Issuu on Google+

Neale Donald Walsch

Bouře před klidem


NEALE DONALD WALSCH

BOUŘE KLIDEM PŘED

1. kniha série HOVORY s LIDST VEM


Kdybyste dostali příležitost vést rozhovor plný lásky a pochopení s celým lidstvem, zvlášť v této těžké a strastiplné době, a kdybyste věděli, že vás lidé budou poslouchat, co byste řekli?


ČÁST PRVNÍ Konec strachu, začátek dobrodružství

Svět se mění a není takový, jaký se zdá


Neale Donald Walsch: THE STORM BEFORE THE CALM Original English language edition in the United States published by Emnin Books Copyright © 2011 by Neale Donald Walsch Copyright © for Czech edition by Pavel Dobrovský – BETA s.r.o., 2013 Translation © Tomáš Bíla, 2013 All rights reserved. (Všechna práva vyhrazena.) ISBN 978-80-7306-527-0


Hovor první

Můžeme si promluvit?  Mí drazí, drazí přátelé... mí milí společníci na  této dlouhé cestě... Jsem moc rád, že jste tady, a doufám, že jste na první otázku odpověděli kladně, protože je velice důležité, abyste vyslechli, co vám chci říct: Právě v tuhle chvíli prožívá celý náš svět něco zcela výjimečného. Pojmenuju to. Prožíváme generálku lidstva. To není nadsázka. Je to skutečnost. Můžeme se o  tom přesvědčit na každém kroku. Ale tohle už tak zjevné není: Věci nejsou takové, jaké se zdají. A myslím, že bychom si to všichni měli uvědomit, než svět a lidstvo po této cestě ujde příliš daleko. Kromě toho si musíme uvědomit, že na  budoucnosti není nic, čeho bychom se měli bát, pokud všichni budeme hrát své úlohy při jejím vytváření. A tyhle úlohy – role, ke kterým nás Život sám nabádá – se nám budou hrát velice snadno. Mám toho na srdci mnohem víc, oč bych se s vámi rád podělil. Nejprve bychom si mohli shrnout, co všechno vám prostřednictvím téhle knihy chci říct:

– 11 –


– B OUŘE PŘED KLIDEM –

• Na naší planetě dochází k převratné změně. • Pokud během ní budeme hrát svou úlohu, není čeho se bát. • Svou úlohu můžeme hrát velice snadno, dokonce může být příjemná. • Součástí této úlohy je vést báječné rozhovory založené na sedmi prostých otázkách. • Položení a  zodpovězení těchto otázek může vést k nalezení odpovědi na největší problémy lidstva. • Je na  čase, abychom lidstvu předložili novou kulturní historii, která je nasměruje zcela novým směrem v  politice, ekonomii, kultuře, vzdělání, vztazích, práci, manželství, sexualitě, rodičovství a ve všech oblastech lidského snažení; bude to manifest, který vytvoříme společně, všichni budeme jeho spoluautory. • Napadá mě několik pozoruhodných myšlenek, co by ten dokument mohl obsahovat. Myslím, že byste si je měli poslechnout. Mimochodem, nechci si s vámi povídat jen o „stavu světa“, o „globální situaci“ nebo o „planetární krizi“. Jakkoli jsou všechna tahle témata důležitá, je mi jasné, že generálka lidstva je především generálkou, kterou si každý z  nás projde sám. Stačí se zamyslet nad tím, kolik se toho ve vašem životě změnilo za poslední tři roky. Takže bych si s vámi rád popovídal taky o tom, jak si můžete ulevit od starostí nebo negativismu ve svém životě. Tak, tady to máte. O tom všem by tenhle rozhovor měl být. Takže: Můžeme si promluvit?

– 12 –


– HOVOR PRVNÍ –

Generálka lidstva není malá věc. Slova, která jsem použil, abych ten fenomén popsal, jsou dramatická, protože samotná tahle událost je dramatická. Bude zahrnovat (vlastně už teď zahrnuje) všechny aspekty našich životů: politiku a to, jak si vládneme, hospodářský život a  finanční stabilitu, obchod a  průmysl, společenské konvence a  konstrukce, vzdělávací systémy a  postupy, naše přesvědčení a víru, zvyky a tradice – vlastně celou naši kulturní historii. Můžeme se generálky lidstva zúčastnit, anebo jí můžeme pouze přihlížet – ale nemůžeme jí zabránit. Ani bychom to nechtěli. Může to být ta nejlepší věc, která se našemu druhu přihodila od okamžiku, kdy se na téhle planetě objevil. Následující roky, a taky některé zkoušky a strasti, které nás potkají, mohou z téhle planety udělat nové a  překrásné místo. A  přitom jde o  proces, který opravdu potrvá relativně velice krátkou dobu. I  vy můžete dokončení tohoto procesu pomoct, pokud budete chtít.

