Page 1

HRADY A JEJICH ZÁHADY Petr David Vladimír Soukup

KNIŽNÍ KLUB


Petr David Vladimír Soukup HRADY A JEJICH ZÁHADY Text copyright © 2017 by Petr David, Vladimír Soukup Photography © 2017 by Petr David ml., Martin David, Martin Hurin, Petr Ludvík, Jaroslav Matouš, Jiří Morávek, Jan Rendek, Vladimír Soukup, Kamila Motyčková Šírová, Jiří Šír, Zdeněk Thoma All rights reserved ISBN 978-80-242-6004-4 Text Petr David, Vladimír Soukup Fotografie Petr David ml. (přední strana obálky, 3 × zadní strana obálky, 11, 15, 16, 17, 21, 22, 23,

28, 29, 33, 34, 35, 38, 58, 59, 60, 61, 64, 65, 70, 71, 72, 73, 74, 75, 76, 78, 79, 82, 83, 84, 85, 86, 87, 88, 89, 90, 91, 92, 93, 96, 97, 100, 101, 102, 103, 104, 105, 106, 107, 111, 114, 117, 118, 119, 124, 125, 127, 129, 130, 131, 136, 137, 138, 139, 140, 141, 144, 145, 146, 147, 152, 153, 156, 157, 164, 165, 172, 173, 181, 184, 185, 187, 191, 192, 193, 199, 203, 206, 207), Martin David (94, 95, 98, 99, 161, 174, 175), Martin Hurin (25, 121, 163, 177, 179), Petr Ludvík (9, 12, 13, 18, 19, 26, 27, 36, 37, 46, 47, 52, 53, 62, 63, 77, 81, 110, 120, 132, 133, 148, 149, 151, 159, 166, 167, 170, 171, 180, 182, 183, 190, 194, 195, 200, 201, 204, 205), Jaroslav Matouš (112, 113, 116), Jiří Morávek (39), Jan Rendek (1 × zadní strana obálky, 45, 143, 155, 197), Vladimír Soukup (43), Kamila Motyčková Šírová (154), Jiří Šír (69), Zdeněk Thoma (55, 68, 115, 188, 196), archiv S & D (10, 14, 20, 30, 31, 32, 40, 41, 48, 49, 50, 51, 56, 57, 67, 109, 123, 126, 134, 135, 162, 168, 169, 189)

Obálku s použitím fotografie zhotovil Martin David Odpovědná redaktorka Leona Macháčková Technická redaktorka Růžena Hedrichová Počet stran 208

Vydala Euromedia Group, a. s. – Knižní klub, v edici Universum Nádražní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2018 jako svou 9593. publikaci Grafická úprava a sazba Martin David Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání první Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz


Vážení čtenáři, je dobře známo, že hrady patří k nejoblíbenějším a nejnavštěvovanějším výletním cílům. Možná, že si občas položíme otázku, co nás na nich vlastně tak přitahuje? Snad jsou to dramatické osudy jejich bývalých majitelů, které se vsákly do kamenných zdí a dodnes vyzařují tajemné fluidum, nevědomky ovlivňující naši mysl, snad dávné příběhy, které se s různými obměnami předávají z generace na generaci a které díky bezbřehé lidské fantazii nabývají často velmi podivnou podobu. Když odstraníme silnou slupku výmyslů a bájí, zůstane mnohdy jádro, nad nímž nestačí jen tak mávnout rukou. Rozluštit záhadu těchto jader se snažili již naši pradědové, dědové i otcové, hlavu si s nimi lámeme i my. A nezbývá než doufat, že zůstanou záhadou i pro naše potomky. Protože jasná odpověď na mnohé otázky by naše hrady připravila o značnou část jejich půvabu, který nás tolik láká a okouzluje. Nechme tedy hradům, co jejich jest, ať zůstanou i v budoucnu zahaleny do pláště utkaného ze záhad a tajemství. A my zatím můžeme, každý po svém, zapojit vlastní fantazii a hledat sami odpověď na dosud neobjasněné otázky. V této knize vám předkládáme některé z nich: Co k smrti vyděsilo nacistického pohlavára Himmlera během noci na Bouzově? Podařilo se alchymistům v Budyni opravdu vyrobit zlato? Co děsí nocležníky ve zříceninách Fulštejna? Komu patřily záhadné kroky na Haunštejně? Ukrývá se na Housce vstup do jiných světů? Proč je Kašperk ze všech hradů ten nejstrašidelnější? Co způsobuje tajemné jevy na Kosti? Prochází se nad kaplí v Lemberku duch? Kdo zapálil zámek Milulov? Kde je pohřben Kryštof Harant? To je jen malá ukázka toho, co vám knížka nabízí. I  když odpověď na všechno otázky nenajdete, snad se alespoň pobavíte.  Vaši autoři


