Page 1

JENNIFER PROBSTOVÁ HLEDÁNÍ PŘÍSLIBU VĚČNOSTI


SEARCHING FOR ALWAYS Copyright © 2015 by Jennifer Probst All rights reserved Translation © Zdeňka Zvěřinová, 2018

ISBN 978-80-249-3586-7


Tuto knihu věnuju Lesterovi, svému čtyřnohému příteli, který na mě čeká na druhé straně duhového mostu. Děkuju ti, že jsi byl mým věrným přítelem a společníkem při psaní. Díky tvé krásné psí duši se můj svět stal lepším místem. Miluju tě.


......................................................................................................

PROLOG

S

trážmistr Stone Petty prožíval vážně pitomý den. Nejdřív mu výpadek proudu vynuloval budík, takže zaspal. Nesnášel nedochvilnost v jakékoli podobě, zato miloval svou ranní rutinu, která ho příjemně naladila na celý den. Horká černá káva. Toast s máslem a opravdovou slaninou – ne tou krůtí nechutností. V pohodě a klidu si přečíst noviny a dát si sprchu. Dnes se však jen bleskově oholil a oblékl a pohodovou chvilku s dobrou kávou vyměnil za hlt hnědé břečky na stanici. Ještě ani oficiálně nebyl ve službě, a už se musel vypořádat s drzým teenagerem ovládaným přetlakem hormonů, kterého pokutoval za rychlou jízdu. Strávil několik vyčerpávajících hodin služby v autě, které páchlo jako tchoř. Ten smrad ho málem přivedl k šílenství, než nakonec zastavil a zkontroloval kufr. Jen tak tak se nepozvracel, podařilo se mu však najít zdroj příšerného zápachu: papírový pytlík napěchovaný psími bobky. Kreténi! Jeho kolegové se nejspíš v noci nudili, a tak se rozhodli dát věcem trochu spád. Dráždit hada bosou nohou se ale nevyplácí. Miloval svou práci, někdy však měl chuR všechny kolem sebe zlynčovat. Nuda na policejní stanici mívala šeredné následky. A koho si asi tak ti

5


JENNIFER PROBSTOVÁ

...................................................................................................... pitomci mohli vybrat jako terč za poklidného podzimního večera ve Verily… Vyhodil smrdutý sáček a rozhodl se vynechat oběd, aby mohl naplánovat pomstu. A pak si při pokusu vyhnout se střepům na silnici prorazil pneumatiku. TeT už si Stone byl jistý, že se dneska proti němu všechno spiklo. A k tomu se ještě snažil přestat kouřit, v tomhle okamžiku by ale za cigaretu vraždil. Zhluboka se nadechl a usilovně se soustředil na nikotinovou náplast na paži, byR už přesluhovala. Nepotřeboval ji. Byl silný. Porazí ten hnusný zlozvyk, i kdyby u toho měl chcípnout. Což by vzhledem k intenzivnímu vztahu, který k cigaretám měl, klidně mohl. Poděkoval Bohu, když mučivá touha konečně ustoupila. Dneska už to nějak doklepe a zítra to bude lepší. Stačí jen přežít do konce služby. Vyměnil pneumatiku, přičemž si roztrhl kalhoty a zpotil se jako čuně. Byl nádherný parný den babího léta – a on si vzal košili s dlouhým rukávem. Pot se z něj jen řinul. Stone zatoužil po sprše. Jen tak tak ještě držel na uzdě svou vznětlivost a přemlouval se k trpělivosti. Vztek ho vždycky akorát přivedl do potíží. Hněv byl jako vozíček horské dráhy, který se s ním řítil do průšvihu. A dnešek na to vážně nebyl dobrý den, takže by měl rychle vychladnout. Hlavně klídek. Za hodinu se setká se svým parRákem, který si vzal na dopoledne volno. Devineův humor mu vždycky zvedl náladu. Po letech společné služby se z nich stali přátelé. Vrátil se do auta, právě když mu zapípala vysílačka. „Vůz číslo čtyřicet tři. Máme tu podezření na domácí násilí, adresa je Sycamore Street dva.“ Natáhl se po vysílačce. „Vůz čtyřicet tři vyjíždí.“ „Vyčkejte na posily. Strážmistr Devine je na cestě.“

