Issuu on Google+

zprĂĄvy a referĂĄty S vĂ˝jimkou stĹ™edovÄ›kĂŠ ĹĄpitĂĄlnĂ­ svatynÄ›, situovanĂŠ v mĂ­stech nezkoumanĂŠho mladĹĄĂ­ho konventnĂ­ho kostela sv. Josefa, zachytil archeologickĂ˝ odkryv zĹ™ejmÄ› vÄ›tĹĄinu podstatnĂ˝ch nĂĄlezovĂ˝ch situacĂ­, provĂĄzenĂ˝ch obrovskou a reprezentativnĂ­ ĹĄkĂĄlou prĹŻvodnĂ­ch movitĂ˝ch artefaktĹŻ. Je proto evidentnĂ­, Ĺže zkoumanĂĄ plocha pĹ™i nĂĄmÄ›stĂ­ Republiky se na dalĹĄĂ­ desetiletĂ­ stane lokalitou, kterĂĄ vĂ˝znamnÄ› pĹ™ispÄ›je k Ĺ™eĹĄenĂ­ nÄ›kterĂ˝ch zĂĄsadnĂ­ch tĂŠmat archeologie stĹ™edovÄ›kĂ˝ch mÄ›st Ä?eskĂ˝ch zemĂ­, aĹĽ jiĹž jde o charakter osĂ­dlenĂ­ praĹžskĂŠho pravobĹ™eŞí . a poÄ?ĂĄtku . stoletĂ­, fenomĂŠn praĹžskĂ˝ch romĂĄnskĂ˝ch kamennĂ˝ch domĹŻ, pĹ™emÄ›ny starĹĄĂ­ch sĂ­delnĂ­ch organismĹŻ lokacĂ­, genezi a dalĹĄĂ­ vĂ˝voj parcelace, speciďŹ ka vĂ˝robnĂ­ch areĂĄlĹŻ, charitativnĂ­ch i duchovnĂ­ch institucĂ­ nebo sekundĂĄrnĂ­ transformace mÄ›stskĂŠ zĂĄstavby v pozdnĂ­m stĹ™edovÄ›ku. ShromĂĄĹždÄ›nĂĄ kolekce pamĂĄtek bude ale stejnÄ› tak vybĂ­zet k obsĂĄhlĂ˝m exkurzĹŻm do svÄ›ta stĹ™edovÄ›kĂŠ hmotnĂŠ kultury a kaĹždodennĂ­ho Ĺživota. PĹ™edklĂĄdanĂĄ publikace pĹ™edstavuje pouze prvĂ˝ krok, pĹ™esto si zaslouŞí vyzvednout nÄ›kterĂŠ jejĂ­ kladnĂŠ aspekty: kupříkladu dĹŻraz na koncept příbÄ›hu, zasazujĂ­cĂ­ archeologickĂŠ poznatky do konkrĂŠtnĂ­ch i obecnÄ›jĹĄĂ­ch souvislostĂ­ a pĹ™ibliĹžujĂ­cĂ­ je tak ĹĄirĹĄĂ­ historickĂŠ obci i laickĂ˝m zĂĄjemcĹŻm. Z dĂ­lÄ?Ă­ch problĂŠmĹŻ lze pak urÄ?itÄ› zmĂ­nit Z. Dragounem, P. JuĹ™inou a V. KaĹĄparem podanĂ˝ pĹ™ehled aktuĂĄlnĂ­ch vÄ›domostĂ­ o vĂ˝voji tzv. PetrskĂŠ Ä?tvrti ve . a prvnĂ­ polovinÄ› . vÄ›ku (s. !–0!), tedy sĂ­delnĂ­ oblasti patrnÄ› stěŞejnĂ­ pro poznĂĄnĂ­ charakteru Prahy v jejĂ­ „protomÄ›stskĂŠâ€œ fĂĄzi. DĹŻvodĹŻ, proÄ? doporuÄ?it knihu o vĂ˝zkumu na praĹžskĂŠm nĂĄmÄ›stĂ­ Republiky, je nicmĂŠnÄ› vĂ­ce – v obecnĂŠ rovinÄ› vypovĂ­dĂĄ o souÄ?asnĂ˝ch moĹžnostech archeologie stĹ™edovÄ›ku i o situaci pamĂĄtkovĂŠ pĂŠÄ?e v naĹĄĂ­ spoleÄ?nosti. JiĂ­ DoleĹžel

