Page 1

M Ě Š ŤA N S K É

P O M Ě RY

 Ono tak usilovné dodržování dobrých mravů mělo v prvé řadě zaručit vzmáhajícímu se měšťanstvu uvnitř společnosti postavení, k němuž všichni chovají respekt. Životní styl šlechty byl pro měšťanský svět naprosto nepatřičný: Vysoce urozené šlechtičny požívají veškerých svobod: Smějí se dle libosti oblékat jak ošuntěle, tak výstředně, mohou při hovoru hlasitě povykovat, přehazovat nohy přes sebe, až je jim vidět do poloviny lýtek, líčit se a mít pletky. Kdyby tohle dělala měšťanská žena, znemožnila by se a stala by se „osobou“. Lidé, kteří na sebe trochu dbají, by se s ní nestýkali a dodavatelé by si k ní dovolovali důvěrnosti.5 Naopak morální představy městského proletariátu – a je to dáno životními podmínkami – byly těchto vnucených měřítek prosty. Bytové poměry uprostřed města si vynucovaly těsné soužití několika generací v jedné místnosti, a znamenaly tak pro děti ne vždy dobrovolný předčasný kontakt se sexualitou. Na jedné straně jim nezůstalo nic skryto, na druhé straně se vůči nim dospělí dopouštěli sexuálních přehmatů. Zčásti vlastní otcové, zčásti takzvaní nocležníci, kteří si za úplatu pronajímali místo ke spaní. Měšťanský svět se tedy musel vymezovat na jedné straně vůči bezuzdné šlechtě a na druhé vůči neotesanému a bezstarostnému proletariátu. Pudy a vášně se tudíž musely projevovat pokud možno vskrytu. „Ona doba si v této rozpolcenosti vymyslela podivný kompromis. Omezila svou morálku na to, že mladému člověku sice nezakazovala praktikovat jeho vita sexualis, ale požadovala, aby si tuto trapnou záležitost odbyl 9

0035021  
Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you