6


HLEDÁNÍ PŘÍSLIBU VĚČNOSTI

...................................................................................................... „Rozumím.“ Zařadil se do provozu a zamířil na udanou adresu. Domácí násilí vyžadovalo zásah dvou policistů, což respektoval. Podobné situace navíc vždycky byly jeho Achillovou patou a kromě toho měli s Devinem perfektně natrénovanou hru na hodného a zlého poldu. Devine s tím svým hollywoodským kukučem a Stoneův drsňácký vzhled tvořili dokonalou rovnováhu. Cestou po Main Street si užíval maloměstské kouzlo Verily a dechberoucí výhledy na řeku. Vlastně na něj všichni ti umělci, kavárny, obchůdky s biopotravinami a biobavlnou a wellness centra na každém rohu působili až trochu moc eklekticky a ujetě, přesto se mu to vlastně líbilo. Vždycky ho napadlo, jaké by to asi bylo – být jedním z těch lidí tam venku na ulici. Vyrovnaný. Klidný. Spokojený. On sám se neustále potýkal s celou plejádou intenzivních emocí a temným hněvem, který mu bublal pod kůží. Žít ve Verily pro něj bylo jako vylézt z jeskyně na světlo. Při poslední poetické myšlence se zamračil a přiměl se soustředit. Byl v Sacymore Street. Zaparkoval u chodníku a zhodnotil scénu. Nikde žádní čumilové, což ovšem neznamenalo, že sousedi nešmírují za záclonami. Podíval se na hodinky. Devine tu bude každou chvíli. Vystoupil z auta a prošel se kolem domu, aby se porozhlédl. Přitom napínal uši, jestli nezaslechne nějaký hluk. Bílá viktoriánská vila vypadala poněkud zanedbaně. Barva se loupala. Schody se rozpadaly. Střecha verandy se nakláněla ke straně. Okna pokrývala vrstva prachu, všiml si ale malé zeleninové zahrádky vedle domu, očividně opečovávané. Na příjezdové cestě ležela překocená růžová tříkolka s fáborky, která měla své lepší dny už za sebou. Někdo někde plakal? Stoneovy svaly se napjaly.

7


JENNIFER PROBSTOVÁ

...................................................................................................... „Ne!“ Ženský výkřik mu zmrazil krev v žilách. Pootevřeným oknem se k němu donesl zvuk úderů a pak se rozbrečelo dítě. „Děvko!“ Stone doběhl ke dveřím. Zaklepal. „Policie, otevřete!“ Další rána. Stone popadl vysílačku. „Jsem na Sycamore dva. Jdu dovnitř. Pošlete posily.“ Neměl čas čekat, až si to Devine konečně přihasí. Ke vstupu ho opravňovalo vážné podezření na ublížení na zdraví. A tak vešel do domu. Proběhl otevřenými dveřmi. Scéna před ním překonala jeho nejhorší noční můry. Mohutný chlap oblečený jen v džínách se napřahoval, aby znovu udeřil ženu, pravděpodobně svou manželku, která se před ním krčila v rohu a rukama si chránila obličej a hlavu. Místností rezonoval její pláč, Stonea však rozhodilo něco jiného. To dítě. Hezká malá holčička, asi pětiletá, se s vzlykáním pověsila svému otci na nohu a úpěnlivě prosila, aby přestal mlátit maminku. Stone už byl téměř u nich, připravený natáhnout se pro dívenku a dostat ji do bezpečí, pryč od toho násilníka. Ale bylo pozdě. Chlap přestal tlouct ženu, otočil se a zvedl dítě. Pak jím mrštil proti zdi. Holčička narazila do stěny a jako bezvládný uzlíček se svezla na podlahu. Jemné blonTaté vlásky jí zakryly obličej. Nehýbala se. Dál se všechno odehrávalo jako ve zpomaleném filmu. Stone měl dost zkušeností, aby věděl, že se musí ovládnout a zavolat záchranku, zvládnout situaci a poskytnout obětím ochranu. Jeho výcvik obvykle fungoval naprosto spolehlivě.

