodlouží život, prodlouží se vám i jeho fáze, kdy je člověk zdravý, na vrcholu sil a rakovina mu hrozí méně. „Stačí se zaměřit na tohle a vyřešíme tím víc problémů naráz od neurodegenerativních onemocnění až po ta nádorová,“ uvažuje Movsesjan, podle níž by se jednou výsledky jejího výzkumu mohly zhmotnit do pilulky, kterou každé ráno spolknete. „To ale zatím jen spekulujeme a předbíháme,“ upozorňuje.xxxxxDaní za její vášeň pro vědu je poněkud hektický život, který by asi většina jejích vrstevníků nepochopila, Karina Movsesjan si ale nestěžuje. „Žiju úplně normálně, jen mám život o pár let posunutý dopředu. Musím se o sebe postarat a kolem sebe mám spíš starší lidi,“ usmívá se. Vlastně je tady jedna věc, která ji v nejbližších měsících čeká a která odpovídá jejímu věku – maturita. Zkouška, která její vrstevníky nejspíš stresuje už nyní, ji ale nechává naprosto v klidu. „Nechám si na to nějaký čas, abych si to zopakovala, ale bude to v pohodě. Známky toho v mém případě už stejně moc neovlivní, takže mě to nestresuje,“ dodává mladá vědkyně.

zdravotnictví — 9


Healthtech startupy, které změní svět B

udoucnost zdravotnictví je v těch nejmodernějších technologiích. Které startupy z odvětví healthtech zaujaly investory v Česku a ve světě? VR_Musashi Český startup VR_Musashi, pracující s virtuální realitou, se zaměřil na ty nejmenší a spolu s neziskovou organizací Pink Crocodile vyvíjí aplikaci pro děti s kombinovaným postižením a především pro ty s poruchami autistického spektra. Díky ní je možné zjistit, kam se děti v místnosti dívají, co je nejvíc zajímá a jak dlouho jim zájem vydrží. xxxxxProgramátoři na projektu spolupracují s lékaři a odborníky, kteří mají s prací s autistickými dětmi zkušenosti, a vycházejí z řady zahraničních studií. Už se jim například podařilo zjistit, že děti, které jsou zapálené pro jízdní řády, se umí stejně nadchnout i pro hudbu. Protože si ale neumějí konkrétně říct, co je baví a zajímá, většinou se to jejich okolí nedozví. xxxxxUž dlouho se navíc při práci s dětskými autisty používají herní konzole. Díky hrám si děti osvojují sociální dovednosti, ale také ventilují emoce. DrOmnibus Děti s autismem podporuje také polský startup DrOmnibus. Jde o platformu, kde takto nemocné děti dostávají interaktivní terapeutické úkoly (celkem je jich přes 7 tisíc), které je učí rozlišovat emoce, tvary, barvy, čísla, zvířata, části lidského těla… Vše vychází z dobře známé aplikované behaviorální analýzy. Cílem aplikace je zlepšit dovednosti malých autistů v jazyce, pozornosti i porozumění. Po skončení „lekce“ aplikace výsledky vyhodnotí a odešle odborným terapeutům a rodičům, takže mohou sledovat rozvoj dovedností dítěte. Mindpax Náramek MindG, který usnadní život psychicky nemocným, je produktem startupu Mind10 — zdravotnictví

pax. Analyzuje biorytmy pacientů, podle jejichž změn lékaři mohou předpovídat opětovné propuknutí onemocnění. Jednoduše řečeno náramek sleduje fyzickou aktivitu a spánek svých nositelů a u lidí s bipolární afektivní poruchou nebo schizofrenií zvládne předpovědět blížící se deprese nebo naopak mánie. Pacienti se díky tomu mohou vyhnout hospitalizaci v nemocnici.xxxxxÚdaje, které náramek shromažďuje, jsou jednou denně předávány prostřednictvím mobilní aplikace nebo základové stanice se SIM kartou do úložiště, kde je využívá datová analytika. Mindpax pak vypočítává charakteristiky spánku a aktivity a porovná je s daty zdravé populace. Dthera Sciences Unikátní nástroj pro seniory s demencí nebo Alzheimerovou chorobou – aplikace ReminX od Dthera Sciences – je prostředkem reminiscenční terapie, která pracuje se vzpomínkami. Cílem je snížit míru úzkosti a pocitu osamělosti starých lidí. Skupina lidí, nejčastěji jde samozřejmě o příbuzné nemocných seniorů, zde může nahrávat fotografie a audionahrávky, a aplikace z nich poté sestaví personalizovaná videa.xxxxxHned první studie, která se projektu věnovala, ukázala slibné výsledky a velký potenciál aplikace. Podle generálního ředitele Dthera Sciences Edwarda Coxe vedlo použití aplikace k okamžitému a významnému snížení výskytu deprese a úzkosti u cílových pacientů. Úspěch byl ještě větší, než se čekalo, a vytvořil se tak základ pro další zkoumání mechanismů, jak může technika změnit náladu člověka. Výrobci tak velmi nadneseně začali mluvit o tom, zda třeba jednou aplikace nezvládne nahradit i léky. MYnd Analytics Startup MYnd Analytics se soustředí na léčbu pacientů s duševními nemocemi. Registr PEER Online, který vytvořil, umožňuje lékařům porovnávat výsledky léčby pacientů s obdobnými

© 2018 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Anna Dvořáková


© 2018 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

příznaky, a to díky databázi objektivních neurofyziologických dat. Ta lékaři získávají při vyšetření elektroencefalografem (EEG).xxxxxCelá myšlenka vychází z projektu dětských onkologů, kteří si začali už v 70. letech vyměňovat zkušenosti s terapií. Registr tehdy začal shromažďovat údaje o léčbě s cílem zlepšit celkové poznatky o rakovině. Systém je stále funkční a dosud pediatrům pomáhá zjišťovat, co nejlépe funguje při léčbě dětských nádorových onemocnění, čímž u malých pacientů zvyšuje šance na přežití. Invent Medical Nejmodernější technologie nabízejí řešení pro lidi po úrazech nebo s vrozenými vadami. Rychlejší pomoci se může dostat těm, kteří potřebují protézu nebo ortézu na míru, a to díky 3D tisku. Ostravská startupová společnost Invent Medical nejen vyrábí prototypy tištených protéz, ale také chce, aby je pacienti mohli přizpůsobit svým potřebám a vkusu. K tomu slouží aplikace pro iPad. XGLU Unikátní glukometr XGLU je velký jako platební karta. A takových kartiček má v peněžence každý několik, takže není problém prostě jednu přidat a nosit tak glukometr stále u sebe. „Bez peněženky z domu neodejdete,“ říká Marek Novák, student a vynálezce revolučního typu pomůcky pro diabetiky. xxxxxJen o velikost ale nejde. XGLU využívá spolehlivou a vyzkoušenou technologii jednorázových měřicích proužků a je napojený na smartphone. Do něj automaticky posílá naměřené hodnoty (a rovněž se telefonem nabíjí) a doporučí dávku inzulinu. Během okamžiku tak výsledek může zkontrolovat i pečující osoba, například u dítěte jeho rodiče nebo naopak u seniora jeho děti. Pokud jsou hodnoty kritické, zvládne XGLU pomocí Skypu ihned upozornit předem uvedené kontakty. Mobilní aplikace XGLU je také zaměřená na děti, které vzdělává o jejich nemoci a díky herním prvkům je motivuje k měření.

Sano Také sanfranciský startup Sano se zaměřuje na život s cukrovkou, konkrétně na vývoj malého přenosného čidla. Spolu se svým investorem, výrobcem fitness náramků Fitbit, chce vyrobit zařízení, které po připevnění na kůži co nejpřesněji změří hladinu cukru v krvi a výsledek odešle do mobilní aplikace.xxxxxPohodlné a méně bolestivé aplikování má být největším plusem oproti konkurenci. Nicméně odborníci z řad diabetologů namítají, že bez vpichů do kůže nemůže být měření dostatečně přesné, a tedy spolehlivé. Senosis Health Tento startup vyvíjí aplikace, které sledují zdravotní problémy bez dodatečného příslušenství, čistě jen pomocí mobilního telefonu jako takového. Můžete si například zjistit žloutenku, pomocí fotoaparátu si změřit hemoglobin v krvi, další aplikace zase umí zjistit potíže, jako jsou cystická fibróza nebo astma.xxxxxDo Senosis Health už investoval Google, obecně proto odborná veřejnost předpokládá, že firma technologii propojí s jinou podobnou – DeepMind. Ta umí zjistit vady zraku. UnitDoseOne Startup UnitDoseOne se věnuje robotickému lékárnictví. Jde o lékárnu, v níž speciálně vyvinutí roboti dokážou připravit každému pacientovi dávku léků a současně se starají o nemocniční logistiku. Systém pozná, které léky budou daný den potřeba, a ví, kdo a kdy je uložil do přístroje, kdo je předepsal i kdo je nakonec podal pacientovi.

zdravotnictví — 11


V medicíně hlavně nesmíme zpomalit Věděli jste, že každý druhý Čech umírá na srdeční onemocnění? Podle lékaře Michala Pazderníka se toto číslo dá snížit. „Je naší povinností, abychom o těchto zdravotních problémech širokou veřejnost informovali,“ říká. Pomoci v tom má projekt Proběhni.se, který kombinuje sportovní akci s osvětou a pořádá ho agentura RAUL. S dlouholetým zaměstnancem IKEMu jsme si povídali také o modernizaci lékařství a o jeho misích do rozvojových zemí.

12 — zdravotnictví

© 2018 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Richard Valoušek


© 2018 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Pane doktore, okolí IKEMu se na jeden den v dubnu zaplní běžci, uskuteční se tam závod Proběhni.se. Jaké má cíle? Jedná se o nový, jedinečný koncept, jelikož spojí sport a medicínu dohromady. Cílem bude kromě samotného běhu upozornit na prevenci onemocnění srdce a krevního oběhu. Účastníci si mohou vybrat ze dvou tras v rozmanitém Kunratickém lese a kromě toho si nechat vyšetřit kardiovaskulární aparát a projít si edukativními programy. Zjistí, jestli právě oni nejsou nositeli určitého skrytého rizika. Budeme měřit krevní tlak, hladinu cukru a cholesterolu v krvi, natáčet EKG, pomáhat se závislostí na kouření a učit základní prvky resuscitace. Kde vy osobně vidíte největší přidanou hodnotu celého projektu? Pro české zdravotnictví a vůbec pro nás všechny jsou kardiovaskulární onemocnění zásadním tématem. Ročně u nás skončí až 300 000 pacientů se srdečními chorobami v nemocnicích. A polovina lidí v naší zemi na tyto nemoci umírá. Největším rizikovým faktorem je sedavý styl života. Nedostatek pohybu zvyšuje krevní tlak, vede k obezitě a rozvoji ischemické choroby srdeční. Věřím, že se nám díky Proběhni.se povede oslovit velkou část sportovců i ty, kteří na sport tolik času nemají. Běh také pomůže finančním výtěžkem Nadačnímu fondu České srdce. To byl druhý zásadní důvod, proč jsme se rozhodli tuto akci uspořádat. Trochu bych se bál, aby mi něco nebylo objeveno. Kdo se bojí, nesmí do lesa… Ale vážně, pokud má člověk nějakou genetickou predispozici, je dobré o tom vědět. Dřív nebo později se to ve většině případů stejně projeví. Čím dříve lidé rizika zjistí, tím větší šanci budou mít je řešit. Obzvlášť u výkonnostních sportovců je potřeba být maximálně obezřetný. Zapojí se elitní kardiologové? Ano, a nejen z IKEMu. Veřejnost bude školit víc než deset lékařů z celé republiky. Samotného závodu se pak zúčastní řada kapacit české kardiologie. Je jich opravdu hodně, ale pár jmen prozradím. Přímo z IKEMu to budou Jan Pirk a Josef Kautzner. Dále předseda České kardiologické společnosti Miloš Táborský a přednostové českých kardiocenter Jan Janoušek, Josef Veselka a Richard Rokyta. Velká část osobností české medicíny jsou vášniví běžci. Každý, kdo pracuje se zdravím člověka, ví, že tento sport je vhodnou variantou trávení

