Issuu on Google+

Během 30 minut víte víc!

MINUT Peter Heigl

JAK MLUVIT NA VEŘEJNOSTI RÉTORIKA


© 2001 GABAL Verlag GmbH, Offenbach 21. vydání 2012 This translation published by arrangement with GABAL Verlag GmbH Original German title: 30 MINUTEN RHETORIK Translation © Lucie Navrátilová, 2014 Copyright © for Czech edition Pavel Dobrovský – BETA s.r.o., 2014 All rights reserved. (Všechna práva vyhrazena.) ISBN 978-80-7306-595-9


Během 30 minut víte víc! Tato kniha je koncipována tak, že v krátké době získáte výstižné a užitečné informace. Knihou budete provázeni systematicky. A právě to vám umožní uchopit během krátkého časového úseku (od 10 do 30 minut) všechno podstatné. Krátká doba čtení Během 30 minut dokážete přečíst celou knihu. Pokud máte méně času, pak se cíleně zaměřte na ta místa, která obsahují důležité informace právě pro vás.

Všechny důležité informace jsou zvýrazněny zelenou barvou.

Klíčové otázky s odkazem na odpovídající stránky na začátku každé kapitoly vám umožní rychlou orientaci: Nalistujete si přesně tu stránku, která vám pomůže vyplnit mezeru ve vědomostech.

Četná resumé v rámci kapitol umožňují rychlé pročítání.

Krátké shrnutí na  konci knihy obsahuje všechny důležité informace.

Rejstřík usnadňuje vyhledávání. 5


Obsah Během 30 minut víte víc!

5

Předmluva

8

1. Co je rétorika Rétorika dříve a dnes Dialektika, sestra rétoriky

11 11 13

2. Principy řečnění na veřejnosti Mluvte pomalu Mějte odvahu tvořit krátké věty Obloukové věty Odvaha k pauze

17 18 19 21 24

3. Tipy pro hlas a oční kontakt, postoj, mimiku a gestikulaci Takto hlas „sedí“ Ten správný oční kontakt Postoj, mimika, gestikulace Základní postoje

27 28 29 31 32

4. Příprava řeči Různé druhy řečí Různé druhy přednesu Poznámky Fáze přípravy

41 41 46 48 52

6 Obsah


5. Tipy pro mluvený styl Dobrá základní slovní zásoba stačí Jedna myšlenka, jedna věta Dlouhá věta je pro kočku Nebojte se opakovat Hlavní myšlenky do hlavních vět Slovesa místo podstatných jmen Slovesa, vpřed! Aktivum místo pasiva Pracujte s obrázky Pozitivní vyvolává pozitivní Mluvte s lidmi, ne k nim „Vy“ místo „já“ Smích je zdravý

57 57 58 60 62 62 64 65 66 66 67 69 70 70

6. Tipy pro úvod a závěr Začátek je jednoduchý! Konec dobrý, všechno dobré! Když se přetrhne nit: malá pomoc, když budete mít „okno“

73 73 75

7. Tipy pro diskusi Otázky, hlasité komentáře a polemika Věcně-kooperativní postoj k diskusi

79 80 85

Shrnutí

88

Rejstřík

95

76


Předmluva Mnoho lidí vynaloží na  přípravu svého mluveného projevu spoustu úsilí a  energie, a  přesto jim to při samotném vystoupení úplně nevyjde. Jak je to možné? Protože nevědí, že při přednášce nebo jiném mluveném projevu se musí soustředit na  jiné věci než při přípravě úspěšného článku. Protože se nenaučili, že je velký rozdíl o nějaké věci psát, nebo o ní mluvit. Škoda vynaloženého úsilí i času! Příprava referátu nebo mluvené přednášky vás může stát daleko méně času i námahy, než kolik vynaložíte na přípravu písemné práce – ovšem za předpokladu, že budete vědět, jak na to! Proto si tato kniha klade následující cíle:

• • •

Dozvíte se, co vlastně znamená rétorika a  jak se v průběhu času měnila. Naučíte se, na čem při mluveném projevu nejvíc záleží. Dostanete tipy, které budete moci vyzkoušet.