KrĂĄsa, kterĂĄ hĹ™eje. VĂ˝bÄ›rovĂ˝ katalog gotickĂ˝ch a renesanÄ?nĂ­ch kachlĹŻ Moravy a Slezska, edd. Dana MenouĹĄkovĂĄ – ZdenÄ›k M‚–ínskĂ˝, SlovĂĄckĂŠ muzeum v UherskĂŠm HradiĹĄti, UherskĂŠ HradiĹĄtÄ›   s., ISBN --0!--! Katalog stejnojmennĂŠ zemskĂŠ vĂ˝stavy, uspořådanĂŠ v roce  nejprve ve SlovĂĄckĂŠm muzeu v UherskĂŠm HradiĹĄti a potĂŠ reprĂ­zovanĂŠ

ve SlezskĂŠm zemskĂŠm muzeu v OpavÄ›, v Muzeu mÄ›sta Brna a naposled roku  v redukovanĂŠ podobÄ› v Muzeu VyĹĄkovska, je prvnĂ­ kniĹžnĂ­ monograďŹ Ă­ vÄ›novanou historickĂ˝m reliĂŠfnĂ­m (komorovĂ˝m) kachlĹŻm z teritoria Moravy a Ä?eskĂŠho Slezska. Chronologicky se soustĹ™eÄ?uje na obdobĂ­ stĹ™edovÄ›ku a ranĂŠho novovÄ›ku (. – cca polovina . stoletĂ­). Koncept knihy, jeĹĄtÄ› zĹ™etelnÄ›ji pak jejĂ­ formĂĄt a typograďŹ ckĂĄ Ăşprava prozrazujĂ­ inspiraci katalogem sbĂ­rky NĂĄrodnĂ­ho muzea (), jemuĹž se publikace vizuĂĄlnÄ› natolik podobĂĄ, Ĺže oba samostatnĂŠ tituly na prvnĂ­ pohled pĹŻsobĂ­ jako dva svazky tĂŠhoĹž ediÄ?nĂ­ho zĂĄmÄ›ru. DĹŻleĹžitÄ›jĹĄĂ­ vĹĄak je, Ĺže podobnÄ› zpracovanĂ˝ a reprezentativnĂ­ soubor jako pro ÄŒechy mĂĄme nynĂ­ k dispozici i pro Moravu a Slezsko, a to na zĂĄkladÄ› peÄ?livĂŠho, promyĹĄlenĂŠho vĂ˝bÄ›ru ze sbĂ­rek vĂ­ce neĹž  institucĂ­, reektujĂ­cĂ­ aktuĂĄlnĂ­ vĂ˝voj poznĂĄnĂ­ problematiky kachlĹŻ. KolektivnĂ­ publikaci tvoří struÄ?nĂ˝ Ăşvod a obsaĹžnĂ˝ katalog, Ä?Ă­tajĂ­cĂ­ ! hesel. PĹ™edmluva Dany MenouĹĄkovĂŠ podĂĄvĂĄ vstupnĂ­ informaci o vĂ˝stavnĂ­m projektu a upozorĹˆuje na obvyklĂŠ limity (nepřístupnost nÄ›kterĂ˝ch sbĂ­rek), jeĹž nemÄ›ly, dle mĂŠho soudu, zĂĄsadnĂ­ vliv na vĂ˝povÄ›dnĂ­ hodnotu publikace. NĂĄsleduje Ăšvod, Ä?lenÄ›nĂ˝ do sedmi kapitol. ÄŒenÄ›k PavlĂ­k je autorem prvnĂ­ch tří, jejichĹž obsah dostateÄ?nÄ› vystihujĂ­ nĂĄzvy (Hl. : ZrozenĂ­ kachlovĂ˝ch