volného času, proto se mu věnují a doporučují ho i svým pacientům. Vaše práce je sama o sobě časově náročná, jak těžké je udělat si prostor na podobný projekt? Proč jste se do něj pustil? Na věci, které mají smysl, si čas najdu vždy. Upřímně věřím v obrovský význam této akce. Jak už jsem zmínil, každý druhý občan České republiky zemře na onemocnění kardiovaskulárního aparátu. Jednou z šancí, jak tuto statistiku zvrátit, je rozšiřovat povědomí o těchto onemocněních. Zároveň mě v mých aktivitách, které souvisí s nadační činností, podporují přátelé a blízcí. Stejně jako já vidí ten smysl a užitečnost. Nadační práce je zcela dobrovolná, bez nároku na zisk, proto jsou právě podpora okolí a vděk našich pacientů tím hlavním hnacím motorem, který nás žene stále kupředu. S Českým srdcem jste absolvoval řadu zahraničních misí. Co vám tyto cesty ukázaly? Jakmile se jednou člověk vydá za hranice svého komfortu, do zemí, kde lidé nemají tolik životního štěstí, pochopí, jak dobře se má ve vlastním životě. Při každé naší cestě si víc a víc uvědomujeme, že si musíme vážit toho, co máme. Máme teplou postel, máme co jíst, pokud onemocníme, můžeme do blízké nemocnice, kde je pro nás veškerá péče zdarma. Nic z toho v rozvojových zemí nenajdete. Děti se tam rodí v hliněných chatrčích, bez rodných čísel a dostupnost lékařské péče je velmi omezená. Přesto jsou v těchto zemích lidé mnohdy šťastnější než u nás. Popište nám z lékařského hlediska největší kontrasty mezi světem, který znáte tady v Česku, a zeměmi třetího světa. Největším kontrastem je jistě chudoba, se kterou je vše spojeno. V zemích, jako je Súdán, Ghana či Nepál, zpravidla neexistuje zdravotní pojištění, proto je dostupnost jakékoliv lékařské péče velmi omezená, obzvláště pokud se jedná o chirurgickou léčbu. Ať mluvíme o jednoduchém zákroku, jakým je apendektomie, či o složité kardiochirugické operaci na otevřeném srdci, jejich cena se pohybuje od několika stovek až po tisíce dolarů, což je pro místní obyvatele zcela nedosažitelná suma. Další rozdíl je třeba v úmrtnosti novorozeňat. V rozvojových zemích umírá až padesát z tisíce narozených dětí, většina z nich se totiž rodí doma, a ne v porodnicích. Neexistuje prenatální screening či očkování… Dalším příkladem může být počet zdravotníků v daných zemích. Zatímco v Súdánu připadá v průměru jeden zdravotnictví — 13


lékař na 5 000 pacientů, v České republice je jeden lékař zhruba na 280 pacientů. Právě tam pomáhá České srdce. Je těžké získávat finance? Kde jste je čerpali nejvíce? Jsme nová nadace, stará teprve rok a půl, proto jsme rádi za jakoukoliv finanční pomoc. Sebemenší pomoc byla, je a vždy bude směřována na plnění cílů naší nadace, tedy organizaci misí do rozvojových zemí, podporu operací srdečních onemocnění a vzdělávání zdravotníků tam i u nás. Trošku odbočím. Nejen ve světě zdravotnictví se stále více využívají moderní technologie. Pociťujete to i ve své profesi? Medicína je na nových technologiích založena, pomáhají nám posouvat se dál v diagnostice i léčbě. I když se nám některé nemoci nedaří předstihnout a zastavit, v některých případech se alespoň dostáváme na jejich úroveň, odkud s nimi můžeme účinněji bojovat. Ovlivňují vaši profesi sociální sítě? Ano, jsou dnes studnicí informací a svým způsobem mohou i nahrazovat papírové učebnice. Určité stránky na sociálních sítích se věnují rozličným medicínským tématům, popisují případy z klinické praxe, umožňují poradit se ohledně případů, které nejsou na našem území tolik časté. Na tyto platformy je také možné nahrávat naučná videa, díky nimž je vzdělávací proces více interaktivní.

14 — zdravotnictví

A co konkrétně kardiologie, jde s dobou a světovými trendy? Můžeme být pyšní na to, že česká kardiologie patří mezi ty nejlepší na celém světě – bylo tomu tak v minulosti a je tomu tak i dnes. Máme tu řadu talentovaných a tvrdě pracujících lidí, kteří se na rozvoji léčebných postupů a technologií podílejí. Jakákoliv inovace, ať už je to nový lék, či nová léčebná metoda, však musí projít několikaletým vývojem, než je uvedena do klinické praxe. U léků je to až 10 let. Nejdříve se vyrábí v laboratořích, potom se testuje jejich účinek a bezpečnost na zvířecích modelech, nakonec na lidských dobrovolnících. Právě kvůli neustálému rozvoji je medicína krásný obor, který bych za nic nevyměnil. Nikdy vám nedovolí usnout či zpomalit, člověk je stále konfrontován s novinkami a musí se něco nového učit. Kam až tyto „novinky“ mohou zajít? Máte představu? Nemyslím si, že v horizontu několika let by nás čekaly nemocnice plné robotů, kteří by za nás lékaře diagnostikovali onemocnění nebo operovali. V brzké době ale proběhne značný rozvoj telemedicíny, která umožňuje odborné sledování pacientů a přenos lékařských informací, jako jsou krevní tlak či pulz, na dálku. Čím dál víc sezení budeme absolvovat z našich domovů, od prostých kontrol zdravotního stavu až po online úpravu léčebné terapie. Už v dnešní době lze některé operační zákroky provádět na dálku pomocí robotické navigace.

© 2018 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Chirurg může v klidu sedět na sále v pražském IKEMu a operovat na vzdálenost několika tisíc kilometrů


© 2018 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Tak je tomu například v kardiologii v případě radiofrekvenčních ablací různých druhů arytmií. Operatér může v klidu sedět na sále v pražském IKEMu a operovat na vzdálenost několika tisíc kilometrů. IKEM je sám o sobě velký pojem. Je pro vás vzorem, jak by v České republice mělo fungovat zdravotnictví? Ano, IKEM je jedním z nejlepších medicínských pracovišť naší země, v kardiovaskulární oblasti je centrem zcela nejkomplexnějším. Stojí na excelentní klinické péči o pacienty, ale je i vědeckým pracovištěm, kde vzniká den co den spousta nových nápadů na zlepšení léčby z oblasti kardiologie, kardiochirurgie, nefrologie či diabetologie. Pracuji tu už devátým rokem a neměnil bych. Jde o moderní nemocnici plnou skvělých lidí, kde je možnost dalšího klinického i vědeckého růstu. Michal Pazderník Pracuje na oddělení akutní kardiologie Kliniky kardiologie IKEM v Praze. V letech 2012 až 2016 předsedal pracovní skupině mladých kardiologů ČR a od roku 2013 je členem boardu Evropských mladých kardiologů (ESC Cardiologists of Tomorrow nucleus member). Absolvoval odborné stáže v USA (Mayo Clinic a University of Iowa), ve Velké Británii (University Hospitals of Leicester), v Německu (Herzzentrum Leipzig) či v Súdánu (Salam Centre for Cardiac Surgery).

Nadační fond České srdce Fond, v němž je Michal Pazderník členem správní rady, pomáhá předním českým kardiologům při misích do zemí třetího světa. Ti si často při těchto cestách vybírají vlastní dovolenou a hradí je ze svých úspor. Čeští doktoři přitom v rozvojových zemích zachraňují lidské životy a odhalují závažná onemocnění, na která by pacienti s omezeným přístupem ke zdravotní péči nikdy neměli šanci přijít. „Fond dotováním cest českých kardiologů pomáhá v zemích, kde je zdravotní péče buď nedostupná, nebo pokud dostupná je, tak si ji většina pacientů nemůže dovolit. Každé zachráněné dítě, ať už je to v Súdánu, či Nepálu, je pro nás největší odměnou a radostí,“ říká k projektu Pazderník.

Proběhni.se Kdy a kde: v sobotu 21. dubna 2018, areál IKEM a trasy Kunratickým lesem Délka tratí: 650/1150 metrů (děti), 6 a 11 km (dospělí) Kapacita: 1 000 dospělých Pro koho je projekt určen: Pro širokou veřejnost, rodiny s dětmi, běžce i neběžce www.probehni.se

zdravotnictví — 15


Pacient = zákazník K

ontrola přesně na čas, lékař, který vás uvítá s úsměvem, trpělivě si vyslechne, co vás potkalo, přesně popíše, co bude následovat a proč, a den na to esemeska s dotazem, jestli bylo v ordinaci všechno v pořádku a co by mohlo být příště ještě lepší. Sci-fi? Sen? Kdepak, realita zdravotnických zařízení, která se zabývají pacientskou zkušeností. Jenže taková zařízení aby člověk pohledal. Bohužel… Nemocnice, kde dostanete takový pokoj, jaký vám vyhovuje, blízko sestřičkám, s internetem a dalšími nezbytnostmi moderní doby. Kde vám dovezou chutné jídlo a hlavně se dovedou vcítit do vaší situace tak, že si nepřipadáte jen jako další v pořadí. Běžné? Přestože nedílnou součástí úspěšné léčby či zákroku je, že se pacient cítí respektovaný a opečovávaný od začátku do konce, zdá se, že tato zkušenost je zatím spíš luxusem. xxxxxNemocnic, které si své pacienty hýčkají, ve světě pomalu přibývá. V Česku je to ještě hudba budoucnosti, ale třeba na severu Itálie už začali všechno podřizovat tomu, aby jejich pacienti odcházeli nejen vyléčení, ale také šťastní a spokojení. Začíná to třeba uvědoměním si, že nemocný je při příchodu do zařízení nervózní. A tak management vyškolí sestry a lékaře k tomu, aby ho uměli uklidnit. A každý pracovník ví, kolik má na pacienta času, kde ho má komu předat, co s ním bude dál. Veškeré interakce s pacientem jsou předem nastavené až do

16 — zdravotnictví

chvíle, kdy člověk nemocnici opustí. Pokud možno skutečně s úsměvem na tváři. A pár dní na to mu přijde SMS, jak se cítí, a může vyplnit jednoduchý dotazník, co by ještě vylepšil. Zkrátka jako by se nevrátil z nemocnice, ale z obchodu, kde utratil dost peněz a nechal tak obchodníka vydělat.xxxxxA právě o tomto trendu hovoří i odborníci z KPMG. Jde o takzvanou pacientskou zkušenost, jejíž hlavní myšlenka je jednoduchá: pacient = zákazník. „Tihle dva mají úplně všechno společné. Jediný rozdíl je v tom, že mix mezi emocemi a racionálním uvažováním je v interakcích pacienta mnohem více na straně emocí, protože pacient je výrazně zranitelnější. Zákazník může racionálně uvažovat, kolik produkt stojí, jakou barvu si vybere… Pacient je často postavený před hotovou věc,“ přibližuje Tomáš Potměšil, šéf týmu české kanceláře KPMG Centre of Excellence zaměřeného na zákaznickou zkušenost. Šest pilířů interakce KPMG Nunwood Při uvažování o zákaznické, a tedy i pacientské zkušenosti se vychází z toho, že jak zákazník, tak pacient jsou účastníky interakcí. A právě na ně a jejich řízení je potřeba se soustředit. Potměšil a jeho tým rozlišují šest pilířů, díky nimž se dá vysvětlit zhruba 70 procent všech interakcí, jaké si dovedeme představit. A pro každé prostředí je pak zásadní jiný pilíř. O jaký jde v případě zdravotnictví, se dá odvodit selským rozumem. Těmi nejzákladnějšími jsou integri-

© 2018 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Anna Dvořáková


© 2018 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

ta a empatie. xxxxx„Integrita znamená, že pacientovi říkáte pravdu, všechno mu vysvětlíte a jednáte s ním jako se sobě rovným. K tomu ale musíte mít odborníky, kteří tu danou věc umí vysvětlit,“ přibližuje Potměšil. Když pacient zjistí, že mu doktor řekl nesmysl nebo mu ani žádnou informaci nedal, začne mít nedůvěru v systém jako takový. A je už jedno, co se stane potom. Mimochodem v české studii zákaznické zkušenosti se ukázalo, že jde o tu nejzásadnější věc. Češi už předem předpokládají, že jim někdo bude lhát. xxxxxDalším pilířem je řešení problémů. Zdravotnické zařízení musí mít nastavený proces, jak řešit vzniklé problémy. Příklad? Přijdete na pohotovost s tím, že vás opravdu hodně bolí břicho, a sestra vás přednostně zavede do ordinace a ostatním pacientům v čekárně situaci vysvětlí, takže se na vás nikdo nedívá špatně. Po takové zkušenosti svému okolí nemocnici doporučíte.xxxxxTřetím pilířem je řízení očekávání. Každý máme jiná očekávání. „Když se bavíme o nemocnicích, řada lidí má velmi nízká očekávání, a proto jsou nakonec spokojení. Jenže když někdo zažije jiný přístup někde jinde, jsou pak jeho očekávání jiná,“ říká Potměšil. Očekávání je ale možné předem řídit. Pokud víte, v kolik hodin jdete na řadu, jaký zákrok vás čeká, a personál vám všechno vysvětlí, budete spokojenější.xxxxxČas a úsilí jsou dalším pilířem. Důležité je dát pacientovi najevo, že šetříte jeho čas. Už třeba jen tím, že když je pacient objednaný na určitý čas, skutečně nemusí čekat. xxxxxPoslední dva pilíře jsou nejtěžší, ale pro pacienty velmi zásadní. Jde o personalizaci a zmíněnou empatii. Tedy o to, že lékař zná svého pacienta, ví, co ho trápí, zná jeho rodinnou anamnézu a také s ním jedná jako s konkrétním člověkem. „Tomu v dnešní době nahrávají technologické možnosti,“ podotýká Potměšil. A empatie? Jde o nejvýznamnější, ale současně nejhůře řiditelný pilíř interakce. „Padesát procent úspěchu vyléčení není o tom, že pacient dostane ty správné léky, ale o tom, že není nervózní a ve stresu. A právě lékař nebo sestra jsou ti, kdo ho mohou uklidnit. Je proto potřeba se zaměřit třeba už na nábor a přijímat skutečně odborníky, kteří rádi pracují s lidmi,“ vysvětluje.