Adršpach....................... 8  Bečov nad Teplou........ 10 3  Bechyně...................... 12 4  Bítov........................... 14 5  Bouzov........................ 16 6  Blatná......................... 18 7  Borotín....................... 20 8  Bradlec........................ 22 9  Brandýs nad Orlicí...... 24 10  Březnice...................... 26

23  Helfenburk

1

Děčín Ústí nad Labem

22

58

30

2

Tachov

Plzeň

93

Kladno

25

69 26 36

100 46 Mladá

Boleslav

49

55

Praha

Semily 8

81

60

Jičín

Hra

Benešov Příbram

75 89

61

86

7

53 34

6

Klatovy

Písek

15

33

Tábor

Havlíčkův Br Pelhřimov

6

Jihlava

3

82

59

41

35

37

99

10

66

72

Par

90

Kutná Hora 73

98

45

70

Kolín

84

52

97

42

Nymburk

Beroun 87

Rokycany 17

65

Strakonice 23

 Budyně nad Ohří........ 28 hrádek (Blansko)..................... 30 13  Česká Lípa.................. 32 14  Děvín.......................... 34 15  Dobronice................... 36 16  Drábské světničky....... 38 17  Drštka (Ronšperk)....... 40 18  Džbán......................... 42 19  Frejštejn...................... 44 20  Fulštejn....................... 46 21  Grabštejn.................... 48 22  Hauenštejn (Horní Hrad).............. 50

50 96 16

88 44

12  Čertův

14

29

Mělník

Rakovník 38 39

11

Liberec Jablonec nad Nisou

40 18

Domažlice

68

Česká Lípa

Louny

Karlovy Vary

43

79

11

51

Cheb

48

Litoměřice

57

76

21 32

13

Chomutov

24

95

Teplice

Most

54

76 78 37  Kouty.......................... 80 38  Krakovec..................... 82 36  Kost............................

24  Himlštejn....................

56

Sokolov

35  Konopiště....................

(u Bavorova)................ 52 54 25  Houska....................... 56 26  Hrubá Skála................ 58 27  Hus............................. 60 28  Jeseník......................... 62

2

Jindřichův Hradec

Prachatice 27

České Budějovice

Český Krumlov

63

80

71

64 30  Kalich......................... 66 31  Kaltenštejn.................. 68 32  Kamenický hrad.......... 70 33  Kašperk....................... 72 34  Klenová....................... 74 29  Jestřebí........................