Nemusíte tuhle knihu pouze číst Život vám nabízí, abyste tuhle knihu nebrali do  ruky jen jako text, který si přečtete. Život vám nabízí, abyste z její četby udělali prožitek, na kterém se budete podílet. Je to pro vás příležitost připojit se ke mně a ke spoustě dalších lidí z celého světa a vést s námi rozhovor, který touhle knihou začíná. Můžete to udělat kdykoli, jednoduše přestaňte číst, založte si místo, kde jste přestali, a pak se podívejte na internetovou stránku www.TheGlobalConversation.com Tam klikněte na ikonu s názvem Bouře před klidem (The Storm Before the Calm. Stránky jsou pouze v angličtině – pozn. red.). Pak

– 13 –


– B OUŘE PŘED KLIDEM –

si dle libosti čtěte komentáře k očíslovaným hovorům, které vás zaujaly – jistě jste si všimli, že tato kniha se neskládá z kapitol, ale z „hovorů“ –, a dle libosti k nim připisujte vlastní myšlenky. Na  této webové stránce najdete také ikonu, s  jejíž pomocí můžete odeslat vlastní myšlenky, nápady, představy a  podněty týkající se obsahu nové kulturní historie lidstva. Můžeme se generálky lidstva zúčastnit, Pokud jste jako mnozí jiní lidé, už anebo jí můžeme dlouho si kladete otázku: „Co můžu pouze přihlížet – udělat? Jak můžu přispět k  tomu, ale nemůžeme jí aby svět byl lepším místem?“ Tohle zabránit. je odpověď na uvedenou otázku. Nová kulturní historie, která zde vznikne a jejíž součástí se stanou i vaše názory, pocity, naděje a sny, bude lidstvu předložena v další knize s názvem Náš kolektivní sen: Nová kulturní historie lidstva (Our Collective Dream: A New Cultural Story for Humanity). Bude to kniha, kterou budou číst lidé po celém světě, a i vy budete jejími spoluautory. Takže to, co teď čtete, není obyčejný text. Tohle je vaše cesta k participaci na něčem, o čem vůbec nepochybuju, že by se to klidně mohlo stát Hovorem století. Váš hlas je v  téhle výměně názorů stejně potřebný jako hlasy všech ostatních, protože jedině díky nim může jiskřit vitalitou pestré škály myšlenek, názorů a vizí. Proto nezapomínejte na to, že tuhle knihu nestačí pouze číst, ale je nutné s ní spolupracovat.

– 14 –


– HOVOR PRVNÍ –

DOUFÁM, ŽE SI ZAPAMATUJETE: • Na naší planetě dochází k převratné změně. • Pokud během ní budeme hrát svou úlohu, není čeho se bát. • Svou úlohu můžeme hrát velice snadno, dokonce může být příjemná. • Život nám nabízí možnost změnit naši starou kulturní historii.

A TOHLE BYSTE MOHLI UDĚLAT: • Navštívíte webovou stránku, která vznikla proto, aby na  ní mohl pokračovat rozhovor, který touhle knihou začíná: www.TheGlobalConversation.com. • Budete tuto webovou stránku navštěvovat průběžně, kdykoli během četby knihy narazíte na  něco, o  čem se chcete bavit s  ostatními. Pokud zjistíte, že diskuse k  takovému tématu ještě neexistuje, můžete si snadno založit svou vlastní.


Hovor druhý

Odpověď na otázky „proč?“ a „kdy?“  Když se zamyslíme nad tím vším, co se na naší planetě v poslední době děje, je jedině normální se ptát: „Opravdu se tohle musí dít? Proč se to děje?“ Odpověď zní: Ano, musí se to dít. To, co se kolem nás děje, se děje jednoduše proto, že život jde dál – a veškerý život se pohybuje v cyklech, podle určitého vzorce. Tenhle vzorec vyžaduje, aby život procházel jednotlivými fázemi, a to na základě funkčnosti, přizpůsobivosti a udržitelnosti. Kdykoli je ohrožena funkčnost života v jakékoli z jeho mnoha forem, přizpůsobí se v  této své manifestaci a  zachovává si tím svou udržitelnost v nové formě. To platí o všem, co existuje. Nic „neumírá“ a není možné nic „zabít“. Vůbec nic. Nemůžete zabít ani člověka, ani zvíře, ani rostlinu. Je důležité, abyste to měli na  paměti zrovna teď, kvůli všem lidem, kteří zemřeli, i kvůli těm, kteří během generálky lidstva ještě zemřou. Pomůže vám, pokud si uvědomíte, že smrt není proces, který bere život, nýbrž proces, který život mění.