Uvidíte, že rétoriku je možné se naučit! Velmi mi leží na srdci rovné postavení mužů a žen. Tyto snahy se podle mého názoru musí projevit 8 Předmluva


i tak, že budou explicitně oslovovány i ženy. V psaném textu je však dovoleno užívat ze stylistických důvodů buď mužskou, nebo ženskou formu, aby čtenář mohl nerušeně číst. Samozřejmě si přeji, aby měli z této knížky rovnoměrný zisk jak čtenářky, tak i čtenáři. Autora i nakladatelství velmi těší, že byla tato publikace přijata tak vřele. Mnoho reakcí nám dokazuje, že tento náš rádce nabízí cennou pomoc a že se skvěle osvědčil i  v  praxi. Ani v  období nákladné prezentační techniky se zpětnými projektory, interaktivními tabulemi a  PowerPointem nesmíme zapomínat na  jedno – na  osobnost schopného mluvčího, který nepostrádá jistotu, osobní důvěryhodnost a charisma. Přeji všem čtenářkám i čtenářům radost, zisk a úspěchy! Váš dr. Peter Heigl

Předmluva 9


MINUT Odkud pochází slovo rétorika a co znamená? strana 11 Jak se rétorika měnila v průběhu věků? strana 12 Rétorika, dialektika, dialogika – jaký vztah panuje mezi těmito oblastmi? strana 13


1. Co je rétorika Dnešní pracovní svět na  nás klade vysoké nároky. Kromě odborných vědomostí musíme být schopni především komunikovat a vést dialog. Dobrá a úspěšná komunikace je brána jako měřítko osobnostního rozvoje. A to je dostatečný důvod, abychom se tímto tématem zabývali podrobněji!

1.1 Rétorika dříve a dnes Pojem rétorika se poprvé objevuje ve  starověkém Řecku. Techné rhetoriké znamenalo umění řeči, nebo také schopnost a  ochotu řečnit, respektive nauku o  řeči, o  její výstavbě, o  prostředcích vyjadřování a o formách stylu. Rétorika vznikla ve stejné době jako státní forma demokracie, což je rovněž slovo řeckého původu. Demokracie žije v povědomí lidí jako nástroj demokratického jednání.

1. Co je rétorika 11


Gramatika, rétorika a dialektika V  antice to byla tři z  nejdůležitějších „svobodných umění“. Svobodní občané měli umět číst a psát (gramatika), říci své mínění na  veřejnosti (rétorika) a nakonec své názory dobře vyargumentovat a hájit v dialogu (dialektika). Řečnění jako řemeslo a jako umění Na  „umění hovořit“ bylo nahlíženo částečně jako na  řemeslo, částečně také jako na  umění. Někteří řečníci byli známí široko daleko: Lykurg, Lysias, Isokrates, Demosthenes. Takzvaní sofisté (od  slova „moudrý“) vytvořili již kolem roku 500 před naším letopočtem pravidla pro řečnění a argumentaci.

Sokrates a  Platon (470–399, resp. 427–347 př. n. l.) odmítli zaběhnutou formu řečnického umění. Upřednostňovali dialog, společný filozofický rozhovor. Aristoteles (384–322 př. n. l.) si oproti tomu rétoriky velmi cenil. Rétorika pro něho znamenala a) schopnost jasného a logického vyjádření obsahu, b) použití dialektiky, tedy schopnost vyjádřit své mínění prostřednictvím dobrých argumentů, které pak obstojí před protiargumanty. Rétorika podle něho patřila k nejdůležitějším základům všech věd. Řečnictví se v  průběhu staletí měnilo. Byly doby, v  nichž rétorika upřednostňovala pompéznost, na12 1. Co je rétorika


příklad v  období baroka, a  naopak byly časy, které vyžadovaly jednoduchost a jasnost, například období osvícenství. Ve 20. století pak došlo v Evropě k největšímu zneužití rétoriky v historii – byla degradována k politické propagandě a pobuřování národů.

Pojem „rétorika“ pochází z řečtiny. Znamená „hovořit před ostatními“.

