0036628

DalajlamaKor1

6/12/15 8:50 AM

Stránka 5

ÚVOD: CESTA DO DHARAMSALY

Bylo mi jedenatfiicet let, kdyÏ jsem poprvé sly‰el dalajlamovu pfiedná‰ku na mezinárodní konferenci v indickém Bengalúru (tehdy se je‰tû pouÏíval poangliãtûn˘ název Bangalore). Byl podzim 1989 a netu‰il jsem, Ïe s touto v˘znamnou osobností na pódiu zasednu jednou sám k soukromému rozhovoru. Vnímal jsem dalajlamu jako váÏného ãlovûka, a tak mû pfiekvapilo, Ïe je mimo pódium tak vesel˘, otevfien˘ a upfiímn˘. Mûsíc nato obdrÏel Nobelovu cenu míru. Vûfiil jsem, Ïe díky nûmu spûje svût k lep‰ím zítfikÛm.

Pro mou generaci i pro ty následující je dalajlama velkou duchovní celebritou. VÏdy s úsmûvem rozdává v‰em lásku, soucit, mír a duchovní probuzení. Poté co obdrÏel Nobelovu cenu, se stal vzorem pro cel˘ svût. V‰ude ho zvou jako nenásilného vÛdce a posla míru. Mnohokrát vedl dialog s politick˘mi a náboÏensk˘mi pfiedstaviteli, znám˘mi umûlci a vûdci.

5

DalajlamaKor1

6/12/15 8:50 AM

Stránka 6

JEHO SVATOST DALAJLAMA: CO JE NEJDÒLEÎITùJ·Í

Málokdo si v‰ak uvûdomuje, jak pohnut˘ byl dalajlamÛv dosavadní Ïivot. Na jafie roku 1959 komunistická âína napadla Tibet a mnoho TibeÈanÛ pfii‰lo o Ïivot. Hlavní mûsto Lhasu okupovala ãínská armáda a tfiiadvacetilet˘ dalajlama byl donucen k politickému exilu v Indii. KdyÏ se to stalo, byl jsem je‰tû dítû. Témûfi cel˘ mÛj Ïivot strávil dalajlama v indickém exilu. PÛlstoletí se nemohl vrátit do Tibetu a jako hlava exilové vlády vyz˘val ãínskou vládu a cel˘ svût k obnovení nezávislosti Tibetu.

Uvádí se, Ïe od dob ãínské invaze aÏ do dne‰ních dní pfii‰lo o Ïivot pfies milion TibeÈanÛ. Za kulturní revoluce bylo zniãeno mnoho buddhistick˘ch klá‰terÛ a v dÛsledku masivní imigraãní politiky ãínské vlády se TibeÈané stali men‰inou ve vlastní zemi. V Tibetu dnes není svoboda slova a poru‰ování lidsk˘ch práv, jako vûznûní a muãení, je na denním pofiádku. V záfií roku 2006 po internetu kolovaly ‰okující videozáznamy ãínsk˘ch jednotek, které napadly a zabily bezbranného TibeÈana, jenÏ pfiekroãil hranici mezi âínou a Nepálem. Tato událost sklidila mezinárodní kritiku.

Dalajlama, kter˘ sídlí v srdcích tolika lidí z celého svûta, je poslem lásky, soucitu a míru; je pfiedstavitelem exilové vlády v zemi, kde bylo v dÛsledku invaze usmrceno pfies milion lidí a kde jsou dodnes páchána nejvût‰í zvûrstva. A pfiesto stále hlásá lásku a soucit.