kamen, . Vzhled kamen, . Typologie kachlĹŻ). InformaÄ?nÄ› hutnĂ˝ text, kterĂ˝ vykazuje znalost Ä?eskĂŠ i evropskĂŠ problematiky, nabĂ­zĂ­ mnoĹžstvĂ­ bibliograďŹ ckĂ˝ch odkazĹŻ. Hl.  a , vÄ›novanĂŠ typologii kamen a kachlĹŻ, jsou zaloĹženy na klasiďŹ kaci i terminologii ZdeĹˆka SmetĂĄnky, Hl.  Tvorba a vĂ˝roba gotickĂ˝ch a renesanÄ?nĂ­ch kachlĹŻ Michala VitanovskĂŠho pĹ™edklĂĄdĂĄ novou interpretaci nÄ›kterĂ˝ch nĂĄlezĹŻ, souvisejĂ­cĂ­ch s pracovnĂ­m procesem. ZatĂ­mco Hl. 0 NovodobĂŠ rekonstrukce obsahuje podrobnĂ˝ vĂ˝Ä?et rekonstrukcĂ­ i trojrozmÄ›rnĂ˝ch realizacĂ­ historickĂ˝ch kamen na MoravÄ› (i v ÄŒechĂĄch), Hl. ! DochovanĂĄ historickĂĄ kachlovĂĄ kamna v zahraniÄ?Ă­ a u nĂĄs (opÄ›t z pera ÄŒ. PavlĂ­ka) uvĂĄdĂ­ naĹĄe exemplĂĄĹ™e do kontextu zahraniÄ?nĂ­ch ukĂĄzek. Na novĂŠ hlubĹĄĂ­ zhodnocenĂ­ vzĂĄcnÄ› dochovanĂ˝ch renesanÄ?nĂ­ch kamen z moravskĂ˝ch zĂĄmkĹŻ (Ĺ ternberk, TelÄ?, VelkĂŠ Losiny) a ranÄ› baroknĂ­ ChropynÄ›, jimĹž s vĂ˝jimkou velkolosinskĂ˝ch nebyla dosud vÄ›novĂĄna odpovĂ­dajĂ­cĂ­ pozornost, vĹĄak budeme muset jeĹĄtÄ› poÄ?kat. Hl.  Kachle Moravy a Slezska Dany MenouĹĄkovĂŠ a Ireny LoskotovĂŠ pĹ™edstavuje struÄ?nou bilanci zĂ­skanĂ˝ch informacĂ­. PodobnÄ› jako v ÄŒechĂĄch, i na MoravÄ› jsou nejstarĹĄĂ­




Studia Mediaevalia Bohemica příklady reliĂŠfnĂ­ch kachlĹŻ . a poÄ?ĂĄtku !. stoletĂ­ vzĂĄcnÄ› doloĹženy v prostĹ™edĂ­ bohatĂ˝ch mÄ›st (Brno, Olomouc, Jihlava, Opava) a nÄ›kterĂ˝ch hradĹŻ (zvl. Ĺ pilberk a RokĹĄtejn, kterĂ˝ vĹĄak nenĂ­ v katalogu zastoupen). V !. stoletĂ­ rovněŞ dochĂĄzĂ­ k nĂĄrĹŻstu kachlovĂŠ produkce, vykazujĂ­cĂ­ podobnou variabilitu. NaÄ?rtnuty jsou regionĂĄlnĂ­ vazby, zdĹŻraznit mĹŻĹžeme dĂĄlkovĂŠ kontakty, pĹ™ekraÄ?ujĂ­cĂ­ zemskĂŠ hranice. PestrĂ˝ moravskoslezskĂ˝ fond prozrazuje internacionalizaci kachlovĂŠ tvorby jiĹž v pozdnĂ­m stĹ™edovÄ›ku (. polovina !. – poÄ?