Češi už předem předpokládají, že jim někdo bude lhát

Šťastný nemocný? Pokud proběhnou interakce ke spokojenosti pacienta, ten zařízení nejen znovu navštíví, ale také ho doporučí ostatním. „Klasická filozofie je o tom, že když se někde cítíte dobře, rádi si připlatíte. To je pak případ nadstandardů, které už jsou více ve stylu wellness či rodinného lékařství,“ dodává Potměšil.xxxxxPřitom zapracovat na spokojenosti pacientů nemusí stát skoro nic. Lékaři a sestry by především neměli být přetížení, aby měli víc času komunikovat s pacientem, všechno mu vysvětlit a dát mu pocit, že je pro ně důležitý. Zásadní je i to, aby personál nebyl motivovaný jen k tomu, aby splnil tabulky a „obsloužil“ co nejvíc nemocných, ale aby pacienti ordinaci opouštěli spokojení.xxxxxA jak vlastně spokojenost pacienta změřit? „Stejně jako každou jinou zákaznickou zkušenost. Po interakci se můžeme zeptat: Doporučil byste toto zařízení svým známým? A následuje klasický rating,“ popisuje Potměšil s konstatováním, že dnešní doba je specifická tím, že když jsou lidé nespokojení, rychle svou zkušenost sdílejí. A poukazuje i na zárodky hodnocení lékařů v Česku, tedy například specializované weby. „Doplňkem měření jsou pak různé pacientské výzkumy. Každá z metod ukazuje část příběhu. Kombinace a výsledky by však mohly sloužit jako impulz k tomu, aby se ve zdravotnictví něco změnilo,“ uzavírá Potměšil.xxxxxZaměření se na pacientskou zkušenost je v českých poměrech ještě opravdu hodně futuristická myšlenka. Ovšem vzhledem k tomu, že každý je někdy pacientem, je určitě na místě se o tématu začít více bavit. Vždyť když můžete spokojení odcházet z banky nebo pojišťovny, proč ne i z nemocnice?

zdravotnictví — 17


I duševně nemocný může plnohodnotně pracovat „Duševní nemoc může potkat kohokoliv z nás,“ říká Blanka Veškrnová, ředitelka neziskovky Práh jižní Morava, která už od roku 1999 pomáhá lidem s duševním onemocněním se začleněním do běžného života. Mezi klienty neziskovky Práh jsou jak lidé se základním, středoškolským, tak i vysokoškolským vzděláním. „Běžně poskytujeme podporu lékařům nebo inženýrům. Nedá se určit, koho duševní nemoc postihne a koho ne,“ dodává Veškrnová, která sama v minulosti prodělala syndrom vyhoření.

18 — zdravotnictví

© 2018 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Anna Batistová


© 2018 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Jaké největší předsudky kolují o lidech s duševním onemocněním? Setkala jsem se hlavně s předsudkem, že tito lidé jsou nebezpeční, téměř každý je schopen někoho zabít a musíme si na ně dávat pozor. Dalším rozšířeným mýtem je, že duševně nemocný nemůže pracovat. Není to pravda. Když má duševně nemocný ataku, léčí se stejně jako člověk se zlomenou nohou. Když ale dostane odpovídající podporu, je schopen se buď vrátit do zaměstnání úplně, anebo třeba pracovat na půl úvazku. Obecně platí, že čím dříve se dostane nemocnému podpory a pomoci, tím spíš pak bude schopen žít běžným životem – postarat se o sebe, mít manžela, děti, chodit do práce. Dá se nějak propuknutí duševní nemoci zabránit? Například vyhýbat se stresu? Nikdo přesně neví, proč někoho duševní nemoc postihne a jiného nikoliv. Samozřejmě, stejně jako u rakoviny hraje obrovskou roli stres a pak ještě další okolnosti, dojde k nějaké chemické reakci v mozku a člověk onemocní. Určitou roli také hraje – stejně jako u jiných chorob – dědičnost. Pokud má člověk nemocné oba rodiče, je padesátiprocentní předpoklad, že i jeho postihne duševní onemocnění. Vaše organizace Práh působí v Jihomoravském kraji. Kolika lidí se vlastně vaše podpora týká? Jen za minulý rok jsme poskytli službu asi tisíci lidem s duševní nemocí. Mladým pomáháme, aby dostudovali, lidem v aktivním věku zase, aby získali práci a byli schopni si ji udržet. Dále provozujeme chráněné bydlení, ve kterém máme například i lidi, kteří byli třicet let v psychiatrické péči. Díky naší podpoře se jim daří natolik dobře, že uvažujeme o tom, že budou časem moci bydlet samostatně. Nabízíme také odborné sociální

poradenství nebo sociální rehabilitaci. Kromě toho máme chráněná pracovní místa – šicí dílnu a v největším nákupním centru v Brně ve Vaňkovce provozujeme Café Práh, kde jsou kromě kavárny dva sály, v nichž pořádáme nejméně třicet kulturních akcí za měsíc. Dokázala byste vybrat jeden z příběhů vašich klientů, který vám osobně přijde silný? Vzpomínám si na jeden příběh dobré praxe, který se stal v Břeclavi. Město se na nás obrátilo se stížností bytového družstva jednoho z břeclavských domů. Stěžovali si na obrovský zápach z bytu jedné „podivné obyvatelky“ a přáli si, aby už v domě nebydlela. My máme v Břeclavi dva pracovníky v terénu, jeden z nich začal s paní spolupracovat. Ukázalo se, že jde o jedno z typických duševních onemocnění, kterým trpí starší lidé – paní byla chronická hromadička věcí. Sousedé měli pravdu, její byt byl zaskládaný různými věcmi, které posbírala v popelnicích a kdovíkde všude. Moji kolegové s ní začali pracovat a společně v září 2017 z bytu dva plus jedna odvezli 60 pytlů odpadu. Pomohli nám pracovníci charity a společně jsme byt vymalovali, takže je teď čistý a nezapáchá. Jsme přesvědčeni, že to, aby mohla žít společně s ostatními v domě, je na dobré cestě. Náš pracovník za paní pravidelně dochází, dává jí podporu a ona snad bude moci bydlet tak, jak bydlí. Jen se jí musí připomínat, aby nenosila domů věci z popelnic. Máte pocit, že se za tu dobu, co vedete Práh, nějak změnilo vnímání duševně nemocných? Podařilo se vám některé ze stereotypů, alespoň v oblasti, kde žijete, zbořit? Odstraňování stigmatu duševního onemocnění je nikdy nekončící proces. Snažíme se prostřednictvím dvou velkých akcí – Měsíce

zdravotnictví — 19


20 — zdravotnictví

© 2018 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

bláznovství a Dnů duševního zdraví – pravdivě informovat veřejnost o duševní nemoci a životě takových lidí. Co se nám osvědčuje, je to, že v našich týmech jsou tzv. peer pracovníci (lidé se zkušeností s duševním onemocněním, pozn. red.) jako legitimní součást týmu. A právě oni slouží jako příklad toho, že i s duševní nemocí se dá žít a pracovat. Dnes jich máme asi osm a v rámci obou akcí pro veřejnost pořádáme večery na téma „Jak žít s duševní nemocí“, kde naši peer pracovníci vypráví své skutečné příběhy. Sál pro dvě stě lidí, ve kterém se to koná, je pokaždé zcela plný. Vždycky tam chodím, abych viděla ten pohled na dvě stě mladých, jak hltají ty příběhy, a věřím, že oni budou přistupovat k lidem s duševním onemocněním jinak než jejich rodiče. Když jsem se dívala na vaše stránky, co všechno provozujete a jaké služby poskytujete, napadla mě jediná otázka: kolik zaměstnanců vlastně máte? Minulý měsíc jsme vypláceli 180 mezd. Všichni jsou našimi zaměstnanci, ale 90 z nich

je zaměstnáno na našich chráněných místech v kavárně nebo v šicí dílně, v údržbě nebo v administrativě a těch zbylých 90 zaměstnanců jsou lidé, kteří poskytují službu – v Brně a v ostatních městech Jihomoravského kraje – v Blansku, Břeclavi, Znojmě a Hodoníně. Klientům pomáháte s bydlením, s hledáním práce, s úřady. Která služba je pro ně nejdůležitější? Když máte duševní nemoc, například schizofrenii, možná si ani neuvědomíte, že ji máte, vidí to ale vaše okolí. Na nás se tedy často obrátí příbuzní, přátelé nebo kolegové. My přijíždíme, aniž nás dotyčný chce, a někdy trvá dlouho, než se mezi námi a klientem vytvoří důvěrný vztah. Za klientem vždy přijíždí dva nebo i tři pracovníci, snažíme se získat důvěru toho člověka a teprve pak zjistíme, co potřebuje. Možná si potřebuje jen uvědomit, že něco není v pořádku, doprovodit k psychiatrovi, komunikovat s příbuznými. Duševní nemoc totiž zasáhne celou rodinu. Ta často neví, jak jednat s nemocným, a tak začínáme pracovat s celým okolím. Teprve pak zjistíme, jestli člověk potřebuje práci nebo se jenom osamostatnit. Naznačila jste, že pro vaše zaměstnance včetně vás často není vaše práce vůbec jednoduchá… Ano, naše práce je často složitá. Naši klienti spíš než by ublížili jinému, ublíží sami sobě. Za tu dobu, co pracuji v organizaci, několik klientů spáchalo sebevraždu, aniž jsme měli jakékoliv signály, že se k tomu chystají. Vedoucí služby chráněného bydlení se musela potýkat s případem, kdy si její klientka rok shromažďovala léky, pak je snědla, stačila to říct, takže ji vedoucí odvezla vlastním autem do nemocnice, ale i když se žaludek vypumpoval, do dvou dnů umřela. Kolegyně, ačkoliv dostala podporu psychiatra a psychologa, to neustála. Snažila jsem se ji ve službě udržet, dala jsem jí měsíc placeného volna, aby si to mohla uspořádat v hlavě, přesto dala výpověď. Sama jste se setkala s vyhořením. Jaká z toho vede cesta ven? Já sama jsem vyhořela dvakrát. Poprvé roku


© 2018 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Stejně jako u rakoviny hraje při vzniku duševní nemoci velkou roli stres

2008 kvůli velkému stresu, protože jsme pracovali i přes víkendy, měli jsme málo pracovníků a cílová skupina je taková, jaká je. Tehdy jsem se ještě vzpamatovala velmi rychle. Podruhé jsem vyhořela v roce 2014 s tím, že chci skončit – ze dne na den. Dostala jsem se do tohoto vyhoření proto, že nedostáváme automaticky peníze od státu, ale pouze na základě žádostí o dotace, takže na začátku roku nevíme, kolik peněz dostaneme, kdy přijdou peníze na výplaty atd. Člověk je pořád ve stresu. A pak se do mě ještě navážel jeden rodič syna s duševním onemocněním a já si řekla, že to nemám zapotřebí. Zavolala jsem svému supervizorovi, že končím. Proč jste neskončila? Supervizor mi řekl, že to nejde, když nemám nikoho, kdo by na moje místo okamžitě nastoupil, což jsem samozřejmě neměla. Taky to nešlo z toho důvodu, že jsem měla podepsaný úvěr z banky na předfinancování rekonstrukce chráněného bydlení. Management mě nechal ve funkci přežívat, osm měsíců jsem nepociťovala žádnou radost z práce. Pak, nevím, čím to bylo, jsem chytla třetí dech a zas ji mám. Chod vaší neziskovky zajišťují nejrůznější dotace, ale do jisté míry si na sebe vyděláváte sami. Jak? Vydělává nám kavárna Café Práh, kterou jsme otevřeli v roce 2005 v Galerii Vaňkovka. Němečtí majitelé nákupního centra počítali s tím, že tam bude prostor pro komunitu, pro neziskovou organizaci, a ačkoli ujednání nebylo podložené smlouvou, slovo dodrželi, a tak zde dnes kavárnu provozujeme už třináctým rokem. Dopoledne kavárna běží v režimu sociální služby. Máme tu sociálně-terapeutické dílny, kde pod vedením pracovníků probíhají nácviky, aby lidé, které zaměstnáme, byli schopni obsluhovat a pracovat samostatně a abychom s nimi mohli uzavřít pracovní smlouvu. Od devíti do jedné máme velmi nízké ceny, chodí sem maminky s dětmi nebo důchodci. Od jedné hodiny už nastupují lidé, kteří jsou na chráněných pracovních

místech, tzn. ti, kteří dokážou pracovat samostatně – odpoledne už jsou tam ceny jiné. Večer pořádáme v Café Práh vernisáže, autorská čtení, koncerty, máme také hodně cestopisných přednášek, téměř každý den je zde nějaký program.

zdravotnictví — 21


22 — zdravotnictví

Finanční a právní podporu vaší neziskovce poskytla také společnost KPMG. Už víte, jak s těmito penězi naložíte? Peníze od KPMG bych ráda přidala na to, co hodně potřebujeme, a to jsou auta pro terénní týmy, která v okresech skutečně hodně užijeme.

Práh Jižní Morava Neziskovka Práh jižní Morava, která sídlí v Brně, pomáhá dospělým se závažným duševním onemocněním se začleňováním do běžného života už od roku 1999. Klientům pomáhá nejen se základními životními potřebami, jakými jsou práce nebo bydlení, ale také s rodinnými a partnerskými vztahy. V neposlední řadě se Práh snaží zlepšovat vztah veřejnosti k lidem s duševním onemocněním. KPMG pro neziskovky KPMG podporuje neziskové organizace nejenom pro bono službami a školením, ale i finančně. Výtěžky ze vstupného na odborné klientské konference se mezi organizace dělí podle hlasování přítomných v sále. Z posledních dvou větších akcí (Daňové a právní fórum a Retail Forum) si tři neziskovky (Práh, Muži proti rakovině a Tři) rozdělily 400 tisíc korun. KPMG Česká republika je podpořila i ve své vánoční kampani, kde se mezi zaměstnanci a klienty vybralo celkem 437 040 Kč. Více informací o kampani najdete na stromecek.pro.