39  Krašov.........................

84 (Křinec)...... 86 41  Kutná Hora – Vlašský dvůr................ 88 42  Lacembok (u Staňkova)................ 90 40  Kuncberk

19


43  Lemberk......................

92 94 45  Lopata......................... 96 46  Michalovice................. 98 47  Mikulov.................... 100 48  Milštejn..................... 102 49  Mydlovar................... 104 44  Litice...........................

blonec d Nisou 50

9

Trutnov

Semily 8

1

1 77

57  Ostrý.........................

120 (u Děčína)....... 122 59  Pajrek........................ 124 60  Pecka......................... 126 61  Pirkenštejn................ 128 62  Polná......................... 130 63  Pořešín...................... 132 64  Potštejn..................... 134 65  Přimda...................... 136 66  Pušperk..................... 138 67  Rabštejnek................ 140 68  Roimund................... 142 58  Ostrý

Náchod

60

Jičín

9

75  Skála

(u Přeštic)......... 156 u Litoměřic.... 158 77  Skály (Bischofstein)... 160 78  Slezská Ostrava.......... 162 79  Sloup........................ 164 80  Sokolčí...................... 166 81  Staré Hrady............... 168 82  Strakonice................. 170 83  Svojanov.................... 172 84  Škvorec..................... 174 85  Šternberk.................. 176 86  Talmberk................... 178 87  Tetín......................... 180 88  Točník....................... 182 89  Třemšín..................... 184 76  Skalka

31

Hradec Králové Rychnov nad Kněžnou

k Pardubice

90

28

64

Bruntál

Šumperk

Kutná Hora 41

67

Chrudim

20

Jeseník

Ústí nad Orlicí

Karviná

Opava 94

91

Svitavy

78

Ostrava

85 5

83

Havlíčkův Brod Pelhřimov

62

Žďár nad Sázavou

Prostějov Blansko

Jihlava

92

Brno

Nový Jičín

Přerov Kroměříž

12

Třebíč

Frýdek-Místek

Olomouc

Vyškov

Vsetín

Zlín

Uherské Hradiště 4 19

Znojmo

74 47

50  Návarov.....................

106 108 52  Nižbor....................... 110 53  Nový Herštejn........... 112 54  Oheb......................... 114 55  Okoř......................... 116 56  Osek (Rýzmburk)...... 118 51  Nejdek......................

Hodonín Břeclav

144 146 71  Rožmberk................. 148 72  Rýzmberk (u Domažlic)............. 150 73  Sion.......................... 152 74  Sirotčí hrádek............ 154 69  Rotštejn.................... 70  Roupov.....................

nad Labem – Kolo.......................... 186 91  Úsov.......................... 188 92  Veveří........................ 190 93  Věžka........................ 192 94  Vikštejn..................... 194 95  Vrabinec.................... 196 96  Vranov-Pantheon...... 198 97  Zbiroh...................... 200 98  Zbořený Kostelec...... 202 99  Zvěřinec.................... 204 100  Zvířetice.................... 206 90  Týnec


Adršpach N strážce skalního města n Až na samém severním okraji Adršpašsko-teplických skal na Starozámeckém vrchu (681 m) leží zbytky skalního hradu Adršpachu. Není jasné, kdy přesně byl vybudován – nejspíš se tak stalo ve druhé polovině 13. století za panování Přemysla Otakara II. Adršpach byl jistě strategicky významnou pevností, však byl také uveden v Majestas Carolina Karla IV., v soupisu hradů, které měly vždy zůstat pod kontrolou krále. Hrad obsadili husité, po navrácení Adršpachu pánům z Dubé odtud byly podnikány výpady do Slezska. A tak Slezané hrad v roce 1447 vykoupili a pobořili. Co dnes uvidíme na romantickém místě? Záseky ve skalách po dřevěných stavbách, části hradeb, fragment obvodového zdiva obytných budov, štítové zdi, pozůstatky studny, zbytky dvojitého valu a příkopu. Nezapomenutelný je i výhled na skalní město.