8


HLEDÁNÍ PŘÍSLIBU VĚČNOSTI

...................................................................................................... Tentokrát však jeho zrak a logiku obestřela rudá mlha a on se rázem ocitl v jiném čase a na jiném místě. Ve zlomku vteřiny se na toho chlapa vrhl. Zaznamenal překvapený výraz v jeho očích podlitých krví, ucítil, jak se do něj zatínají mužovy prsty, když se ho snažil setřást, a uslyšel křik. Pak ho praštil. A znovu. A znovu. Pokračoval, i když muž upadl na zem. Bušil do něj celou svou silou podpořenou emocemi a dosud dobře střeženou zuřivostí, která se nyní drala na povrch, zatímco Stone trestal zrůdu, jež se vyžívala v působení bolesti bezbranným ženám. Netušil, jak dlouho to trvalo, než ho od toho chlápka odtrhli. Vzduch naplňovalo kvílení ambulance a Devine ho držel za ramena, třásl jím a neustále opakoval jeho jméno ve snaze přivést ho zpět z pekla. Do místnosti vběhli zdravotníci, ozvaly se výkřiky a Stone Petty se konečně probral z omámení. Bohužel bylo pozdě. Škody už byly napáchány. No jo. Prostě den blbec.

9


......................................................................................................

KAPITOLA

A

JE D N A

rilyn Meadowsová se rozhlédla po svěžím a veselém bungalovu, který se stane jejím novým domovem. Zatím se však kolem ní vršily jen pozotvírané krabice a oblečení vyskládané do komínků. Lenny a Mike, chlupatí rošRáci, jež si adoptovala z psího útulku, se prali o jediný pár jejích opravdu drahých bot. Šarlatově rudých sandálků s vysokými podpatky. Koupila si je minulý měsíc a chtěla jimi překvapit svého přítele. No, překvapený tedy byl. A ona taky – když ho nachytala, jak si to rozdává s jednou ze svých mladičkých studentek jógy. Oba teriéři se váleli po podlaze v černobílém klubku a soupeřili o to, kdo se do bot zahryzne jako první. Ta jejich měkká ouška a bílé čumáčky – byli příliš roztomilí, než aby jim sandály sebrala a zkazila jim zábavu. Věděla, že přílišná benevolence není pro výchovu těch dvou chlupáčů dobrá, na druhou stranu jí ale vůbec nevadilo, když boty roztrhají na kousíčky. Beztak by je už nemohla obout, aniž by se jí ta vzpomínka vrátila jako bumerang. Aspoň se Lenny s Mikem nenudí. Hněv, který v sobě od té doby cítila, ji překvapil. Většinu svého života se snažila dosáhnout klidu, míru a harmonie s celým světem. Ještě minulý týden byla přesvědčená – a každému by to také řekla –, že se jí to podařilo a že nikdy nebyla šRastnější.

10


HLEDÁNÍ PŘÍSLIBU VĚČNOSTI

...................................................................................................... TeT už to neplatilo. Arilyn spolkla povzdech a začala věšet jednotlivé kusy oblečení na ramínka. Organická bavlna se tak snadno zmačká, navíc teT neměla sušičku. Hladila dlaní jemnou látku a opatrně ukládala oblečení do skříně. Alespoň že její útočiště bylo v bezvadném stavu. Byt, který měla pronajatý předtím, se zelenal plísní a celé týdny strávila bojem o opravu elektrického vedení a popraskaných vodovodních trubek. Naštěstí jí pak její kamarádka Genevieve MacKenzieová nabídla k pronájmu svůj osobitý bungalov. Gen díkybohu pochopila, že její životní láskou je její dlouholetý kamarád Wolfe, a právě se k němu odstěhovala. Bungalov, který opustila, se rozhodla pronajímat. Nejlepší na něm bylo, že odtud měla Arilyn blízko do práce, a navíc o dvě čísla dál bydlela Kate, jedna z dvojice přítelkyň, s nimiž vedla seznamovací agenturu Kinnections. Arilyn se snažila soustředit na pozitivní směr, jímž se začaly věci ubírat, když tohle úžasné místečko získala. Mohla si sem přivést ještě další pejsky z útulku – její optimistický postoj však dostal pořádně na frak. Kromě hněvu se kolem ní neustále stahovala černá mračna deprese. Touhle dobou si měla užívat romantické chvíle na Cape May. Měla se milovat se svým přítelem a společně by zapracovali na drobných neduzích svého vztahu. Po pěti letech nekonečných rozchodů a návratů od něj měla slyšet ta slova. Ty jsi ta pravá. Svatba. Možná děti. Společně by učili jógu v jeho studiu, usilovali by o dosažení nirvány a uspokojení a milovali se celým srdcem i duší. ZaRala prsty do lehké krémové halenky. Místo toho se jí právě v tom studiu život zhroutil jako domeček z karet.