© 2018 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Aktuálně probíhá sbírka Pomozte nám dát Café Práh novou tvář! Co je cílem této sbírky? Zoufale potřebujeme nové stolky a židličky do kavárny, ale také novou podlahu a vzduchotechniku do našeho kulturního sálu, protože je tam nedýchatelno, když tam máme dvě stě lidí. Také budeme výhledově potřebovat vybavit nové dvě kavárny, které plánujeme letos otevřít na právnické a na pedagogické fakultě. Kromě kavárny máte ještě chráněnou šicí dílnu. Čím se zabýváte tam? V chráněné dílně vyrábíme pro firmu Bamboolik plenkové kalhotky pro miminka a další různé zakázky, které přicházejí. Máme maličký obchůdek v Café Práh, kde prodáváme nejen naše produkty, ale také konkurenceschopné produkty z jiných chráněných dílen, a provozujeme rovněž e-shop chráněnky.cz. Jak jsou pro vaši neziskovku důležité sponzorské dary? Velmi. Vzpomínám si na jeden, který mám spojený s velmi silným zážitkem. Víte, všechny léky, které naši klienti berou, mají nějaké vedlejší účinky. Mnozí umírají dřív než běžná populace, kolem 40‒45 let. Jednoho léta zemřela klientka, která k nám chodila asi 15 let. Hned v pondělí za mnou přišli dva lidé, muž se ženou, řekli mi, že v sobotu jim zemřela dcera na srdeční zástavu po společné procházce a že by nám chtěli dát dar, protože naše organizace pro ni byla „celý její život“. Říkala jsem: „Je toto vhodná chvíle?“ Oni řekli, že ano. Projevila jsem účast a poslala jsem jim formulář darovací smlouvy. Do týdne přišla darovací smlouva a já jsem nemohla uvěřit svým očím. Bylo tam sto tisíc korun od jejího tatínka a maminky. Zřejmě šlo o peníze, které měli nachystané pro dceru. To bylo velmi silné.


© 2018 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

1

Marie Valentová

Data v boji o život T

2

rvá jen několik dní, ale zapojených „ajťáků“, programátorů a analytiků je podstatně víc. Hackathon je pro ně výzvou, jak si v krátkém čase dokážou poradit s návrhem nové aplikace nebo softwaru. KPMG uspořádala vlastní interní IT maraton, při kterém český tým porazil většinu zahraničních kanceláří. Prototyp jejich aplikace může doslova zachraňovat životy – usnadňuje práci posádkám ambulancí při cestě do nemocnice. Australská KPMG pojala kreativně požadavek jednoho z klientů a zadání nechala zpracovat kanceláře Data & Analytics po celém světě. Datoví experti měli pracovat za poněkud speciálních podmínek – v omezeném čase soutěžili proti sobě.xxxxxV prvním kole dostali účastníci data a čtyři dny na vývoj aplikace. Nám o akci vyprávěla Kateřina Lahodová, členka pětičlenného českého týmu, který nakonec obsadil stříbrnou příčku. „Zapojily se týmy z celého světa od USA přes Evropu po Asii a samozřejmě Australané. Celkem soutěžilo 22 skupin,“ vypráví, jak soutěžní cesta začala. xxxxxVýsledná aplikace měla buď navádět sanitky při zpáteční cestě do nemocnice, nebo na základě statistik předvídat nehody. Po čtyřech dnech účastníci předvedli své návrhy v sérii krátkých prezentací, z nichž porota zvolila šest nejlepších. V druhém kole se vybíralo důkladněji, soutěžící obhajovali své práce v delších, asi půlhodinových prezentacích. Ty byly příležitostí pro intenzivnější propojení dalších oddělení. „Hodně se mi líbilo, že se na výsledném zpracování podíleli lidé, se kterými běžně tolik nepracujeme, třeba oddělení marketingu,“ říká Kateřina Lahodová.xxxxxČeský tým prošel druhým kolem do finále, kam už členové osobně letěli. Do té doby probíhala veškerá komunikace po síti. O vítězi se rozhodlo na KPMG D & A Summitu v Bostonu. „Do finále jsme postoupili my, Britové a jeden tým z Ameriky. Závěr probíhal jako přednáška, něco na způsob TED talku. Vystoupili jsme před publikem, kde měli všichni k dispozici aplikaci, přes kterou hlasovali,“ popisuje Kateřina. Na první příčce se umístili Britové, následovali je Češi a americký tým skončil s bronzem.

Jak aplikace funguje Stříbrný český prototyp aplikace pomáhá personálu ambulance ve chvíli, kdy naloží pacienta a míří do nemocnice. Do mobilu může paramedik nebo řidič zadat data, která usnadní přípravu na ošetření pacienta, jeho přijetí a poslouží k navigaci. Funguje to v pěti jednoduchých krocích.

3

1.Autorizace Když jde o něčí zdraví nebo život, je klíčová bezpečnost. Proto musí paramedik při vstupu do aplikace použít otisk prstu, face screening nebo zadat kód. 2. Rychlá cesta V nejnaléhavějších případech rozhodují minuty. Proto má aplikace i rychlou variantu, která posádku nezdržuje zadáváním dat, a rovnou ji vede do nemocnice. 3. Pomocná data Když není ohrožení tak akutní, může paramedik využít čas cesty k doplnění dat. Tady aplikace poskytuje nejbohatší možnosti,třeba důkladnější popis zranění, zadání věku, stavu pacienta a dalších okolností, které souvisí s jeho ošetřením. Urychlit přijetí mohou informace o pojištění a další detaily, které pak závisí také na zdravotních systémech v konkrétní zemi. „Paramedik může třeba vyfotit pacientovu občanku nebo ID. Například v Austrálii fungují ID pacientů jako vstup do databanky a otevřou ošetřujícím celý zdravotní záznam pacienta,“ rozvádí Katka. V takovém případě může už personál sanitky nahlížet do jakési virtuální zdravotní karty člověka, kterého převáží.

4

4. Seznam nemocnic Zadaná data aplikace vyhodnotí a nabídne seznam nejvhodnějších nemocnic. Zohledňuje přitom samozřejmě polohu sanitky, ale i volné kapacity a vybavení v nemocnici. Paramedik si z výsledků může manuálně vybrat ten nejlepší podle vlastního posouzení situace. 5. Navigace V posledním kroku aplikace navede ambulanci do cílové nemocnice podobně jako klasická navigace. zdravotnictví — 23

5


© 2018 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.


© 2018 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Luděk Vokáč

Seznamte se, nastupuje mobilistika N

ástup mobility jako služby a rozmach sdílení vozů dá vzniknout zcela novému oboru, který můžeme nazvat mobilistika. Jde o splynutí logistiky a mobility, jež se dosud pouze vzájemně doplňovaly. Autoprůmysl má před sebou řadu dalších změn, výroba bude čím dál víc opouštět západní Evropu a výrazně klesne počet kamenných dealerství. Zjištění vyplývají ze závěrů průzkumu KPMG Global Automotive Executive Survey (GAES) pro rok 2018. Do šetření se zapojilo přes 900 vrcholných manažerů automobilového průmyslu ze 43 zemí a více než 2 100 respondentů z řad spotřebitelů. GAES předznamenává globální trendy odvětví. Jedním z nich je například změna, která nastane v oblasti schémat mobility. Drtivá většina spotřebitelů (85 %) v průzkumu uvedla, že moderní služby logistiky, zejména dovážka potravin, změnily jejich potřebu využívat dopravu. S dovozem zboží až k domovním dveřím se lidé nemusí pohybovat z místa na místo tolik jako dřív. U 32 % spotřebitelů tyto možnosti převrátily jejich dosavadní využívání mobility doslova naruby. Vlastnit, nebo nevlastnit? „Když jde o přepravu spotřebitele z místa A na místo B, je to mobilita. Když jde o dopravu zboží z místa B na místo A, tedy ke spotřebiteli, jde o logistiku,“ vysvětluje základní rozdíl mezi obory Jan Linhart, Partner KPMG Česká republika pro automobilový sektor. Tato dvě odvětví ale budou časem čím dál více splývat. „Auto, které poveze zboží k zákazníkovi, může na další cestě přepravovat samotného pasažéra,“ naznačuje Linhart, že snaha o lepší vytížení kapacit, a tedy snížení času, kdy je vůz nevyužíván, obě oblasti propojí.xxxxxKapitánové autoprůmyslu předpokládají, že lidé, kteří se zbaví do roku 2030 vlastního vozu, tak téměř ve třetině případů učiní kvůli životním okolnostem. Mezi nimi

bude mít hlavní slovo urbanizace, v jejímž rámci roste intenzita provozu ve městech a čím dál větším problémem je parkování. U dalších 23 % lidí budou prý změnu iniciovat celkové náklady na provoz auta. Ostatně i dnes by řada uživatelů ušetřila, kdyby namísto vlastnictví auta jen občas jezdila taxi. xxxxxVýhodnost nevlastnění auta by ještě zdůraznila moderní řešení jako carsharing. „Modely sdílení vozů ale budou muset být velmi kreativní, nebude existovat univerzální recept pro sdílenou mobilitu,“ zdůrazňuje Jan Linhart. Aktuální princip fungování, kdy v městských ulicích stojí vozy, jež si může uživatel kdykoli vypůjčit, bude jen jedním z mnoha způsobů. Pro automobilky je důležitým signálem, že spotřebitelé nadále budou i v případě služeb mobility věřit zavedeným a velkým značkám. Myslí si to 41 % manažerů v průzkumu. Do dopravy nevyhnutelně zasáhnou i nové technologie. Drony budou sloužit hlavně v metropolích pro vertikální rozvážení zboží (souhlasí 67 % manažerů). Autonomní systémy řízení by zase do budoucna mohly nahradit MHD (souhlasí 73 %). Sbohem, autosalony Měnící se potřeby zákazníků se promítnou i do prodeje aut. Dřív bylo běžné zajít do několika autosalonů, prohlédnout si vozy a nakonec rovnou na místě jeden koupit. Tento klasický scénář však bude stále vzácnější. Podle 56 % manažerů do roku 2025 ubude maloobchodních prodejen o 30 až 50 %. Projeví se na tom i rostoucí objem online nákupů.xxxxxSamotnou výrobu pak čeká regionální posun do asijských zemí. Podle 74 % manažerů klesne výroba v západní Evropě, a to ze současných asi 15 % objemu celosvětové produkce na 5 % v roce 2030. Ze všech asijských států to bude především Čína, kde se odehrají kroky vpřed pro celý byznys. Kvůli rozsáhlému znečištění a vysoké míře urbanizace pravděpodobně právě tady dojde k rozšíření inovací, jako je například elektromobilita. byznys — 25


vyžadují předchozí registraci. Trochu jiný model volí HoppyGo (podporované novým Škoda Auto DigiLab), jež je skutečnou ukázkou sdílené ekonomiky – soukromí majitelé aut tu totiž nabízí ostatním řidičům k pronájmu své vlastní vozy, které třeba stojí přes den u domu nevyužité. xxxxxAni v celosvětovém měřítku ovšem nejsou cesty ke sdílení vozů zatím o mnoho rozmanitější, mají ale samozřejmě mnohem větší dopad. Zdá se, že větší kreativitu v případě nových způsobů přepravy přinese až doba plně autonomních vozů. Jejich testy momentálně probíhají po celém světě a už se objevují nápady na nové služby. V řadě měst světa testuje své autonomní autobusy francouzská Navya, konceptem Sedric se na pole mobility na vyžádání vydal i koncern Volkswagen. A nedávno překvapila studií e-Palette japonská Toyota. Její pojízdné autonomní boxy mají být víceúčelové. Myšlenka je taková, že například prodejna přijede k zákazníkovi na požádání a během nákupu ho třeba i doveze rovnou domů.

Jak ovlivnilo využívání dovozu potravin a spotřebního zboží mobilitu zákazníků?

53 %

částečně

32 %

naprosto

15vůbec %

26 — byznys

© 2018 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Recept na sdílení se stále hledá V Česku je zatím sdílení aut v podstatě na samém začátku své cesty, i když poskytovatelů tu působí hned několik. Řádově však mají k dispozici stovky aut a jejich obchodní modely jsou vcelku shodné. Tuzemský trh carsharingu je jednoduše moc malý, proto se na něm zatím nedočkáme ani příliš velké rozmanitosti služeb. xxxxxPodle poslední statistiky Asociace českého carsharingu z loňského dubna je v Česku celkem 344 sdílených aut. Skutečné číslo je vyšší, jelikož kromě členů asociace, kterými jsou Car4Way, Autonapůl a Ajo, tu fungují ještě další služby, například SmileCar, Auto za stovku nebo HoppyGo. I tak je jisté, že skutečný počet nabízených aut nebude zrovna v řádech tisíců. xxxxxMožnosti nejsou příliš bohaté, ani co se týká mechanismů fungování carsharingových služeb. Drtivá většina těchto firem působí ve vybraných městech, kde v ulicích zákazníci mohou objevit jejich vozy. Rezervované auto si řidič vyzvedne na místě, kde je zaparkované, většinou pomocí čipové karty nebo aplikace v telefonu, služby samozřejmě


© 2018 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Jaký pohon bude v budoucnosti dominovat?