Odvážná děvečka

se báli, večer v hospodě si jen povyprávěli o dalších krutostech, rady si však nevěděli, nikdo ani pořádně neznal cestu k loupežnickému sídlu. V kraji se usadil děs a trvalá nejistota. Jednou v domě U Vysoké lípy přišla na přetřes další várka příběhů. Chlapi jen pokyvovali hlavami, zato mladičká služka, známá svým prořízlým jazykem, to již nemohla poslouchat: „To je pořád plno bojácných řečí. Já se klidně za za těmi lotry vypravím a vám pak ukážu taky nejlepší cestu.“ – „To ti tak budeme věřit,“ ušklíbl se jeden ze štamgastů, ale služebná se zastavit nedala: „Však já vám přinesu i nějaký důkaz, že jsem tam opravdu byla. A vy mně za to dáte,“ chvíli přemýšlela, „to je jedno, třeba hrst nalámaného lnu.“ Jak řekla, tak udělala. Pravda, byla v ní malá dušička, ale dívka byla srdnatá. Našla správnou cestu, dorazila k otevřené bráně, nikdo nehlídal. Tak si byli lapkové jistí, že si za nimi žádný vesničan netroufne. Služka tedy vstoupila do hradu a slyšela loupežníky, jak se v sále hádají o kořist.

Bizarní skalní útvary a hluboké rokle, ukryté v neprostupném hvozdu, byly po staletí místem, kam se vesničané ani neodvážili. Žila tu pouze divá zvěř a lidé, kteří unikali před světskou spravedlností. Po stezkách, k nimž za den nepronikl jediný paprsek světla, putovali jen kupci a náhodní poutníci. Obchodníci tudy projížděli pouze z nutnosti, nikdo si nemohl být jist životem. Loupežníci rychle pochopili, jak snadnou kořistí jsou v tomto složitém terénu obyčejní pocestní. Základnou lapků se stal hrad na Starozámeckém vrchu. Odtud scházeli k cestě vedoucí do Trutnova, loupili a vraždili. Lidé

8


Zkamenělá města

Nejraději by vzala nohy na ramena, ale potřebovala nějaký důkaz, který by potvrdil její odvážnou návštěvu. Spatřila na šňůře schnoucí prádlo, rychle tedy strhla první košili a utíkala pryč. Jenomže se jí pod nohama uvolnil kámen, který se teď s rachotem valil dolů. Dívčina věděla, že je zle. Běžela jako o život, nedbala křovisek, která jí rozdírala lýtka, ale loupežníky, doprovázené krvelačnými psisky, měla v patách. V duchu prosila o ochranu Matku Boží. Konečně se před ní objevila světýlka z chalup, rychle ještě jeden skok, popadla kliku dveří U Vysoké jedle. Nejrychlejší z lapků po ní ještě stačil vymrštit sekyrku, ta se naštěstí zaťala jen do veřejí nad dívčinou hlavou. Lupič se otočil, dál do vesnice proti přesile se neodvážil, a vracel se do skal, rozhněvaný, že děvče nedohonil a ještě přišel o košili a o sekyrku. V tu chvíli ho nenapadlo, že brzy přijde i o život. Když svoji srdnatost prokázala prostá dívka, proč by silní chlapi nemohli zorganizovat trestnou výpravu a lapků se zbavit? Tak se i stalo a ve skalách začalo být konečně bezpečno. •

Podle legendy stála na místě Adršpašského i Teplického skalního města v dávné minulosti skutečná města. Když chtěli nepřátelé proniknout do země, museli zdolat hory a neprostupné lesy. I stávalo se, že někteří obyvatelé zmíněných měst za úplatu převedli škůdce nejlepšími stezkami. Jeden staroslovanský bůh se na to jednou již nemohl dívat a nechal obě města s lidmi i zvířaty zkamenět. Po letech staroslovanští bohové naši zemi opustili – zapomněli však na odvolání svého trestu, a tak po nich zůstala dvě rozsáhlá skalní města.

