Page 11

NOC

J A KO T A D N E Š N Í

se zády ke zdi, nikomu nevěřit, dokonce ani ženám, s nimiž se občas potěšil. A smířil se s tím, že už nikdy nevkročí na anglickou půdu ani neuvidí svou rodinu. K jeho velkému překvapení k němu v malé italské vesničce jednoho dne dokulhal Hugh Prentice. Daniel věděl, že Hugh přežil. Dostával občas dopisy z domova. Ale nečekal, že ho ještě někdy uvidí, a už vůbec ne na tomto starobylém náměstí zalitém středozemním sluncem za zvuků halasného arrivederci a buon giorno. „Konečně jsem tě našel,“ prohlásil Hugh a napřáhl ruku. „Omlouvám se.“ A potom vyřkl slova, o kterých Daniel nevěřil, že je ještě uslyší. „Můžeš se vrátit domů. Přísahám.“

13

Profile for Knižní klub

0036318  

0036318