* * * 11


JENNIFER PROBSTOVÁ

...................................................................................................... Předkláněla se, ruce na podlaze, zadek nahoru. Ta ženská. Její přítel do ní zezadu přirážel, nádherné dlouhé vlasy mu padaly po zádech, prsty jí zatínal do boků. Ona zasténala a on spokojeně zamručel. Když vykřikla, temně se zasmál a pak zvedl ruku a plácl ji přes zadek. Vyjekla. Potom ji plesknul znovu – a znovu, až jí půlky zčervenaly, zatímco ji přemáhalo vzrušení… Arilyn se odvrátila od skříně a zaRaté pěsti si přitiskla na oči. Ta představa ji pálila jako kyselina. S ní se nikdy takhle nemiloval, nikdy s ním nezažila podobnou násilnickou touhu kombinovanou s živočišným chtíčem. Praktikovali tantrický sex plný pomalých pohybů a spirituality s pozvolným rozdmýcháváním touhy. Milovali se na nejrůznějších místech, ten akt však byl vždycky kontrolovaný a klidný, provázený hlubokým uspokojením. Uctívali navzájem svá těla. Nikdy si ji nechtěl podrobit, nikdy ji nedováděl až k šílenství. Na jeho výraz nezapomene. Tak hluboké uspokojení v něm při jejich milování ani jedinkrát nespatřila. Možná ve skutečnosti celou dobu toužil právě po tomhle. Možná si myslel, že ona by jeho sexuální představy nedokázala přijmout. Že by se nedokázala vyrovnat s jeho primitivní maskulinitou a živočišnými instinkty. Povzdechla si a začala vybalovat své krystaly a meditační pomůcky. Jak dlouho omlouvala jeho neschopnost plně se jí otevřít a odevzdat? Cenil si svého soukromí a vyznával spiritualitu oproštěnou od konvencí, rozdělení společenských rolí a sexuálního očekávání. Tohle na něm milovala. A taky to, že mají shodný názor na svět. Byl workoholik, ale v tom dobrém smyslu – vždycky rád pomohl ostatním najít směr a cíl. Jenže to byl