– 16 –


– HOVOR DRUHÝ –

Přítomnost těchhle lidí nám schází – hrozně se nám po nich stýská –, ale přesto není potřeba pro ně truchlit. Nová podoba, kterou přijali, jim poskytuje nezměrné štěstí. Neznamená to, že by bylo nejlepší, abychom sami skoncovali se životem v současné podobě?

Tuhle otázku slýchám často, klade mi ji spousta posluchačů pocházejících z  mnoha odlišných kultur. A  vždycky na  ni odpovídám: Ne. Když duše opouští tělesný život, nikdy to není smutná, ale naopak vždy radostná událost, kdykoli a jakkoli se to stane. To ovšem neznamená, že by to byl „dobrý nápad“ jen tak opustit tento tělesný svět. Pobyt duše na  tomhle světě má svůj účel, a teprve pokud je smysl jejího pobytu zde naplněn, nastanou zároveň i správné a dokonalé okolností pro její odchod. Ovšem tyto okolnosti není nikdy možné vytvořit uměle. Stejně tak, jako je pro duši radost opustit fyzické tělo, je pro ni také radost v něm zůstat, a pokud nás život ve fyzickém těle nenaplňuje radostí, je to tím, že na něj nepohlížíme perspektivou své duše, ale snažíme se ho spíš uchopit rozumem. Život nám nikdy nebude dávat smysl, pokud se budeme snažit ho uchopit rozumem. Jediný způsob, jak bude dávat smysl, a taky jediná možnost, jak nám může dlouhodobě přinášet radost, štěstí a klid, je, když na něj budeme pohlížet skrze svou duši. Pokud nevedete spokojený život, není řešením opouštět své tělo, ale spojit se se svou duší. A  když začnete komunikovat s duší, pochopíte, co se tady děje – myslím na naší planetě. Pochopíte, že když jakákoli forma života pozbude možnost dál existovat ve  své současné podobě, umožní své podobě, aby se přizpůsobila a  okamžitě se znovu stala udržitelnou. Právě tak činí život sebe sama věčným.

– 17 –


– B OUŘE PŘED KLIDEM –

Není pochyb o  tom, že podoba života, kterou nazýváme Země (ačkoli někteří z  nás se vrátili ke  jménu Gaia), pozbývá možnost dál existovat ve své současné podobě. Okolnosti, které ji dovedly do  tohoto nebezpečného stavu, nastaly zčásti působením lidí, kteří Zemi obývají. Lidé tím jako samostatná forma života ohrozili i svou vlastní existenci. Stručně řečeno, ani planeta, ani lidé, kteří ji obývají, nemohou pokračovat v životě, jaký vedli doposud. Nebojte se. Nebudou. Poté, co dospěl k hranici vlastní schopnosti zachovávat za daných podmínek udržitelný stav životního prostředí, projevuje se Cyklus života v současnosti tím, že adaptuje všechny životní formy v tomto prostředí tak, aby veškeré podoby života byly opět udržitelné. Jinými slovy: Život na  Zemi se mění, aby mohl pokračovat dál. Skutečnost, že se mění, je zárukou, že bude pokračovat. To je tedy odpověď na otázku, proč se to děje. Než se dostaneme k tomu kdy, dovolte mi, abych vysvětlil, kde se otázka, kterou jsem o něco výše položil, vlastně vzala.

Různící se hlasy Rozhovor není „rozhovorem“, pokud je to monolog. Proto jsem už od první chvíle, kdy jsem začal zvažovat, že s vámi prostřednictvím knihy povedu tento rozhovor, věděl, že nechci vytvořit monolog, samomluvu ani kázání. Je snadné vás pozvat, abyste se zapojili do online diskuse, ale to se samozřejmě neprojeví na těchto stránkách – na nich se může objevit jedině monolog. Anebo to není nutné? Je možné převést to, co by působilo jako „přednáška“, do skutečného rozhovoru, který bude probíhat na následujících stránkách? Ani planeta, ani lidé, kteří ji obývají, nemohou pokračovat v životě, jaký vedli.