2020

ostatní

palivové články

10 %

90 % spalovací motory

21 %

30 % spalovací motory

palivové články

hybridy

24 %

2030

hybridy

24 %

24 % baterie

25 %

25 % spalovací motory

2040

26 % baterie

byznys — 27


Zákony pro roboty Ž

havým tématem poslední doby je Průmysl 4.0 a s ním související rozvoj robotizace a umělé inteligence. Právní řády však prozatím nejsou připraveny adekvátně reagovat na probíhající technologický boom. Evropská unie proto intenzivně pracuje na potřebné legislativě. V posledních letech vzniklo několik projektů a dokumentů, které by měly vést k vypracování příslušných právních pravidel. V únoru 2017 Evropský parlament přijal usnesení obsahující doporučení týkající se občanskoprávních Pravidel robotiky. Dokument vyzývá Komisi k vypracování legislativního nástroje upravujícího vývoj a využití umělé inteligence a robotiky v horizontu příštích 10–15 let. Jednoduchá není už samotná snaha o definici inteligentního robota. Zatímco například jihokorejský zákon jej definuje jako mechanický přístroj, který vnímá své okolí, vyhodnocuje situace a samostatně se pohybuje, Pravidla robotiky navrhují za pomoci podobných faktorů definovat tzv. chytrého robota. Velká očekávání Podle průzkumu Evropské komise v roce 2015 robota využíval při práci či v domácnosti jeden ze sedmi Evropanů. Toto číslo má do budoucna dramaticky narůst. Pro rok 2025 je odhadován celosvětový ekonomický dopad ve výši 1,7 až 4,5 bilionu dolarů ročně.

Kdo bude zodpovědný? Jednou z hlavních otázek, které musí nová legislativa zodpovědět, je problém odpovědnosti za jednání inteligentního robota. Podle současného českého práva je možné považovat robota či software výhradně za věc. V případě škody způsobené těmito stroji či programy se tedy aplikují příslušná ustanovení občanského zákoníku o škodě způsobené použitou věcí či vadou výrobku.xxxxxU průmyslového využití robotů připadá v úvahu aplikace ustanovení o škodě způsobené provozní činností, či dokonce provozem zvlášť nebezpečným. Pro autonomní vozidla mohou být použitelná ustanovení o škodě způsobené provozem dopravních pro28 — byznys

středků.xxxxxPravidla robotiky nastiňují na evropské úrovni dva možné přístupy, a to princip absolutní odpovědnosti a určení odpovědné osoby na základě posouzení rizik. V každém případě má být zároveň vypracován systém povinného pojištění podobný povinnému ručení, jak jej známe u vozidel. Další klíčové otázky Vedle odpovědnosti je třeba nalézt řešení etických otázek a dostatečné ochrany dat. V rámci Pravidel robotiky je navrhováno sepsání kodexu pravidel chování, tzv. Charty robotiky osob zainteresovaných v robotickém inženýrství, či vytvoření Evropské agentury pro robotiku a umělou inteligenci. Ta by měla mimo jiné zaštítit povinnou registraci pokročilých robotů. Do nich by také měly být povinně integrovány vypínače umožňující okamžité uvedení mimo provoz.xxxxxJiž při samotném vývoji inteligentních robotů je nezbytné myslet na ochranu osobních údajů. Nařízení GDPR účinné od 25. května 2018 obsahuje princip privacy by design překládaný jako ochrana údajů již od návrhu. Příslušný správce či zpracovatel osobních údajů musí být schopen prokázat, že přijal vhodná bezpečnostní opatření a pravidelně monitoruje soulad s předpisy. Nařízení také zintenzivňuje povinnosti správce např. prokázat a mapovat zpracování osobních údajů – jednoduše řečeno musí být správce vždy schopen doložit, jaké osobní údaje jakým způsobem zpracovává, zda například dochází k profilování a jakým způsobem.xxxxxOtázkou budoucí regulace je i transparentnost vývoje umělé inteligence spočívající například ve zveřejňování použitých algoritmů. V této souvislosti je třeba zvážit veřejný zájem na uveřejnění takových informací spočívající v eliminaci možných rizik v porovnání s oprávněnými zájmy výrobců i rizikem případného zneužití. Autonomní vozidla Světové automobilky se shodně vyjadřují, že právě v autonomních vozidlech vidí budoucnost, a proto již intenzivně pracují na jejich vývoji.xxxxxS vývojem, testováním a budoucím

© 2018 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Linda Kolaříková, advokátka z KPMG Legal, lkolarikova@kpmg.cz Text vychází z práce, za kterou autorka získala titul Talent roku v soutěži Právník roku 2017.


© 2018 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

provozem plně autonomních vozidel se však pojí specifické komplikace. V první řadě je třeba předem řešit etické otázky spojené s chováním vozu v krizové situaci. Při zjišťování názoru veřejnosti bývá nejčastěji využíváno takzvané tramvajové či tunelové dilema, kdy se stroj musí „rozhodnout“ mezi životem posádky a okolních osob.xxxxxDalší zásadní otázkou je státní regulace, tedy do jaké míry má stát diktovat chování autonomních vozidel, jakým způsobem řešit informovanost posádky i okolních účastníků provozu či vůbec společný provoz autonomních a člověkem řízených vozidel. Ve vzdálenější budoucnosti nelze vyloučit ani zákaz lidského řízení s ohledem na očekávanou větší bezpečnost autonomního provozu.xxxxxHned v sousedním Německu je aktuálně přijímána právní úprava zavádějící princip ochrany slabších. Mezi další pravidla, která nový zákon přináší, patří například povinnost řidiče být celou dobu provozu za volantem, zároveň ale umožňuje testovat vozidla, v nichž budou řidiči moci sundat ruce z voAktuální problémy Problémy s ochranou osobních údajů se objevují v praxi již nyní u jednodušších typů robotů. Například výrobní roboti mají integrovány kamerové systémy, které nahrávají i okolí včetně lidských pracovníků. Monitorování zaměstnanců je však českými předpisy poměrně striktně omezeno. Další komplikace spočívá ve strojovém učení softwarů používaných například k rozpoznávání fotografií či cílení reklamy. U takto využívaných programů je velice složité následně říct, proč vyšel konkrétní výsledek či jak upravit nastavení tak, aby se výstup posouzení změnil. To je samozřejmě také problematické z pohledu ochrany osobních údajů. Dalším úskalím mohou být specifická práva spotřebitele, pokud jde například o automatizované rozhodování o poskytnutí úvěru. Odmítnutý klient totiž může trvat na sdělení konkrétního postupu jeho hodnocení. Zároveň se objevily i informace, že některé takové programy sklouzly při vyhodnocování dat k předpojatým, kupříkladu rasistickým závěrům.

lantu a spustit oči z vozovky. Vyžadováno je vybavení automobilu černou skříňkou. Řidič má odpovídat za incidenty nastalé během jeho dozoru, pokud však půjde o selhání systému, bude odpovědnost spočívat na výrobci. Zákon má být v horizontu dvou let zrevidován ve světle dalšího technologického vývoje. Možné dopady S velkými očekáváními se ale přirozeně pojí i značné obavy z tak rapidní proměny společnosti a především z dopadů na trh práce. Zatímco například z průzkumu britské KPMG z roku 2015 vyplývá, že pouhé užívání vozidel bez řidiče či vzájemně propojených vozů může kromě snížení ztrát na životech jen ve Velké Británii vytvořit 320 000 nových pracovních míst, jiní tento optimismus nesdílejí a naopak se domnívají, že přicházející technologie mohou skutečně vést k rapidnímu nárůstu nezaměstnanosti.xxxxxTyto obavy jistě nelze brát na lehkou váhu ani v prostředí českého trhu. Podle srovnávací analýzy OECD je v České republice ohroženo automatizací až 55 % pracovních pozic, přičemž 10 % z nich je ohroženo významně. Jde přitom o jedna z nejvyšších čísel v porovnání s ostatními státy. Na úrovni EU i ČR se i proto objevují prozatím převážně nekonkrétní návrhy na zvláštní zdanění robotické práce.xxxxxOdpovědí na případné negativní dopady však jistě není luddistické ničení strojů, ale spíše vhodně nastavené právní prostředí spolu s tlakem na podporu potřebného vzdělání a případné rekvalifikace.

byznys — 29


KPMG Retail Forum: Spotřebitel vrací úder

30 — byznys

© 2018 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Michaela Raková


© 2018 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

D

oba, kdy jste dobrou reklamou prodali úplně cokoliv, je definitivně pryč. Internet dal zákazníkům do rukou kontrolu nad pověstí vaší značky. „Kvalitní produkty a perfektní péče o zákazníky jsou ta jediná cesta,“ zní poselství z trhu. Ze zákaznické zkušenosti (customer experience, CX) se stává klíčové téma všech debat v sektoru maloobchodu. Nejinak tomu bylo i na začátku ledna při třetím ročníku KPMG Retail Fora. Zástupci kamenných obchodů i e-shopů se sešli v Hauch Gallery v pražském Karlíně nad případovými studiemi a best practices v oboru. „Průměrný český zákazník chodí do specializovaných obchodů hlavně pro dražší zboží, ovlivňuje ho etika obchodníka, je nadšený z empatického přístupu prodejců a k nákupu ocení malý dárek,“ shrnul závěry nejnovější studie Nákupní zvyklosti Karel Růžička, Partner KPMG Česká republika, v úvodním vystoupení. Celý dokument s aktuálními daty o českých zákaznících si můžete stáhnout na stránkách www.kpmg.cz. Letošní ročník průzkumu se zaměřil na specializované prodejny, etiku, hodnoticí formuláře a prvky, které zákazníky potěší či rozčílí.xxxxxNa důležitost empatie navázal Tomáš Čupr, zakladatel e-shopu s potravinami Rohlik.cz. Sází na silnou zákaznickou podporu a velké call centrum. „Až bude mít jednou Rohlik.cz pětimiliardový obrat, pořád bude na webu svítit velké telefonní číslo, kam se dá dovolat reálnému člověku,“ slíbil Čupr s odkazem na jiné velké e-commerce hráče, kteří zavádějí automatizované systémy komunikace s klienty. Podělil se také o postup, jak e-shop řeší reklamace: zákazníkovi vždy vyhoví. „Nebudeme kvůli pár procentům lidí, kteří podvádějí, omezovat těch 90 % poctivých.“ Orientace na zákazníka se ve firmě propisuje i do tvorby a vylepšování produktu – dávají nakupujícím možnost navrhovat nové produkty do sortimentu. Všechny poznatky od uživatelů sdílí v interním komunikačním kanálu Slack, a to včetně negativní zpětné vazby. „Neřiďte se průzkumy, ale poslouchejte jednotlivé zákazníky,“ radí Čupr v návaznosti na výsledky představené jen pár okamžiků před jeho přednáškou.xxxxxJan Řehák, zakladatel agentury Adhackers.cz, hovořil o marketingových taktikách vhodných pro retailový sektor a upozornil na specifika digitální komunikace. „Žijeme v době dialogového marketingu. Lidé poslouchají, co jim o zboží řekne rodina nebo přátelé. V online prostředí se odehrává

život značky bez toho, abyste to mohli ovlivnit,“ popsal Řehák a dodal statistiku z CVVM, podle níž důvěra lidí v média klesla od revoluce pod 50 %. Popsal vývoj teorií fungování reklamy a detailně se zaměřil na metodu STDC (see-think-do-care).xxxxxNikola Pleska z Microsoftu zaměřil svou prezentaci na digitální transformaci odvětví, kterou označil za další etapu průmyslové revoluce. Podle něj je nutností k zachování a zvyšování konkurenční výhody. „Budujte angažované vztahy se zákazníky, vybavte zaměstnance, optimalizujte provoz a transformujte své produkty,“ doporučil přítomným zástupcům sektoru maloobchodu. I Pleska upozornil na důležitost zákaznické zkušenosti, která podle něj do roku 2020 předběhne cenu a produkt jako hlavní konkurenční diferenciátor. U každé oblasti představil i produkty Microsoftu, které jsou na pomoc firmám s transformací připraveny. xxxxxNetradiční formu prezentace v českém jazyce zvolil majitel La Formaggeria Gran Moravia Roberto Brazzale. Představil svou strategii prodeje v kamenných obchodech specializovaných na italské delikatesy. Důležité pro něj je věnovat péči svým zaměstnancům (které představil na fotografiích křestními jmény a vyzdvihl jejich práci) a ti se pak budou se stejnou starostlivostí věnovat vašim zákazníkům. O produktech je školí přímo ve výrobě v Litovli a v Itálii, aby dokázali klientům kvalifikovaně poradit. Na prozákaznické orientaci stojí i uspořádání prodejen. „Každý detail jsem navrhl já sám očima zákazníka,“ doplnil Brazzale.xxxxxStudii KPMG o customer experience „Fair play“ jsme v Marwicku už představovali. Jan Klimeš, Associate Manager KPMG Česká republika, připomněl šest pilířů, na kterých zákaznická zkušenost stojí, a u každého z nich vytáhl z výzkumu jeden příklad reálné výpovědi zákazníka. Na závěr prezentace srovnal důležitost jednotlivých pilířů CX u Čechů a Britů. Celou studii včetně žebříčků firem rozdělených podle jednotlivých sektorů najdete na nejlepsi.cx. xxxxxZávěrečné vystoupení patřilo změnám v moderním světě, kterými provedl posluchače Josef Havelka, zakladatel české pobočky reklamní agentury Leo Burnett. Na sérii průzkumů a dat ukázal, že sektor maloobchodu čeká v příštích měsících masivní digitální transformace, na niž je připravena jen asi čtvrtina českého trhu. Vyzdvihl také hrozby, které digitalizace sektoru přináší z pohledu manažerů – na prvním místě samozřejmě konkurenci, překvapivě hned za ní se umístily interní záležitosti společností. byznys — 31


32 — revue

© 2018 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.