Praktické informace

Přístup, příjezd, parkování: z Adršpachu se dáme po červené značce na rozcestí Pod Starozámeckým vrchem a dále po žluté výstup na hrad – je možné druhou stranou po žluté sestoupit a vracet se po červené (celkem 2,6 km). Omezený prostor k parkování je v Adršpachu v místě, kde červená značka odbočuje z hlavní silnice (odtud na hrad 1,1 km), případně v boční ulici u zámku a Horolezeckého muzea (odtud pěšky 1,4 km). Otevírací doba: volný přístup. 9


Bečov nad Teplou N pyšná vizitka Pluhů z Rabštejna n Hrad založili kolem roku 1300 páni z Oseka (Rýzmburka) v rámci kolonizace zdejšího kraje, největší rozkvět zažil v 1. polovině 16. století za Pluhů z Rabštejna, kteří velmi zbohatli díky těžbě kovů, hlavně stříbra. V letech 1750–1753 již opuštěný a nevyužitý hrad, poškozený za třicetileté války, doplnil pohodlný barokní zámek, který vyrostl na předhradí. V roce 1969 začala dlouhá a nákladná rekonstrukce, která areálu opět vrátila bývalý lesk.

Hledání jehly v kupce sena

snaha vypátrat, o co se vlastně jedná. Do věci se vložili kriminalisté a psychologové. Jejich zásluhou došlo při šikovně vedeném vyjednávání postupně najevo, že se jedná o dutý kovový předmět o velikosti přibližně konferenčního stolku s vysokou historickou a uměleckou hodnotou. Leží zakopaný na místě vzdáleném asi 100 km od Norimberku, kam byl ukryt na konci 2. světové války. Pak se naplno rozběhlo intenzivní pátrání. Mezitím běžela stále jednání, protože nabídka byla pro československé úřady velmi lákavá. Pan Douglas přiznal, že má již na onu věc kupce a že prodejní cena bude kolem čtyř milionů dolarů, z nichž našemu státu navíc vyplatí čtvrtinový podíl. Připravovala se smlouva, do jejíhož podpisu zbývalo pár dní. České kriminalisty, kteří přesto na případu i nadále usilovně pracovali, tak pochopitelně tlačil čas. Ve spolupráci s historiky vytipovali osoby, kterých se mohla záležitost týkat; šlo o tři šlechtické rody, a to Beaufort-Spontin, Mensdorff-Pouilly a Met­ternich. Nakonec se podařilo najít knihu s fotografií a popisem relikviáře uloženého na bečovském zámku, který se po válce záhadně ztratil. Kruh se začal uzavírat. Dne 4. listopadu 1985 začali kriminalisté prohledávat celý bečovský areál; relikviář byl objeven následující den,

Bečovský hrad rozhodně má své záhady. Tou největší bezesporu bylo dramatické pátrání po mimořádně cenném relikviáři sv. Maura, dnes druhé nejvýznamnější (po českých korunovačních klenotech) movité kulturní památce v Česku. které se v mnohém podobalo hledání jehly v kupce sena, Šlo spíše o pohádku se šťastným koncem než o hledání unikátního historického předmětu. Jak se to všechno seběhlo? V červnu 1984 kontaktoval československý zastupitelský úřad ve Vídni občan USA Danny Douglas a začal vyjednávat s naším státem o nákupu a povolení k vývozu blíže neurčené historické památky, za niž byl ochoten zaplatit 250 000 dolarů. V žádném případě nechtěl prozradit, o jakou památku jde a kde se ona záhadná věc, o níž naši odborníci neměli ani potuchy, nachází. Nabízená suma deviz byla pro tehdejší Československo hodně zajímavá, ještě silnější však byla