6

DalajlamaKor1

6/12/15 8:50 AM

Stránka 7

ÚVOD: CESTA DO DHARAMSALY

Od na‰eho setkání v Indii pfied sedmnácti lety jsem nemûl moÏnost se s ním osobnû setkat. Pak jsem mûl to ‰tûstí sly‰et ho pfiedná‰et na mezinárodní konferenci v Novém Dillí v roce 2004 a znovu na Stanfordovû univerzitû, kde jsem zaãal pfiedná‰et v roce 2005. A byl jsem ohromen. Dalajlama, ãlovûk z masa a kostí, vyzafioval energii, jakou Ïádná kniha na svûtû pfiedat nedokáÏe. Z jeho jemného, odzbrojujícího úsmûvu sálala mocná energie. Dalajlama odmítal, aby jeho pfiedná‰ky vyznûly jako mdlá kázání o vdûãnosti. Vystupoval jako náboÏensk˘ pfiedstavitel, kter˘ uvûdomûle vyz˘vá svût k tomu, aby konal.

Mûsíc pfied tímto rozhovorem v tokijském hotelu, kde jsem mûl pfiedná‰ku, jsem dostal pfiíleÏitost poÏádat dalajlamu o setkání. „Vûfiím, Ïe buddhismus má v dne‰ním svûtû dÛleÏitou úlohu,“ fiekl jsem. „A mnou zmítá netrpûlivost, protoÏe se zdá, Ïe si to sami buddhisté neuvûdomují.“ „Je to tak. Mni‰i se zajímají jen o buddhismus.

A ani o nûm ve skuteãnosti mnoho nevûdí. Netu‰í, co dûlají, a mnoho mnichÛ v Tibetu nedûlá nic jiného, neÏ Ïe provádí rituály,“ smál se dalajlama.

Po nûkolika minutách rozhovoru jsem váhavû nastolil téma, které mi bûÏelo hlavou. „Mohl bych s vámi udûlat rozhovor? Prosím, dovolte mi nav‰tívit vás v Dharamsale.“ „Ale jistû,“ odvûtil okamÏitû. „V Dharamsale jste kdykoli vítán.“ 7

DalajlamaKor1

6/12/15 8:50 AM

Stránka 8

JEHO SVATOST DALAJLAMA: CO JE NEJDÒLEÎITùJ·Í

Od té chvíle jsem o dalajlamovi nepfiestal ani na okamÏik pfiem˘‰let.

Chci vym˘tit válku z tohoto svûta. Chci, aby pfiestalo ‰ikanování bezbrann˘ch lidí. Chci mír a ‰tûstí pro v‰echny lidské bytosti. Tato my‰lenka mû uchvacovala uÏ od dûtství, byl jsem jí aÏ posedl˘, a nyní se mi naskytla pfiíleÏitost setkat se s dalajlamou tváfií v tváfi a získat jakousi odpovûì. Netu‰il jsem, jak˘ poklad najdu.

Noriyuki Ueda

8

DalajlamaKor1

6/12/15 8:50 AM

Stránka 9

PRVNÍ âÁST

CO MÒÎE BUDDHISMUS NABÍDNOUT?

DalajlamaKor1

6/12/15 8:50 AM

Stránka 11

NORIYUKI UEDA: Va‰e Svatosti, jsem ‰Èastn˘, Ïe s vámi mohu mluvit. Je to pro mû splnûn˘ sen.

DALAJLAMA: Také jsem se na va‰i náv‰tûvu tû‰il.

UEDA: Nejprve bych se rád krátce pfiedstavil a vysvûtlil, proã jsem tady. Pfiedná‰ím kulturní antropologii a teorii sociální reformy na Tokyo Institute of Technology, pfiední vûdecké japonské univerzitû.

Cílem mého hlavního v˘zkumného zájmu, hodnotov˘ch systémÛ, je kultivovat nov˘ typ vÛdce, v nûmÏ se snoubí odbornost v humanitních oborech a vûdách a kter˘ je schopen vypofiádat se s problémy jedenadvacátého století. Vzdûlávání takov˘ch pfiedstavitelÛ se net˘ká jen pfiedávání znalostí, ale klade velk˘ dÛraz na diskusi.