ĂĄtek 0. stoletĂ­) patrnÄ› zĹ™etelnÄ›ji neĹž v ÄŒechĂĄch. SetkĂĄvĂĄnĂ­ zahraniÄ?nĂ­ch vlivĹŻ z ÄŒech, Slezska, Uher (budĂ­nskĂŠ a banskobystrickĂŠ centrum), PodunajĂ­, ale i ze Saska je na sledovanĂŠm teritoriu jednĂ­m z charakteristickĂ˝ch rysĹŻ. TěŞiĹĄtÄ› prĂĄce spoÄ?Ă­vĂĄ v ikonograďŹ ckĂŠm pĹ™ehledu shromĂĄĹždÄ›nĂŠho souboru a jeho prezentaci formou vÄ›deckĂŠho katalogu, Ä?lenÄ›nĂŠho do osmi tematickĂ˝ch oddĂ­lĹŻ. KaĹždĂ˝ z nich tvoří vstupnĂ­ syntĂŠza a soupisovĂĄ Ä?ĂĄst, vybavenĂĄ kvalitnĂ­ obrazovou přílohou. GotickĂŠ a renesanÄ?nĂ­ kachle jsou pojednĂĄny spoleÄ?nÄ›, coĹž autorĹŻm umoĹžnilo sledovat vĂ˝voj ikonograďŹ e kontinuĂĄlnÄ› napříÄ? staletĂ­mi. NĂĄlezovĂŠ soubory si Ä?tenĂĄĹ™ mĹŻĹže sloĹžit podle pĹ™ipojenĂŠho rejstříku. SchĂŠma katalogovĂŠho hesla nabĂ­zĂ­ potĹ™ebnĂŠ charakteristiky i pĹ™i zvolenĂŠ struÄ?nosti. Katalog otevĂ­rajĂ­ NĂĄboĹženskĂŠ motivy, jeĹž jsou stejnÄ› jako v ÄŒechĂĄch dominantnĂ­. PĹ™ipomeĹˆme alespoĹˆ unikĂĄtnĂ­ „obrazovou bibli“ z PetrĂĄĹĄova palĂĄce v Olomouci, prezentujĂ­cĂ­ tĂŠmata StarĂŠho (StvoĹ™enĂ­, Potopa, OpilĂ˝ Noe, PrĹŻchod vodami, PoruĹĄenĂ­ smlouvy) i NovĂŠho zĂĄkona (PokuĹĄenĂ­ Krista, PodobenstvĂ­ o rozsĂŠvaÄ?i, PoÄ?ĂĄtek bÄ›d), jeĹž nemĂĄ na Ä?eskĂ˝ch kachlĂ­ch analogii ani v jednom motivu. UĹž proto lĂĄkĂĄ dohledĂĄnĂ­ případnĂ˝ch graďŹ ckĂ˝ch pĹ™edloh. Pro vĂ˝jev OpilĂŠho Noa (ProkletĂ­ a poĹžehnĂĄnĂ­, Ä?. kat. ) mohl bĂ˝t s velkou pravdÄ›podobnostĂ­ jejĂ­m autorem Hans Sebald Beham, podobnÄ› jako u scĂŠny PrĹŻchod vodami (Ä?. kat. ). JiĹž prvnĂ­ kapitola naznaÄ?uje, Ĺže katalog pĹ™edstavuje dĹŻleĹžitĂ˝ pramen studia moravskĂ˝ch a slezskĂ˝ch kachlĹŻ (byĹĽ mnohĂŠ byly dříve publikovĂĄny) z Ĺ™ady aspektĹŻ, nejen ikonograďŹ ckĂ˝ch. Kapitola FantasknĂ­, mytologickĂŠ a alegorickĂŠ motivy pĹ™ibliĹžuje komplikovanĂ˝ svÄ›t fantazie a symbolĹŻ. RenesanÄ?nĂ­ alegorie opÄ›t otevĂ­rajĂ­ pole pro srovnĂĄvacĂ­ studium (srv. Gramatiku z cyklu Sedmera svobodnĂ˝ch umÄ›nĂ­ Georga Pencze jako pravdÄ›podobnĂ˝ vzor kachle Ä?. kat. ). V kapitole ŽånrovĂŠ motivy vynikajĂ­ kachle s militĂĄrnĂ­ tematikou. Na rozdĂ­l od vesmÄ›s utrakvistickĂ˝ch ÄŒech