10


jen pár dní před podpisem smlouvy. Byl ukryt pod podlahou kaple. Písemná zpráva Uměleckoprůmyslového muzea v Praze jej ohodnotila jako památku nevyčíslitelné hodnoty; její vývoz proto nepřipadal v úvahu. Dlouhodobé uložení v nevhodné skrýši ale způsobilo jeho značné poškození, proto musel být nejprve odborně restaurován. Restaurátorské práce začaly až po vyjasnění majetkových poměrů v roce 1991 a trvaly zhruba deset let. Od roku 2002 mohou relikviář obdivovat návštěvníci bečovského zámku. Je umístěn v trezorové místnosti s řízeným klimatem a nepřekonatelným bezpečnostním systémem. Mimořádně vzácný románský relikviář sv. Maura, památka evropského významu, pochází z 1. čtvrtiny 13. století a původně byl zhotoven – jako schránka na ostatky sv. Jana Křtitele, sv. Maura a sv. Timoteje – pro benediktinské opatství ve Florennes v dnešní Belgii. Za Velké francouzské revoluce byl klášter vypleněn a relikviář odložen v místním kostele. V roce 1838 ho od církve koupil Alfred de Beaufort, dal jej opravit a po výstavě v roce 1888 převézt na Bečov. Příslušníci rodiny Beaufort-Spontin byli za •

2. světové války členy nacistických organizací, proto museli v roce 1945 Československo opustit a jejich majetek byl zkonfiskován. Relikviář však vydat nehodlali, a proto jej před svým nuceným odchodem z Bečova zakopali pod podlahou hradní kaple.

Unikátní malby

Klenotem bečovského hradu je gotická hradní kaple Navštívení P. Marie o rozměrech 14 × 10 m, vysoká 9 m. Na jejím stavu se podepsala dlouhá léta chátrání a nevhodné využívání; v 19. století například sloužila jako sýpka. Má žebrovou klenbu se dvěma svorníky, unikátní jsou původní gotické nástěnné malby neznámého autora z doby kolem roku 1400.

Praktické informace

Přístup, příjezd, parkování: autem se vydáme po silnici č. 20 Plzeň–Karlovy Vary nebo po silnici 230 a 198 z Mariánských Lázní, vlakem po trati 149 Karlovy Vary–Mariánské Lázně, parkoviště je před zámkem na náměstí 5. května. Otevírací doba: areál hradu a zámku je přístupný duben a říjen SO, NE 9–16, květen, červen a září ÚT–NE 9–16, červenec a srpen ÚT–NE 9–17 h. 11


BECHYNĚ N azyl Petra Voka n Dominantou města na soutoku Lužnice a Smutné na Táborsku je rozsáhlý komplex hradu, upraveného a rozšířeného na zámek. Stojí na ostrohu, na místě přemyslovského hradiště z 9. století, které Kosmova kronika uvádí k roku 993 jako centrum Bechyňského kraje. V letech 1569–1596 držel Bechyni Petr Vok z Rožmberka, který dal původní hrad upravit a rozšířit o výstavný renesanční zámek. Pro dluhy byl však nakonec nucen zdejší panství prodat. V interiérech je řada historických komnat a sálů se skvostnou výzdobou a jedinečnými sbírkami.

Ochránkyně rožmberského rodu

manželky Anny z Rogendorfu, patřil – na rozdíl od bratra Viléma a dalších katolických členů rodu – k vůdčím osobnostem českých protestantských stavů. Na pozvání Viléma Oranžského podnikl v závěru roku 1562 kavalírskou cestu do Nizozemí a Anglie, kde ho přijala i královna Alžběta I. Tato cesta dost zásadně ovlivnila jeho politické a náboženské dozrávání. Velmi si oblíbil zámek v Bechyni, který si zvolil za rezidenční sídlo a dal jej renesančně přestavět. Pobýval tu pak řadu let, právě tady se v roce 1580 konala jeho svatba s mladičkou Kateřinou z Ludanic. V manželství se ale brzy objevily neshody, způsobené i postupujícím psychickým onemocněním Kateřiny. Z manželství se nenarodil žádný potomek a Petr se tak stal posledním členem svého rodu. Neuchránil ani Bechyni, kterou v roce 1596 prodal Šternberkům. Na sklonku života se do povědomí veřejnosti zapsal mj. tím, že za vpádu Pasovských roku 1611 neváhal obětovat rožmberský rodinný poklad, aby umožnil vyplacení pasovského vojska a zabránil tak dalšímu pustošení země. Na Petra Voka se také zaměřuje expozice v bechyňském zámku. Ale zpět k Bílé paní, označované za ochránkyni rodu, která se prý na Bechyni, stejně jako na jiných rožmberských hradech, často zjevovala. Šlo o přízrak v dlouhých bělostných šatech, se závojem dosahujícím až k zemi, který držel v ruce svíci, vyzařující tajemné zlatavé světlo. Traduje se, že na zdejším hradě prožil dětství i Petr Vok, který se tu už jako maličký, ještě v peřinkách, s Bílou paní setkával.

