Page 1

001-144_sazava_ok_Sestava 1 22/01/18 01:37 Stránka 1

Výlety podél Sázavy


001-144_sazava_ok_Sestava 1 22/01/18 01:37 Strรกnka 2


001-144_sazava_ok_Sestava 1 22/01/18 01:37 Stránka 3

Výlety podél Sázavy Ivan Klich KNIŽNÍ KLUB


001-144_sazava_ok_Sestava 1 22/01/18 01:37 Stránka 4

Text and photography © 2018 by Ivan Klich ISBN 978-80-242-6011-2


001-144_sazava_ok_Sestava 1 22/01/18 01:37 Stránka 5

Úvod Mezi vodáky, trampy, turisty, chataři, chalupáři, romantiky a fotografy je z českých řek snad nejoblíbenější Sázava. Vodáky a trampy bývá nazývána „Zlatou řekou“. Tento neoficiální název nemá nic společného s dolováním zlata v Jílovém, ale s barvou vody, kterou způsobuje odnášení jílovité půdy a která je obzvlášt’ dobře vidět na soutoku Sázavy s Vltavou. Celková délka řeky činí 225,9 km, z toho je 208,3 km sjízdných na sportovní lodi. Mezi českými řekami s pramenem i ústím na území České republiky je tak Sázava po Vltavě druhá nejdelší. Povodí má rozlohu 4 350,3 km². Pramení jako Stružný potok zhruba 1 km severozápadně od Šindelného vrchu v nadmořské výšce 757 m. Stružný potok spolu s dalšími menšími potoky napájí rybník Velké Dářko. Od výtoku z Velkého Dářka je již říčka nazývána Sázavou. O její pramen se v minulosti vedly spory, nebot’ zdrojnice odtékající z Velkého Dářka dnes pojmenovaná jako Sázava se původně jmenovala Polná a naopak současný Stružný potok je v kronikách uváděn jako Sázava, což má i své hydrologické opodstatnění ve větší ploše povodí i větším průměrném průtoku v místě soutoku obou zdrojnic. Mezi Žd’árem nad Sázavou a Přibyslaví řeka protéká údolím s velkým spádem a peřejemi. Za Přibyslaví se údolí otvírá a řeka meandruje k Havlíčkovu Brodu. Tento charakter má až pod město Světlá nad Sázavou. Zde se údolí řeky svírá a tvoří nejkrásnější část – peřeje Stvořidla. Po několika kilometrech řeka přechází do středního toku, který je mírný, s častými jezy a bez proudu. Charakter řeky se opět mění až pod Týncem nad Sázavou u Krhanic. Tok se zařezává do hlubokého údolí se strmými stráněmi, kde se v kamenném řečišti vytvářejí četné peřeje. Zde pod Medníkem leží několik známých trampských osad. Po průtoku Pikovicemi se řeka opět uklidní a vlévá se u Davle do Vltavy, jejíž hladina je zde vzdutá Vranskou přehradou. Průměrná hustota říční sítě činí 1,29 km/km². Celkově se v povodí Sázavy nachází 4 890 vodních toků v délce do jednoho kilometru a 1 369 vodních toků v délce 1 až 10 km. Vodotečí dlouhých 10–20 km je v povodí celkem 33. Potoků, které mají délku mezi 20 až 40 km, je celkově 14. V délce 40–60 km se v povodí Sázavy nalézá pouze jeden vodní tok. Je jím řeka Trnava, jejíž délka činí 56,3 km. Vodní toky delší než 60 km jsou v povodí jen tři. Kromě samotné Sázavy jsou to ještě řeky Želivka (největší přítok Sázavy, co se délky toku, plochy povodí a vodnosti týče) a Blanice. Sázava patří mezi toky vrchovino-nížinné oblasti. V zimním a jarním období odteče nad 60 % celoročního odtoku. Maxim dosahuje od února do dubna, což je způsobeno táním sněhu na Českomoravské vrchovině. Minimální průtoky má v letních a podzimních měsících. V červnu až srpnu mohou hladinu zvýšit přívalové srážky. 5