Evropská scéna Keith Haring Vídeň, Rakousko, od 16. března do 24. června 2018 Keith Haring by letos oslavil šedesátku. A tak vídeňská Albertina otevírá na počest tohoto výjimečného amerického umělce 16. března velkou retrospektivní výstavu. Zaměří se na symbolický jazyk, který ovlivnil řadu umělců a který prochází celým Haringovým dílem – kresbami, malbami i sochami.

Fernand Léger Brusel, Belgie, do 3. června 2018 Pionýr modernismu Fernand Léger po celý svůj život spolupracoval s filmaři, básníky, choreografy, skladateli a architekty. Retrospektiva tohoto francouzského umělce v bruselské galerii Bozar nás proto seznamuje s netradičními uměleckými formami, které jsou výsledkem Légerových mezioborových setkání.

Vincent van Gogh Vicenza, Itálie, do 8. dubna 2018 Ve vicenzském Palazzo della Ragione můžete až do 8. dubna zhlédnout velkou monografickou výstavu Vincenta van Gogha s podtitulem Od pšeničného pole k nebi. Návštěvníci tu uvidí více než 120 děl zřejmě nejslavnějšího nizozemského malíře, kreslíře a výtvarníka.

Damien Hirst Berlín, Německo, do 14. dubna 2018 Berlínská galerie moderního umění Bastian bude do 14. dubna vystavovat vybraná díla Damiena Hirsta, jednoho z nejúspěšnějších výtvarníků současnosti. Hirst, který první mezinárodní úspěch zažil v roce 1993 na benátském bienále, se ve své tvorbě zabývá plastikou, ready-made objekty, instalacemi a malbou.

Pablo Picasso Londýn, Velká Británie, od 8. března do 9. září 2018 Rok 1932 byl nesmírně kreativním obdobím v životě nejvlivnějšího umělce 20. století Pabla Picassa. Londýnská galerie Tate Modern proto 8. března 2018 otevírá výstavu Picasso 1932 – Láska, sláva, tragédie. Vydejte se na výpravu, která vám měsíc po měsíci představí Picassův „rok zázraků“.

Francis Bacon Londýn, Velká Británie, do 27. srpna 2018 V londýnské Tate Britain je do 27. srpna k vidění výstava, na níž se představí v Dublinu narozený britský figurativní malíř Francis Bacon. Baconova díla zde budou vystavena společně s díly jeho současníků, například s pracemi jeho přítele Luciana Freuda, s nímž v roce 1954 vystavoval na benátském bienále. revue — 33

Text: Anna Batistová

© 2018 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

K

eith Haring ve vídeňské Albertině, Vincent van Gogh v italské Vicenze, Pablo Picasso v londýnské Tate Modern, Fernand Léger v Bruselu a Damien Hirst v Berlíně. Pozvánky magazínu Marwick na březen a duben prozrazují, že jarní výstavy v evropských metropolích jsou ve znamení výrazných uměleckých jmen.


Okolí je bohaté na lesy a dostatek dřeva byl podmínkou pro chod pecí. Vedla sem železnice, takže doprava nerostných surovin byla snadná. Proto Rücklové postavili sklárnu v Nižboru.

Nebe broušeného skla Česká značka skleněných výrobků Rückl na sebe upozornila na podzim, kdy získala hlavní cenu Designbloku. Úspěšně tím završila svou renesanci. Sklárna v Nižboru stojí už od roku 1903 a rodinná tradice Rücklů sahá k přelomu 17. a 18. století. Až v nedávné době – se vstupem nového investora a mecenáše Martina Wichterleho – však značka rozšířila výrobu, zabrousila na pole současného designu a přitom zůstala věrná tradici. Tady v Nižboru vytvořili dvanáct Českých lvů, Stanley Cup i dárek pro Alžbětu II. Dnes ve výrobně se znakem čápa pracuje 135 lidí.

Na začátku je žhavá zářící hmota, kterou sklář píšťalou nafoukne do správné velikosti. Každá váza nebo sklenička vznikla právě tady v pecích, u kterých se střídají skláři v třísměnném provozu. Oheň nikdy nesmí vyhasnout.

34 — revue

© 2018 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Marie Valentová


© 2018 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Výrobek dostane požadovaný tvar v dřevěné formě. Ty nejlepší se dělají z tvrdého hruškového dřeva. Sklář každý kousek ještě dotvaruje speciální lžící a zbaví píšťaly, která zůstala v nádobě zatavená. Následuje několikahodinové chlazení.

Z chladicí pece míří výrobky ke kontrole. Vadné kusy s bublinkami se rozbijí a materiál se vrací na začátek životního cyklu – do pece. Nevzniká žádný odpad.

Do brusírny vejde hladká nádoba s předkreslenou mřížkou, ta spolu s technickým výkresem vede brusiče. Spojováním různých bodů na mřížce brusič vytvoří ornament.

revue — 35


Když kotouč ve skle vypracuje vzor, může se výrobek ponořit do nálevu s kyselinou, kde se obroušené hrany vyhladí. Některé ornamenty zůstávají matné. Třeba pyramidové hrany na vázách z loňské kolekce České nebe.

Rückl vyrábí dvě produktové řady. Rückl Heritage vychází z dědictví rodinných postupů a metod. Zahrnuje především nápojové sady, které ctí klasické dekory a smysl pro tradici.

36 — revue

© 2018 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

V Česku je sklářských škol jenom několik a o obory není velký zájem. V Nižboru většinou pracují lidé z okolí, které si tu školí za provozu. Stát se zručným brusičem vyžaduje až deset let praxe.


I když u nás zájem o tradiční i moderní broušené sklo stoupá, většina ho končí za hranicemi. Z nižborské produkce se 70 % exportuje, největší podíl putuje do USA a na Střední východ.

© 2018 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Současný design reprezentuje Rückl Contemporary. Za návrhem loňské kolekce České nebe stojí Rony Plesl. Řada sází na decentní barevnou škálu a nápadité tvary.

revue — 37


Práce na kolekci České nebe je momentálně jeho největší chloubou. Rony Plesl při ní skloubil nostalgii tradice s tváří současnosti. Jeho rukopis tak řídil vzkříšení jedné zapomenuté značky. Rückl díky tomu bodoval na Designbloku a na konci března se rozhodne, jestli uspěje na Czech Grand Design, kde jsou nominovaní všichni, kteří u rücklovské obnovy stáli: fotografové BoysPlayNice, Studio Najbrt, sama sklárna i jejich dvorní designér. Díky němu se letos navíc do Nižboru vrátila filmová cena Český lev.

38 — revue

© 2018 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Zažehli jsme renesanci


© 2018 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Teď se o vás mluví v souvislosti s Rücklem, přitom spolupracujete s velkou řadou značek. Co všechno nyní děláte? Je pravda, což je možná až skoro taková moje vada, že mám většinou rozpracovaných hodně zakázek. Teď navrhuji dva obrovské lustry do soukromých rezidencí, potom nový džbánek pro Ostravar, sklenice pro Vineu, výroční lahev pro Pilsner Urquell. Zároveň připravuji plastiky pro výstavu v Londýně nebo novou kolekci Rückl, která byla na veletrhu ve Frankfurtu na začátku února poprvé vidět na veřejnosti. Dohromady nějakých patnáct projektů. Jak se vám daří uchopit tolik věcí naráz? Možná proto toho tolik dělám současně, baví mě mezi projekty přeskakovat. Nemohl bych být čistě jenom produktový designér. Jedna moje práce je velice exaktní, má hodně mantinelů, další je zase velmi volná. Rád to kombinuji. Je to jako v životě: někdy se chce člověk zklidnit, někdy má víc energie. Vyhovuje mi ta zdánlivá roztříštěnost. I můj pracovní den je taková mozaika. Ráno nevím, které zadání zrovna budu dělat. Ale nesmím mít na práci klid. Musím cestovat nebo sedět v kavárně a pak většinou ty věci samy náhle přicházejí. A je pravda, že každý den kreslím. Není den, kdy bych nekreslil. Dá se o nějakém navrhování říct, že ho máte nejradši? Přiznávám, že Rückl je pro mě srdeční záležitost. V poslední době mě bavil nejvíc. Dostal jsem poprvé volnou ruku pro tvorbu značky jako celku, takže jsem sám vybral fotografy, grafické studio, designoval jsem spolu s architekty z Quarty i obchod v Železné. Předtím jsem nikdy neměl možnost ovlivnit úplně všechno. Všichni, kdo se na značce podíleli, byli teď nominovaní na ceny Czech Grand Design. To docela svědčí o úspěchu. Teď můžu klidně říct, že se to povedlo. Myslím, že právě proto, že jsme tu značku pojali komplexně. Rückl stojí na tradici, není jenom trendový. Má v sobě i romantiku starých časů. Já jsem nechtěl dělat něco, co dělají Italové nebo Francouzi nebo Němci. Chci, aby to byla opravdu česká značka, i se správně přidanou nostalgií. Celé kolekci říkáme České nebe. S jakým záměrem jste kolekci vytvářel? Chtěl jsem, aby ta značka byla romantická a stále artová, aby se líbila i designérům. A – musím to ještě zopakovat – aby byla velmi česká. Když je něco hodně české a kvalitní, má to zároveň největší šanci být světové. Opačně to nefunguje, že budu dělat to, co ve světě,

abych se prosadil. Uspěji jedině tenhdy, když budu ojedinělý. Takže to byly dvě myšlenky: romantika a českost. S tímhle úmyslem jsem vybral i barvy růžovou a kouřovou, té říkáme cigar, je jako kouř z doutníku. Jednu pro ženy a druhou pro muže. Obě dvě mají stejný úspěch. I muži, které normálně tyhle věci moc nezajímají, na to reagují velice pozitivně. Jako když Paul Smith přišel s pánskou módou, kde byly barvy a detaily, a stal se strašně oblíbeným. Najednou už chlapi nemuseli být studení kravaťáci. Kde je nejvíc vidět ta českost? Hlavně v klasickém řezu, brusu hvězdiček, v zářezech. Designéři se toho trochu bojí, aby to nebyl kýč nebo staromilství. Ale tyhle prvky se dají použít nově, což mám pocit, že se nám podařilo. Zdůrazňuje to ty staré časy a původnost, protože broušené sklo vzniklo opravdu v Čechách. Zažívá teď broušené sklo svoje obrození? My si dokonce trochu fandíme, že jsme tu renesanci začali my. Slovo renesance navíc opravdu plánujeme použít jako motto. Myslím si, že ostatní české sklárny dělají klasiku nebo modernu, v tom pravém slova smyslu o renesanci nejde. My jsme šli opravdu po těch nejstarších vzorech, používáme smalt, takové ty kytičky. Nejdeme jenom po trendech. Roli hraje i taková ekonomicko-marketingová věc. Řekl jsem si, že když se povedlo znovu obnovit třeba Harley-Davidson, proč my bychom nemohli vzkřísit jednu českou sklárnu. Také vedete Ateliér skla na UMPRUM. Jednou jste řekl, že opouštíte tradici svých předchůdců. Jak? Cítil jsem, že sklo je strašně uzavřená komunita, kdy si ti skláři nahrávají mezi sebou, vystavují mezi sebou a pro sebe. Chtěl jsem tohle otevřít jiným oborům, jak designu, tak volnému umění. Na rozdíl od těch předchůdců jsem se snažil vymanit. Myslím, že studenti by svou tvorbou měli umět konkurovat v jakémkoliv oboru, ne se jenom dívat na sklo. Rony Plesl Pochází z Jablonce. Vystudoval pražskou UMPRUM a zkušenosti sbíral na stážích ve Francii nebo na Tchaj-wanu. V současnosti kombinuje dráhu designéra a pedagoga, od roku 2008 vede na UMPRUM Ateliér skla. Jeho jméno se spojuje se značkami Sahm, kde navrhuje skleničky, nebo Lasvit, pro kterou designuje velkolepé lustry. Zasahuje i do architektury nebo volné tvorby. Dvakrát vyhrál ocenění Good Design Award, dvakrát Czech Grand Design. Má pět dcer. revue — 39


Nejlepší 2.0 Čtyřikrát byla kodaňská restaurace Noma zvolena nejlepším gastronomickým podnikem na světě, přesto ji její šéfkuchař René Redzepi loni v únoru zavřel. Odskočil si rozjet jeden projekt v Mexiku a letos v únoru se do Dánska znovu vrátil, aby otevřel restauraci Noma 2.0. „Náš rok dělíme do tří období, v nichž se zásadním způsobem změní celé menu, abychom ho mohli spárovat s ingrediencemi, které jsou v daném čase právě na vrcholu,“ stojí v oficiálním prohlášení. Na startu budou servírovat plody skandinávských moří. Následovat budou variace jídel především pro vegetariány. V poslední etapě, od podzimu do ledna, by prim mělo hrát maso v kombinaci s plody lesa (houby, bobule, ořechy, divoké rostliny). Skoč do porubského pole Před rokem pověsil Richard Mauler kariéru profesionálního volejbalisty definitivně na hřebík, aby se mohl věnovat svým podnikatelským aktivitám. V Ostravě už dříve rozjel espresso bar CoKafe a před několika týdny k němu přibyl ještě podnik Skoč do pole. „Vymysleli jsme pro něj vlastní kategorii restro (REStaurace – biSTRO), pod kterou bychom rádi přinášeli to nejlepší z obou konceptů. U nás narazíte jak na steak z pořádného vyzrálého hovězího masa, tak na hotdog z domácí briošky a kvalitního párku od našeho uzenáře,“ vysvětluje Mauler. V květnu by rád podnik rozšířil i do zahrady, kde bude venkovní terasa, bar s grilem, chill-out zóna, dětské hřiště, bylinková zahrádka a nespočet dalších míst k sezení.