– 18 –


– HOVOR DRUHÝ –

Nakonec jsem dospěl k tomu, že vytvořím „dialog“ na základě hovorů, které už proběhly. Mohl bych do  něj zahrnout myšlenky, otázky a  poznámky jiných lidí a nechat je promlouvat vlastním hlasem. Mohl bych vést „hovor“ vznikající na základě vlastních vzpomínek na předchozí výměny názorů s jinými lidmi. Tím bych mohl dát prostor i názorům, které nesouhlasí s tím, co na těchto stránkách píšu. Myslím, že to je důležité. Různící se hlasy jsou hlasy, které rozšiřují záběr každého hovoru. Jsou to také hlasy, jež zastupují velkou spoustu lidí. Doufám, že i v online dialogu uslyšíme mnoho různících se hlasů. Pokud jde o hlasy, které budou promlouvat zde, v této knize, dovolte mi, abych vysvětlil, kde se vzaly. Už hodně dlouho se na svých cestách snažím podělit se o některé své myšlenky se všemi lidmi, které potkávám. Během mnoha večerních přednášek a  víkendových workshopů, televizních vystoupení a hostování v diskusních pořadech jsem dostal celou řadu pěkně zapeklitých otázek a  pustil se do  spousty intenzivních, stimulujících, někdy ošemetných a jednou za čas i mírně agresivních výměn názorů – a to jsem vítal, protože jsem věděl, že mi to všechno pomáhá. Ty diskuse mi pomáhaly najít místa, kde jsem své názory vyjadřoval snad trochu zmateně, kde moje logika pokulhávala, kde jsem naopak „trefil hřebíček na hlavičku“ a jak ostatní lidé smýšlejí o tom, co jim říkám. Za  dvacet let praxe v novinářské branži jsem si paměť vycvičil natolik, že si taková setkání často dokážu vybavit slovo od  slova – zejména ta hodně zajímavá –, a  věděl jsem, že mi bude stačit jen nepatrný stimul, abych jejich podstatu přenesl na papír. Tak mě napadlo, že pokud ve mně všechno, co do téhle knihy píšu, probouzí vzpomínky na minulé hovory, můžu zde rovnou

– 19 –


– B OUŘE PŘED KLIDEM –

obsáhnout i to, jak si je vybavuju. Díky tomu nebude kniha už monologem, který bych vedl jen a jen z vlastního úhlu pohledu, ale „monodialogem“ – monologem, vybudovaným na  základě předchozích dialogů. Hovory nemají podobu citátů, jsou přímo vkládány do textu, jako by právě probíhaly. Vedu dialog s kompozitním hlasem mnoha lidí, kteří se mnou v minulosti rozmlouvali.

Rozhovor s lidstvem Čím víc jsem o tom přemýšlel, tím víc se mi ta myšlenka líbila. A tak jsem se rozhodl ji uskutečnit! A právě zde má svůj počátek otázka, která se o kousek výš vloudila do textu. O tomhle kompozitním hlasu na následujících stránkách ještě uslyšíte. A  z  jakých hlasů se tenhle kompozitní hlas skládá? S  kým budu debatovat v rozhovoru, spřádaném na základě vzpomínek na hovory dávno minulé? Má dosavadní pouť za  myšlenkami, které mohou změnit náš život, mě provedla po celém světě, z Dánska do Norska, ze Švédska do Francie, z Jižní Koreje do Jižní Ameriky, z Irska do Polska, z Jamajky do Japonska, z teras Machu Picchu na hradby Velké čínské zdi, z Rudého náměstí v Moskvě na Svatopetrské náměstí ve Vatikánu, z dálného jihu (z Austrálie a Nového Zélandu) až po dálný sever (Island), ze středozápadní Afriky do Střední Ameriky a do nejvzdálenějších koutů Spojených států i Spojeného království. Otázky a náměty, které jsem na té spoustě míst slyšel z nepřeberného množství úst, odrážejí pestrou škálu kultur, zázemí, náboženských vyznání, politických přesvědčení a společenských zvyklostí, a proto jsou dobrým základem pro duchaplný – a rozhodně ne jednostranný – monodialog. Pokud i  vy později v  online diskusi přidáte svůj názor, jsem přesvědčen o  tom, že spolu postupně vytvoříme něco,

– 20 –


– HOVOR DRUHÝ –

co by se celému našemu druhu právě dnes velmi hodilo: hovor s lidstvem. Proto vám na následujících stránkách nabídnu stručný přehled toho, nač se mě lidé z  celého světa ptali a  co je zaujalo na  poselství, které jim přináším. Jsem přesvědčen, že nám to pomůže změnit svět. Předložím zde všechny tyto myšlenky formou dialogu, takže budete moct výměny názorů sledovat téměř přesně tak, jak se kdysi odehrály. Co vy na to? Pokud souhlasíte, můžeme se teď vrátit a odpovědět na otázku...