001-144_sazava_ok_Sestava 1 22/01/18 01:37 Stránka 6

Průměrný průtok u ústí činí 25,2 m³/s. Ten je ochuzen o odběr pitné vody pro Prahu z povodí Želivky (průměrně 2,5 m³/s). Na svém toku protéká Sázava významnými historickými městy Žd’árem nad Sázavou, Přibyslaví, Havlíčkovým Brodem, Světlou nad Sázavou, Ledčí nad Sázavou, Zručí nad Sázavou, Sázavou a Týncem nad Sázavou. Tolik na úvod o základních charakteristikách řeky Sázavy. A nyní se již pojd’me vydat pěšky, autem, na kole či vlakem v pořadí od pramene až po ústí za těmi nejzajímavějšími místy podél toku řeky a popřejme si k tomu hezké počasí, optimální stav vody a dobré světlo pro fotografy. Za účelem putování jsem celý tok Sázavy rozdělil do 23 dílčích oblastí kolem nějakého centrálního místa (většinou města). Uvedu obecnou charakteristiku lokality a v jejím rámci vám doporučím k výletům nejatraktivnější místa přírodního, historického, architektonického či jiného charakteru. K tomu ještě jedna poznámka – pořadová čísla jednotlivých zajímavých míst v rámci každé z kapitol jsou spíše náhodná a mají význam pouze pro identifikace vztahu mezi textem kapitoly a označenými místy v mapkách a rozhodně nejsou žádným „diktátem“ pořadí návštěvy míst.

6


001-144_sazava_ok_Sestava 1 22/01/18 01:37 Stránka 7

Obsah 1. Pramen Sázavy (Devět skal, PP Tisůvka, pramen Sázavy, NS Dářská rašeliniště a vodní nádrž Velké Dářko, PR Pod Kamenným vrchem, Salon Expres Vagon Polnička, vodní nádrž Pilská) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 2. Žd’ár nad Sázavou (město Žd’ár nad Sázavou, Zelená hora, zámek, bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše, tvrz – regionální muzeum, Moučkův dům, kostel sv. Prokopa a kaple sv. Barbory, Stará radnice, Modelové království železnic, kostel Nejsvětější Trojice) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 3. Hamry nad Sázavou (socha koně, starý kamenný most, studánka U sv. Jana, PP Rozštípená skála, socha mamuta, Šlakhamr – Brdíčkův mlýn, PP Peperek, Hranice Na Konci světa) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 4. Sázava u Žd’áru (Sázava u Žd’áru, okružní naučná cesta, rozhledna Rosička, kostel sv. Mikuláše a kostnice Nížkov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 5. Ronov nad Sázavou, Přibyslav (socha draka a kamenný most Ronov nad Sázavou, Přibyslav, zámek Přibyslav, socha Jana Žižky z Trocnova, kostel Narození sv. Jana Křtitele, městské muzeum a infocentrum, naučná stezka Romana Podrázského) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 6. Havlíčkův Brod (zámek Pohled, socha gryfa, poutní místo Svatá Anna, Havlíčkův Brod, městské hradby, Štáflova chalupa, Muzeum Vysočiny, pivovar Rebel, kostel Nanebevzetí Panny Marie, městský park Budoucnost) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 7. Světlá nad Sázavou (selské muzeum Michalův statek, zámek Světlá nad Sázavou, zámecký park, světelské podzemí, židovský hřbitov, kostel sv. Václava, Čertův kámen, PR Stvořidla a PP Melechov, Lipnice nad Sázavou) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45