12


HLEDÁNÍ PŘÍSLIBU VĚČNOSTI

...................................................................................................... zároveň další důvod, proč se bránil dlouhodobějšímu vztahu. Měl strach, že by po něm časem mohla žádat víc a nutila by ho skončit s kariérou, kterou si zvolil a kterou zbožňoval. Avšak po letech skrývání, kdy se odmítal setkat s jejími přáteli a rodinou a jejich schůzky se odehrávaly v přísném utajení, mu dala ultimátum. Prvotní vzrušení ze sdíleného tajemství pomalu opadlo a přetavilo se v pocit ponížení. Bylo jí skoro třicet. Toužila po trvalém vztahu a rodině. Chtěla snad moc? Nehodlala mu nasadit chomout, ale růst a měnit se po jeho boku. Když ji podvedl poprvé, přinutila se mu znovu začít věřit. Nakonec se jí omluvil a při tom se jí svěřil se svým strachem, že by kvůli lásce mohl zapomenout na své spirituální poslání. Slíbil však, že už ji nikdy nezradí. Jako vztahová poradkyně a koučka seznamovací agentury Kinnections svým klientům častokrát opakovala, že partneři si ve vztahu musejí vyjít vstříc – a tak mu odpustila. Nějakou dobu bylo všechno jinak. Pár měsíců byli šRastní, a on dokonce souhlasil, že se setká s její rodinou. Ach, bože, bylo to tak ponižující! Ruce, v nichž právě držela ohnivý opál, se jí začaly chvět. Zhluboka se nadechla a snažila se vstřebat léčivou moc kamene, který otupoval úzkost a přivolával klid. Kristepane! Nikdy nezapomene, jak se tvářil, když otevřela dveře. Nádherné tmavé oči se mu rozšířily šokem. Zírala do obličeje, který tolik milovala – výrazné lícní kosti, dlouhý ostrý nos, hranatá čelist. On jí pohled oplácel, bez pohybu, beze slova. Obklopovalo je ticho nabité hněvem. „Arilyn.“ Při zvuku svého jména se zachvěla. Obvykle ji jeho melodický hlas okouzloval, aR už při hodině jógy, nebo v ložnici. Tolik

13


JENNIFER PROBSTOVÁ

...................................................................................................... to bolelo, že by se nejradši schoulila do klubíčka a počkala, než se to přežene. Místo toho tam jen stála jako idiot a čekala, až něco řekne. „Omlouvám se, Arilyn.“ Jeho hlas přetékal lítostí. V očích se mu zračil smutek. „Porušil jsem svůj slib. Podlehl jsem svému slabému tělu, ale moje srdce stále patří jen tobě. Vždycky bude. Prosím, musíš mi odpustit.“ Ani náhodou. Až do konce svého života si bude pamatovat, jak zasténal a vyvrcholil do těla jiné ženy. Po pěti letech se její nitro uzamklo. Už nikdy si ho nepustí zpět do svého srdce nebo života. Tu bránu se několikrát pokusila zavřít, ale teprve teT od ní našla klíč. Tiché zacvaknutí zámku cítila jako ránu do hrudi. Bylo po všem. Srdce jí v hrudi uschlo, stejně jako slzy, které snad měla vyplakat. Zbyla jenom slupka a bolavá prázdnota, z níž se už nejspíš nikdy nevzpamatuje. Arilyn si prohlížela muže, jehož posledních několik let milovala. Když promluvila, zněl její hlas jako zimní bouře. Chladně. Nemilosrdně. Mrtvě. „Je konec. Už mi nevolej, nepiš, nezkoušej mě kontaktovat.“ Vedle opálu položila ametyst a pak si začala chystat meditační koutek. Lenny a Mike zkolabovali na prkenné podlaze, vyčerpaní a spokojení. Kolem nich se válely kousky rozžvýkané červené kůže a ožužlané zbytky podpatků. Záviděla těm dvěma psiskům. V ní vřely emoce jako odporný lektvar v kotlíku staré čarodějnice. S tím by jí ale nejspíš dokázala pomoct jedna vyčerpávající hodina aštanga jógy, na níž by ze sebe vypotila veškeré negace. Arilyn se zahleděla na krystaly a pak si vybrala