40 — revue

Extra tip: Co ochutnat, vám bohužel neporadíme, protože restaurace každý měsíc kompletně mění nabídku. Nicméně Jakub Růžička jménem provozovatele láká především na steaky nebo asijskou kuchyni.

Extra tip: Název Noma vznikl z počátečních písmen sousloví „Nordisk mad“. V tomto případě však nejde o skrytý odkaz na severské kulinářské šílenosti, slovo „mad“ v dánštině označuje prostě jídlo.

Extra tip: „V březnu bych doporučil vyzkoušet naši novou jarní nabídku. Těšit se můžete na náš vyhlášený burger, který pro jarní menu pozměníme,“ láká majitel Skoč do pole Richard Mauler. Ze stálé nabídky se pak „proslavilo“ například místní skotské vejce.

© 2018 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

TOP 3 podniky Text: Lukáš Rozmajzl, šéfredaktor CityBee.cz

Ochutnej pět! Málokdy se vidí, aby se koncept restaurace tak silně promítl do všech jejích elementů jako v případě Dave B. – Taste Five. Nový podnik si vzal číslo 5 a pracuje s ním na několika úrovních. Předně je to restaurace, kterou najdete v páté pražské městské části, konkrétně v přízemí nové kancelářské budovy Five. Stálé menu je rozděleno do pěti sekcí a v interiéru najdete pět různých zón, které však spojuje industriální design a kontakt s otevřenou kuchyní. „Koncept naší kuchyně je orientovaný na čerstvé suroviny, lehké a chutné pokrmy, mix světových kuchyní,“ popisuje ve stručnosti Jakub Růžička z firmy Sodexo, která je provozovatelem Dave B.


Dědina (Petra Dvořáková) V dubnu vychází v nakladatelství Host nový román spisovatelky, scenáristky a nositelky ocenění Magnesia Litera za publicistiku Petry Dvořákové. Kniha Dědina je tragikomickým příběhem ze současné vesnice vyprávěným z pohledu jejích obyvatel. V Dědině hrají ústřední roli hospoda, malá prodejna a zabijačky… Řeší se tu nevěra, výchova dětí a jeden nezdařený pohřeb. Život tady je ještě stále spjatý s půdou, zvířaty, hospodařením a především s lidmi. Přirozená fyzická blízkost hrdinů, jejich společná práce a touha po lepším živobytí jsou ovšem jak zdrojem provázanosti, tak i věčných svárů. Ready Player One (Steven Spielberg) Dne 29. března 2018 jde do českých kin dlouho očekávaná filmová adaptace knihy spisovatele Ernesta Clinea Ready Player One. Režie thrilleru z blízké budoucnosti, světa virtuální reality a počítačových her se ujal Steven Spielberg. Hlavním hrdinou příběhu je mladík Wade Watts (Tye Sheridan), kterého nacházíme ve zpustošeném světě roku 2045. V něm už není kam jít kromě virtuální reality Oasis. Hranicí této reality, kterou vytvořil James Donovan Halliday (Mark Rylance), je jen naše vlastní představivost. Co se stane, když se Wattsovi podaří rozluštit první Hallidayovu nápovědu? Text: Anna Batistová

Marwick vybírá

© 2018 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Jeden svět (festival dokumentárních filmů o lidských právech) Od 5. do 14. března 2018 se v Praze uskuteční jubilejní 20. ročník festivalu Jeden svět. Následně se přesouvá do více než třicítky českých měst. Hlavním tématem letošního Jednoho světa je „Aktualizace systému“ – hláška, která se objevuje na obrazovkách počítačů, když je nutné updatovat operační systém. Představuje výzvu: zpomalme, zamysleme se a dejme si čas, abychom mohli zpracovat nové informace, zasadit je do kontextu a udělat si názor podložený fakty. Festival, který každoročně přivítá více než 120 tisíc diváků, promítne přes stovku českých i zahraničních filmů.

revue — 41


Běhat pomalu Miloš Škorpil je živá reklama na běh. Na otázku, co bude dělat, až nebude moct běhat, kontruje plány běžet ve sto letech maraton v Honolulu. Často se zvučně směje. A na konci rozhovoru, který byl stejně dlouhý jako slušný amatérský čas na deset kilometrů (43 minut), už autorovi samovolně tyká. Start rozhovoru přitom nebyl nejzdařilejší.

42 — revue

© 2018 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Štěpán Kačena


© 2018 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Základní pravidlo pro běh, pro vytrvalostní sporty i pro život je, že nikdy nemůžeme udýchat tempo

Proč běháte? To je blbá otázka. Tak když to řeknu jinak: Co vás žene? Nevím, co mě žene, ale hlavně se potřebuju hýbat. V mládí jsem byl a asi jsem doteď, jak se moderně říká, hyperaktivní. Pohyb mi byl vrozený. Můžu být bez běhání, ale nemůžu být bez pohybu. Vedli vás k pohybu rodiče? Sportovali? Nejsem ze sportovní rodiny. V rodině nikdo nesportoval. Hned jak jsem začal být hyperaktivní, mě dali rodiče do Sokola. Tam se dělalo všechno: běhalo, cvičilo na nářadí, chodilo na výlety. Pak jsem chodil do gymnastiky, ale dělat půlhodiny kotrmelce bylo na hlavu a na žaludek. (směje se) V jedenácti letech se v Počernicích konal Běh Mladé fronty, okresní přebor. Kamarád, co bydlel přes ulici, mi říkal, jestli bych s nimi nešel. Tak jsem šel, vyhrál mladší žáky, začal chodit na atletiku a vydržel u toho do dneška. Proč je běhání dnes tak populární? Běhání nebo chůze je sport, pro který člověk moc nepotřebuje. Můžeme vyjít a jít nebo běžet, kam chceme. Je to velmi přístupný sport, při němž si člověk vyčistí hlavu. Může při něm být sám se sebou, alespoň nějakou dobu, a od všeho ostatního se oprostit. Prvních pět deset minut se mu v hlavě honí otázky, pak se to všechno krásně rozprostře do ztracena a člověk si běží a může se věnovat jenom sám sobě. Je to čas, který by si člověk měl sám věnovat, protože jinak nikdy nezjistí, jaký je, co je zač, kam vlastně směřuje. A to je potom problém v obecném životě – přešlapuje na místě nebo se žene za něčím, protože je to moderní.

V knize Škorpilova kniha běhu máte varování pro zadané ženy, že běh člověka změní a jejich dosavadní partner jim může začít vadit. Proč varujete ženy? Mají to muži jinak? To platí i pro muže. Chlapi to ale podle mě tolik neřeší, jestli se žena změnila, nebo nezměnila. Jdou si tvrdě za svým, kolikrát bez ohledu na protějšek. Ženám ale najednou začne vadit, když zjistí, že s partnerem v podstatě přestávají mít cokoli společného. Ženy jsou přemýšlivější a víc jim jde o to, prožívat život společně s druhým. V jednom rozhovoru jste říkal, že běhání lidem znechutí škola. Jak by se mělo správně učit běhat? Hlavně by se to mělo učit. Učitelé by se běhu měli věnovat, jednou za týden, za čtrnáct dní by s dětmi měli udělat běžecký trénink, aby jim to přišlo vlastní. A ne na konci roku říct: „Dneska poběžíme Coopera.“ (pozn. red.: dvanáctiminutovka) A před startem říct: „Běžte, jak nejrychleji umíte.“ Děti hned po startu vyrazí nejvíc, co to jde, a po 400 metrech potupně zvracejí v příkopě. A tuhle zkušenost si odnášejí do života s tím, že tohle je běh. Tohle ale vůbec běh není. Já učím lidi, aby běhali pomalu. Jak je to učíte? Základem běhu a vytrvalostních sportů je dýchání. Základní pravidlo pro běh, pro vytrvalostní sporty i pro život je, že nikdy nemůžeme udýchat tempo. Vždycky to tempo musíme přizpůsobit tomu, co jsme schopní udýchat. Je potřeba se rozbíhat pomalu, postupně zrychlovat a přidávat si dávky.

revue — 43


44 — revue

Z vašich textů a vyjádření by člověk mohl nabýt dojmu, že běh je lék. Je to tak? Běh a pohyb jsou lék, protože nás učí dýchat. S oblibou dávám lidem otázku: Jak dlouho vydržíme bez jídla? Čtyři týdny až měsíc. Jak dlouho vydržíme bez vody? Čtyři dny až týden. Jak dlouho vydržíme bez kyslíku? V řádu minut. Kyslík je hrozně důležitý pro spoustu pochodů, hlavně pro metabolismus. Metabolický systém si můžeme představit jako velkou pec, která hoří. K tomu, aby kamna hořela, potřebují kyslík. Když není, tak vlastně pomalu umíráme. Proto ten pohyb. Ale není to sport, nezáleží mi na tom, jakým tempem to uběhnu, ale abych se pravidelně hýbal. Označujete se za poradce zdravého životního stylu. Proč už nejste trenér? Myslím, že už nejde jen o sport, ale o celkový přístup k životu – abych se smysluplně pravidelně hýbal, jedl tak, aby mi jídlo dodalo co nejvíc energie, chutnalo mi, abych si ho užíval. Obecně chceme lidi s manželkou Danou rozhýbat. Daří se to? My jsme otroci všech těch vymožeností, které jsme si vymysleli, robotů a tak. Z toho pramení, že lidi už nemají žádnou fyzičku. Dřív přišla ženská domů, když chtěla upéct, musela zadělat těsto, nejdřív navážit. My jsme ten drobný pohyb ze života odstranili a kvůli tomu Světová zdravotnická organizace říká, že člověk by měl zařadit 40 minut pohybu denně. Není to sport, ale to, že půjdete nakoupit a půjdete pěšky, a ne autem. Máte před sebou schody v baráku, tak je vyjdete pěšky. Dolů

© 2018 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Na svém webu nabízíte výuku přirozeného běhu. Když je běh přirozený, jak to, že se musí učit? Dobrá otázka. Máte děti? Mám. A jak jsou staré? Dva a půl a pět a půl. Možná si pamatujete, že když děti začnou chodit, tak vlastně začnou běhat. Protože jak mají těžkou hlavu oproti tělíčku, tak ona je převažuje dopředu a děti si dají ruce před sebe. My máme za to, že si vyčuraně zkracují vzdálenost k cíli, ale ono je to kvůli rovnováze. Když zvednete ruce, podsune se vám v kyčlích zadek dopředu do osy těla. Automaticky vám začnou jít nohy dozadu a to je právě přirozený běh. Dneska ale děti už od malička jezdí všude autem, přirozeného pohybu máme málo, takže zapomínáme, jak má vlastně vypadat. A za druhé děláme to, co vidíme. Devadesát procent lidí, kteří běhají, běhá technicky špatně – já tomu říkám chůze se skočnou fází. Jak tedy přirozený běh vypadá? Popsat přirozený běh je těžké, zkusím to takhle: Když něco děláte a máte pro to talent, jde vám to „jakoby samo“. U přirozeného běhu je to stejné. Pokud někdo vedle vás poběží a vy budete mít pocit, že mu to jde samo, že vlastně nemusí vynakládat žádnou energii a prostě jen tak lehce pluje vzduchem, tak to je přirozený běh. Ve chvíli, kdy se podíváte na sebe, jak jste celý brunátný od vynakládané námahy, pochopíte, že tady něco nehraje, že to není spravedlivé.


© 2018 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Děti hned po startu vyrazí nejvíc, co to jde, a po pár metrech potupně zvracejí v příkopě. sjeďte klidně výtahem, to mi nevadí, když vás bolí kolena. Ze začátku lapáte po každém druhém schodu po dechu, po dvou třech týdnech je vyjdete plynule. Co je na trenérské nebo, chcete-li, poradenské práci nejtěžší? Naštěstí nejsem klasický trenér, abych s lidmi na dráze trávil dvě tři hodiny denně. Spíš se snažím vést je k samostatnosti, aby o tom přemýšleli. Klidně je nechám dělat chyby, protože vím, že našimi nejlepšími učiteli jsou naše vlastní chyby. Lidi mi nejdou na nervy, a kdyby mi šli, tak si udělám v prosinci měsíc dovolenou a je to. Navíc jsem od listopadu v důchodu. (směje se) Co říkáte na technologie a běhání – fitbity, statistiky, lidé se svítícími mobily na bicepsech, sdílení na sociálních sítích. Neničí to běžecký zen? Určitě ano, ale protože jsme děti techniky, spousta lidí by bez toho ani nevyběhla. Technika je dobrý pomocník, ale zlý pán. Sporttestery jsou dobré na začátek, pokud ctím tepové frekvence a to, co mi sporttester říká, například že mám zpomalit. Ve chvíli, kdy na to nedbám, jsou to vyhozené peníze. Já spíš lidi učím, aby sporttester nepoužívali, není to nutné.