je na katolickĂŠ MoravÄ› vĂ˝skyt tzv. husitskĂ˝ch kachlĹŻ vzĂĄcnĂ˝. PozdnÄ› gotickĂĄ sĂŠrie honosnĂ˝ch kachlĹŻ s rytĂ­Ĺ™i a ĹĄaĹĄkem z Brna (Ä?. kat. 0–0) je kvalitou srovnatelnĂĄ s produkcĂ­ budĂ­nskĂ˝ch krĂĄlovskĂ˝ch dĂ­len. PravdÄ›podobnĂĄ identiďŹ kace s osobnostmi krĂĄle Jiřího a Hynka BĂ­tovskĂŠho z Lichtenburka je Ĺ™adĂ­ spĂ­ĹĄe do pĹ™edchozĂ­ kapitoly (symbolika vĂĄlek doby podÄ›bradskĂŠ). Z prostĹ™edĂ­ Uher tĂŠĹž pochĂĄzĂ­ motiv trĹŻnĂ­cĂ­ho MatyĂĄĹĄe KorvĂ­na (Ä?. kat. ) v kapitole PortrĂŠtnĂ­ kachle. RovněŞ HeraldickĂŠ motivy odrĂĄĹžejĂ­ geopolitickou (ZikmundĹŻv erb s draÄ?Ă­m řådem na kachli ze Ĺ pilberka, Ä?. kat. !, znaky Albrechta V. HabsburskĂŠho Ä?i Ladislava Pohrobka, Ä?. kat. – ) i sociĂĄlnÄ›-majetkovou situaci Moravy (ĹĄlechtickĂŠ erby). V rovinÄ› obecnĂŠ zemskĂŠ a stĂĄtnĂ­ reprezentace vĹĄak shody nalezneme (Ä?eskĂ˝ lev, rĹŻznĂŠ typy orlic). PozoruhodnĂ˝ je spoleÄ?nĂ˝ vĂ˝skyt erbu zubří hlavy a pÄ›tilistĂŠ rĹŻĹže na kachli z RoĹžnova (Ä?. kat. ), za kterĂ˝m snad smĂ­me vidÄ›t konkrĂŠtnĂ­ osobnosti spojencĹŻ a přåtel VilĂŠma z PernĹĄtejna a Petra IV. z RoĹžmberka. Naproti tomu heraldickĂĄ reprezentace Ä?eskĂ˝ch mÄ›st (Praha, KutnĂĄ Hora, Ĺ˝atec, Beroun), postrĂĄdajĂ­cĂ­ v moravskĂŠm prostĹ™edĂ­ smysl, je pouze zajĂ­mavĂ˝m dokladem pohybu kadlubĹŻ mezi hrnÄ?Ă­Ĺ™skĂ˝mi dĂ­lnami. ArchitektonickĂŠ motivy reprezentuje v kategorii proĹ™ezĂĄvanĂ˝ch kruĹžbovĂ˝ch panelĹŻ nepĹ™ekonatelnĂ˝ melickĂ˝ soubor, ale zajĂ­mavĂŠ jsou i mĂŠnÄ› znĂĄmĂŠ nĂĄlezy komplikovanĂ˝ch slepĂ˝ch kruĹžeb ze ĹžÄ?