7


001-144_sazava_ok_Sestava 1 22/01/18 01:37 Stránka 8

18. Ledeč nad Sázavou (záchranná stanice Pavlov, zámek Vilémovice, kaple sv. Jana Nepomuckého, pamětní deska na tábory J. Foglara, kemp Sluneční zátoka, hrad Ledeč nad Sázavou, kopec a lesopark Šeptouchov s vyhlídkou na Sázavu a Ledeč nad Sázavou, židovská synagoga, kostel sv. Petra a Pavla, židovský hřbitov, motokrosový areál) . 52 19. Zruč nad Sázavou (zámek Vlastějovice, vlastějovická studánka, zámek Zruč nad Sázavou, muzeum Království panenek, Kolowratská věž, Vodácké muzeum, vyhlídka Chabařické skály, rozhledna Babka, vodní nádrž Švihov, muzeum Soutice, kostel sv. Jakuba Většího, Soutická lípa) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 10. Střechov nad Sázavou (jez Posadovský mlýn, vodácký kemp Omaha, lávka přes Sázavu, PR Štěpánovský potok) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 11. Kácov (zámek Kácov, pivovar Kácov, kostel Narození Panny Marie, železný most Kácov, Čertova vyhlídka, NS Okolím Kácova) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 12. Český Šternberk, Soběšín (Soběšín – kostel sv. Michaela archanděla, ocelový silniční most, hrad Český Šternberk, Šternovské kaskády, kaple sv. Prokopa a NS Za historií a přírodou, pilířová kamenná zvonička, Parkhotel Český Šternberk, NS Rytíře Jana Kryštofa Šice, PP Na Stříbrné) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 13. Rataje nad Sázavou (železniční most, hrad Pirkenštejn, kostel sv. Matouše, zámek Rataje nad Sázavou, muzeum Středního Posázaví, Dřevorubecké muzeum, vyhlídka Ratajský výhled, zřícenina hradu Talmberk, Vranické vodopády, meandr Na Vrších) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 14. Sázava (vyhlídka Plužiny, kaple sv. Prokopa, klášter Sázava, kostel sv. Prokopa, jez Černé Budy, Centrum sklářského umění, NS Votočnice, rodný dům Jiřího Voskovce, vyhlídka Čertovy skály) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86 15. Chocerady (zámek Komorní hrádek, Hvězdonice, pozůstatky městečka Odranec a zřícenina hradu Stará Dubá, Ondřejovská hvězdárna, Astronomické muzeum Vojtěcha Šafaříka, kostel sv. Šimona a Judy, první část NS Vodnické vycházky) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 8


001-144_sazava_ok_Sestava 1 22/01/18 01:37 Stránka 9

16. Senohraby (Senohraby, běžecký lyžařský areál Vávrův palouk, druhá část NS Vodnické vycházky, zřícenina hradu Zlenice, památník Josefa Lady a jeho dcery Aleny v Hrusicích, NS Cesta kocoura Mikeše) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99 17. Pyšely (Pyšely, kostel Povýšení sv. Kříže, Loreta, zámek Pyšely, Pyšelský dub, NS Pyšely, zámek Vysoká Lhota a Muzeum kočárů a koňských sedel) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103 18. Poříčí nad Sázavou (tvrz Mrač, zřícenina zámku Mrač, Poříčí nad Sázavou, kostel sv. Petra a Pavla, kostel sv. Havla, kamenný most přes Sázavu, motokrosová aréna Homolka) . . . . . . 107 19. Týnec nad Sázavou (Týnec nad Sázavou, zřícenina hradu Zbořený Kostelec, PR Čížov, NS Týnec nad Sázavou, hrad Týnec nad Sázavou, kostel sv. Šimona a Judy, Jawa) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110 20. Lešany (Lešany, NS Historií Lešan, Vojenské technické muzeum, zámek Lešany, NS Podlešanský mlýn) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115 21. Kamenný Přívoz, Žampach, Jílové u Prahy (kaple sv. Ludmily, NS Jílovské zlaté doly, železniční viadukt Žampach, štola Václav, štola sv. Antonína Paduánského, štola sv. Josefa, rozhledna Pepř, Regionální muzeum v Jílovém u Prahy, Žampašská vyhlídka) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118 22. Třebsín, Petrov, Pikovice (Raisova, Klicperova a Klimentova vyhlídka, NPP Medník, NS Medník, vrch Ďábel – geometrický střed Čech, Pikovická jehla, PP Třeštibok, vyhlídka Hadí skála a Třeštibok, Pikovice) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124 23. Hradištko (Hradištko, zámek Hradištko, NS Vystěhované Hradištko, archeologické naleziště Sekanka, ostrov sv. Kiliána, vyhlídky Hradištko a Orlí hnízdo, soutok Sázavy s Vltavou) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132 24. Posázavský Pacifik

................................................................................................

136

25. Sázava vodácká . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140

9


001-144_sazava_ok_Sestava 1 22/01/18 01:37 Stránka 10

Na naučné stezce Dářská rašeliniště


001-144_sazava_ok_Sestava 1 22/01/18 01:38 Stránka 11

1.