Na co se mají lidé soustředit, když s běháním začínají? Je určitě lepší soustředit se na dech, ale bohužel někteří lidi to už dnes neumí. A naopak to honí, protože když jde člověk běhat poprvé, tak všichni okolo běhají rychleji a on se jim chce vyrovnat. Za chvilku se zastaví, protože to nemůže udýchat. Rozbíhat se mám pomalu, rozdýchat to, zásobit tělo kyslíkem, abych rozjel všecky funkce v těle, a pak až držet svoje optimální tempo, ve kterém jsem schopen běžet dlouho. Na konci zase trochu povolit a ulevit. Trénink by měl vždy končit uvolňující fází. Proč? Lidé si zpětně pamatují hlavně konec. Když jsme v něm zřízení jako na té základní škole, pamatujeme si jen to. Když si deset minut před koncem ulevíme, zpomalíme a vydýcháme se, tak se díky tomu, že už jsme nahodili regeneraci, cítíme i druhý den dobře. Pamatujeme si už spíš úlevu než tu devastaci. Miloš Škorpil Třiašedesátiletý ultramaratonec a zakladatel Běžecké školy je patrně nejznámějším českým trenérem běhu. Dvojnásobný mistr České republiky v běhu na 24 hodin (1991, 1999) oběhl v letech 2000, 2006 a 2010 Českou republiku. V roce 2003 doběhl z Prahy na Sněžku za 22 hodin a 40 minut. O rok dříve absolvoval legendární 246 kilometrů dlouhý Spartathlon za necelých 33 hodin. S manželkou Danou Škorpilovou provozuje Běžeckou školu, pořádá besedy, soustředění i běžecká školení pro firmy. Píše také knihy. Brzy vyjde publikace Evangelium běhu, kterou napsal s Pavlem Kosorynem.

revue — 45


Dubaj otevřela mrakodrap Dubai Frame ve tvaru zlatého rámu Spojené arabské emiráty se mohou pochlubit dalším unikátem. V Dubaji byl otevřen zlatý rám Dubai Frame, který je tvořen dvěma věžemi se spojenou základnou a přemostěním ve výšce 150 metrů. Novostavba v designu Fernanda Donise nabízí nejen tematickou expozici, ale především vyhlídku na město s možností užít si průhled skleněnou podlahou směrem k zemi.

46 — revue

Lamborghini odhalilo své první SUV jménem Urus Italská automobilka Lamborghini představila dlouho očekávaný model, který je prvním novodobým SUV této značky. Luxusní vůz využívá léty osvědčený designérský jazyk převzatý od sportovních vozů. Více než čtyři roky připravovaný model je vyvinut speciálně pro sportovní, ale i každodenní jízdu. Do interiéru se propisuje dravý vzhled, ostře řezané rysy i stylovost umocněná prémiovými materiály.

© 2018 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Design news Text: Ondřej Krynek, šéfredaktor DesignMag.cz

Brno pořádá velkou výstavu Paneland věnovanou panelovým domům Výstavba panelových domů byla v tehdejším Československu nejsilnější v 70. a 80. letech. Aktuálně je například v Praze přibližně 10 tisíc panelových domů a v celé republice v nich žije okolo pětiny populace. Výstava v Moravské galerii v Brně se věnuje panelovým domům jako fenoménu a expozice pak nabízí typický panelový byt Husákovo 3 + 1, design, módu i umělecké počiny současných tvůrců.

IceHotel ve Švédsku otevřel 19 nových pokojů z ledu a sněhu Nedaleko švédského města Kiruna se již po osmadvacáté otevřel ledový hotel IceHotel. Letos jej navrhlo 26 umělců z celkem 11 zemí. K celoročně otevřenému baru a galerii tak bylo z 32 tun ledu a sněhu přistavěno 19 pokojů, které je možné navštívit do poloviny dubna. Vybrat si můžete z ledového mola, kosmické lodi či náruče King Konga.


© 2018 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Zasedací místnosti jsou odhlučněny a vybaveny nejmodernější technikou

Klientská zóna KPMG dostala luxusní výhled Že má sídlo KPMG Česká republika výhodnou polohu v centru metropole, už klienti vědí. Od ledna letošního roku na ně čeká příjemná změna. Zasedací místnosti se přesunuly do zrekonstruované zóny nejvyššího patra budovy s krásným výhledem na Prahu.

Přibyla horní recepce, která slouží výhradně pro VIP klienty revue — 47


Focus

Fenomén slow journalism „P

rincip slow journalism je podobný jako třeba u fenoménu slow food, jen se tato reakce na výzvy hektické doby netýká přístupu ke stravování, ale k informování,“ vysvětluje Jan Kaliba, novinář a propagátor tohoto směru žurnalistiky. Snaží se popřít mínění, že zkratkovitost dnes vítězí, protože o dlouhé texty není mezi lidmi zájem. Kde má fenomén slow journalism své kořeny? V době internetu a digitalizace se stala modlou snaha být nejrychlejší, odtud i různé propagační slogany ve stylu „víme první“. Ovšem části publika i novinářů začalo vadit, že chybí hloubka, čas na ověření nebo prostě jen na důkladné seznámení s tématem. Uzávěrky jsou neúprosné, na webu vlastně nepřetržité, a za rohem už číhá povinnost věnovat se dalšímu tématu. Tuto realitu ještě před deseti lety prohloubila ekonomická krize a s ní spojená úsporná opatření. Omezila množství původních materiálů, protože mít člověka přímo na místě, což je podstata žurnalistiky, se pro mnohé redakce stalo luxusem. A tak začaly vznikat například ve Spojených státech nebo ve Spojeném království projekty slow journalism, které kladou důraz na ověřování faktů, výbornou znalost tématu i na výběr témat – zaměřují se nejen na jednoduchá a na první pohled „sexy“ témata vhodná k rychloobrátkovému prodeji.

48 — revue

Má vůbec v dnešním světě zrychlených zpráv takový typ žurnalistiky šanci obstát? Vzhledem k tomu, že je to svým způsobem revolta právě proti světu zrychlených zpráv, tak si myslím, že rozhodně. My se například ve Football Clubu snažíme v konkrétní oblasti české sportovní žurnalistiky popřít obecně hodně rozšířené mínění, že zkratkovitost dnes vítězí, protože po dlouhých textech není mezi lidmi dostatečná poptávka a vlastně takové číst už ani neumějí. Umějí. Na čem si tedy autoři ve slow reading projektech zakládají? Například na tom, že žádný stálý okruh autorů nebo redakce neexistují. Ono se to možná nezdá, ale hodně to s obsahem a jeho kvalitou souvisí. V běžných médiích je stálá redakce, co si musí nějak rozdělit témata, která je potřeba zpracovat. Samozřejmě se ta redakce nějak specializuje, ale ne každé téma je aspoň někomu blízké. Kdežto my si nejprve řekneme, jaká témata v dalším čísle chceme, a podle toho oslovujeme autory, o nichž víme, že se jimi dlouhodobě zabývají nebo že působí na místě, ze kterého mohou napsat autentický příběh či reportáž. Oslovujeme i hodně zahraničních autorů, takže o tématech z ciziny píšou lidé, kteří tu realitu zažívají přímo na místě a mají k ní blízko.

© 2018 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Anna Batistová


© 2018 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Football Club je nezávislý čtvrtletník, který založili sportovní novináři Jan Kaliba a Karel Häring s přispěním fotbalového nadšence Jiřího Hory a s podporou kolegů novinářů Petra Nosálka a Guillaumea Nargueta. Kromě samotného psaní a dramaturgie dělají zakladatelé časopisu ve volných chvílích i korektury, překlady, propagaci a také napřímo rozesílají jednotlivé výtisky předplatitelům, kterých se přes web zaregistrovalo už několik set. Jednotlivá čísla jsou k dostání i v knihkupectvích.

Jak vypadají články o fotbale, v čem se liší od běžné sportovní žurnalistiky? Autory neomezujeme co do délky, podstatné je, jak je text poutavý a zajímavý. Pěstujeme různé žánry, už jsme měli ve čtvrtletníku kromě reportáží a rozhovorů třeba i deník, dopis či báseň. V každém čísle se také snažíme mít text od někoho ze slovenských kolegů a necháváme ho ve slovenštině, na což máme většinu reakcí pozitivních. Jde nám hodně o fotbal jako společenský jev, součást kultury v širším slova smyslu, jako pozadí pro úžasné příběhy jednotlivců i celých regionů a zemí. V prvních třech číslech jsme loni měli dohromady 43 textů od 30 různých autorů o více než 25 zemích – od Ruska přes Ghanu až po Uruguay. Teď v prvním letošním čísle, které vyjde v březnu, přidáme třeba autentický text o fotbale v tak zapomenutém koutě světa, jako je Niger, nebo o ženském fotbale v Afghánistánu. A v domácím kontextu nám jde jak o témata typu, kterak Slavia a Sparta fungovaly za minulého režimu i díky tehdy oficiálně zakázané podpoře dobových mecenášů, tak samozřejmě o ta současná, ale ideálně tak dobře napsaná, abyste se nemohli od čtení odtrhnout, i když ten výtisk Football Clubu vyndáte z knihovničky znovu po dvou letech…

Kde jste čerpali inspiraci? Jaké jsou vaše vzory v oboru v zahraničí? Společně s kolegou Karlem Häringem máme slabost pro anglický, španělský i jihoamerický fotbal, jsme i takto jazykově zaměřeni a na našich bývalých pracovních pozicích (deník Sport a sportovní redakce Českého rozhlasu) jsme ještě nedávno za fotbalem i do těchto zemí společně cestovali (třeba na MS v Brazílii). Naší inspirací byly do značné míry anglický čtvrtletník Blizzard a trochu i španělský měsíčník Panenka (pojmenovaný po českém fotbalistovi Antonínu Panenkovi pro odvahu a originalitu, se kterou zahrál svou slavnou penaltu v Bělehradě 1976). Také tyto tituly, které vznikly asi před sedmi lety, sázejí na dlouhé, nevšední texty a originální úhly pohledu. Především Blizzard je stejně jako náš Football Club formálně jednoduchý, nemá stálou redakci a inspiroval nejen nás. Fenomén pomalého čtení se šíří Evropou, podobný magazín mají samozřejmě Němci, ale i Rakušané, Skoti, Norové a další. Tak jsme si v našem nadšení řekli, že zkusíme, jestli bude dostatečná odezva i v Česku a na Slovensku. Reakce čtenářů jsou doposud velmi pozitivní.

revue — 49


Sitges Florida

Abú Dhabí Nové Dillí

Tanzanie

Klára Spilková na cestách: Florida a Tanzanie K

de se dobře najíst, kde se jak hraje… Nejlepší česká golfistka Klára Spilková se dělí se čtenáři magazínu Marwick o své tipy a zážitky z golfových cest po světě. Byla jsem na Floridě, a ne jednou! Koncem minulého roku jsem se tam díky kvalifikačnímu turnaji americké LPGA v krátké době podívala hned dvakrát. Nejprve to bylo v říjnu do města Venice a pak jsme na přelomu listopadu a prosince hrály nedaleko Daytona Beach, kde se jezdí závody automobilové série NASCAR.xxxxxMěla jsem štěstí, že zrovna v den, kdy jsem měla volněji,

50 — revue

na okruhu trénovali. Sledovat závodníky v akci na vlastní oči byl opravdu neuvěřitelný zážitek. A nemyslete si, že tam jen tak nudně jezdí dokola. Hned jsem si to chtěla také vyzkoušet. Přímo na Daytona Beach se dá projet autem po pláži a alespoň trochu nasát atmosféru tam, kde automobilové závodění kdysi začínalo.xxxxxV prosinci jsem se také mohla poprvé podívat do Afriky jinak než na golf. Odletěla jsem na trochu dobrodružnou dovolenou do Tanzanie. Pět dní jsme byli na safari a viděli takové věci! Lvy i hyeny při lovu, velkou migraci pakoňů a zeber, stáda slonů a spoustu dalších zvířat. Dokonce nás v noci do stanu přišla navštívit ženetka (šelma podobná velké kočce) – hledala jídlo a dost nás vylekala.xxxxxVelký zážitek jsem měla i z místní dopravy. Jezdili jsme džípem a absolvovali přelety malým místním letadlem, které přistávalo každých deset minut. Něco jako u nás autobus. Každému bych návštěvu safari v této podobě doporučila.xxxxxPřeji všem skvělý rok 2018, děkuji KPMG za podporu a prostor a těším se, že se budeme zase setkávat!

© 2018 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

St. Andrews Chicago


© 2018 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Vaše daně nezajímají jen vás Pomůžeme vám posílit transparentnost a minimalizovat rizika.

To nejdůležitější o daních, účetnictví a právu najdete v Daňových a právních aktualitách KPMG. danovky.cz Anticipate tomorrow. Deliver today.

© 2018 KPMG Česká republika, s. r. o., a Czech limited liability company and a member firm of the KPMG network of independent member firms affiliated with KPMG International Cooperative („KPMG International“), a Swiss entity. All rights reserved.


The information contained herein is of a general nature and is not intended to address the circumstances of any particular individual or entity. Although we endeavor to provide accurate and timely information, there can be no guarantee that such information is accurate as of the date it is received or that it will continue to be accurate in the future. No one should act on such information without appropriate professional advice after a thorough examination of the particular situation. The views and opinions expressed herein are those of the interviewees/survey respondents/authors and do not necessarily represent the views and opinions of KPMG in the Czech Republic.

© 2018 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Pravidelně v e-mailové schránce marwick.cz

Marwick březen/duben 2018  

Magazín pro klienty a příznivce KPMG Česká republika

Marwick březen/duben 2018  

Magazín pro klienty a příznivce KPMG Česká republika