Kdy nás ta generálka čeká? Celá řada slavných proroctví se zdánlivě shoduje v  tom, že někdy touhle dobou čeká náš druh další významný vývojový krok. Když se ohlédneme za  vlastní historií, zjistíme, že životní cykly není zase tak obtížné předpovídat. Už ve  starověku si lidé začali uvědomovat, že události probíhají v určitém rytmu. Moudří lidé bedlivě naslouchali vypravování o minulosti a začali její cykly zaznamenávat. Potom využili svá pozorování k tomu, aby odhadli načasování budoucích cyklů. Odhad načasování je právě to, co nalézáme v Nostradamově proroctví, v  proroctvích duchovních vůdců různých světových náboženství, v  předpovědi mayského kalendáře atd., přičemž mnoho z nich odkazuje právě na toto období v lidských dějinách jako na zásadní moment. Ve Wikipedii se dočteme, že „mezi kmeny původních obyvatel Ameriky existuje bezpočet podobných proroctví“ a že „kmeny Onondaga a  Hopi znaly proroctví, které patrně odkazovalo na dobu, ve které právě žijeme.“ Například Onondagové mluvili o  době, kdy nebude možné pít vodu z  řek. To podle nich označuje příchod období, které

– 21 –


– B OUŘE PŘED KLIDEM –

nazývají velká očista. Národy v  něm budou procházet těžkými zkouškami, jež je očistí od zkaženosti, která je postihla. Tehdy se podle nich budou radovat ti, kteří pochopí, co se děje, a využijí tuto dobu k vlastní očistě, ale trpět naopak budou ti, kdo budou neústupně lpět na svém názoru na svět a na svém životním stylu. Přiznám se, že když jsem toto proroctví četl, cukalo mi v  koutcích, protože bych to sám nedokázal lépe popsat. To je totiž přesně to, co jsem vám chtěl říct právě teď. Čeká nás období radosti, ale také období, které pro nás nepochybně bude plné útrap, pokud ovšem budeme trvat na svém současném světovém názoru a stylu života. Jen se podívejte, co nám ten starý světový názor přinesl jen v několika posledních měsících před publikací této knihy... • Vývojem celé řady zemí otřásly revoluce. • Další země postihly nejhorší přírodní katastrofy za celá desetiletí. • Po  celém světě lidé bezmocně přihlíželi tomu, jak jejich životy nadále mění globální finanční rozklad, který nedávno započal. Připočtěte si všechno ostatní, co se stalo od té doby, a bude vám zcela zřejmé, proč velká část lidstva pohlíží na budoucnost přinejmenším s rozpaky a obavami... Že by to byla jen předzvěst toho, co nás čeká – nejen v prosinci 2012, ale i po něm?

– 22 –


– HOVOR DRUHÝ –

DOUFÁM, ŽE SI ZAPAMATUJETE: • Generálka lidstva je součástí přirozeného procesu, kterým si život sám zajišťuje svou udržitelnost. • Opravdovým přínosem by v tuto chvíli mohl být hovor s lidstvem. • Rozsah i spád současných událostí naznačuje, že generálka lidstva už začala. Probíhá právě teď.

A TOHLE BYSTE MOHLI UDĚLAT: • Zamyslete se nad způsoby, jakými lpíte na starém světovém názoru a  životním stylu. Co pro vás znamenají? Jak se projevují? • Přemýšlejte o  tom, co se ve  světě i  ve  vašem vlastním životě odehrálo od doby, kdy tato kniha byla napsána (léto 2011). Zeptejte se sami sebe, jestli se vám nezdá, že dochází k  nějaké velké změně. Případně si začněte vést deník a zaznamenávejte změny, které pozorujete. • Začněte přemýšlet o  tom, co byste vložili do  nové kulturní historie lidstva, kdyby právě vám připadl úkol ji sepsat. (Což po  vás žádám právě prostřednictvím této knihy.)


Boure pred klidem