ĂĄrskĂŠho klĂĄĹĄtera. Kapitola Ornament na kachlĂ­ch umoĹžĹˆuje orientaci v pestrĂŠ paletÄ› gotickĂ˝ch a renesanÄ?nĂ­ch motivĹŻ. PozdnÄ› gotickĂŠ rozety a jejich derivĂĄty odkazujĂ­ k PodunajĂ­. Kachel signovanĂ˝ „fyula zyd“ z KunĹĄtĂĄtu (Ä?. kat. !) je naopak typem znĂĄmĂ˝m z praĹžskĂŠho prostĹ™edĂ­. SpeciďŹ ckĂ˝ fenomĂŠn Moravy pĹ™edstavuje habĂĄnskĂĄ produkce (nĂĄlezy ze StrĂĄĹžnice, Brna – pĹ™ipisovanĂŠ slavnĂŠmu vĂ˝robnĂ­mu stĹ™edisku novokĹ™tÄ›ncĹŻ v DamboĹ™icĂ­ch, Ä?. kat.  atd.). ZĂĄvÄ›reÄ?nĂĄ kapitola Kadluby se vÄ›nuje na rozdĂ­l od pĹ™edchozĂ­ch procesu vzniku kachle. Jeho tvĹŻrÄ?Ă­ a technologickĂĄ strĂĄnka jsou oddÄ›leny, deďŹ novĂĄny jsou rozdĂ­ly v pracovnĂ­ch postupech obdobĂ­ gotiky a renesance. ZajĂ­mavĂĄ myĹĄlenka meziÄ?lĂĄnkĹŻ typu „pĹ™echodovĂŠho pozitivu“ Ä?i „negativu“ mĹŻĹže bĂ˝t vĂ˝kladem atypickĂ˝ch artefaktĹŻ (napĹ™. Ä?. kat. !–!). Doklady setrvaÄ?nosti ikonograďŹ e kachlovĂ˝ch reliĂŠfĹŻ, relativizujĂ­cĂ­ dataci nĂĄlezĹŻ pouze na zĂĄkladÄ› slohovĂ˝ch kritĂŠriĂ­ (Ä?. kat. !), korespondujĂ­ s podobnĂ˝mi zjiĹĄtÄ›nĂ­mi v praĹžskĂŠm prostĹ™edĂ­ (viz nĂĄlezy z dĂ­lny Adama Ĺ paÄ?ka).


zprĂĄvy a referĂĄty UĹžiteÄ?nĂ˝m nĂĄstrojem je rejstřík uloĹženĂ­ nĂĄlezĹŻ, rejstřík a mapa lokalit a nezbytnĂ˝ soupis literatury. Ve struktuĹ™e lokalit dominujĂ­ hrady a zĂĄmky (!), mÄ›sta (), mĂŠnÄ› jsou zastoupeny klĂĄĹĄtery (), interpretace ojedinÄ›lĂ˝ch nĂĄlezĹŻ z venkovskĂŠho prostĹ™edĂ­ – „obec“() nenĂ­ jasnĂĄ; pĹ™ekvapivĂĄ je absence nĂĄlezĹŻ z tvrzĂ­. EventuĂĄlnĂ­ pĹ™ipomĂ­nky ke knize se netĂ˝kajĂ­ zvolenĂŠ koncepce ani vÄ›cnĂŠho obsahu, ale pouze drobnĂ˝ch formalit, jako napĹ™. ve skladbÄ› katalogovĂŠho hesla zavĂĄdÄ›jĂ­cĂ­ho pojmu lokace („umĂ­stÄ›nĂ­â€œ), tj. v muzejnĂ­ praxi mĂ­sto uloĹženĂ­ pĹ™edmÄ›tu ve sbĂ­rkovĂŠm (depozitĂĄrnĂ­m) fondu, nikoli oznaÄ?enĂ­ pĹŻvodu pĹ™edmÄ›tu (nĂĄlezovĂĄ lokalita je vhodnÄ›jĹĄĂ­ alternativou). ObvyklĂŠ ĂşskalĂ­ cizojazyÄ?nĂ˝ch resumĂŠ pĹŻsobĂ­ zavedenĂ˝ termĂ­n komorovĂ˝ kachel Ä?i komora jako jeho funkÄ?nĂ­ souÄ?