Uzdravte se láskou
Abychom si v‰echny tyto vûci uvûdomili, bude uÏiteãné si pfiipomenout, jak se vlastnû ãlovûk stává ãlovûkem. KaÏd˘ z nás by sice mohl vyprávût svÛj vlastní, jedineãn˘ pfiíbûh, ale urãitá témata jsou v‰em na‰im ÏivotÛm spoleãná. A právû tato základní témata, která urãují lidsk˘ Ïivot, podrobíme teì bliωímu zkoumání. Oã lépe totiÏ pochopíme, jak jsme se stali tím, k˘m jsme, o to lépe se budeme umût stát tím, k˘m b˘t chceme. Prvních devût mûsícÛ Je‰tû jsem nepotkal nikoho, kdo by se pamatoval na chvíli, kdy se rozhodoval o svém narození. Îe se du‰e volnû vzná‰í v prostoru a pfii pohledu na milující se dvojici si fiekne, Ïe se narodí právû do této dysfunkãní rodiny a nikam jinam, to si pfiedstavit dovedu, ale neznám zatím nikoho, kdo by se na to skuteãnû umûl rozpomenout. Ocitáme se tedy bez vysvûtlení v dûloze, kde zcela závisíme na své matce a jejím rozhodování. MoÏná jsme dítû chtûné (i kdyÏ tûhotenství jsou v padesáti procentech pfiípadÛ neplánovaná), ale pro budoucí matku i otce znamená toto období ãasto velkou zátûÏ. KaÏdodenní stres pÛsobí na kaÏdého, a pokud k tomu pfiiãteme v‰echny hormonální zmûny, které musí nastávající matka pfiestát, dá se pfiedpokládat, Ïe pro nás onûch devût mûsícÛ mezi poãetím a narozením rozhodnû nebude nepfietrÏitou idylou. ByÈ bychom rádi vûfiili, Ïe se vûci mají jinak, ve skuteãnosti tuto dobu jen málokdo z nás tráví v opravdové radosti. Ale pfiíroda vûnuje zárodeãn˘m formám Ïivota pfiednostní pozornost, a proto docházejí základní potfieby plodu vût‰inou celkem neru‰enû svého naplnûní. Mezi vznikem biologické potfieby a jejím naplnûním není v dûloze Ïádná prodleva. Dítû tam nemusí trpût hladem, únavou ani starostmi spojen˘mi s vyprazdÀováním. Tento stav, kter˘ mÛÏe trvat je‰tû nûkolik mûsícÛ poté, co se narodíme, nazval psychiatr Carl Jung stavem „nevûdomé dokonalosti“. 24