Bechyňský hrad má záhad víc. Tou nejznámější ale zůstává tajemná Bílá paní rožmberská, která se tu údajně pravidelně zjevuje. Těžko nad tímto přízrakem jen mávnout rukou, protože ho tu spatřilo poměrně dost lidí. Často bývá dáván do souvislosti s ­Petrem Vokem (1539–1611). Tento poslední mužský potomek slavného rožmberského rodu, syn vladaře rožmberského domu Jošta III. z Rožmberka a jeho druhé

12


Byla jeho druhou chůvou. Často se objevovala v jeho pokoji, děťátko vzala z postýlky, chovala jej a mnohokrát s ním i zmizela. Pokaždé, když Petra Voka vracela, chůvě vyhubovala, že dítě špatně opatruje a málo hlídá. Přízrak Bílé paní se však nestaral jen o batole. Když se setmělo, zjevoval se její duch na celém zámku i v jeho okolí. Občas mlčky sedávala se služkami v síni, večer se zvedla, s hořící svící v ruce procházela po chodbách a nahlížela do komnat, aby se přesvědčila, je-li všechno, jak má být. Neméně často se zjevovala i v zámecké kuchyni a bez jediného slůvka tam několik hodin meškala a děvečkám pomáhala. Jediná slova, která vyšla z jejích úst před lidmi, byla: „Ó, jak mnoho míst dalekých já jsem dnes prochodila!“

z konce 16. století, zbrojnice s dřevěným kazetovým stropem a malbami, soudní síň se štukovou výzdobou a v křídle zvaném Jelenice Svatební síň Petra Voka s bohatou výzdobou z let 1599–1602 – unikátními nástěnnými malbami o rozloze 460 m2. V bývalé sýpce na předhradí je Muzeum Vladimíra Preclíka, které představuje průřez téměř pádesátiletou tvorbou tohoto významného českého sochaře, a v bývalém zámeckém pivovaru se nachází expozice Alšovy jihočeské galerie – česká a světová umělecká keramika.

Bohyně = Bechyně?

Podle pověsti se k Bechyni váže život nejslavnější ze tří Krokových dcer – Libuše. Ta prý zdejší území věnovala své věrné družce Bohyni, od níž lokalita získala později své jméno: Bohyně – Bechyně.

Praktické informace

Co se skrývá uvnitř

Z interiérů bechyňského hradu a zámku vyniká pozdně gotický sál se síťovou klenbou v západním křídle a také čtverhranná místnost zvaná Stromová síň z doby kolem roku 1515. Je sklenutá na střední sloup, který má podobu kmene stromu, a žebra, jež z něj vystupují, připomínají sukovité osekané větve. V renesančním traktu je velký rožmberský sál s malířskou výzdobou •

Přístup, příjezd, parkování: přístup je po silnici 137 a 135 z Tábora nebo po silnici 105 a 122 z Českých Budějovic, vlakem po naší nejstarší elektrifikované trati 202 z Tábora; prostorné parkoviště je na náměstí T. G. Masaryka. Otevírací doba: červen a září ČT–NE 10–15, červenec a srpen ÚT–NE 10–15, zámecký park červen–září 9–16.30 h. 13