ĂĄst (doslovnĂ˝ pĹ™eklad chamber – Kammer nemusĂ­ bĂ˝t nepouÄ?enĂŠmu Ä?tenĂĄĹ™i srozumitelnĂ˝ bez doplĹˆujĂ­cĂ­ho vĂ˝kladu), diskutabilnĂ­ je vĂ˝raz Dutch stove tile. Kvalita fotograďŹ Ă­ a kreseb (mnoho z nich je dĂ­lem ÄŒ. PavlĂ­ka) mĂĄ vysokou ĂşroveĹˆ. ChĂĄpeme-li sbĂ­rkovĂ˝ katalog jako edici pramenĹŻ hmotnĂŠ kultury, mÄ›lo by bĂ˝t vĹždy zĹ™ejmĂŠ, zda kresby znĂĄzorĹˆujĂ­ konkrĂŠtnĂ­ exemplĂĄĹ™e, anebo jde o ideĂĄlnĂ­ rekonstrukce intaktnÄ› nedochovanĂŠho tvaru (viz kachle Ä?. kat. , ). PřínosnĂ˝ a vĂ˝pravnĂ˝ katalog, kterĂ˝ pĹ™edstavuje vĂ˝znamnĂ˝ krok na poli studia moravskĂ˝ch a slezskĂ˝ch kachlĹŻ a souÄ?asnÄ› cennĂ˝ pramen poznĂĄnĂ­ kachlovĂŠ produkce a jejĂ­ch vazeb v rĂĄmci ĹĄirĹĄĂ­ho stĹ™edoevropskĂŠho prostoru, nepochybnÄ› podnĂ­tĂ­ badatelskĂ˝ zĂĄjem o bohatĂ˝ moravskoslezskĂ˝ materiĂĄl i za hranicemi obou zemĂ­. VladimĂ­r Brych

Regionalia DuĹĄan CendelĂ­n – Pavel Bolina – DuĹĄan Adam, JevĂ­Ä?ko na cestÄ› z Prahy do Olomouce v obdobĂ­ ranĂŠho stĹ™edovÄ›ku, MÄ›sto JevĂ­Ä?ko, JevĂ­Ä?ko   s., ISBN --!-- Pod ponÄ›kud zavĂĄdÄ›jĂ­cĂ­m nĂĄzvem se skrĂ˝vĂĄ jedna z dosud nejvĂ˝raznÄ›jĹĄĂ­ch publikacĂ­ vÄ›nujĂ­cĂ­ se historii stĹ™edovÄ›kĂ˝ch cest v prostoru Ä?eskĂ˝ch zemĂ­. DlouholetĂ˝ amatĂŠrskĂ˝ badatel na poli starĂ˝ch komunikacĂ­ spojil svĂŠ sĂ­ly s archeologem a geografem pĹ™i prĹŻzkumu zaniklĂ˝ch cest

v prostoru bĂ˝valĂŠho Ä?eskomoravskĂŠho pohraniÄ?nĂ­ho hvozdu mezi LitomyĹĄlĂ­ a KonicĂ­ s cĂ­lem rekonstruovat Ăşsek prĹŻbÄ›hu dĂĄlkovĂŠ trasy mezi Prahou a OlomoucĂ­ a popsat jeho vĂ˝voj. ZĂĄsluhou starosty Romana MĂźllera a ďŹ nanÄ?nĂ­ podpory ze strany mÄ›sta JevĂ­Ä?ka bylo moĹžnĂŠ vydat pomÄ›rnÄ› vĂ˝pravnou publikaci s bohatou a velmi kvalitnĂ­ obrazovou dokumentacĂ­. Ta dobĹ™e doklĂĄdĂĄ mohutnost nalezenĂ˝ch pozĹŻstatkĹŻ dĂĄvnĂŠho dopravnĂ­ho pohybu v krajinÄ›, kde se autorĹŻm na nÄ›kterĂ˝ch komunikaÄ?nÄ› exponovanĂ˝ch mĂ­stech podaĹ™ilo nalĂŠzt zachovanĂĄ pole o aĹž Ä?tyĹ™iceti