Page 21

2 „Tak je na cestě, nebo ne?“ zeptal se Lincoln Rhyme a ani se nesnažil skrývat podrážděnost. „Má něco v nemocnici,“ ozval se Thomův hlas z chodby nebo z  kuchyně, nebo kde to vlastně byl. „Trochu se zdrží. Zavolá nám, až skončí.“ „,Něco‘. Tomu říkám konkrétnost. ‚Něco v nemocnici‘.“ „Takhle mi to řekl.“ „Je to doktor. Měl by být přesný. A taky dochvilný.“ „Je to doktor,“ odpověděl Thom, „což znamená, že musí řešit naléhavé případy.“ „Ale on neřekl ‚něco naléhavého‘. On řekl ‚něco‘. Ta ope­ race je plánovaná na šestadvacátý květen. Nechci ji odkládat. Už tak je to příliš daleko v budoucnosti. Nechápu, proč by ji nemohl stihnout dřív.“ Rhyme navedl svůj červený invalidní vozík Storm Arrow k počítačovému monitoru a zaparkoval vedle ratanového kře­ sílka, v němž seděla Amélie Sachsová v černých džínách a čer­ ném topu bez rukávů. Na krku se jí houpal tenký řetízek se zlatým přívěskem obsahujícím jeden diamant a jednu perlu. Bylo ještě brzy, jarní slunce se opíralo do oken orientovaných na východ a svůdně se odráželo od jejích zrzavých vlasů staže­ POKOJ SMRTI

21

Pokoj smrti  
Pokoj smrti  

Desátý případ Lincolna Rhyma. A Deaver v životní formě.

Advertisement