Federální část týmu dále zastupoval padesátník Harold Peabody, bystrý střední manažer s bříškem, který zastával významnou funkci na manhattanské pobočce INS, Úřadu pro imigraci a naturalizaci. Stejně jako všichni úředníci, kterým se již blíží penze, toho o sobě moc nenamluvil, ale jeho hluboké znalosti otázek přistěhovalectví svědčily o dlouhé a úspěšné profesní dráze. Peabody s Dellrayem se během tohoto vyšetřování několikrát střetli. Po incidentu s pašeráckou lodí Golden Venture, kdy se utopilo deset nezákonných přistěhovalců poté, co loď uvízla na mělčině za Brooklynem, nařídil prezident Spojených států, aby pravomoci Úřa− du pro imigraci a naturalizaci převzala u velkých případů pašování lidí FBI za podpory CIA. Imigrační úřad měl přitom s hadími hlava− mi a jejich pašeráckými aktivitami nesrovnatelně bohatší zkušenosti než FBI, a tak nenesl lehce, že musí předat pravomoci jiným agen− turám, zvláště pak agentuře, která trvala na těsné spolupráci s new− yorskou policií a – proč to neříci – také s alternativními konzultanty, jako byl Lincoln Rhyme. Peabodymu asistoval mladý agent INS jménem Alan Coe, třicát− ník s nakrátko ostříhanými tmavě zrzavými vlasy. Také on – energic− ký, ale zatrpklý a náladový muž – byl pro ostatní hádankou, neboť neřekl ani slovo o svém osobním životě a kromě případu „Duch“ to− ho prozradil jen velmi málo také o své profesní kariéře. Rhyme si všiml, že Coeovy obleky zřejmě pocházejí z diskontních prodejen – byly okázalé, ale s neumělými švy – a že jeho zaprášené černé boty jsou opatřeny silnými gumovými podrážkami oblíbenými u přísluš− níků ostrahy, neboť se s nimi dali dokonale chytat kapesní zloději. Coe se rozpovídal pouze ve chvílích, kdy pro ostatní pořádal spon− tánní – a zdlouhavé – přednášky o zlu nezákonného přistěhovalectví. Přesto pracoval naprosto neúnavně a horlivě se snažil dopadnout Ducha. Kromě těchto lidí se v domě Lincolna Rhyma objevilo za poslední týden v souvislosti s případem mnoho dalších poskoků, federálních i státních. Je to tu jako na promenádě, pomyslel si – a řekl – Lincoln Rhyme během posledního dne nesčetněkrát. Nyní, ve tři čtvrtě na pět ráno, projel na svém baterií poháněném invalidním vozíku Storm Arrow přes přeplněnou místnost k tabuli s poznatky o případu, na níž byla připevněna jedna z mála existují−
19