PRAMEN SÁZAVY

Pokud máme putovat podél řeky Sázavy, měli bychom začít u jejího pramene. K výletu na toto místo a jeho okolí vás zvu v první kapitole. Součástí Českomoravské vrchoviny jsou Žd’árské vrchy, pro které jsou typické úzké hřbety se skalisky a skalními městy a rozevřená hluboká údolí. Jejich okraj je bohatý na potoky, rašeliniště a rybníky. Sázava, která pramení ve východní části této chráněné krajinné oblasti, je zde jen „potokem“. Dovolte, abych vás zavedl k prameni Sázavy pod Šindelným vrchem, ke skalnímu městu Devět skal, přírodní památce Tisůvka, naučné stezce Dářská rašeliniště, vodní nádrži Velké Dářko, přírodní rezervaci Pod Kamenným vrchem, atrakci Salon Expres Vagon a vodní nádrži Pilská. 1. DEVĚT SKAL Žd’árské vrchy, geomorfologická součást Českomoravské vrchoviny, jsou vrchovinou na rozhraní Čech a Moravy. Kvůli neočekávaným zvratům počasí se jim přezdívá „Opičí hory“. CHKO Žd’árské vrchy o rozloze 709 km2 byla vyhlášena 25. května 1970. Vyznačuje se jedním z nejdrsnějších klimat v České republice. Příčinou jsou severozápadní větry z Polabí. Zhruba 60% území Žd’árských vrchů je zalesněno, což se stalo důvodem pro zřízení chráněné krajinné oblasti. Z hornin zde převládají krystalické břidlice, kterými místy prostupují rulové věže. V průběhu starších čtvrtohor došlo k výraznému zarovnání terénu (denudace). Té odolaly právě ony rulové věže, a vytvořily tak různé skalní útvary, například Čtyři palice, Dráteníčky, Zkamenělý zámek nebo nejvyšší vrchol Žd’árských vrchů – právě Devět skal (836 m n. m.). Přírodní památka Devět skal, dílo mrazového zvětrávání, je rozsáhlý skalní systém, tvořený třemi dlou-

hými hřebeny s devíti věžemi a třemi malými věžičkami. Nejkratším přístupem k Devíti skalám je modrá turistická trasa z obce Herálec, kam se dostanete ze Žd’áru nad Sázavou auto-

11


001-144_sazava_ok_Sestava 1 22/01/18 01:38 Stránka 12

busem nebo po silnici č. II/350. Použít můžete i červenou turistickou trasu z Velkého Dářka nebo žlutou trasu ze Svratky či Fryšavy pod Žákovou horou. 2. PŘÍRODNÍ PAMÁTKA TISŮVKA Po červené turistické trase z Devíti skal směrem Velké Dářko se dostanete k další rulové skalní hradbě na vrchu Tisůvka. I tato hradba o délce 58 m a výšce až 15 m vznikla působením mrazu ve starších čtvrtohorách. Mráz a voda zde vytvořily výklenky a voštiny na stěnách a dvě skalní mísy na vrcholu skály. 3. PRAMEN SÁZAVY Dvanáctým nejvyšším vrchem Žd’árských vrchů je Šindelný vrch s nadmořskou výškou 805,7 m. Nachází se 4 km jihozápadně od obce Herálec a 6 km západně od Devíti skal. Souřadnice vrchu jsou 49°39’59’’s. š., 15°56’54’’v. d. Ve vzdálenosti asi 1 km od

Devět skal

vrchu severozápadním směrem se v nadmořské výšce 757 m nachází pramen Sázavy, a to pod jménem Stružný potok. Ten spolu s dalšími toky napájí rybník (nebo spíše vodní nádrž) Velké Dářko. Z něj voda stéká do Nového rybníka a od jeho výtoku se již říčka jmenuje Sázava. Přístup k prameni není označen, nejvýhodnějším výchozím místem je samota Nová Hut’. Nutno upozornit, že pomník pramene se zde v srpnu 2017 již nenacházel, nebot’jej nechal odstranit s největší pravděpodobností současný majitel okolních lesů s argumentem (jak mi sdělili místní obyvatelé), „aby se mu tam lidi necourali“. 4. NAUČNÁ STEZKA DÁŘSKÁ RAŠELINIŠTĚ A VODNÍ NÁDRŽ VELKÉ DÁŘKO Velké Dářko je největší rybník na Českomoravské vrchovině a také největší v kraji Vysočina. Má rozlohu 206 ha, největší