1.2 Dialektika, sestra rétoriky Rétorika jde velice často ruku v  ruce s  dialektikou. Proto zde musíme krátce osvětlit i tento pojem. Slovem dialektika označovali Řekové umění vést rozhovor a  přesně argumentovat. Pro Sokrata a Platona znamenala dialektika především: dodržovat při výměně myšlenek a  „prohovořování“ (dia-logos) zákony správně vedeného rozhovoru, získat v  konfrontaci s  ostatními myšlenkami nové vědomosti a  dostat se tak blíže k  pravdě. U  Aristotela znamenala dialektika: argumentovat v  souladu se zákony logiky. Sofistická dialektika Takzvaní „sofisté“ učili formu dialektiky, která byla již v  dobách antiky označována jako nemorální. Je1.2 Dialektika, sestra rétoriky 13


jím cílem bylo dosáhnout  vítězství za  každou cenu, v  případě nutnosti prostřednictvím „dialektických rafinovaností“, například zdánlivých důkazů, slovních obratů, důvtipu a puntičkářství. Dialektika u Hegela K velkému zmatení pojmů došlo za Friedricha Hegela (1770–1831). „Dialektikou“ totiž označil něco zcela nového, a  sice zákon pohybu a  protipohybu ducha. Hegel byl zastáncem názoru, že každá manifestace ducha vyvolává rozpor, respektive antitezi, z  níž vzniká synteze. A  ta se pak stává novou tezí. Jeho žák Karl Marx a  později marxisté interpretují podle této teorie veškeré společenské, kulturní a  ekonomické procesy. „Dialektika“ se tak stala novou metodou myšlení a základem „dialektického materialismu“. Významová rozmanitost dialektiky „Dialektika“ má tedy rozmanitý význam. Někteří lidé tento pojem užívají ve smyslu Sokrata a Platona, jiní zase ve smyslu sofistů, další pak zase ve filozofickém zákonu akce a interakce. Dialogika místo dialektiky Někteří odborníci prosazují, aby se problematické slovo „dialektika“ v  souvislosti s  rétorikou nepoužívalo a  bylo nahrazeno nezatíženým pojmem 14 1. Co je rétorika


„dialogika“. Smysl by pak byl následující: V  řeči a oponování by měl platit „princip dialogu“, umění partnerského, férového vedení rozhovoru. To zároveň znamená zbavit se rozporuplných taktik dialektiky – umělých rafinovaností sofistiky (umění mylných úsudků; z řeckého sophos = moudrý), eristiky (umění sporů a stání si za svou pravdou; z řeckého eris = hádka), rabulistiky (umění slovních obratů, z  latinského rabula = žvanil), přestat například vědomě manipulovat, zevšeobecňovat, odvádět od tématu, provokovat, zraňovat, zesměšňovat a  podobně. Často komplikované řecké a  latinské odborné termíny rétoriky už dnes v praxi řeči nehrají důležitou roli. Byly podle možností nahrazeny všeobecně srozumitelnými pojmy.

Rétorika znamená schopnost a zručnost mluvit na veřejnosti. Je to také nauka o řeči, její výstavbě, o výrazových prostředcích a formách stylu. Dialektika znamená v souvislosti s rétorikou umění argumentace, schopnost hovořit s ostatními a přesně argumentovat.

1.2 Dialektika, sestra rétoriky 15


MINUT Co je z lékařského hlediska základem pro správné řečnění na veřejnosti? strana 17 Jaké jsou základní principy řečnění na veřejnosti? strana 18 Proč jsou tak důležité pauzy? strana 24


2. Principy řečnění na veřejnosti Je jen několik málo principů, na  kterých u  řečnění na veřejnosti záleží. Těchto několik zásad se lze naučit. Správná technika dýchání: Mluvit = vydechovat! Lékaři zabývající se hlasem radí, abychom hovořili jen ve fázích, kdy vydechujeme. Výdech by měl trvat minimálně 8–10 vteřin. A  jen v  této fázi se mluví. Avšak nikoliv monotónně, nýbrž s „modulací“ (z latinského modulatus = melodický), což znamená pracovat s vyššími a nižšími polohami hlasu – a především s  pauzami. Hlas potřebuje toto přerušení pro následující jisté, jasné a silné nasazení.