Ve snaze revitalizovat japonskou spoleãnost se zasazuji za cosi, co by se dalo nazvat obrozením japonského buddhismu. Pfied ãtyfimi lety jsem zaloÏil 11

DalajlamaKor1

6/12/15 8:50 AM

Stránka 12

JEHO SVATOST DALAJLAMA: CO JE NEJDÒLEÎITùJ·Í

Buddhist Renaissance School (·kolu buddhistické obnovy) jako místo pro dialog a uãení; jsem jejím fieditelem. Pfiedsedám rovnûÏ setkáním s názvem „Mnichu, buì ctiÏádostiv˘!“, coÏ je fórum, které jsem zaloÏil jako prostor pro dialog a diskusi o budoucím smûfiování japonského buddhismu mezi mlad˘mi mnichy v‰ech sekt.

Mám pocit, Ïe ve svém souãasném snaÏení sklízím plody sv˘ch dûtsk˘ch ideálÛ. Kam aÏ má pamûÈ sahá, tedy asi od deseti let, jsem se zab˘val otázkou, proã existují pfiedsudky, proã tolik lidí hladoví, proã se lidé musejí zabíjet ve válkách. KdyÏ jsem jako mlad˘ pfiem˘‰lel o pfiedsudcích a násilí ve svûtû, cítil jsem se bezmocn˘. Mûl jsem pocit, Ïe jako jeden z nûkolika miliard nic nezmÛÏu. Dnes mi pfiipadá podivné, Ïe jsem se uÏ tak mlad˘ cítil tak bezmocn˘. Byl jsem zvlá‰tní dítû, které se zab˘valo sociálními a politick˘mi otázkami, a pfiitom jsem mûl pocit, Ïe nemám prostfiedky, abych s tím nûco udûlal.

Po zahájení univerzitního studia jsem se zapojil do hnutí na pomoc politick˘m vûzÀÛm a stal jsem se aktivistou bojujícím za lidská práva a mír ve svûtû. V té dobû to pro mû byla ‰okující a skliãující zku‰enost. Lidé, s nimiÏ jsem spolupracoval, spolu vÛbec nevycházeli. Pfieli se o rÛzné definice míru.

Tito lidé chtûli víceménû totéÏ – nastolit ve svûtû mír, pomoci tûm, kdo se nemohou bránit – a pfiesto 12

DalajlamaKor1

6/12/15 8:50 AM

Stránka 13

CO MÒÎE BUDDHISMUS NABÍDNOUT?

se hádali o zanedbatelné rozdíly ve sv˘ch definicích míru a skuteãnû si ubliÏovali. Pfii‰lo mi to beznadûjné, pfiipadalo mi, Ïe mír ve svûtû vládnout nemÛÏe.

DALAJLAMA: Jak si mír definovala va‰e skupina?

UEDA: V té dobû jsem patfiil k levicové skupinû, takÏe pro nás nebyl mír jen absencí války. Definovali jsme mír jako naprostou rovnost v‰ech lidí. SnaÏili jsme se vym˘tit nespravedlnost a pfiedsudky. Pozdûji jsem pochopil, Ïe tato definice definuje mír nikoli jako pasivní záleÏitost, v níÏ by otevfiené váleãné násilí neexistovalo, ale jako aktivní mír, v nûmÏ by neexistovalo násilí pfiedsudku a chudoby.

DALAJLAMA: Aha. UEDA: Ale i kdyÏ jsme sdíleli definici míru jako spásy bezbrann˘ch ãlenÛ spoleãnosti, kdykoli mí kolegové na‰li sebemen‰í rozdíl mezi tím, jak mír chápou, zaãali se hádat a obraceli se proti sobû.