001-144_sazava_ok_Sestava 1 22/01/18 01:39 Stránka 13

Přírodní památka Tisůvka

hloubku 4 m a rozkládá se 10 km severně od Žd’áru nad Sázavou v nadmořské výšce 610 m. Téměř celý rybník leží na severu katastrálního území obce Polnička, okrajovými částmi však zasahuje i do katastrů sousedních obcí Radostín, Vojnův Městec a Karlov. Rybník vznikl na konci 15. století zásluhou Viktorína z Kunštátu a je využívaný k rekreaci. Slouží ke koupání, jachtingu a k projížd’kám na lod’kách. Na rybníku jsou místním klubem pořádány závody ve windsurfingu a největší závody dračích lodí na Vysočině. V minulosti sloužil rybník k zadržování vody pro pohon hamrů, pil a mlýnů na horním toku Sázavy. Rybník a jeho okolí jsou považovány za ekologicky nejčistší oblast České republiky. Ze Žd’áru pojedete po silnici I/37 směrem na Hradec Králové, nebo při návštěvě Devíti skal a Tisůvky budete pokračovat po

Žulový pomník pramene Sázavy

Naučná stezka Dářská rašeliniště, zastávka č. 10 13


001-144_sazava_ok_Sestava 1 22/01/18 01:39 Stránka 14

červené turistické trase. Okolo Velkého Dářka vede naučná stezka Dářská rašeliniště, která prochází dvěma národními přírodními rezervacemi připomínajícími svým vzhledem severskou tajgu – NPR Dářko a NPR Radostínské rašeliniště. Naučná stezka má délku 12 km a na 15 zastaveních seznamuje s historií rybníka, s ochranou přírody v CHKO Žd’árské vrchy, s významem rašeliništ’pro krajinu či s místními druhy vodního ptactva. Stezka je určena pouze pěším turistům. Nejvhodnějšími nástupními místy jsou Škrdlovice, Radostín nebo Loděnice Velké Dářko. 5. PŘÍRODNÍ REZERVACE POD KAMENNÝM VRCHEM Na okraji hráze začíná na rozcestí Velké Dářko – Loděnice červená turistická trasa přes obec Polnička až do Žd’áru nad Sázavou. Zhruba 2 km od hráze vede trasa okrajovou částí přírodní rezervace Pod Kamenným vrchem. Jedná se o luční enklávu mezi lesy s přírodně blízkými

Vodní nádrž Velké Dářko

travními porosty s vlhkomilnými a rašeliništními druhy rostlin, z nichž mnohé jsou chráněny (rosnatka, vstavače, vachta). Lokalita je významným biotopem obojživelníků, vzácných druhů ptactva a savců. Jako chráněná oblast o rozloze 12,25 ha v nadmořské výšce 600–620 m byla vyhlášena v roce 1985. 6. SALON EXPRES VAGON Budete-li pokračovat po červené trase směrem ke Žd’áru, těsně u Stříbrného rybníka na okraji Polničky nemůžete minout atrakce určené převážně pro děti. Jedná se o zahradní železnici pod názvem Salon Expres Vagon (www.vagonpolnicka.cz). Pro děti je tu k dispozici vláček, skákací hrad, motorová autíčka, lanovka, vodní čluny, kolotoče a další. Pro starší jedince a dospělé jsou tu terénní čtyřkolky. Máte zde k dispozici i příjemné občerstvení s lavičkami, kde si můžete oddechnout a občerstvit se. V letních dnech se zde griluje, udí a opékají prasata. Motorovým vozid-