2. Principy řečnění na veřejnosti 17


Správná technika dýchání Lékaři doporučují před proslovem takzvaný „hlasový jogging“. Správnou techniku dýchání si můžete procvičit následovně: Mluvte o něčem, o čem nemusíte přemýšlet, počítejte například do  5 nebo do  10, vyjmenujte dny v týdnu nebo měsíce atd. Najděte si tak polohu, v  níž se bude váš hlas cítit dobře! Hovořte přitom zřetelně, vyšším i  hlubším hlasem, vyzkoušejte všechny možné polohy hlasu. A nezapomínejte na pauzy! Mluvit

nadechnout

vydechnout

tečka

pauza

2.1 Mluvte pomalu Devět z deseti lidí mluví příliš rychle. I při projevech na  veřejnosti hovoří svým běžným tempem. Avšak místnost naplněná posluchači „pohltí“ nezřetelně vyslovené slabiky, někdy i  celá slova. Samozřejmě, temperamentnější mluvčí bude hovořit rychleji než mluvčí rozvážný. Ale pro oba platí: 18 2. Principy řečnění na veřejnosti


Hovořit před publikem znamená hovořit pomalu! Když má člověk pocit, že mluví přehnaně pomalu, je to správně!

2.2 Mějte odvahu tvořit krátké věty „Hlavní věty. Hlavní věty. Hlavní věty.“ Takto radí spisovatel Kurt Tucholsky (1890–1935) ve svých Radách dobrému řečníkovi. Zrušte spoustu vedlejších vět! Máme sklony tvořit příliš dlouhé věty se spoustou vedlejších vět a vsuvek. Proč tomu tak je? Nejčastějším důvodem je vědomý nebo podvědomý strach z  pauz. Vnímáme je totiž často jako něco trapného. A tak řečník spěchá od jedné věty ke druhé. Dalším důvodem je fakt, že nás už ve škole učitelé povzbuzovali, abychom tvořili „zajímavější“ větné konstrukce s  vedlejšími větami a  nebáli se ani vsuvek. Proto se během proslovů na  veřejnosti snažíme o  květnatě rozvětvené věty. Člověk cítí, jako by měl povinnost vyjadřovat se pomocí uměleckého profesionálního písemného stylu, který se značně liší od běžné mluvy. K  tomu se ještě přidává skutečnost, že lidé ve  vedoucích pozicích čtou více než průměrný člověk. A domnívají se, že tento písemný styl musí dodržet i v řeči. Ale to je chyba! 2.2 Mějte odvahu tvořit krátké věty 19


Dobrý styl mluvy se liší od dobrého stylu psaní Zdlouhavý styl psaní ubíjí živou řeč! Dlouhé a nejistě přednášené větné celky působí bezmocně, i když byly připraveny tak pečlivě! Krátké věty je oproti tomu možné přednášet energicky. Působí živě a dynamicky. „Psané“ se musí změnit na „mluvené“! Musíme, ne, smíme hovořit v  krátkých větách! Ano, styl čistě hlavních vět tvořený jednou krátkou hlavní větou za  druhou může začít velice rychle nudit. Ale nebojte se! Zkušenost nám říká, že v živém přednesu se objevují vsuvky a  doplnění samy od  sebe, přestože vůbec nebyly plánovány. Věty se tak prodlužují přirozeně. Ale každopádně uděláme dobře, když si řeč nebo projev připravíme v  krátkých a stručných větách.

Krátké věty činí řeč jasnější a srozumitelnější. Krátké věty se snáze zapamatují. „Psané“ se musí změnit na „mluvené“.

20 2. Principy řečnění na veřejnosti


2.3 Obloukové věty Oblouková věta „Tajemství úspěchu“ profesionálních hlasatelů v  rádiu a televizi je sebejistá, energická oblouková věta. Vyzařuje jistotu a suverénnost. Zaměřte se někdy cíleně na  techniku tvoření vět našich známých hlasatelů v televizi. Uvidíte, že oblouková věta je v jejich řemesle „nutností“.

Rozhodující přitom je: Hlas v  průběhu věty stoupá; a  na  jejím konci zase klesá. Pak následuje zřetelná pauza. Zvednutí hlasu s  sebou přináší živost a  dynamiku. Pokles naznačuje jistotu. Pauza pak dodá právě vyřčené větě účinek a sílu pro větu následující.