Zaãal jsem mít pocit, Ïe je na tûch konfliktech nûco divného. Uvûdomoval jsem si, Ïe kromû míru ve svûtû sociální a politické rovnosti existuje cosi jako vnitfiní mír. A Ïe kdyÏ se zasazuji o mír sv˘mi slovy i ãiny, ale sám pfiitom vnitfinû klidn˘ nejsem, pak z toho nic nebude. Nemám-li mír ve svém srdci, budu si dûlat z lidí nepfiátele a vÏdy s nimi budu 13

DalajlamaKor1

6/12/15 8:50 AM

Stránka 14

JEHO SVATOST DALAJLAMA: CO JE NEJDÒLEÎITùJ·Í

v konfliktu. Ústfiední otázkou mého Ïivota se stalo toto: jak sladit vnûj‰í a vnitfiní mír.

Dnes mi to pfiipadá divné, ale v dobû, kdy jsem o klidu v sobû a míru ve svûtû pfiem˘‰lel, mi nikdy nepfii‰el na mysl buddhismus. I kdyÏ jsem se dva roky vûnoval terénní práci na buddhistické Srí Lance, mûl jsem pocit, Ïe japonsk˘ buddhismus je nejen k niãemu, ale Ïe je to podvod.

DALAJLAMA: ZneuÏití.

UEDA: Ano. Buddhistiãtí mnichové hlásají soucit, ale sami ho nepraktikují. Mluví o soucitu a laskavosti, ale nev‰ímají si tûch, kdo skuteãnû trpí nebo jsou pronásledováni. A i kdyÏ uÏ si jich v‰imnou, nijak jim nepomohou. Hlásají sice buddhistickou nauku, ale…

DALAJLAMA: Neuvádûjí ji do praxe.

UEDA: Pfiesnû tak. Neustále opakují tytéÏ rituály a dostávají za to zaplaceno. Mni‰ství chápou jako jakoukoli jinou profesi, takÏe se o nich nedá hovofiit ani jako o vûfiících. Tak jsem je vnímal ve sv˘ch dvaceti letech.

A nebyl to jen mÛj názor. V dne‰ním Japonsku vnímá mnoho lidí buddhismus stejnû. Mám pocit, Ïe buddhistické my‰lení je správné; problém pfied14

DalajlamaKor1

6/12/15 8:50 AM

Stránka 15

CO MÒÎE BUDDHISMUS NABÍDNOUT?

stavují chrámy a mni‰i. V souvislosti s kritikou japonského buddhismu se pouÏívá v˘raz „pohfiební buddhismus“, kter˘ vystihuje skuteãnost, Ïe mni‰i vykonávají pouze pohfiební a zádu‰ní rituály. Vût‰ina tûch rituálÛ je bezcenn˘ch a bez vztahu k náboÏenství, a nûktefií mni‰i si za nû úãtují nehorázné sumy. Chrám vybírá poplatky od farmáfiÛ a mni‰i se s tím moc nepáfiou a bohatnou.

Musím pfiiznat, Ïe tento pohled je zaujat˘. TfiebaÏe mnoho chrámÛ disponuje znaãn˘mi prostfiedky, jiné jsou chudé a mnozí pfiedstavení musejí hledat vedlej‰í úvazek, aby vÛbec vy‰li. Je mezi nimi mnoho skvûl˘ch mnichÛ s ãist˘m srdcem. Ale mnozí nejsou k niãemu a kritiku si zaslouÏí.

Vûfiím v potenciál, kter˘ buddhismus má, protoÏe v uplynul˘ch deseti letech jsem se setkal s mnoha úÏasn˘mi mnichy a nav‰tívil v˘teãné klá‰tery. Tito mni‰i usilují o to, aby v dne‰ním svûtû bylo ménû utrpení. Jsou mni‰i, ktefií se snaÏí sníÏit statistiky sebevraÏd v Japonsku, kde kaÏdoroãnû spáchá sebevraÏdu na tfiicet tisíc osob. Jsou tací, ktefií nabízejí svou pomoc star‰ím lidem a pomáhají jim s plány pro léta, která jim v Ïivotû zb˘vají, a s tím, jak by dotyãní chtûli zemfiít. Nûktefií mni‰i také otevfieli své chrámy mlad˘m lidem, ktefií ztratili nadûji, jiní pracují s delikventní mládeÏí a budují pro ni komunity.