14


HLEDÁNÍ PŘÍSLIBU VĚČNOSTI

...................................................................................................... tmavě rudý granát. To byla správná volba. Granát pomáhá zvládnout emocionální vypětí a potlačovaný hněv. Zavěsila kámen na šňůrku a přetáhla si ji přes hlavu. Možná jí pomůže práce. Musí zaměstnat mozek. Dva týdny na truchlení stačí, teT je načase začít zase normálně fungovat. Bylo třeba dát do pořádku bungalov, chtěla si založit bylinkovou zahrádku, rozjet charitativní akci pro psí útulek a vytvořit nový počítačový program pro Kinnections. Také jí od té doby, co sekla s lekcemi jógy ve studiu svého ex, volali její žáci a ptali se, kdy začne zase učit. Možná by si mohla pronajmout nějaké místo a cvičit tam. Nebyl důvod, aby její studenti trpěli proto, že se rozhodla už v životě nepřekročit práh studia Chakras. Doprostřed tkaného koberečku položila tlustý fialový polštářek a kolem rozestavěla svíčky. Před zvědavými pohledy a štěňaty ji chránila bambusová zástěna. Vonné tyčinky umístila na kulatý stolek – vzhledem k tomu, že Lennymu podle všeho chutnaly víc než biopochoutky, které mu kupovala. Neměla zájem o voňavé psí bobky. Veterinář by se potrhal smíchy. Konečně měla meditační koutek hotový. Vedle prastarého sterea vyskládala hromádku cédéček s meditační hudbou – přehrávač sice pamatoval dinosaury, ale Arilyn při meditaci nesnášela na uších sluchátka. Postavila se a sáhla po snítce sušené šalvěje, kterou si připravila. Ještě dodělá tohle a pak si dá něco k večeři. Když se nastěhovala do nového bytu, místo vždy pečlivě vyčistila od starých energií, aby mohla začít znovu od začátku. Bůh ví, že tentokrát to opravdu potřebovala. Zapálila šalvěj. V hrdle se jí vytvořil knedlík. Všechny její kamarádky měly nyní pevné, zdravé vztahy, které završí svatbou. Ona jediná byla sama a srdce jí svírala žárlivost. Kdy konečně přijde řada i na ni? Tolik moc se snažila, aby se změnila a stala

15


JENNIFER PROBSTOVÁ

...................................................................................................... se dobrým člověkem, otevřela se lásce a spiritualitě, díky níž by ve vztahu dosáhla radosti a naplnění. Sakra. Zatímco ostatní ztráceli čas na mejdanech a sobecky mysleli jen na sebe, ona pracovala na své proměně. Udělala všechno… správně. Nebo ne? TeT to tak vypadalo. Strávila nejlepší roky svého života s mužem, který jí neustále lhal a manipuloval s ní ve jménu duchovního růstu. Jak jen mohla takhle popírat své instinkty? Copak byla tak pitomá? Zasloužila si vůbec lásku, o které snila – a kterou její kamarádky už našly? Pohled se jí zamžil. Zuřivě zamrkala. Tak dost. Začínala být protivně ufňukaná a pošetilá. Má přece skvělý život a před sebou spoustu cílů. Je obklopená lidmi, kteří ji milují. Arilyn zvedla svazek šalvěje vysoko do vzduchu, zavřela oči a vizualizovala si domov naplněný láskou, mírem a světlem. Přecházela z jedné místnosti do druhé a za ní se vinuly proužky dýmu. Nevynechala ani koupelnu a záchod, zvláštní pozornost však věnovala ložnici a kuchyni, kde vyplouvají na povrch ty nejniternější emoce. Konečně měla pocit, že je bungalov správně očištěný. Sfoukla plamen, odnesla květináče s bylinkami na okno, aby měly dostatek světla, a z lednice si vyndala lahev vína, které si schovávala pro zvláštní příležitost. Dneska si skleničku určitě zaslouží. Bude se báječně hodit k vegetariánskému burgeru a mladým sójovým bobům edamame. Nejdřív si zacvičí svou oblíbenou sestavu ásan, pak se zaměří na pránajámu a potom se nají. Zítra bude všechno lepší. Bude se cítit líp. Silnější. Klidnější. Vyrovnanější. Tím si byla jistá.

16


Jennifer Probstová HLEDÁNÍ PŘÍSLIBU VĚČNOSTI Z anglického originálu Searching for Always, vydaného nakladatelstvím Pocket Books, a division of Simon&Schuster Inc., v New Yorku v roce 2015, přeložily Zdeňka Zvěřinová a Kateřina Teodosijevová Obálku navrhl Emil Křižka Redigovala Marie Kejvalová Odpovědná redaktorka Anna Urbanová Technický redaktor Jiří Staněk Počet stran 360 Vydala Euromedia Group, a. s. – Ikar, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2018 jako svou 9788. publikaci Sazba SF SOFT, Praha Tisk TBB, a. s.., Banská Bystrica Vydání první Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz.

0038166  
0038166