paralelnĂ­ch Ăşvozech, zabĂ­rajĂ­cĂ­ch pĂĄs v ĹĄĂ­Ĺ™i nÄ›kolika set metrĹŻ. UĹž tato skuteÄ?nost vzbuzuje podiv, Ĺže se aĹž donedĂĄvna v Ä?eskĂ˝ch zemĂ­ch prĹŻzkumem zaniklĂ˝ch cest nikdo odbornÄ› nezabĂ˝val, zvlĂĄĹĄĹĽ pokud si uvÄ›domĂ­me, jak vĂ˝znamnou Ăşlohu komunikaÄ?nĂ­ sĂ­ĹĽ v historii vĹždy hrĂĄla. PrĂĄce vĂ˝raznÄ› pĹ™ekraÄ?uje regionĂĄlnĂ­ rozmÄ›ry, uĹž proto, Ĺže se jednĂĄ o rekonstrukci prĹŻbÄ›hu jednĂŠ z nejvĂ˝znamnÄ›jĹĄĂ­ch dĂĄlkovĂ˝ch tras spojujĂ­cĂ­ch dvÄ› zemskĂŠ metropole. VĂ˝sledky prĹŻzkumu navĂ­c umoĹžĹˆujĂ­ novou interpretaci nÄ›kolika zmĂ­nek v nejstarĹĄĂ­ Ä?eskĂŠ kronice a znamenajĂ­ vĂ˝raznĂ˝ vklad do mnohaletĂŠ snahy badatelĹŻ lokalizovat Kosmou zmĂ­nÄ›nĂĄ mĂ­sta, jako jsou HrutovskĂĄ pole a blĂ­zkĂĄ strĂĄĹžnĂĄ (zemskĂĄ) brĂĄna nebo hrad v LitomyĹĄli. Text knihy je koncipovĂĄn tak, Ĺže autoĹ™i nejprve rozebĂ­rajĂ­ obsah vĹĄech znĂĄmĂ˝ch pĂ­semnĂ˝ch dokumentĹŻ våŞícĂ­ch se ke zkoumanĂŠ komunikaci; tady je tĹ™eba podotknout, Ĺže nevyuŞívajĂ­ nevydanĂŠ prameny, jejichĹž studium pĹ™edstavuje jednu z moĹžnostĂ­, jak v danĂŠ prĂĄci pokraÄ?ovat. NĂĄsleduje analĂ˝za terĂŠnu podle prostupnosti zejmĂŠna na zĂĄkladÄ› vytipovĂĄnĂ­ „suchĂ˝ch tras“ a popis prĹŻbÄ›hu jednotlivĂ˝ch cest a jejich pozĹŻstatkĹŻ. DĹŻleĹžitĂĄ je analĂ˝za sĂ­delnĂ­ struktury navĂĄzanĂŠ na nalezenĂŠ komunikace, kterĂĄ autorĹŻm slouŞí jako hlavnĂ­ kritĂŠrium pro dataci a umoĹžĹˆuje nastĂ­nit vĂ˝voj komunikacĂ­ uĹž od pĹ™edhistorickĂŠho obdobĂ­. Na rozdĂ­l od povrchovĂŠho sbÄ›ru pozĹŻstatkĹŻ provozu a zĂĄvÄ›rĹŻ vychĂĄzejĂ­cĂ­ch z rozmĂ­stÄ›nĂ­ mincovnĂ­ch depotĹŻ je zvolenĂ˝ postup oproĹĄtÄ›nĂ˝ od nĂĄhodnosti a zohledĹˆuje celkovĂŠ krajinnĂŠ souvislosti. PrĂĄce ukazuje sloĹžitĂ˝ vĂ˝voj vĂ˝znamnĂŠ komunikace, kterou je tĹ™eba chĂĄpat spĂ­ĹĄe jako sĂ­ĹĽ a soubor tras s mÄ›nĂ­cĂ­m se prĹŻbÄ›hem neĹž jako prostou a trvalou linii. TomĂĄĹĄ Klimek




Smb 10 339 341