Jejich práce sahá za hranice Japonska, pracují s dûtmi trpícími leukémií v dÛsledku havárie v âerno15

DalajlamaKor1

6/12/15 8:50 AM

Stránka 16

JEHO SVATOST DALAJLAMA: CO JE NEJDÒLEÎITùJ·Í

bylu (coÏ je v Japonsku dÛleÏité téma, s ohledem na atomové zbranû), pomáhají odstrkovan˘m thajsk˘m pacientÛm s AIDS a poskytují vzdûlání dûtem uprchlíkÛ. Pak jsou mni‰i, jejichÏ ãinnost není tak vidût, ale ktefií se úãastní debat a událostí po celém svûtû a ktefií svou upfiímností a charakterem ovlivÀují mnoho lidí. Tito mni‰i o soucitu pouze nefieãní, ale vyjadfiují ho sv˘m konáním a utváfiejí Ïivoucí celosvûtovou komunitu. Jejich chrámy jsou místem setkání a pomoci kaÏdému jednotlivci.

A pfiesto si buddhistická komunita tûchto soucitn˘ch mnichÛ vÏdy necení. Vnímá je jako „pouhé“ sociální aktivisty a jejich komunity po nich Ïádají, aby se více vûnovali „náboÏensk˘m“ ãinnostem.

KdyÏ se s tûmito soucitn˘mi mnichy setkáte, je zfiejmé, Ïe svou víru nijak nezanedbávají. Naopak, právû proto, Ïe mají dar víry, nemohou opomíjet ty, kdo trpí. Vûnují se tûmto nov˘m ãinnostem, protoÏe vûfií v moÏnosti, které buddhismus sk˘tá.

Ve sv˘ch rozhovorech s Va‰í Svatostí bych rád mluvil o tom, jak se mÛÏe buddhistická nauka vztahovat na skuteãné problémy. Podle mû chybí spojnice mezi buddhistick˘m uãením a skuteãnou sociální transformací, a tuto propast bych chtûl pfieklenout.

Také bych rád mluvil o tom, zda je moÏné vytvofiit altruistickou spoleãnost, v níÏ by se lidé o sebe navzájem starali a pomáhali si.

16

DalajlamaKor1

6/12/15 8:50 AM

Stránka 17

CO MÒÎE BUDDHISMUS NABÍDNOUT?

DALAJLAMA: Vበúvod byl podle mû velmi zajímav˘.

Tento levicov˘ ãi socialistick˘ pohled je mému zpÛsobu uvaÏování blízk˘. Problém, kter˘ popisujete, nemá snadné fie‰ení. Net˘ká se pouze Japonska, protoÏe totéÏ se dûje po celém svûtû.

Ze socialistické perspektivy musíme uváÏit, jaké praktické kroky je tfieba podniknout, aby se tento problém vyfie‰il. V souãasnosti existují dvû formy socialistického uspofiádání. První typ si cení svobody a demokracie, jako v pfiípadû sociálnû demokratického ·védska a dal‰ích evropsk˘ch zemí. Druh˘ typ socialistického uspofiádání najdeme napfiíklad v b˘valém Sovûtském svazu nebo v âínû. âína uÏ dnes vlastnû socialistick˘ stát není. [Smích.] MoÏná Severní Korea. Ale ani o té uÏ nelze mluvit jako o socialistické zemi. [Smích.]

UEDA: Její uspofiádání by dnes nikdo socialismem nenazval.

DALAJLAMA: Takov˘ socialistick˘ systém nemá Ïádnou nadûji. Správn˘ kurz podle mû nabraly sociálnû demokratické evropské zemû. Nevládne v nich ãist˘ kapitalismus, ale jednotlivci mají moÏnost vydûlat peníze, dosáhnout zisku. Souãasnû vûnují spoustu péãe sociálním jistotám a sociálním sluÏbám.

17