Správně Chybně

Protipólem jsou pak takzvané zpěvné věty: Většina lidí bezprostředně před koncem věty pozvedne hlas. Věta pak působí neúplně a nedokončeně. Člověk tuto nejistotu cítí a  větu často doplňuje dalšími větami, 2.3 Obloukové věty 21


vedlejšími větami nebo vsuvkami. Následují neustále nové a  nové věty přednášené v  rozvětvujících se celcích. K jakémukoliv charismatu a jistotě má tento způsob mluvy značně daleko. Navíc je tu značné riziko, že ztratíme nit. Věta tak zůstává často nedokončená, je vedena ke špatnému konci, nezřídka dojdeme k osvobozujícímu konci až po mnoha zbytečných „uhm���. Chybně: „Vážené dámy a  pánové, těší mne, že jste se dostavili na dnešní přednášku, která se bude zabývat tématem ‚Prognózy hospodářského rozvoje v  následujícím desetiletí‘, a  na  níž bych chtěl, a  sice jménem všech, srdečně přivítat našeho referenta pana doktora Markuse Schwarze.“ Správně: „Vážené dámy a pánové! Těší mne, že jste se dostavili na dnešní přednášku. Naše téma zní: ‚Prognózy hospodářského rozvoje v následujícím desetiletí.‘ Jménem všech srdečně vítám našeho referenta: pana doktora Markuse Schwarze.“

22 2. Principy řečnění na veřejnosti


„Tajemství úspěchu“ profesionálních řečníků se nevztahuje pouze na  věty oznamovací, nýbrž také na věty tázací. Děti a laici při otázkách téměř automaticky pozvednou hlas, tedy tak, jak se to člověk naučil už ve školce: „Kdopak to jedl z mého talířku?“ „Je tu maminka?“ „Kdepak máš tatínka?“ „Co bude dnes k jídlu?“ Profesionálové vyslovují i otázky většinou jako věty obloukové. Profesionál se odváží pozvednout hlas uprostřed věty (modulace) a na konci hlasem naopak klesne. A systematicky se to učí. S trochou cviku můžeme náš dosavadní „běžný“ způsob řeči změnit a  nahradit jej profesionální technikou mluvy. Individuální styl tak zůstává zachován, dokonce se tak může i správně rozvíjet.

Tajemství profesionálních mluvčích: oblouková věta. Hlas se v průběhu věty pozvedne a na konci poklesne k tečce a pauze.

2.3 Obloukové věty 23


2.4 Odvaha k pauze Většina lidí se pauz bojí. Utíkají před nimi do  další věty. Jejich řeč je pak nejistá a  uspěchaná. A  mnozí z nich si myslí, že to nejdůležitější při řeči je mluvení. A to je omyl. Pauzy jsou stejně důležité jako mluvení Teprve pauzy dodávají řeči účinnost. I ta nejlepší řeč bude špatná, pokud mluvčí neovládá umění pauz v řeči. Na druhou stranu se může i z několika málo vět stát účinný proslov, když člověk ví, jak zacházet s pauzami. Zvláště zřetelné je to při recitování básně. Rychlé oddrmolení slov celou báseň zničí. Báseň ožívá teprve – pauzami! „Tečka. Pauza.“ Tato slova bychom si měli říci v duchu. Teprve potom je pauza dostatečně dlouhá a může následovat další věta. A pokud to chcete udělat opravdu správně, pak si mezi dvěma větami odříkejte slova: „Tečka. Pauza. Dobře.“ Pak zmizí rušivá „uhm“ sama od sebe. Pauzy dávají čas k přemýšlení Pauzy darují posluchači čas na sledování našich myšlenek a  na  jeho vlastní přemýšlení. Posluchač není většinou obsahově informován stejně dobře jako mluvčí a musí se do vyřčeného vmyslet. A právě pau24 2. Principy řečnění na veřejnosti


zy mu k tomu dávají příležitost. Pomáhají mu vše vyřčené v duchu zpracovat. Pauzy jsou místem pro obrazy Pauzy přispívají koneckonců také k tomu, aby mohly vznikat vnitřní obrazy. Jako dobrého řečníka označíme jen toho, komu se podaří vyvolat v posluchači představy! Řeč bez pauz je jako obrázková kniha bez obrázků!

Nejdůležitější pravidla pro techniku řeči: Hovořím pomalu a zřetelně. Mluvím v krátkých, jasných větách. Dopřeji si pauzy: Tečka. Pauza.

• • •

2.4 Odvaha k pauze 25


Jak mluvit na verejnosti