001-144_sazava_ok_Sestava 1 22/01/18 01:40 Stránka 15

Přírodní rezervace Pod Kamenným vrchem

lem sem dojedete ze Žd’áru po silnici I/37, přičemž kousek za obcí Stržanov odbočíte vlevo na silnici II/350 směrem na Polničku. Můžete použít místní komunikaci, která ze silnice I/37 vybočuje na konci Žd’áru u firmy TOKOZ. K atrakci pak vede od kapličky místní komunikace, na jejímž konci najdete bezplatné parkoviště. Vstup do areálu je též bezplatný. 7. VODNÍ NÁDRŽ PILSKÁ Těsně za Žd’árem nad Sázavou (nebo v případě příchodu od zahradní železnice před Žd’árem) se na Sázavě nachází vodní nádrž Pilská, využívaná k rekreaci. Na hrázi nádrže začíná u hotelu Tálský mlýn běžecký lyžařský areál Martina Koukala. Na protějším břehu se nachází bohatě vybavený rekreační areál Pilák. Na jeho okraji najdete tzv. symbolický zemský kámen a sousoší Hraniční kámen. Betonové sousoší se sice přímo na historické zemské

hranici nenachází, i tak ji ale symbolizuje. Tvoří jej orlice hlídající moravské území, lev dohlížející na české území a uprostřed umístěný hraniční kámen. Autorem díla je rodák ze Žd’áru nad Sázavou, sochař Michal Olšiak. Veřejnosti bylo odhaleno v roce 2009. K nádrži pokračuje již zmíněná červená turistická trasa, po protilehlém břehu vede cyklotrasa č. 5061. Místní silnice sem vede od sjezdu ze silnice I/37 (ulice Santiniho) u firmy TOKOZ.

Sousoší Hraniční kámen u Pilské nádrže 15


001-144_sazava_ok_Sestava 1 22/01/18 01:40 Stránka 16

Náměstí Republiky se Starou radnicí a sloupem se sousoším Nejsvětější Trojice


001-144_sazava_ok_Sestava 1 22/01/18 01:40 Stránka 17

2.

ŽĎÁR NAD SÁZAVOU

Na jihovýchodním okraji CHKO Žd’árské vrchy se nachází druhé největší město na Sázavě, průmyslové centrum oblasti s množstvím kulturních a historických památek. Ve městě můžete navštívit poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, zámek Žd’ár nad Sázavou, baziliku Nanebevzetí P. Marie a sv. Mikuláše, tvrz Žd’ár nad Sázavou s Regionálním muzeem a Moučkovým domem, Starou radnici, Modelové království Žd’ár nad Sázavou a kostel Nejsvětější Trojice. Sázava je v těchto místech stále ještě jen říčkou, nebot’dosud měla jediný přítok, a to z údolní nádrže Staviště. 1. ŽD’ÁR NAD SÁZAVOU Žd’ár nad Sázavou je okresní město ležící v centrální části Českomoravské vrchoviny ve Žd’árských vrších na řece Sázavě. Velká část města zasahuje do CHKO Žd’árské vrchy. V roce 2016 zde žilo přes 21 300 obyvatel. Charakterizují jej mnohé kulturní památky a průmyslové podniky jako např. TOKOZ nebo ŽĎAS. Město je dostupné po železniční trati č. 250 Praha–Brno nebo po silnici I/37 či 1/19.

a nesmírně plodné spolupráci dvou výjimečných lidí. Podnět vyšel od opata žd’árského kláštera cisterciáků Václava Vejmluvy, který byl ctitelem Jana Nepomuckého. Projektem stavby byl pověřen slavný architekt Jan Blažej Santini-

2. KOSTEL SV. JANA NEPOMUCKÉHO NA ZELENÉ HOŘE Předcházející kapitolu jsme ukončili návštěvou vodní nádrže Pilská, nacházející se na samém okraji města. Cestou do centra Žd’áru jsou mnohé pamětihodnosti a pozoruhodnosti, kterými bych mohl tuto kapitolu začít. Avšak přednost musí dostat nejvýznamnější historická památka okresního města Žd’ár nad Sázavou – poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře (www.zelena-hora.eu). Stavba se realizovala díky letité, úzké 17


001-144_sazava_ok_Sestava 1 22/01/18 02:31 Stránka 144

Ivan Klich

Výlety podél Sázavy Text a fotografie Ivan Klich Mapové podklady SHOCart Grafická úprava a obálka Veronika Lahodná Redigovala Jana Jůzlová Odpovědná redaktorka Petra Diestlerová Technický redaktor David Dvořák Počet stran 144 Vydala Euromedia Group, k. s. – Knižní klub v edici Universum, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2018 jako svou 9591. publikaci Sazba Veronika Lahodná Tisk FINIFDR, s. r. o., Český Těšín Vydání první Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz.

0039107  
0039107