VÝBĚROVÝ REJSTŘÍK Albrecht z Valdštejna  32, 92, 126, 194 Aleš, Mikoláš  59 Arabela se vrací 21 Ať žijí duchové 82 Ceauşescu, Nicolae  183 Centrum textilního tisku, historie kartounkářství 33 čarodějnické procesy, expozice  63 d´Este, František Ferdinand  76 Do nebíčka 19 Ferdinand II. Tyrolský  27 Franc, František Xaver, archeolog  97 Germáni 65 groše, ražba  89 Hanka, Václav  59 Harant, Kryštof z Polžic a Bezdružic  75, 126–127 Himmler, Heinrich  20, 190 hodiny 131 Holman, Vladimír  169 Honza málem králem 19 Hus, Jan  82, 83 Chamaré, Jan Antonín Harbuval, hrabě  134–135 Chotková, Žofie  76 Chotuc, vrch a poutní kostel  87 Churchill, Winston  191 Jan Lucemburský  94, 134, 168 Jan z Jenštejna, arcibiskup  52, 61, 146 Jan z Michalovic, rytíř  99 Jandovo muzeum historie útrpného práva  29 Jirásek, Alois  16, 135, 136, 160, 161 Jiří z Poděbrad  17, 45, 77, 79, 106, 128, 129, 161, 194, 202, 203, 204 johanité 170–171 Karel IV.  8, 14, 52, 72, 73, 109, 117, 134, 135, 142, 143, 177 Karel starší ze Žerotína  24–25 Keltové 180 keltské mince  187 Keltské slavnosti  110, 111 Komenský, Jan Amos  24, 25 Kosmas  12, 74, 136, 158, 180 Krajíř z Krajku, Jan  45 Království potoků 21 Lev z Rožmitálu  17 lovecké trofeje  16, 21, 57, 77, 188, 189 Ludmila, svatá  106, 180–181 Mácha, Karel Hynek  53, 65, 98, 204, 205, 206 Marie Terezie  101

Méďové na cestách 183 Mucha, Alfons  201 Muzeum záhad  163 Napoleon  101, 199 Nepomucký, Jan  61, 87, 135 O Janovi a jeho podivuhodném příteli 21 O medvědu Ondřejovi 21 O princezně Jasněnce a létajícím ševci 21 O statečném kováři 155 Odvážná slečna 19 Palacký František  156 Páni kluci 119 Piccolomini, Silvius  152 Plastic People of the Universe 57 poustevníci  117, 135, 164–165, 195, 201 Preclík, Vladimír, muzeum  13 Princ a Večernice 82 Princezna Fantaghiro 21 přehrada, zbytky nejstarší přehrady v Čechách 193 Přemysl Oráč  117 Přemysl Otakar II.  8, 44, 46, 56, 93, 110, 122, 133, 166, 172, 173, 174 Purkyně, Jan Evangelista  16 Rilke, Rainer Maria  71 Rudolf II.  28, 98, 182, 183 Rukopis královédvorský 59 Rukopis zelenohorský 74 Rumplcimprcampr 21 Semtínská lípa  79 Slavnosti sněženek 105 SS, jednotky  20, 56, 76, 101, 200, 201 Světlá, Karolína  35 templáři  154, 162, 164, 168–169, 190–191 Třetí skoba pro kocoura 155 Tyl, Josef Kajetán  125 Údolí krásných žab 19 UNESCO, památka  88 Václav I.  118 Václav III. 190 Václav IV.  52, 61, 73, 83, 88, 146, 156, 182, 183, 182, 183, 203 Václav, svatý  180, 181 Vele, Luděk  49 Vikingové 180 Voborský, Valentin  160–161 Welserová, Filipína  27 Záviš z Falkenštejna  172, 173 Zdeslav ze Šternberka  177 Zdislava z Lemberka, svatá  93 Žižka, Jan  66, 67, 79, 156, 157, 171, 203

0039646  
0039646